§ 56. Příslušnost místní.

(1) Trestný čin spáchaný tiskem pokládá se za spáchaný v místě tisku, a není-li toto místo známo nebo leží - li v cizině, v místě vydání tiskopisu; není-li pak známo ani místo vydání nebo leží - li v cizině, v místě, kde tiskopis byl rozšiřován.

(2) Mezi několika příslušnými soudy rozhoduje předstižení.

§ 57. Zabavení k účelům průvodním.

K účelům průvodním v řízení trestním může býti tiskopis zabaven podle obecných ustanovení trestního řádu, avšak jen počtem k účelům těm skutečně nutným.

§ 58. Tiskové zabavení.

(1) Státní zástupce, a jde-li o tiskopis vytištěný mimo sídlo státního zastupitelství, také státní bezpečnostní úřad může naříditi zabavení tiskopisu, byl-li jeho obsahem spáchán některý z těchto trestných činů:

1. trestné uveřejnění (§ 46, odst. 1., č. 2),

2. přečin proti veřejné mravnosti (§ 516 tr. z. a § 248 uh. tr. z. ),

3. přečin urážky presidenta republiky (§ 11 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky),

4. zločin proti zákonu na ochranu republiky,

5. jiný zločin nebo přečin stíhaný na žalobu veřejnou, v tomto případě však jen tehdy, kdyby byla podle místa a času rozšiřování odůvodněna obava, že by rozšířením tiskopisu byla ohrožena bezpečnost státu nebo že by jeho rozšíření mohlo míti přímo za následek vážné porušení veřejného klidu nebo pořádku.

(2) Úřad, který nařídil zabavení, může také opatřiti, čeho je potřebí, aby se nemohlo k další výrobě tiskopisu, jenž byl zabaven, užíti forem, ploten a jiných pomůcek určených k jeho zhotovení.

(3) Při výkonu zabavení budiž oznámeno vždy, který úřad je nařídil, označeno místo, pro které byl tiskopis zabaven, a udáno, jaký trestný čin se v něm shledává. Tímto sdělením

však nevylučuje se stíhání z jiných neoznámených důvodů.

(4) Strana může si odděliti části tiskopisu, jež neobsahují nic trestného.

§59.

(1)Nařídil-li zabavení státní úřad bezpečnostní, musí to oznámiti do čtyřicetiosmi hodin státnímu zástupci. Státní zástupce do dalších čtyřicetiosmi hodin buď nařídí, aby zabavení bylo zrušeno, nebo je schválí a navrhne, aby je soud potvrdil. Nařídil-li zabavení státní zástupce, musí učiniti návrh na potvrzení do čtyřicetiosmi hodin od té. doby, kdy je nařídil.

(2) O tom, že bylo provedeno zabavení, jež nařídil státní zástupce, jakož i že státní zástupce schválil zabavení provedené státním bezpečnostním úřadem, buďtež bez odkladu zpraveni tiskař, vydavatel, původce, vlastník tiskopisu a odpovědný redaktor, jsou-li tyto osoby a jejich zdejší bydliště (adresa) známy z tiskopisu samého nebo z oznámení o vydávání časopisu (§ 23) nebo lze-li je zjistiti dotazem u některé z uvedených osob.

(3) Návrh na potvrzení buď učiněn u radní komory (žalobního senátu) příslušného krajského soudu. O návrhu budiž rozhodnuto usnesením ve veřejném seděni; veřejnost může býti vyloučena z týchž důvodů, ze kterých může býti vyloučena veřejnost hlavního přelíčení.

(4) Osoby, které mají býti podle odst. 2. zpraveny o tom, že zabavení bylo provedeno, buďtež zpraveny též-o veřejném seděni. Mají právo se ho zúčastniti a činiti při něm návrhy, a to i když o něm nebyly zpraveny. Ta okolnost, že některá z nich o veřejném seděni nebyla zpravena nebo se k němu z jakéhokoliv důvodu nedostavila, není na překážku jeho konání a soudního rozhodnutí. Rozhodnutí budiž prohlášeno a osobám uvedeným v odst. 2. doručeno.

