Na toto podání nedostaly žádného vyřízení. Jmenované firmy učinily tedy dne 8. listopadu 1931 pražskému poštovnímu a telegrafnímu ředitelství podání a v něm upozornily, že jejich podání ze dne 6. listopadu 1930 rumburskému poštovnímu úřadu nebylo vyřízeno, že vylíčené nešvary trvají i dále, ba že ještě vzrostly tím, že v oné čtvrti byly nově vystaveny četné budovy a že tedy pošta musí doručovati více stranám. Opakovaly také svou žádost o lepší doručování pošty.
Také na toto podání nedostaly odpovědi. Proto jmenované firmy zaslaly dne 8. září 1931 pražskému poštovnímu a telegrafnímu ředitelství nové podání. Uvedly opět totéž, co ve svých dřívějších podáních, dále upozornily, že jsou největšími poštovními zákazníky v městě Rumburce a že se musí co nejnaléhavěji dožadovati lepšího doručování pošty.
Ale i toto podání zůstalo dodnes bez jakéhokoliv vyřízeni a vytýkané nešvary trvají dále.
Podepsaní se tedy táží pana ministra pošt a telegrafů:
1. Jest ochoten svrchu uvedenou věc vyšetřiti?
2. Co zamýšlí učiniti, aby uvedené firmy dostaly od poštovních úřadů vyřízení na svoje opětovná podání a aby vytýkané vadně doručování pošty bylo co nejdříve napraveno?
V Praze dne 9. března 1932.
Dr. Keibl,
dr. Hanreich, Matzner, Krebs, Kasper, Schubert,
Oehlinger, Scharnagl, dr. Petersilka, Kunz, Bobek,
Greif, dr. Mayr-Harting, Simm, Geyer, Knirsch,
Köhler, inž. Jung, Inž. Kallina, dr. Hassold,
Horpynka, dr. Schollich, Krumpe.
1672/XII. (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Törkölya a druhov ministrovi vnútra
vo veci obnovenia samosprávneho práva obce Rimavská Sobota.
Posledné obecné voľby v Rimavskej Sobote boly konané v dobe, že volebné obdobie, 4 roky, už dávno vypršalo, a maly-li byť uplatňova-
né ustanovenia zákona, vtedy nové voľby do obce maly byť konané v deň všeobecných volieb do obcí, ktoré sa odohraly v posledných dňoch septembrových roku minulého.
Avšak obecné voľby v Rimavskej Sobote ešte ani do dneška neboly vypísané, čím bol zákon verejne porušený. Je to tým väčšie zneužitie výkonnej moci, lebo obecný zastupiteľský Sbor bol absolutistický, na základe nepravdivých dôvodov rozpustený a teraz vládny komisár činí opatrenia, ktoré presahujú pojem zatýmnej správy, konfiškujú autonómne právo obyvateľstva mesta vlastne i pre budúcu dobu a činia sebaurčenie na dobu niekoľko generácií - na 40 rokov - nemožným. A tedy beží tu o kontinuitu bezzákonnosti práva zbavujúcej, jejž konečným cieľom je odnárodnenie.
Právo Maďarov k autonómii má byt časové obmedzené a doba suspenzie práva autonómneho má byt hojne vykoristená pre demokratickú samovládu. Čím ďalej trvá suspenzia práva autonómneho, tým viac príležitosti naskytuje sa tejto demokratickej samovláde ku zbavovaniu práva, k bezzákonnostiam a k absolutistickým opatreniam, t. j. k utlačovaniu Maďarov.
Zemský úrad na Slovensku pracuje za zjavného, či tichého súhlasu ministerstva vnútra, rešp. z jeho nariadenia. A je-li ministerstvo vnútra upozornené na niektoré protizákonné opomenutia zemského úradu, uvaľuje samo na seba zodpovednosť, jestliže bezzákonné opomenutie ďalej trpí a neodčiní ho bez odkladu.
V prípade, o ktorý práve ide, ministerstvo vnútra i bez upozornenia dobre vedelo o protizákonnom opomenutí zemského úradu. Prez to však my ho ešte zvlášť upozorňujeme. Pred Spoločnosťou národov, na podanú petíciu, bude takto vylúčená obhajoba založená na nevedomosti, ktorá by chcela ztriasť alebo poprieť zodpovednosť.
Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný ihneď učiniť opatrenie, aby obecné voľby v Rimavskej Sobote boly v najkratšej dobe vypísané?
V Prahe, dňa 11. marca 1932.
Dr. Törköly,
Szentiványi, dr. Holota, Hokky, Stenzl, Prause, Horpynka, Geyer, Köhler, Simm, Krebs, Knirsch, dr. Kelbl, Eckert, dr. Jabloniczky, Dobránsky, dr. Szüllö, Nïtsch, Fedor, Inž. Jung, Inž. Kallina, dr. Schollich.
1672/XIII (pře klad).
Interpelace
poslanců Hádka, Štětky, Vallo, Töröka a soudruhů
vládě ČSR
o zvýšení studijních poplatků na vysokých školách.
Vládním nařízením ze dne 11. prosince 1931, čís. 198 Sb. z. a n., byly značně zvýšeny poplatky při opakování zkoušek, při dodatečných zápisech, při kolisi přednášek a při výjimečných povoleních vůbec a taxa za státní zkoušku z oddělení zeměměřičského inženýrství. Toto nesociální opatření velmi citelně postihlo hospodářské zájmy méně majetných studentů. Všichni studenti bez rozdílu stran, národnosti a náboženského vyznání žádají tedy, aby bylo ihned zrušeno.
Tážeme se tedy vlády:
1. Jest ochotna ihned zrušiti svrchu uvedené zvýšení studijních poplatků?
2. Jest ochotna snížiti počet jednotek potřebných pro osvobození od školného?
3. Jest ochotna odstupňovati vyučovací poplatky podle příjmů rodičů (reorganisovati poplatky, při nejmenším však zavésti opět stav z roku 1925)?
4. Jest ochotna zvýšiti stipendia a účinně vybudovati všechna dobročinná zařízení, jakož i co nejrozsáhleji vybudovati a zmodernisovati všechny vyučovací ústavy?
V Praze dne 15. března 1932.
Hádek, Štětka, Vallo, Török,
Juran, Śliwka, Tyll, K. Procházka, dr. Stern,
Čížinská, Steiner, J. Svoboda, Höhnel, Kliment,
Babel, Barša, Kubač, Dvořák, Gottwald, Hrubý,
Kopecký, Kuhn, Hruška.
1672/XIV. (překlad).
Interpelácia
poslancov Steinera, Vallo a súdr. ministrovi vnútra
vo veci usnesenia policajného riaditeľstva v Bratislave čís. 3591/1932, ktorým nebola povolená výstava »piatiletky« a »proletárske] literatúry« bratislavskej skupiny podpôrného spolku delníckeho.
Bratislavská skupina podporného spolku delníckeho podala dňa 9. marca 1932 tamojšiemu policajnému riaditeľstvu žiadosť o povolenie výstavy »piatiletky a proletárskej literatúry«, kde žiadala, aby mohla výstavu poriadať od 17. do 31. marca 1932.
Policajné riaditelstvo v poslednom momente, keď už menovaný spolok zaistil si sieň, opatril materiál výstavy a narobil si útrat, dňa 16. marca 1932 odoprelo povoliť výstavu z dôvodu, že ide zrejmo o výstavu povahy politickej. Keďže menovaný spolok nie je povahy politickej, nemôže podlá svojich stanov poriadať výstavu predmetu politického.
Naväzujúc na to, kladieme pánu ministrovi vnútra tieto otázky:
1. . na jakom opatrení zakladá sa praks policajného riaditeľstva v Bratislave, viaže-li poriadanie výstavy k povoleniu?
2. zdá policajné riaditeľstvo chcelo týmto svojim jednaním, že totiž horejšiu žiadosť napriek viacerým urgenciám nevybavilo rešp. vybavenie až v poslednom momente doručilo, docieliť toho, aby delníckemu podpôrnému spolku, ktorý v dnešných ťažkých dobách hospodárskych podporuje otrhané a hladujúce masy delnícke, hmotnú škodu spôsobilo a učinilo apeláciu iluzórnou?
3. či je pánu ministrovi vnútra a príslušným činiteľom policajného riaditeľstva známe, že hospodárska piatiletka sovietskej únie nemá žiadnych vzťahov ku všednému politickému životu v Československu?
