Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 5. zasedání.

1646.

Interpelace:

I.	posl. Kubače a súdr. min vnútra dr Slávikovi o rozpuštěné schôdzi dr Poničana v Turč. Sv.
	Martine,
II.	posl. Windirsche a druhů min. financí o nereelním obchodování pražských firem, zabývajících
	se obchody s losy na splátky a o jejich ústředních akvizičních kancelářích,
III.	posl. Windirsche a druhů min. zemědělství, aby byl zakázán podomní obchod s ovocnými stro-
	my,
IV.	posl. Windirsche a druhů min. financí o trýznivém provádění celního zákona ze dne 14. čer-
	vence 1927, č. 114 Sb. z. a n.,
v.	posl. Töröka a súdr. min. spravedlnosti o konfiškačnej praksi štát. zastupiteľstva a policaj-
	ného riaditeľstva v Užhorode,
VI.	posl. dr Törkölya a druhov min. školstva a nár. osvety o zriaďování okresných osvetových sbo-
	rov,
VII.	posl. dr Törkölya a druhov min. spravedlnosti cielom zabránenia širšiemu výkladu zákona na
	ochranu republiky,
VIII.	posl. dr Törkölya a druhov min. spravedlnosti o obnovení autonomie advokátskej komory na
	Slovensku a v Podkarpatskej Rusi,
IX.	posl. dr Törkölya a druhov min. zemedelstva o prevádzaní jarnej osevnej akcie s hľadísk stra-
	nickej politiky,
X.	posl. dr Keibla a druhů min financí o následcích daně ze zápalek,
XI.	posl. Brožíka, dr Wintra, Chalupníka, Pohla, Kremsera, Katze a soudr. min. veř. prací o důl-
	ních katastrofách ve Svatavě a Lomu,
XII.	posl. Pohla, Brožíka, dr Wintra, Kremsera, Katze, Chalupníka a soudr. min. veřej, prací o důlních
	katastrofách ve Svatavě a Lomu u Mostu,
XIII.	posl. Hrušky, Štětky a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti o případu rozpuštění veřejné schů-
	ze v Hořovicích dne 16. března 1932 a o insultování poslance Hrušky policejními orgány,
XIV.	posl. Hodinové, Štětky a soudr, min. vnitra a spravedlnosti o ztýrání žen po veřejné schůzi dne
	8. března 1932 a o nezákonném postupu policie proti posl. Hodinové,
XV.	. posl. dr Jabloniczkého a druhů min. národní obrany o nápadném vzrůstu sebevražd vojínů
	v československém vojsku,

1646/I.

Interpelácia

poslancov Kubače a súdruhov

ministra vnútra dru Juraju Slávikovi

o rozpustené schôdzi dra Poničana v Turč,

Sv. Martine.

Dňa 15. II. 1932. miestna skupina Komunistickej strany v Turč. Sv. Martine vo svojej miestnosti vydržiavala členskú schôdzu, na ktorej referoval známy spisovateľ Ján Rob Poničan (dr. Ján Poničan) z Bratislavy.

Do miestnosti vošiel okresný tajomník Blažek s dvoma četníkmi, posmešne pohliadol na prítomných, ironicky poznamenal: »Tak jste tady, a četníkom bez akéhokoľvek vyšetrovania nariadil, aby zisťovali prítomných. Prítomní sa ohradzovali, že je to členská schôdza. Len vtedy sa pán okresný tajomník obrátil na predsedajúceho Jozefa Juřínka z Turč. Sv. Martina s otázkou, čo sa tu koná. Po odpovedi, že členská schôdza, zisťoval prítomných a schôdzu rozpustil bez udania akýchkoľvek dôvodov. Schôdzu mal práve rozpustiť len v prípade že by bol našiel nečlenov. O tom sa však nevyjadril a schôdze účastnili sa členovia.

