1676/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance dr. E. Schollicha a druhů ministrovi železnic,

že se prý mají zrušiti železniční dílny v Krnově.

V Krnově se proslýchá, že prý se mají zrušiti nebo omeziti železniční dílny a výtopna.

Těžká hospodářská krise, která je všeobecná, zasáhla svými ničivými následky zvláště obec krnovskou jako město textilního průmyslu. Projevuje se to nejzřetelněji ve vysokém počtu nezaměstnaných, jichž je nyní (bez rodinných příslušníků) přes 3. 000 při asi 23. 000 obyvatelů. Kdysi kvetoucí soukenictví stále více zakrňuje, mnoho podniků jest úplně zastaveno, jiné zavedly dlouhé přestávky. Špatná zaměstnanost v průmyslu působí ovšem pokles ve všech oborech výdělečného života městu a je příčinou, že daňová základna stále více klesá a že příjmy města z přirážek jsou stále menší. V letošním rozpočtu byly příjmy z daní. podléhajících přirážkám, včetně domovní daně činžovní, zařazeny částkou 1, 522. 618 Kč, ale podle oznámení berního úřadu nedosáhnou ani zdaleka této výše, takže se neuhrazený schodek v obecním rozpočtu ve vykázané výši 1, 249. 398 Kč ještě značně zvýší, třebaže byly provedeny dalekosáhlé škrty.

Určitě dlužno míti za to, že se soukenictví v tomto městě nepovznese již nikdy na svou někdejší výši, poněvadž zatím ztratilo dosavadní odbytiště a vnitřní trh nemůže pojmouti úbytek odbytu. Proto stojí městské zastupitelstvo před obtížnou otázkou, aby se všemi prostředky, které má po ruce, snažilo, aby obchodní a výdělečný život města nebyl ještě více poškozován, aby se spíše vytvořily nové možnosti k jeho oživení.

Poněvadž vedle soukenického průmyslu a souvisejících s ním živností a obchodů je důležitým odvětvím zdejšího výdělečného života zaměstnání v železniční službě, městské zastupitelství již delší dobu starostlivě sleduje zamýšlené /měny v tomto oboru. Již dvakrát proto navšitívilo olomoucké ředitelství státních drah, oznámilo mu poměry ve městě a žádalo, aby se město nepoškozovalo zmenšením rozsahu zaměstnanosti u zdejších služebních míst u dráhy, což také president ředitelství státních drah slíbil. Nynější vývoj poměrů v oblasti krnovské, olomoucké a přerovské správy výtopny však každému /řetelně ukazuje, že se pomýšlí soustavně postupně zrušiti krnovskou správu výtopny.

Krnov se jako železniční uzel, jako východisko přímých vlaků a jako středisko sítě horských tratí hodí k yýtopenskému nádraží a byl jistě pro to kdysi jako takové nádraží zřízen a pak dále vybudován. Personál vyškolený dlouholetou tradicí" v obtížné službě na horských tratích a kmen dobře v zdělaných odborných dělníků jsou

základem příznivých trvalých dopravních výsledků; nynější provozní zařízení, dobře udržované budovy a jejich vnitřní zařízení vyhovují všem potřebám provozu. Tedy zajisté není nutno měniti dosavadní stav.

Podle tohoto stavu věci smíme jistě s důvěrou očekávati, že se úřady v této věci rozhodující usnesou jednak zajistiti pro budoucnost v přiměřeném rozsahu trvání železničních služebních míst v Krnově, ale zvláště správy výtopny a k ní připojených správkáren, jednak rozptýlí i všechny starosti krnovského obyvatelstva, že se dále bude poškozovati výdělečný život města Krnova a Opavska vůbec, aby po této stránce nastalo konečně zase uklidnění.

Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic, zamýšlí-li zrušiti nebo omeziti železniční dílny a výtopnu v Krnově a je-li ochoten, pomýšlí-li se na to, zabrániti tomuto rozhodnutí, tak těžce poško/ujícímu město Krnov?

