1646/IX (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Törkölya a druhov
ministrovi zemedelstva o prevádzaní jarnej osevnej akcie s hľadísk straníckej politiky.
Na južných pohraničních vidiekoch Slovenska a Podkarpatskej Rusi, v okresoch s obyvateľstvom prevažne maďarským, práve teraz prevádzajú okresné úrady jarnú osevnú akciu. Ač o zodpovedných vládnych činiteľov obdržali sme opätovne príslušné prehlásenia o tom, že verejnosprávné úrady budú prevádzať túto pomocnú akciu s naprostým vylúčením akejkoľvek straníckej politiky a len podľa miery shľadanej núdze, páni okresní náčelníci buďto nenadobudli, alebo nechceli nadobudnúť vedomosti o tom, za pri prevádzaní osevnej akcie treba politické záujmy naprosto opomíjať a že viac osiva treba dať tomu, kto má viac pozemkov - predpokladajúc, že nemá osiva z vlasnej produkcie, než tomu, kto má menej pozemkov. Vyžaduje si toho záujem verejného hospodárstva a v konečných výsledkoch tiež záujem republiky. Oproti tomu vidíme, že okresní náčelníci - tak zvlášte vo Feledinciach - pokladajú za smernicu pri prideľovaní osiva to, ku ktorej politickej strane náročník patrí. Tak vo veľa obciach práv e zmieneného okresu feledinského opakoval sa prípad, že 1-2 jutrovým drobným gazdom dostalo sa jarného osiva 45 metr. centov, kým 20 jutrový gazda, ktorý utrpel 100% škody, dostal len 50 kg osiva. Je v každom tom prípade zaujímavou shodcu náhodných okolností, že prvý gazda je príslušníkom agrárnej strany československej, druhý však nie.
Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra zemedelstva:
1. Či máte vedomosť o tom, že okresní náčelníci v okresoch Slovenska a Podkarpatskej Rusi Maďarmi obydlených využívajú akcie jarného osiva ku obyčajným kortešským cieľom straníckej politiky s naprostým opormíjaním záujmov hospodárskych a záujmov sociálnych?
2. Či ste ochotný dať okresným úradom jasné a rozhodné príkazy v tom smere, aby podpornú akciu jarného osiva prevádzaly výlučne so zreteľom na hospodárske záujmy a sociálne potreby?
3. Či ste ochotný zaviesť disciplinárne pokračovanie proti okresným náčelníkom, ktorí túto núdzovú akciu pokladajú za prostriedok obyčajnej kortešskej politiky a jej hnusne zneužívajú na úkor verejnosti?
V Prahe, dňa 7. marca 1932.
Dr Törköly,
Szentiványi, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Eckert, Kasper, Krebs, dr Schollich, dr Keibl, Geyer, Simm, inž. Jung, Stenzl, Dobránsky, Hokky, dr Holota, Nitsch, Fedor, Prause, Knirsch, Köhler, inž. Kallina, Horpynka.
1646 X (překlad).
Interpelace
poslance dr J. Keibla a druhů
ministrovi financí o následcích daně ze zápalek.
Říšský svaz obchodnictva se sídlem v TeplicíchŠanové oznámil toto:
Jak známo, vládním nařízením č. 3/32 Sb. z. a n. byly nedávno ustanoveny nové nejvyšší ceny zápalek. Jak ničivé následky pro obchodnictvo má loto opatření vyplývá z těchto úvah:
Stará nejvyšší cena činila:
při dodávkách v bednách za jeden balíček Kč 17. 50 v drobném prodeji za jeden, balíček.... » 20. hrubý zisk činí tedy .................. Kč 2. 50
Tento zisk činí: ..................... 14%
průměrná režie, kterou předpokládá berní
správa činí ........................ 5%
zisk činí tedy ........................ 9%
Z výše zmíněného vládního nařízení vyplývá tato situace: Cena zápalek při dodávce v bednách za
jeden balíček ...................... Kč 28. -
v drobném prodeji za jeden balíček ___ » 30. -
hrubý zisk činí tedy .................Kč 2, -
Tento zisk činí: .................. 7%
průměrná režie, kterou předpokládá berní
správa činí .......................... 5%
zbývá tedy zisk ...................... 2%
Ale ve skutečnosti se často nedosahuje ani tohoto zisku, poněvadž jest úplně ztráven rozličnými jinými výlohami, jako na příklad dovozem atd. Ba jsou dokonce podniky, které prodávajíce zápalky, trpí ztrátu.
