ních ploch jednotlivých obcí (lesní pastvy), udělil státní pozemkový úřad plnomocníku uchazečů Dr. M. Slavíkovi, advokátu v Michálovcích, zásadní souhlas ke koupi lesa v kat. obci Močiár ve výměře 993 k. j. 995 čs za podmínek, že statni pozemkový úřad určí osoby kupující a kupní ceny, pokud by o těchto nedošlo k dohodě, kupující pak utvoří družstva, která budou na pastvinách hospodařiti dle pastevního řádu a v lesích dle plánu schváleného státní vrchnosti a pod dozorem státních lesních úřadů dohlédacích.
Jako zájmové obce byly určeny: Velké a Malé Selmence, Močiár, Ňarad a Doboruska. Na základě tohoto zásadního souhlasu, uzavřela tato družstva kupní smlouvy s velkostatkem:
I. Lesní družstvo v Doborusce na 323 k. j. 1100 čs za cenu 809. 216. - Kč,
II. Lesní družstvo v Ňaradu a V. Selmenci na 351 k. j. 400 čs za cenu 878. 125. - Kč,
III. Lesní družstvo v Močiáru a M. Selmenci na 327 k. j. 200 čs za cenu 817. 812. - Kč.
Celkem: 1. 002 k. j. 100 čs za cenu 2, 505. 153. - Kč.
Smlouvy byly schváleny státním pozemkovým úřadem, protože v nich byly přijaty podmínky zásadního souhlasu.
Proti prodeji podal stížnosti Dr. Bálint Kiss, advokát ve Velkých Kapušanech, v zastoupení 344 občanů v obci Doboruska, Močiár, Ňarad, Velký a Malý Selmenc. Stížnosti byly zamítnuty státním pozemkovým úřadem po vykonaném novém šetření jako bezdůvodné.
Ustavená družstva neprosperovala, neměla patřičný vlastni kapitál na zaplacení kupní ceny a úroky ze zápůjček (10-12%) nemohly býti kryty z výtěžku koupených ploch. Z těchto důvodů žádala družstva o povoleni odprodeje 267 k. j. (25 trhových smluv, z toho dvě pastvinová družstva a 23 jednotlivců) za cenu 450. 597. - Kč. Kupující byli vesměs kvalifikovaní uchazeč. Odprodány byly pastviny a plochy přeměřené na ornou půdu. Státní pozemkový úřad toto další zcizení schválil pod č. j. 35. 174/27-I/3.
V roce 1929-30 došlo k likvidaci družstev a odprodeji majetku družstev všem členům dosavadních družstev a nově přihlášeným zájemcům. Kupujícím uloženo hospodařiti na půdě lesní pod dozorem státním. Smlouvy o odprodeji zbývajícího majetku družstev byly schváleny Státním pozemkovým úřadem pod č. j. 136. 140/29-II/3 dne 25. /II. 1930.
Tímto způsobem rozprodala družstva veškerou půdu, kterou koupila, o 1, 108. 009. - Kč dráže, než koupila ji od vlastníka velkostatku Perbeník. Družstva odůvodňovala toto zvýšeni prodejní ceny ztrátou na úrocích z peněz vypůjčených na zaplacení kupní ceny. Úroky platila družstva téměř 4 roky a dosáhly 1, 265. 000. - Kč.
Pokud jde o přeměnu lesní půdy na pastviny a ornou půdu, nerozhodoval již státní pozemkový úřad, nýbrž podle platných zákonů ministerstvo zemědělství. Dozor nad hospodařením družstev vy-
konával lesní okresní úřad v Michálovcích. Prodeje vytěžené dřevní hmoty podléhaly podmínkám jež stanovil župní úřad v Košicích.
K těmto věcem správy majetku družstev dlužno sděliti:
Ministerstvo zemědělství povolilo k žádosti lesních družstev, výnosem ze dne 7. /IV, 1927, přeměnu lesní půdy na ploše 453. 6 k. j., spojenou s těžbou dříví, odhadnutého na hmotu 6817 m2 užitkového dříví dubového a jilmového a 7922 m2 dřiví palivového v ceně cca 770575 Kč.
Povolení stalo se za podmínek, uvedených v návrhu župního úřadu v Košicích ze dne 25. /III. 1927.
