Poslanecká sněmovna N. S. R. C. 1932.
III. volební období.
5. zasedání.
1669.
Odpovědi:
I. vlády na interp. post Seidla a soudr. o podmínkách pro ustanovení čekatelem neb úředníkem ve smyslu vládního nařízení ze dne 10. července 1931 čís. 132 Sb. z. a n v oboru ministerstva národní obrany tisk 1407/VIII),
II. min. zemědělství na interp. posl. Cyrila Malého a druhů o šikanování a zbavení služeb myslivce Emericha Baláše z Berlabáše na Podkarpatské Rusi (tisk 1422/III),
III. vlády na interp. posl. Bergmanna, Tučného a druhu o systemisaci služebních míst úředníků III služební třídy u zemského úřadu v Praze (tisk 1558 I),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. V. Beneše, Fr. Svobody, Jaši a soudr. o konfiskaci periodického listu »Rovnost« č. 46 z 11. listopadu 1931 (tisk 1483/XII),
V. min. železnic na interpelaci posl. Windirsche a druhu o nepřístojnostech v dopravě na místní draze Kadaň-Prunéřov-Kaštice (tisk 1461/V),
VI. min. vnitra na interp. posl. dr. Hassolda a druhů o nezákonitém postupu notářského adjunkta Mořice Kellera v Krompaších na Slovensku (tisk 1562/IV),
VII. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů, jak chebské velitelství četn. oddělení vyřídilo podání německé národné socialistické strany dělnické v Teplé (tisk 1558/III),
VIII. min. zahraničních věcí a vnitra na interp. posl. Štětky a soudr. o brutálním postupu rumunských úřadů, čsl. konsulatu v Černovicích a čsl. pasových úřadů proti Františku Kubínovi a Aloisů Souškovi, (tisk 1461/IV),
IX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o dopoledním vyučování maďarských žáků občanské školy v Mukačevu (tisk 1240/XV),
X. min. soc. péče na interp. posl. Kulmové, Babela a soudr. o surovém nakládaní s nemocnými v mostecké zemědělské nemocenské pojišťovně (tisk 1445/IX),
XI. min. soc. péče na interp. posl. Kulmové a soudruhů, že 100%nímu invalidovi bylo odepřeno vypláceti důchod (tisk 1445/X),
XII. min. vnitra a financí na interp. posl. dra Keibla a druhů a chování československého celního úřadu v Českých Velemcích u Cmuntu, odporujícím platným jazykovým zákonům a předpisům (tisk 1558/XIII),
XIII min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o směšném jednání opavské státní policie (tisk 1558/VII),
XIV. vlády na interp. posl. Hokkyho, Dobránskyho a druhů o vážných zneužitích, ke kterým došlo při volném odprodeji a rozparcelovaní 1000 kat. jitrového lesního statku Mayláthovského v Perbeniku, povoleném státním pozemkovým úřadem (tisk 1483/XVI),
XV. min. spravedlnosti na interp posl. inž. Junga a druhů o zabavení periodického tiskopisu »Deutsche Post« v Opavě (tisk 1447/XXII),
XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení kalendáře »Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1932« (tisk 1536/V),
XVII. min. národní obrany na interp. posl. Kuhnové, Babela a soudruhů o nováčkovi Františku Hochmuthovi ze Zelené Hory u Kraslic, který sloužil v Chebu u pěšího pluku č. 33, II. polní rota (tisk 1547/VI).
1669/I.
Odpověď
vlády
na interpelací poslance Seidla a soudruhů o podmínkách pro ustanoveni čekatelem neb úředníkem ve smyslu vládního nařízeni ze dne 10. července 1931 čís. 132 Sb. z. a n. v oboru ministerstva národní obrany (tisk 1407 VIII. )
Platový zákon stanovil jednak všeobecné podmínky pro přijetí úředníků do státních služeb, jednak zmocnil vládu, aby stanovila po případě ještě další zvláštní podmínky pro ustanovení úřednickým čekatelem nebo úředníkem (§ 7/VII a § 9/I).
