Poslanecká sněmovna N. S. R. č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1547.
Interpelace:
I. posl. Bezděka, Šamalíka, dr. Danka a druhů min. školství a národní osvěty o jednání řídícího učitele
Jana Jedličky v Mor. Průších, t. č. působícího v Nesovících,
II. posl. Knotka, Koška, Kaňourka a dráhu min. zemědělství o stranickém rozdělováni státních podpor zemědělcům živelní pohromou postiženým,
III. posl. Knotka, Koška, Kaňourka a druhů min. zemědělství o stranickém provedení podzimní seťové akce,
IV. posl. Seidla, Staňka a soudr. min. zahraničních věcí o překládání kancelářských zaměstnanců,
V. posl Kleina, Kučery, Polacha a soudr. min. sociální péče o nedodržování pracovní doby v prostějovském konfekčním průmyslu, VI. posl. Kulmové, Babela a soudr. min. národní obrany o nováčkovi Františku Hochmuthovi ze Zelené
Hory u Kraslic, který sloužil v Chebu u pěšího pluku čís. 33, II. polní rota,
VII. posl. Krebse, Kaspera a druhů min. financí, aby dary pro nezaměstnané byly osvobozeny od daní, VIII. posl. inž. Junga, Krebse a druhů vládě o zprávách, že Škodovy závody podporují německou národně
socialistickou stranu dělnickou, IX. posl. Simma a druhů min. železnic, že chebský staniční úřad odpírá uznati poukázky na slevu
jízdného,
X. posl. dr. Hassolda a druhů min. vnitra, že poslední úředni soupis lidu nebyl úplně proveden, XI. posl. Krebse, Geyera a druhů min. vnitra o nezákonitém označeni na bankovkách Československé Národní banky,
XII. posl. Windirsche a druhů min. financí o daňových stížnostech v případech zemědělců Jana Beckerta (okres liberecký) a Josefa Linkeho (okres německo-jablonecký).
XIII. posl. Kuhnové, Babela a soudr. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o poměrech v chomutovské nemocnici,
XIV. posl. Oehlingera a druhů min. národní obrany o sebevraždě vojína Petery z Králové Dvora nad Labem,
XV. posl. Oehlingera a druhů min. pošt a telegrafů o neudržitelných poměrech při doručování pošty
z Hostinného do Čermné,
XVI. posl. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů min. školství a národní osvěty, že na dívčí obecné škole v Mariánských Lázních nebyly povoleny pobočky,
XVII. posl. dr. Szüllö a druhov celej vládě, že sa liknavo zodpovedajú interpelácie podávané v poslaneckej sněmovní,
XVIII. posl. Krebse, inž. Junga a druhů min. věcí zahraničních a min. vnitra, že rakouskému státnímu občanu E. Frauenfeldovi byl zakázán vstup do Československé republiky.
1547/1.
Interpelace
poslanců Bedřicha Bezděka, Josefa Šamalíka, dr. Ladislava Daňka a druhů
ministru školství a národní osvěty
o jednání řídícího učitele Jana Jedličky
v Mor. Prusích, t. č. působícího v Nesovi-
cích.
Občané z Mor. Prus (mimo dva) a přiškolené obce Boská vek (mimo jednoho) požádali příslušné školní úřady: okresní školní radu ve Vyškově, jakož i zemskou školní radu země moravsko-slezské v Brně, zvláštními podáními, aby řídící učitel pan Jan Jedlička v Mor. Průších byl přeložen na jiné působiště a svou žadosť odůvodnili následovně:
>Zemské školní radě
v Brně.
Podepsaní žadatelé byli písemně zmocněni téměř veškerým občanstvem v Mor. Prusích a Boškůvkách k podání žádosti za přeložení řídícího učitele Jana Jedličky ze školní obce na jiné působibtě. Pro tuto žádost uvádějí tyto
důvody:
Předpokladem úspěšné výchovy školní mládeže jest soulad mezi učitelem a mezi rodiči mládeže. Jedině za tohoto předpokladu může se výchova školní mládeže úspěšně vyvíjeti, ježto je podporována výchovou domácí, která školní mládeži vlévá důvěru v učitele a v jeho metody vyučovací.
V případě řídícího Jana Jedličky však tento předpoklad zdárné výchovy školní 'mládeže dán není.
