jakož i státní příslušnosti je nebo smí býti v dnešní době vlastně věcí státních občanu a nikdy státních orgánů. Ale jistě sotva se lze obávati, že by se v Československu rozehřálo mnoho srdcí pro restauraci Habsburků. Nelze tedy pochopiti jednání opavské státní policie, poněvadž těžce poškodila vážnost státu v celé střední Evropě a mimo ni svým směšným jednáním. Neboť právem se všude srdečně smějí tomuto husarskému kousku státní policie. Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra: Víte o tomto případě a jste ochoten /rušiti zákaz omezující představení, jakož i uložené tresty a zároveň naříditi, aby státní policie byla poučena o oboru svých povinnosti a o rozumném provádějií zákonů? '
V Praze, dne 25. listopadu 1931.
Dr. Schollich,
Schubert, Simm, Horpynka, Krebs, dv. Hassold,
Kunz, Greif, Matzner, Geyer, dr. Luschka,
Knirsch, Kasper, inž. Kallina, Oehlinger, Frit-
scher, dr. Petersilka, inž. Jung, Köhler,
dr. Hanreich, dr. Keibl, Bobek.
1558/VIII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. E. Schollicha a druhů
ministrovi spravedlnosti o soudnictví na Hlučínsku.
Na Hlučínsku, 13 let po připojení tohoto území k Československé republice, stále ještě je v>jimečný stav a všechny pokusy, aby byl konečně zrušen, byly dosud marné. Za této svévolné vlády, nedbající žádného zákona, dějí CIVÍCÍ připomínající nejhrůznější středo\ék a dokazují, že obyvatelstvo, bez práva a bez 01 hrany, je vydáno úplně na pospas byrokratické vsemohoucnosti. Bohužel i soudnictví, ačkoliv by přece mělo jednati s největší nestranností, používá týchž metod, jak ukazuje tento případ.
Moric Brachtl bydlil od 7. října 1929 do 10. října 1931 u pekařského mistra a legionáře Františka Fussa v Chlebičové, čís. 15, v okieso hlučínském. Dne 8. září t. r. Brarhtl na schodišti upadl, poněvadž, tak jako vždy, nebylo osvětleno a způsobil si několik zranění. Na základě lékařského vysvědčení žaloval niajetníkii domu Fussa. aby mu zaplatil v ýdaje za lékařsko ošetření a ušiv výdělek, celkem 460 - - Kč. Dm 13. listopadu t. r. ve čtvrt na deset dopoledne konalo se pak líčení u hlučínského okresního soudu. Brachtl přišel bez právního zástupce Na české oslovení soudcovo prohlásil, že česky nedovede, načež se ho soudce opět česky otásal, proč tedy jde k českému soudu, neumí-li česky Po té vyšel soudce ze síně a s ním také zástupce
2žalované strany. Po 10 minutách přišli opét oba do zasedací síně a v líčení se pokračovalo výslechem obžalovaného. Soudce skončiv výslech obořil se na Brachtla, proč sem chodí, nedovede-li česky a předložil mu k podpisu zápis, který sepsal se zástupcem jeho odpůrce. Také tento vy zval Brachtla, aby jej podepsal. Poněvadž se pochopitelně zdráhal podepsati zápis, jemuž nerozuměl a který byl nesprav nv, soudce na něj zařval a vykázal ho ze zasedací síně. Brachtl sám nebyl vyslýchán o úrazu, který se mu přihodil a také hlavní svědek, který mu v den zranění poskytl první pomoc. nebyl připuštěn kr svědecké výpovědi.
