Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
5. zasedám.
1672.
Interpelace:
I. posl. Jurana, Barši a soudruhů min. školství a národní osvěty o nucené návštěvě české školy dětmi německé národnosti v Tuřanech u Brna,
II. posl. Novotného a soudruhů min. spravedlnosti a vnitra o persekuci dělníka Josefa Pařízka z Kameniček,
III. posl. Vallo, Steinera a súdruhov min. spravedlivosti o bezdôvodnom držanie vo vazbe Jana Parkase u krajského súdu v Košiciach,
IV. posl. Vallo a súdruhov min. vnútra dr Juraji Slavíkovi vo veci zadržania rukopisov spisovatela dr Jana Poničana,
V. posl. Vallo, Steinera a súdruhov min. vnútra o zapečetenie Robotnického domu v Nižnom Medzevu* okresným úradom v Moldave n. /Bodvou,
VI. posl. Vallo, Steinera a súdruhov min. vnútra o vypovedanie Theodora Matuščáka z obce Krompachy, okres Gelnica, Slovensko,
VII. posl. Vallo, Steinera a súdruhov min. vnútra o zastavenie činnosti Jednoty proletárskej tělovýchovy v Štosu, okres Moldava n. /Bodvou,
VIII. posl. Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudruhů min. zahraničí a min. soc. péče o hromadném vypovídáni československých příslušníků z Německa,
IX. posl. dra Schollicha a druhů min. vnitra o neslýchaném jednáni »Červeného kříže* při rozdělování darů chudým v okrese šluknovském,
X. posl. dra Schollicha a druhů min. vnitra, že bylo zabaveno provolání německého národního studentského svazu k volbám do komory pražského německého studenstva dne 7. a 8. března 1932,
XI. posl. dra Keibla a druhů min. pošt a telegrafů o nedostatečném doručováni pošty v jedné rumburské čtvrti,
XII. posl. dra Törkölya a druhov min. vnútra vo veci obnovenia samosprávného práva obce Rimavská Sobota,
XIII. posl. Hádka, Štětky, Vallo, Töröka a soudruhů vládě ČSR o zvýšení studijních poplatků na vysokých školách,
XIV. posl. Steinera, Vallo a súdr. min. vnútra vo věci usnesenia policejného riaditeľstva v Bratislavě číslo 3591/1932, ktorým nebola povolená výstava, »piatiletky« a »proletárskej literatury« bratislavskej skupiny podporného spolku dělnického,
XV. posl. Hokky a druhov min. zemědělstva o nebezpečí povodně, hroziacom obci Tekovu,
XVI. posl. Hokky a druhov vládě o prevádzaní kolonizačného zákona z r. 1925,
XVII. posl. Hokky a druhov min. železnic o nebezpečí povodně, hroziacom železničnému mostu a traťovému náspu nad Tekovom.
1672/I.
Interpelace
poslanců Jurana, Barši a soudruhů ministru školství a národní osvěty
o nucené návštěvě české školy dětmi německé národnosti v Tuřanech u Brna.
Karel Freml v Tuřanech, Tuřanská číslo 9, byl pokutován 800. - Kč, že se zdráhal posílati svého syna Františka do české školy. Mladší sourozenci navštěvují na základě uloženého trestu proti své vůli českou školu.
Taktéž Zezulové Hedvice v Tuřanech byla nadiktována pokuta v obnosu Kč 200. -, že její syn Karel se zdráhal navštěvovati českou školu z pochopitelných důvodů, neboť český jazyk špatně ovládal. Tyto pokuty nadiktovala místní školní rada v Brně přičiněním místního řídícího učitele Ignáce Muzikáře.
Podepsaní se táži:
Zná tyto případy ministerstvo školství a národní osvěty?
Souhlasí pan ministr s tímto nuceným čechisováním dětí německé národnosti?
Co učiní pan ministr, aby se takové případy neopakovaly?
Jest ochoten potrestati ty, kteří takto donucují děti německé národnosti, neovládající český jazyk, choditi do škol českých?
V Praze dne 12. března 1932.