Řídící Jan Jedlička byl znám místnímu občanstvu již z dob válečných jako rekvisiční komisař a byl již v této době mezi obyvatelstvem svrchovaně neoblíben. Nechceme v této žádosti řešiti otázku, jak dalece tato neobliba byla objektivně odůvodněna, jisto je však. že podobná neoblíbenost řídícího učitele nepřispívá v žádném případě k úspěšné činnosti výchovné.
Z těchto důvodů při presentaci vyslovila se místní školní rada proti ustanovení Jana Jedličky řídícím v místní školní obci, vzdor tomu však byl Jan Jedlička proti vůli občanstva na toto místo ustanoven.
Tím vzniklý napjatý poměr se vývojem pozdějších let ještě značně zhoršil.
Jan Jedlička totiž během své krátké činnosti v obci dostal se do četných civilních a trestních sporu s místním občanstvem. Uvádíme především spory s četnickým strážmistrem Kubíčkem. spor s četnickým strážmistrem Baláčem, spor s Františkou Pospíšilovou, spor s Tomášem Kroutilíkem, jakož i spor s celým obecním zastupitelstvem v Mor. Průších.
K tomu přistupuje nyní vedený spor s místní školní obcí o ohromnou náhradu škody, který je teprve v počátcích, ale již nyní postavil ve-
škeré místní poplatná ho do sevřené fronty proti Janu Jedličkovi a zaostřil napjatý poměr tak. že stěží bude možno zabrániti školské stávce, jestliže Jan Jedlička v nejbližší době nebude přeložen na působiště jiné.
Veřejně pronesené výroky Jana Jedličky, že školní budova je »boudou«, že on občanstvo nepotřebuje, že má za sebou úřady a že obci ukáže, kolik to bude stát a pod., pouze rozdmychují beztoho již vyvrcholené nap jetí a jitření mezi občanstvem.
K tomu přistupují nepravidelnosti ve vyučování a ve správě školy. Jan Jedlička bydlí trvale v Dědicích, do školní obce pouze dochází a je dosti málo týdnů, v nichž skutečně po celý týden vyučuje. Velice často neučívá dva až tři dny v týdnu, takže zbývající učitelské síly musí jednotlivé třídy spojovati k hromadnému vyučování, které nemůže absolutně poskytnouti dětem to, co školní program žádá.
Také správa školy tím trpí Formálně jsou za správce školy ustanoveny učitelky, t. č. v obci učící. Fakticky však vykonává sprá\u školy Jan Jedlička, dává si veškeré spisy posílati ?a sebou do Dědic, čímž právě vzhledem k jeho nemoci vznikají četné nepravidelnosti oznámení a uveřejnění výnosů pro školu a školní obec důležitých. Tak zejména vůbec nebyla minulého školního roku vyhlášena lhůta přestupu dětí ze školy obecné na školu střední, čímž tři děti v místní školní obci, přihlásivší se teprve koncem školního roku, ztratily by možnost toho roku na střední školu vstoupiti.
Jak zásadní je rozpor mezi občanstvem a Janem Jedličkou, dokazuje již ta okolnost, že plných 236 občanů z Mor. Prus a Boškůvek podepsalo naše zmocnění k žádosti o přeložení Jana Jedličky na jiné působiště. Je to téměř veškeré dospělé občanstvo obou obcí.
Není zajisté možné, aby podobný, nesnesitelný stav pro výchovu školní mládeže stal se trvalým, neb byl ještě déle prodlužován. Trpí tím občanstvo, trpí tím výchova školní mládeže, trpí zejména vzájemný poměr mezi občanstvem a školskými úřady' státními. Jediná náprava je možná přeložením Jana Jedličky na jiné působiště.
Vzhledem k tomu, jako zmocněnci 236 občanů v Mor. Prusích a Boškůvkách, podáváme
žádost,
aby řídící učitel Jan Jedlička byl trvale preložen ze školní obce Moravské Prusy na působiště jiné. a to pokud možno nejdříve.
Ve Vyškově, dne 1. června 1931.