Ale přes to berní správa po srážce 5%ní režie vypočítává zbylý zisk průměrně na 10%
To jest pro obchodnictvo druhá, ještě větši nespravedlnost, kterou na něm páchá stát nebo vlastně jeho orgány.
Této situaci bylo by lze čeliti jen tím, kdyby se nařídilo berním orgánům, aby se při výpočtu zisku nedržely svého klíče, nýbrž jedině po každé skutečného obchodu nebo aby se vláda rozhodla zvýšiti rozpětí zisku obchodu tak, jak to bylo obchodu dovoleno do 31. pusince 1931.
Podepsaní táži se tedy pana ministra financí:
1. ) Jest ochoten zjistiti tento stav věci?
2. ) Vydati vhodná nařízeni, aby se vyhovělo jistě oprávněným přáním obchodnictva?
V Praze dne 9. března 1932.
Dr Keibl,
dr Hanreich, dr Hassold, Krebs, Kasper, dr Schollich, Schubert, Oehlinger, Greif, dr Mayr-Harting, Bobek, Scharnagl, Fritscher, Kunz, dr Petersilka, Zajíček, Krumpe, Köhler, inž. Jung, Simm, Geyer, Knirsch, inž. Kallina, Matzner, Horpynka.
1646/XI.
Interpelace
poslanců K. Brožíka, dr L. Wintra, J. Chalupská, Pohla, Kremsera, Katze a soudr.
ministru věřejných, prací o důlních katastrofách ve Svatavě a Lomu.
Na dole Marie Pomocné (Mariahilfschacht) a dole Matyáške Svatavě, jakož i na dole Jan I. v Lomu došlo bezprostředné za sebou ke katastrofám, které vyžádaly si četných obětí na lidských životech a zdrávi. O příčinách katastrofy ca dole Jan I. není dosud přesnějších zpráv. Jest však neuvěřitelné, že ve Svatavě muselo záchranné mužstvo zaplatit svoji činnost životy. Z toho lze usuzovat, že buď záchranné přístroje nedostatečně fungovaly, anebo že záchranná mužstva o jejich používání nebyla informována a v jejich upotřebení nebyla dostatečně vycvičena.
Konstatujeme, že podnik neučinil dostatečné opatřeni v tomto směru a že záchranné mužstvo při vykonávání své funkce bylo usmrceno hořlavými plyny. Zdá se také, že révími dozorčí úřady při dozírání a vybudování bezpečnostních opatření selhaly.
Žádáme proto v první řadě nejpřísnější vyšetřování o příčinách obou katastrof, po té však neprodlenou revisi existujících bezpečnostních opatření u všech důlních podniků.
Tážeme se pana ministra veřejných práci:
1. ) Jest ochoten neprodleně, nejdéle však během 14 dnů podati poslanecké sněmovně zprávu o výsledku vyšetřování příčin důlních katastrof ve Svatavě a Lomu?
2. ) Jaká opatření učinil, aby podobným katastrofám v budoucnosti se zabránilo nebo čelilo 'takovým způsobem, aby rozsah neštěstí omezen, byl na míru co nejmenší?
V Praze, dne 15. března 1932.
Brožík, dr Winter, Chalupník, Pohl, Kremser, Katz, Chalupa, Benda, Pik, Husnaj, Nový, V. Beneš, Hampl, dr Markovič, Klein, dr Macek, Kučera, Koudelka, Vácha, Srba, Seidl, dr Mareš, Biňovec, Jurnečková-Vorlová, inž. Nečas, Polach.
1646/ XII (překlad).
Interpelace
poslanců Pohla, Brožíka, dr Wintra, Kremsera, Katze, Chalupníka a soudruhů
ministrovi veřejných práci
o důlních katastrofách ve Svatavě a Lomu
u Mostu.
Na dole Marie Pomocné a Matyáš ve Svatavě a na dole Jan I. v Lomu u Mostu došlo přímo za se-
bou ke katastrofám, které síl vyžádaly obětí na životech. O příčinách katastrofy na dole Jan I. nemáme dosud podrobnějších zpráv. Naprosto neuvěřitelná jest však zpráva, že ve Svatavě příslušníci záchranného mužstva musili zaplatiti svou činnost životem. Z toho lze usuzovati, že buď záchranné přístroje náležitě nefungovaly, nebo že záchranná mužstva nebyla poučena, jak používati přístrojů a jejich používání nebylo náležitě nacvičeno.
