nýbrž aby jim byly plně zaručeny platné výhody a práva?
V Praze, dne 26. listopadu 1931.
Simm,
Köhler, Oehlinger, Krumpe, dr. Luschka, dr. Schollich, Krebs, Bobek, Greif, Knirsch, Geyer, Kasper, Scharnagl, Zajíček, dr. Hanreich, dr. Keibl, inž. Kallina, Horpynka, dr. Hassold, Matzner, Schubert, Fritscher, dr. Petersilka, inž. Jung, dr. Mayr-Harting.
1547 X. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hassolda a druhů ministrovi vnitra,
že poslední úřední soupis lidu nebyl úplně proveden.
Jako důkaz, že poslední úřední soupis lidu nebyl úplně proveden, předkládáme panu ministrovi originály dvou sčítacích archů, na nichž je zapsáno 9 osob veskrze německé národnosti Tyto sčítací archy sčítali komisař v Železné Rudě na šumavě prostě neodevzdal.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1. Je-li pan ministr ochoten ihned naříditi, aby připojené původní sčítací archy byly úředně zaslány Státnímu statistickému úřadu?
2. Je-li pan ministr ochoten v odpovědi na interpelaci oznámiti, byly-li sčítací archy Státnímu statistickému úřadu zaslány?
V Praze, dne 4. prosince 1931.
Dr. Hassold,
dr. Schollich, dr. Keibl, inž. Kallina, dr Hanreich, Horpynka, Matzner, Krebs, inž. Jung, Geyer, Simm, Knirsch, Köhler, dr. Luschka, Scharnagl, Krumpe, Kunz, Kasper, Fritscher, dr. Petersilka, Greif, Oehlinger.
1547/ XI. (překlad).
Interpelace
poslanců H. Krebse, J. Geyera a druhů ministrovi vnitra
o nezákonitém označení na bankovkách Československé Národní banky.
Před několiku měsíci byl vydán výnos ministerstva vnitra, který okresním úřadům a komisařstvím státní policie ukládal, aby dbaly, že se pro označovaní československé korunové měny smí užívati výlučné výrazu »Kč«, nikoliv však snad »Ktsch« nebo jen »koruny«. Podle tohoto výnosu byly četné osoby potrestány a ústecké firmě pro to státní policie zabavila dokonce její obaly, poněvadž byly označený místo »Kč« jen výrazem »koruny«. Také podepsaný interpelant, posl. H. Krebs, byl jako odpovědny redaktor časopisu »Tag«, potrestán pokutou 100 Kč, poněvadž v nadpise časopisu, jejž řídí, nebylo předplatné označeno v »Kč« nýbrž v korunách. V této věci bylo panu ministrovi vnitra podáno několik interpelací. Pod č. t. 1406/V uznal pan ministr, že tyto tresty byly veskrze správné a prohlásil, že zkratka »Kč« pro československou měnu je předepsána § 5 zákona ze dne 10. dubna 1919. č. 187 Sb. z. a n., a že »úřady, které požadují, aby bylo užíváno této zkratky nejednají svévolně, nýbrž plní jen ustanovení zákona«
Podepsaní upozorňují pana ministra vnitra, že ne všechny státní orgány provádějí tento zákon stejné. Jak se pan ministr vnitra vždy může osobně přesvědčiti, jsou bankovky, které uvádí v oběh Československá Národní banka, s výjimkou nejnovějšího vydání 50korunové bankovky, veskrze označený výrazy »Kronen« nebo koruna«, korun a »koruna.
