vého patentního zákona, kterou president patentního úřadu již před časem podal a která se projednává. V osnově této pomýšlí se zvýšiti dotyčný poplatek na 300 Kč a současně zvýšiti i poplatek za zápis do rejstříku patentních zástupců z 200 Kč na 1000 Kč.
Poznamenávám, že po převratu složilo zmíněnou zkoušku celkem jen 8 uchazečů. Z toho jest zřejmo, že nepřizpůsobením tohoto poplatku době poválečné nemohla býti státní pokladna za žádných okolností poškozena o částku, která v interpelaci se uvádí.
Ostatní poplatky v řízení patentovém se vyskytující byly z původních sazeb předválečných zvýšeny (valorizovány) zákonem z 30. června 1922, čís. 252 Sb. z. a n. a vládními nařízeními z 24. června 1920, čís. 411 Sb. z. a n. a z 19. října 1922, čís. 303 Sb. z. a n. V osnově nového patentního zákona navrhuje se další jich zvýšení.
Vedle toho na základě zákonů o dávkách za úřední úkony ve věcech správních byly zavedeny za určitě další úkony u patentního úřadu některé dávky, jejichž výměra naposled upravena vládním nařízením z 11. prosince 1931, čís. 198 Sb. z. a n.
V Praze dne 12. května 1932.
Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.
1781/XVI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Seidla, dra Markoviče, V. Beneše a soudruhů
o platovému zákonu odporující praxi min.
vnitra ve věci četnických gážistů mimo
služební třídy (tisk 1642/XIX).
Výnosem ze dne 22. listopadu 1927, číslo 75. 002-13 zavedlo ministerstvo vnitra pro četnické gážisty m. sl. tř. pouze nová hodnostní označení a to: vrchní strážmistr na místo vrchního strážmistra-velitele stanice, praporčík na místo vrchního strážmistra a štábní strážmistr a strážmistr na místo strážmistra.
Toto opatření stalo se nutným v důsledku obdobných změn v hodnostním označeni vojenských gážistů m. sl. tř., aby byly zachovány zásady vojenské organisace četnictva a rovnosti jeho příslušníků s vojenskými osobami stejné hodnosti, vyslovené v § l a § 21 zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb. z. a n.
Poněvadž šlo o pouhou změnu v označeni hodnosti četnických gážistů m. sl. tř., k čemu ministerstvo vnitra bylo oprávněno na základě § 3 zákona o četnictvu, nebyla tím ustanovení § 130, resp. § 137 platového zákona nikterak dotčena. Hodnost vrchního strážmistra byla nahrazena hodností praporčíka a mohou se tudíž ustanovení § 137 platového zákona, pokud mluví o vrchních strážmistrech, vztahovati jen na praporčíky.
Vzhledem k tomu nemám důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze dne 12. května 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik. v. r.
1781/XVII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců F. Seidla, V. Beneše, R. Chalupy a soudruhů
o zhodnocení pensijních prémiových reserv převedených z pensijních ústavů na pensijní etát státní, neb veřejný (tisk 1407/II).
Otázka použití prémiových reserv, vydaných státu podle § 68, odst. 2 zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., byla upravena výnosem ministerstva financí ze dne 3. března 1932, č. j. 11. 224/32-VII/18. Tím došla vhodné úpravy největší část dosavadních přestupů z pensijního pojištění do vyňaté služby státní, ovšem jen potud, pokud se přestupy ty staly za účinnosti zákona č. 89/1920 Sb. z. a n., t. j. do 31. prosince 1928.
Zhodnocení převodních částek, vydaných státu podle ustanovení § 114 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. lze provésti toliko vládním nařízením. K jeho vypracováni bude nyní bezodkladně přikročeno.
V Praze dne 20. května 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1781/XVIII.
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslanců H. Bergmanna, A. Tučného, B. Procházky a druhů
o vydání vládního nařízení k § 68 zákona č. 89/1920 Sb. z. a n. a k § 114 zákona č. 26/1929 o započítáni doby, ztrávené v pensijním pojištění při přestupu do veřejné služby (tisk 1174/IV).
