3. Aké opatrenia chcete učiniť ku trestaniu toho, kto to nariadil, a k ukľudneniu obyvateľstva beztoho už prezpríliš rozčúleného veľkou biedou a nevykonávánim zákona čís. 224/1925, lebo je sa čo obávať, že rozhorčená nálada vybuchne i medzi robotníctvom v Ranové, ako ona vybuchla z jara medzi erárnym lesným robotníctvom v Buštine.

4. Aké opatrenia zamýšľate učiniť k ukľudneniu veriacich a k uvedeniu veci v predošlý stav?

V Prahe, v mesiaci decembri 1931.

Hokky,

Fedor, Dobránsky, dr. Jabloniczky, inž. Kallina, dr. Keibl, dr. Szüllö, Horpynka, Matzner, Krebs, dr. Hassold, Köhler, Szentiványi, dr. Holota, dr. Törköly, Nitsch, Kasper, Schubert, Knirsch, dr. Hanreich, Geyer, Simm, inž. Jung, dr. Schollich.

1562/VIII. (překlad).

Interpelácia

poslanca Töröka a druhov ministrovi sociálnej pečlivosti

o zapojení Podkarpatskej Rusi do vyživovacej akcie.

Nezamestnanosť v Podkarpat. Rusi vzrástla do rozmerov dosiaľ nevídaných. Chemické továrne a továrne na spracovanie dreva, ktoré sú dosiaľ ešte v prevozu, obmedzujú prácu a vyhadzujú robotníkov na dlažbu. Práce stavebné, pozemkové a viničné boly zastavené. Na základe gentského systému dostáva podporu iba niekoľko desiatok robotníkov, kým 60-70tisícová masa nezamestnaných robotníkov v mestách a dedinách nedostáva nič. Hlad zavládol medzi nezamestnanými a zúri zvlášte vo všetkých okresoch Verchoviny.

Nezamestnaní v Podkarpatskej Rusi nedostali dosial ani v jedinom okrese podpory ani z tej biednej »stravovacej akcie«. Hrozné položenie más nezamestnaných v Podkarpatskej Rusi nemožno slovami vylíčiť, je treba bezodkladnej pomoci.

Podpísaní sa tážu:

1. Prečo neboly dosiaľ okresy Podkarpatskej Rusi zapojené do stravovacej akcie« ministerstva sociálnej pečlivosti?

2. Či ste, pane minister, ochotný postarať se, aby Podkarpatská Rus bez odkladu zapojená bola do pomocnej akcie?

V Prahe, dňa 4. januára 1932.

Török,

Gottwald, Šliwka, Stelner, Höhnel, Krosnáŕ,

Kubač, Hrubý, Novotný, Tyll, Kopecký, Kuhn,

Čižinská, K. Procházka, Vallo, J. Svoboda, Juran,

Dvořák, Babel, Barša, Hodinová.

1562/IX. (překlad).

Interpelácia

poslanca Töröka a druhov ministrovi financií

o sanácii Podkarpatskij Banky v Užhorode.

Práve v týchto dňoch uverejnené boly v tlači články, že vláda hodlá poukázať väčšiu podpodu - 10 miliónov - Podkarpatskij Banke v Užhorode, ktorá je na okraji úpadku. Národná banka doposlala v tejto veci dôverný dopis našemu zemskému výboru.

Práve v dobe, kedy desaťtisíce nezamestnaných v Podkarpatskej Rusi nedostávajú ani haliera štátnej podpory, kedy exkekútori odnášajú od sedliaka poslednú košeľu na štátne a bankové dlžoby vo vyhladovelých dedinách verchovinských, kedy celá Podkarpatská Rus je ohrožená nebezpečenstvom hladu a v celých desiatkach dedín je už hlad, - v tejto dobe štát zamýšľa poskytnúť miliónovú podporu banke, ktorá sa dostala do úpadku následkom lišiactva pánov Augustína Vološina, Konštantína Hrabára, Júlia Brasčajka, Augustína Štefana a Iliariona Curkanoviča.