To však nestačilo. Pán okresný tajomník Blažek prikázal dru Jánovi Poničanovi a predsedajúcemu Juřínkovi, aby šli na četnícku stanicu. Dr Ján Poničan sa bol už predtým legitimoval a Juřínek ako martinský občan bol okresném i tajomníkovi osobne známy. Pán okresný tajomník menovaných dvoch dal zaviesť pod četníckou asistenciou uliciami mesta na policajnú stanicu a tam ich legitimoval.

Po legitimovaní pokračoval vo svojej činnosti. Dr. Jánovi Poničanovi prikázal, aby sa zdržoval v hoteli Slovan, že ho vraj musia mať pod dozorom. Ďalej prehlásil, že ak dra Jána Poničana v noci stretne na ulici, - tento musí prenocovať na četníckej stanici.

Pýtame sa pána ministra:

Vie si predstaviť, jak môžu policajné orgány zachádzať si robotníkmi, keď taktu zachádzajú s akademicky vzdelanými občanmi?

Jaké kroky učiní pán minister, aby sa opakovanie podobných prípadov zamedzilo?

V Prahe, dňa 8. marca 1932.

Kubač,

Dvořák, Gottwald, Babel, Barša, K. Procházka, Tyll, Vallo, Juran, dr Stern, Kliment, Steiner, Śliwka, Kopecký, Török, Novotný, J. Svoboda, Hodinová, Čižinská, Zápotocký, Kuhn.

1646/II (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi financí

o nereelním obchodování pražských firem,

zabývajících se obchody s losy na splátky

a o jejích ústředních akvisíčních

kancelářích.

Z různých zpráv v tisku, o kterých jistě také zvěděl pan ministr financí, měly by důchodkové a živnostenské úřady věděti, že mnoho pražských firem, zabývajících se obchody s losy na splátky a jejich tak zvané ústřední akvisiční kanceláře vysílá na venkov a do okresních měst armádu kočovných jednatelů, aby tam na oplátky prodávali 3% ní státní odškodňovací dluhopisy za kurs 85 Kč. Jednatelé jsou vybavení prospekty, v nichž prodej 3% ní renty za 85 Kč, která má nyní kurs 53 Kč, líčí se jako nejskvělejší uložení kapitálu. Při zaplacení 85 Kč na splátky má kupující ještě naději na 15% zisk, poněvadž stát zaplatí za dluhopisy 100 Kč. Kočující jednatelé vybírají za 100 Kč nominale 10 Kč, dalších 15 Kč má složiti kupující, než mu jsou papíry přiděleny, jako útraty a prvou splátku. Podle těchto prospektů zaplatí tedy 25 Kč předem za majetkovou hodnotu 53 Kč a zůstává ještě dlužen dalších 6 měsíčních splátek po 10 Kč, tedy daleko více, než činí kursovní hodnota.

S těmito nekalými splátkovými obchody přímo na výsměch § l zákona ze dne 30. června 1878, č. 90 ř. z., jest spojena ještě naděje na výhru ze státních stavebních losů, neboť za každých 1000 Kč nominale poskytuje se právo na hru jednoho dílčího losu po dobu uloženi renty u bankovního podniku, za každých 2000 Kč nominale jednorázové právo na hru pro celý stavební los.

Obchodníci s losy na splátky, kteří se specialisovali na tento druh splátkových obchodů, vědí zcela dobře, že překročují zákon. Než spoléhají se na to, že úřady nevystoupí proti nezákonnému jejich řádění a proti důslednému překročování zákazu podomního obchodu. Poněvadž tyto obchody jsou mimo to podle § l zákona ze dm 30. června 1878, č. 90 ř. z. neplatné, pracují některé pražské firmy, zabývající se obchodem s losy na splátky, s tak zvanými ústředními akvísičními kancelářemi, to znamená, nastrkují nemajetné, propuštěné bankovní úředníky, kteří vysílají místo nich kočovné jednatele, aby uzavření obchodu samo přikazovali k vyřízení bankovní firmě, která tyto ústřední akvisiční kanceláře vydržuje.