Tak tedy vypadá soudnictví na Hlučínsku Jen proto, že někdo neumí česky, postupuje siproti němu jednostranně i před soudem! Průběh líčení, tak jako vždy, bude se pravděpodobně hleděti i v tomto případě vylíčiti jinak a pan ministr bude těmto údajům musiti věřiti: třeba jeste poznamenati, že Brachtl byl již jednou potrestán pro obvinění úředního orgánu. Také tento případ je příznačný U Brachtla byl před 2 roky proveden zájem a exekutor zabavil mu také věci, které podle zákona zabaveny býti nemohou, poněvadž jsou nutné k živobytí. Exekutoi citoval se také hrubě a urážlivě k rodině. Brachtl vylíčiv, jak se věc měla, podal stížnost, co/ mělo za následek, že exekuční orgánové nazvali jeho údaje samozřejmě nesprávnými, načež byl soudem odsouzen ke 200 Kč pokuty pro urážku úředního orgánu. Za svá prnvdnď tvrzení hvl na konec ještě potrestán.
Takovéto poměry nesmí se \ řádném státe trpěti; každému občanu musí se státi po právu Neznalost českého státního jazyka nemůže býti důvodem, abv se někomu odpíralo právo nebo právní ochrana, které mu přísluší.
Po_depsaní táží se tedy pana ministra. spravedlnosti:
Jste ochoten věc vyšetřiti a postarati se, abv i na Hlučínsku stalo se každému státnímu občanu po právu, i když nedovede čcskv?
V Praze, dne 24. listopadu 1931.
Dr. Schollich,
dr. Luschka, dr. Keibl, Matzner, inž. Kallina.
Horpynka, dr. Hanreich, dr. Hassold, Oehliii-
ger, Bobek, Krumpe, dr. Mayr-Harting, Schar-
nagl, dr. Petersilka, Fritscher, Knnz, Schubert,
Knirsch, Kasper, inž. Jung, Geyer, Greif,
Zajíček, Krebs, Simm. Kohler.
1W8/IX. (překlad).
Interpelace
poslance dv. F. Hassolda a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu v Cebivu u Bezdružic.
U poštovního úřadu v Cebivu u Bezdružic v západních Čechách byla po přeložení dřívějšího poštovního úředníka ustanovena poštovní úřednicí česká slečna, která naprosto nestačí, aby obstarávala řádné, pravidelné úřadování na poště, Na uvedené místo, kde je sama a kde má konati vedoucí službu, přišla bez, předběžného poštovního vzdělání, takže neměla v poštovní službě zkušeností a nevěděla si v vůbec rady. Hlavní potíží je že se v čistě německé krajino nemůže vůbec- dorozuměti s obyvatelstvem, poněvadž nedovede německy a již proto nemůže konati službu. Poštovní úřednice nemohla ani přijmouti telegram a odeslati jej, takže strana musila jeti do Konstantinových Lázní, aby mohla podati telegram, čímž jí vznikly útraty a ztráta času. Dokonce i při přijímání doporučených dopisu vyskytly se potíže.
Obyvatelstvo platící daně a poštovní poplatky má přece jistě nárok, aby poštovní úřad šel řádně.
Podepsaní se těch táží pana ministra pošt:
I. Je pan ministr ochoten ihned vyšetřiti poměry u poštovního úřadu v Cebivu?
2 Je pan ministr ochoten přeložiti poštovní úřednici z Cebiva k jinému poštovnímu úřadu a do Cebiva přeložiti německého poštovního úředníka, nebo aspoň poštovního úředníka, který dovede tak německy, jak toho vyžaduje služba?
V Praze, dne 7. prosince 1931.
Dr. Hassold,
Horpynka, dr. Hanreich, Schubert, Knirsch,
Oehlinger, Scharnagl, dr. Schollich, dr. Keibl,
Köhler, Bobek, Simm, Greif, Geyer, Krumpe.
dr. Petersilka, Kunz, inž. Kallina, Matzner,
inž. Jung, Kasper, Krebs.
1558/X. (překlad).
Interpelace
poslance H. Krebse a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu v Röhrsdorfu.
O úřadování poštmistra Ilka u poštovního úřadu v Röhrsdorfu došly nu v poslední době různé stížnosti, o jejichž nápravu naléhavě žádám. Uvádím zde tento skutečný případ.