Na miesto toho, aby štátne zastupiteľstvo postavila týchto pánov pred súd, ich imanie zhabalo a takto získané sumy použilo na podporu malých vkladateľov poškodených špekuláciou správy banky, a na podporu malých úradníkov bankou biedne platených, - namiesto toho ministerstvo financií dáva do ruky týchto ľudí obrovskú podpôrnu sumu, aby vo svojom lišiactve mohli i naďalej pokračovať.

Podpísaní sa tážu:

1. Či ste, pane minister, ochotný dať v parlamente vysvetlenie o úpadku Podkarpatskij Banky v Užhorode?

2. Či zavedete proti vinníkom úpadku trestné pokračovanie?

V Prahe, dňa 4. januára 1932. Török,

Gottwald, Hrubý, Śliwka, Steiner, Höhnel, Kuhn, Krosnář, Kubač, Novotný, Čižinská, Hodinová, K. Procházka, J. Svoboda, Vallo, Kopecký, Tyll, Barša, Juran, Dvořak, Babel.

1562/X.

Interpelace

poslanců Štětky, Höhnela, Vallo, Töröka, Śliwky a soudruhů

vládě

o válečné provokaci legačního rady Karla

Vaňka v Moskvě a o Imperialistických

válečných piklech proti SSSR vůbec.

Legační rada čsl. vyslanectví v Moskvě Karel Vaněk, vyzvídal od zaměstnance sovětského lidového komisariátu dopravy zprávy o stavu železnic ve SSSR a sváděl ho k atentátu na japonského velvyslance, aby Japonsko mělo záminku k válečnému útoku proti SSSR.

Toto provokační jednání není ovšem pouhou osobní věcí pana Karla Vaňka. Z celé souvislosti vysvitá jasné, že legační rada Vaněk Jednal v intencích svých představených.

ČSR zdráhá se již od svého vzniku uznati Svaz sovětských socialistických republik de jure, přes to, že se pracující lid tohoto uznání bouřlivě domáhá. Již tato skutečnost je důkazem naprosto nepřátelského stanoviska československých oficielních kruhů k onomu prvnímu dělnickému státu.

Když Japonsko zahájilo imperiatistickou válku proti čínskému lidu a jeho další útok směřoval očividně proti Sovětskému svazu, podali jsme naléhavou interpelaci panu ministru zahraničních věcí, v níž jsme se ho tázali, je-li ochoten učiniti bezodkladné všechna nutná opatřeni, aby vývoz válečného materiálu do imperialistických států byl zastaven, aby byly zastaveny všechny podpory ruských a ukrajinských kontrarevolucionářů, připravujících se k válečnému tažení proti SSSR a aby bělogvardějci byli vykázáni z území ČSR.

Pan ministr zahraničních věcí na tuto interpelaci dosud vůbec neodpověděl, ale pokračoval stejně jako celá vláda ve své politice nepřátelské Sovětskému Svazu. Střelivem vyrobeným ve Škodovce jest ubíjen čínský pracující lid. Na území jižní Číny, kde již čínské sověty ujaly se vlády, vtrhla francouzská vojska a namířila na čínský lid válečný materiál, vyrobený v koncernu Schneider-Creusot-Škoda.

Ruští bělogvardějci jsou československou vládou dále štědře podporováni, aby mohli pokračovat ve svých válečných piklech proti Sovětskému Svazu. To vše dokazuje znovu, že jen bojovná jednotnost proletariátu jest s to zkřížit imperialistické válečné plány české a mezinárodní buržoasie.

Ptáme se vlády ČSR:

1. Je ochotna postavit legačního radu Karla Vaňka před soud pro chystáni atentátů a pod., umožnit nejširší veřejnosti nahlédnouti do celého důkazního materiálu, a zbavit ho konečně všech úředních míst?

2. Je ochotna bezodkladně uznat SSSR de jure a vyvodit z tohoto uznáni všechny důsledky a zejména upouštění od atentátu a podobných provokací?