Konstatujeme, že podnik nezaučil záchranná mužstva, jak používati přístrojů a jen tak bylo možno, že členové záchranných mužstev již, po krátké době byli usmrceni hořlavými plyny.
Působí to však dojmem, že revírní důlní úřady, pokud jde o dozor a vybudování bezpečnostních opatření, selhaly.
Žádáme tedy především, aby příčiny obou katastrof byly co nejpřísněji vyšetřeny, poté však u všech důlních podniků neprodlenou revisi bezpečnostních opatření.
Tážeme se pana ministra veřejných prací: 1. ) Jest ochoten neprodleně, ale nejpozději do 14 dnů, podati poslanecké sněmovně zprávu o výsledku vyšetřováni příčin důlních katastrof ve Svatavě a Lomu u Mostu?
2. ) Jaká opatření učinil, alby zabránil příště takovýmto pohromám nebo, aby je aspoň omezil na nejmenší míru?
V Praze, dne 16. března 1932.
Pohl, Brožík, dr Winter, Kremser, Katz, Chalupník, Blatný, Remeš, Benda, Biňovec, Taub, Schweichhart, Grůnzner, dr Mareš, Bečko, Seidl, Vácha, Staněk, Kučera, Nový, Hummelhans, Neumeister, dr Markovič, Tomášek, F. Svoboda, Hackenberg, Roscher, Müller, Kirpal, Kaufmann, Jaksch, Leibl, Dietl, Hausler, Jaša, Brodecký.
1646/ XIII.
Interpelace
poslanců Hrušky, Štětky a soudr. ministru vnitra a ministru spravedlnosti o případu rozpuštění veřejné schůze v Hořovicích dne 16. března 1932 a o insultování poslance Hrušky policejními orgány.
Dne 16. března byla svolána veřejná schůze v Hořovicích do místnosti radnice skupinou Svazu dělnictva v kovoprůmyslu a na této schůzi referoval za Svaz dělnictva v kovoprůmyslu tajemník Šilhánek a za poslanecký klub komunistů poslanec Hruška. Při řeči poslance Hrušky, když tento kritisoval jednání fabrikanta Hoffmanna, který zastavil výrobu a propustil 370 dělníků, policejní komisař Růžička schůzi rozpustil. Policejní komisař Růžička rozpustil tuto schůzi a pravil poslanci Hruškovi: »Vy jste včera dostal 3 měsíce a tento případ vás bude mrzet«. Když poslanec Hruška vyšel na ulici,
vrhl se na něj obecni strážník Pavlík ještě s jedním policejním strážníkem a za asistence policejního komisaře, který věděl, že předváděný je poslanec Hruška, a za asistence 6 četníků byl odveden na policejní strážnici v obecním úřadě. Když byl posl. Hruška táhnut těmito dvěma obecními strážníky na strážnici, snažil se legitimovati jednomu ze strážníků, legitimace však strážníkem Pavlíkem mu byla vyražena z ruky na zem, že se to zjisti až na strážnici, že není potřeba zjišťovat a přes protest poslance Hrušky byl brutálním způsobem přitáhnut na obecní strážnici, kde teprve po důrazném protestu poslance Hrušky byl propuštěn.
Podepsaní se táží pánů ministrů vnitra a spravedlnosti:
Co hodlají učiniti, aby policejní komisař Růžička a obecní strážník Pavlík byli potrestáni za toto svoje jednáni vůči členu N. S. ?
V Praze dne 17. března 1932.
Hruška, Štětka,
Höhnel, Gottwald, Kubač, Hrubý, Dvořák, Čižinská,
Juran, Vallo, Tyll, Hodinová, Kuhn, K. Procházka,
dr Stern, Steíner, Novotný, J. Svoboda, Hádek,
Russ, Kopecký, Barša.
1646/ XIV.
Interpelace
poslanců Hodinové, Štětky a soudruhů
ministrům vnitra a spravedlnosti o ztýrání žen po veřejné schůzi dne 8. března 1932 a o nezákonném postupu policie proti posl. Hodinové.