(5) Na rozhodnutí, že se zabavení zrušuje, může podati veřejný žalobce stížnost do dvaetičtyř hodin; ohlásil-li ji hned při prohlášení rozhodnutí, má odkladný účinek. O stížnosti rozhodne vrchní soud v seděni neveřejném. Na rozhodnutí, že se zabavení potvrzuje, nelze si stěžovati.

§60.

O) Ve všech jiných případech, než které jsou uvedeny v § 58, odst. 1., může k tomu

konci, aby byl zabezpečen výkon výroku o propadnutí tiskopisu, naříditi jeho zabavení na návrh žalobce jen soud. O návrhu rozhodne vyšetřující soudce, a byl-li obsahem tiskopisu spáchán jen přestupek, okresní soud (§ 55, odst. 1. ).

(2) Jde-li o trestný čin stíhaný na žalobu soukromou, může soud učiniti zabavení nebo jeho zachování v platnosti závislým na tom, že žalobce složí u soudu jistotu za škodu, která by mohla býti zabavením způsobena.

(3) Ustanovení § 58, odst. 2. až 4., a § 59, odst. 2., platí i při zabavení nařízeném soudem.

(4) Na rozhodnutí soudu uvedená v odst. 1. a 2. mohou si žalobce i osoby uvedené v § 59, odst. 2., stěžovati do osmi dnů od jejich doručení. Stížnost nemá odkladného účinku. O stížnosti rozhodne s konečnou platností vždy radní komora (žalobní senát) ve veřejném seděni, o němž platí ustanovení daná v § 59, odst. 3. a 4.

§ 61.

(1) Zabavení soudem pravoplatně nařízené nebo potvrzené zůstává v platnosti až do pravoplatného rozhodnutí o návrhu, aby tiskopis byl prohlášen za propadlý.

(2) Vyšetřující soudce, a došlo - li k zabavení jen pro přestupek, okresní soud (§ 55, odst. 1. ) zruší zabavení:

1. nedojde-li do osmi dnů od té doby, kdy zabavení bylo státním zástupcem nebo státním bezpečnostním úřadem nařízeno, k rozhodnutí soudu první stolice o návrhu na jeho potvrzení (§ 59, odst. 3, );

2. nedojde-li do osmi dnů od té doby, kdy zabavení bylo soudem pravoplatně nařízeno nebo potvrzeno, žalobcův návrh na zavedení trestního řízení pro trestný čin spáchaný tiskem (§ 46), nebo nejdéle do osmi dnů od té doby, kdy toto řízení bylo pravoplatně zastaveno, návrh na zavedení řízení podle § 63;

3. nebyl-li v řízení uvedeném pod č. 2 tiskopis pravoplatně prohlášen propadlým.

(3) Na rozhodnutí, že se zabavení z některého důvodu uvedeného v odst. 2. zrušuje, může podati veřejný žalobce stížnost do čtyřiadvaceti hodin; jeho stížnost má odkladný účinek. Na usnesení, jímž se návrh na zrušení zabavení z takového důvodu zamítá, mohou si ztěžovati osoby uvedené v § 59, odst. 2.,

do osmi dnů od doručení rozhodnutí. O stížnosti rozhodne s konečnou platností vždy radní komora (žalobní senát).

§ 62.

Propadnutí tiskopisu.

(1) V odsuzujícím rozsudku pro zločin spáchaný tiskem vysloví soud na návrh žalobcův, že tiskopis propadá a že formy, plotny a jiné pomůcky, určené k jeho zhotovení, mají býti učiněny neupotřebitelnými k dalšímu jeho tištění. Totéž může soud na návrh žalobcův vysloviti v odsuzujícím rozsudku pro jiný trestný čin spáchaný tiskem.