Juran, Barša,
Kopecký, K. Procházka, Steiner, Kubač, Hádek, Zápotocký, Tyll, Hodinová, Vallo, Novotný, Kuhn, Čižinská, Dvořák. Krosnář, Hruška, Śliwka, Babel, Gottwald, Hrubý.
1672/II.
Interpelace
poslance Novotného a soudruhů
ministru spravedlnosti a -ministru vnitra
o persekuci dělníka Josefa Pařízka z Kameniček.
Dne 5. března t. r. konalo se u okresního soudu v Hlinsku líčení proti dělníku Josefu Pařízkovi z Kameniček č. 29. Tento jest válečným invalidou a to podle lékařského vysvědčeni na 66 2/3%. Je nervově těžce chorý. Byl okresním soudcem Břetislavem Novákem vyzván, aby se podrobil lékařské prohlídce, ale odmítl to s odůvodněním, že může svůj zdravotní a duševní stav dokázati předložením vysvědčeni vojenského (propuštěním z vojny) a vysvědčením zemského úřadu pro péči o válečné poškozence. Prohlásil, že by souhlasil s lékařskou prohlídkou u vyšší instance, neboť má k tomu své důvody. Na to pozval okresní soudce Břetislav Novák do místnosti 3 četníky, kteří se na jeho výzvu vrhli na dělníka Josefa Pařízka, tohoto násilím vlekli,, otrhali mu knoflíky u obleku a zbili ho do krve' za přítomnosti lékaře a na výzvu okresního soudce Břetislava Nováka.
Josef Parízek, kterému ve válce byla v několika místech proražena ruka a který, jak výše uvedeno, je invalidou na 66 2/3%, nemohl téměř s místa a odebral se pak s velkou námahou k lékaři, který mu vystavil vysvědčení. Z tohoto vysvědčení je jasně vidět, jaké stopy zanechaly rány četníků od obušků na těle Josefa Pařízka.
Jest to v Hlinsku již třetí případ v krátké době, kdy četníci, jejichž jména jsou uvedena v protokole, sepsaném při onom líčení dne 5. března t. r. v Hlinsku, zbili dělníky tak surově, že zůstali ležeti. Pro tyto surovosti četníků proti bezbranným nevinným dělníkům žádá celá dělnická veřejnost suspendováni okresního soudce Břetislava Nováka i oněch četníků a jejich nejpřísnější potrestáni.
Ptáme se pana ministra spravedlnosti:
Je ochoten zahájiti bezodkladně všechny kroky, aby byl okamžitě zbaven úřadu okresní soudce Břetislav Novák z Hlinská, který nejsurovějším fašistickým způsobem vyzývá četníky, aby v soudních místnostech ztýrali dělníky?
Je ochoten dáti příkaz k zahájení trestního řízení proti tomuto podařenému soudci?
Pana ministra vnitra se tážeme:
Je ochoten zbaviti míst svrchu označené četníky a co nejpřísněji je potrestati?
V Praze dne 18. března 1932.
Novotný,
Höhnel, Gottwald, Kubač, Hruška, Barša, Vallo,
dr. Stern, Štětka, Hrubý, Juran, J. Svoboda,
K. Procházka, Steiner, Kuno, Dvořák, Hodinová,
Tyll, Čižinská, Kopecký, Russ, Hádek.
1672/III.
Interpelácia
poslancov Vallo, Steinera a súdruhov ministru spravedlivosti
o bezdôvodnom držanie vo väzbe Jana Farkase u krajského súdu v Košiciach.
Menovaný si odpykával 6týždenní trest u košického krajského súdu. Medzi tuto dobu menovaný obdržial telegram, ktorý bol košickým policajným riaditelstvom zadržaný. Na podklade menovaného telegramu uvalená na Jana Farkasa vyšetrovací väzba.
Pýtame sa pána ministra spravedlivosti:
1. Je ochotný vec nechať okamžite vyšetriť a menovaného prepustiť na slobodu?
2. Je ochotný nechať vyšetriť pôvod telegramu a sděliť nám jeho obsah?
V Prahe, dňa 18. marca 1932.
