nejpotřebnější byli v zaměstnáni ponecháni. Avšak i propuštění jsou nadále vedeni v evidenci pro případné opětné přijetí, ukáže-li se toho potřeba. Mimo to bylo jim v případech zřetele hodných vyplaceno odbytné.
Oba konkrétní případy v interpelaci uvedené, ve kterých podle mínění interpelace nebylo postupováno správně, jsem podrobil přísnému šetřeni a zjistil jsem, že postupu velitelů nelze ničeho vytýkati. Ošetřovatelka Popelářova přicházela v úvahu pro propuštění, poněvadž je provdána, její muž je zaměstnán a sama neovládala v dostatečné míře služební jazyk. Ani předběžným ani odborným vzděláním se nemůže vyrovnat' ošetřovatelce Friedrichové, která jest diplomovaná sestra, absolventka státní ošetřovatelské školy v Praze a byla proto jediná v ústavu ponechána. K propuštění ošetřovatelky Primasové, jež byla stálou smluvní ošetřovatelkou, dalo ministerstvo národní obrany souhlas, ježto jest choti aktivního důstojníka a újma na výdělku ji nepostihla tolik, jako by byla postihla jiné, sociálně slabší.
V Praze dne 29. března 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Víškovský v. r.
1700 XIII.
Odpovéd
ministra národní obrany na interpelaci poslanců Hrubého, Hádka
a soudruhů
o soustavném týrání vojína. Františka Krau-
ta od dělostřeleckého pluku čís. 9 v Žílíně
(tisk 15621).
Požadavku intepelace, aby vojín dělostřeleckého pluku 9 v Zilině Jindřich (nikoliv František) Kraut byl podroben normálnímu vojenskému výcviku a přidělen do poddůstojnické školy, nemůže býti vyhoveno, jelikož jmenovaný vojín nevykazuje předepsanou tělesnou způsobilost. Podle lékařského posudku nesnáší jízdu na koni, která mu způsobuje žaludeční obtíže a při pochodu dostává křeče do nohou. Z toho důvodu nebyl do poddůstojnické školy přidělen a nemohl tudíž, jak se mylně interpelace domnívá, býti z ni odstraněn.
Jelikož jinak je zdráv a silné tělesné konstrukce, nemohl býti propuštěn z vojenské služby a byl přidělen ke stájní službě jako vozka. Tím se mu nestala žádná křivda, což vyplývá také z toho, že zároveň s ním bylo ke stájní službě přiděleno ještě 7 jiných vojínů, kteří rovněž nebyli uznáni za způsobilé k jízdě na koni.
V přidělení ke stájni službě nelze spatřovati žádné šikanováni, jelikož tato služba musí býti obstarána stejně jako jiné vojenské úkoly vojenskými osobami a jest samozřejmé, že se k ní přidělují pře-
devším vojíni k vojenskému výcviku méně způsobilí.
Také podrobným výslechem spoluvojinů Kraulových a jeho nadřízených poddůstojníků i důstojníků bylo zjištěno, že ani jinak s Kraulem nebylo špatně zacházeno, což také on sám při výslechu potvrdil, takže opačná tvrzení interpelace jeví se jako úplně bezpodstatná.
V Praze dne 29. března 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
1700/XIV.
Odpovéd
ministra vnitra na interpelaci poslanců Vallo, Kubače,
Steinera, Štětky a soudruhů o persekuci dělníků v Tekovské Breznici
(tisk 1579 XIV).
Dne 13. ledna 1932 uspořádal Mikuláš Janovský nepovolený průvod asi 40-50 lesních dělníků z obce Tekovské Breznice k okresnímu úřadu v Nové Bani, chtěje si vynutili, aby jejich zaměstnavatel jim dal práci v jiné části lesa bez ohledu na to, zda je tam pro ně práce či nikoliv. Poštvaný dav žádal neústupně o povoleni hromadného vstupu do úřední budovy, odmítaje nabídku na vyslání 2-3členné deputace. Poněvadž veškeré domluvy minuly se účinkem a zástup choval se vyzývavě a agresivně a pronášel vyhrůžky, byl četnickou hlídkou vyzván k rozchodu a když neuposlechl, rozptýlen. Zakročujicí četnictvo postupovalo dle předpisů a tudíž přirozeně se zbraní v ruce.