(2) Ustanovení odst. 1. platí i tehdy, byl-li obžalovaný zproštěn obžaloby, avšak soud přes to uznal, že obsahem tiskopisu byl spáchán trestný čin.

(3) O hlavním přelíčení buďtež zpraveni tiskař, vydavatel, odpovědný redaktor a vlastník tiskopisu, jsou-li tu podmínky uvedené v § 59, odst. 2. Bylo-li v rozsudku vysloveno propadnutí tiskopisu, budiž uvedeným osobám, nebyly - li při prohlášení jeho přítomny ani zastoupeny, rozsudek doručen písemně a buďtež poučeny o opravném prostředku, který jim přísluší podle odst. 5. Jinak platí o těchto osobách, co ustanovuje § 69 o osobách zúčastněných.

(4) Rozhodnutí o propadnutí vztahuje se na všechny výtisky určené k rozšiřování. Je-li možné odděliti část tiskopisu, zakládající trestný čin, vysloví soud, že propadá jen tato část. část nepropadlou může si strana odděliti. Formy, plotny a jiné pomůcky buďtež na návrh účastníkům vydány, když vynětím sazby nebo jiným způsobem byly učiněny neupotřebitelnými k rozmnožování závadného místa tiskopisu.

(5) Výroku o propadnutí, jakož i tomu, že soud takový výrok neučinil, lze odporovati týmiž opravnými prostředky jako výroku o trestu.

(6) Když rozsudek nabyl právní moci, dá soud uveřejniti nález nařizující propadnutí v úředním listě československé republiky a podle potřeby i v jiných úředních listech. Ta okolnost, že nebylo možno rozsudek doručiti, není na překážku vyhlášení nálezu.

§ 63.

Propadnutí tiskopisu mimo řízení proti určité osobě.

(1) Nelze-li stíhati neb ihned postaviti před zdejší soud ani žádnou osobu, odpovědnou za trestný čin spáchaný obsahem tiskopisu (§ 46, odst. 1., č. 1 a 2), ani osobu odpovědnou za přestupek zanedbání povinné péče (§ 51), může státní zástupce i soukromý žalobce navrhnouti, aby soud vyslovil, že obsahem tiskopisu byl spáchán trestný čin a že tiskopis propadá. Stejný návrh může v takovém případě učiniti státní zástupce, i když by mohl stíhati osobu odpovědnou za přestupek zanedbání povinné péče (§ 51), upustí - li do počátku hlavního přelíčení od stíhání pro takový přestupek.

(2) O návrhu rozhodne usnesením radní komora (žalobní senát) příslušného krajského soudu, řídíc se ustanovením § 62, odst. 1., ve veřejném seděni konaném podle zásad platných pro hlavní přelíčení. Nejsou-li tu podmínky tohoto řízení, uvedené v odst. 1., budiž návrh zamítnut. Ustanovení § 62, odst. 3., 4. a 6., platí přiměřeně i tu.

(3) Na usnesení soudu lze si stěžovati do osmi dnů od jeho doručení. O stížnosti rozhodne vrchní soud v seděni veřejném, které se koná podle zásad platných pro hlavní přelíčení před sborovými soudy první stolice.

§ 64.

Zrušení nálezu o propadnutí tiskopisu.

(1) Výrok, že tiskopis propadá, může býti na návrh žalobce, odsouzeného nebo některé z osob uvedených v § 59, odst. 2., dodatečně zrušen, nelze-li pro změnu zákona v obsahu tiskopisu shledávati trestný čin nebo není-li pro změnu poměrů zájmu na tom, aby výrok o propadnutí byl zachován v platnosti.

(2) O návrhu rozhodne soud, před nímž se konalo řízení v této věci v první stolici. Soud rozhodne usnesením v neveřejném seděni, vyslechna prve žalobce. Na rozhodnutí mohou si obě strany stěžovati u vyššího soudu do osmi dnů od doručení rozhodnutí. Bylo-li návrhu pravoplatně vyhověno, budiž usneseni soudem vyhlášeno v úředním listě československé republiky a podle potřeby i v jiných úředních listech. Náklad na uveřejnění nese ten, kdo navrhl, aby výrok o propadnutí byl

zrušen; učinil-li návrh státní zástupce, nese náklady stát.

