Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
1558.
Interpelace:
I. posl. Bergmanna, Tučného a druhů vládě o systemisaci služebních míst úředníků III. služební třídy
u zemského úřadu v Praze,
II. posl. Bergmanna, dr Patejdla, Zeminové a druhů min. financí o hromadném propouštění kancelářských a výpomocných sil u finančních úřadů,
III. posl. Geyera a druhů min. vnitra, jak chebské velitelství četnického oddělení vyřídilo podání německé národně socialistické strany dělnické v Teplé,
IV. posl. dr. Keibla, Simma a druhů min. národní obrany o událostech, které se staly pří návštěvě posluchačů příbramské báňské vysoké školy ve vojenském výzkumném ústavě dne 20 listopadu 1931,
V. posl. Bóllmanna, Hodiny a druhů vládě o těžké krisi našeho chovu dobytka,
VI. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti o zabavení č. 93 periodického tiskopisu "Neue Zeit" ze dne 21. listopadu 1931,
VII. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra o směšném jednáni opavské státní policie,
VIII. posl. dr. Schollicha a druhů min. spravedlnosti o soudnictví na Hlučínsku,
IX. posl. dr. Hassolda a druhů min. pošt a telegrafů o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu v Cebivu u Bezdružic,
X. posl. Krebse a druhů min. pošt a telegrafů o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu v Röhrsdorfu,
XI. posl. Hadka a soudr. min. sociální péče o zamítnutí žádostí Josefa Storma z Dobrné o starobní podporu,
XII. posl. dr. Hassolda a druhů min. pošt a telegrafů o stavbě nové poštovní budovy v Kraslicích v Rudohoří,
XIII. posl. dr. Keibla a druhů min. vnitra a financí o chování československého celního úřadu v Českých Velenicích u Cmuntu, odporujícím platným jazykovým zákonům a předpisům,
XIV. posl. dr Keibla a druhů min. pošt a telegrafů o neslýchaných poměrech u poštovního úřadu v Röhrsdorfu u Cvikova,
XV. posl. Štětky a soudr. min. vnitra o případu Jana Podoljáka,
XVI. posl. Štětky a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti o nezákonném zatčení a věznění dělníka Františka Krčína a o nezákonném zabavení jeho věcí,
XVII. posl. Barši, Jurana a soudr. min. spravedlnosti o případu dělníků Michala Sekaniny a Emila Navrátila,
XVIII. posl. Kubače, Vallo a soudr. min. soc. péče o péči o invalidy v nemocnici Milosrdných bratří ve Spišském Podhradí,
XIX. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. min. školství a nár. osvěty o přidělení dostatečné subvence nebo o postátnění polských soukromých škol: mateřských školek, obecných škol, měšťanských škol a polského reálného gymnasia v Orlové,
XX. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. min. veřejných prací o subvencích na elektrisaci v obcích Nebory a Oldřichovice ve Slezsku,
III. volební období.
5. zasedání.
XXI. posl. Śliwka, Klimenta a soudr. min. sociální péče o přeložení fryštátského okresu při t. zv. "stravovací" akci z kategorie "rolnické" do kategorie "průmyslové",
XXII. posl. Śliwka, Klimenta a soudr. min. sociální péče o udělováni podpor v nezaměstnanosti také nezaměstnaným, kteří nejsou příslušníky Československé republiky, ale již po léta v republice přebývají.
1558/I.
Interpelace
poslanců H. Bergmanna, Al. Tučného a druhů
vládě
o systemisaci služebních míst úředníků
III. služební třídy u zemského úřadu
v Praze.
Provedením zákona čís. 125/1927 přešlo asi 160 úředníků bývalé samosprávy - III. služ. třídy - do služeb zemského úřadu v Praze. Z toho je asi 49 úředníků býv. zemského správního výboru, zbytek úředníků okresních.