4. či vie pán minister o tom, že piatiletka, ako aj socialistická veda a beletristika sú vyučovacími predmety na viacerých univerzitách rôznych štátov kapitalistických?
5. zdá usnesenie policajného riaditeľstva má vzťahy k faktu, že Delnícka podpora bola jediným spoločenským činiteľom, ktorá poskytovala podpory hladujúcim masám v karpatskej Ukrajine a že občianske spoločenské ustanovizne hnuly sa až po Delníckej podpore zo studu pred cudzinou?
6. či viete, pane minister vnútra, o tom, že tú istú výstavu poriadaly nepolitické spolky tiež v iných mestách republiky, na pr. v Prahe, Brne, Jehlave atď. ?
7. či ste ochotný ihneď zakročiť, zbaviť platnosti krivdivé rozhodnutie policajného úradu a zaviesť pokračovanie proti patričným činiteľom?
V Prahe, dňa 17. marca 1932.
Stelner, Vallo,
Török, Höhnel, K. Procházka, Kuhn, Tyll, Juran,
Hruška, Novotný, Russ, Kubač, J. Svoboda, Zá-
potocký, Čižinská, Hodinová, Hrubý, dr. Stern,
Barša, Dvořák, Štětka, Gottwald.
1672/XV. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi zemedelstva
o nebezpečí povodne, hroziacom obci Tekovu.
Pane minister!
Už je tomu rok, čo môj kolega člen zemského zastupitelstva dr. Árpád Siménfalvy upozornil pána zemského prezidenta na nebezpečie, ktoré hrozí povodňou obci Tekovu. Rezultátom toho bolo pravdepodobne, že oddelenie riečneho merníctva, pridelené zemedelskému referátu, v čele s pánom vrchným radcom Bergmanom bralo toto nebezpečenstvo vážne na základe znalosti miestnych pomerov.
Už i vypracovalo potrebné plány a predložilo ku schváleniu a cieľom nariadenia výkonu. Podľa môjho vedomia v mesiaci decembri už aj urgovalo, aby operáty tie boly prevedené. Zaisté preto, lebo videlo nebezpečenstvo, ktoré hrozí nielen obci Tekovu, ale i prez 400 m dlhému drevenému mostu a s ním rovnobežne položenému železnému mostu stejne obrovských rozmerov nad Tekovom.
Z pripojeného sem náčrtu možno zrejme zistiť, že väčšie masy vody v dobe veľkých povodní neženú sa pod obrovskými týmito dvoma mosty dreveným a železným, ale vo vzdialenosti asi 400 metrov od železného mostu prez most železničný, zaplavujúc územie od veľkého železného mostu až po tento most nepatrného rozpiatia, a je sa čo obávať, že veľká voda vytvorí z tejto plochy zasa živé riečne koryto a porúti sa prez tento most, roztrhajúc tieto dva mosty, na suchu, takmer bez akéhokoľvek účelu, čím utrpí erár obrovskú škodu a znemožnené
bude na dlhú dobu spojenie na trati Praha-Bukurešt.
S úctou tážem sa pána ministra:
Či ste ochotný naliehavo zakročiť, aby mernícké operáty, predložené oddelením riečneho merníctva zemského úradu, mohly byť čo najskôr prevedené?
Keďže viem, že prevedenie týchto operátov závisí len od schválenia ministerstvom zemedelstva, - či ministerstvo hodlá prevziať na seba zodpovednosť za ťažké škody, ktoré môžu vzniknúť následkom nadchádzajúcich práve jarných povodní?
Či je ministerstvo ochotné uľaviť týmito veľkorysými prácami katastrofálnej nezamestnanosti v Podkarpatskej Rusi?
V Prahe, v mesiaci marci 1932.
Hokky,
dr. Jabloniczky, dr. Törköly, Szentiványi, dr. Schollich, Matzner, Inž. Jung, Krebs, Köhler, Schubert, Knirsch, Horpynka, dr. Hanreich, dr. Szüllö, Nitsch, Fedor, Dobránsky, dr. Holota, dr. Keibl, dr. Hassold, inž. Kaliina, Simm, Geyer, Kasper.
