Peněžnictví.

V rozpočtové debatě pojednáno bylo o devisových opatřeních Národní banky čsl., o pohybu evropských měn a o zvýšení diskontní sazby. Na tyto náměty odpověděl ministr financí, že co bylo učiněno, je jen nutnou obranou proti zlu kříse. Učiníme-li vše potřebné, pak vzhledem k naší situaci vlastní silou vše přemůžeme. Posice naší koruny je pevná, jak zřejmo z její stability i v době vzrušení způsobeného krisi libry, a také si ji do budoucnosti pevnou udržíme. Souvisí to také s naší hospodářskou situací a s naším vývojem poválečným. Regulujeme-li pak obchod devisami, činíme tak se zřetelem na platební obtíže ve styku s cizinou a bráníme se tomu, aby nám někdo s devisami hospodařil beze zřetele ke svrchovaným zájmům.

De visová opatřeni a zvýšeni diskontní sazby Národní banky čsl.

K vysloveným pochybnostem, zda Národní banka československá je pro svůj úkol náležitě vyzbrojena a zda splácení státovkového dluhu je přiměřené, upozorňuje se, že splácení státovkového dluhu opatřeno jest podle čl. XII. novely čís. 102/1925 Sb. z. a n. k zákonu o akciové bance cedulové a úmluvou s Národní bankou československou ze dne 2. února 1927.

Státní dluh vzniklý z převzatých bankovek a z výměn na Hlučínsku, Těšínsku, Vitorazsku, Valčicku, dále ze zůstatků žírových účtů a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky činil původně úhrnem 10. 189, 905. 599 Kč 80 h. Stav tohoto dluhu dne 1. dubna 1926, kdy Národní banka zahájila činnost, snížil se na 4. 965, 467. 268 Kč 14 h; k 15. listopadu 1931 zbývá neumořený zbytek 3. 229, 267. 412 Kč 50 h.

Na státovkový dluh plyne jednak: 1. dávka z majetku, 2. splátka ročních 110 milionů Kč,

3. mimořádné splátky z ražby stříbrných peněz podle § 10 zákona č. 103/1928 Sb. z. a n.,

4. různé náhodné příjmy účtované Národní bankou na účtě umořovacího fondu státovkového.

Ad 1. Na dávku z majetku zaplaceno bylo od počátku do 15. listopadu 1931:

Státovkový dluh.

vkladními listy .........

1. 470, 858. 565 Kč 87 h

hotově ............

6. 225, 342. 379 Kč 77 h

celkem...

7. 696, 200. 945 Kč 64 h.

Z této částky, k níž připočísti nutno dále splátky záloh poskytnutých ku proplacení bonů vydaných podle zákona čís.

333/1921 Sb. z. a n ........

128, 071. 672 Kč 65 h,

připadlo (po srážce vrácených přeplatků a záloh poskytnutých na proplacení

bonů) celkem .........

1 934, 853. 914 Kč 94 h

na umoření státovkového dluhu úhrnem

5. 889, 418. 703 Kč 35 h.

V roce 1931 do 15. listopadu bylo splaceno úhrnem na dávku z majetku 189, 636. 165 Kč 20 h. Z toho použito na

úmor státovkového dluhu .....

127, 392. 147 Kč 40 h.

Ad 2. Na řádných ročních splátkách zaplaceno bylo celkem do 15. listopadu

1931 ............

471, 637. 066 Kč 10 h.

V roce 1931 ..........

31, 637. 066 Kč 10 h.

Ad 3. Mimořádné splátky z ražby

stříbrných peněz činí úhrnem....

128, 110. 694 Kč 40 h.

V roce 1931 ..........

63, 325. 000 Kč - h.

Ad 4. Různé náhodné příjmy účtované na umořovacím fondu státovkovém od roku 1919 do 15. listopadu

1931 činí ...........

471, 471. 723 Kč 45 h.

Nejbližší starostí ovšem bylo za daných poměrů vrácení zálohy vzaté z dávky z majetku na splátky bonů, které činí dnes 586, 173. 167 Kč 07 h a umořují se podle čl. XII. citované novely uspořenými úroky ze splacených bonů. Jest proto možno tvrditi, že splácení státovkového dluhu je náležitě opatřeno jednak podle nezbytné potřeby Národní banky československé, jednak podle možnosti státních prostředků, jež jsou pro ten účel k disposici. Bylo-li možno uchrániti stálost měny při dluhu 8 miliard, tím spíše to bude možno při dnešním stavu dluhu 3 miliard.

Správa měny je výsledkem správného hospodaření, že tomu tak je, dokazuje skutečný vývoj. Státní rozpočet je v pořádku a obchodní bilance aktivní.

Kurs státních papírů.