V Praze. dne 18. března 1932.

Dr. Schollich,

dr. Hassold, Köhler, Kasper, dr. Lnschka, Zajíček, Bobek, dr. Petersilka, Kunz, Krebs, Schubert, Knirsch, dr. Hanreich, dr. Keibl, Geyer, inž. Jung, Fritscher, Oehlinger, Simm, inž. Kalírna, Horpynka, Matzner.

1676/IX. (překlad).

Interpelace

poslance dr. E. Schollicha a druhů

ministrovi vnitra o jménu města Českého Těšína.

Vládním nařízením bylo Těšínu, tomuto starému zemskému hlavnímu městu Těšínská, odňato i poctivé, německé jméno »Teschen«, když toto území bylo připojeno k československému státu, a určeno mu nepřeložitelné jméno »Český Těšín«. Všechny zákroky obyvatelů této země byly dosud marné.

Proti všem vytáčkám musíme konstatovati, ze německé jméno města ve formě »Tesschin« přichází již v nejstarších dějinných listinách. Tento způsob psaní jest již r. 1327 v lenní listině, která jest otištěna i v Biermannově díle o vévodství Těšínském. Stejně píše se jméno města v r. 1388 na potvrdení prodeje statku vévodou Přemyslavem. Zde přichází i výraz »Tesschiner Gebiett«. I v hlavním privileji města z r. 1416, jejž mu udělil vévoda Bolko (Boleslav), užívá se jména města »Tesschin«. Stejné jméno nalézá se dále v listinách z r. 1434, totiž v privileji vévody Václava A v propůjčení řeznického krámu Hanušovi Pohanovi vévodkyní Ofkou a vévodou Václavem.

V r. 1443 objevuje se již v jisté německé listině vévody Přemka dvakrát jméno »Teschen«. Dále se zachovala soukromá listina z r. 1387, v níž se rovněž užívá formy »Teschn« tohoto jména. Tyto příklady neklamně ukazují, že se již přeci více než 500 lety všeobecně užívalo německé formy jména »Teschen«.

Město má tedy i historické právo na německé jméno a podepsaní se táží pana ministra:

Jakým praveni bylo městu Těšínu vzato staré, správné německé jméno a je pan ministr ochoten tomuto městu dáti zase jeho německé jméno?

V Praze, dne 17. března 1932.

Dr. Schollich,

dr. Hassold, dr. Hanreich, Krebs, Kasper, Schubert, Oehlinger, Scharnagl, dr. Petersilka, Bobek, Greif, inž. June, Köhler, Knirsch, inž. Kallina, Horpynka, dr. Keibl, Matzner, Geyer, Simm, Krumpe, Fritscher.

1676/X. (překlad).

Interpelace

poslance dr. E. Schollicha a druhů předsedovi vlády

o výplatě vánočních remunerací vysokým státním zaměstnancům.

Brněnský český časopis státních zaměstnanců »Justice« uveřejnil tento článek:

»Stát je v nebezpečí, hlásají všechny časopisy..... šetřit..... Žádné mimořádné protěžování! Pryč s vánočním přídavkem!----- Snižte

paušály! Dobře..... Ale po Novém roce bylo

vyplaceno: vládním radům 2. 000. - až 3. 000. Kč, ministerským radům 5. 000 Kč, plukovním velitelům 1. 000 Kč, brigádním generálům 5. 000. Kč, divisionářům 10. 000 Kč, zemským velitelům 20. 000 Kč, presidentovi Pozemkového úřadu 100 tisíc Kč, presidentovi nejvyššího soudu 100. 000 Kč, presidentovi nejvyššího správního soudu 100. 000 Kč, presidentovi poštovní spořitelny 100 tisíc Kč. Spočtěte si všechny rady, plukovní velitele atd___ Upozorňuji, že to není vánoční

přídavek, jehož výplata je podle zákona zakázána, nýbrž, že to má zvláštní název: Náhrada za zvláštní služební výkony. Povolilo ji ministerstvo financí. Má-li státní pokladna dosti peněz pro své vysoké úředníky, netřeba se ještě obávati krise!«