Bankovky po 10, 20. 100, 1000, jakož i bankovky po 5000 Kč nemají nikde označení »Kčs. takže se vydání těchto bankovek příčí ustanovením zákona ze dne 10. dubna 1919. č. 187 Sb. 7. a n. Dovolujeme si tedy předložiti panu ministrovi vnitra tyto otázky:
1. Ví pan ministr vnitra, že československé bankovky, s výjimkou nejnovějšího vydání 50korúnové bankovky, jsou veskrze označený korunami a nikoliv »Kč«
2. Je pan ministr ochoten užíti proti Československé Národní bance stejných ustanovení zákona ze dne 10. dubnu 1919. č. 187 Sb. z. a n.. jak se jich užilo proti jiným státním občanům, když užili označení »koruny« místo »Kč a fest ochoten dáti zabaviti a zničiti všechny bankovky Československé Národní banky, které nejsou podle zákona označeny »Kč«?
5. Je pan ministr ochoten pana guvernéra Československé Národní banky a jeho předchůdce právě jako jiné státní občany potrestati proto, že zákonitý název československých bankovek nahradil výrazem »koruny« místo »Kč ?
Nebo:
4. Je pan ministr vnitra ochoten ihned zrušiti výnos ministerstva vnitra nebo zemského úřadu, který zakazuje označovati československou měnovou jednotku jinak než Kč ?
V Praze dne 5. prosince 1931.
Krebs, Geyer,
Kasper, Knirsch, Köhler, Schubert, dr. Keibl, inž. Kallina, Simm, inž. Jung, dr. Hassold. Horpynka, Oehlinger, Bobek. Greif, Krumpe. dr. Petersilka, Scharnagl, dr. Mayr-Harting, dr. Hanreich, Matzner, dr. Schollich.
1547/XII. (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi financí
0 daňových stížnostech v případech zemědělců Jana Beckerta (okres liberecký)
a Josefa Linkeho (okres německojablonecký).
Ministerstvo financí pohlední dobou oznámilo několikráte, že nařídilo, aby se při vymáhání daní v odůvodněných případech přihlíželo ke zvlastním okolnostem. V tomto směru promluvil
i pan ministr financí, když se v poslanecké sněmovně projedná val státní rozpočet na rok 1932. Ale jak nižší finanční úřad v dbají pokynu ministerstva finálu i. vysvítá z tohoto případu:
zemědelec Jan Beckert z Voigtsbachu č. 19. berní okres liberecky, přišel požárem dne 14. říjn. i 1931 o své hospodářské budovy. Beckert je drobu v" zemědělec. Ponrvadz výtěžek z jeho hospodářství mu nestačí, musí pracovati ještě i v továrně. Nezaplatil ještě všech duní. Liberecký herní úřad provedl u něho herní zájem a když, pro Škodu způsobenou požárem přes nejlepší úmysli vyhořelý nemohl platiti. vedl proti Bcckertovi exekuci. Již dříve Beckert oznámil libereckému bernímu úřadu, že pru požár hospodářských budov, upadl nouzi a že proto nemůže dane za platiti. Přes to se dne 23. listo pádu 1951 dostavil do vyhořelého hospodářství exckutor a neodešel dříve, oř mu Beckert dal jako splátku im daňový dluh 40 Kč, které si vypůjčil u souseda. Víme zcela určité, že činí pan ministr financí nemůže souhlasiti s tímto Krutým postupem vůči pohořelému, kteryž postup musí divoce rozvášniti i člověka jinak klidného. Tuto událost však dokazuje, že se naprosto nedbá nařízcní ministerstá financí, která naším úřadům ukládají, aby v odůvodněných případch vybíraly daně mírněji, a že se služba vykonává jen mechanicky bez ducha a bez citu.
Opačny jest případ zemědělce Josefa Linkeho v Žibridicích č. 137, berní okres Německé Jablonné. Linke přeplatil na daních asi 5000 Kč. Když Linke počátkem prosince 1930 odevzdal své hospodářství, hleděl uspořádati své daňo\é věci a proto žádal od berní správy aby mu vrátila daňové přeplatky a mimo to náhradní úroky, daňovými přeplatky způsobené. Berní správa v Německém Jablonném dopisem ze dne 10. března 1931, č. XI-J-14/2 ai 30, uznala, že zemědělec l. inke má nárok na náhradní úroky, alf pře. s několikeré zakročení nemohl dostati prněz které inu patří.