Dne 14. listopadu 1931 chtěla paní Marie Knesplová poslati svému synu Arnoštu Knesplovi do Jiviny u Kláštera-Hradiště nad Jizerou balík s prádlem. Balík a průvodka byly opatřeny tímto německým zněním:
»An Ernst Knespl, bei Herrn Karl Zigmund in Jivina hei Müncbengratz Když paní Knesplová
přišla na poštu, listonoš přijal balík a dal naň průvodní číslo. Poštmistr Ilk průvodní číslo s průvodky strhl a otázal se. kde je »Munchengratze«s poznámkou, že »Miinchengrátz« musilo by býti napsáno česky »Mnichovo Hradiště«. Poněvadž paní Knesplová nemohla mu odpověděti, poštmistr Ilk jí balík i pruvodku vrátil a prohlásil, že je nemůže přijmouti.
Spolubydlící z domu, který šel do Cviková, vzal týž balík s německy napsanou, nezměněnou adresou na poštovní úřad do Cviková a tam jej podal a byl tam bez závady přijat o odeslán.
Paní Knesplová šla dne 15. listopadu odpoledne obstarávati nákupy a blízko pošty potkala poštmistra Ilka, který si ji zavolal, že balík, který' byl podán v Cvikově, leží na poštovním úřadě v Rohrsdorfu a že adresa musí býti změněna. Poněvadž přejímající úředník, vrchní poštmistr z Cviková prohlásil, že balík byl ve 12 hodin v poledne bez závady odeslán, jest jen možno, že poštmistr Ilk z Rohrsdorfu provedl svémocně revisi a vzal si balík k sobě na poštu. Paní Knesplová adresu již nezměnila, nýbrž nestarala se již o balík, který cvikovskv poštovní úřad řádně přijal. Balík byl pak také skutečně příjemci v Jivrně dodán.
Táži se pana ministra:
1. Je ochoten tuto věc - která není ojedinělá - v Röhrsdorfu vyšetřiti?
2. Je pan ministr ochoten výsledek svého šetření tazateli oznámiti a zvláště vyšetřiti, jakým právem zkoumal poštmistr Ilk balíkovou poštu v Cvikově a svémocně zadržel balík?
3. Je pan ministr ochoten naříditi, aby poštmistr Ilk byl poučen, že účelem pošty a jejích úředníků není trýzniti obyvatelstvo, nýbrž dopravovati dopisy a balíky?
V Praze, dne 2. prosince 1931.
Krebs,
inž. Jung, Simm, dr. Hanreich, Kasper, Horpynka, dr. Hassold, Oehlinger, Bobek, Geyer, Köhler, Greif, Krumpe, dr. Mayr-Harting, dr. Schollich, Schubert, Scharnagl, dr. Keibl, dr. Petersilka, Knirsch, inž. Kallina, Matzner.
1558/XI. (překlad).
Interpelace
poslance Hádka a soudruhů ministrovi sociální péče
o zamítnutí žádosti Josefa Storma z Dobrné o starobní podporu.
Na podzim roku 1928 obecní úřad v Dobrné(okres děčínský) podal Ústřední sociální pojišťovně žádost, aby Josefu Stormovi z Dobrné
č. 180, povolila důchod pro přestárlé. Žádost byla zamítnuta. Druhou žádost podal Josef Storm ministerstvu sociální péče a prosil, aby radost byla znovu vyšetřena a doporučena.
Na tuto žádost odpověděl ministr dr. Czech pod číslem 2208/I/A/3-1931, dne 14. ledna 1931. Ministr dr. Czech se žádostí Josefa Storma nezabýval, nýbrž povolil mu jen mimořádnou podporu 200 Kč.
Jest jasné, že se touto jednorázovou podporou 70letému invalidovi Stormovi nepomohlo. Josef Storm musí býti pro své stáří a nezpůsobilost k práci určitě zařazen do pojištění pro přestárlé.
Je tedy ministr sociální péče dr. Czech ochoten žádost Josefa Storma znovu přezkoumati?
Zařídí dr. Czech, aby Josef Storm byl zařazen do pojištění pro přestárlé?
V Praze. dne 10. prosíme 1931.