Zmocnění toto se vztahuje ovšem i na úředníky služby kancelářské, neboť platový zákon v tomto směru nic zvláštního nestanoví. Pokud jde zejména
o ustanovení § 7, odst. 7 o šestileté skutečně ztrávené službě ve vlastnosti kancelářského oficianta, je ustanovení to (stejně jako ustanovení § 4, odst.
1 platového zákona o předchozím vzdělání) všeobecnou zákonnou podmínkou ustanovovací obdobnou ustanovením platového zákona o době čekatelské, jak tomu nasvědčuje nadpis tohoto paragrafu, ustanovení jeho odstavce 5 a zvláště ustanoveni poslední věty odstavce 7. téhož paragrafu, připouštějící výslovně ustanovení čekatelů kancelářských úředníků III. služební třídy, není-li zde způsobilých uchazečů z řad kancelářských oficiantů.
Podmínka stanovená v odstavci 6, § l, vládního nařízeni čís. 132/1931 Sb. z. a n. není tedy v rozporu s platovým zákonem, ale ve shodě s výše citovanými jeho ustanoveními.
Ustanovením odstavce 6, § l, vládního nařízeni čís. 132/1931 Sb. z. a a. má býti zdůrazněn význam znalosti služby vojenské pro občanské zaměstnance vojenské správy, kteří s věcmi vojenskými přicházejí ve vykonávání své služby do každodenního styku. Tuto znalost vojenské služby lze získati zásadně výkonem presenční služby vojenské, a jde-li o služební místa zařaděná do I. nebo do II. služební třídy, zvyšuje se zmíněný požadavek v zásadě ještě o úspěšný výkon zkoušky pro důstojníky v záloze po absolvování školy pro výchovu důstojníků v záloze.
Vzhledem k tomu, že pro ustanoveni čekatelem nebo úředníkem v oboru vojenské správy jest podmínka výkonu celé presenční služby vojenské stanovena »zásadné«, není vyloučeno propůjčovati místa kancelářských úředníků podle ustanovení odstavce 7, § 7 platového zákona i nynějším kancelářským vrchním oficiantům a kancelářským vrchním oficiantkám. Ministerstvo národní obrany zejména nemíní pomíjeti při propůjčování těchto míst dosavadní kancelářské (vrchní) oficianty vojenské správy, kteří většinou konali službu vojenskou během války a jsou z velké části válečnými invalidy; u těchto osob se po uvedené stránce hodnotí služba válečná v zásadě stejně tak jako služba presenční.
V Praze dne 10. března 1932.
Předseda vlády. Udržal v. r.
1669/II.
Odpověď
ministra zemědělství na interpelací poslance Cyrila Malého
a druhů
o šikanování a zbavení služeb myslivce Emericha Baláše z Berlabáše na Podkarpatské Rusí (tisk 1422 /III).
Emerich Baláš z Berlabáše u Rachova obvinil lesního II. třídy Bohuslava Pošustu, že vnikl do Balášova bytu a že tam se dopustil trestného činu proti mravopočestnosti. Ministerstvo zemědělství pověřilo vyšetřením věci ředitelství státních lesů a statků v Rachově. Obvinění lesního Pošusty nebylo však utajeno, naopak, když provedeným šetřením čin kladený za vinu Pošustovi nebyl prokázán, ministerstvo zemědělství rozhodlo, aby lesní II. třídy Bohuslav Pošusta stihal Emericha Baláše soudní žalobou pro uvedené obvinění. Tím byla dána možnost, aby věrohodnost tvrzení Balášova byla zkoumána také řádným soudem.
Baláš dalším dopisem obvinil znovu lesního II. třídy Bohuslava Pošustu ze zmíněných činů, jakož
i z nadržování pytlákům. Baláš při tom zároveň obvinil i úřady lesnímu II. třídy Pošustovi nadřízené, že zatajily uvedené trestní činy Pošustovy.
Další šetření provedlo ministerstvo zemědělství svým zástupcem. Ježto ani tímto šetřením nebyla prokázána pravdivost tvrzení Balášova, učinilo ministerstvo zemědělství na Baláše státnímu zastupitelství oznámeni pro nesprávné obviňování úředních osob z trestních činů.