3. Je ochotna učinit všechna opatření, aby byl bezodkladně zastaven vývoz válečného materiálu do Japonska, Polska, Rumunska atd. a aby bělogvardějci byli vykázáni z území ČSR?

V Praze dne 31. prosince 1931.

Štětka, Höhnel, Vallo, Török, Śliwka,

Gottwald, Dvořák, Baria, Babel, Novotný, Tyll, Hrubý, Kliment, J. Svoboda, Hruška, Hodinová, Steiner, Čižinská, Kuhn, Zápotocký, Kopecký.

1562/XI. (překlad).

interpelace

poslance dra Luschky a druhů vládě,

že nebyla vyřízena interpelace podepsaných poslanců o mimořádné nouzi města Osoblahy.

Podle tisku 1305/IX ze dne 18. července tohoto roku podali podepsaní vládě interpelaci, ve které líčili neobyčejnou nouzi města Osoblahy a tázali se, jsou-li páni ministři vnitra, financí a obchodu ochotni poskytnouti městu úlevy v malém pohraničním styku, nebo jaká opatření

hodlají učiniti, aby uchránili město a jeho obyvatelstvo přeď hospodářskou zkázou.

Na tuto interpelaci odpověď dosud nedošla, ačkoliv podle § 68 jedn. rádu poslanecké sněmovny je dotázaný povinen odpověděti ústně nebo písemně do dvou měsíců anebo výslovně odpověď odepříti s udáním důvodů.

Podepsaní se táží, co překáží vyřízení interpelace podle jednacího řádu, zvláště když zostření hospodářské krise jak v tomto kraji, tak v celém Slezsku vůbec, vyžaduje stále naléhavějších pomocných opatření vlády?

V Praze dne 17. prosince 1931.

Dr. Luschka,

Oehlinger, Scharnagl, Krebs, Zajíček, Knirsch, Kunz, dr. Hanreich, Inž. Kallina, Greif, dr. MayrHarting, dr. Petersilka, Inž. Jung, dr. Hassold, Geyer, Schubert, Köhler, Fritscher, Horpynka, Matzner, Bobek, Krumpe, Simm, Kasper, dr. Schollich, dr. Keibl.

1562/XII. (překlad).

Interpelace

poslance F. Matznera a druhů ministrovi financí

o odvolání Antonína Schimery, zelináře v Opavě, Zelená ulice čís. 34, proti výměru daně výdělkové a důchodové za rok 1930.

Pan Antonín Schimera, zelinář z Opavy, Zelená ulice číslo 34, má v Opavě 0. 5908 ha pozemku, z čehož, odečtou-li se staveniště, cesty a skladiště ve výměře 0. 1708 ha, zbývá pro hospodaření plocha 0. 42 ha.

Na tomto pozemku pěstuje výhradně zeleninu. Nepěstuje ani ozdobné květiny, ani stromy nebo keře; zabývá se tedy jen čistě zemědělskou prvotní výrobou.

Z těchto 0. 42 ha pozemku bylo mu vyměřeno za rok 1930 daní:

Pozemkové .........	95. 60 Kč
výdělkové podle platebního rozkazu
číslo 1580 .........	600- »
důchodové podle platebního rozkazu
číslo 2384 .........	540. - »
obratové podle platebního rozkazu
číslo 822 .........	455. - »
tedy dohromady..	1690. 60 Kč

Pan Schimera, aby čelil útisku z neslýchaných daňových výměrů, požádal o posudek soudního přísežného znalce pana Hugo Skasika z Opavy, uznaného odborníka v zelinářstvi.

Z tohoto posudku vysvítá především, že jeho podnik jest povahy čistě zemědělské. Dále, že hrubý výtěžek z jeho pozemku 0. 42 ha, způsobilého pro pěstění zeleniny, odhaduje se na 23. 364. - a nikoliv na 46. 000 Kč, jak udává domnělý znalec.

