en cours de route lors d'un atterrissage, soit en la faisant délivrer au lieu de destination ou en cours de route à une personne autre que le destinataire indiqué sur la lettre de transport aérien, soit en demandant son retour à l'aérodrome de départ, pour autant que l'exercice de ce droit ne porte préjudice ni au transporteur, ni aux autres expéditeurs et avec l'obligation de rembourser les frais qui en résultent.

(2) Dans le cas ou l'exécution des ordres de l'expéditeur est impossible, le transporteur doit l'en aviser immédiatement.

(3) Si le transporteur se conforme aux ordres de disposition de l'expéditeur, sans exiger la production de l'exemplaire de la lettre de transport aérien délivré à celui-ci, il sera responsable, sauf son recours contre l'expéditeur, du préjudice qui pourrait être causé par ce fait à celui qui est régulièrement en possession de la lettre de transport aérien.

(4) Le droit de l'expéditeur cesse au moment où celui du destinataire commence, conformément à l'article 13 ci-dessous. Toutefois, si le destinataire refuse la lettre de transport ou la marchandise, ou s'il ne peut être atteint, l'expéditeur reprend son droit de disposition.

Article 13.

(1) Sauf dans les cas indiqués à l'article précédent, le destinataire a le droit, dès l'arrivée de la marchandise au point de destination, de demander au transporteur de lui remettre la lettre de transport aérien et de lui livrer la marchandise contre le paiement du montant des créances et contre l'exécution des conditions de transport indiquées dans la lettre de transport aérien.

(2) Sauf stipulation contraire, le transporteur doit aviser le destinataire dès l'arrivée de la marchandise.

(3) Si la perte de la marchandise est reconnue par le transporteur ou si, à l'expiration d'un délai de sept jours après qu'elle aurait dû arriver, la marchandise n'est pas arrivée, le destinataire est autorisé à faire valoir visà-vis du transporteur les droits résultant du contrat de transport.

Article 14.

L'expéditeur et le destinataire peuvent faire valoir tous les droits qui leur sont respectivement conférés par les articles 12 et 13, chacun en son propre nom, qu'il agisse dans son

vydati v místě určení nebo na cestě některé jiné osobě než příjemci uvedenému na nákladním listě leteckém, nebo tak, že si vyžádá jeho vrácení na letiště místa odletu, pokud ovšem výkon tohoto oprávnění není na újmu ani dopravci ani ostatním odesilatelům, a jest povinen zaplatiti výdaje, které tím vzejdou.

2. Nelze-li provésti příkazy odesilatelovy, je dopravce povinen ihned ho na to upozorniti.

3. Uposlechne-li dopravce disposičních příkazů odesilatelových, nevyžádav si, aby mu tento předložil svoje vyhotovení nákladního listu leteckého, jež mu bylo vydáno, bude odpověden za škodu, jež by tím mohla býti způsobena řádnému držiteli nákladního listu leteckého, s výhradou práva postihu proti odesilateli.

4. Právo odesilatelovo zaniká, jakmile vznikne právo příjemce podle dalšího článku 13. Odmítne-li však příjemce nákladní list letecký nebo zboží, nebo nelze-li ho zastihnouti, nabude odesilatel opět svého disposičního práva.

článek 13.

1. Vyjímajíc případy uvedené v předchozím článku, je příjemce oprávněn, jakmile zboží došlo na místo určení, žádati na dopravci, aby mu odevzdal nákladní list letecký a vydal zboží, zaplatí-li úhrnnou částku pohledávek a splní-li dopravní podmínky uvedené v nákladním listě leteckém.

2. Nebylo-li jinak ujednáno, je dopravce povinen uvědomiti příjemce o příchodu zboží.

3. Přizná-li dopravce ztrátu zboží, nebo nedošlo-li zboží ve lhůtě sedmi dnů poté, kdy mělo dojíti, je příjemce oprávněn uplatňovati proti dopravci práva plynoucí z dopravní smlouvy.

článek 14.

Odesilatel a příjemce mohou, splní-li závazky uložené smlouvou, uplatňovati všechna práva, která jsou jim přiznána podle článků 12 a 13, a to každý vlastním jménem, ať již

propre intérêt ou dans l'intérêt d'autrui, à condition d'exécution les obligations que le contrat impose.

Article 15.

(1) Les articles 12, 13 et 14 ne portent aucun préjudice ni aux rapports de l'expéditeur et du destinataire entre eux, ni aux rapports des tiers dont les droits proviennent, soit du transporteur, soit du destinataire.