Karel Lacina. Tomáš Klvač. Jan Macek. «
Okresní školní rada ve Vyškově a Zemská Školní rada v Brně uvážili uvedené důvody a tato použila § 55 služební pragmatiky, řídícího učitele pana Jana Jedličku přeložila do Nesovic. Tento však se odvolává k příslušným úřadům školním, s občany se soudí a proti vůli všeho občanstva chce býti znovu do Mor. Prus dosazen. Proti tomu však protestují všichni občané bez rozdílu politické příslušnosti a žádají.
aby pan řídící učitel Jan Jedlička více na bývalé působiště v Mor. Průších dosazen nebyl, jelikož jeho jednáním a postupem není dána záruka úspěšné výchovy svěřených mu dětí.
Táží se tudíž podepsaní:
Je panu ministrovi případ uvedený znám?
Co hodlá pan ministr učiniti, aby v tomto a podobných případech bylo postupováno s ohledem na oprávněné požadavky občanstva?
V Praze, dne 16. prosince 1931.
Bezděk, Šamalík, dr. Daněk,
dr. Dolanský, Stašek, Kaňourek, Knotek, Adámek, Navrátil, Světlík, dr. Novák, Sedláček, dr. Nosek, Vaculík, Myslivec, dr. Mičura, Stanislav, Vičánek, Rýpar, Roudnický, Petr, Janalík, Košek.
1547/II.
Interpelace
poslanců V. Knotka, V. Koška, Ant. Kaňourka a druhů
ministru zemědělství
o stranickém rozdělování státních podpor zemědělcům živelní pohromou postiženým.
V letošním roce byla celá řada míst postižena živelní pohromou. Pohromy byly takového rozsahu, že bylo nutno podpořiti postižené zemědělce z prostředků fondu pro podpory krajům živelní pohromou postižených, zřízeného na základě zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. an., spravovaného zemědělskými radami, jimž ku pomoci zřízeny byly tak zvané místní a okresní nouzové komise. Tyto nouzové komise byly na jméno vány tak, že ku př. v okresních komisích kromě příslušníků republikánské strany nikdo jiný není. Následkem této stranickopolitické orientace těchto komisí provádí se rozdělování nouzových podpor úplně stranicky.
Téměř z každé vesnice, kde byly podpory živelní pohromou postiženým zemědělcům rozdělovány, bylo by lze uvésti mnoho křiklavých přehmatů. Poukazujeme jen na některé: Při prvém rozdělování zatímních podpor v okrese Ledeč nad Sáz. bylo pro obce Slavošov a osadu Jeníkov dohromady povoleno 11. 650 Kč. Dle stížnosti tamních občanů, podané okresnímu úřadu v Ledči, dostalo se podpory i Josefu Nacovskému, Slavošov č. 18, který má při 80měrovém hospodářství i výnosnou cihelnu a sice v částce 800 Kč, zatím co Janu Navrátilovi, který má také 80 měr polí, ale při tom 110. 000 Kč dluhů
a sedmičlennou rodinu a utrpěl škodu na 30. 000 Kč, nebyla dána podpora žádná. - V obvodu okresního úřadu v Třeboni a to v obci Dyníně rozdělena byla podpora tak, že 25 uchazečů příslušníků strany republikánské bylo poděleno, zatím co 13 stejně oprávněných a stejně ba i více postižených uchazečů z jiných politických stran nedostalo ničeho. K tomu ještě dlužno podotknouti, že akce tato týkala se živelní pohromy způsobené hraboši. Ve zmíněné obci měla akce ona tento průběh: 17 rolníků a domkářů obce Dynína žádalo na úředních tiskopisech k tomu určených a žádosti tyto byly předsedou místní komise a obecním úřadem potvrzeny a včas k okresnímu úřadu doručeny, odkudž pak byly zaslány českému odboru zemědělské rady. Zemědělská rada žádostem na úředním formuláři psaným vyhověla a živelní pohromou postiženým v obci Dyníně přispěla. - Současně s touto žádostí podávala si žádost skupina stoupenců strany republikánské a to bez potvrzení obecního úřadu. - Podpora určená pro obec Dynín v částce 12. 800 Kč byla rozdělena pouze mezi oněch 25 žadatelů republikánské strany. Okresní komise rozdělila tuto částku bez jakéhokoliv zjišťování škod pohromou vzniklých jednotlivým zemědělcům v obci a rozdělila ji výhradně oněm 25 žadatelům v poměru od Kč 300 do Kč 600.
Stejně stranickým způsobem rozděleny byly podpory v obcích Ševětíně a ve Svinech, okres Třeboň.