Otázka použiti prémiových reserv, vydaných státu podle § 68, odst. 2, zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., byla upravena výnosem ministerstva financi ze dne 3. března 1932, č. J. 11. 224/32-VH/18. Tím došla vhodné úpravy největší část dosavadních přestupů z pensijního pojištěni do vyňaté služby státní, ovšem jen potud, pokud se přestupy ty staly za účinnosti zákona č. 89/1920 Sb. z. a n., t. j. do 31. prosince 1928.
Zhodnoceni převodních částek, vydaných státu podle ustanovení § 114 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. lze provésti toliko vládním nařízením. K Jeho vypracováni bude nyní bezodkladně přikročeno.
V Praze dne 20. května 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1781/XIX.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Stejskala, Šeby a druhů
o nesprávném rozděleni podpor občanům z obce Úhlejova, okres Nová Páka, postiženým krupobitím (tisk 1461/XI).
Na základě údajů Interpelace dal jsem vyšetřiti a přezkoušeti postup, Jenž "byl zachován při uděleni podpor zemědělcům, postiženým krupobitím v obci Úhlejov a na katastru obce Miletín, podle vládního nařízeni ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách. Šetřením bylo zjištěno, že
osobám z podpor vyloučeným nedostalo se podpory proto, že nebyl u nich vykázán ve smyslu uvedeného předpisu úbytek normálního výtěžku jejich celého zemědělského podniku,. způsobený živelní pohromou, aspoň o 2/5. To platí také o Růženě Šormové, jež je jmenovitě v interpelaci uvedena.
Ostatní osoby v interpelaci jménem uvedené byly z podpor vyřazeny proto, že je nelze považovati za zemědělce podle zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách, resp. vládního nařízení č. 75/1928. Tak je Jan Machek podle nouzového elaborátu domácím tkalcem, Václav Jakl tesařem, Antonín Machek domácím tkalcem, FrantiSek Mistr tkalcem. Tomáš Mistr stavebním dělníkem a Antonín Růžička zedníkem.
Podle § 109, odst. 2 zákona ze dne 15. "června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, může býti přebytků zvláštního fondu pro poskytováni náhrad pozemkové daně použito k poskytování mimořádných podpor hospodářsky slabým poplatníkům pozemkové daně, jimž ke zmírněni škod způsobených živelními pohromami je zvláštní pomoci třeba.
Na tuto možnost udělení podpory nezemědělcům upozornila zemědělská rada v Praze zvláštním oběžníkem koncem roku 1931 všechny okresní úřady. Z toho důvodu uložil jsem okresnímu úřadu v Nové Pace, aby vyšetřil, zda a pokud jsou dány podmínky pro udělení podpory osobám, jež jsou uvedeny v nouzovém elaboráte jako nezemědělci, a aby v kladném případě navrhl zemědělské radě udělení podpory z přebytků fondu pro náhradu pozemkové daně.
V Praze dne 14. května 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.
1781/XX.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců M. Bergmanna, dra Patejdla, F. Zeminové a druhů
o hromadném propouštění kancelářských
a výpomocných sil u finančních úřadů
(tisk 1558/n).
Pro nedostatek rozpočtových úvěrů a z úsporných důvodů bylo nutno u finanční správy omeziti aspoň částečně stav akordantů (úkolových pracovníků, výpomocných kancelářských sil).
Poněvadž však některé zemské finanční úřady daly 14denní výpověď všem těmto silám, bylo ministerstvem financí ihned dáno svolení k zatímnímu ponechání ke službě nevyhnutelně potřebné části akordantů ve všech zemích (až do schváleni vlády) a zároveň byl vládě předložen návrh na schválení nezbytně potřebného počtu těchto sil nad systemisovaný stav.
Ponechání určitého počtu akordantů v zemi České, Moravskoslezské a Slovenské ve službě bylo vládou již schváleno, návrh na částečné ponechání jich ve službě v zemi Podkarpatoruské bude pak v brzké době vládou projednán.
Při zatímním ponechání akordantů ve službě byl výběr vykonán co nejpečlivěji, přihlíženo bylo zejména k služební zdatnosti, délce služební doby a k sociálním poměrům každého jednotlivce.