Tato trestní řízení proti Balášovi nejsou dosud skončena.
Ředitelství státních lesů a statků v Rachově zakázalo Emerichu Balášovi vstup do státních lesů, poněvadž Baláš byl odsouzen okresním úřadem v Rachově pro lesní přestupek, kterého se dopustil ve státních lesích. V důsledku tohoto zákazu vstupu do lesa, Emerich Baláš byl propuštěn ze služeb nájemce státní honitby.
Ministerstvo zemědělství postaralo se tedy plně o přísné a objektivní vyšetřeni této věci, neboť nespokojilo se pouze tím, že věc samo vyšetřilo, resp. dalo vyšetřiti ředitelstvím státních lesů a statků v Rachově, nýbrž když toto šetření nemělo kladného výsledku, učinilo na Emerícha Baláše trestní oznámení, aby tím umožnilo přezkoumati tvrzeni Balášovo i řádnými soudy. Za těchto okolností nelze přiznati Balášovi nějaké náhrady.
Pokud jde o zmínku v interpelaci stran lesního dozorce II. třídy Rudolfa Hilberta, podotýká se, že krajský soud v Chustu osvobodil jmenovaného rozsudkem ze dne 15. července 1930 č. Tk III 316. 30
49
od žaloby pro zločin §§ 279, 281/II tr. z., kterého se měl tento dopustiti zastřelením hajného Ivana Pruce.
Tento osvobozující rozsudek potvrdil vrchní soud v Košicích rozsudkem ze dne 26. ledna 1931 č. TO VII 417/30 z důvodů, že obviněný Hilbert
58 zastřelil Pruce v nutné sebeobraně.
V Praze dne 16. února 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
1669 III.
Odpověď
vlády na interpelací poslanců H. Bergmanna, Al.
Tučného a druhů
o systemisací služebních míst úředníků III.
služební třídy u zemského úřadu v Praze
(tisk 1558/I).
Podle § 5 platového zákona systemisují se služební místa úřednická hlavně se zřetelem na způ-
sob služby. Poněvadž způsob služby u politických úřadů dosud nevyžadoval míst ve služební třídě III., nebyla u politických úřadů v této služební třídě žádná kategorie úřednická zavedena a služební místa systemisována. Úředníci služební třídy III., převzatí podle § 10 organisačního zákona ze služeb samosprávných do služby státní, nemohli proto býti v politické správě zařazeni do úřednické kategorie, odpovídající jejich dřívějšímu služebnímu oboru.
Postup jejich může býti za daného stavu věci umožněn jen buď převzetím na volná systemisována místa ve IV. služební třídě, anebo na místa ve III. služební třídě v jiných resortech, v kterémžto posledním směru jest jednání již zahájeno.
V Praze dne 16. března 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1669/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Vojty Beneše,
Františka Svobody, Václava Jaši
a soudruhů
o konfiskaci periodického listu »Rovnost« č. 46 z 11. listopadu 1931 (tisk 1483/XII).
Státní zastupitelství v Brně bylo upozorněno, že zabavení v interpelaci uvedeného článku nebylo důvodné.
V Praze, dne 18. února 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1669, V (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o nepřístojnostech v dopravě na místní
dráze Kadaň-Prunéřov-Kaštice
(tisk 1461/ V).
Z podnětu interpelace byla urychlena opatření, před tím již zamýšlená, od nichž si státní správa
železniční slibuje zlepšení dopravních poměrů na místní dráze Kadaň-Prunéřov-Kašťice.
V Praze dne 16. března 1932.
Ministr železnic: Mlčoch v. r.
1669 VI (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra na interpelací poslance dra F. Hassolda
a druhů
o nezákonitém postupu notářského adjunkta Mořice Kellera v Krompaších na Slovensku (tisk 1562/IV).
Při vyšetřování, které jsem nařídil z podnětu této interpelace dne 5. února 1932, setrvali oba železniční zaměstnanci Jan Gábor a Gašpar Potočník z Krompach na své původní výpovědi, že jejich rozhovor s notářským adjunktem Mořicem Kellerem byl soukromý, mimo úřední místnosti, zcela přátelský a že na ně nebyl činěn žádný nátlak, naopak byli povděčni, že o věci byli poučeni.