§. 65.

Náhrada škody za zabavení.

(1) Bylo-li zabavení soudem pravoplatně zrušeno podle § 59 nebo 61 nebo bylo-li prozatímně zabavení (§§ 28, 35) pravoplatně zrušeno proto, že k němu došlo neprávem, má vlastník tiskopisu nárok, aby mu stát, a navrhl-li zabavení soukromý žalobce nebo ten, kdo žádal za opravu, tato osoba nahradila prokazatelnou majetkovou škodu, již utrpěl zabavením.

(2) Nárok na náhradu nepřísluší, byl-li návrh na propadnutí zamítnut přes to, že soud shledal v obsahu tiskopisu trestný čin, jakož i v tom případě, když zabavení bylo zrušeno jen z důvodu § 52, odst. 1., avšak zpráva sama neobsahuje přesných údajů o tom, které schůze nebo kterého tiskem rozdaného spisu se týká.

(3) Nárok na náhradu může také býti přiznán jen z části, jestliže hledíc na hrubě neslušný nebo nemravný obsah zabaveného místa by nebylo slušné a spravedlivé poskytnouti plnou náhradu.

§ 66.

(1) žádost za náhradu škody bud podána vždy u krajského soudu, v jehož obvode má sídlo soud (úřad), který nařídil zabavení, do tří měsíců od té doby, kdy zabavení bylo pravoplatně zrušeno. Ten, komu bylo usnesení zakládající nárok na náhradu oznámeno, podej žádost do patnácti dnů od tohoto oznámení. Nebyly-li tyto lhůty zachovány, zanikne nárok na náhradu. O žádosti rozhodne radní komora (žalobní senát) v neveřejném seděni, vyslechnouc strany.

(2) Proti rozhodnutí radní komory (žalobního senátu) je přípustná stížnost na vrchní soud a proti rozhodnutí tohoto soudu, odchyluje-li se od rozhodnutí radní komory (žalobního senátu), stížnost na nejvyšší soud. O stížnosti, kterou třeba podati do patnácti dnů od doručení, bude rozhodnuto v neveřejném seděni.

§ 67.

Uveřejnění rozsudku.

(1) Soud může, je-li to v zájmu veřejném hebo v důležitém zájmu žalobce nebo poško-

zeného, uložiti v rozsudku, kterým odsuzuje pro trestný čin spáchaný tiskem, odpovědnému redaktoru, aby bezplatně a bez poznámek uveřejnil v časopise, jehož obsahem byl trestný čin spáchán, rozsudek, podle okolností i s důvody nebo jejich podstatným obsahem, jejž soud určí. Jinak budiž užito o uveřejnění rozsudku a následcích neuveřejnění přiměřeně ustanovení §§ 31, 35, odst. 1.

(2) Podmíněným odkladem výkonu trestu není odložen výkon výroku o uveřejnění rozsudku.

(3) Výroku o uveřejnění rozsudku, jakož i tomu, že soud takový výrok neučinil, lze odporovati týmiž opravnými prostředky jako výroku o trestu.

§ 68.

(1) Soud může též, je-li to v zájmu veřejném nebo v důležitém zájmu žalobce nebo poškozeného, přiznati jim v odsuzujícím rozsudku pro trestný čin spáchaný tiskem na jejich návrh právo, aby uveřejnili rozsudek, podle okolností i s důvody nebo jejich podstatným obsahem, jejž zároveň určí, na útraty odsouzeného nejvýše ve dvou časopisech, které zároveň pojmenuje. Při tom určí soud vždy také způsob a ostatní podmínky uveřejnění, dobu, do které se má státi, a nejvyšší částku útrat uveřejnění, které nese osoba k tému povinná.