1672/XVI. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov vláde
o prevádzaní kolonizačného zákona z r. 1925.
Vysokovážená vláda!
Zákon zo dňa 7. októbra 1925, čís. 224, ktorým sa upravujú právne pomery kolonistov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, ani do dneška ešte nie je prevedený. Uznávam, že prevedenie tohoto zákona vyžaduje si veľa práce, avšak 7 rokov prehojne stačí, aby bol zákon prevedený. Neprevádzanie zákona vyvoláva pomery, ktoré vzbudzujú veľký nekľud v kruhoch zúčastneného obyvateľstva. A priznajme si: tento nekľud je odôvodnený, lebo zúčastnení erární robotníci nie že by boli v situácii výhodnejšej, ale ocitajú sa v situácii čo najrozhodnejšie nevýhodnejšej, než v akej boli pred vynesením toho zákona, nehľadiac k niektorým prípadom výnimečným. Z prevažnej časti prišli o naturálne pôžitky, ktoré sú pre takéto malé eksistencie v prvom rade dôležité. Tak je tomu pri užívaní pasienkov a kosenísk, za ktoré platia dnes veľké
nájomné, kým za starodávna platili za to 1-2 Kč z titulu uznávania práva panského.
Neprevádzame zákona otrase v obyvatelstve vierou v auktoritu zákona. A celkom právom, lebo veď ľud musí videf, že práve tí, čo by mali prechádzal príkladom v uctievaní zákona, neberú zákona vážne, keď ho 7 rokov neprevádzajú. Čím dlhšie tento stav trvá, tým väčšmi budú sa dostavovať deštruktívne následky toho.
S úctou tážem sa preto ministerskej rady:
Či je ochotná súrne zakročiť, aby zákon čís. 224/1925 o kolonistoch bol čo najskôr prevedený,
či je ochotná súrne zakročíť, aby čo najskôr boly dohotovené katastrálne prípravné operáty, nutné k prevedeniu tohoto zákona, lebo tieto operáty sú predpokladom zkoncovania práce právnickej. Keby sa tu namietalo, že ku zpracovaniu tých operátov nieto dostatok inženierov, ja ihneď dám finančnému eráru k dispozícii na vykonanie týchto prác toľko inženierov, že s týmito operáty budú do zimy bezpodmienečne hotoví.
Či je ministerská rada ochotná obnoviť pre menovaných až do prevedenia zákona výhodnejšie pomery, ktoré tu boly pred vynesením zákona, a to dotiaľ, kým prevedenie zákona nebude v praksi realisované. Je totiž samozrejmým, že všetko to, za čo jakožto za nájom platia dnes robotníci eráru veľké peniaze, bolo by vo smysle tohoto zákona ich vlastníctvom, keby bol zákon už prevedený.
V Prahe, v mesiaci marci 1932.
Hokky,
dr. Jabloniczky, Szentiványi, dr. Hanreich, dr. Hassold, inž. Jung, inž. Kallina, Krebs, Schubert, Kasper, Knirsch, dr. Schollich, dr. Törköly, Fedor, Dobránsky, dr. Szüllö, Nitsch, dr. Holota, Simm, Matzner, Horpynka, Geyer, Köhler, dr. Keibl.
1672/XVII. (preklad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi železníc
o nebezpečí povodne, hroziacom železničnému mostu a traťovému náspu nad Tekovom.
Pane minister!
U príležitosti prejednania posledného rozpočtu vyzval som pozornosť príslušných kruhov na nebezpečenstvo, ktorému musia príslušné kruhy zvláštnu pozornosť venovať v dôsledku povodní bezuzdnej rieky Tisy. Úradu riečneho merníctva v zemskom úrade zeme Podkarpatoruskej nie je toto nebezpečenstvo neznáme. To pohnulo tento úrad k tomu, že zhotovil mernícke plány nutné
k prevedeniu týchto prác a už v auguste r. m. predložil ich ministerstvu zemedelstva ku schváleniu a od tých čias požiadal tiež o urgenciu.
Z priloženého sem náčrtu možno jasne vidieť, že rieka Tisa najnovšie zanecháva svoje staré koryto a razí si koryto nové a v tomto prípade jej hlavný prúd nepotečie pod obrovskými mosty dreveným a železným, ale bude sa snažiť preraziť železný most malého rozpiatia, ležiaci asi na 400 krokov od veľkého železného mostu.