U býv. zemského správ, výboru jednalo se
o místa skutečně odpovědnější, které výkon kancelářské služby daleko převyšovaly. Při jmenování do III. služeb, třídy byly také vybíráni úředníci s výbornou kvalifikací a vyšším předběžným vzděláním. Většina úředníků zastává dřívější místa až dosud, ba je jim přidělována ještě práce odpovědnější. (Na př. v oddělení 5. )
U úřadů okresních jednalo se pak též o místa u důležitých podniků okresních a okresy domáhají se rovněž uznání a systemisování těchto míst.
Jedná se o školené úředníky s delší služební dobou.
Při poslední resystemisaci nebyla však u zemského úřadu vůbec žádná místa III. služ. třídy systemisována. Tito úředníci jsou tudíž vyřazeni z výhod platového zákona a drží místa, získaná převodem, neboť ani u býv. zemského výboru nebyla systemisace prvá - s ohledem na chystaný zákon č. 125 - u II. až IV. služ. třídy provedena.
Dnes však tento neudržitelný stav vyniká ještě tím, že u všech úřadů a všech služebních tříd provádí se povyšování z resystemisace i z přirozených úbytků - a jen úřednictvo III. služ. třídy u zemského úřadu je i z tohoto mála vyřazeno - a jak se zdá - pro celou svoji budoucnost.
§ 17. platového zákona je tudíž u této skupiny úřednictva vůbec neproveditelný a stav věci působí trapně nejen na postižené úřednictvo, ale
i na okolí, neboť vzbuzuje dojem, že platový zákon neplatí pro všechny stejně.
Nedotýkáme se morální stránky tohoto neblahého stavu, jisto však je, že působí depresivně, a to na celý stav, postupují-li kolegové mladší u jiných služebních tříd - a jen úřednictvo TIL služební třídy je trestáno doživotně zastavením postupu jen proto, že jako dobří pracovníci byli převedeni do vyšší služební třídy.
Po stránce zákonné je spravedlivá náprava možná, neboť § 10, odst. 2. vlád. nařízení č. 163/30 praví: »Systemisace služebních míst, které úředníci, přestoupivší podle § 10 do státní služby, zaujímali neb vázali v den před přestupem do státní služby, zaniká, neustanoví-li vláda jinak... «
Lze se tudíž zcela spravedlivě dovolávati na vládě příslušného ustanovení, zvláště když nad to systemisace (resystemisace) byla vyhlášena již dne 27. října 1930, tedy ještě před vydáním vlád. nař. č. 163/1930.
Zákonných překážek tudíž nestává a nestává ani překážek rázu finančního, poněvadž úředníci platu III. služební třídy již podle převodu požívají a jsou také právoplatně do III. služební třídy zařazeni.
Jde jen o to, umožniti jim pro budoucnost vyhlídku na postup ve smyslu platového zákona a aby nebyli zcela vyloučeni z výhod § 17 zákona č. 103/1926.
|
Pro zemský úřad v Praze jednalo by se o následující místa skutečného stavu: |
|
|
V 4. plat. stupnici.. |
1 služ. místo, |
|
v 5. plat. stupnici.... |
10 služ. míst, |
|
v 6. plat. stupnici.... |
10 služ. míst. |
|
v 7. plat. stupnici.... |
28 služ. míst. |
které možno zcela odůvodněně vzíti za základ počtu míst systemisovaných.
Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:
1. Jsou-li jí tyto poměry známy?
2. Co hodlá vláda činiti, aby oprávněnému přání zmíněných úředníků bylo vyhověno a systemisace služebních míst úředníků III. služební třídy u zemského úřadu ve smyslu § 5 zákona č. 103/1926 byla provedena?
V Praze, dne 18. prosince 1931.
Bergmann, Tučný,
dr. Patejdl, David, Netolický, inž. Záhorský, dr. Moudrý, Fiala, Solfronk, Lanc, Malý, Richter, Mikuláš, Šmejcová, Jos. Tůma, B. Procházka, Pechmanová-Klosová, Slavíček, Sladký, dr. Stránský, Langr, Hatina.