V obvodu okresního úřadu v Kamenici nad Lipou v obci Antonce byla ku př. domkářům Ant. Matějů, Janu Vágnerovi a Josefu Vaňkovi podpora vůbec odepřena, chalupnicím Petronile Vlčkové a Anně Štětinové vyměřeny takové nízké obnosy, že je vůbec odmítly přijmouti, zatím co jiným stejně poškozeným a se stejnou výměrou byly vypláceny, resp. povoleny mnohem vyšší podpory.
Na Německobrodsku byly rozdělovány podpory ze živelního fondu na krupobití a vichřici z 18. června 1931. Způsob rozdělení je tak úžasný a roztrpčení mezi poškozenými se nedá ani vypsati.
Obec Uhořilka dostala 6. 000 Kč a ku příkladu rolník Kříž V. dostal 2. 000 Kč, rohlík Meruňka 1. 000 Kč atd., rolníci Kubát a Cech (nepojištění), Vašíček a jiní ani haléř.
Obec Dobroslav s osadou Chvalkov dostali 10. 000 Kč. Rolník Sochor Josef a Anežka mají krásné dva statky a dostali 2. 800 Kč a zadlužený domkář Jonák, nemající ani žita na chléb a nacházející se v zoufalé situaci, nedostal vůbec nic. Pojištěná rolnice Moravcová dostala 600 Kč, nepojištěný a zadlužený Kubát ani haléř, rovněž tak Bouchner, Pejchal, Vondra atd. nedostali nic.
Obec Úsobí nedostala vůbec nic a je poškozena stejně jako tyto obce.
Okresnímu úřadu v Klatovech podali si stížnost rolníci Pšajd Jan, Janoušek Cyril, Žižka Václav a Malát Emanuel, vesměs z obce Kozí, proti nesprávnému rozdělení podpory ze živelního fondu, poněvadž / podpůrné akce vyšli
úplně naprázdno přes to, že jejich existence živelní pohromou jest opravdu ohrožena. Podpora byla přidělena rolníkům daleko majetnějším, kteří proti krupobití byli pojištěni, a to Frant. Novákovi, Josefu Kocíkovi, Karlu Preslovi a Václavu Malátovi.
To jsou jenom namátkou uvedené případy stranického postupu tak zvaných nouzových komisí Ve skutečnosti jest jich daleko více.
Podepsaní se táží:
1. Jsou tyto poměry panu ministru zemědelství známy?
2. Co hodlá pan ministr zemědělství podniknouti, aby příště spravedlivý a nestranný postup při rozdělování nouzových podpor byl zabezpečen?
V Praze, dne 15. prosince 1931.
Knotek, Košek, Kaňourek,
Vaculík, Sedláček, Šamalík, dr. Novák, Petr, Stašek, dr. Dolanský, dr. Nosek, Myslivec, Roudnický, dr. Mičura, Bezděk, Adámek, Navrátil, Světlík, Janalík, Rýpar, Stanislav, Vičánek, dr. Daněk.
1547/III.
Interpelace
poslanců Václava Knotka, Václava Koška, Antonína Kaňourka a druhů
ministru zemědělství
o stranickém provedení podzimní seťové akce.
Na základě zákona ze dne 16. července 1931 č. 122 Sb. z. a n.. byla ministerstvem zemědělství zřízena a prováděna tak zvaná akce na opatření podzimního osiva a to zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi a na Moravě. Když už tyto akce byly v proudu, byla připravována podobná akce též pro oblast Čech.
Akce tato měla spíše ráz volební, než aby byla zřejmá opravdová snaha prospěti poškozeným zemědělcům bez rozdílu politické příslušnosti. Především nutno konstatovati, že úřední ráz akce byl pouze předstírán a že přes to, že stát dával úvěr na osivo, měla ona osivová akce ráz úplně stranicko-republikánský. Účast komise zemského úřadu byla vlastně účastí dodatečnou a měla už jen dáti úřední ověření akci provedené předběžně družstevními organisacemi republikánské strany.
Úřední soupis uchazečů o šéfové obilí prováděn byl teprve se soukromou akcí republikánských družstev, která o úřední akci věděla dříve než okresní úřady.