Rovněž ustanovováním vypověděných akordantů na uvolněná systemisovaná služební místa v kancelářské službě byl umístěn značný počet nadbytečných akordantů, takže možno říci, že restrikce postihla Jen zcela nepatrnou část akordantů.
V r. 1929 bylo uloženo zemským finančním úřadům, aby pro všechny akordanty bylo používáno vzájemné výpovědní lhůty 14denní. Pokud zmíněné síly byly již do služby přijaty s výpovědní lhůtou jednodenní (znění dekretu v interpelaci citovaného je z počátku roku 1926 a týká se země České) bylo zároveň v r. 1929 zařízeno, aby i u nich bylo užíváno vzájemné 14denní výpovědní lhůty.
Tyto lhůty byly také zachovávány.
Na zlikvidování daňových nedoplatků a uvedení agendy v běžný stav se pracuje se zvýšeným úsilím a s napjetím všech sil pod stálým dozorem hlavně za tím účelem v ministerstvu financí nově zřízeného ústředního inspektorátu.
V Praze dne 14. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1781/ XXI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Keibla a druhů
o správním soudnictví (tisk 1642/IX).
Návrh zákona o správních senátech nemůže býti předložen, dokud nejsou splněny veškeré předpoklady nutné pro úspěšnou činnost správních senátů a není provedena chystaná reforma nejvyššího správního soudu.
Nynější doba hospodářské krise není ostatně vhodná k opatřením, jež nesporně by si vyžádala značného nákladu.
Odpověď na tuto interpelaci převzal jsem sám, poněvadž nejde o látku náležející do resortu ministerstva spravedlnosti.
V Praze dne 11. května 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1781/XXII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na Interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů,
že bylo zabaveno provolání německého národního studentského svazu k volbám do komory pražského německého studentstva dne 7. a 8. března 1932 (tisk 1672/X).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa soud přezkoumal a v celém rozsahu potvrdil. Opravné prostředky nebyly podány.
V Praze dne 10. května 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner. v. r.
1781/ XXIII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Töröka a soudruhů
o konfiskační praksi státního zastupitelství a policejního ředitelství v Užhorodě (tisk 1646/V).
Zabaveni míst v interpelaci uvedených, zařízené státním zastupitelstvím v Užhorodě, soud přezkoumal a v plném rozsahu potvrdil.
Opravně prostředky nebyly podány.
V Praze dne 11. května 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
1781/XXIV (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Törkölya a druhů
ve věci zabránění extensivního výkladu
zákona na ochranu republiky
(tisk 1646/VII).
Podle zpráv úřadů veřejné obžaloby nebyl zjištěn ani jediný případ, že by došlo ke trestnímu stihání jen pro zpívání nezávadných čtyř veršů, jež jsou v interpelaci uvedeny, nebo pro pouhou melodii téže písně.
V Praze dne 12. května 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Melssner, v. r.
1781/XXV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Törkölya a druhů
o prováděn! zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen
(tisk 1628/XI).
Povoleni ku zřízení spořitelny vyžaduje zevrubní, často delší dobu trvající šetření o hospodářských předpokladech pro její zdárný vývoj. Žadatelé sami často nepřesnými nebo dokonze
i vadnými usneseními zdržují normální chod šetřeni a vyřízení. Národnostní otázka při tom nepadá vůbec v úvahu, neboť spořitelna má sloužiti stejně všem občanům bez rozdílu národnosti, ať vystupuje sama jako dlužník nebo jako věřitel.
Pokud jsem mohl zjistiti, bylo dosud na Slovensku povoleno zřízení spořitelen v Bratislavě, Kremnici, Nitře, Senici, Skalici, Trenčíně, Trnavě, Turč. Sv. Martině a Žilině. Vedle toho bylo v zásadě přislíbeno povoleni ku zřízení spořitelen v Novém Městě n. Váh. a Zvoleni.
Zamítnuta byla pouze žádost obce Rim. Soboty; proti zamítavému rozhodnutí byla podána
stížnost na nejvyšší správní soud, o níž dosud tento nerozhodl.