Z vylíčených případů je zřejmo. že finandní správa často velmi bezohledně uplatňuje svá daňové nároky. zatím co, jde-li o splnění práv
ních nároků poplatníku, jedná se zdlouluivostí, kterou jinak poplatníkům vytyká.
Pro tyto vvlíčené události tážeme se pana ministra financí:
1. Je-li ochoten dáti vyšetřiti vylíčené případy a podati o nich zprávu.
2. je-li dále ochoten působiti na to, aby se nižším úřadům znovu naléhavě připomenuly pokyny, že se mají daně od poplatníků v odůvodněných případech vymáhati šetrné.
3. je-li ochoten naříditi, aby i právní nároky poplatníků byly urychlené vyřízeny?
V Praze, dne 1. prosince 1931.
Windirsch,
Hulke, Glasel, Hodina, Platzer, Zierhut, Wagner,
Heller, Böhm, Viereckl, Böllmann, Oehlinger,
Bobek, Greif, Krumpe, dr. Petersilka, Kunz,
Fritscher, Scharnagl, dr. Luschka, Zajíček,
dr. Mayr-Harting.
1547 XIII. (překlad).
Interpelace
poslanců Kuhnové, Babela a soudruhů
ministrovi veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
o poměrech v chomutovské nemocnici.
Poměry v chomutovské nemocnici jsou hanebné. Nemocnice je příliš malá a stísněná. Osoby pohlavně nemocné a jiní nemocní mají jednu umyvárnu, jednu toiletu. Místnost, ve které leží osoby pohlavně nemocné, bousedí s jinými místnostmi. Nyní řádí mezi dětmi epidemický záškrt. K disposici jsou 3 místnosti a v nich leží v jedné posteli 2, 3 ba dokonce 4 děti. Ztroskotalo úsilí lékařů, aby od okresního úřadu dostali finanční podporu.
Nemocniční zřízenci neznají osmihosinného pracovního dne: pracují nepřetržité. Při tom dostávají mzdu 400 Kč mě. síčně.
Tážeme se pana ministra:
Íest ochoten napraviti tyto hrozné poměry? est ochoten vvslati do Chomutova ihned komisi a poskytnouti nutné peníze?
V P r a z e dne 10. prosince 1931.
Kuhn. Babel,
J. Svoboda, Kliment. Čižinská, Hruška, Hodinová, Kubač, Höhnel, Krosnář, Hrubý, dr. Stern, Juran, Dvořák, K. Procházka, Štětka, Gottwald, Vallo, Tyll, Steiner, Novotný.
1547/ XIV. (překlad).
Interpelace
poslance F. Oehlingera a druhů ministrovi národní obrany
o sebevraždě vojína Petery z Králové Dvora nad Labem.
Deníky přinesly kdysi zprávu o sebevraždě vojína Petery z Králové Dvora n. L., kterou spáchal dne 10. listopadu 1931. Petera sloužil u hraničářského pluku č. 2 v Trutnově.
Teprve nyní jsou známy bližší důvody, které vojína v jeho zoufalství dohnaly k smrti. Při cvičení vypadl vojínovi Peterovi náboj z ruky. Svobodník-cvičitel na tento náboj naplival a přikázal vojínovi, aby jej ústy zvedl. Vojín Petera, který sloužil teprve od l. října 1931, ze strachu před trestem vyhověl tomuto nehoráznému rozkazu, nemohl se však přenésti přes neslýchané ponížení a nekvalifikované pokoření a vrhl se před vlak jedoucí kolem kasáren a byl nalezen již jako zohavená mrtvola.
Podle tohoto stavu věci táží se podepsaní pana ministra národní obrany:
l. Jest ochoten dáti velmi přísně vyšetřiti toto do nebe volající trýznění vojáků?
2. Jest ochoten dáti co nejpřísněji potrestati provinilého svobodníka-rvičitele a pohnati k odpovědnosti i dozorčího instrukčního důstojníka?