Znění prospektu jest vypočítáno přímo na to, aby v kupujícím vzbudilo přesvědčení, že 3%ní státní odškodňovací dluhopisy skutečně mají cenu 85 Kč. Změní těchto prospektů jest takové, že by jistě bylo podnětem také pražskému státnímu zástupci, aby se zajímal o uvádění osob kupujících 3%ní státní dluhopisy v omyl, hraničící s podvodem.

V obchodu s losy na splátky se ostatně zákaz podomního obchodu přestupuje zcela všeobecně,

aniž úřady použily mocenských prostředků, které jim skýtá zákon.

Tážeme se pana ministra financí:

1. ) Jest ochoten vydati nařízení znemožňující prodej 3%ních státních odškodňovacích dluhopisů na splátky za 83 Kč, při čemž se tyto obchody zároveň spojuji s promesovými obchody státních stavebních lesů?

2. ) Jest ochoten vydávaje tato nařízení věnovati také pozornost počínání ústředních akvisičních kanceláří, které nejsou protokolovány a přes to provozují v největším rozsahu obchod s losy na splátky prostřednictvím kočovných jednatelů, a jež zřídily pražské firmy zabývající se obchodem s losy na splátky?

3. ) Jest ochoten co nejpřísnějším použitím zákonných trestních sankci čeliti důslednému překročování §§ 1-4 zákona ze dne 3. června 1878, č. 90 ř. z. nebo zákona o podomním obchodu, jehož se dopouštějí firmy zabývající se obchodem s losy na splátky a ústřední akvisiční kanceláře?

4. ) Jest ochoten prostřednictvím ministerstva spravedlnosti upozorniti pražské státní zastupitelství na obsah prospektů, jimiž jsou vychvalovány 3%ní státní odškodňovací dluhopisy za kurs 85 Kč, jako nejvýhodnější uložení majetku a dáti podnět k jeho zakročení proti takovýmto bankovním firmám a jejich ústředním akvisičním kancelářím, provozujícím takovéto obchody s rentami?

V Praze dne 2. března 1932.

Windirsch,

Oehlinger, Bobek, Scharnagl, Kunz, Böhm, Hodina,

Heller, Viereckl, Wagner, dr Petersilka, Fritscher,

Gläsel, Platzer, Halke, Zierhut, Greif, Krumpe, dr

Mayr-Harting, Zajíček, dr Luschka.

1646/III (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi zemědělství, aby byl zakázán podomní obchod s ovocnými stromy.

Když, se blíží jaro, přinášejí podomní obchodnici do vesnic ovocné stromy, jejichž kořeny utrpěly přepravou, trvající celé dny, ba týdny, a které jsou často vyschlé a zmrzlé, takže není zaručeno, že se stromy ujmou. Mimo to se podomním obchodem s ovocnými stromy přinášejí do četných krajin také takové druhy ovoce, jichž tam není potřebí a které se v tamějších poměrech neosvědčují. Ale podomním obchodem s ovocnými stromy se také zavlékaji choroby ovocných stromů, takže podomní

obchod s ovocnými stromy je nebezpečím pro zachováni zdravých ovocných stromů.

Škodlivé následky kruté zimy v letech 1928, 29, které způsobily ohromnou škodu ovocnářství, nejsou ještě ani zdaleka překonány. Náprava těchto škod se však zvláště ohrožuje tím, když se dovoluje neomezeně provozovati podomní obchod s ovocnými stromy. Jest nutno, aby podomní obchod s ovocnými stromy byl všeobecně zakázán. Ovocné stromy zdravé, vzrostlé a správného druhu mají se odebírati jen přímo z uznaných školek.

Tážeme se pana ministra zemědělství, je-li ochoten všeobecně zakázati podomní obchod s ovocnými stromy a učiniti po této stránce co nejrychleji nutná opatřeni?

V Praze dne 2. března 1932.

Windirsch,

Böhm, Viereckl, Halke, dr Luschka, Kunz, Heller, Wagner, Zajíček, Scharnagl, Oehlinger, Bobek, dr Mayr-Harting, Greif, Krumpe, dr Petersilka, Hodina, Zierhut, Fritscher, Platzer, Gläsel.