1558/II.
Interpelace
poslanců H. Bergmanna, dr. Patejdla, Fr. Zeminové a druhů
ministru financí
o hromadném propouštění kancelářských a výpomocnych sil u finančních úřadů.
Finanční správa zaměstnává již po řadu let pro jednodušší služební výkony, psaní upomínek, vyplňování jednodušších platebních rozkazů atd. několik set kancelářských sil výpomocných s denním platem 20-24 Kč a to na dobu potřeby. Ustanovovací dekrety těchto sil mají toto znění:
»K Vaší žádosti ze dne......přijímáme
Vás jako kancelářskou výpomocnou sílu s denním platem 24 Kč a to na dobu potřeby.
Požitky budou Vám vypláceny od.....v měsíčních lhůtách pozadu, po srážce poloviny nemocenského příspěvku, který jste povinna platiti podle zákona čís. 117/1926 Sb. z. a n. a poloviny pensijního příspěvku podle ustanovení zákona č. 89/1920 Sb. z. a n.
Pro Váš služební poměr neplatí vladní nařízení ze dne 7. července 1926, čís. 113 Sb. z. a n., a nemáte nároku na definitivní ustanovení neb starobní zaopatření pro sebe a příslušníky rodiny.
Výpovědní lhůta se strany zaměstnavatele je jednodenní. Při opuštění služby jste vázána výpovědí 14tidenní. «
Překvapuje, že výpovědní lhůta se strany zaměstnavatele je jednodenní a se strany zaměstnance 14tidenní, ačkoliv podle předepsaných srážek na nemocenské a pensijní pojištění lze souditi, že na tyto zaměstnance se vztahuje ustanovení o výpovědní lhůtě zaměstnanců soukromých ve vyšších službách.
Lze tedy pochybovati o zákonnosti ustanovovacích dekretů hořejšího znění. K 1. lednu 1932 mají zemská finanční ředitelství propustiti všechny tyto výpomocné síly a to i takové, které jsou zaměstnány u finančních úřadů až několik let a jsou zapracovány v agendě berní a daňové a mohou i samostatně pracovati.
Důvodem k tomuto opatření má býti údajně vyčerpání úvěrů na platy těchto sil preliminovaných. Uvážíme-li, že účetní uzávěrka za rok 1930 vykazuje 4, 700. 000 Kč nedoplatků daňových, že depurace nebyla dosud provedena a u zemských finančních ředitelství leží množství nevyřízených odvolání a žádostí o odpisy daňové, jak se na nich dohodly berní správy s poplatníky, že ukládání a vybírání daní povážlivě vázne, že berním úřadům všech instancí přibude značně práce nově přijatými zákony daňovými, nemůžeme se zbaviti obavy, že krise v berní administrativě ještě vzroste, když manipulační výkony, jaké konaly síly výpomocné, o jejichž propuštění se jedná, budou musiti nyní vykonávati kvalifikovaní úředníci pro ukládání, předpisování a vybírání daní. Tím znovu uvázne nejen vybírání nedoplatků běžných i nových daní a státní pokladna bude ochuzena o očekávané příjmy z nedoplatků běžných i nových daní, což bude míti nedozírné následky hospodářské i finanční.
Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra financí.
1. Jsou-li mu tyto poměry známy, a je-li ochoten opatřiti nutné úvěry, aby nedošlo k propouštění jmenovaných výpomocných sil, nýbrž aby bylo těchto využito k zmírnění krise berní administrativy?
2. Je-li ochoten učiniti vše, aby daňové nedoplatky byly zlikvidovány a berní administrativa uvedena byla do běžného stavu?
3. Je-li ochoten podepsaným podati zprávu o tom, co v této věci zařídil, aneb učiniti hodlá.
V Praze, dne 17. prosince 1931.