Šetření, provedené po té v Tekovské Breznici, týkalo se nejen uspořádání této demonstrace, nýbrž i případu přestupku pytláctví, pro který byl Janovský pak také odsouzen k pokutě 100 Kč.
Mikuláš Janovský zavinil své propuštěni z práce porušením smluvní pracovní povinnosti, a, jak sám doznal, také vyhrůžkami násilí proti vedoucímu zástupci firmy. Politický úřad nemá právní možnosti, aby nutil zaměstnavatele, by jej přijmu) zpět do práce.
Z uvedeného je zřejmo, že postupu okresního úřadu a četnictva nelze ničeho vytýkati a nemám proto důvodu činiti opatření v interpelaci Jádaná.
V Praze dne 11. dubna 1932
Ministr vnitra: Dr. Slavík v. r.
1700 XV (původní znění).
Odpověd
ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance dra J. Jabloniczké-
ho a druhů
o neudržitelných poměrech na bratislavském maďarském ústavu pro vzdělání učitelů (tisk 1394 VII).
O přijetí uchazečů do I. ročníku řečeného ústavu rozhoduje vždy v mezích přípustného počtu chovanců řádná konference profesorského sboru jedině podle výsledku přijímací zkoušky.
Dosavadní ubikačni poměry ústavu nepřipouštějí zřízeni pobočky při I. ročníku. Poznamenávám však, že tento nedostatek je vyvážen maďarským abiturientským kursem v Bratislavě pro abiturienty středních škol, ve kterém je téměř plný přípustný počet posluchačů. Pro vzdělání učitelek na maďarských školách je kromě toho v Bratislavě maďarský ústav učitelský řádu Uršulinek.
Pokud jde o umístění maďarských poboček při státním ústavě učitelském v Bratislavě, dbá školská správa pečlivě, aby byla zjednána náprava, jakmile tomu poměry dovolí. Rovněž dbá o náležitý počet kvalifikovaných osob vyučujících.
Suplující profesor Rudolf Ráchel (Szalatnai) je znám 'jako činný maďarský literát, který maďarštinu přirozeně dokonale ovládá.
Výtky činěné interpelaci, jakoby jmenovaný suplující profesor dotýkal se nešetrně náboženských citů žáků, podle výslechu konaného Setřeni neodpovídají skutečnosti.
V Praze dne 4. března 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr Dérer v. r.
1700 XVI (původní znění).
Odpověd
ministra financí na interpelaci poslance Windirsche
a druhů
o daňových stížnostech zemědělců Jana
Beckerta (okres liberecký) a Joseia Línke-
ho (okres německo-jablonecký
(tisk 1547X11).
O stížnostech v interpelaci uvedených provedlo ministerstvo financi zevrubné šetřeni. Tímto šetře-
ním však nebylo zjištěno, že by podřízené finanční úřady nedbaly pokynů ministerstva financí o postupu při vymáhání přímých daní.
V případě Jana Beckerta z Voigtsbachu byl skutečný stav věci jiný, než je v interpelaci uvedeno. Tvrzení interpelace, že berní úřad v Liberci vedl na jmenovaného exekuci, ačkoli týž bernímu úřadu již dříve oznámil, že pro škodu způsobenou požárem dne 14. října 1931 nemůže daňový dluh zaplatiti, spočívá na nesprávné informaci. Podle skutečného stavu věci zabavil berní úřad dne 14. června 1931 Beckertovi šicí stroj pro daňový nedoplatek za rok 1929/30 v částce 319. 65 Kč. Po tomto exekučním zákroku zaplatil poplatník na svůj dluh 141 Kč dne 17. /VI. 1931. Když však během následujících 4 měsíců zbytek nedoplatku nevyrovnal, nezbylo bernímu úřadu než pokračovati v exekuci a vypsati na den 23. listopadu 1931 dražbu zabaveného předmětu. Avšak ani před tím, ani po doručení dražebního výměru (dne 5. listopadu 1931) neohlásil poplatník bernímu úřadu požár a nepožádal za odklad dražebního řízení. Ba neučinil tak ani u starosty obce, který obvykle za dlužníky u berního úřadu intervenuje a který před dražbami v obci vyhlášenými dosáhl u berního úřadu odkladu dražebního řízeni pro několik jiných dlužníků. Kdyby byl požádal o odklad dražby, byl by zcela jistě povolen pro tak vážný důvod, jako je požár. Ravněž