(2) Toute clause dérogeant aux stipulations des articles 12, 13 et 14 doit être inscrite dans la lettre de transport aérien.

Article 16.

(1) L'expéditeur est tenu de fournir les renseignements et de joindre à la lettre de transport aérien les documents qui, avant la remise de la marchandise au destinataire, sont nécessaires à l'accomplissement des formalités de douane, d'octroi ou de police. L'expéditeur est responsable envers le transporteur de tous dommages qui pourraient résulter de l'absence, de l'insuffisance ou de l'irrégularité de ces renseignements et pièces, sauf le cas de faute de la part du transporteur ou de ses préposés.

(2) Le transporteur n'est pas tenu d'examiner si ces renseignements et documents sont exacts ou suffisants.

CHAPITRE III. Responsabilité du transporteur.

Article 17.

Le transporteur est responsable du dommage survenu en cas de mort, de blessure ou de toute autre lésion corporelle subie par un voyageur lorsque l'accident qui a causé le dommage s'est produit à bord de l'aéronef ou au cours de toutes opérations d'embarquement et de débarquement.

Article 18.

(1) Le transporteur est responsable du dommage survenu en cas de destruction, perte ou avarie de bagages enregistrés ou de marchandises lorsque l'événement qui a causé le dommage s'est produit pendant le transport aérien.

(2) Le transport aérien, au sens de l'alinéa précédent, comprend la période pendant laquelle les bagages ou marchandises se trou-

jednají ve vlastním zájmu či v zájmu jiného.

Článek 15.

1. články 12, 13 a 14 nedotýkají se ani poměrů mezi odesilatelem a příjemcem, ani poměrů třetích osob, jejichž práva jsou odvozena od dopravce nebo příjemce.

2. Každá doložka, která se odchyluje od ustanovení článků 12, 13 a 14, musí býti zapsána do nákladního listu leteckého.

Článek 16.

1. Odesilatel je povinen podati vysvětlení a připojiti k nákladnímu listu leteckému doklady, jichž jest před odevzdáním zboží příjemci třeba, aby byly splněny celní, poplatkové nebo policejní formality. Odesilatel je vůči dopravci odpověden za každou škodu, která by mohla vzejíti tím, že tato vysvětlení a doklady chyběly, byly nedostatečné nebo nesprávné, leč by to bylo zaviněno dopravcem nebo jeho zaměstnanci.

2. Dopravce není povinen zkoumati, zda tato vysvětlení a doklady jsou přesné nebo dostatečné.

HLAVA III. Odpovědnost dopravce.

Článek 17.

Dopravce je odpověden za škodu, jež nastala tím, že cestující byl usmrcen, zraněn nebo utrpěl jakékoli jiné poškození na těle, stala-li se nehoda, která způsobila škodu, v letadle nebo při jakýchkoliv operacích spojených s nastoupením do letadla a vystoupením z. něho.

článek 18.

1. Dopravce je odpověden za škodu vzniklou zničením, ztrátou nebo poškozením zapsaných zavazadel nebo zboží, stala-li se událost, jež způsobila škodu, za letecké dopravy.

2. Letecká doprava podle předchozího odstavce zahrnuje dobu, po kterou zavazadla nebo zboží jsou pod dozorem dopravcovým, ať

vent sous la garde du transporteur, que ce soit dans un aérodrome ou à bord d'un aéronef ou dans un lieu quelconque en cas d'atterrissage en dehors d'un aérodrome.

(3) La période du transport aérien ne couvre aucun transport terrestre, maritime ou fluvial effectué en dehors d'un aérodrome. Toutefois lorsqu'un tel transport est effectué dans l'exécution du contrat de transport aérien en vue du chargement, de la livraison ou du transbordement, tout dommage est présumé, sauf preuve contraire, résulter d'un événement survenu pendant le transport aérien.

Article 19.

Le transporteur est responsable du dommage résultant d'un retard dans le transport aérien de voyageurs, bagages ou marchandises.

Article 20.

(1) Le transporteur n'est pas responsable s'il prouve que lui et ses préposés ont pris toutes les mesures nécessaires pour éviter le dommage ou qu'il leur était impossible de les prendre.

(2) Dans les transports de marchandises et de bagages, le transporteur n'est pas responsable, s'il prouve que le dommage provient d'une faute de pilotage, de conduite de l'aéronef ou de navigation, et que, à tous autres égards, lui et ses préposés ont pris toutes les mesures nécessaires pour éviter le dommage.