1646IV (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi financí

o trýznivém provádění celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.

V severních Čechách jest mnoho zemědělců, kteří mají své zemědělské a lesni pozemky i v sousední Německé říši (ve svobodném státě šaškem a svobodném státě pruském). Hospodaření na těchto pozemcích se dříve nikterak nepřekáželo. Teprve když byl vydán celní zákon ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n. a prováděcí nařízení k němu ze dne 13. prosince 1927, č. 168 Sb. z. a n., dělají se zemědělcům, kteří musejí jezditi přes hranice, aby mohli na svých pozemcích hospodařiti, často citelné překážky a to tak. že rolnici musejí přesně uváděti čas, kdy se vrátí z Německé říše. Konajíce však zemědělské a lesní práce nemohou vždy dodržeti přesně času, jak to předem, zamýšlel. Proto jest zapotřebí, aby se skutečně užívalo úlev, na které pomýšlí prováděcí nařízeni k celnímu zákonu č. 168/1927 Sb. z. a, n. Po této stránce si zvláště stěžuji rolníci z obce Wunschendorfu v okrese frýdlantském, a to zemědělci Artur Böhm, Karel Walter a Josef Exner, kteří si stěžuji, že musili zaplatiti trest proto, že se prý nevrátili včas z Německé říše a že se jim dokonce vyhrožovalo, že jejich pozemky v Německé říši budou jim nucené prodány.

Tážeme se pana ministra financí, je-li ochoten dáli vyšetřiti uvedené případy a podali zprávu o výsledku šetření?

Dále se tážeme pana ministra financí, hodlá-li užíti svého vlivu, aby se zemědělcům, kteří hospodaří na pozemcích za hranicemi, nedělaly zbytečné překážky a aby se jim zbytečné nehrozilo tresty?

V Praze dne 2. března 1932.

Windirsch,

Gläsel, Heller, Zierhut, Böhm, Viereckl, Wagner,

Greif, Bobek, Oehlinger, dr Mayr-Harting, Krumpe,

Scharnagl, dr Petersilka, Fritscher, Kunz, Platzer,

Hodina, Halke, dr Luschka, Zajíček.

1646 V (překlad).

Interpelácia

poslanca Töröka a súdruhov

ministrovi spravedlností

o konfiškačnej praksi štát. zastupiteľstva

a policajného riaditeľstva v Užhorode.

Na prehmaty konliškačné štát. zastupiteľstva v Užhorode poukázali sme v niekoľko interpelácií. Konfiškačná praks však, ktorou sú postihnuté články o masakre v Turja Pasike, je priamo bezpríkladná, poburujúca, avšak i protizákonná.

Z podrobných titulkov článku »Nová salva v Turja Pasike«, napísaného o krvepreliatí v Turja Pasike v čísle 10., zo dňa 21. februára 1932 (zvláštne vydanie) listu »Mumkás Ujság«, konfiškované boly tieto:

»Bezbranné a utekajúce deti, ženy a mužov bezohladne zbili do krvi četníci pažbami a gumovými obušky. - Na miesto chleba posielajú na hladujúcu Verchovinu nové čaty četníkov. - Občianske listy štvú proti pracovníkom. - Organizujte hromadné protesty proti bielemu teroru. - Požadujte bezodkladné odvolanie četníkov z dedín a prísne potrestanie viníkov masakru. «

V tomže článku s podtitulom »Pažbami, gumovými obušky bili každého« konfiškované bolo toto:

»Príchodom četníkov prestal kľud. Od domu k domu chodili, a koho tam našli, zbili a mlátili. Tak na pr, pod vedením jedného četníka z četníckeho oddielu v Poroškove vtrhlo niekoľko četníkov do domu Jarka Szemurnika, 60 rokov starého zemedelca. V dome bol jeho 14ročný syn Miško a jeho snacha Maria Hustánová. Poroškovský četník opýtal sa Jurka Szemurnika (ukazujúc na jeho syna Misku), či je to jeho syn? Keď odpovedal kladne, chopil 14ročného chlapca za šaty a praštil ho ku dverám, na to hol aj ostatní četníci bili a vyhodili na dvor. Keď sa 60ročný otec pýtal, pre čo bijú jeho dieťa, - uderil poroškovský četník gumovým obuškom plnou silou do hlavy starca, tak že ho ihneď zaliala krv. «