Vallo, Steiner,
Russ, K. Procházka, Kubač, Kuhn, Zápotocký,
Höhnel, Novotný, Čižinská, Barša, Hadek,
Dvořák, Hruška, Juráň, Hodinová, J. Svoboda,
Hrubý, dr. Stern, Tyll, Štetka.
1672/IV.
Interpelácia
poslanca Vallo a súdruhov ministru vnútra dru Juraji Slávikovi
vo veci zadržania rukopisov spisovatela dra Jána Poničana.
V Spišskej Novej Vsi, dňa 10. marca 1932 Federácia proletárskej telocvičnej jednoty vo svojej členskej miestnosti vykonávala členskú schôdzu, na ktorej referoval dr. Ján Poničan, spisovatel z Bratislavy.
Do miestnosti spolku dostavil sa vrchný četník Jaroslav Srnka s asistenciou a dra Jána Poničana predviedol na četnickú stanicu, hoci sa mu tento riadne legitimoval. Ešte v miestnosti nariadil mu vyložiť veci, ktoré mal v zimníku, prinesenom pri odchodu z vedlajšej miestnosti a zadržal mu dve ruské knihy a dva rukopisy.
Proti tomuto jednaniu dr. Ján Poničan podal stiažnost k okresnému úradu v Spišskej Novej Vsi, ktorý však stiažnosti nevyhovel a knihy ako i rukopisy zadržal.
Rukopisy sú najosobitejším majetkom každého autora a ani četnictvo, ani okresný úrad nemá právo tieto zadržať a prečítať.
Pýtame sa pána ministra:
Vie o týchto prehmatoch a jaké kroky hodlá učiniť, aby sa podobné prípady neopakovaly?
V Prahe, dňa 18. marca 1932.
Vallo,
K. Procházka, Kubač, Kuhn, Čižinská, Novotný,
Höhnel, Barša, Steiner, Juran, Hodinová, Hadek,
Zápotocký, Hruška, Dvořak, Russ, Tyll, Hrubý,
dr. Stern, J. Svoboda, Török.
1672/V.
Interpelácia
poslancov Vallo, Steinera a súdruhov ministrovi vnútra
o zapečetenie Robotníckeho domu v Nižnom Medzevu okresným úradom v Moldave n. Bodvou.
Dňa 6. februára 1932 nechal okresný úrad zapečatiť Robotnícky dom v Nižnom Medzevu s tým, že sa v Robotníckom dome konaly schôdze nezamestnaných,
Vidíme v temto postupu okresného úradu hrubé porušenie tých najprimitivnejších práv. Dôvody nemôžu naprosto stačiť k takýmto opatrením.
Pýtame sa pána ministra vnútra:
Je ochotný okamžite zrušiť výmer okresného úradu?
Je pán minister ochotný pôvodcov porušovanie práva robotníkov potrestať?
V Prahe, dňa 19. marca 1932.
Vallo, Steiner,
Russ, K. Procházka, Kubač, Kubu, Höhnel, Tyll,
Novotný, Török, Hruška, Dvořák, Hadek, Juran,
Hodinová, Zápotocký, J. Svoboda, dr. Stern,
Barša, Hrubý, Čižinská.
1672/VI.
Interpelácia
poslancov Vallo, Steinera a súdruhov ministrovi vnútra
o vypovedanie Theodora Matuščáka
z obce Krompachy, okres Gelnica,
Slovensko.
Okresný úrad v Gelnici vypovedal z obce Krompachy bývalého senátora, teraz místostarostu spomenutej obci, na dobu 3 rokov. Vypovedanie sa stalo na podklade nariadenia bývalého maďarského ministerstva vnútra. Použití bývalého nariadenia okresného úradu bolo protizákonné, ponevadž nariadenie toto sa vzťahuje na potulku.
Menovaný je penzista, má riadny príjem, v obci Krompachy stály byt, čo vysvitá z teho, že bol zvolený na miestostarostu obci, tedy používa vSeobecnej sympatie.