3. Jest pan ministr ochoten přísně naříditi vojenským úřadům, aby se vojenský výcvik vojínů, zvláště nováčků prováděl vždy lidsky, aby se konečně jednou učinila přítrž tomuto trýznění vojínů, které je výsměchnem lidství?'
V P r a z e dne 30. listopadu 1931
Oehlinger,
Bobek, dr. Holota, dr. Petersilka, Scharnagl,
Nitsch, dr. Szullo, Fedor, dr. Jabloniczky, Do-
bránsky, Zajíček, Szentiványi, Krumpe, dr.
Mayr-Harting, Greif. dr. Luschka, Kunz, Frit-
scher, Stenzl, dr Törköly, Eckert, Prause,
Hokky.
1547/XV. (překlad).
Interpelace
poslance F. Oehlingera a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o neudržitelných poměrech při doručování pošty z Hostinného do Čermné.
Veškerou poštu pro Čermnou odnaší denne Hostinného 80 letý člověk, který má měsířnó plat jen asi 230 Kč
Pošta, která dojde do Černíne, většinou se neroznáší, nýbrž strany musí si ji ponejvíce odnésti nebo dáti si ji odnésti z konsumuí piodejny. Tento stav velmi poškozuje strany, že dostanou poštu opožděně a také ohrožuje listovní tajemství
Podepsaní se tedy tářží pana ministra:
1. Ví o neudržitelném doručování pošty z Hostinného clo Čermné u Hostinného?
2. Je pan ministr ochoten zříditi pro obec řermnou vlastní poštovní úřad, poněvadž obec Ceimná má asi 1200 obyvatelů s 200 domy?
3. Je pan ministr ochoten, dokud nebude zřízen samostatný poštovní úřad v Čermné, dáti doručovati poštu z Hostinného clo Čermné kvalifikovaným a náležite placeným listonošem?
V Praze dne 20 listopadu 1931
Oehlinger,
Bobek, dr. Petersilka, Scharnagl, Zajiček, Nitsch, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Dobránsky, dr Törkoly, Hokky, Fedor, Pranse, Eckert, dr. Holota, Stenzl. Szentiványi, dr. Mayr-Harting, Krumpe, Kunz, dr. Luschka, Greif, Fritscher.
1547/XVI. (překlad).
Interpelace
poslanců Eckerta, Stenzla, Prause a druhů
ministrovi školství a národní osvěty.
že na dívčí obecné škole v Mariánských Lázních nebyly povoleny pobočky.
Místní školní rada v Mariánských Lázních podala již loňského roku zemské školní radě V Praze žádost, aby povolila zříditi pobočku čtvrté třídy dívčí obecné školv v Mariánských Lázních, do které chodilo 74 dětí a žádost byla zamítnuta pres to, že byly uvedeny řádné důvody.
Hoduc podali tedy dne 25 záží 1930 stížno kzemské školní radě, ve které se praví:
Deti, které dnes docházejí do čtvrté třídy obecné školy v Mariánských Lázních, neudělaly právě velký pokrok již proto, že se v posledních těch letech několikráte měnil učitel, a podepsaní stojí tudíž na stanovisku, zajisté odůvodněném, že právě 4. třída obecné školy má zvláštní vyznám pro všeobecné vzdělání a pro další úspěch dětí v pozdějším životě, zvlášte pro děti, které chtějí dále studovati.
Kdežto tato třída byla dosud rozdělena ve dvě oddělení A a B, bylo toto rozdělení zrušeno počínaje školním rokem 1930/1931 a obě třídy byly spojeny.
Dnes dochází do IV. třídy dívčí obecné školy v Mariánských Lázních neméně než, zdůrazňujeme, 74 (sedmdesátčtyři) dětí
Vysoký počet dětí je s to škoditi dětem na prospěchu a na zdraví a poněvadž školní docházka jest povinná a poněvadž děti musí do školy docházeti pravidelně, pokládáme to za těžké poškozování svých dětí, jakožto lidé, odpovědní za dětské zdraví, prospěch a vyučování.