»Podobne pracovali aj iní četníci. Kde narazili na čo najmenší slovný odpor, - okrem bitia a mlátenia zatkli každého a posadili do autobusu, čakajúceho na ulici, «

Taktiež zabavilo štát. zastupiteľstvo v tomže článku podtitul »Četníctvo ubližovalo vážne i všetkým zatknutým« s týmto tekstom:

»Podľa dosavádneho zistenia došlo k zatknutiu 12 ľudí, z ktorých každého zbili četníci. «

Štát. zastupiteľstvo v Užhorode konfiškuje tedy popis sbehnuvšich sa udalostí vtedy, keď na pr. tá časť konfiškovaného tekstu, ktorá mluví o zbití 60ročného Jurka Szemurnika, mohla byť doslovne uverejnená v pražskom »Rudom Večerníku«.

Štát. zastupiteľstvo v Užhorode však zabieha ešte ďalej a nedovoľuje, aby list »Munkás Ujság« vyzýval pracovníkov k protestu. V tomže čísle listu konfiškovalo toto:

»Hromadný protest proti teroru. - S obrovským roztrpčením hľadia pracovníci na teroristické udalosti, ktoré sa deň odo dňa opakujú. Desaťtisíce pracovníkov v Podkarpatskej Rusi hladujú a mrznú a páni kŕmia masy trestnými ekspedíciami. Žalár, salvy, streľba sú takmer na dennom poriadku. «

»Oproti vystupňovanému prenasledovaniu a teroru so strany vládnej moci musí sa postaviť každý pracovník, «

»Organizujte hromadné protesty proti masakrom v Turja Pasike a Simerkách!«

»Požadujte:

Odvolanie četníctva z dedín,

Bezodkladné prepustenie politických väzňov na slobodu,

Potrestanie viníkov masakru.

Preč s bielym terorom!«

Štát. zastupiteľstvo v Užhorode znemožňuje, aby sa verejnosť dozvedela pravdy, nielen bezprávnym konfiškovaniu! zvláštneho vydania »Munkás Újság«-u, vydaného o masakru v Turja Pasike priamo po sbehnuvšej sa udalosti, ale pokračuje v konfiškácii tiež v čís, 11 listu »Munkás Ujság« zo dňa 28. februára 1932.

V článku »Pod četníckymi bodáky bola pochovaná mŕtva obeť masakru v Turja Pasike - Jurko Derevlyanko« konfiškované boly tieto podtitulky:

»Rakve nebolo. - Násilím donútili otca obeti, aby svolil k bezodkladnému pohrebu. - Na pohrebe zatkli mladšieho bratra obeti, a sú to všetko skutky pravdivé, na ktorých žiadna konfiškácia nemôže nič zmeniť a nemôže ich odčiniť, - a v tomže čísle listu »Munkás Ujság« konfiškovaný bol tiež obsah článku »Ako sa zbierajú veci doličné proti pracovníkom v Turja Pasíke«. Tento článok, ktorý štát. zastupiteľstvo zabavilo i s titulom, znie takto:

Úradná zpráva, vydaná o masakre v Turja Pasike, a tiež všetky občianske listy píšu tak, že vraj sedliaci útočili na četníctvo železnými vidlami, motykami a palicami. «

»My, ktorí sme na mieste tvárnosti boli a s ľuďmi sme hovorili, tvrdili sme a tvrdíme, že všetko to je lož. «

»Aby správnosť úradnej zprávy bola dokázaná, četníci v sobotu, dňa 19. februára včas ráno opätne obsadili Turja Pásiku a sbierali veci doličné. Nie na javišti samom, ale z domu do domu chodili a v izbách i maštalách sháňali veci doličné. Celé nákladné auto naložili železnými vidlami a motykami, ktoré jako veci doličné takto sobrali. «