Při nákladu 6. 287 Kč, způsobeném velkou potřebou hnojiva, a usilovnou prací docílil v roce

1930 hrubého výtěžku .....	Kč 27. 860. -
a čistého výtěžku ......	Kč 9. 087. -,

čímž beztoho dosáhl maxima, dosažitelného z malého majetku.

Ale podle posudku domnělých znalců berní správy lze prý z tohoto pozemku 0. 42 ha dosíci

hrubého výtěžku .......	Kč 46. 000 -
a čistého výtěžku ......	Kč 20. 000. -

Neudržitelnost takovéhoto odhadu vysvítá z těchto úvah:

Kdyby se z 0. 42 ha dalo dosíci 20. 000 Kč čistého výtěžku, činilo by to pro celý ha asi 47. 600 Kč a pro tak zvané polozemědělskě hospodářství ve výměře 10 ha vyplýval by čistý výtěžek 476. 000 Kč, cena takovéhoto hospodářství, počítáme-li 20násobný čistý výtěžek, činila by tedy 9, 520. 000 Kč.

Daň z tak malého pozemku, věnovaného výhradně zemědělské prvotní výrobě, byla by jedinečná a jistě by byla světovým rekordem daňového zatížení.

Berní správa Opava-město pokládala pěstování zeleniny patrně za podnik podléhající dani výdělkové přes zákonné ustanovení, dle něhož zemědělství nepodléhá výdělkové dani, a vyměřila z něho daň výdělkovou.

Ale důvodem tohoto dotazu není pouze zřejmě porušení zákona, nýbrž také odhad čistého a hrubého výtěžku z tak malého pozemku na nejvyšší míru přemrštěný.

Počítáno z celého ha, došlo by se k těmto výsledkům:

Hrubý výtěžek .......	Kč 109. 523. -
čistý výtěžek ........	Kč 47. 619. -
Vyměřená daň (nehledě k progresi)	Kč 4. 025. -

Neshledá každý praktický zemědělec nesmyslnost takovéhoto odhadu a takovéto daně?

Ale nedostupné daňové břemeno, které se dnes ojediněle ukládá zemědělci, mohlo by se brzy napodobiti a zavésti všeobecně.

Podepsaní se táží, zda takovéto daňové výměry mohou povznésti morálku poplatníků?

Ministerstvo financí nechť dá tento případ vyšetřiti a poučí berní úředníky, aby takto nesmyslně již daně nevyměřovali. Spravedlivé daňové výměry jsou předpokladem, aby v oboru daňovém nastal pořádek.

Jest pan ministr financí ochoten, odstraniti takovéto nešvary ve svém odboru?

V Praze dne 14. prosince 1931.

Matzner,

dr. Schollich, Inž. Kallina, Krebs, Kunz, Zajíček, dr. Luschka, dr. Hanreich, Horpynka, dr. Keibl, dr. Hassold, Inž. Jung, Knirsch, Simm, Geyer, Schubert, Fritscher, Köhler, Kasper, Oehlinger, Bobek.

1562 XIII. (překlad).

Interpelace

poslance H. Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty

o české menšinové skote a o české mateřské škole v Dörnsdorfu u Přísečnice v Rudohoří.

Byly časté stížnosti, že v německé jazykové oblasti státu do českých menšinových škol docházejí mnohdy německé děti a v některých případech jen děti německé národnosti. Při těchto stížnostech se zpravidla žádalo, aby se české menšinové školy v německém území zřizovaly jen pokud jsou nutně a aby ustaly všechny případy lapání duší. Vždy se pak úředně ujišťovalo, že skutečně dojde k nápravě, vykáže-li šetřeni, že stížnosti jsou správné.

Přes to se dále přihází, že se v českých menšinových školách neustále asimilují německé děti. Tak byla v Dörnsdorfu u Přísečnice v Rudohoří zřízena česká menšinová škola, do které dochází 8-9 dětí, veskrze německé národnosti. Do české mateřské školy v témže místě, kam chodí 6-8 dětí, docházejí mezi nimi jen 2 české děti. Děti obou těchto ústavů pocházejí ze tří rozličných obcí, přes polovici z Köstelwaldu. Z Dörnsdorfu docházejí 3 německé děti do české menšinové školy a 3 německé a l české dítě do mateřské školy.