K dodávkám obilí žádná jiná družstva kromě družstev republikánské strany nebyla připuštěna. Nebylo šetřeno ani nejnutnějšího nabídkového řízení, aby dodávka seťového žitu stala se také za přiměřenou cenu. Ani nebylo postaráno o to, aby byly opatřeny dobré seťové druhy a tak žito, které družstva nakoupila za 140 kč l q, bylo prodáváno, resp. přidělováno v ceně 180 Kč za l q. K jakým výsledkům se při této nekontrolované akci dospělo vidno z akce seťové provedené v obvodu republikánského družstva v Počátkách. Do Horní Cerekve, kde má zmíněné družstvo filiálku, přijel správce Vitšel a na schůzi zájemců filiálkou svolaných vykladat, že okresu počateckému přiděleno bylo 205 q žita, z čehož připadá na Horní Cerekev 90q. Žito vám dávat nebudeme - pravil výslovně opatřili jste si je od sousedů, neb od družstva Jedná se jen o to, že dva vagóny žita, to jest asi 36. 000 Kč, kterýžto obnos mohou míti zemědělci po dva roky bez úroků. Proto v každé obci podepište, že jste na vás připadající množství odebrali. Obnos ten puk můžete u našeho družstva vybrat buď ve zboží, nebo si jej vyzvednout a za dva roky bez úroků splatit. Pro okres počátecký byla akce svěřena pouze družstvu našemu, u nás si tedy musí každý obnos ten proúčtovat. Lidová družstvu byla z toho vyřazena a lidovci musí tedy proto k agrárnímu družstvu.
V Pelhřimově ku pí. okresní úřad rozeslal dne 19. září 1931 příslušný oběžník obecním úřadům, v němž starosty živelní pohromou postižených obcí informoval o zamýšlené nouzové akci a vyzýval je, aby provedli soupis uchazečů i potřebného osiva. V době, kdy ještě starostové úřední oběžník v ruce neměli, to je v neděli dne 20. září, konalo se již důvěrné jednání funkcionářů republikánské strany s republikánskými starosty obcí a hned na to 23. a 24. září 1931, tedy v době, kdy ještě okresní úřad nemohl dni přihlášky zkontrolovati, odváželi stoupenci strany republikánské z republikánských družstev v Pelhřímově a Pacově »přidělené« šéfové obilí.
V obvodu okresního úřadu v Písku a to ku př. v obci Klukách byla seťová akce provedena tak, že ku př. rolník Košatka, který postižen nebyl, obdržel 5 q seťového žita, zatím co celá řada poškozených neobdržela ničeho
U okresního úřadu v Benešově sjednána byla do jiste míry dohoda o tom, že rozdělování osivového obilí zúčastní se také lidové družstvo, avšak na základě zakročení zemského úřadu a Kooperativy bylo ujednání zrušeno a rozdělování svěřeno výhradně republikánským družstvům v obvodu jmenovaného úřadu
Na vesnice v obvodu okresního úřadu v Příbrami, pokud byly postiženy živelní pohromou, nedostalo se vůbec ničeho a tamní rolníci vyšli úplně na prázdno.
K takovýmto výsledkem dojíti se musí, děla-li se státní akce v rámci organisace jedné politické strany - bez náležité kontroly úřední a bez účasti všeho interesovaného občanstva. Ani tak zvaná zemská komise při zemském úřadu v Če-
chách nevyužila svého práva kontroly nad činností ústřední dodávkové organizace tak zvané Kooperativy.
Táží se tudíž podepsaní:
2. Jsou panu ministru zemědělství tyto prípady známy?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby na příště zabezpečena byla nestrannost při provádění podobných akcí státem, aby znemožněno bylo stranické přiživování na akcích pořizovaných ze státních prostředků pro potřebné zemědělské obyvatelstvo bez rozdílu politického přesvědčení?
3. Jak hodláte zabezpečiti, aby z tak zvaného bezúročného zapůjčeni osiva nestaly se subvence republikánským družstevním institucím?
V Praze dne 13 prosince 1931.
Knotek, Košek, Kaňourck,
Vaculík, Sedláček, Šamalík, dr. Novák, Petr, Stašek, dr. Mičura, Roudnický, dr. Nosek, Navrátil, Myslivec, dr. Dolanský, Bezděk, Adámek, Světlík, Janalík, Rýpar, Vičánek, Stanislav, dr. Daněk.
1547/IV.
Interpelace
poslanců Františka Seidla, Františka Staňka a soudruhů
ministru zahraničních věcí
o překládání kancelářských zaměstnanců.