Bergmann, dr. Patejdl, Zeminová,
Langr, Stejskal, Netolický, Solfronk, Lanc, Hatina, Pechmanová-Klosová, Mikuláš, Malý, Polívka, Fiala, Sladký, Šmejcová, Tykal, Tučný, David, Jos. Tůma, inž. Záhorsky, Richter, Slavíček, B. Procházka.
1558/III. (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů ministrovi vnitra,
jak chebské velitelství četnického oddělení vyřídilo podání německé národně socialistické strany dělnické v Teplé.
Dne 2. září 1931 mezi 6. a 7. hodinou večerní jel nádražní třídou Josef Kohl z Teplé na svém kole, na kterém byl připevněn drobný, hnědobílo-červený praporeček. Jdoucí za ním velitel četnické stanice z Teplé, vrchní strážmistr Josef Ježek, na něj zapískal. Kohl ovšem nevěděl, kdo pískal a koho se písknutí týkalo, až ho upozornila jistá paní jdoucí touto cestou. Kohl se vrátil k četníkovi čekajícímu u nádraží. Tento vzal Kohla s sebou do předsíně k osobní pokladně, prohlásil, že praporeček je černo-bílo-červený a zakázaný. Kohl řekl, že jsou to barvy hnědá, bílá a červená. Četník strhl praporeček s kola, odvedl Kohla do železniční kanceláře a tázal se česky přítomného českého železničního zřízence je-li praporeček černý, nač mu kladně odpověděl. Praporek byl pak zabaven s poznámkou, že bude předložen úřadu, aby prozkoumal jeho barvy. Poté sepsal v nádražní kanceláři Kohlova data. Německá národně socialistická strana dělnická v Teplé stěžovala si proti tomuto jednání četníka jak skupinovému velitelství v Karlových Varech tak i velitelství v Teplé a při tom konstatovala:
1. Zabavený praporek je hnědo-bílo-červený.
2. Četník neměl práva praporek strhnouti, nýbrž jen žádati, aby byl sňat.
3. Nádražní kancelář není místo vhodné pro četnický výslech.
Chebské velitelství četnického oddělení vyřídilo tuto stížnost takto (Exh. č 1737/1931 ze dne 3. listopadu 1931):
"K dopisu ze dne 1. října 1931 oznamuji, že konaným šetřením nebylo zjištěno, že by se postup vrchního četnického strážmistra Josefa Ježka příčil platným předpisům. Velitel: Borský. "
Tážeme se pana ministra:
1. Odekdy jsou nádražní místnosti úřadovnami četnictva k takovým úředním činnostem?
2.. Vyhovovalo jednání četnického vrchního strážmistra skutečně předpisům?
3. Stal-li se služební přestupek, jest pan ministr ochoten jej stíhati a vydati náležité, nejpřísnější pokyny?
4. Jest ochoten oznámiti výsledek úředního zkoumání barev?
V Praze, dne 10. prosince 1931.
Geyer,
Krebs, inž. Jung, dr. Schollich, dr. Hanreich, dr. Hassold, Greif, Scharnagl, dr. Petersilka, Krumpe, Oehlinger, Horpynka, dr. Keibl, Simm, Knirsch, Kasper, Köhler, Schubert, inž. Kallia, Matzner, Bobek, dr. Mayr-Harting, Kunz.
1558/IV. (překlad).
Interpelace
poslanců dr. J. Keibla, Simma a druhů ministrovi národní obrany
o událostech, které se staly při návštěvě
posluchačů příbramské bánské vysoké
školy ve vojenském výzkumném ústavě
dne 20. listopadu 1931.
V pátek dne 20. listopadu 1931 podnikla příbramská báňská vysoká škola exkursi do Prahy, při které chtěla navštíviti také vojenský výzkumný ústav.