Jest nutno učiniti opatření, která by napravila naříkaný stav.

Interpelanti táží se pana ministra, je-li ochoten učiniti to co nejdříve?

V Praze dne 15. prosince 1931.

Simm,

Oehlinger, dr. Keibl, dr. Hanreich, Inž. Kallina, Scharnagl, Bobek, Geyer, Schubert, Horpynka, Krumpe, dr. Petersilka, Inž. Jung, dr. Hassold, dr. Mayr-Harting, Greif, Köhler, Krebs, Matzner, Knirsch, Kasper, Zajíček, Fritscher, dr. Schollich.

1562/XIV. (překlad).

Interpelace

poslance inž. Junga a druhů

předsedovi vlády a ministrovi vnitra

o metodách při sčítání lidu v okrese hlučínském.

Poslanec inž. Jung ve své řeči v poslanecké sněmovně dne 27. listopadu tohoto roku upozornil, že v hlučínském okrese bylo potrestáno mnoho obyvatel, poněvadž se při sčítáni lidu přihlásili k německé národnosti. Při této příležitosti byly uloženy pokuty do 200 Kč i výše, což velmi postihuje pokutované, kteří jsou většinou bez práce. Jak se proslýchá, nehodlá brněnský zemský úřad uložené pokuty na odvoláni zrušiti, nýbrž dokonce je chce zvýšiti.

Jak bylo v hlučínském okrese prováděno sčítání lidu, vysvítá z výměru, jehož originál má v rukou posl. inž. Jung.

Tento výměr zní takto:

»Okresní úřad Klučin. Čís.: 20/299 II/I.

Dne 19. května 1931.

Výměr.

Okresní úřad podle ustanovení vlád. nař. ze dne 26. června 1930, číslo 86 Sb. z. a n., rozhoduje, že váš údaj v rubrice 15 sčítacího archu: že náležíte k německé národnosti, není správný, nýbrž, že jste moravské národnosti, a to z těchto důvodů:

Konaným šetřením bylo zjištěno, že váš mateřský jazyk jest moravský a že jím také mluvíte ve své rodině (domácnosti).

Proto okresní úřad rozhoduje, že v rubrice 15 sčítacího archu zapíše se u vás moravská národnost.

Proti tomuto rozhodnuti můžete se odvolati k zemskému úřadu v Brně prostřednictvím okresního úřadu v Hlučíně do 15 dnů, následujících po dni doručení.

Podáte-li však odvolání, nebude míti podle § 23 vl. nař. odkládacího účinku.

Za okresního hejtmana:

Rumpl v. r.

Za správnost vyhotovení: Přednosta kanceláře: Kaša. «

Jak patrno z tohoto výměru, hlučinský okresní úřad mluví o »moravském« mateřském jazyku a »moravské« národnosti. Než moravské národnosti není. Abychom vylíčili tohoto »Moravcec, uvádíme, že se učí v Opavě češtině u

učitele z povolání, že tedy česky neumí. Ve statistice o sčitání lidu jest však tento »Moravec«, který nedovede ani česky, veden jako »Čech« nebo »Čechoslovák«. Ostatně dokonce i »slovenská« národnost jest sporná, neboť opavský krajský soud v kterémsi případu, kdy byl žádán tlumočník slovenského jazyka, vyslovil, že takového není. Tím méně lze mluviti o nějaké »moravské« národnosti.

Vláda v souvislosti se sčítáním lidu výslovně prohlásila, že nebude vykonáván nižádný nátlak, naopak, že každý může svobodně přiznati svou národní příslušnost. V rozporu s těmito prohlášeními jest však hořejší, doslovně uvedený výměr, který není ojedinělý, nýbrž bylo jich dodáno sta. O nějakém svobodném přiznání mateřského jazyka nebo národní příslušnosti nelze tedy mluviti. Z hlučínských případů lze spíše usuzovati, že také jinde, kde jest tomu podobně, jako na př. na Těšínsku, nebo v německých menšinových územích Moravy a Čech, jakož i Slovenska, postupovalo se úplně podobně. Tím však jest velmi vážně ohrožen ráz sčítání lidu.