»Bolo by bývalo jednodušším, keby boli veci doličné zakúpili ihneď v niektorom železiarskom obchode v Užhorode. «

»Ešte jasnejším je nepravý výklad zastrelenia Jurka Derevlanka. «

»Píšu, že vraj Derevlanko útočil železnými vidlami na istého četníka, ktorý v tiestni donútený bol použiť zbrane. «

»Tiež táto lož je úplná priezračná. Nielen preto, lebo na četníkov nikto neútočil, kedže každý pred bodákovým útokom početného četnictva utekal, ale i preto, lebo Derevlankovic už od mesiacov nemajú železnej vidle a podľa údajov susedov vykľudzujú hnoj z maštale lopatou. «

Páni však predsa žvatľajú o životnom nebezpečí četníctva, o železných vidliach a iných veciach, aby preukázali oprávnenosť masakru, vraždenia a teroru. «

Tážeme sa pána ministra spravedlnosti:

1. Či ste ochotný vyšetriť hore uvedené prípady bezprávnej konfiškácie?

2. Či ste ochotný zakročiť, aby sa štát. zastupiteľstvo v Užhorode nabudúce nedalo ztrhnúť k podobným prehmatom?

V Prahe, dňa 1. marca 1932.

Török,

Kopecký, Zápotocký, Hruška, Krosnář, Kubač, Kliment, Barša, Babel, K. Procházka, Novotný, Dvořák, Juráň, Šliwka, Höhnel, Hodinová, dr Stern, Čižinská, J. Svoboda, Tyll, Vallo.

1646 VI (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Törkölya a druhov

ministrovi školstva a národnej osvety

o zriaďovaní okresných osvetových sborov.

Okresný náčelník Emil Hanes svolal na 3. marca 1932 v Rimavskej Sobote ustavujúce schôdze osvetových sborov, a to zvlášte slovenského a zvlášte maďarského okresného osvetového sboru. Na tieto schôdzi nepozval odborných zástupcov politických strán a vôbec proste vylúčil spolucinnosť politických strán. Prehlásil, že neobdržal k tomu príkaz v dôvernom nariadení zemského prezidenta čís. 16185/31. Prehlásil, že nariadenie to nezakázalo pozvať odborne vzdelaného zástupcu politických strán do ustavujúcej schôdze a že ani do ustavujúcej schôdze okresného osvetového sboru slovenského nepozval odborne vzdelaného zástupcu politických strán. Prez protest, vznesený vo schôdzi ustavujúcej dopustil, aby sa ustavujúcej schôdze okresného osvetového sboru maďarskej národnej menšiny zúčastnili i štátni občania národnosti slovenskej. To dokazuje prezenčná listina, kde prítomnosť štátnych občanov národnosti slovenskej dokázaná je podpismi. Odporuje to tomu ustanoveniu prevádzacieho nariadenia, dľa ktorého členom okresného osveto-

vého sboru národnej menšiny môže byť iba člen tejto národnej menšiny

Poukazujeme-li na to, že zákon o výchove občianskej a jeho prevádzacie nariadenie zo 14. júla 1920, vydané pre Slovensko, počínajú sa prevádzať so vzťahom na národnú menšinu maďarskú až po desať rokoch, a že i vtedy úradná politika snaží sa všemožne soslabovať účinky toho na zveľaďovanie kultúry maďarskej a opomija zásadu rovnakého nakladania, - tážeme sa na základe uvedených vecí pána ministra školstva a národnej osvety:

1. Ako pokladáte za možný systém dôverných nariadení a dispozície takýmito nariadeniami v otázkach osvety v právnom štáte demokratickom?

2. Ako pokladáte za možné to, aby ste ustavovanie okresných osvetových sborov menšinových upravovali bez akehokoľvek zvláštneho zmocnenia zákonodarného dôverným nariadením, a to spôsobom, ktorý sa protiví duchu zákona čís. 67/1919 a jeho prevádzacieho nariadenia jako aj jeho prevádzacej inštrukcie zo 14. júla 1920, čís. 284. 820/3554, vzťahujúcej sa na Slovensko?