Podepsaní táží se tedy předsedy vlády: Byly skutečně po vánocích vyplaceny vysokým státním úředníkům »náhrady za zvláštní služební

výkony«, jak vysoké a komu a jak odůvodní vláda jejich výplatu v době, kdy z důvodů úsporných ostatní vánoční remunerace byly zastaveny?

V Praze, dne 17. března 1932.

Dr. Schollich,

inž. Kallina, Horpynka, Knirsch, inž. Jung,

Oehlinger, Bobek, Scharnagl, dr. Petersilka,

Greif, Schubert, Kasper, Köhler, dr. Keibl,

Matzner, dr. Hassold, Simm, Geyer, Krebs,

Krumpe, Fritscher, dr. Hanreich.

1676/Xl. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. Luschky, Oehlingera a druhů

vládě

o mimořádné podpoře Všeobecnému pensijnímu ústavu.

Vzrůstající nezaměstnanost projevuje se také propouštěním desetitisíců soukromých zaměstnanců. V posledních měsících značně vzrostl počet soukromých úředníků, kteří přišli o práci a nemají naděje, že místo opět dostanou. Všeobecný pensijní ústav uznání hodným způsobem snaží se nouzi zmírniti. Ale jest jisto, že vlastní prostředky Pensijního ústavu v budoucnosti nebudou moci stačiti, aby zmírnily stále vzrůstající nouzi propuštěných soukromých zaměstnancu. Je tedy nezbytně nutno, aby vláda poskytla Pensijnímu ústavu přiměřené mimořádné peníze jako státní pomoc, aby Pensijní ústav mohl nejen dosavadní mimořádné podpory dále poskytovati, nýbrž ještě je zvyšovati.

Podepsaní táží se vlády:

Jest ochotna poskytnouti Všeobecnému pensijnímu ústavu na podporu nezaměstnaných soukromých úředníků dostatečné peníze jako pomoc státu?

\ Praze dne 18. března 1932.

Dr. Luschka, Oehlinger,

Bobek, Greif, Scharnagl, Fritscher, Szentiványi, dr. Holota, dr. Schollich, dr. Hassold, dr. Hanreich, Nitsch, Kunz, dr. Petersilka, Krumpe, dr. Mayr-Harting, Zajíček, inž. Kalírna, dr. Keibl, dr. Törköly, Matzner.

1676/XII. (překlad).

Interpelace

poslance Greifa a druhů ministrovi veřejných prací

o hornických katastrofách ve Svatavě a Lomu u Mostu.

Celá veřejnost je nyní pod dojmem, jejž způsobila dvě po sobě následující těžká neštěstí na jamách Maria Pomocná a Matyáš ve Svatavě a na jámě Jan I. v Lomu u Mostu.

Pres to, že příčiny těchto katastrof vyžadují ještě podrobného a přísného vyšetřováni, zdá se však jisto, že hlubokého politování zasluhující oběti na lidských životech mohly býti - aspoň většinou - odvráceny, kdyby se byla věnovala náležitá péče bezpečnostním zařízením. Místo toho byl při všeobecné, překotné racionalizaci neodpovědně omezen počet dělníka konajících bezpečnostní službu, z falešného smyslu pro úspory užívalo se k tomu lidí bez přiměřeného výcviku a trestuhodně byla zanedbávána předběžná opatření, jako i časné odstranění hromadicích se spoust uhelného prachu.

Že ve Svatavě mezi smrtelnými obětmi katastrofy byli i členové záchranného mužstva, kteří po poměrně krátké době byli usmrceni výbušnými plyny, opravňuje mínění, že se výzbroji a výcviku záchranného mužstva rovně? nevěnovala povinná pozornost.