Dne 8. března 1932 konala se na Slovanském ostrově v Praze veřejná schůze žen. Po skončení tohoto projevu vrhla se policie, která stála připravena na nábřeží na dělnické ženy a brutálně do nich bušila obušky. Celá řada žen byla ztlučena a zraněna.
Před poslancem Hodinovou vrhli se 4 strážníci na jednu ženu a tloukli ji tak dlouho až tato v bezvědomí upadla na zem. Posl. Hodinová protestovala u policejního komisaře proti týrání dělnic a požádala jej, aby zakročil. Místo toho nechal ji však policejní komisař dvěma strážníky odvést. Přes to, že se legitimovala jako poslankyně, zatáhli ji strážníci do sklepa soukromého domu a ponechali ji tam až do příchodu policejního úředníka v civilu. Strážník opatřený číslem 2077 táhl ji přes to, že věděl, že je ona poslankyní, surově za ruku, osopil se na ni, křiče, že prý oni budou s ní dělat, co budou chtět oni.
Ptáme se pana ministra vnitra:
Je ochoten přísně potrestati policejního komisaře, který tehdy měl službu a jehož identitu bylo by možno konfrontací s poslancem Hodinovou zjistit?
Je ochoten co nejpřísněji potrestati strážníky, kteří ak hrubě porušili imunitu posl. Hodinové a ztýrali dělnické ženy? a obzvláště strážníka čís. 2077.
Pana ministra spravedlnosti se tážeme: je ochoten dáti státnímu zastupitelství jemu podřízenému příkaz k trestnímu stíhání onoho policejního komisaře a oněch strážníků?
V P r a z e dne 17. března 1932.
Hodinová, Štětka,
Gottwald, Hruška, Kubač, K. Procházka, Hadek,
Barša, dr Stern, Čižinská, Kuhn, Dvořák, Steiner,
Tyll, Novotný, J. Svoboda, Juran, Vallo, Kopecký,
Höhnel, Russ, Hrubý.
1646/ XV (překlad).
Interpelace
poslance dr J. Jabloniczkého a druhů ministrovi národní obrany
o nápadném vzrůstu sebevražd vojínů
v československém vojsku.
Pane ministře!
Podle úřední statistiky zemřelo v minulých letech průměrně ročně 100 mladých vojínů sebevraždou.
I Vy víte, že se od roku 1931 počet sebevražd ve vojsku nápadně množí.
Když při tom šlo o otázku odpovědnosti, slíbil jste, že vyšlete komisi a zatím, ovšem teprve dodatečně, když bylo soudně prokázáno, jak hanebne, nelidské nakládání musili někteří sebevrahové snášeti od svých představených, nařídil jste svým podřízeným služebním místům, aby se lépe nakládalo s mužstvem a když sebevraždy nepřestaly, sliboval jste posledně v branném výboru senátu zase na útěchu všechno dobré.
Rodiče a jiní příslušníci a také my, zvolení zástupci příslušníků vojínů nemůžeme se prostě spokojiti s Vašimi sliby a s Vašimi nařízeními stran lepšího nakládání s vojíny, poněvadž nepřinesla žádného zlepšení a ani příště ho nepřinesou.
Pane ministře! Vašim slibům nemůžeme podle našich vývodů a podle skutečnosti uvěřiti. Vaše nařízení jsou zastaralá, nemohou dosáhnouti svého účelu, poněvadž chtějí dosíci zlepšení jen mechanickou cestou. Proti svévoli a despotismu představených jest třeba nikoliv pouze byrokratických nařízení, tímto způsobem budete moci velmi málo zlepšiti.
Vy i Vaši rádcové, chápete tuto otázku, která se má vyřešiti, mylně a z opačné strany.
Sebevraždám vojínů lze zabrániti jen, tím, když bude možno přiblížiti se vnitřnímu duševnímu životu vojínů a k tomu se Vaše dosavadní nařízení nehodí.
Neboť co je příčinou sebevražd vojínů?
Především duševní osamělost vojína, který ze
své užší vlasti na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi musí nastoupiti vojenskou službu v daleké cizině v Čechách, nebo z Čech na Slovensko, do zcela, neznámého, jazykové a duševně cizího okolí.
Víme ovšem, že tato soustava vojenské služby směřuje k politickým účelům, aby při jistých případných příležitostech byli vždy po ruce vojíni jiné národnosti než v místě usedlí. Z této příčiny připouští nynější branná soustava, aby maďarští vojíni konali vojenskou službu v českých posádkách, češti a slovenští vojíni v posádkách maďarských a rusínských, jen když budou daleko od rodné hroudy.