V tomto prípade prelomí most malého rozpiatia, ztrhnúc sebou tiež násep železničný. Tým stane sa zbytočným starý velký most, ktorý stál obrovské náklady. Zhotovenie ztrhnutého mostu a náspu bude stáť veľa peňazí a spojenie medzi Prahou a Bukurešťou bude na dlhú dobu prerušené.
Je dôtklivým záujmom ministerstva železníc, aby jeho objekty nebol y poškodené a aby spojenie zvlášte na tratiach hlavných nebolo prerušované.
Tážem sa preto s úctou pána ministra:
Či ste ochotný upozorniť príslušné ministerstvo zemedelstva na hore vylíčené nebezpečenstvo, ktoré hrozí železničnému eráru, a na tie nebezpečenstvá, ktoré by privodily väčšie náklady než práce riečnej regulácie, a ktoré by vzniklý tým, že starý most stal by sa takmer zbytočným a že by bolo treba vystavať nový veľký most, keby si Tisa nové koryto utvorila?
Či ste ochotný niesť zodpovednosť, jestliže opravdu dôjde k povodni nami naznačenej a železničnému eráru vzijdú ťažké škody z nebezpečia shora vylíčeného?
V Prahe, v mesiaci marci 1932.
Hokky,
dr. Jabloniczky, dr. Törköly, Szentiványi, Krebs, dr. Schollich, Horpynka, inž. Jung, inž. Kallina, Köhler, Kasper, Schubert, Geyer, Simm, Knirsch, dr. Hassold, Matzner, dr. Hanreich, dr. Keibl, Nitsch, dr. Holota, Dobránsky, Fedor, dr. Szüllö.
Původní znění ad 1672/IX.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
an den Innenminister
in Angelegenheit des unglaublichen Vorgehens des »Roten Kreuzes« in der Verteilung von Spenden an die Armen im Bezirke Schluckenau.
Die Bezirkshauptmannschaft in Schluckenau hatte für Mittwoch den 30. Dezember 1931 die
einzelnen Gemeinden des Bezirkes eingeladen, die vom »Roten Kreuze« gelieferten Sachspenden, welche an die Armen der einzelnen Gemeinden verteilt werden sollten, im Bürgerschulgebäude in Schluckenau abzuholen. Die Vertreter der Gemeinden erschienen an diesem Tage teils mit Schlitten, teils mit Kraftwagen oder Handschlitten, um in Schluckenau die Sachspenden in Empfang zu nehmen.
Im Beisein des Bezirkshauptmannes wurden die Ballen geöffnet. Nun bot sich allen Beteiligten ein Anblick, der jeder Beschreibung spottet. Die vom »Roten Kreuz« gespendeten Sachen erwiesen sich als alte, vollständig unbrauchbare Kleidungsstücke, die man in irgendeinem tschechischen Dorfe ja grösstenteils auf einem Ablagerungsplatze gesammelt zu haben scheint.
Es war da zu sehen: Beschmutzte und zerrissene Wäsche, schmutzige Herrenkrägen, ganz zerrissene Hosen, also Kleidungsstücke, wie man sie nicht einmal einem Vagabunden anbieten kann. Es gab auch alte Damenhüte, zusammengeknüllt, mit einem Spagat zusammengebunden, zerrissene und zerschlissene Damenkleider, ebenfalls auch für den Aermsten ganz und gar unbrauchbar. Unter den Sachen waren auch etwa 150 Paar Schuhe: Das Oberleder zerrissen, die Sohle bis auf die Brandsohle entzwei, ohne Absätze, also Exemplare, wie man sie nur auf einem Ablagerungsplatze finden kann. Nicht ein Paar war darunter, das man hätte verwenden können, ja nicht ein Paar, das eine Reparatur gelohnt hätte.
Dieses unerhörte Vorgehen hat in der deutschen Bevölkerung mit vollem Rechte grösste Entrüstung hervorgerufen.