Telegramem ze dne 14. /V. 1927 upozornil v zastoupeni skupiny rolnictva Dr Škultethy ve Vel. Kapušanech ministerstvo zemědělství na »obchod židovského konsorcia« při shora povolené těžbě a přeměně lesní půdy. Nato dne 19. května 1927 došla do ministerstva obsáhlá stížnost Alexandra Lakatoše a jeho 343 společníků, z níž vycházelo, že stěžovatelé cítí se býti poškozeni uděleným povolením přídělu a přeměny lesní půdy, spojené s těžbou dřiví a že lesní družstvo je pouze prostředkem k vykořistění lesů firmou Moric Grünwald z Užhorodu, který prý »všechno podplatil, počínaje jednotlivými členy družstva a konče i úřady«.
O stížnosti té nařídilo ministerstvo zemědělství šetření.
Vyšetřování provedl župní úřad v Košicích a zemský úřad v Bratislavě, a to nejenom ke shora uvedené stížnosti, nýbrž i ke stížnostem několikerým.
Župní úřad v Košicích zastavil prováděni povolené těžby dříví a prodej jeho až do skončeného vyšetřování.
Vyšetřením vsak se zjistilo, že lesní družstvo bylo řádně ustaveno a konalo řádná valná shromážděni, na kterých byly projednány a schváleny závěrečné účty. Družstvo vedlo obchodní knihy.
Odbočka revisní, organisační, peněžní centrály družstev na Slovensku v Košicích provedla z nařízení soudu revisi u jmenovaného družstva a neshledala závad.
Stížnosti Dra Škultethyho byly projednávány i před okresním soudem v Michálovcích, kde nemohla býti prokázána pravdivost učiněných udáni.
Župní úřad v Košicích po skončeném vyšetřováni svého úřadu prohlásil stížnost Dra Škultéthyho za bezpředmětnou a bylo nařízeno okresnímu úřadu v Michálovcích, aby pro povolenou přeměnu a těžbu dříví ponechal cestu zákona.
Stejně shledal i zemský úřad v Bratislavě, že nenalézá s lesopolitického a hospodářského stanoviska ničeho protizákonného a že není příčiny, aby povolení bylo nějak měněno nebo dokonce rušeno. Zemský úřad odvolal také proto zákaz k provedeni dražby dříví, která se dne 21. prosince 1928 provedla v Doborusce a při niž se dříví prodalo firmě Kroó a Davidovics za cenu 2, 634. 513. - Kč.
Dr. Škultethy v zastoupení dříve označené skupiny rolnictva nebyl spokojen ani s provedením vy-
šetření zemského úřadu a žádal nové projednávání. Stížnost tato, datovaná ze dne 21. /XI. 1928, byla založena ke spisům, neboť stěžovatelé sdělovali, že se obrátí stížnosti na trestní soud. Zda tak učinili, není ministerstvu zemědělství známo.
Ministerstvo zemědělství nepovažovalo ani za potřebné věci znovu a znovu projednávati, ukázalyli se dřívější stížnosti bezpředmětnými provedeným vyšetřováním jak administrativních úřadů, tak i soudu.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 21. března 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1669, XV (původní znění).
Odpovědí
ministra spravedlností na interpelaci poslance inž. R. Junga
a druhů
o zabavení periodického tiskopisu »Deutsche Post« v Opavě (tisk 1447 XXII).
Zabavení článku uvedeného v interpelaci, zařízené státním zastupitelstvím v Opavě, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
V Praze, dne 15. března 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr Meissner v. r.
1669 XVI (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti na interpelaci poslance dra E. Schollicha
a druhů
o zabaveni kalendáře »Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1932« (tisk 1536 V).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z neperiodického tiskopisu »Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1932« zařízené státním zastupitelstvím v Novém Jičíně, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
V Praze, dne 15. března 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr Meissner v. r.
1669 XVII (původní znění).
Odpověd
ministra národní obrany na interpelaci poslanců Kulmové, Babela
a soudruhů
o nováčkovi Františku Hochmuthovi ze Zelené Hory u Kraslic, který sloužil v Chebu u pěšího pluku č. 33., II. polní rota (tisk 1547 VI).
Případ v interpelaci zmíněný podrobil jsem přísnému vyšetření. Byli vyslechnuti nejen všichni důstojnici a poddůstojnici, kteří s vojínem Hochmuthem přišli do styku, nýbrž i všichni jeho spolu vo-jíni, zejména též vojíni pocházející z téže vesnice, kteří Hochmutha již od mládí znají.