V dřívějším rakousko-uherském vojsku konal mladý vojín službu zpravidla v posádce svého doplňovacího okresu, tedy přibližně ve větším středisku své užší domoviny, které do té doby většinou již poznal; zvláštní výjimky byly služebně odůvodněny, při umístěni posádek měla politika po stránce národnostní zcela podřízený význam. Toto pochopení prakticky prováděné působilo, že se vojín, který nastoupil službu, neztrácel svým příslušníkům ani prostorovou vzdáleností, ve své duševní tísni mohl se snadno se svými příslušníky dohovořiti, zkrátka v hodině nouze mohl se dovolati pomoci svých nejbližších. To jest jediným vysvětlením toho, že v rakousko-uherském vojsku, národnostně stejně pestrém jako československé, bylo poměrně značně méně sebevražd vojínu než u nás.
Teprve na druhém místě jest pak špatné nakládání představených důvodem k sebevraždě, při čemž dlužno poznamenati, že duševně osamělý vojín tíže snáší špatné nakládání než vojín posilněný nebo povzbuzený blízkostí svých příbuzných a svých vůdců stejné národnosti
Z okolnosti zde uvedených vyplývají logicky tato opatřeni, která by mohla zabrániti sebevraždám vojinů:
a) Změna míst, kde vojíni nastupuji vojenskou služba na tom základě, aby zpravidla každý nastoupil a ukončil svou služební dobu tam, kde je doma,
b) aby do té doby, než bude toto opatřeni provedeno, starala se vojenská velitelství pod zvláštní odpovědností, aby vojíny v určitých kratších obdobích na státní útraty navštěvovali duchovni jejich národnosti a mohli jim poskytnouti i náboženskou útěchu,
c) aby vojenská velitelství pečovala, aby pro vojáky i v národnostně cizích posádkách v jistých obdobích spolky jejich národnosti konaly na státní útraty osvětové přednášky v jejich jazyku,
d) aby se členům Národního shromážděni jakož i členům zemských zastupitelstev bez překážek na průkaz jejich poslaneckou legitimací povolil vstup do kasáren, aby mohli navštíviti své rodáky ze stavu vojínů,
e) aby nejbližší příslušnici vojínu měli zlevněnou jízdu k návštěvě svých daleko sloužících synů nebo bratří, byť i počet návštěv byl omezen.
Budou-li tato opatření provedena, jistě značně ubude sebevražd vojínů, jejichž příčinou jest duševní osamělost a tak tomu jest u většiny sebevrahů.
Pane ministře, tážeme se, jste-li ochoten provésti tato moderní opatření, která jsme navrhli, aby se zabránilo sebevraždám vojínů?
Žádáme o odpověď na tuto naši interpelaci v 60 dnech předepsaných jednacím řádem poslanecké sněmovny, poněvadž dobré vyřešení otázky sebevraž vojínů nesnese odkladu.
V Praze dne 15. března 1932.
Dr Jabloniczky,
dr Schollich, dr Hassold, Horpynka, Matzner, Knírsch, Geyer, Köhler, Kasper, Simm, Krebs, Schubert, inž. Jung, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Törköly, Dobránsky, Szentiványi, Hokky, Fedor, dr Szüllö, dr Keibl, dr Holota, Nitsch.
Původní znění ad 1646II.
Interpellation
des Abgeordneten Windirsch
und Genossen an den Finanzininister betreuend das unreelle Gebaren von Prager Losratenfirmen und der vom diesen errichteten Zentralakquisitionskanzleien.