Auf Grund des oben geschilderten Sachverhaltes fragen die Unterzeichneten an, ob der Herr Minister bereit ist, aufzuklären, wieso die Bezirksbehörde Schluckenau zu dieser Verhönung der deutschen Bevölkerung die Handhabe bieten konnte, für die Verteilung sich mit ihrem amtlichen Apparat zur Verfügung stellte und gegen dieses ungeheuerliche Vorgehen des »Roten Kreuzes« keinen Einspruch erhob?
Prag, am 29. Jänner 1932.
Dr. Schollich,
Dr. Hanreich, Dr. Hassold, Horpynka, Geyer, Dr. Petersilka, Krumpe, Greif, Schubert, Oehlinger, Kunz, Scharnagl, Köhler, Krebs, Kasper, Knirsch, Ing. Jung, Simm, Matzner, Ing. Kallina, Dr. Kelbl.
Původní znění ad 1672/ X.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
an den Minister des Innern
in Angelegenheit der Beschlagnahme des Aufrufes des Deutschnationalen Studentenbundes anlässlich der Wahlen in die Kammer der Prager Deutschen Studentenschaft am 7. und 8. März 1932.
Die Freiheit des Wortes ist das höchste Gut der Demokratie. Die Unterdrückung des freien Wortes ist in einer Republik der Tyrannei des Absolutismus gleichzustellen. Eine demokratische Regierung, welche das freie Wort des Volkes fürchtet, kann ihre Herrschaft nicht mehr ableiten von dem Willen der Regierten, kann sie nicht mehr ausüben im Namen der Freiheit, sondern ihre Macht steht bereits auf tönernen Füssen, sobald sie auf die Macht eines zentralistisch organisierten Beamtenapparates und einer nach Willkür waltenden Zensur stützt.
Der Deutschnationale Studentenbund hat anlässlich der Wahlen in die Kammer der Prager Deutschen Studentenschaft am 7. und 8. März 1932 einen Aufruf herausgegeben und verfielen nachstehende Stellen dem Rotstift des Zensors:
»Damit ist aber der Prager Student mitten in fremden, ihm feindlichen Volkstum ein politisch Tätiger.
Durch die Friedensverträge wurden wir um das Recht gebracht, unseren Weg zur nationalen Freiheit allein und unbeeinflusst zu bestimmen. Beim Betreten der gesetzgebenden Körperschaften haben die Mandatare aller deutschen Parteien das Versprechen gegeben, dass sie sich dieses Recht nicht werden rauben lassen, haben aber dieses Versprechen nicht gehalten, ja sind sogar davon entschieden abgerückt und haben sich auf den Boden des Staates gestellt oder versucht, im »Rahmen des Staates« und »loyal« die Zukunft des sudetendeutschen Volkes durch nebelhafte Schlagwörter zu sichern. Dadurch wurde uns aber das Recht, als Volk frei zu leben, genommen und das sudetendeutsche Volk in seiner Gesamtheit für die Freiheitspolitik unbrauchbar. Unser Recht bleibt die Sebstbestimmung, unsere Jugend die Kraft des nationalen Gedankens! Die Jugend für das Ideal deutscher Volksfreiheit zu gewinnen, der werdenden Volksführer Willen und Tat für die Arbeit und den Kampf um sudetendeutsche Freiheit reif zu machen, ist unsere Aufgabe und unser Ziel. «
Diese der Beschlagnahme verfallenen Stellen des Aufrufes beinhalten nichts anderes als eine
Kritik der bisherigen Haltung der deutschen Parteien und die Kennzeichnung der Aufgaben, welche sich der Deutschnationale Studentenbund im Sinne der politischen Erziehung des akademischen Nachwuchses gestellt hat.
Die Unterzeichneten fragen an, ob der Herr Minister bereit ist, den untergeordneten Organen unverzüglich entsprechende Weisungen zukommen zu lassen, die solche masslose Uebergriffe in der Zukunft unmöglich machen?
Prag, am 5. März 1932.
Dr. Schollich,
Dr. Hanreich, Dr. Hassold, Ing. Kallina, Kasper, Ing. Jung, Dr. Szüllö, Dr. Jabloniczky, Nitsch, Dobránsky, Szentiványi, Hokky, Fedor, Geyer, Krebs, Köhler, Simm, Knirsch, Schubert, Matzner, Dr. Keibl, Horpynka.