Všichni souhlasně vypověděli, že s vojínem Hochmuthem se u vojska nikdy špatně nezacházelo, ani nebyl týrán. Naproti tomu bylo zjištěno, že Hochmuth byl člověk uzavřený a jevil odpor k vojenské službě. Tento odpor proti pořádku a kázni přinesl si již z občanského života.
Důvodem k jeho zběhnutí nebyl strach před trestem, neboť za své vojenské služby před zběhnutím nebyl ani soudně ani kázeňsky trestán, ani mu podobný trest nehrozil. Důvodem byla jedině jeho nechuť k vojenské službě, což sám po návratu přiznal.
Za zběhnutí a jiné trestné činy, kterých se po té dopustil, byl rozsudkem divisního soudu v Plzni potrestán tříměsíčním vězením a trest odpykal. Nyní koná opětně službu u pluku a bylo zjištěno, že jeho chováni po návratu z vězení se podstatně zlepšilo.
Jelikož tvrzení interpelace spočívají na nesprávných informacích a postrádají jakéhokoliv podkladu, není důvodu, aby byla učiněna opatření, v ní požadovaná.
V Praze dne 12. března 1932.
Ministr národní obrany: Dr Víškovský v. r.
Překlad ad 1669/V.
Antwort
des Eisenbahnministers auf die Interpellation des Abgeordneten
Windirsch und Genossen, betreffend Unzukömmlichkeiten im Verkehre auf der Lokalbahn Kaaden - Brunnersdorf - Kaschitz (Druck 1461/V).
Die bereits vorher beabsichtigten Maßnahmen, von denen sich die staatliche Eisenbahnverwaltung eine Verbesserung der Verkehrsverhältnisse auf der Lokalbahn Kaaden - Brunnensdorf - Kaschitz verspricht, sind aus Anlaß der Interpellation beschleunigt worden.
Prag, am 16. März 1932.
Der Eisenbahnminister: Mlčoch m. p.
Překlad ad 1669 VI.
Antwort
des Ministers des Innern auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. F. Hassold und Genossen, betreffend das ungesetzliche Vorgehen des
Notariatsadjunkten Moritz Keller in Krompach (Slowakei) (Druck 1562 IV).
Bei der Untersuchung, welche ich aus Anlaß dieser Interpellation am 5. Februar 1932 angeordnet habe, haben die beiden. Eisenbahnbedieosteten Jan Gabor und Gašpar Potočník aus Krompach auf ihrer ursprünglichen Aussage, daß ihr Gespräch mit dem Notariatsadjunkten Moritz Keller ein privates, außerhalb der Amtsräumlichkeit geführtes, ganz freundschaftliches war und daß auf sie keinerlei Druck ausgeübt worden ist, beharrt, und sie waren im Gegenteil dankbar, daß sie über die Angelegenheit belehrt worden sind.
Unter diesen Umständen habe ich keine Ursache, an meiner Antwort auf die Interpellation Dr. Nr. 1064/VI vom Jahre 1931 etwas zu ändern.
Prag, am 2. März 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 1669/VII.
Antwort
des Ministers des Innern auf die Interpellation des Abgeordneten
J. Geyer und Genossen,
in Angelegenheit der Behandlung einer
Eingabe der D. N. S. A. P. in Tepl vom
Gendarmerieabteilungskommando in Eger
(Druck 1558/III).
Der Oberwachtmeister Josef Ježek ist am 2. September 1931 in der Stadt Tepl gegen, den Raseurlehrling Josef Kohl eingeschritten, weil er an der Lenkstange seines Fahrrades eine kleine Fahne mit dem Hakenkreuze in der Farbenzusammenstellung schwarz-weiß-rot befestigt hatte.
Der Oberwachtmeister ist mit dem angehaltenen Kohl in das Vestibül des Bahnhofsgebäudes gegangen, wo er ihm die Wimpel beschlagnahmt hat, worauf er ihn nach Sicherstellung und Protokollierung der Personaldaten entlassen hat. Der Gendarmeneposten hat gegen, Kohl die Anzeige an die Bezirksbehörde der Stadt Tepl wegen öffentlichen Tragens einer Wimpel mit unerlaubter Farbenzusammenstellung erstattet und hat die beschlagnahmte Wimpel dieser Anzeige beigeschlossen.
Das Strafverfahren ist bisher noch nicht abgeschlossen.
Oberwachtmeister Ježek war nach den geltenden Vorschriften verpflichtet, die Wimpel zu beschlagnahmen.