Aus verschiedenen Veröffentlichungen in der Presse, die zuverläßig auch zur Kenntnis des Herrn Finanzministers gelangt sind, mußte den Gefällsund Gewerbebehörden bekannt geworden sein, daß eine großere Anzahl Prager Losratenfirmen und ihre sogenannten Zentralakquisitionskanzleien ein Heer von hausierenden Agenten auf das flache Land und in die Bezirksstädte zwecks Plazierung 3 %iger Staatsforderungsschuldverschreibungen auf Raten zum Kurse von 85 Kč entsenden. Die Agenten sind mit Prospekten ausgerüstet,: n welchen der Verkauf 3%iger Rente, die dermalen den Kurs von 53 Kč hat, zum Preise von 85 Kč -als die ausgezeichneteste Vermögensanlage geschildert wird. Bei Bezahlung von 85 Kč in Ratin winke dem Käufer noch ein 15%iger Gewinn, da der Staat die Schuldverschreibungen mit 100 Kč einlöse. Die hausierenden Agenten heben 10 Kč für 100 Kč Nominale ein, weitere 15 Kč hat der Käufer vor Zuweisung der Papiere an Spesen und als erste Rate zu erlegen. Er bezahlt somit nach diesen Prospekten 25 Kč im vorhinein für einen Vermögenswert von 53 Kč und bleibt noch weitere 6 Monatsraten á 10 Kč, also weit mehr als den Kurswert schuldig.
In einer dem § l des Gesetzes vom 30 Juni 1878, R. G. Bl. 90, geradezu hohnsprechenden Weise wird mit dieser unsauberen Art von Ratengeschäften noch die Veräußerung der Gewinsthoffnung von Staatsbaulosen verknüpft, indem für je 1. 000 Kč Nominale das Spielrecht eines Teilbauloses für die Zeit der Hinterlegung der Rente beim Bankunternehmen, für je 2. 000 Kč Nominale das einma-
lige Spierrecht für ein ganzes Baulos verbunden wird.
Die Losratenhändler, die sich für diese Sorte von Ratengeschäften spezialisierten, wissen ganz genau, daß sie das Gesetz übertreten. Sie vertrauen jedoch darauf, daß die Behörden gegen ihr gesetzwidriges Treiben und die konsequente Übertretung des Hausierverbotes nicht auftreten werden. Da die Geschäfte überdies im Sinne des § l des Gesetzes vom 30. Juni 1878, R. G. Bl. 90, nichtig sind, arbeiten einige Prager Losratenfirmen mit sogenannten Zentralakquisitionskanzleien, des heißt, sie schieben vemogenslose abgebaute Bankbeamte vor, die an ihrer Stelle die hausierenden Agenten entsenden, um den Abschluß selbst der diese Zentralakquisitionskanzleien unterhaltenden Bankfirma zur Erledigung zuzuweisen.
Der Text der Prospekte ist geradezu darauf berechnet, in dem Käufer die Überzeugung zu wecken, daß 3% ige Staatsforderungsschuldverschreibungen wirklich den Wert von 85 Kč haben. Der Text dieser Prospekte ist derart, daß wohl Anlaß wäre, auch den Prager Staatsanwalt für die an Betrug grenzende Irreführung der Käufer 3% iger Schuldverschreibungen zu interessieren. Die konsequente Übertretung des Hausierverbotes wird übrigens im Losratenhandel ganz allgemein geübt, ohne daß die Behörden von den ihnen durch das Gesetz gegebenen Machtmitteln Gabrauch machen würden.
Wir stellen an den Herrn Finanzminister nachstehende Fragen:
1. ) Ist er ge villt, Verfügungen zu treffen, die den Verkauf von 3%igen Staatsforderungsschuldverschreibungen auf Raten zum Preise von 85 Kč bei gleichzeitiger Verbindung dieser Käufe mit Promessengenchäften in Staatsbaulosen unmöglich zu machen?
2. ) Ist er geneigt, anläßlich solcher Verfügungen auch dem Gebaren der von Präger Losratenfirman errichteten Zentralakquisitionskanzlcien, die nicht protokolliert sind und gleichwohl den Losratenhandel durch hausierende Agenten im größten Umfange betreiben, seine Aufmeiks-unkeit zuzuwenden?
3. ) Ist er bereit, der konsequenten Übertretung der §§ l und 4 des Gesetzes vom 30. Juni 1878, R. G. Bl. 90, bezw. des Gesetzes über den Hausierhandel durch Losratenfirmen und Zentralakquisitionskanzleien durch strengste Anwendung der gesetzlichen Strafsanktionen zu begegnen?
4. ) Ist er gewillt, im Wege des Justizministeriums die Staatsanwaltschaft Prag auf den Inhalt der Prospekte, mit denen 3%ige Staatsforderungsschuld verschreib ungen zum Kurse von 85 Kč als vortrefflichste Vermöjjensanlage angepriesen werden, aufmerksam zu machen und deren Einschreiten gegen die solche Ratengeschäfte betreibenden Bankfirmen und ihre Zentralakquisitionskanzleien anzuregen?