3. Ako pokladáte za srovnateľné so zákonom a prevádzacími nariadeniami opatrenia, ktoré vylučujú odborných zástupcov politických strán z osvetovej činnosti okresných osvetových sborov a pripúšťajú v osvetových sboroch menšinových zasahovanie, rešp. vliv štátnych občanov inej národnosti?

4. Či ste ochotný uverejniť nariadenia, vydané o ustavovaní, postarať sa ihneď o nápravu dosavádnych chýb a na miesto závadných ustavení nariadiť ustavenia nové?

V Prahe, dňa 4. marca 1932.

Dr Törköly,

Szentiványi, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Stenzl,

Eckert, Knirsch, dr Schollich, Simm, Geyer, iní.

Jung, Dobránsky, Nitsch, dr Holota, Hokky, Fedor,

Prause, Horpynka, Krebs, inž. Kallina, Köhler,

dr Keibl

1646 /VII (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Törkölya a druhov

ministrovi spravedlnosti

cieľom zabránenia širšiemu výkladu

zákona na ochranu republiky.

Prehlásili ste, pane minister, predo dvoma rokmi v rozpočtovom výbore, že za účelom správnej aplikácie zákona na ochranu republiky čís. 50/1923 poveríte dvoch univerzitných profesorov, aby previedli kritickú revíziu jeho širšieho vykladania u sudov vyšších a podali návrh, aké úkoly by malo ministerstvo spravedlnosti, aby predišlo škodlivým širším výkladom a im zabránilo. Od čias, kedy prejav ten odznel, po dobu dvoch rokov neobjavil sa výsledok, prinajmenšom tedy výsledok nebol úrad-

ne publikovaný. Na podklade rozsudkov súdov vyšších vynášajú i súdy nižšie rad radom na základe širšieho právneho výkladu rozsudky, ku ktorým dávajú prvý podnet štát. zastupiteľstvá, podrobené ministerstvu spravedlnosti, vtedy, keď na skutkové podstaty, ktoré nemožno subsumovať ustanoveniam zákona na ochranu republiky, aplikujú sebavoľným rozšíreným právnym výkladom ustanovenia zákona na ochranu republiky a na tomto podklade žalujú. Aby sme toto tvrdenie konkrétne dokázali, poukazujeme na stálu praks štát. zastupiteľstiev, ktoré pre túto pieseň:

Recece*) nie som ja kapitánom,

Recece nejazdím ja na koni.

Pešák od dvaatricátníkov som ja,

Recece, pešky mašírujem ja,

vznášajú žaloby, ba v prípade sprosťujúceho rozsudku stolice prvej používajú opravného prostredku, ač je dokázané, že bol len tento tekst spievaný, alebo - čo viac - že bola na nejakom hudobnom nástroji bez zaspievania tekstu reprodukovaná len melódia, ktorá sa zrodila pred niekoľko desaťročiami. Na absurdnosť prakse štátnych zastupiteľstiev ešte lepšie posviecuje fakt, že túto pieseň s tekstom výšuvedeným môžu pochodové oddiele v Prahe slúžiacich maďarských vojačkov pod velením dôstojníkov voľne zpievať a fakticky ju i spievajú.

Na základe toho všetkého tážeme sa pána ministra spravedlnosti:

1. Kedy hodlá ministerstvo spravedlnosti v ceste zákonodarnej učinil iniciatívne kroky cieľom zrušenia rozšíreného právneho výkladu, ktorý sa udomácnil u súdov pri aplikovaní zákona na ochranu republiky?

2. Kedy hodlá vôbec vhodným nariadením učiniť pre štát. zastupiteľstvá opatrenia, aby zažehnané boly škodlivé a protiprávné účinky rozšíreného právneho výkladu?