(2) Ustanovení § 67, odst. 2. a 3., platí i tu.

§ 69. Osoby zúčastněné.

(1) O hlavním přelíčení buďtež zpraveny všechny osoby, které postihuje ručení podle § 4 nebo kterým by mohla býti uložena podle ustanovení tohoto zákona rozsudkem nějaká povinnost (osoby zúčastněné), pokud jsou tyto osoby a jejich zdejší bydliště (adresa) z tiskopisu samého nebo z oznámení o vydávání časopisu (§ 23) známy. Mají právo zúčastniti se hlavního přelíčení samy nebo dáti se při něm, vždy však na svůj náklad, zastupovati.

(2) Ta okolnost, že zúčastněná osoba nebyla o hlavním přelíčení zpravena nebo že se k němu z jakéhokoliv důvodu nedostavila, není na překážku ani konání hlavního přelíčení, ani vynesení rozsudku, ani jeho vykonatelnosti proti nim.

(3) Zúčastněné osoby mají právo přednésti skutečnosti, které mají význam pro posouzení věci, a činiti návrhy; stejné právo přísluší jim také v hlavním přelíčení, a to i když o něm nebyly zpraveny. V závěrečných řečech mohou se ujmouti slova před obviněným a jeho obhájcem.

(4) Ukládá - li se v odsuzujícím rozsudku zúčastněné osobě, která nebyla při prohlášení rozsudku přítomna ani zastoupena, nějaká povinnost nebo ručení, budiž jí rozsudek doručen písemně a budiž poučena o opravném prostředku, který jí přísluší podle odst. 5.

(5) Rozhodnutí, jímž byla uložena zúčastněné osobě nějaká povinnost nebo ručení, jakož i tomu, že soud takového rozhodnutí neučinil, lze odporovati týmiž opravnými prostředky jako výroku o trestu.

(6) Ustanovení tohoto paragrafu sluší přiměřeně užíti také v řízení pro přestupky uvedené v § 43 a v řízení podle § 33.

§ 70.

Svědecká povinnost a domovní prohlídky.

(1) Osoby činné z povolání v podniku časopiseckém nebo v podniku, v němž se časopis tiskne, jsou zproštěny v trestním řízení pro činy, které byly spáchány obsahem tohoto časopisu neb uveřejněním v něm, povinnosti vydávati svědectví na otázky směřující ke zjištění osob za obsah trestně odpovědných.

(2) Domovní prohlídky v místnostech podniků uvedených v odst. 1. jakož i v bytech osob činných z povoláni v takových podnicích jsou nepřípustné, směřují - li k pátrání po rukopisech nebo věcech vztahujících se na trestný čin spáchaný obsahem časopisu, který se stíhá toliko na žalobu soukromou, nebo směřují-li ke zjištění osob za takový trestný čin trestně odpovědných.

(3) Ustanovení odst. 1. a 2. neplatí, jde-li o inseráty nebo zprávy placené nebo koná-li se trestní řízení pro takový trestný čin, u něhož zákon ukládá pod trestem všeobecnou povinnost oznamovací.

Oddíl čtvrtý. Kmetské soudy.

§71.

Kmeti.

(1) K úřadu kmeta mohou býti povolány jen osoby, které vyhovují zákonným podmínkám stanoveným pro úřad porotce.

(2) Ustanovení §§ 2 až 5 zákona o sestavování seznamů porotců ze dne 23. května 1919, č. 278 Sb. z. a n., o tom, kdo je nezpůsobilý k úřadu porotce, kdo k němu nemá býti povolán, kdo jej může odmítnouti a kdo ho má býti zproštěn, platí přiměřeně i při výběru kmetů. činí-li se tam odmítnutí úřadu a ochota jej znovu vykonávati závislými na včasném oznámení u obecního, úřadu, budiž takové oznámení, pokud jde o úřad kmeta, učiněno u okresního úřadu.

§72.

Výběr kmetů.