Nevyřízeny jsou ještě žádosti obcí Užhorod, Pezinok, Ružomberok, Prešov, Dol. Kubín, Michalovce a Malacky a žádost okresu Prievidza.
Učinil jsem opatření, aby řízení o žádostech těch bylo všemožně urychleno.
V Praze dne 12. května 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slavik, v. r.
Překlad ad 1781/IX.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation der Abgeordneten log. R. Jung, H. Krebs und Genossen,
betreffend das gesetzwidrige Vorgehen der Gendarmen gegen die Ortspartei der Deutschen Nationalsozialisten und ihrer Funktionäre in Tasswitz, polit. Bezirk Znaim (Druck 1579/X) und
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. R. Jung und Genossen,
betreffend grobe Uebergriffe der Gendarmerle in Tasswitz (Druck 1628/III).
Die in der Interpellation genannten Personen waren mit Grund ernster strafbarer Handlungen nach dem Gesetze zum Schütze der Republik verdächtig und da die begründete Befürchtung bestand, dass sie sich untereinander verabreden und es versuchen werden, die Untersuchung zu erschweren, ist die Gendarmerie - da sie Gefahr im Verzüge sah - selbst nach den einschlägigen Vorschriften der Strafprozessordnung zur Verhaftung jener Personen geschritten und hat sie am 31. Dezember 1931 vormittags mit der diesbezüglichen Strafanzeige dem Kreisgerichte in Znaim eingeliefert. Von dort sind diese Personen erst am dritten Tage (2. Jänner d. J. ) aus der Haft entlassen worden, das Strafverfahren gegen sie wird jedoch weiter geführt (bezw. ist es bisher noch nicht abgeschlossen), so dass jede Vermutung, dass die Verhaftung aus anderen als den eben angeführten Gründen erfolgt wäre und dass sie durch die Vorschriften der Strafprozessordnung nicht gehörig motiviert gewesen wäre, als gegenstandslos erscheint.
Eine Hausdurchsuchung, zu der die gesetzlichen Gründe gegeben waren, ist bei den verhaf-
teten Personen im wesentlichen nicht vorgenommen worden. Die Gendarmerie hat nur die Korrespondenz durchgesehen, welche diese Personen zu diesem Behufe selbst freiwillig auf Aufforderung herausgegeben haben, als bei ihnen die Hausdurchsuchung vorgenommen werden sollte. Die in der Interpellation zitierte Bestimmung des § 145 St. P. O. war daher unter diesen Umständen nicht am Platze. Die Durchsicht der Korrespondenz bei dem verhafteten Watzal hat nicht mehrere Stunden, sondern nur eine halbe Stunde gedauert.
Die Beschuldigung, dass der Gendarmerieoberwachtmeister Buček bei Durchsicht der Korrespondenz zum Teile auch intimsten Charakters der verhafteten Personen manchmal dieselbe sogar laut vorgelesen hat, ist durch die gepflogenen Erhebungen in keiner Weise bestätigt worden. Die Gendarmerie hat bei der Beschlagnahme der Legitimationen und Parteiabzeichen bei den einzelnen Mitgliedern der Lokalorganisation der deutschen nationalsozialistischen Arbeiterpartei in Tasswitz dies nicht auf Grund eines beschlagnahmten Mitgliederverzeichnisses, sondern auf Grund ihrer dienstlichen Anmerkungen getan. Alle diese Gegenstände sind als Beweisstücke beschlagnahmt und dem Kreisgerichte in Znaim abgegeben worden. Ebenso ist die Behauptung unwahr, dass hiebei einer der Gendarmen behauptet hätte, dass die Mitgliedschaft in der deutschen nationalsozialistischen Arbeiterpartei bestraft werden würde, und dass er verlangt hätte, die Mitglieder der Ortsgruppe mögen aus der Partei austreten. Auch ist es nicht wahr, dass der Gendarmeriewachtmeister Bedřich am 2. Jänner in Zivilkleidung und mit einem Koffer neuerlich vom Mitglied zu Mitglied gegangen wäre und diesen unter der Androhung der Verhaftung die Abzeichen und Parteilegitimationen abgenommen hätte.