Před návštěvou oznámila však správa tohoto ústavu vůdcům exkurse, že prohlídka nemůže býti dovolena jednak cizincům, jednak také posluchačům vysoké školy, kteří jsou sice českými státními občany, ale hlásí se k německé národnosti.
Podepsaní spatřují v tom neslýchané odstrčení německých studentů a opět skutečnost, ze které vyplývá, že se se státními občany německé národnosti v tomto státě nakládá jako s méně oprávněnými a jako se státními občany druhé třídy. Tento případ ovšem způsobil mezi německými studenty oprávněné vzrušení a hluboké rozhořčení. Právem poukazují, že němečtí studenti musejí sice konati vojenskou službu, ale že se jim překáží poznati vojenské ústavy, jejichž zařízení a vnitřní práce mohou jim býti pro studium užitečné a prospěšné.
Proto se podepsaní táží:
1. Je pan ministr národní obrany ochoten tuto věc vyšetřiti?
2. Jest ochoten naříditi, aby se německým studentům příbramské báňské vysoké školy dodatečně povolila nová exkurse do vojenského výzkumného ústavu?
3. Aby velitelství tohoto vojenského ústavu dalo přiměřené dostiučinění německým studentům příbramské báňské vysoké školy?
V Praze, dne 15. prosince 1931.
Dr. Keibl, Simm,
Horpynka, dr. Hassold, Oehlinger, Bobek, Greif, Krumpe, dr. Petersilka, Kunz, Köhler, Krebs, inž. Kallina, dr. Schollich, dr. Hanreich, Matzner, Schubert, Knirsch, inž. Jung, Geyer, Kasper, Scharnagl.
1558/V. (překlad).
Interpelace
poslanců Böllmanna, Hodiny a druhů
vládě o těžké krisi našeho chovu dobytka.
Zemědělský chov dobytka, který v naší republice je z 90% v rukou drobných a středních rolníků, a který je podstatnou složkou zemědělství a téměř jediným zdrojem příjmů horských rolníků a rolníků v chudých Krajinách, kde pěstování obilí ustupuje před chovem dobytka, prožívá nyní těžkou krisi cenovou a odbytovou. Tuto kritickou situaci zavinily především špatné žně, jmenovitě slámy a krmiva, takže zemědělci ze strachu, že nebudou moci dobytek přes zimu uživiti, hromadně jej prodávají. Také potřeba peněz na úhradu nutných výdajů nutí zemědělce k těmto nuceným prodejům, takže trhy jsou nyní přímo zaplaveny dobytkem. Mimo to dovoz hovězího dobytka a vepřů, dále masa a mlékárenských výrobků (másla, sýrů, mléka a sýroviny) z ciziny působí ničivě, při čemž se většinou zboží dováží pod vlivem valutového dumpingu nebo vývozních prémií.
Tato velká nabídka na trzích nezůstává ovšem bez vlivu na ceny dobytka, které v poslední době náhle klesly. V posledních dnech byli prodáváni na některých domácích trzích býci 1 kg živé váhy za 1. 50 Kč, krávy 1 kg živé váhy za 1 Kč, telata 1 kg živé váhy za 4 Kč a vepři 1 kg živé váhy za 4 až 5 Kč. Podobný pokles cen vidíme také na hlavních trzích v republice. Zatím co 80 a více procent domácího dobytka přihnaného na naše trhy zůstává neprodáno, dovážejí se velká množství cizího dobytka, která zaplavují ústřední trhy velkoměst, tím znemožňují odbyt domácího dobytka a působí, že ceny domácího dobytka klesají hluboko pod výrobní náklady.
Zemědělské vrstvy zjistivše, že všechny prostředky svépomoci jsou příliš slabé, aby čelily příčinám katastrofálních poměrů na dobytčím trhu a poznavše, že nejde o přirozený pokles cen, nýbrž o zcela mimořádné zřícení cen, které může způsobiti úplný rozvrat, ba zničení základů našeho chovu dobytka a tedy ohrožuje živobytí množství drobných rolníků, žádají, aby pro nynější kritický stav byl úplně zastaven dovoz dobytka, který je zbytečný a který ničí náš chov dobytka.