Article 21..

Dans le cas où le transporteur fait la preuve que la faute de la personne lésée a causé le dommage ou y a contribué, le tribunal pourra, conformément aux dispositions de sa propre loi, écarter ou atténuer la responsabilité du transporteur.

Article 22.

(1) Dans le transport des personnes, la responsabilité du transporteur envers chaque voyageur est limitée à la somme de cent vingt cinq mille francs. Dans le cas où, d'après la loi du tribunal saisi, l'indemnité peut être fixée sous forme de rente, le capital de la rente ne peut dépasser cette limite. Toutefois par une convention spéciale avec le transporteur, le voyageur pourra fixer une limite de responsabilité plus élevée.

(2) Dans le transport de bagages enregistrés et de marchandises, la responsabilité du

již na letišti nebo v letadle či kdekoli jinde při přistání mimo letiště.

3. Doba letecké dopravy nezahrnuje dopravu pozemní, námořní nebo říční, prováděnou mimo letiště. Dojde-li však k takové dopravě při provádění letecké dopravní smlouvy za účelem nakládání, dodání nebo překládání, má se za to, že každá škoda vzešla z události nastalé při letecké dopravě, nebude-li prokázán opak.

Článek 19.

Dopravce je odpověden za škodu, která vznikla zpožděním při letecké dopravě cestujících, zavazadel nebo zboží.

článek 20.

1. Dopravce není odpověden, prokáže-li, že on sám a jeho zaměstnanci učinili veškerá nutná opatření, aby zabránili škodě, nebo že nemohli tak učiniti.

2. Při dopravě zboží a zavazadel není dopravce odpověden prokáže-li, že škoda nastala chybou v ovládání letadla, ve vedení letadla nebo v navigaci, a že ve všech ostatních směrech on i jeho zaměstnanci učinili všechna nutná opatření, aby se zabránilo škodě.

článek 21.

Prokáže-li dopravce, že škodu způsobilo zavinění poškozené osoby, nebo k ní přispělo, může soud podle předpisů svého domácího právního řádu vyloučiti nebo zmenšiti odpovědnost dopravce.

Článek 22.

1. Při dopravě osob je odpovědnost dopravce vůči každému cestujícímu omezena na částku sto dvaceti pěti tisíc franků. Lze-li podle právního řádu soudu, na nějž věc byla vznesena, stanoviti náhradu ve formě důchodu, nesmí jistina důchodu přesahovati tuto hranici. Nicméně může cestující stanoviti zvláštní úmluvou s dopravcem vyšší hranici odpovědnosti.

2. Při dopravě zapsaných zavazadel a zboží je odpovědnost dopravce omezena na částku

transporteur est limitée à la somme de deux cent cinquante francs par kilogramme, sauf déclaration spéciale d'intérêt à la livraison faite par l'expéditeur au moment de la remise du colis au transporteur et moyennant le paiement d'une taxe supplémentaire éventuelle. Dans ce cas, le transporteur sera tenu de payer jusqu'à concurrence de la somme déclarée, à moins qu'il ne prouve qu'elle est supérieure à l'intérêt réel de l'expéditeur à la livraison.

(3) En ce qui concerne les objets dont le voyageur conserve la garde, la responsabilité du transporteur est limitée à cinq mille francs par voyageur.

(4) Les sommes indiquées ci-dessus sont considérées comme se rapportant au franc français constitué par soixante-cinq et demie milligrammes d'or au titre de neuf cents millièmes dé-fin. Elles pourront être converties dans chaque monnaie nationale en chiffres ronds.

Article 23.

Toute clause tendant à exonérer le transporteur de sa responsabilité ou à établir une limite inférieure à celle qui est fixée dans la présente Convention est nulle et de nul effet, mais la nullité de cette clause n'entraine pas la nullité du contrat qui reste soumis aux dispositions de la présente Convention.

Article 24.

(1) Dans les cas prévus aux articles 18 et 19 toute action en responsabilité, à quelque titre que ce soit, ne peut être exercée que dans les conditions et limites prévues par la présente Convention.

(2) Dans les cas prévus à l'article 17, s'appliquent également les dispositions de l'alinéa précédent, sans préjudice de la détermination des personnes qui ont le droit d'agir et de leurs droits respectifs.

Article 25.

(1) Le transporteur n'aura pas le droit de se prévaloir des dispositions de la présente Convention qui excluent ou limitent sa responsabilité, si le dommage provient de son dol ou d'une faute qui, d'après la loi du tribunal saisi, est considérée comme équivalente au dol.