Za těchto okolnosti nemám příčiny na své odpovědi na interpelaci č. tisku 1064/VI z r. 1931 něčeho měniti.
V Praze, dne 2. března 1932.
Ministr vnitra: Dr Slávik v. r.
1669/ VII (původní znění)
Odpověd
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Geyera a druhů, jak chebské velitelství četn. oddělení vyřídilo podání německé národně socialistické strany dělnické v Teplé (tisk 1558/III).
Vrchní strážmistr Josef Ježek zakročil dne 2. září 1931 v Městě Teplé proti holičskému učedníku Josefu Kohlovi, protože měl na řídítkách svého kola připevněn praporek se skobovým křižem v seskupeni barev černo-bilo-červené.
Vrchní strážmistr vešel se zadrženým Kohlem do vestibulu nádražní budovy, kde mu praporek zabavil, načež jej po zjištěni a sepsáni osobních dat
propustil. Četnická stanice učinila pak na Kohla udání okresnímu úřadu v Městě Teplé pro veřejné nošeni praporku v nedovoleném seskupení barev a zabavený praporek tomuto udání připojila.
Trestní řízení není dosud skončeno.
Vrchní strážmistr Ježek byl podle platných předpisů povinen praporek zabaviti.
Neodporuje také platným předpisům, že zjištění a sepsání osobních dat Kohlových předsevzal pro nenapadnout v nádražní kanceláři se souhlasem příslušných železničních orgánů.
Podle shora uvedeného nemám příčiny k nějakému opatřeni z podnětu interpelace.
Praze dne 8. března 1932.
Ministr vnitra: Dr Slávik v. r.
1669/VIII.
Odpověď
ministrů zahraničních věcí a vnitra na interpelaci poslance Štětky a soudruhů o brutálním postupu rumunských úřadů, čsl. konsulátu v Černovicích a čsl. pasových úřadů proti Františku Kubínoví a Aloisů Souškovi (tisk 1461/IV).
V udáni, které František Kubín učinil na konsulátě o tom, co předcházelo jeho a Souškovo oznámené zatčení a co po něm následovalo, v jeho výpovědích o tom u ministerstva zahraničních věcí, u okresního úřadu v Kolíně n. I. a konečně v tvrzeních interpelace jsou vzájemné rozpory. Teprve po přesném zjištění rozhodných skutečnosti, jež bylo zahájeno, bude možno posouditi, jak se případ udal, a uvážiti otázku event. dalších kroků.
Úředník konsulátu Československé republiky v Černovicích i úředník okresního úřadu v Kolíně n. L. postupovali správně.
Pasová záležitost Františka Kubína byla však nově přezkoumána a ministerstvo vnitra zařídilo vzhledem na zvláštní okolnosti případu, aby Kubínovi byl odebraný cestovní pas vrácen.
V Praze, dne 26. února 1932.
Ministr vnitra: Dr Slávík v. r.
Ministr zahraničních věcí: Dr. Beneš v. r.
1669IX (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance Hokkyho a druhů o dopoledním vyučování maďarských žáků občanské školy v Mukačevu (tisk 1240 XV).
Rychlým vzrůstem počtu tříd vznikl i při státní měšfaaské škole v Mukačevě takový nedostatek místností, že bylo třeba zavésti při ní na přechodnou dobu střídavé vyučování. Ježto pak při této Škole jest pět tříd s vyučovacím jazykem maďarským a šest tříd 6 vyučovacím jazykem československým, jest střídavé vyučováni zařízeno tak, že v jednom pololetí školního roku mají dopolední vyučování třídy maďarské, ve druhém pololetí třídy s vyučovacím jazykem československým. Při tom stará se však státní školská správa zvýšenou měrou o to, 'aby vyučovacího a výchovného cíle bylo rovnoměrně dosaženo ve třídách obou jazyků vyučovacích a aby na škole, o niž jde nebylo zdravotních ani mravních závad.