Školní síň je 6 metrů široká, 10 metrů dlouhá a 4 m vysoká, je v mí umístěno 74 dětí. Odečteme-li prostor připadající na stupínek, katedru atď., uličky mezi lavicemi atd., vidíme, že děti sedí tak blízko vedle sebe, že to zajisté velice odporuje zdravotním předpisům. Takový počet dětí napěchovaných v jedné místnosti jisté je nejpříznivějším hnízdem zárodků všech možných nemocí a bakterií a musíme se přímo diviti, že dosud mezi dětmi nepropukly nákazy a nakažlivé choroby. A to tím spíše, že podle rozvrhu hodin musí se děti nesporně tak dlouho zdržovati v místnostech, že není dobře možná výměna vzduchu, jak je žádoucí se zdravotního stanoviska, neboť děti mají na př. v pondělí vyučování od 8-11 a od 1-5 (pro docházku do kursu českého jazyka).
Aby při 74 žácích učitel vyučoval podle individuality žákovy, je zajisté nemožné a přes všechnu lásku a energii učitelů a přese všechnu dobrou vůli nelze to jistě normálně požadovati Netřeba teprve dokazovati, že tato okolnost je důležitá právě ve 4. třídě, kterou třeba zajisté pokládati za zvláštní přípravu pro vyšší školy.
Žijeme v lázeňském městě, právem se od nás žádá, abychom zachovávali zdravotní předpisy, jaké nejsou zvykem v jiných místech. Místo, aby se dětem ukazovaly výhody vyplývající ze zachovávaných zdravotních pravidel a výhody zdravotního zařízení, právě ve stáří, kdy děti dovedou již silně chápati, neděje se to tam. kde by se tomu měly učiti, to je ve škole.
Do Mariánských Lázní jako lázeňského místa přijíždí množství zahraničních hostů a cizinci se přímo ostýcháme vyprávěti takové skutečnosti, jak jsou zde vylíčeny, poněvadž by je právem pokládal za nemožné.
Shrnujíce, uvádíme ještě jednou:
»1. Školní síň nestačí, aby v ní po dlouhé hodiny bylo lze bez újmy na zdraví umístiti 74 dětí a učitele.
2. Velký počet dětí brání učiteli, aby si všímal individuality žákovy a ohrožuje zajisté do určité míry mravnost dětí, poněvadž nelze dohlížeti na děti.
3. Tyto poměry odporují předpisům o zdravotních zřízeních všeobecně a zvláště ve školách a zcela zvláště předpisům pro lázeňská místa. «
O této stížnosti se vůbec nejednalo, poněvadž rodiče nejsou prý legitimováni podati takovou stížnost. Zajisté nutno však vytknouti, že rodiče dodnes nedostali na tuto stížnost vůbec žádného výměru. Jinak je mezi vzdělanými lidmi vše-
obecně zvykem, že se na dopis odpoví. Pražská zemská školní rada neuznala však za nutno zachovati tuto samozřejmou, povinnou zdvořilost a tím jako ústřední úřad pro lidovou osvětu v Čechách dává příklad, který by se neměl právě napodobovati.
74 žákyň zůstalo tedy loňského roku napěchováno v jediné školní třídě
Letošního roku podala mariánskolázeňská místní školní rada znovu žádost o povolení pobočky k nynější 5. třídě dívčí obecné školy, do níž letos dochází 77 dětí. Tato žádost byla opět zamítnuta. Také odvolání podané proti tomu. jak se proslýchá, zemský úřad v Praze opět zamítne přes četná zakročení a obšírné vysvětlení věci.