Einige Mitglieder der genannten Lokalorganisation, welche die Gendarmerie nicht daheim angetroffen hatte, haben sich am 3. Jänner d. J. bei dem Gendarmerieposten in Hödnitz eingefunden. Als sie sich weigerten, dem diensthabenden Gendarmeriewachtmeister die Mitgliederlegitimationen und Abzeichen auszufolgen, sind sie von einem anderen Gendarmeriewachtmeister, welcher, da er an diesem Tage keinen Dienst hatte, in Zivillkleidung war, in höflicher Form darauf aufmerksam gemacht worden, dass die verlangten Gegenstände als Beweisgegenstände dem Gerichte übergeben werden. Daraufhin haben jene Personen diese Sachen freiwillig ausgefolgt.
Was die Behauptung anbelangt, dass ein Gendarm noch am 6. Jänner d. J. einem Nationalsozialisten öffentlich das Abzeichen heruntergerissen habe, und dass einem anderen, der im Gasthause gesessen war, das Bajonett an die Brust gesetz worden ist, ist durch die gepflogenen Erhebungen festgestellt worden, dass bei einem Sicherheitspatrouillengang am 7. Jänner in Tasswitz die Gendarmeriepatrouille einem Mitgliede der genannten Lokalorganisation das Abzeichen in einer Art und Weise abgenommen hat,
welcher nichts ausgestellt werden kann (das Abzeichen ist sodann ebenfalls dem Gerichte übergeben worden), und dass ein Organ dieser Patrouille in später Nachtstunde - wobei er nach der Vorschrift den Karabiner mit aufgesetztem Bajonett in Balance hielt - in das Gasthaus Geppert in Tasswitz eingetreten ist, wo er mehrere die Nachtruhe störende junge, Leute sicherstellen wollte. Es ist jedoch absolut unwahr, dass die Patrouille hiebei einem im Gasthause sitzenden Gaste das Bajonett an die Brust gesetz hätte.
Aus den angeführten Umständen ist ersichtlich, dass der Gendarmerieposten in Hödnitz genau nach den gesetzlichen Vorschriften vorgegangen ist. Auf Grund der durchgeführten Erhebungen kann den Organen dieses Postens auch nicht ein Vorwurf dahin gemacht werden, dass sie den eigentlichen Sicherheitsdienst vernachlässigt, bezw. sich in anderer Richtung unzulässig benommen hätten. Ich erblicke daher keinen Grund dazu, die in der Interpellation verlangten Massnahmen zu treffen.
Prag, am 28. April 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik, m. p.
Překlad ad 1781/X.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation der Abgeordneten
Windirsch, Böllmann, Viereckl
und Genossen
betreffend die Weigerung der Annahme
von Beschäftigung seitens Arbeitsloser,
die aus öffentlichen Mitteln unterstützt
werden (Druck 1405/IX).
Das Ministerium für soziale Fürsorge hat im Wege der Bezirksbehörde in Kaaden und der Bezirksbehörde in Pressnitz über die in der Interpellation angeführten Fälle Erhebungen gepflogen und Folgendes festgestellt:
Die Arbeitslosen in Kaaden, welche die Arbeitsannahme beim Hopfenpflücken abgelehnt haben, haben diese Arbeit später, jedoch bei einem arideren Arbeitgeber im Bezirke Podersam angenommen.
Im Bezirke Pressnitz sind zum Hopfenpflükken 40 Arbeitsabteilungen verlangt worden, welche alle von der Arbeits-Bezirksvermittlungsstelle beschafft worden sind; im ganzen sind zu dieser Arbeit 901 Personen vermittelt worden. Hievon entfielen auf die Stadt Pressnitz 204 und
auf die Stadt Welpert 108, so dass die Behauptung, dass aus diesen Städten kein einziger Arbeiter zum Hopfenpflücken beschafft worden ist, nicht den Tatsachen entspricht.