Zmíněný vzrůst počtu tříd nutí školskou správu, aby přihlížejíc i k úmluvě o rozdělení školních místnosti zařídila vyučováni na státních národních školách v Mukačevé tak, aby bylo stejnoměrně dbáno prospěchu škol nejen s maďarským, ale i československým a podkarpatoruským jazykem vyučovacím.
V Praze dne 2. března 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr Dérer v. r.
1669/X (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče na interpelací posl. Kulmové, Babela
a soudr.
o surovém nakládáni s nemocnými v mostecké zemědělské nemocenské pojišťovně (tisk 1445, IX).
Ústřední sociální pojišťovna, které byla dána interpelace k vyšetření, oznámila, že konflikt mezi Ondřejem Hochmuthen a zaměstnanci mostecké filiálky zemědělské nemocenské pojišťovně v Bílině, byl vyvolán tím, že Ondřej Hochmuth užil vůči nim nenáležitých výrazů. Přesi to však Ústřední sociální pojištovna vytkla oněm zaměstnancům jejich postup.
Při projednáváni žaloby Hochmuthovy stran přiznání pojistných dávek došlo při ústním jednání před rozhodčím soudem pojišťovny ke smíru mezi oběma stranami, podle něhož byl% Hochmuthovi vyplaceno nemocenské za dobu od 26. září do 20. října 1931, t. j. za 25 dní po 10 Kč denně, v úhrnné částce 250 Kč a náhrada útrat, určených ve výši 66 Kč.
Ministerstvo sociální péče nemá tudíž důvodu, aby do věci ještě zasahovalo, považujíc opatření bezprostředního dozorčího orgánu, t j. Ústřední sociální pojištovny za postačující.
V Praze dne 28. února 1932.
Ministr sociální péče: Dr Czech v. r.
1669 XI (původní znění).
Odpověd
ministra sociální péče na interpelaci posl. Kulmové a soudruhů že 100% nímu invalidovi bylo odepřeno vypláceti důchod (tisk 1445 X).
Richard Siegert utrpěl ve službě vojenské za světové války střelné zranění ramene a byl pro toto zranění vojensky superarbitrován a uznán invalidou.
Podle § 28., odst. 1. a 3., zákona č. 142/1920 Sb. z. a n. ve spojeni s §em 2. zákona č. 310/1921 Sb. z. a n. měl uplatniti svůj nárok na zaopatření invalidní přihláškou k lékařské prohlídce, v propadné lhůtě končící 31. prosince 1921.
Poněvadž však podal první přihlášku teprve dne 27. srpna 1930, zanikl jeho možný nárok na invalidní zaopatření promlčením a přihláška jeho byla jako opožděná odmítnuta.
Na údaj Siegertův, že se hlásil v zákonné lhůtě o invalidní důchod u československého zastupitelského úřadu v Budapešti nebo ve Vídni byly prohlédnuty spisy těchto úřadů, a nebyly v nich žádné záznamy o přihlášce Siegertově o invalidní důchod podle zákona č 142 Sb. z a n. ai 1920 nalezeny.
Přihláška podaná snad u úradů vojenských nepřichází podle §u 27. cit. zákona v úvahu, nebyla-li postoupena úřadu příslušnému (okresní úřadovně pro péči o válečné poškozence) a nedošla-li k této v zákonné lhůtě.
Zákon neumožňuje ministerstvu sociální péče, aby třeba cestou milosti - zmeškáni zákonné lhůty přihlašovací prominulo a důchod přiznalo
V Praze dne 11. března 1932.
Ministr sociální péče: Dr Czech v. r.
1669 XII (původní znění).
Odpověď
ministrů vnitra a financí na interpelací poslance dr J. Keibla
a druhů
o chování československého celního úřadu v Českých Velenicích u Cmuntu, odporujícím platným jazykovým zákonům a předpisům (tisk 1558 XIII).