Úsporne důvody nařízené vládou ve veřejných službách projevily se nejdříve v resortu ministerstva zahraničních věcí, snížením zahraničních přídavků zaměstnanců veškerých zastupitelských úřcidú o 10%. Opatření toto by nasvědčovalo, že ministerstvo zahraničních věcí chce vážně šetřiti, poněvadž nařídilo ze všech resortů prímočárné procentuelní úspory.
Na jiné straně však nevidíme v témže resortu tak úzkostlivou šetrnost, naopak možno prokázati určitou nehospodárnost v překládání zaměstnanců od vyslanectví a generálního konsulátu ve Vídni do ústředí a opačně, překládání úředníků z ústředí k zastupitelským úřadům do Vídně.
Z Vídně do Prahy byly přeloženi kancelářští oficianti Rudolf Kaňák, Karel Mareček, Alois Matoušek a Karel Maršík. Osobní náklad mě-
síční na tyto zaměstnance, včetně zahraničních přídavku, činil okrouhlých 11. 000. - Kč. Tito zaměstnám i byli po přeložení nahrazeni vesměs kancelářskými úředníky Rohanem Svobodou, Jaroslavem Brejchoii (maturant), Karlem Sedlákem a Ladislavem Suchoparem (maturant), jichž celkové měsíční požitky obnáší okrouhlých 13 tisíc Kč, budou však ještě stoupati plným přiznáním zahraničních přídavků. Nahrazují se tedy síly levnější personálem dražším, platí se drahé stěhování v obou směrech. Zaměstnancům do Vídně přeloženým se vyplatily značné zařizovací příspěvky, takže pouhou výměnu čtyř sil mezi Vídní a Prahou možno odhadnouti (včetně stěhovacích výloh, zvýšených zahraničních přídavků, zařizovacích příspěvků a pod. ), nejméně na 100. 000. - Kč. nepřihlížeje k trvalému vyššímu osobnímu nákladu zaměstnanou do Vídně přeložených, kteří obstarávají stejnou práci, jako jejich předchůdci, do ústředí přeložení.
Uvedeno konkrétní případy týkají se nejnižších kategorií u jsou pouze nepatrným zlomkem přesunu personálu v zahraničních službách, který během roku v celém resortu dosahuje milionových částek, poněvadž výlohy stěhovací rapidně stoupají, zvláště při překládání úředníku vyšších a při stěhování na větší vzdálenosti
Překládání personálu v zahraničných službách je velmi drahé a neúsporné, zvlaště v případech, kde se pomocný kancelářsky personál nahrazuje úředníky, kteří v zahraničí pobírají vyšší plat i vyšší zahraniční přídavky, jimž se vyplácí značné zářizovací příspěvky, stěhovací výlohy a veškeré s překládáním související vydání - zatěžují značné státní pokladnu.
V důsledku uvedeného táží se podepsaní pana ministra.
1. Je pan ministr ochoten omeziti v úsporných důvodu překládání zaměstnanců mezi zastupitelskými úřady navzájem, i mezi těmito a ústředím, v období nařízených úspor, na nejmenší a i služebně naprosto nev yhnuteluou míru?
2. Je pan ministr ochoten vyměňovati při překládání zaměstnance stejných kategorií, aby se neopakovaly případy, že na místo kancelářského oficianta je dosažen vyšší úředník, čímž se zahraniční agenda zdražuje?
3. Je pan ministr ochoten působiti k lozšíření systemisovaných míst kancelářských úředníků a lepšímu ocenění kancelářských služeb, když přeložením je táž služba obstarávána i úředníky II. služební třídy a dle této tedy ohodnocena, respektive skutečně honorovaná
V Praze, dne 10. prosíme 1931
Seidl, Staněk,
V. Beneš, Polach, Husnaj, Pik, Jurnečková-Vorlová, Srba, Klein, Koudelka, Chalupa, Bečko, Benda, Nový, dr. Winter, Brožík, dr. Mareš, Jaroš, Kučera, dr. Markovič, Chalupník, inž. Nečas, dr. Macek, Vácha, Biňovec.
1547/V.
Interpelace
poslanců Roberta Kleina, J. Kučery, J. Polacha a soudruhů
ministru sociální péče
o nedodržování pracovní doby v prostějovském konfekčním průmyslu.