Prag, am 2. März 1932.
Windirsch,
Oehlinger, Bobek, Scharnagl, Kunz, Böhm, Hodina,
Heller, Viereckl, Wagner, Dr. Petersilka, Fritscher,
Gläsel, Platzer, Halke, Zierhut, Greif, Krumpe,
Dr. Mayr-Harting, Zajíček, Dr. Luschka.
Původní znění ad 1646 III.
Interpellation
des Abgeordneten Windirsch
und Genossen
an den Minister für Landwirtschaft,
betreffend Erlassung eines Verbotes des
Hausierhandels mit Obstbäumen.
Mit dem Herannahen des Frühjahres werden von Hausierhändlern in die Dörfer Obstbäume gebracht, deren Wurzeln durch den tage- off auch wochenlangen Transport in schwerster Weise gelitten haben und die häufig vertrocknet und erfroren sind, sodaß gar keine Gewähr für das Anwachser, der Baume besteht. Außerdem werden im Wege des Hausierhandels mit Obsbäumen auch Obtssorten in manche Gebiete gebracht, für die dort kein Bedarf vorhanden ist und die sich unter den gegebenen Verhältnissen auch gar nicht bewähren. Durch den Hausierhandel mit Obstbäumen werden aber auch Obstbaumkrankheiten verschleppt, sodaß der Hausierhandel mit Obstäumen eine Gefahr für die Erhaltung gesunder Obstbäume bedeutet.
Die schädlichen Auswirkungen des Frostwinters 1928/29, die dem Obstbau ungeheuere Nachteile zugefugt haben, sind noch lange nicht überwunden. Die Heilung dieser Schäden wird aber besonders gefährdet, wenn dem Hausierhandel mit Obstbäumen der uneingeschränkte Verkehr gestattet ist. Es ist notwendug, daß der Hausierhandel mit Obstbäumen allgemein verboten wird. Gesunde, wuchsige und sortenechte Obstbaume sollen nur direkt aus anerkannten Baumschulen bezogen werden.
Der Herr Minister für Landwirtschaft wird gefragt, ob er bereit ist, den Hausierhandel mit Obstbäumen allgemein zu verbieten und ob er gewillt ist, in dieser Beziehung möglichst rusch die notwendigen Verfügungen zu treffen?
Prag, am 2. März 1932.
Windirsch,
Böhm, Viereckl, Halke, Dr. Luschka, Kunz, Heller,
Wagner, Zajíček, Scharnagl, Oehlinger, Bobek,
Dr. Mayr-Harting, Greif, Krumpe, Dr. Petersilka,
Hodina, Zierhut, Fritscher, Platzer, Gläsel.
Původní zněni ad 1646/IV.
Interpellation
des Abgeordneten Windirsch
und Genossen
an den Finanzminister,
betreffend schikanöse Anwendung des
Zollgesetzes vom 14. Juli 1927, S. d. G.
u. V. Nr. 114.
Im nördlichen Böhmen sind eine große Anzahl Landwirte, die auch land- und forstwirtschaftliche Flächen im benachbarten Deutschen Reiche (Freistaat Sachsen, und Freistaat Preußen) besitzen. Für die Durchführung der Bewirtschaftung dieser Grundflächen bestanden früher keine Behinderungen. Erst seit der Schaffung des Zollgesetzes vom 14. Juli 1927, S. d. G. u. V. Nr. 114 und seiner Durchführungsverordnung vom 13. Dezember 1927, S. d. G. u. V. Nr. 168, werden den Landwirten, die über die Grenze fahren müssen, um ihre Grundstücke bewirtschaften zu können, oftmals empfindliche Hindernisse bereitet und zwar so, daß die Landwirte genaue Zeitangaben bezüglich ihrer Rückkehr aus dem Deutschen Reiche machen müssen. Bei der Durchführung landwirtschaftlicher Arbeiten, und von Waldarbeiten läßt sich jedoch nicht immer genau die Zeit einhalten, die vorher gedacht war. Aus dem Grunde ist es notwendig, daß auch tatsächlich die Erleichterungen, die in der Durchführungsverordnung zum Zollgesetz Nr. 168/1927 vorgesehen sind, Anwendung finden. In dieser Richtung werden besondere Beschwerden laut von Landwirten in der Gemeinde Wünschendorf, Bezirk Friedland i. B. und zwar von den Landwirten Arthur Böhm, Karl Walter und Josef Exner, die sich darüber beklagen, daß sie wegen angeblicher Unpünktlichkeit bei ihrer Rückkehr aus dem Deutschen Reiche Strafe zahlen mußten und ihnen sogar gedroht wurde, daß die im Deutschen Reiche befindlichen Grundstücke zwangsweise zum Verkaufe gebracht werden.