(2) Ce droit lui sera également refusé si le dommage a été causé dans les mêmes conditions par un de ses préposés agissant dans l'exercice de ses fonctions.

dvou set padesáti franků za kilogram, neučinil-li odesilatel, odevzdávaje zásilky dopravci, zvláštní prohlášení o zájmu na dodání a nezaplatil-li případný vyšší poplatek. V tomto případě bude dopravce povinen platiti až do výše udané částky, neprokáže-li, že tato částka je vyšší než skutečný zájem odesilatelův na dodání.

3. Pokud jde o předměty, jež si cestující opatruje sám, je odpovědnost dopravce u každého cestujícího omezena na pět tisíc franků.

4. Shora uvedené částky jsou vyjádřeny ve francouzských francích, při čemž francouzský frank rovná se svojí hodnotou šedesáti pěti a půl miligramu zlata o ryzosti devíti set tisícin. Lze je převáděti na kteroukoli státní měnu v zaokrouhlených číslech.

článek 23.

Každá doložka směřující k tomu, aby dopravce byl zproštěn odpovědnosti nebo aby byla určena nižší hranice než stanoví tato úmluva, je neplatná a právně neúčinná, avšak neplatnost této doložky nezpůsobuje neplatnost smlouvy, která zůstává podrobena předpisům této Úmluvy.

článek 24.

1. V případech uvedených v článcích 18 a 19 může každá žaloba z odpovědnosti, ať z jakéhokoli právního důvodu, býti podána jen za podmínek a v mezích stanovených touto úmluvou.

2. V případech uvedených v článku 17 platí rovněž ustanovení předchozího odstavce bez újmy určení osob, které mají právo žalovati, a bez újmy jejich práva.

Článek 25.

1. Dopravce nebude oprávněn dovolávati se ustanovení této úmluvy, jež vylučují nebo omezují jeho odpovědnost, vzejde-li škoda z jeho zlého úmyslu nebo ze zavinění, které je podle právního řádu soudu, na nějž věc byla vznesena, kladeno na roven zlému úmyslu.

2. Toto oprávnění mu bude rovněž odepřeno, způsobil-li škodu za týchž podmínek jeden z jeho zaměstnanců při výkonu své služby.

Article 26.

(1) La réception des bagages et marchandises sans protestation par le destinataire constituera présomption, sauf preuve contraire, que les marchandises ont été livrées en bon état et conformément au titre de transport.

(2) En cas d'avarie le destinataire doit adresser au transporteur une protestation immédiatement après la découverte de l'avarie et, au plus tard, dans un délai de trois jours pour les bagages et de sept jours pour les marchandises à dater de leur réception. En cas de retard, la protestation devra être faite au plus tard dans les quatorze jours à dater du jour où le bagage ou la marchandise auront été mis à sa disposition.

(3) Toute protestation doit être faite par réserve inscrite sur le titre de transport ou par un autre écrit expédié dans le délai prévu pour cette protestation.

(4) À défaut de protestation dans les délais prévus, toutes actions contre le transporteur sont irrecevables; sauf le cas de fraude de celui-ci.

Article 27.

En cas de décès du débiteur, l'action en responsabilité, dans les limites prévues par la présente Convention, s'exerce contre ses ayant droit.

Article 28.

(1) L'action en responsabilité devra être portée, au choix du demandeur, dans le terri-, toire d'une des Hautes Parties Contractantes, soit devant le tribunal du domicile du transporteur, du siège principal de son exploitation ou du lieu où il possède un établissement par le soin duquel le contrat a été conclu, soit devant le tribunal du lieu de destination.

(2) La procédure sera réglée par la loi du tribunal saisi.

Article 29.

(1) L'action en responsabilité doit être intentée, sous peine de déchéance, dans le délai de deux ans à compter de l'arrivée à destination ou du jour où l'aéronef aurait du arriver, ou de l'arrêt du transport.

(2) Le mode du calcul du délai est déterminé par la loi du tribunal saisi.

Article 30.

(1) Dans les cas de transport régis par la définition du troisième alinéa de l'article pre-

článek 26.

1. Přijetí zavazadel a zboží příjemcem bez ohrazení založí domněnku, že zboží bylo dodáno v dobrém stavu a v souhlase s dopravní listinou, nebude-li prokázán opak.