Hádek,
Dvořák. Barša. Tyll, Gottwald. Babel, J. Svoboda, Kuhn, dr. Stern, Novotný, Hodinová, Čižínská, Krosnář, Kubač. Hrubý, Śliwka. Kliment, K. Procházka, Kopecký, Zápotocký,
Štětka.
1558/XII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hassolda a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o stavbě nové poštovní budovy v Kraslicích v Rudohoří.
Ministerstvo pošt jistě dobře ví že v Kraslicích je mimořádně naléhavé potřebí nové poštovní budovy. Přípravné práce jsou celkem provedeny a o nutnosti této stavby netřeba jistě dlouho mluviti Kraslice jsou přímo na říšskoněmeckých hranicích. V německých místech, ležících naproti. stojí bizvadné moderní poštovní úřady. Tím více musí těch při obvyklém, silném pohraničním styku zvláště cizinci bíti do očí zaostalé a primitivní poměry u kraslické pošty. Kraslice jsou však také význačné průmvslové místo a tamější poměry na poště jsou prostě nedůstojné průmyslového místa! Pro stále více vzrůstající nezaměstnanost a chudnutí obyvatelstva zahájení novostavby poštovní budov v by podstatně zmínilo stále obtížnější stav města. Bylo byl lze uvésti ještě mnoho důvodů, které jsou příliš nasnadě tak je je nemusíme zvláště uváděti
Ale zvláště třeba ještě zdůrazniti, že město s těžkými obětmi již, před několika lety zakoupilo cenné, velmi krásné staveniště uprostřed města, jedině pro budoucí poštovní budovu a je
pochybné, bylo-li by je lze udržeti volné pre určený účel, kdyby se zahájení stavby ještě dále odkládalo. Věc je tedy zvlášť naléhavá.
Podepsaní táží se tedy pana Hliništi a pošt:
Je pan ministr ochoten postarati se, aby se se stavbou nové, naléhavě nutné poštovní budovy v Kraslicích započalo určitě v roce 1932?
V Praze. dne 10. prosince 1931.
Dr. Hassold,
inž. Kallina, dr. Schollich, inž. Jung, Simm,
Oehlinger, Greif, dr. Mayr-Harting, Bobek,
Schubert, Knirsch, Kasper, Köhler, Matzner,
Horpynka, dr. Keibl, dr. Hanreich, Krebs,
Geyer, Krumpe, dr. Petersilka, Kunz.
1558/XIII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. J. Keibla a druhů ministrovi vnitra a financí
o chování československého celního úřadu v Českých Velenicích u Cmuntu, odporujícím platným jazykovým zákonům a předpisům.
Již delší dobu množí se stížnosti německých obchodníku a kupců, že československý celní úřad v Českých Velenicích odpírá uznati a potvrditi německo-česká tištěná vývozní prohlášení, v nichž odesilatel, příjemce u onačení zásilky je napsáno německy. Předpisy ustanovují že jen prohlášení musí býti české: tím je vyhověno dvojjazyčnému znění vývozního prohlášení Mám v ruce dvojjazyčné vývozní prohlášení firmy Bratří Hantschlové. ruční výroba skla v Boru u České Lípy, jehož jednotlivé rubriky uvedena firma vyplnila německy. Celní úřad odepřel potvrditi toto vývozní prohlášení, odpovídající předpisům, a vrátil je jmenované firmě dne 16. listopadu 1931 s poznámkou: Potvrzu-jeme pouze české prohlášení. «
Podle mínění podepsaných prakse jmenovaného celního úřadu odporuje předpisům a platnému menšinovému a jazykovému právu.
Podepsaní se tedy táží panu ministra vnitra a pana ministra financí:
Jste ochotni zaříditi čeho třeba, aby československý celní úřad v Českých Velenicích neztenčoval dále zákonné jazykové právo německých obchodníků a kupců a aby jmenovanému celnímu ůřadu bylo zvláště nařízeno, aby německy
vyplněná vývozní prohlášení uznával za platná a potvrzoval je?
V Praze, dne 10 prosince 1931.