Es widerspricht auch nicht den geltenden Vorschriften, daß er die Sicherstellung und Protokollierung der Personaldaten des Kohl wegen der Unauffälligkeit mit Zustimmung der zuständigen Eisenbahnorgane in der Bahnhofskanzlei vorgenommen hat.
Auf Grund des Obangeführten habe ich keine Ursache zu irgendeiner Verfügung aus Anlaß der Interpellation.
Prag, am 8. März 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik m. p.
Předklad ad 1669/IX.
Válasz
az iskola- és nemzetművelődésügyi
minisztertől
Hokky képviselő és társai interpellációjára a mukačevói polgári iskola magyar tanulóinak délelőtti oktatása tárgyában (1240/XI. ny. sz. ).
Az osztályok számának gyors megnövekedése következtében a mukačevói állami polgári iskolánál is oly helységhiány állott elő, hogy az iskolán átmeneti időre váltakozó tanítást kellett bevezetni. Minthogy továbbá ez iskolánál öt magyar tanyelvü és hat csehszlovák tannyelvű osztály áll fen, a váltakozó tanítás úgy oldatott meg, hogy az egyik félévben a magyar osztályok, a másik félévben pedig a csehszlovák tannyelvű osztályok részesülnek délutáni oktatásban. Emellett az állami iskolaigazgatás fokozott mértékben gondoskodik arról, hogy a tanítási és nevelési cél mindkét tannyelvű osztályokban egyöntetűen éressék el s hogy a szóban, forgó iskola sem egészségügyi sem erkölcsi tekintetben kifogás alá ne essék.
Az osztályok számának jelzett megnövekedése az iskolaigazgatási arra készteti, hogy az iskolahelyiségek megosztására vonatkozó egyezségre való tekintettel is a mukačevói állami népiskolákon való oktatást úgy rendezze be, hogy nemcsak a magyar, hanem a csehszlovák és podkarpatszkaruszi tannyelvű iskolák boldogulása iránt is egyaránt gondoskodva legyen.
Praha, 1932. március 2. -án.
Az iskola- és nemzetmüvelödésügyi miniszter: Dr. Dérer s. k.
Předklad ad 1669 X.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge auf die Interpellation der Abgeordneten
Kuhn, Babel und Genossen, betreffs der rohen Behandlung der Patienten bei der landwirtschaftlichen Krankenversicherung in Brüx (Druck 1445/IX).
Die Zentralsozialversicherungsanstalt, welcher die Interpellation zur Untersuchung übermittelt worden ist, hat angezeigt, daβ der Konflikt zwischen Andreas Hochmuth und den. Bediensteten der Brüxer Filiale der landwirtschaftlichen Krankenversicherungsanetalt in Bilin dadurch hervorgerufen
worden ist, daß Andreas Hochmuth ihnen gegenüber ungehörige Ausdrücke gebraucht hat. Trotzdem hat jedoch die Zentralsozialversicherungsanstalt jenen Bediensteten ihr Vorgehen ausgestellt.
Bei der Verhandlung der Klage des Hochmuth, betreffend die Einbekennung der versicherungspflichtigen Leistungen, ist es bei der mündlichen Verhandlung vor dem Schiedsgerichte der Versicherungsanstalt zu einem Vergleiche zwischen den beiden Parteien gekommen, wonach dem Hochmuth das Krankengeld für die Zeit vom 26. September bis 20. Oktober 1931, d. i, für 25 Tage zu 10 Kč täglich im Gesamtbetrage von 250 Kč und der Ersatz der in der Höhe von 66 Kč festgesetzten Auslagen ausgezahlt worden ist.
Das Ministerium für soziale Fürsorge hat daher keinen Grund in die Angelegenheit weiter einzugreifen, da es die Maßnahmen des unmittelbaren Aufsichtsorganes, d. i. der Zentralsozialversicherungsanstalt für ausreichend erachtet.
Prag, am 28. Februar 1932.
Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech m. p.
Předklad ad 1669 XI.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge auf die Interpellation des Abgeordneten
Kuhn und Genossen, betreffend die Abweisung der Rentenbezahlung eines 100%igen Invaliden (Druck 1445 X).
Richard Siegert hat im Militärdienste während des Weltkrieges eine Schußverletzung der Schulter erlitten und ist wegen dieser Verletzung militärisch superarbitriert und als Invalide erklärt worden.