2. Při poškození má příjemce zaslati dopravci ohrazení ihned, jakmile bylo poškození shledáno, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů, jde-li o zavazadla, a ve lhůtě sedmi dnů, jde-li o zboží, počítajíc od jejich přijetí. Při zpoždění má býti ohrazení učiněno nejpozději do čtrnácti dnů ode dne, kdy zavazadla nebo zboží byly mu dány k volnému nakládání.

3. Každé ohrazení má býti učiněno výhradou napsanou na dopravní listině nebo nějakým jiným přípisem odeslaným ve lhůtě, jež je stanovena pro toto ohrazení.

4. Nedošlo-li k ohrazení ve stanovených lhůtách, jsou všechny žaloby proti dopravci nepřípustné, leč by se tento dopustil podvodu.

článek 27.

Zemře-li dlužník, vede se spor z odpovědnosti v mezích stanovených touto úmluvou proti jeho právním nástupcům.

článek 28.

1. žalobu z odpovědnosti jest podle volby žalobcovy podati na území jedné z Vysokých smluvních stran buď u soudu bydliště dopravcova, u soudu hlavního sídla jeho provozu nebo u soudu místa, kde má závod, jehož péčí byla smlouva sjednána, nebo u soudu místa určení.

2. Pro řízení platí právní řád soudu, na nějž věc byla vznesena.

č l á n e k 29.

 1. žalobu z odpovědnosti jest podati ve lhůtě dvou let, počítajíc od příchodu na místo určení nebo ode dne, kdy letadlo mělo přiletěti, nebo od zastavení dopravy, jinak žalobní právo zaniká.

2. Způsob výpočtu lhůty stanoví právní řád soudu, na nějž věc byla vznesena.

Článek 30.

1. Je-li doprava, jak ji určuje třetí odstavec prvního článku, prováděna postupně ně-

mier, à exécuter par divers transporteurs successifs, chaque transporteur acceptant des voyageurs, des bagages ou des marchandises est soumi aux règles établies par cette Convention, et est censé être une des parties contractantes du contrat de transport, pour autant que ce contrat ait trait à la partie du transport effectuée sous son contrôle.

(2) Au cas d'un tel transport, le voyageur ou ses ayants droit ne pourront recourir que contre le transporteur ayant effectué le transport au cours duquel l'accident ou le retard s'est produit, sauf dans le cas où, par stipulation expresse, le premier transporteur aura assuré la responsabilité pour tout le voyage.

(3) S'il s'agit de bagages ou de marchandises, l'expéditeur aura recours contre le premier transporteur et le destinataire qui a le droit à la délivrance contre le dernier, et l'un et l'autre pourront, en outre, agir contre le transporteur ayant effectué le transport au cours duquel la destruction, la perte, l'avarie ou le retard se sont produits. Ces transporteurs seront solidairement responsables envers l'expéditeur et le destinataire.

CHAPITRE IV.

Dispositions relatives aux transports combinés.

Article 31.

(1) Dans le cas de transports combinés effectués en partie par air et en partie par tout autre moyen de transport, les stipulations de la présente Convention ne s'appliquent qu'au transport aérien et si celui-ci répond aux conditions de l'article premier.

(2) Rien dans la présente Convention n'empêche les parties, dans le cas de transports combinés, d'insérer dans le titre de transport aérien des conditions relatives à d'autres modes de transport, à condition que les stipulations de la présente Convention soient respectées en ce qui concerne le transport par air.

CHAPITRE V. Dispositions générales et finales.

Article 32.

(1) Sont nulles toutes clauses du contrat de transport et toutes conventions particulières antérieures au dommage par lesquelles les

kolika dopravci, je každý dopravce, jenž přijímá cestující, zavazadla nebo zboží, podroben pravidlům stanoveným touto Úmluvou a považován za smluvní stranu dopravní smlouvy, pokud se tato smlouva vztahuje na onu část dopravy, jež byla provedena pod jeho dozorem.

2. Při takové dopravě smí cestující a jeho právní nástupci uplatňovati nárok jen proti dopravci, jenž provedl dopravu, při které došlo k nehodě nebo ke zpoždění, mimo případ, kdy první dopravce převezme výslovným ujednáním odpovědnost za celou cestu.

3. Jde-li o zavazadla nebo o zboží, může odesilatel uplatňovati své nároky proti prvnímu dopravci a příjemce, který má právo na vydání, proti poslednímu dopravci, a kromě toho mohou oba žalovati dopravce, který provedl dopravu, při níž došlo k zničení, ztrátě, poškození nebo ke zpoždění. Tito dopravci jsou odpovědni odesilateli i příjemci rukou společnou a nerozdílnou.