3. Či ste ochotný štátnym zastupiteľstvám nariadením dať pokyn, že pre zaspievanie a hudobnú reprodukciu shora úplným tekstom uvedenej piesne Recece, nie som ja kapitánom... nemôže byť obžaloba vznesená, a pokiaľ by pre takúto vec bolo zavedené trestné pokračovanie, musí štátne zastupiteľstvo od obžaloby ustúpiť a snáď už ohlásené odvolanie alebo zmätočnú sťažnosť revokovať, aby súdy pre túto pieseň, v nedostatku zákonnej obžaloby, nemohly vôbec rozsudky vynášať?

V Prahe, dňa 7. marca 1932.

Dr Törköly,

Szentiványi, dr Szüllö, Fedor, Stenzl, inž. Jung, Simm, Köhler, dr Schollich, inž. Kallina, Knirsch, Eckert, dr Jabloniczky, Nitsch, dr Holota, Hokky, Dobránsky, Prause, dr Keibl, Kasper, Geyer, Krebs, Horpynka.

*) Pozn. překladatele: »Recece« jest citoslovcem bez určitého významu, jaká se vyskytují také ve vojenských písních československých.

1646 \TII (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Törkölya a druhov

ministrovi spravedlnosti

o obnovení autonómie advokátskej komory

na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Zákon čís. 167/1929 zrušil advokátsku autonómiu na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi a zbavil advokátov advokátskej slobody v demokratickej republike. Zákon utvoril na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi bezprávnu, ale záväzkami zaťaženú advokáciu, keď advokátov vtesnal v rámec jedinej advokátskej komory v Turč. Sv. Martine, ktorá má ministrom menovaný a kedykoľvek odvolateľný výbor a nemá valného shromaždema; advokáti nemajú vôbec slova do stanovenia členského príspevku komorného; táto komora síce vybrala i príspevky, ktoré náležia býv. penzijnému ústavu advokátov v Maďarsku, avšak čo do sociálnej pečlivosti o advokátov neposkytla a neposkytuje žiadnych protislužieb a nečiní po tej stránke opatrenia ani dnes. Zákon ten je verejným vyvrátením jestvovania demokracie, je on opatrením absolutistickým, ktoré zbavuje všetkých práv advokátskych členov maďarskej menšiny, ktorí sú vo väčšine, na proti tomu pod zámienkou štátneho občianstva poskytuje možnosť, aby výbor advokátskej komory, ktorým nakladá výkonná moc, pozbavil niektorých maďarských advokátov i možnosti živobytia. V pléne zákonodarstva i vo výboroch už viackráť a pri rôznych príležitostiach naliehali sme na justičnú správu vládnu, aby tento zákon bol zrušený a vybudovaná bola advokátska komora, ktorá by zabezpečila advokátsku autonómiu, slúžiacu právnemu štátu demokratickému, dostali sme však vždy len odpovedi odkladné, a advokátska komora jako nástroj mocenskej politiky grassíruje i naďalej. Nevieme, čo by k tomu riekol Sväz Národov, keby sme ho s dnešným stavom tejto ustanovizne oboznámili vo forme peticie.

Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra spravedlnosli:

1. Kedy hodláte predložiť svoj návrh zákona o úprave a organizácii advokátskych komôr na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, ktorý obnoví tiež na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi advokátsku autonómiu a advokátsku slobodu?

2. Či ste ochotný predložiť zákonodarstvu v krátkej dobe - po prípade do štvrť roku - návrh zákona, v ktorom členovia advokátskych komôr čo do práv a povinností nijako nebudú rozlišovaní dľa toho, či sú Čechoslováci, Slováci alebo príslušníci niektorej národnej menšiny?

V Prahe, dňa 7. marca 1932.

Dr Törköly,

Szentiványi, dr Szüllö, Fedor, dr Jabloniczky,

Eckert, Köhler, Knirsch, Horpynka, dr Schollich,

Krebs, Geyer, Kasper, Simm, inž. Kallina, dr Keibl,

inž. Jung, Stenzl, Hokky, Prause, Dobránsky,

dr Holota, Nitsch.