Podepsaní táží se tedy pana ministra veřejných prací:

1. Je pan ministr ochoten zahájiti přísné vyšetřování příčin důlních katastrof ve Svatavě a Lomu u Mostu a výsledek tohoto vyšetřování ihned oznámiti poslanecké sněmovně?

2. Je pan ministr ochoten co nejdříve učiniti přiměřená opatření, která by byla s to, aby zaručila širokou bezpečnost, že se taková důlní neštěstí nebudou opakovati?

V Praze, dne 18. března 1932.

Greif,

Sivák, Slušný, Suroviak, Krumpe, dr. Mayr-

Harting, Kunz, Fritscher, dr. Pétersilka, dr.

Luschka, Zajíček, Scharnagl, Oehlinger, Bobek,

Hlinka, Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Mederlý,

Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Prnžinský,

dr. Ravasz.

1676/XIII. (překlad).

Interpelace

poslance Höhnela a soudruhů ministrovi vnitra a národní obrany

o surovém postupu četnictva proti nezaměstnanému Vilibaldovi Siegmundovi z Frýdlantu.

Nezaměstnaný Vilibald Siegmund z Frýdlantu, v Thongrundu č. 665, musil dne 12. března t. r. ve 4 hodiny odpoledne povolati lékaře pro svou těžce nemocnou, těhotnou ženu. Poblíž jeho bytu zadrželi ho tři četníci a tázali se, kam jde. Odpověděl, že musí rychle k lékaři, poněvadž jeho žena pracuje k porodu. Ale četníci nedali mu domluviti a zařvali naň, že nemá ve Frýdlantu co hledati a aby hleděl zmizeti. Ačkoliv uposlechl tohoto vyzvání, dostal ránu gumovým obuškem do hlavy a levého ramene. Zároveň byl udeřen pažbou pušky do zad, takže byl takřka sražen do silničního příkopu. Poněvadž nemohl do města, nebylo lze opatřiti lékařskou pomoc pro těžce nemocnou ženu a její nemoc se tím zhoršila tak, že nastalo velké krvácení, došlo k předčasnému porodu a dítě se proto narodilo mrtvé. Při včasné lékařské pomoci, bylo by se mohlo zabrániti zrození mrtvého dítěte, a plnou vinu na tom mají četníci, kteří nezaměstnanému Siegmundovi znemožnili cestu k lékaři. K tomu třeba konstatovati, že Siegmund neměl nic s demonstrací dne 12. března a vůbec ani nevěděl, že se koná.

Tážeme se pana ministra vnitra:

Jest ochoten dáti zjistiti četníky a co nejpřísněji je potrestati?

Tážeme se pana ministra národní obranv:

Jest ochoten naříditi, aby na četníky bylo učiněno trestní oznámení pro zaviněný porod mrtvého dítěte?

V Praze, dne 21. března 1932.

Höhnel,

Steiner, K. Procházka, Kubač, Kuhn, Hodinová,

Russ, Hruška, Barša, Novotný, Dvořák, Juran,

Török, Kliment, Tyll, J. Svoboda, dr. Stern,

Štětka, Kopecký, Cižinská, Vallo.

1676/XIV. (překlad).

Interpelace

poslanců Babela, Kopeckého a soudruhů vládě

o nucení německých novinářských správ, aby užívaly českých názvů.