Po léta usilují odborové organisace i hromady pomocnické marně o dodržováni zákonité pra-
Název firmy:
»Perfect«, konfekce, sp. s r. o.,
Fr. Řezáč a spol., tov. na oděvy, Morice Husserla syn, zasílatelství,
Heřman Berger a. spol., továrna na oděvy,
Greif a Melhuba, specielní výroba dám., dívčích a dětských plášťů,
B. a A. Ballek, továrna na obleky,
Deutschland a Jassinger, továrna na dám. a dívčí pláště
Salomon Trau, dámská konfekce
Živnostenský inspektorát olomoucký přehlíží tímto povolováním práce přes čas těžkou situaci nezaměstnaných.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. Je panu ministru sociální péče toto povolování práce přes čas v konfekčním průmyslu v Prostějově známo?
2. Je pan ministr ochoten učiniti příslušná opatření, aby se podobné nepřístojnosti neopakovaly?
V Praze, dne 16. prosince 1931.
Klein, Kučera, Polach,
Jaroš, dr. Markovič, Remeš, Husnaj, Chalupa, FikTChalnpník, inž. Nečas, V. Beneš, Nový, Vádu, dr. Mareš, Srba, dr. Winter, Koudelka, Staaěk, Jumečková-Vorlová, Brožík, Hummelhans, Bečko, Benda, dr. Macek, Seidl, Brodecký.
1547/VI. (překlad).
Interpelace
poslanců Kuhnové, Babela a soudruhů ministrovi národní obrany
covní doby v obchodních i kancelářských závodech v Prostějově. Interpelanti několikráte upozornili místní úřady na tyto- nepřístojnosti. Jednotný svaz soukromých zaměstnanců zjistil přesně jména firem i dny, ve kterých kontrola byla provedena, leč řízení nevedlo k žádoucímu výsledku. Je to zejména konfekční průmysl, který nedbá zákona o pracovní době. Dokladem toho budiž citováno konstatování odborové organisace, dle něhož jsou zaměstnanci přidržováni k práci přes čas až do 9. hod. večerní i déle.
Dle zjištění Jednotného svazu soukromých zaměstnanců byla zjištěna práce přes čas a u okresního úřadu v Prostějově učiněna příslušná oznámení na tyto firmy:
|
Kontrolou zjištěna práce přes čas do hodin: |
Kontrola provedena dne: |
|
7. 50-8. 50 večer |
26., 27., 29., 30. října, 2., 5.. 16. a 17. listopadu 1931 |
|
8. 10 večer |
26. října v dámském odděl. |
|
9. 00 večer |
26., 27., 29. října, pak 2.. 5. listopadu |
|
7. 30-7. 45 večer |
27, 29. října |
|
7. 45 večer |
29. října |
|
7. 40 večer |
29. října |
|
8. 00 večer |
30. října a 2. listopadu |
|
8. 00 večer |
30. října a 2. listopadu |
o nováčkovi Františku Hochmuthovi ze
Zelené Hory u Kraslic, který sloužil
v Chebu u pěšího pluku čís. 53,
II. polní rota.
Onen mladý člověk byl u tohoto pluku tak trýzněn, že dne 2. listopadu t. r. zběhl do Waldsassen v Bavorsku. Zdržoval se tam několik dnů, ale pak se dobrovolně přihlásil u svého vojenského sboru. František Hochmuth byl ihned odevzdán do plzeňského vězení. Strachem před přísným potrestáním jest onen nováček tak rozrušen, že se třeba obávati, aby nespáchal sebevraždu.
Žádáme, aby nováček byl propuštěn a aby byli potrestáni ti, kteří činí nováčkům ze života peklo.
Proto se tážeme pana ministra:
Jest ochoten naříditi, aby nováček František Hochmuth byl ihned propuštěn na svobodu?
Jest ochoten potrestati ty, kdo nováčky tak trýzní, že zběhnou anebo skončí sebevraždou?
V Praze, dne 23. listopadu 1931.
Kuhn, Babel,
Vallo, Dvořák, Štětka, Barša, Novotný, L Svoboda, Hrubý, Steiner, Gottwald, Hruška, Kubač, Šliwka, Kliment, Hodinová, Cižinská, Zápotocký. Juran, Kopecký, dr. Stern.
1547/VII. (překlad).
Interpelace
poslanců H. Krebse, Kaspera a druhů ministrovi financí,
aby dary pro nezaměstnané byly osvobozeny od daní.