Dr. Keibl,
di. Hanreich, Horpynka, Simm, Schubert, Köhler, Bobek, Oehlinger, dr Mayr-Harting, dr. Petersilka, Krumpe, Kasper, Krebs, inž. Jung, Matzner, inž. Kallina, dr. Schollich, dr. Hassold, Knirsch, Geyer, Greif, Scharnagl.
1558/XIV. (překlad).
Interpelace
poslance dr. J. Keibla a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o neslýchaných poměrech u poštovního úřadu v Röhrsdorfu u Cviková.
Dne 14. listopadu 1931 chtěla paní Marie Knesplová z Röhrsdorfu podati u tamějšího poštovního úřadu balík pro svého syna v Jivině u Kláštera-Hradiště nad Jizerou. Poštovní průvodka a balík byly opatřeny touto adresou- »An Ernst Knespel, bei Herrn Karl Zigmund in Jivina bei Mimchengratz. « Balík přijal listonoš. přilepil na něj průvodní číslo a připravil jej k odeslání Avšak poštmistr llk toto průvodní číslo s průvodky strhl, tázal se, kde leží Mnichovo Hradiště a poznamenal, že »Münchengratz« musí býti označen českým názvem Poté poštmistr llk jmenované paní vrátil balík i průvodku. Paní Marie Knesplová dala týž balík s německou, a nezměněnou adresou spoluobyvateli z domu, a to panu Adamcovi, aby jej podal u poštovního úřadu v Cvikově, a ten balík bez závady přijal
pro další dopravu. Ve 2 hodiny odpoledne téhož ne dal si poštmistr llk zavolati k sobě jmenovanou paní a řekl jí. že balík, který podala ve Cvikově, leží u poštovního úřadu v Rohrsdorfu a že může býti dopraven dále jen tehdy, změní-li adresu. Paní nic nezměnila a když zakročila u cvikovského poštovního úřadu, úředník který balík přijímal, jakož i tamější vrchní poštmistr jí prohlásili, že balík byl bez závady dopraven dále dne 14 listopadu o 12. hodině v poledne. Po tomto prohlášení cvikovského poštmistra se o osud svého balíčku u röhrsdorfského poštovního úřadu již nestarala. Dne 20. listopadu dostala od syna zprávu, že balík dostal
Jak bylo dodatečně zjištěno, pan llk vzkázal po listonošovi Gulichovi panu Adamci, aby k němu přišel a tipce mu vytýkal, že převzal balík pani Knesplové a odevzdal jej u cvikovského poštovního úřadu, že by se měl jako Čech styděti, že takovou věc podporoval.
Druhý případ, který názorně líčí činnost pana poštmistra Ilka, je tento:
Majetník auta Ulnch z Rohrsdorfu chtěl před nějakou dobou ve 3 hodiny odpoledne podati u rohrsdorfského poštovního úřadu peníze. Poštmistr Ilk odmítl přijmouti peníze s odůvodněním, že nemá nyní čas, aby podávající přišel opět o 1/2 5. odpoledne. Ale Ulrich neměl k tomu ani chuti ani řasu a podal peníze u cvikovského poštovního úřadu. Když se pak již k rohrsdorfskému poštovnímu úřadu nevrátil, poštmistr llk poslal k němu sice listonoše, ale peníze byly již podány
Ze dvou těchto událostí, o kterých víme, lze jasně viděti, že pan poštmistr llk v Rohrsdorfu zneužívá svého úředního postavení a svou národní nenávist k německému obyvatelstvu projevuje tím, že mu dělá všemožné potíže v poštovní dopravě, potíže, které jsou úplně zbytečné. ale jistě zlomyslné
Podepsaní se tedy táží pana ministra.
1. Je ochoten uvedené věci vyšetřiti?
2. Postarati se, aby se u rohrsdorfského poštov ního úřadu úřadovalo podle předpisů a aby se panu poštmistrov i Ilkovi co nejostřeji vytklo jeho národní záští?
V Praze dne 10 prosince 1931
Dr. Keibl,
dr. Hanreich, dr. Petersilka, Horpynka, dr.