Proto se podepsaní táži předsedy vlády:

1. Víte o metodách sčítacích komisařů a schvalujete je?

2. Víte zvláště o hlučínských případech?

3. Jste ochoten zrušiti pokuty, uložené pro sčítáni lidu?

4. Jste konečně ochoten dáti opraviti výsledky sčítání lidu, ohrožené takovýmto postupem?

V Praze dne 30. prosince 1931.

Inž. Jung,

Schubert, Geyer, Knirsch, Simm, Krebs, Kasper, dr. Luschka, Köhler, dr. Hassold, Horpynka, dr. Petersilka, Matzner, Kunz, Fritscher, Zajíček, dr. Schollich, dr. Hanreich, Inž. Kallina, dr. Keibl, Scharnagl.

1562/XV. (překlad).

Interpelace

poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi vnitra,

že četnictvo pronásleduje organisace mládeže německé strany národní.

Jak známo, nezná československé zákonodárství pojmu »strany«, ačkoliv politické strany

jsou uznanými nositeli celého politického života. Marné byly dosud pokusy po léta trvající, aby se konečně zjednalo jasno. Všechny politické strany si tedy v posledních letech pod rozličnými firmami a jmény zřídily organisace mládeže. Tyto ovšem, jako strana sama, rovněž tím trpí, že není právního a zákonného stavu. Úřady se k nim ostatně chovají podle směru strany velmi odlišně. Patří-li organisace mládeže ke straně vládní, jest mlčky trpěna a nerušena. Patří-li však k oposičnímu směru, velmi malicherně se pronásleduje a trýzní, aby se její činnost omezila a znemožnila.

I německá strana národní založila v posledních měsících četné organisace mládeže pod jménem »Grenzlandjugend« (mládež z pohraničí). Při tom mohli jsme všude konstatovati, že úřady jí Činily a činí všechny možné překážky. Tak v Opavici, Albrechticích a v Třemešné ve Slezsku zahájilo četnictvo v těchto dnech hrdelná vyšetřování, když se dovědělo, že v těchto obcích mají býti založeny »skupiny mládeže z pohraničí (Grenzlandjugendgruppen)«. Již přípravná porada se označovala jako příčící se zákonu. Působí to dojmem, jakoby tímto odstrašováním měla se mládež odvrátiti od přistupování ke »Grenzlandjugend«.

Proti tomu jednostrannému, nepřátelskému nakládání musí se německá strana národní co nejostřeji ohraditi, poněvadž se toto chování příčí shromažďovací svobodě, ústavou zaručeně každému státnímu občanu. Co se dovoluje jedné straně, nesmí se zakazovati druhé a jen proto, poněvadž jest v oposici k vládě.

Podepsaní táží se tudy pana ministra vnitra, je-li ochoten

1. dáti konečně politickým stranám právní základ pro jejich činnost a

2. vydati pokyny, aby i »Grenzlandjugend« německé strany národní mohla bez překážek vyvinouti svou činnost a aby se učinila přítrž každému zbytečnému trýznění?

V Praze dne 22. listopadu 1931.

Dr. Schollich,

dr. Hanreich, Matzner, Horpynka, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Scharnagl, Fritscher, Schubert, Kasper, dr. Keibl, Inž. Kallina, dr. Hassold, Bobek, Greif, dr. Petersilka, dr. Luschka, Knírech, Inž. Jung, Geyer, Krumpe, Zajíček, Simm, Köhler, Krebs.

1562/ XVI. (překlad).

Interpelace

poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi vnitra

o útisku, který provádí krnovská státní policie.