(1) Nejpozději na počátku měsíce září každého roku zjistí president krajského soudu podle počtu zasedání (§75) a podle počtu kmetských senátů, které bude pravděpodobně třeba zříditi v příštím roce, počet kmetů, jehož bude v příštím roce potřebí. Na to rozvrhne trojnásobný počet na politické okresy svého obvodu podle poměru jejich obyvatelstva a oznámí okresním úřadům, kolik osob má býti, z jejich obvodu pro úřad kmeta navrženo. Zároveň požádá okresní úřad, v jehož obvodě má krajský soud své sídlo, aby navrhl kromě toho stejný celkový (trojnásobný) počet osob ze svého obvodu pro úřad náhradního kmeta.

(2) Navrhnouti osoby pro úřad kmeta přísluší okresnímu výboru. Při výběru jich budiž přihlíženo ke všem vrstvám obyvatelstva a dbáno toho, aby navržené osoby vyhovovaly zákonným podmínkám pro povolání k úřadu kmeta a svou pevnou povahou, poctivým smýšlením a rozhledem zaručovaly neodvislé a nestranné nalézání práva.

(3) Každý okresní výbor zvolí též jednoho svého člena, který se zúčastní sestavování ročního seznamu kmetů pro příští rok.

§ 73. Právo námitek.

(1) Seznamy osob navržených okresním výborem buďtež vyloženy aspoň osm dnů v úředním sídle všech obecních úřadů okresu, tak, aby každý do nich mohl nahlédnouti. Doba, kdy seznam bude; vyložen, budiž veřejně vyhlášena způsobem v obci obvyklým a ve vyhlášce uvedeno, kdo má právo v této době činiti proti seznamu námitky.

(2) Každý, kdo má volební právo do obce, je oprávněn po dobu, po kterou seznam kmetů má býti vyložen k veřejnému nahlédnutí, písemně nebo do protokolu obecního úřadu vznésti námitky proto, že do něho byl zapsán někdo, kdo je podle zákona k tomu úřadu nezpůsobilý nebo k němu neměl býti povolán (§§ 1 až 3 zák. č. 278/1919 Sb. z. a n. ).

(3) O podaných námitkách rozhodne s konečnou platností okresní úřad. Vyhoví - li námitkám, buďtež místo osob ze seznamu škrtnutých navrženy stejným způsobem jiné osoby.

§ 74. Roční seznam kmetů.

(1) Nejpozději do konce měsíce října zašlou okresní úřady presidentu krajského soudu seznamy navržených osob a oznámí mu jméno a bydliště toho člena okresního výboru, který se zúčastní sestavování ročního seznamu kmetů pro příští rok.

(2) President krajského soudu svolá nejpozději v měsíci listopadu komisi, která sestaví roční seznam kmetů pro příští rok. Komise skládá se z presidenta nebo jeho náměstka jako předsedy, tří soudců, které povolá president z radů krajského soudu nebo přednostů okresních soudů svého obvodu, a prokurátora. Jejími členy jsou dále zástupce zemského úřadu, advokátní komory, tiskové komory a členové okresních výborů k tomu konci zvolení (§ 72, odst. 3. ); nedostaví-li se některá z těchto osob k seděni komise, není to na překážku jejího jednání.

(3) Komise sestaví nejprve hlavní seznam kmetů, a to tak, že vybere z osob navržených okresními výbory ty, které pokládá za nejzpůsobilejší. Počet vybraných osob má býti o polovici větší, než jakého bude v příštím roce potřebí (§ 72, odst. 1. ). Stejným způsobem sestaví komise z osob navržených okres-

39

ním výborem pro úřad náhradního kmeta roční seznam kmetů náhradních.

(4) Osoby zapsané do ročního seznamu porotců pro příští rok nesmějí býti zapsány do seznamu kmetů a naopak.

(5) Ustanovení §§ 16 a 17 zák. č. 278/1919 Sb. z. a n. budiž přiměřeně užito.