Hassold, Scharnagl. dr. Schollich, inž. Kallina,
inž. Jung, Simm, Schubert, Matzner, Knirsch,
Bobek, Geyer, Krumpe, Oehlinger, Krebs,
Kasper, Greif, dr Mayr-Harting, Köhler.
1558/XV.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů
ministru vnitra o případu Jana Podoljáka.
Dělník Jan Podolják z Brordan. okr. Nitra. šel Hne 10. února 1931 s několika sousedy do lesa v Broďanech, aby si nasbíral suchého klestí Když se obyvatelé Broďan vraceli, vystoupil proti nim za stromem schovaný vnuk majitelky lesa Juraj Walsburg a bez jakékoliv výstrah namířil a vystřelil proti Janu Podoljákoví. Cely náboj vnikl do těla a způsobil jmenovanému těžké zranění. Lékaři se obávají, že se stav jmenovaného bude v důsledku rány stále horšiti. Když byl Podolják dopraven do ošetření, vyžádal si, aby četníci učinili trestní oznámení na pachateleČetníci skutečně přišli k Podoljakoví případ vyšetřovat a dne 16. března byl skutečně odsouzen Podolják a jeho svědkové, každý k peněžité pokutě, případně trestu vězením ve vyměří 4 dnu za sbírám klestí. Mladý pán, střílející do lidi
jako do zajíců, zůstal nepotrestán. Na žalobu právního zástupce Podoljákova JUDra St. Horného, advokáta v Praze, vydal okresní soud v Topolčanech dne 9. října 1931 toto rozhodnutí: Tv 186/31-8.
Panu Janu Podoljakovi.
Okresní soud v Topolčanech, oddělení IV., Vám sděluje z poukazu státního zastupitelství v Nitře, že Vaše trestní oznámení, které jste učinil na Juraje Walsburga v Broďanech u státního zastupitelství v Nitře, St 2046/31, nemůže být vzaté do povahy. Trestní oznámení bylo již jednou pravoplatně zastaveno a sice z rozhodnutí vrchního soudu v Bratislavě, odděl. II., ze dne 19. srpna 1931. č. j. I odd. II. 83/31. které bylo Vašemu právnímu zástupci dru Stanislavu Hornému v Praze dne 7. září 1931 řádně doručeno.
Okresní soud v Topolčanech, dne 9. října 1931.
Podpis nečitelný.
Ptáme se pana ministra:
Sdílí názor slovenských soudů o tom, že panský lotřík smí beztrestně střílet do lidí, jen proto, že je vnukem velkomožné paní Natálie Oldenburgové?
Nebo je ochoten poučiti příslušné činitele, že trestní oznámení pro těžké ublížení na těle, doložené řádně oznámenou řadou svědků a vedené proti známému a přímému pachateli, nesmí býti bez potrestání jeho zastaveno, i když jde o oznámeni dělníka proti »urozenému« darebovi?
Co učiní, aby se těžce raněnému dělníku dostalo jeho práva a vinník odsouzen nejen k řádnému trestu za svůj čin, ale i k okamžitému vyplacení náhrady ušlého zisku, bolestného, léčebného a odškodného dělníku Janu Podoljakovi?
V Praze, dne 29. prosince 1931.
Štětka,
Śliwka, Steiner, Kuhn, Kliment, Kubač, Krosnář, Gottwald, Höhnel, Hruška, Hrubý, Novotný, Dvořák, Török, Vallo, Kopecký, Babel, Zápotocký, Tyll, Čižinská, J. Svoboda. Hodinová;
1558/XVI.
Interpelace
poslance štětky a soudruhů ministru vnitra a ministru spravedlnosti
o nezákonném zatčeni a věznění dělníka Františka Krčina a o nezákonném zabavení jeho věcí.
Dne 11. prosince 1931 o 16. hodině byl v Benešově u Prahy četníkem zatčen František Krčin, stavební dělník ze Selce č. 50, pp. Velešín s odů-
vodněním, že prý sbíral na oběti střílení v Dolní Lípové. Stalo se to na udání průvodčího vlaku Praha-č. Budějovice, který opět tvrdil, že prý ho jistý »pán« (patrně jakýsi boháč) vyzval, aby dal dělníka Krčina zjistit.