Původní znění ad 1672/XI.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Josef Keibl und Genossen
an den Minister für Post- und Telegraphenwesen
wegen der mangelhaften Postzustellung in einem Teile von Rumburg.
Die Firmen Stolle & Kopke, Robert Menzel, Hielte & Wünsche, Gustav Thiele, Brüder Bacher, Josef Rämisch, Uhmann und Hille und der städtische Schlachthof von Rumburg haben am 6. November 1930 an das Postamt in Rumburg eine Eingabe gerichtet und in ihr darauf hingewiesen, dass in jenem Stadtteile von Rumburg, in dem diese Firmen ihre Kontore haben, die Postzustellung eine ungemein mangelhafte ist. Es besteht nur eine zweimalige Postzustellung und auch diese erfolgt verspätet zwischen 12 bis halb 1 Uhr mittags und ferner zwischen 5 bis halb 6 Uhr nachmittags. Einige der Firmen besitzen zwar Postfächer. Doch kommen diese nur für gewöhnliche Geschäftsbriefe in Betracht, während Geld, eingeschriebene und Privatbriefe durch den Briefträger zugestellt werden. Da die Büros um 12 Uhr mittags oder um 5 Uhr nachmittags schllessen, so kommt es sehr häufig vor, dass die Post erst nach Büroschluss zugestellt und daher verspätet oder gar nicht erledigt wird. Am unangenehmsten wirkt sich dies an Samstagen aus. An diesem Tage schliessen die meisten Büros um 12 Uhr mittags, es kann daher die eingeschriebene und Geldpost erst nächsten Montag erledigt werden, während sie bei früherer Zustellung noch Samstag vormittags erledigt werden
könnte. Die genannten Firmen haben daher ersucht, dass die Postzustellung auch für sie dreimal täglich und zeitgerecht erfolge.
Auf diese Eingabe erfolgte keine Erledigung. Es haben daher die genannten Firmen am 8. April 1931 eine Eingabe an die Post- und Telegrafendirektion in Prag gemacht und in ihr darauf hingewiesen, dass ihre Eingabe vom 6. November 1930 an das Postamt in Rumburg nicht erledigt worden ist, dass die geschilderten Misstände auch weiterhin noch bestehen, ja dadurch vergrössert worden sind, dass in jenem Ortsteile zahlreiche Neubauten entstanden und daher mehr Parteien von der Post aus zu besorgen sind. Sie haben auch ihr Ersuchen um bessere Postzustellung wiederholt.
Auch auf diese Eingabe erfolgte keine Antwort. Daher richteten die genannten Firmen am 8. September 1931 eine neuerliche Eingabe an die Post- und Telegrafendirektion in Prag. Sie führten dasselbe wieder an, wie in ihren früheren Eingaben, wiesen weiters darauf hin, dass diese Firmen zu den grössten Postbeziehern der Stadt Rumburg gehören und dass sie dringendst eine bessere Postzustellung verlangen müssen.
Aber auch diese Eingabe blieb bis heute ohne jede Erledigung und die gerügten Misstände dauern fort.
Daher fragen die Gefertigten den Herrn Minister für Post- und Telegrafenwesen an:
1. Ist er geneigt, vorstehenden Tatbestand zu erheben?
2. Was gedenkt er zu verfügen, dass die genannten Firmen von den Postbehörden eine Erledigung auf ihre wiederholten Eingaben erhalten und dass die gerügten Misstände in der Postzustellung ehestens behoben werden?
Prag, am 9. März 1932.
Dr. Keibl,
Dr. Hanreich, Matzner, Krebs, Kasper, Schubert,
Oehlinger, Scharnagl, Dr. Petersilka, Kunz, Bobek,
Greif, Dr. Mayr-Harting, Simm, Geyer, Knirsch,
Köhler, Ing. Jung, Ing. Kallina, Dr. Hassold,
Horpynka, Dr. Schollich, Krumpe.
Původní znění ad 1672/XII.
Interpelláció
a belügyminiszter urhoz
Rimaszombat községi önkormányzati jogának visszaállítása tárgyában.
Beadják Törköly József dr. képviselő és társai.
Rimaszombatban a legutóbbi községi választás oly időben volt, hogy a választási időtartam,