Pýtame sa pána ministra vnútra:
Je ochotný okamžite zrušiť výmer okresného úradu v Gelnici?
Je ochotný pán minister zakročiť disciplinárne proti rudom, ktorí porušujú tak hrubým zpôsobom zákony?
V Prahe, dňa 19. marca 1932.
Vallo, Steiner,
Čižinská, K. Procházka, Kubač, Kuhn, Zápotocký,
Tyll, Höhnel, Novotný, Russ, Barša, Hruška,
Dvořák, Hadek, Juran, J. Svoboda, dr. Stern,
Török, Hrubý, Hodinová.
1672/VII.
Interpelácia
poslancov Vallo, Steinera a súdruhov ministrovi vnútra
o zastavenie činnosti Jednoty proletárskej
telovýchovy v Štosu, okres Moldava n.
Bodvou.
Okresný úrad v Moldave n. Bodvou výmerom za dňa 4. marca 1932 zastavil činnosť Jednoty proletárskej telovýchovy v Štósu s odôvodnením, že vedoucí funkcionári tejto sú členy komunistickej strany. Ďalej, že jeden z týchto funkcionárov bol trestaný pre vydržiavame komunistickej školy (to bylo pred 2 rokmi), ďalej, že členovia jednoty sa zúčastňovali akcií komunistickej strany.
Pravda je, že Jednota proletárskej telovýchovy nikdy oficiálne nebrala účasť na komunistických akciách, ani korporatívne sa ich nesúčastnila. Nemôže byť vôbec uvedené fakt a okresným úradom, jako podklad pro zastavenie činnosti.
Podotýkame, že zastavenie činnosti sa stalo na podklade bývalého rakúskeho zákona. Je predsa známo, že na Slovensku nie sú platné rakúske zákony, ale zákony maďarské.
Pýtame sa pána ministra vnútra:
Je ochotný okamžite zrušiť výmer okresného úradu v Moldave n. B. ?
Je ochotný zakročiť na okresném úradu v Moldave a potrestať vinníky, ktorí tak hrubé porušujú spolkový zákon?
V Prahe, dňa 19. marca 1932.
Vallo, Steiner,
Barša, K. Procházka, Kubač, Čižinská, Dvořák,
Kuhn, Höhnel, Novotný, Štetka, Tyll, Zápotocký,
dr. Stern, Hodinová, J. Svoboda, Juran, Hruška,
Hadek, Babel, Hrubý.
1672/VIII.
Interpelace
poslanců Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudruhů
ministru zahraničí a ministru sociální péče
o hromadném vypovídání československých příslušníků z Německa.
Nezaměstnaní českoslovenští občané v Německu brali do nedávná německé podpory v nezaměstnanosti, které jim německá vláda dala příslušnými institucemi vypláceti právě tak, jako jiným státním příslušníkům, když šlo o mnohaletě usedlíky v německých obcích. Německá vláda podávala pak příslušným státům vyúčtování poskytnutých podpor; ostatní vlády, jichž se věc týká, totiž rakouská a švýcarská, také ihned přistoupily na toto řešení a splácely Německu částky, vyplacené na podporu jejich občanů.
Jenom československá vláda toto řešení stále odmítala, jednání pořád protahovala a konečně je nechala ztroskotat. Bezprostředním důsledkem tohoto postupu čsl. vlády bylo, že Německo přestalo vypláceti podpory nezaměstnaným čsl. příslušníkům a dává je teď hromadně vyhosťovat.
Tak bylo v minulých dnech vyšupováno z Německa několik tisíc nezaměstnaných, kteří byli dopraveni do svých »domovských« obcí, aby tam sami hynuli v nezměrné bídě a rozmnožili bídu ostatních. V celé řadě případů jde při tom o osoby, jež už nebyly v Československu celá desítiletí, anebo se dokonce již v Německu narodily. Každý si dovede představit, do jakého postavení se dostávají svým vyhoštěním. V Německu dostávaly podpory - v Československu, ve »vlasti«, je dostávat nebudou a naděje získat zaměstnání je zde ovšem ještě mnohem menší, než byla tam, kde dobře znaly poměry.