Auf Grund des: § 28, Abs. l und 3, des Gesetzes S. d. G. u. V. Nr. 142/1920 hatte er in Verbindung mit § 2 des Gesetzes S. d. G. u. V. Nr. 310/1921 seinen Anspruch auf Invalidenversorgung durch Anmeldung zur ärztlichen Untersuchung in der Fallfrist, welche mit dem 31. Dezember 1921 geendet hat, geltend zu machen.
Nachdem er die erste Anmeldung jedoch erst am 27. August 193O eingebracht hat, ist sein möglicher Anspruch auf Invalidenversorgung durch Verjährung erloschen und seine Anmeldung ist als verspätet abgewiesen worden.
Im Hinblicke auf die Angabe des Siegert, daß er innerhalb der gesetzlichen Frist sich um die Invalidenrente bei der čechoslovakischen Vertretungsbehorde in Budapest oder in Wien gemeldet habe, sind die Akten dieser Behörden durchgesehen worden und sind bei ihnen keine Eintragungen über eine Anmeldung Siegerte um die Invalidenrente
nach dem Gesetze S. d. G. u. V. Nr. 142 ai 1920 gefunden worden.
Die etwa bei Militärbehörden eingebrachte Anmeldung kommt nach § 27 zit. Gesetzes nicht in Erwägung, falls sie der zuständigen Behörde (Bezirksstelle für Kriegsbeschädigtenfürsorge) nicht abgetreten und dieser nicht in der gesetzlichen Frist zugekommen ist.
Das Gesetz räumt dem Ministerium für soziale Fürsorge nicht die Möglichkeit ein, die Versäumnis der gesetzlichen. Anmeldungsfrist - eventuell im Gnadenwege - nachzusehen und eine Rente zuzuerkennen.
Prag, am 11. März 1932.
Der Minister für soziale Fürsorgei Dr. Czech m. p.
Překlad ad 1669 XII.
Antwort
der Minister des Innern und der Finanzen auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. J. Keibl und Genossen, betreffs des den bestehenden Sprachengesetzen und Vorschriften widersprechenden Verhaltens des čechoslovakischen Zollamtes in Česke Velenice bei Gmünd (Druck 1558 XIII).
Auf Grund der Bestimmungen des Art. 43 der Sprachenverordnung vom 3. Februar 1926, S. d. G. u. V. Nr. 17, entscheiden darüber, welche Sprache bei der Amtierung der Zollämter zu verwenden ist, die für den Gerichtsbezirk, in welchem sich der Sitz des Zollamtes befindet, geltenden Vorschriften. Das Zollamt in Česke Velenice hat seinen Sitz im Gerichtsbezirke Třeboň, in welchem nicht wenigstens 20% Staatsbürger deutscher Nationalität wohnen, und deshalb ist es weder verpflichtet noch berechtigt, in deutscher Sprache zu amtieren; es kann daher Erklärungen nach Art. 2 und 11 der Regierungsverordnung S. d. G. u. V. Nr. 156/1924 in der Fassung der Regierungsverordnung S. d. G. u. V. Nr. 247/1926, welche nicht in der Staatssprache ausgefertigt sind, weder annehmen noch bestätigen.
In den Einzelheiten verweise ich auf die Antwort des Finanzministers auf die Interpellation des Abgeordnetem Ing. O. Kalhna und Genossen in Angelegenheit der Erschwerungen des Exportes durch Sprachschikanen des Zollamtes in Česke Velenice (Dr. Nr. 1157/XII), welche unter Nr. 1537/IV des Abgeordnetenhauses abgedruckt war.
Prag, am 20. Februar 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik m. p.
Der Finanzminister: Dr. Trapl m. p.
Překlad ad 1669/XIII.
Antwort
des Ministers des Innern auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. E. Schollich und Genossen,
betreffend das lächerliche Vorgehen der
Staatspolizei in Troppau (Druck 1558 VII).
Die Landesbehörde in Brünn hat die Aufführung des Theaterstückes: »Im weißen Rößl« zuerst in Brünn und später in Troppau unter der Bedingung bewilligt, daß die Person des Kaisers Franz Josef I. in die Figur eines Herzogs umgewandelt werden müsse. Als bei der dritten Vorstellung dieses Theaterstückes in Troppau am Sonntag den 8. November v. J. am Abend der den »Herzog« darstellende Schauspieler in der getreuen Maske des Kaisers Franz Josef I. auf der Bühne erschien, ist er mit schallendem, ostentativen Applaus begrüßt worden.