Krčin byl pak odveden na četnickou stanici v Benešově a aniž s ním byl sepsán protokol, byla mu odejmuta jedna sběrací listina, vydaná po schválení státním zastupitelstvem v Praze, dále legitimace komunistické strany č. 85. 759, zpáteční dělnický jízdní lístek Velešín-Praha s průkazkou a celá peněžitá hotovost 14. 50 Kč. Žádosti, aby mu byla vydána potvrzenka o zabavení věcí, nebylo vyhověno. Po 18. hodině byl Krčin odevzdán četníkem do vazby okresního soudu v Benešově, Tam byl bez výslechu ponechán do 11 a půl hodiny druhého dne. Teprve potom provedl okresní soudce výslech, sepsal protokol a propustil Krčina na svobodu. Ze zabavených věcí byla mu vrácena pouze průkazka. Zpětný lístek ani peníze vráceny nebyly. Byl obviněn, že část sebraných peněz zpronevěřil. Ve skutečnosti sebral na listině vykázaných Kč 30. 50 a to Kč 16. 50. které již před cestou nechal doma v Selci a potom odvedl řádně důvěrníkovi, a na cestě vybral 14. - Kč, které mu byly četnictvem zabaveny. Z toho je patrno, že o žádnou zpronevěru vůbec nešlo, nýbrž že toto tvrzení bylo pouhou záminkou k jeho zatčení pro pouhou skutečnost, že sbíral na oběti střílení do frývaldovských dělníku.
Tak byl dělník František Krčin po celý den nevinně vězněn, ačkoliv od počátku mezi jiným poukazoval na to, že má druhého dne, t. j. 12. prosince dopoledne odvolací přelíčení u krajského soudu v Č. Budějovicích. Byl však v nezaviněné nepřítomnosti odsouzen. Z vazby byl propuštěn bez jízdního lístku, vráceno mu pouze 50 haléřů a nemohl proto pokračovat v cestě ke své rodině. Po celou dobu od svého propuštění byl sledován četníkem, takže byla zřejmá snaha znovu ho zatknout a po případě odsoudit pro potulku«. Musel se uchýlit k soudruhům v Benešově, kteří mu teprve poskytli potřebné peníze k jízdě domů. Zabavené věci dosud vráceny nebyly, ani nebylo vydáno potvrzení o jejich zabavení.
Ptáme se proto ministra vnitra:
Jak odůvodní postup četnictva v Benešově, které Krčina bez zákonného důvodu zatklo, nezákonně mu odebralo, výnos sbírky a jeho majetek, a dokonce odepřelo vydat o zabavených věcech potvrzení?
Jak zakročí proti těmto četníkům?
Ministra spravedlnosti se ptáme:
Jak odůvodní postup okr. soudu v Benešově?
jak proti tomuto nezákonnému postupu zakročí?
V Praze, dne 18. prosince 1931.
Štětka,
Kliment, Kopecký, Zápotocký, Hruška, J. Svoboda, Novotný, Höhnel, K. Procházka, Dvořák, Hodinová, Juran, Barša, Vallo, Babel, Kubač, Čižinská, Śliwka, Steiner, Hrubý, Gottwald.
1558/XVII.
Interpelace
poslanců Barši, Jurana a soudruhů ministru spravedlnosti
o případu dělníků Michala Sekaniny a Emila Navrátila.
Dne 18. května t. r. souzeni byli brněnským soudem dělníci L. Navrátil a Michal Sekanina pro novinářský článek. který nebyl uveřejněn. Článek byl nalezen při policejní prohlídce redakce a dělníci-autoři odsouzeni každý ke třem měsícům žaláře a 1000 Kč pokuty. Odvolali se s poukazem, že dosud trestáni nebyli. Leč při druhém soudním řízení byl jim trest zvýšen na 4 měsíce a obžalovaní zbaveni politických práv.