neodpovídá skutečnosti údaj interpelace, že dne 23. listopadu 1931 dostavil se do vyhořelého hospodářství berní vykonavatel a neodešel dříve, až mu Beckert dal jako splátku na daňový dluh 40 Kč, které si vypůjčil u souseda. Podle skutečného stavu věci, potvrzeného výpovědí starosty obce a obecního strážníka ve Voigtsbachu, dostavil se berní vykonavatel dne 23. listopadu 1931 k poplatníkovi, nikoliv však na spáleniště, nýbrž do jeho provisorního bytu v č. 44 a za nepřítomnosti poplatníkovy i jeho manželky sepsal pouze na zájemním protokolu příslušnou relaci, v níž konstatoval, že poplatník vyhořel a že zabavený předmět byl při požáru zničen. Tento zápis podepsala dcera poplatníkova Ida Beckertová. Částku 40 Kč na daňový nedoplatek pak neodevzdal poplatník bernímu vykonavateli na jeho naléhání, nýbrž dal ji dne 22. listopadu 1931, tedy den před příchodem berního vykonavatele, dobrovolně obecnímu strážníku za tím účelem, aby byl tento peníz prostřednictvím obecního úřadu doručen bernímu úřadu v Liberci. Berní úřad dověděv se teprve ze zmíněné relace berního vykonavatele o pohromě postihnuvší poplatníka, zastavil další vymáhání z vlastního popudu.
O druhém případu v interpelaci uvedeném, týkajícím se Josefa Linke-ho v Žibřidicích, bylo vyšetřeno toto: Jmenovaný dne 19. listopadu 1930 žádal u zemského finančního ředitelství v Praze o vrácení daňového přeplatku a svou žádost opakoval dne 27. listopadu téhož roku. 'Na tuto žádost povolilo zemské finanční ředitelství vynesením ze dne 31. prosince 1930 č. XII-57/'1423/30 vrácení přeplatku na dani důchodové a z obratu 2. 824. 84 Kč. O tomto rozhodnutí zemského finančního ředitelství byl poplatník vyrozuměn berní správou v Německém Jablonném dne 13. března 1931, avšak přeplatek byl mu poukázán k výplatě již 17. ledna 1931. O nahrazovacich úrocích z uvedeného
přeplatku rozhodlo jmenované ředitelství dne 20. února 1932 a přiznalo žadateli nahrazovací úroky 194 Kč 30 h, které poukázalo bernímu úřadu v Něm. Jablonném k úhradě daňových nedoplatků 387. 40 Kč, za poplatníkem váznoucích. Průtah v řízení o přiznání nahrazovacích úroků, které vyžaduje největší opatrnosti, aby státní pokladna byla ušetřena event. škody, byl zaviněn několikerou nutnou korespondencí mezi účtárnou zemského fin. ředitelství v Praze a berní správou.
V Praze dne 22. března 1932.
Ministr financí: Dr Trapl v. r
1700 XVII (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády a ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. Junga a druhů
o metodách při sčítání lidu v okrese hlu-
čínském (tisk 1562 XIV).
Národnostní poměry na Hlučínsku a průběh sčítání lidu tam jsou ministerstvu vnitra dobře známy. Všechny osoby, u nichž bylo podle § 23 vlád. nař. o sčítáni lidu rozhodováno o národnosti, dostaly o tom řádný instanční výměr opatřený poučením o opravných prostředcích. Takový jest také výměr v interpelaci citovaný, na němž není nic nezákonného. Kromě toho může každý podati stížnost na nejvyšší správní soud.
Totéž platí o případech, kde jednotlivci přišli do konfliktu s trestními ustanoveními zákona o sčítání lidu pro vědomě nesprávný údaj národnosti. Výše uložených pokut není v interpelaci správně uvedena, a tvrzeni o zvyšování pokut zemským úřadem v Brně neodpovídá pravdě: zemský úřad snížil nebo zcela prominul pokutu v četných případech, 've kterých strany k svému ospravedlnění uvedly, že byly k nepravdivému údaji národnosti svedeny agitátory.
Místní úřady na Hlučínsku užívají ve styku s tamním lidem označení »Moravec« a »moravský jazyk«, protože lid sám těchto označení užívá, navyknuv si na ně za bývalé vlády pruské, která je tak označovala. S hlediska vědeckého jest notorické, že jde o národnost a jazyk český.