Daß dieser Applaus nicht der Leistung des Darstellers des »Herzog«r dessen Aufgabe in dem genannten Theaterstücke nur eine episodische ist, gegolten hat, sondern daß es sich tatsächlich) um eine monarchistische Demonstration gehandelt hat, dafür legen auch die Berichte der öffentlichen Presse Zeugnis ab, z, B. der Artikel der Troppauer Zeitschrift »Volkspresse« vom 10. November 1931, Nr. 128.
Die Polizeidirektion in Troppau hat daher mit Recht das weitere Auftreten des Schauspielers in der Maske Kaiser Franz Josef I. verboten, sie hat dagegen keine österreichischen Märsche oder irgendwelche Kundgebungen das Publikums verboten.
Die Urheber der Demonstration, Redakteur Fischer und Schauspieler Engelhardt, welche mit Erkenntnis der Polizeidirektion in Troppau wegen Übertretung des Art. 3, Abs. 2, des Gesetzes vom 14. Juli 1927, S. d. G. u. V. Nr. 125, mit einer Geldstrafe bestraft worden sind, haben die Berufung an die Landesbehorde in Brünn eingebracht, über welche bisher noch nicht entschieden ist.
Aus diesen Gründen habe ich keine Ursache, diese Straferkenntnisse und die obcrwähnte Bedingung, betreffend die Aufführung des Theaterstückes »Im weißen Rößl« aufzuheben. Im übrigen haben sich die Theaterkonzessionäre gegen die Bescheide der Landesbehörde in Brünn, welche diese Bedingung stellen, im Instanzenzuge nicht beschwert und die Bedingung selbst war, wie aus dem Troppauer Inzidente ersichtlich ist, durch die Ortsverhältnisse vollauf begründet.
Prag, am 8. März 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik m. p.
Válasz
a kormanytól Hokky, Dobránsky képviselök és társaík
interpellációjára
a Mayláth-féle perbenyíki 1000 kat. hold
kiterjedésü erdöbirtoknak az állami Föld-
hivatal engedélyével törtent szabad kezböl
való eladása és felparcellázása körül
történt súlyos visszaélések tárgyában,
(1483/ XVI ny. sz. ).
Az ifj. Majláth József tulajdonában lavo Parbenyik-i nagybirtok eredetileg 399 kal. hold mezogazdasági földból, 1258 kat. hold egyeb földbol, összesen tehát 1657 kat. hold területü földekbol ällott. A lef. törv. 11. §-a szerinti igenyek (350 kat. hold mezögazdasági föld, összesen 591 kat. hold föld) kielegitése után a földreform céljaira 49 kat. hold föld maradt. Az egyeb föld legnagyobb reszben erdötalaj volt. A nagybirtoknak csak az erdsi földreform vegrehajtäsa sobán, azaz 1930-31 evben kellett volna programra keriilnie. Az állami földhivatal az 1925. ev folyamán a nagybirtok érdekelt községei lakosainak az egves közsegek legelöterületei (erdei legelök) megnagyobbitásának szükségességével indokolt állandó kérelmeire a folyamodók meghatalmazottjának dr. M. Slávik
michalovcei ügyvednek Močiar kat. községben fekvö 993 kat. hold 995. négyz. -ól. erdöbirtok megvételéhez oly feltételek mellett adott elvi hozzajárulást, hogy az állami fóldhivatal kijelöli a vevoket, s amennyiben az árak iránt egyezség létre nem jönne, a vételárakat is meghatározza, a vevók meg szövetkezeteket alakítanak, amely szövetkezetek a legelökön a legelörendtartäs szerint s az ardókben az állami hatóság által jóváhagyott terv szerint s az állami ellenórzö erdészeti hivatalok felügyelete alatt fognak gazdálkodni.
Érdekelt közsegekkent Velké és Malé Selmence, Močiar, Ňarád és Dobruška kozségek jelöltettek meg.
A kifejezett elvi hozzájárulás alapján a következö szóvetkezetek a nagybirtokkal a következo adásvételi szerzödéseket kötötték meg:
I.. A Dobruskai erdö szövetkezet
323 k. h. 1100 n. -ölre, ára.... 809. 216- Kč,
II.. A Ňaradi és V. Selmecei erdoszövetkezet 351 k. h. 400n. -olre
ara ......................... 878. 125. - Kč,
III.. A Močiar es M. Selmencai erdoszövetkezet 327 kat. h. 200
n. -ölre, ára ............. 817. 812. - Kč,
Összesen 1. 002 k. h. 100 n. -öl... 2, 505. 153. - Kč vételáron.