Podle ustanoveni čl. 43 jaz. nařízeni ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n. rozhodují o tom, jakého jazyka jest užívati při úřadování celních úřadů, předpisy platné pro soudní okres, v němž jest sídlo celního úřadu. Celní úřad v Českých Velenicích má sídlo v soudním okresu třeboňském, v némž neobývá alespoň 20% státních občanů německého jazyka, a proto není ani povinen ani oprávněn úřadovati v jazyce německém; nemůže proto ani přijímati ani potvrzovati prohlášení podle čl 2 a 11 vl. nařízení č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení č. 247/1926 Sb. z. a n., která nejsou vyhotovena v jazyce státním.
V podrobnostech poukazuje se na odpověď ministra financí na interpelaci poslance Inž. O. Kalliny a druhů, že celní úřad v Českých Velenicích ztěžuje vývoz jazykovými šikánami (tisk 1157/XII), která byla vytištěna pod číslem 1537/IV posl. sněmovny.
V Praze, dne 20. února 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
Ministr financí: Dr Trapl v. r.
1669/ XIII (původní znění).
Odpověd
ministra vnitra na interpelaci poslance dra E. Schollicha
a druhů o směšném jednání opavské státní policie
(tisk 1558/ VII).
Zemský úřad v Brně povolil provozování divadelní hry »Im weissen Róssl« nejprve v Brně a později v Opavě s podmínkou, že osoba císaře Františka Josefa I. musí býti zaměněna osobou vévody. Když při třetím představení této divadelní hry v Opavě v neděli dne 8. listopadu m. r. večer objevil se na jevišti herec představující »vévodu« ve věrné masce
císaře Františka Josefa I., byl uvítán hlučným, ostentativním potleskem.
Ze tento potlesk neplatil výkonu herce »vévody«, jehož úloha je v řečené divadelní hře pouze episodická, nýbrž, že šlo vskutku o monarchistickou demonstraci, toho důkazem jsou i zprávy veřejného tisku, na příklad článek opavského časopisu »Volkspresse« z 10. listopadu 1931 č. 128.
Policejní ředitelství v Opavě tudíž právem zakázalo další vystoupení herce v masce císaře Františka Josefa I., naproti tomu nezakázalo však žádné rakouské pochody ani jakékoliv projevy obecenstva.
Původci demonstrace redaktor Fischer a herec Engelhardt, kteří byli nálezem policejního ředitelství v Opavě pro přestupek čl. 3. odst. 2. zákona ze dne 14. července 1927 č. 125 sb. z. a n. potrestáni peněžitou pokutou, podali odvolání k zemskému úřadu v Brně, o nichž není dosud rozhodnuto.
Z těchto důvodů nemám příčiny, abych zrušil tyto trestní nálezy a shora řečenou podmínku týkající se provozování divadelní hry »Im weiBen RöBĺ«. Ostatně si koncesionáři divadel proti výměrům zemského úřadu v Brně tuto podmínku stanovícim pořadem instančním nestěžovali a podmínka sama byla, jak z incidentu opavského patrno, místními poměry plně odůvodněna.
V Praze dne 8. března 1932.
Ministr vnitra: Dr Slávik v. r.
1669 XIV (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci poslanců Hokkyho, Dobrán-
skyho a druhů
o vážných zneužitích, ke kterým došlo při volném odprodeji a rozparcelování 1. 000 kat. jitrového lesního statku Mayláthovského v Perbeníku, povoleném státním pozemkovým úřadem (tisk 1483 XVI).
Velkostatek Perbeník - vlastník Jos. Mayláth mladší - měl původní výměru: 399 k. j. půdy zemědělské, 1258 k. j. půdy jiné, 1657 k. j. půdy celkem. Po vyřešení nároků dle §u 11. z. z. (350 k. j. půdy zemědělské, 591 k. j. půdy celkem) zbylo pro pozemkovou reformu: 49 k. j. půdy zemědělské, 1066 k. j. půdy celkem. Z půdy jiné byla největší část půda lesní. Velkostatek měl přijíti na program až při prováděni lesní reformy, t. j. v r. 1930-31. V roce 1925 na stálé žádosti občanů, ze zájmových obcí velkostatku, odůvodňovaných nutností zvětšení pastev-