Počátkem ledna t. r. dostala ústřední správa časopisů »Vorwarts«, lnternationale«, »Kämpfer« a »Arbeiterzeitung« v Liberci tento výměr:

»Poštovní úřad v Liberci 3, čís. 4638/III-31, vybavení novinářských svazku po stránce jazykové. «

»Poněvadž mnohé administrace novin a časopisů užívají k označení místních a traťových svazků nesprávných názvů podacích poštovních úřadů a nádražních poštovních úřadů a nádražních pošt, dovoluje si podepsaný úřad z příkazu pražského poštovního ředitelství, čís. 326122-VII31, upozorniti vás na toto:

Administrace novin, jimž bylo povoleno užívati novinářských známek a které jsou podle § 88 poštovních předpisů povinny dělati místní a traťové svazky, musí příště novinářské místní svazky označovati úředními názvy ve státním jazyku. K nim lze připojiti také název (úřední) v jazyku menšiny, pokud jest uveden v seznamu poštovních, telegrafních a telefonních úřadů, železničních telegrafních stanic, nádražních pošt Československé republiky. Traťové svazky musí býti označeny výhradně státním jazykem----«

Dne 15. března t. r. dostaly jmenované novinářské správy od jmenovaného poštovního úřadu nový dopis, v němž se hrozilo odnětím výhody používati novinářské známky, nebude-li se užívati předepsaných názvů.

Tážeme se vlády: Jak odůvodní vláda, v níž jsou zastoupeni také dva němečtí ministři a 7 ministrů, kteří se nazývají socialisty, svrchu vylíčený nový čin národního potlačování? Je vláda ochotna neprodleně zrušiti uvedené předpisy?

V Praze, dne 17. března 1932.

Babel, Kopecký,

Höhnel, Čižinská, Hruška, Gottwald, Kubač, Hrubý, K. Procházka, Dvořák, Kuhn, Barša, dr. Stern, Hádek, Vallo. Novotný, Tyll, J. Svoboda, Juran, Steiner, Štětka, Hodinová, Rnss.

1676/XV. (překlad).

Interpelace

poslance Richarda Köhlera a druhů

vládě, pokud se týče ministrovi sociální péče,

aby byla vydána nařízení, jimiž se zavádí nedělní klid v okresech lovosickém, šluknovském, Hostinné n. Labem, broumovském, vrchlabském a trutnovském.

Již dlouhou dobu jsou dány všechny nutné předpoklady, aby vydána byla nařízení, jednotlivým okresům že se v nich zavádí nedělní klid. V uvedených okresech byly již vyřízeny všechny potřebné dotazníky okresních úřadů a v různých obcích došlo k hlasování. Také obchodníci a jejich zastupitelstva v obchodních grémiích

zaujala již stanovisko k zavedení celodenního nedělního klidu nařízením. Tyto dotazníky, hlasování a stanoviska zřetelně ukazují, že v žádném ze svrchu uvedených okresů nelze se obávati zvláštních potíží. Počet přátel nedělního klidu v rozhodujících vrstvách obchodnictva, především mezi skutečnými obchodníky, má ve všech okresech převahu. O tom svědčí také opatřené podpisy i v oněch obcích, kde náhodou většina přátel nedělního klidu neprojevila se dosti nápadně při gremiálním hlasování. Podpisy sebrané v této souvislosti na příklad ve Vrchlabí a v Trutnově ukázaly souhlas s celodenním nedělním klidem. Zmínky zasluhují snahy lovosického obchodního grémia, které má živý zájem, aby bylo brzy vydáno nařízení o nedělním klidu. Rovněž velmi významná jsou hlasování v jednotlivých obecních a městských zastupitelstvech, která se téměř vesměs vyslovila pro zavedení celodenního nedělního klidu. Celodenní nedělní klid jest jediné východisko, aby přestala dosavadní neudržitelná práce přes čas obchodních zaměstnanců a aby pracovní doba obchodních zaměstnanců byla přivedena na snesitelnou míru. Pracovní doba obchodních zaměstnanců je stále ještě v neslučitelném rozporu se zákonnou osmihodinnon dobou pracovní, která se nedodržuje v celé obchodní živnosti téměř nikde. Již z tohoto důvodu je nezbytně nutno zavésti celodenní nedělní klid, naprosto nehledě k tomu, že jsou již dávno také dány hospodářské předpoklady a úplný souhlas kupujícího obyvatelstva.