Podepsaní táží se pana ministra zahraničí:
1. Je-li informován o postupu německých úřadů vůči československým příslušníkům, žijícím v Německu?
2. Je-li ochoten spolu s panem ministrem sociální péče postarati se, aby byla v nejkratší době sjednána s Německem vzájemnostní úmluva, kterou by byli naši státní příslušníci v Německu žijící postaveni v otázce podpory v nezaměstnanosti na roven dělníkům domácím a byly jim zajištěny nároky na všechny druhy podpor jako těmto?
3. Jsou-li oba ochotní, aby, než smlouva bude uzavřena, bylo s Německem okamžitě zahájeno
jednání o splácení částek, vyplacených Německem na podpory našich nezaměstnaných příslušníků, aby se předešlo jejich hromadnému vypovídání?
V Praze dne 19. března 1932.
Kopecký, Štětka, Čižinská,
Höhnel, Hrubý, Steiner, Kuhn, Kubač, Gottwald,
Hruška, Vallo, Barša, dr. Stern, Hadek, Dvořák,
K. Procházka, Hodinová, Tyll, Russ, J. Svoboda,
Juran, Novotný.
1672/IX. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi vnitra
o neslýchaném jednání »Červeného kříže«
při rozdělování darů chudým v okrese
šluknovském.
Okresní úřad v Šluknově pozval na středu dne 30. prosince 1931 jednotlivé obce z okresu, aby si z budovy měštanské školy šluknovské odvezly věcné dary dodané "Červeným křížem", které se měly rozděliti mezi chudé v jednotlivých obcích. Zástupci obcí se dostavili toho dne buď se saněmi, s automobily nebo s ručními sáňkami, aby v Šluknově přijali věcné dary.
V přítomnosti okresního hejtmana byly balíky otevřeny. Nyní se naskytl všem účastníkům pohled, který se vymyká každému popisu. Ukázalo se, že věci, které daroval "Červený kříž", jsou staré, úplně neupotřebitelné části oděvu, které byly asi sebrány v nějaké české vesnici, ba dokonce většinou na smetišti.
Byly zde: ušpiněné a roztrhané prádlo, špinavé pánské límečky, úplně rozedrané kalhoty, tedy části oděvu, které nelze nabídnouti ani tulákovi. Byly zde i staré dámské klobouky, zbalené a svázané motouzem, roztrhané a rozpadávající se dámské šaty, kterých rovněž ani nejchudší nemohou naprosto potřebovati. Mezi těmito věcmi bylo také asi 150 párů obuvi: svršky roztrhaně, podešev i vnitřní podešev rozchlípené, bez podpatků, tedy exempláře, jak je lze nalézti jen na smetišti. Nebyl mezi nimi ani pár, kterého by se dalo užíti, ba ani pár, který by stál za správku.
Tento neslýchaný postup vzbudil v německém obyvatelstvu plným právem ohromné rozhořčení.
Podle vylíčeného stavu věci táží se podepsáni, je-li pan ministr ochoten vysvětliti, jak se
šluknovský okresní úřad mohl propůjčiti k tomuto výsměchu německého obyvatelstva, jak se mohl dáti k disposici s celým svým úředním aparátem k rozdělováni a nevznesl žádné námitky proti tomuto nehoráznému jednáni »Červeného kříže«?
V Praze dne 29. ledna 1932.
Dr. Schollich,
dr. Hanreich, dr. Hassold, Horpynka, Geyer, dr. Petersilka, Krumpe, Greif, Schubert, Oehlinger, Kunz, Scharnagl, Köhler, Krebs, Kasper, Knirsch, inž. Jung, Simm, Matzner, inž. Kallina, dr. Keibl.
1672/X (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi vnitra,
že bylo zabaveno provolání německého národního studentského svazu k volbám do komory pražského německého studentstva dne 7. a 8. března 1932.