Československá republika jest jediný středoevropský stát, který v nynější těžké době nevydává přísných opatření, jimiž by zabránil katastrofální záplavě domácích trhů zahraničním dobytkem. Tak na příklad Rakousko, které před krátkou dobou bylo ještě silným odběratelem zahraničního dobytka, brání se proti jeho dovozu zavedením zvýšených cel, dále zřízením dobytčí ústředny a devisovými opatřeními. Také Francie zavedla povolovací řízení a povolila jen bezvýznamné dovozní kontingenty na rok 1931 jako předběžné stadium k úplnému zákazu dovozu cizího dobytka. Do Německa, Švýcarska a středoevropských státu je nyní dovoz úplně zakázán.
Obchodní smlouvy uzavřené v poslední době s cizími státy tuto situaci zhoršují jednak ustanovením vyšších kontingentů, jednak liberální praksí při proclívání a zvěrolékařských prohlídkách na hranicích. Nepříznivě působí také nepoměr mezi cenami ustanovenými pro živé vepře a cenami vepřového masa a déle smluvní ceny, poskytnuté pro dovoz vepřů přes 120 kg. Jiné státy využívají těchto sazeb zvýšeným dovozem sádelných vepřů (nejen bagounů), který je větší než je smluveno, a tím snižují ceny, a to nadměrnou nabídkou jakostně horšího masa z lehčích vepřu také ceny tohoto.
Proto zemědělci žádají, aby smluvní úprava cel na vepře přes 120 kg byla co nejdříve zrevidována a aby se týkala výslovně jen bagounů.
Jakýkoliv dovoz dobytka, jakož i dovoz všech zvířecích výrobků budiž podroben povolovacímu řízení. Pokud je nutný dovoz některých výrobků, budiž regulován zvláštní organisací za spoluúčasti Sdružení pěstitelů a zemědělců pro zpeněžení dobytka.
Také poměry na domácím trhu vyžadují naléhavého zlepšení a proto zemědělci žádají, aby podle vzoru jiných států byla podporována akce dožadující se zřízení svépomocné organisace pro zpeněžení dobytka, která by usilovala o zlepšení odbytu domácích výrobků a pravidelné zásobování trhu domácím dobytkem. Dosavadní způsob zásobování nejhlavnějších spotřebních středisk, který se většinou zakládá na spekulačním zájmu několika cizích dovozců, působí značné kolísání cen a poškozuje jak výrobce, tak také spotřebitele. Jako přechodná opatření, která by mohla zmírniti dnešní krisi v dobytkářství, bylo by možno provésti snížení sazeb na dopravu dobytka z odlehlých míst na hlavní trhy, dále snížení nákladních sazeb při dovozu krmiv, která musí zemědělec nyní kupovati, aby nahradil schodek způsobený letošní neúrodou krmiva.
Pro krajiny, které byly postiženy živelními pohromami, budiž uvažováno o zaopatření krmiva za pomoci státu, aby se zabránilo ještě dalším ztrátám nezbytným odprodejem dobytka.
Dosavadní daně a poplatky buďtež přezkoumány a sníženy v poměru k cenám dobytka a masa, budiž upuštěno od dvojího vybírání daně z masa při zásilkách z venkova a poplatky na trzích buďtež podstatně sníženy.
Také naše mlékařství octlo se v obtížné situaci abnormálním dovozem mlékárenských výrobků z ciziny, zakládajícím se většinou na dumpingu.
Od 1. ledna 1931 do 31. října 1931 bylo dovezeno do Československa 159. 5 vagonů másla za 27, 697. 000 Kč, kdežto za celý rok 1930 bylo dovezeno jen 12 vagónů. V téže době podstatně také stoupl dovoz sýrů a sýrovin, takže tyto položky jsou značně pasivní.