Poněvadž veškeré spisy o šetřeních provedených v jednotlivých okresech, šly již předepsaným instunčním pořadím, ale k rozhodnutí nedošlo, dovolávají se podepsaní obdobné interpelace tykající se odboru pana ministra obchodu a táží se tímto pana ministra sociální péče:

I. Je pan ministr ochoten postarati se o urychlené a příznivé vyřízení?

2 Je pan ministr ochoten zakročiti u zemského presidia, aby byla neprodleně vydána nařízení o nedělním klidu některých okresech?

V Praze, dne 17. listopadu 1931.

Köhler,

Schubert, dr. Holota, dr. Mayr-Harting, Do-

bránsky, Nitsch, dr. Jabloniczky. dr. Luschka,

Knirsch, Oehlinger, Simm, Krebs, inž. Jung,

Bobek, Greif. dr. Törköly, Fedor, Hokky,

dr. Szüllö, Krumpe. Kasper, Geyer,

Szentiványi.

1676/XVI. (překlad).

Interpelace

poslance Richarda Köhlera a druhů

vládě nebo ministrovi průmyslu,  obchodu a živností,

aby byla vydána nařízení, jimiž se zavádí nedělní klid pro okresy lovosický, šluknovský, Hostinné nad Labem, broumovský, vrchlabský a trutnovský.

Ve jmenovaných okresech uplatňuje se již delší dobu snaha, aby v těchto okresech konečně byla vydána jednotlivá nařízení o nedělním klidu. Tato úsilí jsou podporována všemi súčastněnými vrstvami. Zahájena úřední šetření okresních úřadů, dotazníky a hlasování v různých obcích, jakož i stanoviska obchodních grémií jasně ukazují, že se vydání jednotlivých nařízení, jimiž se zavádí celodenní nedělní klid ve svrchu uvedených okresech, nesetká se značnějšími potížemi. Tak n. př. lovosické obchodní grémium samo se horlivě snaží, aby podle svých nejlepších sil ulehčilo a konečně uskutečnilo vydání nařízení o nedělním klidu, poněvadž na tom mají zájem nejen zaměstnanci a kupující obyvatelstvo, nýbrž rovněž tak velký zájem i všichni obchodníci. Touž měrou platí to také pro vydání nařízení v ostatních okresech. Hlasování v rozhodujících obcích vyznívají téměř vesměs pro to, aby toto nařízení bylo konečně vydáno. Podepsaní dovolávají se výsledku celkových šetření; spisy o tom byly již předloženy příslušným instancím k posouzení a vyřízení. Poněvadž tedy rozhodující vrstvy v obchodnické živnosti projevily svůj souhlas s vydáním nařízení a jmenovitě některá grémia obchodníků mají zvláštní zájem na všeobecném nařízení a rozšíření již platných nařízení o nedělním klidu ne sousední okresy, jak to n. př. platí o rumburském grémiu, které výslovně žádá, aby bylo vydáno nařízení o nedělním klidu pro sousední okres šluknovský, není již překážek, aby byla vydána nařízení pro jednotlivé okresy. Mimo to také hospodářské předpoklady pro opatření nákupu o všedních dnech jsou již dávno dostatečně dány.

Podepsaní dovolávajíce se interpelace, kterou podávají zároveň ministrovi sociální péče, táží se pana ministra průmyslu, obchodu a živností:

Je pan ministr ochoten doporučiti, aby byla vydána nařízení, jimiž se zavádí celodenní nedělní klid v obchodní živnosti ve svrchu uvedených okresech a usilovati o neprodlené a příznivé vyřízení v dohodě s ministerstvem sociální péče?

V Praze, dne 17. listopadu 1931.

Köhler,

Simm, Krebs, Schubert, Knirsch, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Dobránsky, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, Hokky, Fedor, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Krumpe, Kasper, inř. Jung, Geyer, Bobek, Greif, dr. Luschka.

Původní znění ad 1676/VI.