Ptáme se pana ministra:
Souhlasí « takovouto zřejmou a vyslovenou persekucí dělníků, kteří za svobodný projev svého mínění - zákonem zaručený - a dokonce ani neotisknutý byli odsouzeni dohromady k 8 měsícům vězení, ztrátě politických práv a 2000 Kč pokuty?
Je pan ministr ochoten tento »demokratický« postup soudních úřadů vůči dělníkům zmařit nařízením nového řízení, které by objektivně a spravedlivě posoudilo čin a osvobodilo jmenované?
V Praze, dne 29 prosince 1931.
Barša, Juran,
Dvořák, Novotný, Hrubý, Kubač, Krosnář, Kliment. Steiner, Śliwka, Hruška,. T. Svoboda. Kopecký, Vallo, Hodinová, Kuhn, Čižinská, Babel. Zápotocký, Gottwald, Tyll, Štětka.
1558/XVIII.
Interpelace
poslanců Kubače, Vallo a soudruhů ministru sociální péče
o péči o invalidy v nemocnici Milosrdných bratří ve Spišském Podhradí.
Léčení válečných poškozenou na Slovensku svěřeno je mimo jiné ústavy také nemocnici Milosrdných bratří ve S. Podhradí, umístěné v klášteře "300 roků starém, kde nemocní leží namačkáni po čtyřech v maličkých pokojících, v nečistotě - k obsluze 30 nemocných je tu jediná posluhovačka - a při nepopsatelně špatných poměrech stravovacích Ačkoli zemský úřad
v Bratislavě platí za osobu a den. 25. - Kč. dostávají nemocní teplou vodu a staré brambory, pro změnu někdy teplou vodu. brambory a zelí. Nápravy se nelze dovolat, protože bratří na stížnosti nic nedají u lékař prohlašuje, že nemůže nic dělat. Dále stěžují si chovanci, že nikdo z nich nedostane ani haléře stravného, je-li na dovolené. Ač je jinak velmi těžko obdržeti dovolenou z léčebného ústavu, prior Milosrdných bratří ve S. Podhradí ochotně dovolené uděluje - máme doklady se jmény příslušných invalidů -, ale neposkytne ani jízdné, ani stravné a přece zemskému úřadu v Bratislavě účtuje za všechny dny, kdy invalida byl na dovolené, plně tak jako by býval v ošetření. Při tom páteři chodí po okolí a na poutích žebrat na »naše těžce nemocné«, ač nemocní jsou vesměs invalidi, za něž má klášter placeno.
Tážeme se pana ministra.
Zná tyto poměry? Co učiní. aby invalidé i v klášteře ve Spišském Podhradí dostávali slušnou stravu, byli čistě opatřeni a dostali v případě dovolené náhradu za stravu? Jakým způsobem znemožní účtování dnů. kdy invalidé jsou na dovolené. Zr pro péči o vál poškozence v Bratislavě správou kláštera?
V Praze dne 29. prosince 1931.
Kubač, Vallo,
Tyll, Kopecký, Kliment, Krosnář, Novotný,
Kuhn. Zápotocký. J. Svoboda, Dvořák, Gottwald,
Hrubý, Barša. Höhnel, Török, Babel, Štětka.
Steiner, Hodinová, Śliwka.
1558/X1X (překlad).
Interpelace
poslanců K. Śliwky, Klimenta a soudruhů
ministrovi školství a národní osvěty
o přidělení dostatečné subvence nebo o postátnění polských soukromých škol: mateřských školek, obecných škol, měšťanských škol a polského reálného gymnasia v Orlové.
Ve Slezsku a v pohraničným území Moravy jest značný počet polských soukromých škol, které jsou vydržovány ze soukromých prostředku. z příspěvků a sbírek jednotlivých osob nebo kulturně-osvětových. spolku, jako jsou »Macier/ Szkolna«, »Zwiatzek Szkolny« atd. a proto nemohou plně vyhověti všem povinnostem, které ukládá školství nynější doba. Poněvadž vzrůstá hospodářská krise a chudne lid, který dosud vydržuje soukromé polské školy mohly by se tyto