Podle toho co uvedeno, není příčiny k nějakému opatřeni z podnětu této interpelace.
V Praze dne 23. března 1932.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
1700 XVIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslanců Eckerta, Stenzla,
Prause a druhů,
že na dívčí obecné škole v Mariánských
Lázních nebyly povoleny pobočky
(tisk 1547 XVI).
Německá dívčí škola obecná v Mariánských Lázních byla pro školní rok 1930/31 organisována jako trojitřídni s dvěma pobočkami tak, že maximální počet děti na třídu připadající byl 59. Později byly na žádost místní školní rady pro týž školní rok přeměněny dvě zatímní pobočky ve dvě zatímní třídy postupné. Bylo věcí místní správy školské, aby v rámci svolení zemské školní rady organisovala školu způsobeni pro vyučování výhodnějším bud jako trojtřídku s pobočkami nebo jako pětitřídku a aby zabránila případnému přeplnění některé třídy.
Ve školním roce 1931/32 byla táž škola organisována zprvu opět jako troj třídní s dvěma zatímními pobočkami, ale později jako čtyřtřídka s dvěma zatímními pobočkami. V žádné třídě není nyní ani 50 děti.
V Praze dne 29. března 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr Dérer v. r.
1700 XIX (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany na interpelaci posl. dr J. Keibla, Simma
a druhů
o událostech, které se staly při návštěvě
posluchači příbramské báňské vysoké
školy ve vojenském výzkumném ústavě
dne 20. listopadu 1931 (tisk 1558/IV).
Prohlídka vojenského technického ústavu v Praze dne 20. listopadu 1931 byla povolena všem posluchačům báňské vysoké školy v Příbrami bez rozdílu národnosti, pokud jsou československými státními příslušníky. Prohlídka nebyla povolena toliko posluchačům cizím státním příslušníkům.
Jelikož opačné tvrzení interpelace zakládá se na mylných informacích a neodpovídá skutečnosti,
není důvodu k opatřením, v interpelaci požadovaným.
V Praze dne 29. března 1932.
Ministr národní obrany: Dr Viškovský v. r.
1700 XX (původní znění).
Odpovéd
ministra vnitra
na interpelaci poslance Oehlingera a druhu
o událostech při schůzi Dělnické péče
v Broumově (tisk 1562III).
Okresní úřad v Broumově povolil - s vyloučením přístupu osob mladist/ých - přednášku v interpelaci uvedenou, neboť neshledal zákonného důvodu k zákazu, a vyslav na přednášku. svého zástupce učinil tak dle možnosti opatření, by nedošlo při této příležitosti k nějaké nepřístojnosti. Před počátkem přednášky vyvedli pořadatelé z místnosti pouze ony návštěvníky, kteří rušíce klid a pořádek, dávali svým chováním zřejmé na jevo, že se na přednášku dostavili pouze proto, by ji znemožnili. Že by je byli při tom pořadatelé pěstmi ztýrali, zjištěno nebylo. Tyto osoby, jimž bylo vstupné vráceno, pak četnictvo musilo vytlačiti po schodech na ulici, aby nedošlo ke rvačce. To vše stalo se právě při příchodu zástupce úřadu, který se dostavil přesné v hodinu stanovenou k započetí přednášky, a byv tajemníkem místní organisace německé křesťansko-sociálni strany vybízen, by shromáždění rozpustil, nerozkřikl se na něho, jak se v interpelaci tvrdí, nýbrž odpověděl mu pouze hlasitě, by v lomozu bylo rozuměti, že zakročí, shledá-ld k tomu důvod.
Přednáška se na to odbyla již v klidu a dle úsudku zástupce úřadu nestalo se při ní nic, co by bylo lze nazvali hanobením katolické církve, nebo co by bylo na újmu veřejné mravností.
Neshledávám proto důvodu, abych z podnětu této interpelace učinil žádané opatřeni.
V Praze, dne 2. dubna 1932.
Ministr vnitia-. Dr Slavik v. r.
1700 XXI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci poslance dra E. Schollicha
a druhů,
že četnictvo pronásleduje organisace mládeže německé strany národní (tisk 1562 XV).