Interpellation

des Abgeordneten Hadek und Genossen an den Minister des Innern

über die skandalöse und ungesetzliche Vorgangsweise bei der Bürgermeisterwahl in Schwaderbach.

Infolge des Rücktrittes des Bürgermeisters mußte in Schwaderbach am 11. Feber eine Neuwahl vorgenommen werden. Diese Neuwahl rief unter der Bevölkerung große Anteilnahme hervor, weshalb sich eine große Anzahl von Gemeindebürgern als Zuhörer einfanden. Als der christlichsoziale Gemeindevertreter Richard Köhler, welcher wegen Raufereien u. ä. 33mal vorbestraft ist, in das Wahllokal kam, begann er sofort zu schimpfen, bezeichnete die Anwesenheit der Wähler als Schweinerei und verlangte die Räumung des Lokals. Auch dem Regierungsvertreter von der Bezirksbehörde Graslitz Petersmann, welcher diesen Wahlakt 7U leiten hatte, machte er Vorwürfe. Der Regierungsvertreter ordnete hierauf die Räumung des Lokales an und drohte mit dem Einsetzen der Gendarmerie, welche im Nebenhause bereitgestellt war. Die kommunistischen Gemeindevertreter erhoben gegen diese ungesetzliche Vorgangsweise energischen Protest. Der kommunistischen Fraktion wurde durch den Regierungsvertreter entgegnet, daß man sie nicht brauche, sie sollen schauen, daß sie hinauskommen. Da in Schwaderbach bereits am 28. Janner 1932 kommunistische Gemeidevertreter wegen ihrer Tätigkeit im Interesse der werktätigen Bevölkerung von der Gendarmerie geprügelt wurden, bestand die Gefahr, daß die Gendarmen neuerlich die Gelegenheit benützen würden, um die kommunistischen GemeindeVertreter zu schlagen. Die kommunistischen Gemeindevertreter verließen unter Protest ebenfalls das Wahllokal.

Hierauf wurde unter Ausschluß der Öffentlichkeit und unter Abwesenheit von 12 kommunistischen Gemeindevertretern der Sohn des obenerwähnten Provokateurs Richard Köhler zum Bürgermeister gewählt.

Angesichts dieser Tatsachen fragen wir den Innenminister:

Ist er bereit, diese ungesetzliche Wahl aufzuheben?

Ist er bereit zu veranlassen, daß die Wahl in einer öffentlichen Sitzung, bei der die kommunistischen Genieindevertreter nicht zu befurchten brauchen, von den Gendarmen geschlagen zu werden, vorgenommen wird?

Ist er bereit, die an dieser gesetzwidrigen íiandlung Schuldigen zur Verantwortung zu zichen?

Prag, am 12. Marz 1932.

Hádek,

Śliwka, Dvořák, Török, Dr. Stern, Steiner, Ku-

bač, Hrubý, Kuhn, Zápotocký, Babel, Kliment,

Juran, Barša, Čižinská, Hodinová, Tyll, Štětka,

K. Procházka, Novotný, Vallo.

Původní znění ad 1676/VII.

Interpellation

des Abgeordneten Rudolf Kasper und Genossen

an den Minister für soziale Fürsorge

in Angelegenheit der dringend notwendigen Erhöhung der Unfallvorkriegsrente.