Tyto výsledky vidíme v době, kdy máme velký nadbytek domácích mlékárenských výrobků, jež nelze prodati ani za značně snížené ceny. Tento stav je následek špatné celní ochrany v době, kdy všechny ostatní státy bezohledně zvyšují celní ochranu své vlastní mlékárenské výroby, takže náš stát je nyní vítaným odbytištěm vývozců celého světa. Naši zemědělci důrazně žádají, aby povolovací řízení bylo rozšířeno nu veškerý obor mlékárenské výroby a aby dovoz těchto výrobků byl úplně zastaven. Zemědělská veřejnost právem upozorňuje, že cizí dovoz v tak velkém rozsahu v době těžké domácí odbytové krise je mrháním naší valuty a zjevem, který ohrožuje její stabilitu.
Podepsaní se tedy táží:
1. Ví vláda o této těžké situaci našeho dobytkářství, která vážně ohrožuje existenci všech zěmědělských vrstev?
2. Jakými opatřeními zamýšlí vláda poskytnouti rychlou pomoc?
V Praze, dne 23. listopadu 1931.
Böllmann, Hodina,
Halke. Kaliňák, Wagner, Böhm, Gläsel, Prokop, Dorič, inž. Žilka, Vančo, Teplanský, Zierhut, Heller, Platzer, Windirsch, Machník, Kočandrle, dr. Kalaš, Vencl, Skopal-Procházka, Viereckl.
1558/VI. (překlad).
Interpelace
poslance inž. R. Junga a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení č. 93 periodického tiskopisu »Neue Zeit« ze dne 21. listopadu 1931.
Číslo 93 v Opavě vycházejícího periodického tiskopisu »Neue Zeit« ze dne 21. listopadu bylo
zabaveno pro zpráv u obsaženou na stránce 4. Tato zpráva byla nadepsána Opava (Střední Evropa se směje). « Jednala o přímo groteskním případě, jehož střediskem jest provedeni revue »U bílého koníčka. V tomto kuse vystupuje zemřelý císař František Josef. Nebylo to však naprosto holdování monarchii, nýbrž spíše opak. Že toto představení neohrožuje republikánské státní formy, dokazuje to, že tento kus se hraje i v republice Rakouské. V Československu musil býti císař proměněn ve »vévodu«. Ačkoliv je to samo sebou směšné, opavská státní policie to leště překonala tím, že nařídila, že »vévoda« rozhodně nesmí býti podoben» císaři«. Jinde nebyla tak směšná opatření učiněna. Tak se hrál kus na několika německých a českých divadlech bez závady. Nejen to: všude byl také přijat s pochvalou, poněvadž obsah jeho je veselý a na několik hodin dává zapomenouti na vážnou přítomnost. Opavska státní policie dovolila si nyní Provésti i ten kousek, že redaktora Viléma Fischera z časopisu » Deutsche Post« odsoudila k pokutě 500 Kč nebo 5 dnům vězení a herce Josefa Engelharta k pokutě 200 Kč nebo 2 dnům vězení, poněvadž oba tleskali. Jíní diváci to také dělali, ale nebyli stíháni.