In Jenen Fällen, wo Arbeitslose aus den Bezirken Kaaden und Pressnitz die Annahme angebotener Arbeit verweigert haben, hat die Bezirksbehörde die diesbezüglichen Massnahmen getroffen.
Prag, am 2. Mai 1932.
Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech, m. p.
Překlad ad 1781/XI.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation-des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen
wegen unerhörter und krasser Uebergriffe des Polizeipräsidiums in Mährisch Schönberg am 10. Februar und wegen brutaler Verletzung der AbgeordnetenImmunität (Druck 1628/ XIV).
Das Polizeikommissariat in Mährisch Schönberg hat aus dem Grunde der Wahrung der öffentlichen Ruhe und Ordnung die Veranstaltung einer öffentlichen Kundgebung der Arbeitslosen am 10. Februar 1932 in Mährisch Schönberg nicht bewilligt. Trotzdem haben sich an diesem Tage an der Standtgrenze von Mähr. Schönberg mit der offenbaren Absicht, an der verbotenen Kundgebung teilzunehmen, ungefähr 450 Personen eingefunden, von denen ein Teil in die innere Stadt eingedrungen ist und sich hier zu versammeln bestrebt war. Es sind daher einige der Teilnehmer in der Zahl von 31 Personen angehalten und zum Polizeiamte vorgeführt worden. Nachdem die Polizeiorgane mit dem Aussendienste vollauf beschäftigt waren, war es nicht möglich, die Einvernahme der Angehaltenen sofort vorzunehmen und sind diese im Polizeiarreste belassen worden, von wo sie nach der Einvernahme um 1/4 18 Uhr herum entlassen worden sind.
Als bei der Vorführung zwecks Protokollaufnahme um ungefähr 17 Uhr der Leiter des Polizeikommissariates - einen Polizeipräsidenten gibt es dort nicht - in einem der Angehaltenen den Abgeordneten Dr. Stern erkannte, den er persönlich aus dem früheren Amtsverkehre kennt, hat er seine Entlassung sofort verfügt. Nach den Erhebungen ist der Angeordnete Dr. Stern mit den übrigen bei der Ansammlung in der Nähe des »Grandhotel« angehalten worden, hat sich aber
weder bei der Anhaltung noch bei der Vorführung der Wache gegenüber legitimiert.
Die Interpellationsangaben, dass Abgeordnete Dr. Stern von mehreren Wachleuten mit seinem Namen richtig angesprochen worden ist, sind durch die gepflogenen Erhebungen nicht bestätigt worden. Die Angehaltenen sind in 3 Zellen geteilt worden, von denen jede für 8 Personen bestimmt ist, so dass sie sich in den Zellen setzen und frei bewegen konnten. Der Polizeiarrest wird rein gehalten, im Arrest ist die Luft durch unreine Klosettkübel nicht verunreinigt. Der Arrest ist allerdings kühl und etwas feucht - geradeso wie einige Räumlichkeiten des Polizeikommissariates -, was die Staatsverwaltung dazu veranlasst hat, dass sie bereits längere Zeit bemüht ist, diesem Mangel durch Unterbringung des Amtes in einem anderen geeigneten Gebäude abzuhelfen. Zum Essen hat Jede der angehaltenen Personen eine gute Krenfleischsuppe und je 150 gr Brot erhalten.
Die Angaben der Interpellation, dass viele Arbeitslose nach dem Transporte auf die Polizei in roher Weise verprügelt worden sind, beruhen ebenfalls, wie durch eingehende Erhebungen ermittelt worden ist, nicht auf Wahrheit.
Es liegen daher keine Gründe zu den in der Interpellation verlangten Massnahmen vor.
Prag, am 10. Mai 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik, m. p.
Překlad ad 1781/ XIV.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Keibl und Genossen
in Angelegenheit der ungehörigen Zustände beim Postamte Röhrsdorf bei Zwickau (Druck 1558/ XIV).
Der Vorstand des Postamtes Röhrsdorf bei Zwickau hat die Aufgeberin des Paketes, welches in der Adresse als Bestimmungsort die Bezeichnung » Jiviná, Post Münchengrätz« trug, ganz richtig darauf aufmerksam gemacht, dass sie das