A szerzödések az állami foldhivatal által jóváhagyattak azért, mert általuk az elvi hozzájárulás feltéletei elfogadtattak.
Az eladást dr. Bálint Kiss, Velké Kapušany-i ügyvéd Dobruška, Močiar, Ňarad, Velký és Malý Selmenc községek 344 polgárának képviseletében
panasszal támadta meg. A panaszok ujabb vizsgálat megejtese után az állami fóldhivatal által mint alaptalanok elutasittattak.
A megalakult szövetkezetek nem boldogultak, a vételár kiegyenlitéséhez megkívánt megfelelö saját tokével nem rendelkeztek s a kölcsönök kamatai (10-12%) a megvett területek hozadéka által nem fedeztettek. Ez okból a szövetkezetek 267 kat. h. föld 450. 597-Kč áron való eladásának engedélyezése iránt (25 eladási szerzodés, ezek közül két legeloszövetkezet és 23 egyén) folyamodott. A vevök valamennyien kvalifikált igenvlök voltak. Legelök es szántófödekké felmért területek adattak el. Az állami földhivatal ezt a további elidegenítést 35. 174/27-I/3. sz. a. hagyta jóvá.
Az 1929-30. év folyamán a szövetkezetek felszámolására s a szövetkezetek vagyonának a volt szövetkezetek tagjainak és ujabban jelentkezö érdekelteknek való eladásara került sor. A vevök az erdobirtokon az állam felügyelete alatt való gazdálkodásra utasíttattak. A szövetkezetek maradékvagyonának eladására vonatkozó szerzödéseket az állami földhivatal 1930. II. 25. -én 136. 110/ 29-II. /3. sz. a. hagyta jóvá.
A szövetkezetek ekként az általuk megvett öszszes földeket 1, 108. 009. - Kčval dragábban adták el, mint hogy azokat a Perbenyiki nagybirtok tulajdonosától megvették. A vételár eme felemelését a szövetkezetek a vételár kiegyenlítésére felvett összegek kamatvesztesége által indokolták meg. A kamatokat a szövetkezetek csaknem 4 évig fizették s azok összege az 1. 255. 000 Kč-t ütötte meg.
Ami az erdötalajnak és legelonek szántófölddé való változtatását illeti, e kérdés iránt már nem az állami földbirtok hivatal, hanem a fenálló törvények értelmében a földmüvelesügyi minisztérium határozott. A szövetkezetek gazdálkodása feletti felügyeletet a michalovcei erdeszeti járási hivatal gyakorolta. A kitermelt faanyag eladasa a košicei megyei hivatal által megállapított feltételekhez volt kötve.
A szövetkezetek vagyonkezelésének eme kérdéseihez a következöket kell megjegyezni:
A földmüvelésügyi miniszterium az erdöszövetkezetek kérelmére 1927. IV. 7. -én kelt határozatával 453. 6 kat. hold erdö területnek 6817 köbm. lolgy-és 7922 köbm. szil-haszonfa és 7922 köbm. lüzelofa kb. 770. 575 Kč-ra becsült mennyiségének kitermelésével egybekötött kulturaváltoztatását engedélyezte.
Az engedély a košicei megyei hivatal 1927. III. 25. -en kelt javaslatában foglalt feltételek mellelt adatott meg.
Dr. Škultethy Vel. Kapušany-i lakos 1927. V. 11, -én kell táviratában a földmüvescsoport képviseletében figyelmeztette a földmüvelesiigyi minisztérmmot, hogy az engedélyezett fenti kitermelésnél es kulturaváltoztatásnál »zsidókonzorcium uzlete« forog szóban. Erre 1927, május 19. -én a minisztériumba Lakatos Sándor és 343 társának terjedelmes panasza érkezett be, amelyböl kitünt, hogy a panaszosok magukat az engedélyezett földkiosztás és a fakitermeléssel egybekötött kultúraváltoztatás által megkärosítva vélik, s hogy az erdoszóvetkezet Grünwald Mór uzhorodi cégnek csupán eszközül szolgál az erdök kizsákmányolására s hogy ez a Grünwald úgymond »mindenkit meg-
Překlad ad 1669/ XIV.