Ale i to ještě bylo předstiženo zabavením zmíněné zprávy »Střední Evropa se směje«, v periodickém tiskopisu »Neue Zeit«. Celkem byla v této zprávě zabavena čtyři místa. Zbyly jen dva malé zlomky. Zabavená místa zněla:
»Naše státní policie nejen vede přímo groteskní boj proti nám národním socialistům a našim slavnostem, nýbrž dala se také zlákati, aby si v boji proti tleskajícím návštěvníkům divadla ziskala nové vavříny... Nervosní pánové od naší státní policie asi ztratili cit pro to. že tímto řízným postupem« k zamezení vybájených monarchistickych nebezpečí prokazují nejhorší službu své věci. Jak lze za prvé vlastní republice vydávati tak špatně vysvědčení a v pochvale herce, osoby snížené na operetní figuru, ale vždy do dějin patřící, viděti nebezpečí pro republiku nebo »přehmat« proti republikánským mravům?.... Není snad spíše pronásledování nevinných, tleskajících diváků snížením vážnosti republiky? Neboť Opava se hodně nasmála nervositě sociálně demokratického udání a obžaloby větřících monarchistické nebezpečí, neméně ovšem zakročení úřadů.... Což nervosní páni, vydávající rozsudek, vůbec nepomyslili, že se v takovém případě jeden redaktor postaví za druhého, že se kolegové postarají, aby o takovém rozsudku s příslušnými vysvětlivkami a důsledky zvěděl veškerý tisk střední Evropy? Pánové jsou nyní slavní, celá střední Evropa se směje tak řízné opavské státní policii, která béře vážně již i operetní figurky a divadelní potlesk. Ano, slepá horlivost jen škodí a snadno může z vážných strážců klidu a pořádku udělati Novotné. Že naši přátelé ze sociálně demokratické strany hráli v události s kusem »U bílého koníčka« ostudnou úlohu prvního řádu, jen tak mimochodem. Dovolujeme si přáti jim tento veselý úspěch. Jak se může člověk tak zesměšniti.
Tato kritika jest jistě veskrze oprávněná Státní policie měla by skutečně dělati něco du-
ležitějšího než v každé maličkosti větřiti hned ohrožení státu. Stát jistě nestojí na tak slabých nohou, jak se asi domnívá opavská státní policie. Státní zastupitelství nemělo by zabav ování takové věří podporovati.
Podepsaní táží se pana ministra:
Schvaluje toto zabavení? Není-li tomu tak, je ochoten naříditi opavskému státnímu zastupitelství, aby příště neomezovalo takto svobodného projevu mínění?
V Praze. dne 25. listopadu 1951.
Inž. Jung,
Geyer, Schubert, Kasper, Knirsch, Köhler, Krebs, Simm, dr. Hanreich, dr. Schollich, Horpynkn, Oehlinger, Greif, Kunz, Scharnagl, dr. Petersilka, Bobek, Matzner, dr. Keibl, inž. Kallina, dr. Hassold, Krumpe, Fritscher.
1558/VII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. E. Schollicha a druhů ministrovi vnitra
o směšném jednání opavské státní policie.
Stálý strach o zabezpečení státu vyhání prapodivné květy, jak ukazuje tento případ:
V opavském městském divadle hraje se nyní jako v četných jiných německých a českých městech, operetní revue »U bílého koníčka«, ve které, jak známo, vystupuje také starý císař František Josef. Zatím co na jiných jevištích a také při opavském českém představení herec hrající císaře mohl ho věrně napodobiti a vystoupiti dokonce ve staré rakouské uniformě polního maršálka se zeleným chocholem, byl na německém jevišti degradován na vévodu. Když několik návštěvníků divadla chtělo projeviti pochvalu herci hrajícímu »vévodu«, větřila v tom státní policie monarchistický projev a dokonce redaktora časopisu »Deutsche Post« Fischera pro tento přestupek odsoudila k pokutě 500 Kč Opavská státní policie učinila dále mnoho směšných opatření, tak na př. musil herec hrající »vévodu* odložiti masku císaře a také několik rakouských pochodů bylo zakázáno. Za každý projev pochvaly při této části kusu hrozilo zatčení.
Těmto všem opatřením nechť rozumí, kdo může. Lze si je vysvětliti jen psychosou úzkosti o trvání státu, který se cítí ohrožen již pochvalným potleskem v divadle a jak se zdá, musí se obávati, že v nejkratší době bude obnoveno habsburské panování. Jako demokrati měli bychom všichni najiti mínění, že určování státní formy