HLAVA IV. Ustanovení o kombinované dopravě.

Článek 31.

1. Při kombinované dopravě, která se děje z části letadlem a z části jakýmkoli jiným dopravním prostředkem, platí ustanovení této úmluvy jen pro dopravu letadlem, pokud tato vyhovuje podmínkám článku prvního.

2. Nic v této Úmluvě nebrání stranám, aby při kombinované dopravě zapsaly do letecké dopravní listiny podmínky pro jiné druhy dopravy, za předpokladu, že ustanovení této úmluvy budou zachována, pokud jde o leteckou dopravu.

HLAVA V. Všeobecná a závěrečná ustanovení.

Článek 32.

1. Veškeré doložky dopravní smlouvy a všechny zvláštní úmluvy učiněné před vznikem škody, jimiž by se strany uchýlily od

parties dérogeraient aux règles de la présente Convention soit par une détermination de la loi applicable, soit par une modification des règles de compétence. Toutefois, dans le transport des marchandises, les clauses d'arbitrage sont admises, dans les limites de la présente Convention, lorsque l'arbitrage doit s'effectuer dans les lieux de compétence des tribunaux prévus à l'article 28 alinéa 1.

Article 33.

Rien dans la présente Convention ne peut empêcher un transporteur de refuser la conclusion d'un contrat de transport ou de formuler des règlements qui ne sont pas en contradiction avec les dispositions de la présente Convention.

Article 34.

La présente Convention n'est applicable ni aux transports aériens internationaux exécutés à titre de premiers essais par des entreprises de navigation aérienne en vue de l'établissement de lignes régulières de navigation aérienne ni aux transports effectués dans des circonstances extraordinaires en dehors de toute opération normale de l'exploitation aérienne.

Article 35.

Lorsque dans la présente Convention il est question de jours, il s'agit de jours courants et non de jours ouvrables.

Article 36.

La présente Convention est rédigée en français en un seul exemplaire qui restera déposé aux archives du Ministère des Affaires Étrangères de Pologne, et dont une copie certifiée conforme sera transmise par les soins du Gouvernement polonais au Gouvernement de chacune des Hautes Parties Contractantes.

Article 37.

(1) La présente Convention sera ratifiée. Les instruments de ratification seront déposés aux archives du Ministère des Affaires de Pologne, qui en notifiera le dépôt au Gouvernement de chacune des Hautes Parties Contractantes.

(2) Dès que la présente Convention aura été ratifiée par cinq des Hautes Parties Contractantes, elle entrera en vigueur entre Elles le quatre-vingt-dixième jour après le dépôt de la cinquième ratification. Ultérieurement

pravidel této úmluvy buď tím, že určily právní řád, jehož má býti použito, nebo že změnily pravidla o příslušnosti, jsou neplatný. Avšak při dopravě zboží jsou přípustný doložky o rozhodčím řízení v mezích této Úmluvy, má-li se rozhodčí řízení provésti v místech, na něž se vztahuje příslušnost soudů uvedených v článku 28, odstavec 1.

Č l á n e k 33.

Nic v této úmluvě nemůže brániti dopravci, aby odepřel sjednati dopravní smlouvu nebo stanovil pravidla, jež neodporují ustanovením této Úmluvy.

článek 34.

Tato úmluva se nevztahuje ani na mezinárodní leteckou dopravu, kterou provádějí letecké podniky jako první pokusy za účelem zřízení pravidelných leteckých linií, ani na dopravu, která se provádí za mimořádných okolností mimo rámec veškeré normální činnosti leteckého provozu.

Článek 35.

Je-li v této úmluvě řeč o dnech, jde tu o dny po sobě jdoucí a nikoliv o dny pracovní.

článek 36.

Tato úmluva je sepsána francouzsky v jediném vyhotovení, které zůstane uloženo v archivu polského ministerstva zahraničních věcí a jehož ověřený opis bude polskou vládou zaslán vládě každé Vysoké smluvní strany.

Článek 37.

1. Tato úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou uloženy v archivu polského ministerstva zahraničních věcí, které o jejich uložení uvědomí vládu každé Vysoké smluvní strany.

2. Jakmile tato úmluva bude ratifikována pěti Vysokými smluvními stranami, nabude mezi nimi účinnosti devadesátého dne po uložení páté ratifikace. Později nabude účinnosti mezi Vysokými smluvními stranami, které ji