V debatě vysloven byl též názor, že by bylo možno použíti reserv, které jsou k disposici u ústavů sociálního pojištění a u Poštovní spořitelny k udržování kursu státních papírů. K tomu dlužno podotknouti, že byť i kurs státních papírů v poslední době poněkud poklesl, pokles ten nešel dále než potud, že výnosnost státních dluhopisů stoupla přibližně na 6 1/4 až 61/2%, tedy ještě k hranici, která při nynějších poměrech na peněžním trhu jistě není nepřiměřeně vysoká, takže ani kurs nelze míti za nízký. Není odůvodněno, aby kurs státních papírů, držel se značně výše než odpovídá přibližně poměrům na peněžním trhu. Při tom dlužno konstatovati, že ústavy sociálního pojištění svým zákonným povinnostem, pokud jde o ukládání volných prostředků do státních dluhopisů, plně vyhovují.

Bankovní zákon.

Jako jiná léta podrobeny byly i letos naše banky ostré kritice. Vytýkána jim špatná organisace a nesprávná obchodní orientace; poukazováno na okolnost, že bankovní ředitelé bez odborných znalostí zasedají ve správních orgánech průmyslových podniků, což vede k lehkovážnému poskytování úvěru těmto podnikům, zatím co druhé podniky nedostanou vůbec úvěru. Žalováno bylo na závislost průmyslu na bankách a na nepřiměřenost debetních sazeb bankovních při poměrně nízkých sazbách vkladových. Proto s tím větším povděkem byla kvitována ochota ministra financí odpomoci těmto závadám a získati opět důvěru v peněžní ústavy vydáním zostřeného bankovního zákona. Oproti tu a tam se projevivšímu zneklidnění vkladatelů doporučován byl klid a rozvaha. Urgováno bylo řešení levných dlouhodobých úvěrů zejména reorganisací zemských peněžních ústavů, jakož i vybudování úvěrnictví k podpoře vývozu.

Závažným hlediskem debaty bylo, pokud jde o státní zaměstnance, zmenšení jejich počtu, zejména počtu úředníků. K tomu nutno podotknouti, že pokud jde o pragmatikální úředníky, nastalo již proti restrikci snížení celkového jich počtu, arciť že nastalo jakousi náhradou za to určité zvýšení v řadách quasi pragmatikálních a jiných zaměstnanců nalézajících se ve volnějším služebním poměru. Tím, že bude omezena fluktuace zaměstnanců, bude omezeno pensionování a přijímání nových sil a již v souvislosti s tím povyšování zaměstnanců, nastane na dnešní kritické časy poměrně bezbolestnou cestou redukce daného stavu, který zejména při poslední systemisaci služebních míst značně ji se zvýšil; část služebních míst není však ještě obsazena, takže i v tomto směru nastane jakási úleva celému postupu, jenž v důsledku toho nebude přímočaře bezvýjimečným, nýbrž přizpůsobí se možnými výjimkami ze zákazu přijímání atd. daným poměrům v tom kterém resortu.

Není v úmyslu zaměstnance přesluhující držeti ve služebním poměru, nýbrž jen potud, pokud jsou způsobilí zastávati služební místo jim propůjčené, což vzhledem k nabytým jejich dlouholetým zkušenostem znamená zabezpečení správy proti nevítaným výkyvům a vyvarovati se většímu vydání v pensijním oboru. Zpomalením pensionování a přirozeným úbytkem pensistů a jich pozůstalých zmenší se pensijní etát.

Úsporná opatřeni personální.

Aby však s nižším počtem personálu bylo možno vystačiti, bude nutno provésti reorganisací, a to tak, aby zjednodušením pracovního postupu a tím zintensivněním činnosti celkový výsledek se při stejném pracovním výkonu zvýšil. Příslušná komise ve finanční správě je již zřízena. Právě snížením počtu personálu hodlá se docíliti tlak v tomto směru, aby úspornější pracovní postup byl vynucen. Není pak obav, že by pod tlakem dnešní deprese bylo uvedeno v život dílo nevyhovující, neboť zkušenosti učí, že právě v dobách nejtěžších pod tlakem poměrů a nutnosti docilují se největší pokroky.

Součástí racionalisačního postupu je již od posledního zákona úsporného čís. 286/1924 snaha po kodifikaci norem starších v jednotlivých právních pramenech roztroušených a případné uvedení jich v soulad s nynějšími poměry. Tento postup byl z velké části již proveden zejména v personální agendě, jíž byla v debatě vytýkána komplikovanost. Tato komplikovanost se týká zajisté ještě doby dřívější a těch věcí, které nutno posuzovati podle předchozích norem (rekursy atp. ). Pokud jde o nový platový zákon a jeho prováděcí nařízení dosud vydaná, uvedly do personální agendy nejen v podstatě přehlednost a jasnost, nýbrž i soustředění předpisů řádně publikovaných a tím i zaměstnancům snadně dostupných, že i dnes vznikly ještě sporné otázky, tomu nebude možno zabrániti nikdy, poněvadž život ve své pestrosti vždy postaví správu personální před nové problémy, resp. před nový způsob problémů starých, že velká část agendy personální vyřizuje se ve třetí instanci po př. při vládních jednáních, vyplynulo pro začátek ze snahy po stejnoměrné aplikaci platových zákonů než tyto uvedeny budou v usměrněný chod. Tato koncentrace byla však též podmíněna nutností kontroly, jež jest nepostradatelnou při úspornosti, jejíž nutnost bylo možno předvídati již delší dobu.