Je-li již samo o sobě hanbou pro kulturní stát, když je 77 dětí napěchováno v třídě, která prostorově nepostačuje, pak stává se z této věci v Mariánských Lázních, do nichž jako světového lázeňského místa přijíždí tisíce cizinců, opravdová školská ostuda, která vrhá příznačné, pronikavé světlo na školství v tomto státě, zvláště na byrokratickou správu.
Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
Je pan ministr školství ochoten vylíčenou věc vyšetřiti a zjednati nápravu co nejdříve?
Je pan ministr dále ochoten upraviti zásadně zřizování poboček tím způsobem, aby příště nebyla již možná taková kulturní ostuda, jako napěchování 77 žákyň 5. třídy obecné školy v Mariánských Lázních v jedné třídě?'
V Praze, dne 1. prosince 1951.
Eckert, Stenzl, Prause,
dr. Peters, dr. Rosche, dr. Bacher, Jelinek, dr.
Schollich, inž. Kallina, Horpynka, Greif, Schar-
nagl, Fritscher, dr. Hanreich, dr. Keibl, dr. Has-
sold, Matzner, Oehlinger, Bobek, Krumpe, dr.
Mayr-Harting, dr. Petersilka, Zajiček, Kunz,
dr. Luschka.
1547/XVII. (překlad).
Interpellácia
poslanca dr. Szüllö a druhov celej vládě,
že sa liknavo zodpovedajú interpelácie, podávané v poslaneckej sněmovni.
Odstavec 2, §u 68, časti XI. zákona zo dňa 15. apríla 1920, čís. 325 Sb. z. a n., o jednacom poriadku poslaneckej snemovne Národného shromáždenia zreteľne vyslovuje že »je-li dotaz
podpísaný ešte inými 20 poslancami, je dotazovaný povinen do dvoch mesiacov písomne alebo ústné odpovedat, alebo uvedúc dôvody, odpoveď výslovne odoprieť...
Členov vlády viaže tedy zákonité ustanovenie, aby na interpelácie podané členami Národného shromaždenia do stanovenej doby odpovedali. A predsa dochádza zhusta k tomu, že odpovední činitelia vlády tohoto určitého ustanovenia zákona, ktoré sa nedá ináč vykladať, zanedbávajú a interpelujúcim poslancom dávajú odpovedi až po uplynutí mesiacov, ba nie zriedka i rokov po vypršaní tejto zákonitej lehoty.
Zákony republiky Československej sú pre všetkých občanov republiky závazné a nedodržovanie ich ustanovení je prekročením zákona, čo - i keby v každom prípade nemálo v zápätí sankcie trestné - musí sa s hľadiska morálneho vážne odsudzovat. Členov vlády treba pokladať za nejprednejších občanov republiky a preto u nich zachováváme zákonitých ustanovení je mimoriadne významné už i pre dobrý príklad. Bez rešpektovania zákonov nieto právnej istoty a predsa právna istota je jediným základom existencie štátu. Stupňované prehreší sa tedy proti existencii štátu prvý občan štátu, odpovedný vládny činiteľ, vzbudzuje-li svojím jednaním dojem, ako keby zákonité ustanovenia neuznával pre seba záväznými.
Následovne uvádzame interpelácie, na ktoré neobdržali sme odpovedi v lehote zákonom určenej:
1. Interpelácia poslanca dr. Szüllö a druhov celej vláde, o krivdivom vládnom dozore nad volným užíváním cirkevného majetku rímskokatolického na Slovensku. Podaná bola dňa 5. marca 1951 a uverejnená bola tiskom poslaneckej snemovne čís. 1007/XII.
2. Interpelácia poslanca dr Szullo a druhov celej vláde o odnárodňovaní, ktoré sa deje v obci Malá Borša. Podaná bola 19. marca 1931 a vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1045/VIII.
3. Interpelácia poslanca Dobránskyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety v záležitosti prof. Jána Dobeša. Podaná bola dňa 10. júna 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1210/XV.