Der Herr Finanzminister wird gefragt, ob er geneigt ist, die vorangeführten Fälle erheben zu lassen und über das Ergebnis der Untersuchung zu berichten.
Außerdem wird der Herr Finanzminister gefragt ob er, Einfluß darauf nehmen will, damit den Landwirten, die jenseits der Grenze Grundstücke in Bewirtschaftung haben, nicht unnütze Behinderungen bereuet und unnütze Strafandrohungen gemacht werden.
Prag, am 2. März 1932.
Windirsch,
Gläsel, Heller, Zierhut, Bolím, Viereckl, Wagner, Greif, Bobek, Oehlinger, Dr Mayr-Harting, Krumpe, V Scharnagl, Dr. Petersilka, Fritscher, Kunz, Platzer, Hodina, Halke, Dr. Luschka, Zajíček.
Původní znění ad 1646/V.
Interpelláció
Török Pál képviselő és társai
az igazságügyminiszterhez
az ungvári ügyészség és rendörigazgatóság
kobzási gyakorlata ügyében.
Több interpellációban mutattunk rá az ungvári ügyészség kobzási tulkapásaikra. Az a kobzási gyakorlat azonban, mely a turja-paszikai vérengzéssel foglalkozó cikkeket éri, egyenesen példátlan, felháborító, de törvényellenes is.
A Munkás Újság 1932. évi február 21-iki 10. számában (Rendkivüli kiadás) a túrja paszikai vérengzésről »Ujabb sortüz Turja Paszkán« címmel irt cikk alcimeiböl kobozták a következőket:
»Védtelen menekülő gyerekeket, nőket, férfiakat kíméletlenül puskatussal és gummibottal véresre vertek a csendőrök - Kenyér helyett a csendőrök ujabb csapatait küldik az éhező Verchovinára - A polgári lapok uszítanak a dolgozók ellen - Szervezzetek tömegtiltakozást a fehér terror ellen - Követeljétek a csendörök azonnali visszarendelését a falvakból és a vérengzés bűnöseinek szigorú megbüntetését -«
Ugyanezen cikkben » Puskatussal, gummibottal vertek mindenkit« alcímmel kobozták a következőket:
»A csendörök érkezésével megszűnt a csend Házról házra jártak és akit ott leltek, ütötték, verték. Igy például a poroskói csendörség egy tagjának vezetésével több csendőr rontott be Szemurnik Jurko 60 éves földműves házába. A házban volt 14 éves Miska fia és menye Hustán Mária. A poroskói csendőr megkérdezte Szemurnik Jurkót (Miska fiára mutatva) hogy fia-e? Midőn igenlően felelt, a 14 éves gyereket ruhájánál megragadva az ajtóhoz csapta, majd a többi csendörök is ütötték és az udvarra dobták. Midőn a 60 éves apa megkérdezte, hogy miért verik gyermekét, - a poroskói csendőr gummibotjával teljes erővel az öreg fejére sújtott, akit a vér azonnal elboritott. «
»Ehhez hasonlóan dolgoztak a többi csendörök is. Ahol csak a legkisebb szóbeli tiltakozást hallották, - a verésen, ütlegeken kívül letartóztatták és az uccán várakozó autóbuszba helyezték.
Ugyancsak kobozta az ügyészség ugyanezen cikkben »Az összes letartóztatottakat is súlyosan bántalmazta a csendörség« alcímet és a következó szöveget:
»Az eddigi megállapításaink szerint összesen 12 letartóztatás történt, kiknek mindegyikét összeverték a csendőrök.
Az ungvári ügyészség tehát megtörtént események leírását kobozza akkor, amikor a kobzott szövegnek például Szemurnik Jurko 60 éves ember megveretéséröl szóló része szóról-szóra megjelenhetett a prágai Rudy Večerníkben.
Az ungvári ügyészség azonban még tovább megy és nem engedi, hogy a Munkás Újság tiltakozásra