V interpelaci zmíněné vyšetřování provádělo četnictvo v Opavici, Městě Albrechticích a v Třemešné, aby zjistilo, zda při tvoření místních skupin mládeže německé národní strany v uvedených místech nebyly porušeny předpisy spolkového a shromažďovacího zákona. Četnictvo nepřekročilo při tom nikterak mezí zákonných a nelze proto jeho postup nazývati jednostranným, nepřátelským nakládáním a chováním příčícím se shromaždovací svobodě ústavou zaručené. Nebylo proto potřebí pokynu směřujícího k tomu, aby organisace »Grenzlandjugend« německé národní strany mohla vyvinouti svoji činnost.
Pokud jde o to, aby politickým stranám byl dán právní základ pro jich činnost, poukazuji na odpověď, kterou v téže věci dal ve II. volebním období tehdejší ministr vnitra na interpelaci poslance Dra Koberga a druhů o úpravě právního postavení politických stran (č. t. 1433, 'VI) a která byla otištěna pod číslem 1568/XIV, a podotýkám, že i já zastávám nyní beze změny stanovisko v léto odpovědi vyslovené.
V Praze, dne 5. dubna 1932.
Ministr vnitra: Dr Slavik v. r.
1700/XXn (původní znění).
Odpovéd
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o vyměření funkčního přídavku řídícím
učitelům a ředitelům občanských škol
(tisk 1438 HI).
Pokud jde o změnu vládního nařízení ze dne 26. června 1930, čís. 96 Sb. z. a a., ve příčině poškození učitelských pensistů, odkazuji na odpověď vlády (čte. tisku 1393/XIV) na interpelaci poslanců H. Bergma-nna, Fr. Zeminové, AI. Tučného a druhů o provádění zákona č. 70/1930 Sb. z. a n. (tisk 844, V) a na odpověď svoji a ministra financí danou současně na obdobné interpelace poslance Dr. E.
Schollicha a druhů (tisk 747/IX) a poslance L. Schubcrta a druhů (tisk 801/XV1II).
V Praze dne 29. března 1932
Ministr školství a národní osvěty: Dr Dérer v. r.
Překlad ad 1700/1.
Odpowiedź
ministra robót publicznych na interpelację posłów K. Śliwki,
Klimenta i towarzyszy
w spravie subwencji na elektryfikację
w gminach Niebory i Oldrzychowice na
Śląsku (nr. druku 1558/XX).
Prośba gminy Oldrzychowice, powiat Ćesky Teśin, o udzielenie subwencji państwowej na przeprowadzenie elektryfikacji w gminie podług ustawy 1. 46/1929 Zb. u. i r. nadeszła do ministerstwa robót publicznych dnia 19. października 1931. Ponieważ wszystkie środki finansowe przeznaczone przez cyt. ustawę były wyczerpane wzgl. nadane na podstawie próśb, które nadeszły do ministerstwa robót publicznych do końca września 1930, nie można tymczasem prośbie gminy zadość uczynić.
Prośbę będzie można wziąć pod rozwagę, jeżeli zostanie przeprowadzona nowelizacja cyt. ustawy i zostaną pozwolone dostateczne srodky na dalsze udzielanie subwencyj. O nowelizacji ustawy się w ministerstwach traktuje.
Prośba gminy Niebory, powiat Ćesky Teśin, do ministerstwa robót publicznych dotychczas nie nadeszła. Skoro nadejdzie, będzie dla niej obowiązywało naturalnie to samo, co przytoczono w sprawie prośby gminy Oldrzychowice.
W Pradze dnia 31. marca 1932.
Minister robót publicznych: Ing. Dostślek m. p.
Překlad ad 1700III.
Antwort
des Ministers für auswärtige Angelegenheiten
und des Ministers des Innern, auf die Interpellation der Abgeordneten H. Krebs, Ing. R. Jung und Genossen, betreffend das Verbot der Einreise des österreichischen Staatsbürgers E. Frauenfeld in die Cechoslovakische Republik (Druck 1547, XVIII).
Von -dem österreichischen Staatfangehörigen E. Frauenfeld ist festgestellt worden, daß seine Gegenwart in der Cechoslovakischen Republik vom Standpunkte der öffentlichen Ruhe und Ordnung nicht zuläßig ist, weshalb auf Grund der territorialen Oberhoheit des Staates die in der Interpellation erwähnte Verfügung getroffen worden ist, gegen die unter diesen Umständen nichts eingewendet werden kann.
Prag, am 30. März 1932.