4. Interpelácia posl. Fedora a druhov ministrom vnútra a spravodlivosti v záležitosti neoprávneného politizovania niektorých četníkov a konfiškácie časopisu »Vôla Ľudu«. Podaná bola dňa 1. apríla 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1082/III
5. Interpelácia poslanca Fedora a druhov ministrovi verejných prác o zredukovaní pracovnej doby banských robotníkov Banskej Štiavnice a okolia a o zoštátnení bratskej ústrednej pokladne. Podaná bola dňa 10. júna 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1210/XIV.
6. Interpelácia poslanca Hokkyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety o učiteľskom ústave s vyučovacím jazykom maďarským
v Podkarpatskej Rusi. Podaná bola dňa 20. februára 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 973/VI.
7. Interpelácia poslanca Hokkyho a druhov ministrovi sociálnej pečlivosti o pomeroch zavládnuvších v nemocenskej pokladnici v Užhorode. Podaná bola dňa 10. marca 1931, vyšla tiskom posl. sněmovně čís. 1035/VI.
8. Interpelácia posl. Hokkyho a druhov ministrovi sociálnej pečlivosti vo veci neudržitelných pomerov zavládnuvších v invalidnom a penzijnom podpôrnom spolku robotníkov v československej republike. Podaná bola dňa 30. apríla 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1108/XI.
9. Interpelácia poslanca Hokkyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety o dopoludňajšom vyučovaní maďarských žiakov občianskej školy v Mukačeve. Podaná bola dňa 12. júna 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1240/XV
10. Interpelácia poslanca Hokkyho a druhov ministrovi zemedelstva vo veci opravy kostola rím. kat. náboženskej obce v Dubovej. Podaná bola dňa 12. júna 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1240/XVII.
11. Interpelácia poslanca Hokkyho a druhov o pripojení silnice v Halmei k Rumunsku. Podaná bola dňa 20. júna 1931. vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1305/VIII.
12 Interpelácia poslanca dr. Jabloniczkyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety, že bratislavský školní referát zakázal maďarské školní mládeži účastniti se podniků spolku Toldy Kör. Podaná bola dňa 23. apríla 1931. vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1108/VI.
13. Interpelácia poslanca dr. Jabloniczkyho a druhov ministrovi spravedlnosti pro častější neodůvodněné zabavování periodického časopisu »Sajó Vidék«, vycházejícího v Rožňavě. Podaná bola dňa 30. apríla 1931, vyšla tiskom posl. snemovne čís. 1108/I.
Od podania jednej z najpozdejších týchto interpelácií uplynulo už takmer pol roku. t. j. šest mesiacov, aniž došla odpověď od příslušných činiteľov vlády, a preto tážeme sa celej vlády
a) Čo vie o tom, že členovia vlády veľmi často nedbajú ustanovenia odst. 2, §-u 68 zákona čís. 525/1920
b) Či je ochotná uistiť nás pre budúcnosť, že jednotliví činitelia vlády budú na interpelácie na nich riadené odpovedať v lehote určenej zákonom vyššie citovaným?
V Prahe v mesiaci decembri 1931.
Dr. Szüllö,
Fedor, Dobránsky, Szentiványi, dr. Törköly, dr. Holota, Nitsch, Krebs, dr. Jabloniczky, Hokky, dr. Schollich, dr. Han reich, dr. Keibl, inž. Kallina, Matzner, Horpynka, dr. Hassold, inž. Jung, Simm, Knirsch, Schubert, Kasper, Köhler, Geyer.
1547/XVIII (překlad).
Interpelace
poslanců H. Krebse, inž. R. Junga a druhů
ministrovi pro věci zahraniční a ministrovi vnitra.
že rakouskému státnímu občanu
E. Frauenfeldovi byl zakázán
vstup do Československé
republiky.
Vůdce vídeňské zupy nemeckých národních socialistu, rakouský státní příslušník Frauenfeld z Vídně byv pozván vedením zdejší strany, chtěl se zúčastniti porady v Praze, konané při zasedání celého vedení německé národně-socialistické stramy dělnické. Dne 15. t. m zadržela jmenovaného pohraniční policie při pohraniční kontrole v Českých Velenicích a přes to, že měl pas a průkazy úplně v pořádku znemožnila mu vstup na území Československé republiky.