Okresní úřady a obecní zastupitelstva zahájily v mnohu okresech a městech pomocné akce pro nezaměstnané poněvadž počet nezaměstnaných trolle stoupá a podpory státu, okresů a obcí nestačí mi zmírnění velké nouze nezaměstnaných. Proto se obce a okresy musily obrátiti k veškeré veřejnosti, aby poskytla dobrovolné dary pro nezaměstnané.
Podniky, úředníci a zamestnanci byli by ochotni poskytnouti i peníze, kdyby nepodléhaly dani a přirážkám.
Poněvadž, jak samo ministerstvo sociální péče oznámilo, pro nízkou dotaci příslušné rozpočtové položky nelze očekávati vydatné státní pomoci, žádáme. aby dary pro nezaměstnané vůbec byly osvobozený od daní, obdobně jako kdysi dary věnované na oslovu 80. narozenin pana presidenta Masaryka.
Podepsaní táží se tedy pana mininistia financí, je-li ochoten zaříditi, aby dary pro nezaměstnané, věnované_ okresům a obcím. byly osvobozeny od zákonitých daní?
V Praze, dne 24 listopadu 1931.
Krebs, Kasper,
Horpynka, Oehlinger, Bobek, Schubert, Knirsch, dr. Keibl, Krumpe, Geyer, dr. Mayr-Harting, inž. Jung, Scharnagl, Zajíček, Köhler, dr. Luschka, Simm, dr. Schollich, inž. Kallina, dr. Hanreich, Matzner, dr. Hassold.
1547/VIII. (překlad).
Interpelace
poslanců inž. R. Junga, H. Krebse a druhů
vládě
o zprávách, že Škodovy závody podporují německou národně socialistickou stranu dělnickou.
'Dne 13. listopadu t r. uveřejnily rozličné zdejší časopisy zprávu že generální tajemník francouzskych socialistů Faure při velkem veřejném
projevu pro odzbrojení prohlásil, že Škodovy závody finančne podporují německou národně socialistickou stranu dělnickou nebo některého z jejích vůdců. Poněvadž veřejnosť má právo, aby, se vysvětlilo toto přímo nehorázné tvrzení a poněvadž vyvrácení zprávy, které dne 15. listopadu uveřejnila Československá republika poskytlo určitým 'novinám příležitost, aby ještě dále podezřívaly národní socialisty, tážeme se vlády:
1. Je vláda ochotnu dáti vyšetřiti výše uvedenou sensační zprávu, že němečtí národní socialisté (Hitlerovo hnutí) dostali od Škodových závodu nějakou finanční podporu o je dále
2. vláda ochotna výsledek tohoto vyšetrování uveřejniti?
V Praze dne 24. listopadu 193l
Ing. Jung, Krebs,
dr. Schollich, dr. Hanreich, dr. Hassold, dr. Keibl, Horpynka, inž. Kallina, Matzner, Kasper, Oehlinger, Bobek, Krumpe, Scharnagl, dr. Petersilka, Zajíček, Schubert, Greif, Knirsch, Simm, Kohler, Geyer.
1547/1X. (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů ministrovi železnic,
že chebský staniční úřad odpírá uznati poukázky na slevu jízdného.
Železniční staniční úřad v Chebu odpírá uznati vysokoškolákům poukázky na slevy jízdného, které jun příslušejí, poněvadž razítka německých vysokých škol j. sou na těchto poukázkách vytištěna jen jednojazyčně. Z téhož důvodu, pro jednojazyčná toliko razítka vysokých škol, tento staniční železniční úřad odmítá žádosti za přiznání neb další povolení výchovného a pííspěvku na vVchovu.
Vysokoškoláci musí proto platiti mi dráze plnou občanskou cenu jízdného a ztrácejí zákonně přiznané výchovné a přídavky na výchovu, čímž, trpí velké finanční ujím.
Podepsaní se tedy táží:
1. Ví pan ministr železnic o tomto M evoluční postupu přednosty chebské stanice nebo jiných funkcionářů státní dráhy této úřadovny?
2. Jest ochoten tyto případy důkladně vy£rtřiti a naříditi přednostovi stanice v Chebu, abv upustil od uvedeného trýznění, aby vysokoškoláci a jejich rodiče netrpěli další finanční ujím,