Durch das Gesetz v. 29. Oktober 1919, Zl. 606 Slg. d. G. u. V. wurde jenen Unfallsrentnern, deren Erwerbsfähigkeit durch den Unfall zwischen 412/7% und 662/3% gelitten hat, in Anbetracht der außerordentlichen Nachkriegsteuerungsyerhältnisse ein Teuerungszuschlag von 30%, jenen, deren Erwerbsfähigkeit zwischen 662/3% bis 831/3% gelitten hat, ein solcher um 40% und jenen, deren Einbuße über 85% beträgt, ein Zuschlag von 50% zur Grundrente gewährt. Jene Rentner, deren Erwerbsverlust unter dieser Grenze von 412/3% betrug, gingen hiebei vollständig leer aus und ihre Renten haben seither eine Aufwertung in keiner Richtung erfahren. Diese Rentner sind also schon anläßlich dieser Regelung mit Unrecht schwer benachteiligt worden und erdulden dieses schon seit 11 Jahren. Zu unzähligen Malen ist auf dem parlamentarischen Boden und anderwärts auf diese Benachteiligung und die schwere Ungerechtigkeit hingewiesen und eine den Teuerungsverhältnissen entsprechende Erhöhung aller dieser Renten verlangt worden. Diese von allen Seiten anerkannte Unbill erreicht ihren Höhepunkt darin, daß die Erhöhung der Rente infolge sozialärztlich festgestellter weiterer Verminderung der Erwerbsfähigkeit nicht auf der Grundlage des jetzigen Verdienstes, sondern des Verdienstes des Rentners zum Zeitpunkte seines ersten Unfalles vorgenommen wird. Dieser Zeitunkt liegt in tausenden von Fällen in den Jahren vor 1914, in denen die Löhne etwa 1/7 der jetzigen Höhe betrugen.

In Anerkennung der Unhaltbarkeit dieses hier genannten Grundsatzes ließ die Novelle vom 29. Dezember 1921 bereits das System der

perzentuellen Teuerungszuschläge, wie sie das vorerwähnte Gesetz vorsah, fallen und führte die gestaffelten Teuerungszuschläge von jährlich 600. -, 900. - und 1. 200. - Kč ein, weil die nach dem individuellen Verdienst des Verletzten oder Getöteten berechneten Renten schwankten, je nachdem sich die Lohnverhältnisse in der damals schon mehr als 30jährigen Geltungsdauer des Unfallsversicherungsgesetzes geändert hatten.

Auch diese Novellierung brachte den Rentnern nicht die erwartete gerechte Aufwertung ihrer Renten und steht zu der tatsächlichen Preissteigerung in auffallendem Mißverhältnis.

Die Interpellanten fragen daher den Herrn Minister, ob er dafür Sorge tragen wolle, daß diese Renten in einer den heutigen Teuerungsverhältnissen entsprechenden Weise erhöht werden?

Prag, am 17. März 1952.

Kasper,

Dobränsky. Zajiček, Bobek, Dr. Szüllö, Dr. Mayr-

Harting, Greif, Knirsch, Oehlinger, Krumpe,

Scharnagl, Fritscher, Dr. Petersilka, Hokky,

Geyer, Köhler, Schubert, Simm, Ing. Jung,

Krebs, Kunz, Dr. Luschka, Dr. Jabloniczky.

Původní znění ad 1676/VHI.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen

an den Eisenbahnminister

betreffend die angeblich geplante Auflassung der Bahnwerkstätte in Jägerndorf.

In Jägerndorf verlautet, daß angeblich die Bahnwerkstätten und das Heizhaus -aufgelassen oder reduziert werden sollen.

Die schwere Wirtschaftsnot, die überall herrscht, hat mit ihren verheerenden Folgen besonders die Gemeinde Jägerndorf als Textilindustriestadt ergriffen. Am deutlichsten kommt dies zum Ausdruck in der hohen Ziffer der Arbeitslosigkeit, deizeit über 3. 000 Arbeitslose (ohne Familienangehörige) bei einer Einwohnerzahl von rund 23. 000. Die einst blühende Tuchindustrie verkümmert immer mehr, viele Betriebe sind vollständig stillgelegt, andere haben lange Feierschichten eingeschaltet. Die schlechte Beschäftigung in der Industrie zieht natürlich einen Rückgang aus allen Gebieten des Erwerbslebens der Stadt nach sich und hat zur Folge, daß die Steuerbasis immer mehr sinkt und die Einnahmen der Stadt aus den Um-