§ 75.

Zasedání kmetského soudu.

Kmetský soud zasedá dvakrát za měsíc. Den a hodinu, kdy se započne každé zasedání, ustanoví president krajského soudu na celý příští rok napřed a vyhlásí na soudní desce.

§ 76. Kmetské senáty.

(1) V měsíci prosinci každého roku sestaví president krajského soudu pro celý příští rok potřebný počet kmetských senátů.

(2) Jejich předsedy a potřebný počet náměstků ustanoví president vrchního soudu ze soudců působících u krajského soudu. Při tom budiž dbáno především toho, aby k tomuto úřadu byli povoláváni soudcové, kteří mají zvláštní vlastnosti pro tento úřad potřebné.

(3) Ostatní soudcovské členy kmetského soudu a jejich náhradníky ustanoví president krajského soudu ze soudců působících u tohoto soudu.

§ 77.

(1) čtrnáct dnů pred zasedáním kmetského soudu vylosují se pro každý kmetský senát z příslušných ročních seznamů dva kmeti a dva náhradní kmeti. Zároveň určí se losem pořadí, ve kterém náhradní kmeti nastupují.

(2) Losování vykoná president krajského soudu za přítomnosti dvou soudců a prokurátora ve veřejném seděni. Advokátní komora a tisková komora má právo k tomuto sedění vyslati svého zástupce, pročež buď o něm včas zpravena. O jednání budiž sepsán zápis.

(3) Jména kmetů, kteří byli již vylosováni, mohou býti znovu vložena do osudí teprve, když byla vylosována jména všech ostatních.

(4) Bylo-li hlavní přelíčení odročeno, když již bylo při něm jednáno ve věci samé, vyko-

návají kmeti, kteří se ho zúčastnili, svůj úřad také při odročeném hlavním přelíčení, a to i když nebyli vylosováni pro zasedání, v němž se odročené hlavní přelíčení koná.

§ 78. Obeslání kmetů.

(1) Předseda kmetského soudu obešle písemně hlavní i náhradní kmety na den, kdy soud začne jednati o případech, ve kterých mají vykonávati svůj úřad. Budiž dbáno toho, aby obsílka byla doručena kmetům do vlastních rukou aspoň osm dnů přede dnem, na který jsou obesláni.

(2) V obsílce buďtež kmeti upozorněni na svá práva a povinnosti a na následky porušení těchto povinností.

§ 79. Vyloučení a odmítání kmetů.

(1) Kmeti jsou vyloučeni a mohou býti odmítnuti z týchž důvodů, pro které jsou vyloučeni nebo mohou býti odmítnuti soudcové z povolání. Kromě toho je vyloučen také kmet, proti němuž se koná trestní řízení pro trestný čin spáchaný tiskem, dokud toto řízení nebylo pravoplatně skončeno; byl-li v takovém řízení uznán vinným, je vyloučen po celý rok, na který byl ke kmetskému úřadu povolán.

(2) Obeslaní kmeti buďtež v obsílce poučeni

o důvodech vyloučení a odmítnutí, jakož

i o tom, že jsou povinni oznámiti ihned předsedovi kmetského soudu, že se vyskytl u nich důvod vyloučení nebo důvod, pro který mohou býti odmítnuti pro obavu předpojatosti. K tomu konci budiž jim zároveň s obsílkou dodán seznam trestních věcí, ve kterých bude jim rozhodovati, s udáním jmen stran a jejich zástupců.

(3) Stranám budiž dodán seznam členů kmetského soudu i jejich náhradníků nejpozději osm dnů před hlavním přelíčením. Strany mohou odmítnouti člena kmetského soudu nebo jeho náhradníka nejpozději třetího dne před hlavním přelíčením; později lze tak učiniti jen pro důvod vylučovací nebo takový důvod, který nebyl straně dříve znám.