Svoboda slova jest nejvyšším statkem demokracie. Potlačováni svobodného slova v republice rovná se tyranství absolutismu. Demokratická vláda, která se obává svobodného slova lidu, nemůže již své vládnutí odvozovati od vůle těch, jimž vládne, nesmí je již vykonávati jménem svobody, nýbrž její moc stojí již na hliněných nohách, jakmile se opírá o moc ústředně organisovaného úřednického aparátu a o svévolně jednající censuru.
Německý národní svaz studenstva vydal k volbám do komory pražského německého studentstva dne 7. a 8. března 1932 provolání, z něhož tato místa propadla červené tužce censorově:
»Tím se však z pražského studenta uprostřed cizí, jemu nepřátelské národnosti, stal politický činitel.
Mírovými smlouvami byli jsme oloupeni o právo, abychom si sami a bez všelikého vlivu určili svou cestu k národní svobodě. Zástupci všech německých stran vstupujíce do zákonodárných sborů slíbili, že se o toto právo nedají oloupiti, ale tento slib nedodrželi, dokonce se od něho nadobro odchýlili a postavili se na půdu státu nebo se pokusili, aby budoucnost sudetskoněmeckého lidu zabezpečili mlhavými hesly »v rámci státu« a »loyálně«. Tím však bylo nám odňato právo, abychom žili jako národ svobodně a sudetsko-německý lid jako celek stal se nepotřebitelný pro politiku svobody. Naším právem
zůstává sebeurčení, naše mládež silou národní myšlenky! Náš úkol a náš cíl jest získati mládež pro ideál německé národní svobody, dáti uzráti vůli a činům budoucích vůdců národa pro práci a boj za sudetsko-německou svobodu. «
Tato zabavená místa v provoláni neobsahuji nic jiného než kritiku dosavadního chováni německých stran a oznámení úkolů, které si německý národní studentský svaz vytýčil pro politickou výchovu akademického dorostu.
Podepsaní se táží, je-li pan ministr ochoten neprodleně vydati podřízeným činitelům příslušné pokyny, které by příště znemožnily takovéto ohromné přehmaty?
V Praze dne 5. března 1932.
Dr. Schollich,
dr. Hanreich, dr. Hassold, inž. Kallina, Kasper, Inž. Jung, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Nitsch, Dobránsky, Szentiványi, Hokky, Fedor, Geyer, Krebs, Köhler, Simm, Knirsch, Schubert, Matzner, dr. Keibl, Horpynka.
1672/XI (překlad).
Interpelace
poslance dra J. Keibla a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o nedostatečném doručování pošty v jedné rumburské čtvrti.
Firmy Stolle a Kopke, Robert Menzel, Hielle a Wünsche, Gustav Thiele. Bratři Bachrové, Josef Rämisch, Uhmann a Hille a městské jatky v Rumburce zaslaly dne 6. listopadu 1930 rumburskému poštovnímu úřadu podání, v němž poukazovaly, že v oné čtvrti města Rumburka, v níž mají své kanceláře, doručuje se pošta velice nedostatečně. Doručuje se jen dvakráte, a to ještě také opožděně, mezi 12 a půl l v poledne a dále mezi 5 a půl 6 odpoledne. Některé firmy mají sice přihrádky na psaní. Ale ty mají význam jen pro obyčejné obchodní dopisy, kdežto peníze, doporučené a soukromé dopisy doručují listonoši. Poněvadž se kanceláře zavírají o 12. hodině v poledne nebo o 5. hodině odpoledne, velmi často se stává, že pošta jest doručena teprve po zavření kanceláře a vyřizuje se tedy opožděně nebo vůbec se nevyřídí. Nejnepříjemnější je to v sobotu. Toho dne zavírá se většina kanceláří ve 12 hodin v poledne, doporučené dopisy a peněžní poštu lze tedy vyříditi teprve příštího pondělí, kdežto, kdyby byly doručeny dříve, bylo by je možno vyříditi ještě v sobotu dopoledne. Jmenované firmy tedy žádaly, aby se také jim doručovala pošta třikráte denně a včas.