Der Minister der auswärtigen Angelegenheiten: Dr. Ed. Benes m. p.
Der Minister des Innern: Dr. Slävik m. p.
Překlad ad 1700IV.
Antwort
des Justizministers auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. R. Jung und Genossen, betreffend die Beschlagnahme der periodischen Druckschrift »Neue Zeit« (Druck 1597/V).
Die von der Staatsanwaltschaft in Troppau verfugte Beschlagnahme der in der Interpellation angegebenen Stellen der Nr. 90 der Zeitschrift »Neue Zeit« vom 11. November 1931 ist durch das Gericht überprüft und bestätigt worden.
Prag, am 15. März 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1700 V.
Antwort
des Justizministers auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. R. Jung und Genossen, betreffend die Beschlagnahme der periodischen Druckschrift »Neue Zeit« Nr. 93 vom 21. November 1931 (Druck 1558 VI).
Die von der Staatsanwaltschaft in Troppau verfügte Beschlagnahme dir in der Interpellation zitierten. Stellen (bis auf den Satz »Denn Troppau,. * bis »... viel gelacht« in der dritten Stelle, welcher Satz überhaupt nicht beschlagnahmt worden ist), ist durch das Gericht überprüft und im ganzen Umfange bestätigt worden.
Prag, am 17. März 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1700 VI.
Antwort
des Ministers des Innern auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. E. Schollich und Genossen,
betreffend die Schikanierungen durch die
Staatspolizei in Jägerndorf
(Druck 1562 XVI).
Der in det Interpellation erwähnte Debattenabend der Jägerndorfer Ortsgruppe der deutschen Nationalpartei war weder nach den Vorschriften des Versammlungsgesetzes als öffentliche Versammlung der Behörde vuiher angezeigt worden, noch hatte er die Erfordernisse einer vertraulichen Versammlung.
Dem Vorgehen der Behörde (bezw. des von ihr entsendeten Organe«) kann daher nichts vorgeworfen werden, da sie in den Grenzen des Gesetzes gehandelt hat, wie sich die zuständigen Behörden in ähnlichen Fällen - ohne irgendwelche besondere Weisungen - überhaupt bloß nach den geltenden Vorschriften richten
Prag, am 30. März 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slavik m. p.
Překlad ad 1700 VII.
Antwort
des Justizministers auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. E. Schollich und Genossen, betreffend die Beschlagnahme der »Deutschen Volkszeitung für das Kuhländchen« in Neutitschein (Druck 1536'VI),
Die von der Staats. uwaltschaft in Neutibschein verfügte Beschlagnahme der in der Interpellation angeführten Stellen der Nr. 104 und 107 der Zeitschrift »Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen«- ist durch das Gericht überprüft und im ganzen Umfange bestätigt worden.
Prag, am 17. März 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1700 VIII.
Antwort
des Ministers des Innern auf die Interpellation der Abgeordneten
H. Krebs, J. Geyer und Genossen,
betreffend die ungesetzliche Bezeichnung
auf den Banknoten der Cechoslovakischen
Nationalbank (Druck 1547X1).
Die Bezeichnung »Kc« ist durch das Gesetz vom 10. April 1919, S. d. G. u. V. Nr. 187, als nur allein zuläßige Abkürzung der vollen Bezeichnung der cechoslovakischen. Krone vorgeschrieben. Bei den cechoslovakischen Banknoten schreibt Art. VI des Gesetzes vom 23. April 1925, S. d. G. u. V. Nr. 102, vor, daß ihr Text die Zahl der cechoslovakischen Kronen, auf welche sie lauten, zu enthalten hat. Es wäre daher grundsätzlich gar nicht unerläßlich notwendig, auf den Banknoten anzügeben, daß sie auf eine entsprechende Anzahl »cechoslovakische Kronen« lauten, da das Gesetz dies bereits selbst bestimmt. Die Banknoten enthalten jedoch auf der Haupt (Vorder) seile den in. Worten bezeichneten Wert, den sie gelten, und die vollständig ausgeschriebene Bezeichnung »cechoslovakische Kronen«, so daß die Bestimmung über die Abkürzung hier überhaupt keine Bedeutung hat. Auf der Rückseite ist die Bezeichnung des Wertes einerseits in der Staatssprache, andererseits in den Minderheitssprachen, allerdings bereite ohne die Be-