(4) O vyloučení a odmítnutí kmeta před hlavním přelíčením rozhodne radní komora (žalobní senát); při hlavním přelíčení roz-

hodné o tom předseda kmetského soudu. Proti těmto rozhodnutím není samostatných opravných prostředků.

§ 80. Kmeti náhradní.

(1) Na místě kmetů, kteří byli Vyloučeni nebo pravoplatně odmítnuti nebo kteří se nedostavili k hlavnímu přelíčení, nastoupí přítomní kmeti náhradní podle určeného pořadí (§ 77, odst. 1. ).

(2) Nedostaví - li se ani náhradní kmeti, povolá předseda soudu ihned k výkonu úřadu kteréhokoliv kmeta u soudu právě přítomného nebo kteréhokoliv náhradního kmeta bydlícího v sídle soudu.

§ 81. Kmeti náhradníci.

(1) Lze-li očekávati, že hlavní přelíčení bude trvati delší dobu, může předseda ustanoviti, že bude přibrán jeden z obou náhradních kmetů podle jejich pořadí jako náhradník. Není-li to možné, zachová se předseda podle ustanovení § 80, odst. 2.

(2) Kmet náhradník musí býti přítomen při celém hlavním přelíčení bez přerušení a nastupuje místo kmeta, kterého by něco zašlo.

§ 82. Výkon kmetského úřadu.

(1) Kmeti vykonávají při hlavním přelíčení svůj úřad v témž rozsahu jako soudcové z povolání.

(2) Každý kmet vykoná při svém prvním soudcovském úkonu ve veřejném seděni soudu do rukou předsedy kmetského soudu slib těmito slovy: "Slibuji, že se budu při svém rozhodováni říditi jen zákonem, že budu hlasovati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovám přísnou mlčelivost o obsahu neveřejného přelíčení, jakož i o obsahu porady a hlasování soudu. "

(3) Kmeti hlasují před soudci z povolání, a to věkem mladší napřed.

(4) Při rovnosti hlasů rozhoduje, jde-li o konečné rozhodnutí, mínění obviněnému příznivější; jde-li o jiné hlasování, rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda.

§ 83. Závaznost skutkových zjištění.

(1) Byly-li rozsudkem kmetského soudu zjištěny způsobem nestiženým zmatečností všechny skutečnosti, které při správném užití zákona měly býti základem rozsudku, je soud vyšší stolice vázán tímto skutkovým zjištěním. Nestalo-li se tak, může vyšší soud rozsudek kmetského soudu jen zrušiti a věc vrátiti k novému projednání a rozhodnutí.

(2) Ke skutkovým zjištěním náležejí také zjištěné duševní stavy a děje, jakož i zjištěný smysl obsahu tiskopisu, který je předmětem řízení.

§ 84. Pořádkový trest.

(1) Přijmouti a zastávati úřad kmeta je občanskou povinností. Poruší-li kmet tuto povinnost dostatečně se neomluvě, potrestá ho radní komora (žalobní senát) bez újmy trestního stíhání pokutou do 10. 000 Kč a uloží mu povinnost nahraditi útraty zmařeného hlavního přelíčení. Stejně bude potrestán kmet, který poruší mlčelivost (§ 82, odst. 2. ).

(2) Proti tomuto usnesení může kmet podtíti do osmi dnů ode dne doručení stížnost, o které rozhodne vrchní soud, ač-li radní komora (žalobní senát) sama trest nepromine.

§ 85. Náhrada útrat.

(1) úřad kmeta je čestný. Kmetu však přísluší náhrada hotových výloh a platy presenční. Výše těchto náhrad bude upravena vládním nařízením.

(2) Náhrady vyplacené kmetům náležejí k nákladům trestního řízení.

§ 86.

Zastavení působnosti kmetských soudů.

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 268 Sb. z. a n., o dočasném zastavení působnosti porot, platí přiměřeně i o dočasném zastavení působnosti kmetských soudů. Zastaviti působnost kmetských soudů lze však jen, pokud jde o trestné činy stíhané na žalobu veřejnou.