Tážeme se panů ministrů
1. Věd,. že rakouský státní občan Frauenfekl byl dne 15. listopadu t. r. zadržen na československých hranicích a přes to, že měl průkazy v pořádku, byl mu zakázán vstup na území Československé republiky.
2. Jsou pani ministři ochotni oznámiti tazatelům, co jo příčinou těchto naprosto nepochopitelných a nezrozumitených opatření proti vynikajícímu vůdci rakouských národních socialistů?
V Praze. dne 24 listopadu 1931.
Krebs, inž. Jung,
Horpynka, dr. Schollich, Krumpe, Zajíček, Schu-
bert, Knirsch, Oehlinger, Scharnagl, dr. Keibl,
Kasper, Geyer, Greif, dr. Petersilka, Köhler,
Simm, inž. Kallina, dr. Hanreich, Matzner,
dr. Hassold.
Püvodní znení ad 1547/VI.
Interpellation
der Abgeordneten Kühn, Babel und Genossen
an den Minister für Nationalverteidigung,
betreffend den Rekrut Franz Hochmuth aus Grünberg bei Graslitz, der in Eger
beim Infanterieregiment Nr. 33, II. Feldkompagnie, diente.
Bei dem angeführten Regiment wurde der junge Meusch derart sekiert, daß er am 2. November 1. J. nach Waldsdsspn in Bayern desertiert. Er hielt sich einige Tage dort auf, dann aber stellte er sich freiwillig seinem Truppenkörper. Franz Hochmuth wurde sofort ins Gefängnis nach Pilsen gebracht. Der Rekrut ist aus Angst vor strenger Bestrafung so erregt, daß es zu befürchten ist, daß er Selbstmord begeht.
Wir verlangen die Freilassung des Rekruten und die Bestrafung jener die den Rekruten das Leben zur Hölle machen.
Deshalb fragen wir den Herrn Minister:
Ist er bereit, die sofortige Freilassung des Rekruten Franz Hochmuth anzuordnen?
Ist er bereit, diejenigen zu bestrafen, welche die Rekruten so sekieren, daß diese desertierien, bezw. Selbstmord verüben ?
Prag am 23. Novomber 1931.
Kuhn, Babel,
Vallo, Dvořák, Štětka, Barša, Novotný, J. Svo-
boda, Hrubý, Steiner, Gottwald, Hruška, Kubač,
Śliwka, Kliment, Hodinová, Čižinská, Zápotocký,
Juran, Koperký, Dr. Stern.
Původní znení ad 1547/VII.
Interpellation
der Abgeordneten Hans Krebs, Rudolf Kasper und Genossen
an den Finanzminister,
betreffend die Steuerfreiheit bei Spenden für Arbeitslose.
In zahlreichen Bezirken und Städten wurden seitens der Bezirksbehörden oder der Gemeindevertretungen Arbeitslosen-Hilfsaktionen eingeleitet, weil die Zahl der Arbeitslosen dauernd im Steigen begriffen ist und die Unterstützungen des Staates, der Bezirke und Gemeinden nicht ausreichen, um die große Not der Arbeitslosen zu lindern. Aus diesem Grunde haben sich Gemeinden und Bezirke veranlaßt gesehen, sich an die gesamte Öffentlichkeit um die Gewährung von freiwilligen Spenden für Arbeitslose zu wenden.
Betriebe, Beamte und Angestellte wären bereit, auch Beträge zu spenden wenn diese nicht der Steuer und den Umlagen unterworfen wären.
Da eine ausgiebige Staatshilfe, wie selbst das Ministerium für soziale Fürsoige eröffnete, bei der beschränkten Dotierung der bezüglichen Budgetpost nicht zu er erwarten ist, wird das Er-