Na den 16. prosince 1931 pozvala krnovská místní skupina německé národní strany své členy k debatnímu večírku, a to písemně, ústně a tímto oznámením v časopise »Jägerndorfer Zeitung«: »Německá národní strana. Ve středu dne 16. t. m. koná se v 8 hodin večer v zasedací síni Živnostenského spořitelního a záložního spolku, Radniční náměstí 12, debatní večírek místní skupiny a vážení členové strany se vybízejí k hojné účasti. Pan župní náčelník a zástupce předsedy strany dr. A. Koberg podá zprávu o posledních událostech ve straně. «

Večer v 8 hodin dostavil se do zasedací síně inspektor státní tajné policie Mlčoch a prohlásil, že má rozkaz účastniti se této debatní schůze. Bývalý posl. dr. Koberg mu odpověděl, že v přítomnosti policejního orgánu nebude mluviti o vnitřních, čistě osobních věcech strany a vyzval přítomné, aby s nim šli do městské kavárny. Přes to policejní inspektor žádal, aby se mu předložili pozvánky, a vytýkal, že nebyla vyložena presenční listina, ačkoliv se ještě vůbec nemohlo začíti, jelikož se předseda ještě nedostavil a řečník dr. Koberg teprve právě přišel. Poněvadž se někteří účastníci nemohli vykázati pozvánkami, hrozil policejní inspektor svolavateli udáním, načež se mu ještě jednou oznámilo, že pro tento formální nedostatek stejně se upouští od schůze. Pak většina přítomných, asi 30 osob, odešla do městské kavárny na koncert. Policejní inspektor se tam později dotazoval, nekonala-li se schůze v oddělené místnosti této kavárny, což se však nestalo.

Poněvadž se takové případy množí, táží se podepsaní pana ministra vnitra, schvaluje-li toto chováni státní policie a vydal-li snad pokyn, aby se dohlíželo na podobně vnitřní debaty strany?

V Praze dne 5. ledna 1932.

Dr. Schollich,

dr. Hanreich, dr. Hassold, Geyer, Krebs, Hokky, dr. Szüllö Inž. Kallina, dr. Törköly, dr. Holota, Fedor, Dobránsky, Schubert, Kasper, Horpynka, Simm, Köhler, Knirsch, Inž. Jung, dr. Keibl, dr. Jabloniczky, Matzner.

1562/XVII.

Interpelace

poslanců dra Jos. Macka, inž. Nečase a soudruhů

ministru financi

o vyplácení dividend státem sanovaných

bank.

Ze zpráv v posledních dnech do veřejnosti proniknuvších vychází na jevo, že některé banky, jichž ztráty státem byly sanovány obnosy mnohamilionovými, hodlají vypláceti dividendy za rok 1931, dokonce v neztenčené výši, jak činily

i v létech předchozích. Výplata dividend u bank státem sanovaných jest nejenom činem veřejné morálce odporujícím, nýbrž také hrubým poškozením státu.

Zprávy o výplatě dividend houževnatě se ve veřejnosti udržují a nebyly dosud vyvráceny, takže vzniká opravdové nebezpečí, že výplata dividend se uskuteční. Veřejný zájem státu i všeho poplatnictva vyžaduje, aby dividendy za rok 1931 u sanovaných bank vypláceny nebyly.

Tážeme se proto pana ministra:

1. Zda zprávy o chystané výplatě dividend v sanovaných bankách jsou mu známy?

2. Jaké opatření hodlá učiniti, aby k výplatě dividend nedošlo?

3. Zda ochoten jest působiti k tomu, aby čistý zisk, pokud jej sanované banky vykazují, připadl sanačnímu fondu.

V Praze dne 12. ledna 1932.

Dr. Macek, Inž. Nečas,

Nový, Jurnečková-Vorlová, Husnaj, Chalupa, Biňovec, Staněk, Pik, Srba, Klein, dr. Winter, Kučera, dr. Mareš, Chalupnik, dr. Markovič, Bečko, V. Beneš, Jaroš, Neumeister, Polach, Benda, Fr. Svoboda, Koudelka, Vácha.