Reorganisace statní správy.

Veškerá jednání legislativní a normativní se nyní vedou z velké části zkráceným řízením, t. j. ústním dohovorem zejména na poradách, takže v tomto směru je zabezpečena úspornost jdoucí snad nad míru jinak zdravou.

že se ministerstva a vláda zabývají některými drobnějšími věcmi, vysvětluje se tím, že těmto nejvyšším orgánům byla určitými ustanoveními platových zákonů a nařízení vyhrazena kompetence k povolování výjimečných opatření, jichž však bylo se dožadováno a při liberálním postupu užíváno tak hojně, že z výjimek by se byla málem stala pravidla.

Při omezeném užívání těchto výjimečných norem, jak je v budoucnu také s hlediska úsporného nutno, klesne agenda III. instance úměrně a bude možno věnovati více péče vlastnímu úkolu III. instance, t. j. činnosti legislativní, normativní a řešení případů zcela výjimečných.

Interkalář.

Pokud jde o zavedení větších interkalářů, o nichž v debatě bylo vysloveno leckteré kritické slovo, nelze než podotknouti, že odiosní jinak pojem interkalářů je odůvodněn i praktickými zkušenostmi tím, že určité místo vykonává zaměstnanec po určitou delší či kratší dobu (podle povahy služby) v nižší platové stupnici, aby mohl prokázati prakticky svou způsobilost na toto vyšší služební místo, sledován je také účel výběru sil pro vyšší pracovní místa a zamezí se tím zklamání nadějí kladených v osoby povyšované. Všeobecně ovšem nelze nepoznamenati, že interkaláře jsou nerozlučitelným důsledkem úspornosti, resp. prozatím zavedeného omezení přijímání a povyšování.

Automatický postup v novém platovém zákoně.

Debata se konečně také zabývala základní myšlenkou platového zákona - systémem povyšovacím - a žádala návrat k systému automatického postupu. Nutno upozorniti, že automatický postup byl novým platovým zákonem pouze omezen, nikoliv však odstraněn. Omezení časového postupu je progresivní při vyšších platových stupních a je automatický postup v nižších platových stupnicích zachován ve značné míře, takže právě pro ty kategorie, pro něž automatický postup je žádán, omezení jeho není tak zvláště citelné, že se dnes ještě vyskytují určité potíže, souvisí s tím, že platový zákon nemá ještě dostatečnou dobu své účinnosti za sebou, aby byl úplně vžitý. Vedle automatiky jest možným postup na uvolněná místa, jenž representuje zlepšený postup dosažitelný právě se přičinivším resp. nejlépe kvalifikovaným zaměstnancům. Tento zlepšený postup má také býti odměnou žádanou v debatě za kvalitnější a kvantitativnější výkon.

Právě neobmezená automatika vedla ve svých výsledcích vystupňovaných ještě propočítáním služebních let k nemožnějším důsledkům, než dnešní zákony vedou v případech, ve kterých se vyskytují určité obtíže.

Přesázky finančních zaměstnanců.

Větší počet přesázek finančních zaměstnanců v roce 1930 a 1931 je hlavně důsledkem obsazování míst podle nové systemisace, poněvadž úředník, má-li býti povýšen, musí zastávati funkci systemisačné hodnocenou příslušnou platovou stupnicí, škodlivý vliv přesázek je jen zdánlivý - nejvýš snad přechodný -, poněvadž z největší části jde o úředníky, kteří byli na svých dosavadních místech již po dlouhou řadu let, což bylo jich řádnému úřadování spíše na překážku než ku prospěchu.

Pokud jde specielně o služební poměry finanční stráže nutno v prvé řadě upozorniti, že celková doba přípravné služby zřízenecké je stanovena §em 25. platového zákona. Výhoda prodloužené dovolené přiznává se již dobře se osvědčivším zřízencům finanční stráže na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a to na základě platných předpisů, jestliže tito ztráví svou dovolenou v Čechách nebo na Moravě. Přesázky příslušníků finanční stráže ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do Čech neb na Moravu povolují se ze závažných důvodů, pokud tomu systemisace nebrání. K projevenému přáni, aby oddělení finanční stráže byla telefonicky spojena, poznamenává se, že v některých případech je tomuto požadavku již vyhověno a že podle možnosti bude v této akci při důležitých odděleních finanční stráže pokračováno. Za zjištěné závažné celní a důchodkové přestupky jsou příslušníci finanční stráže přiměřeně odměňováni. Pokud se týče některých požadavků finanční stráže, dlužno upozorniti, že novým vládním nařízením z 19. prosince 1930 čís. 202 Sb. z. a n. bylo postavení finanční stráže značně zlepšeno, ač ovšem všem přáním tohoto oboru nebylo možno buď z důvodů služebních, nebo z důvodů rozpočtových v plném rozsahu vyhověti.

Služební poměry finanční stráže.

K výtce, že úsporní komisaři ustanovení v jednotlivých resortech jsou podřízení úředníci, kteří nemohou tedy úspornost plně uplatniti a že jimi spíše měli býti parlamentní zpravodajové, se podotýká, že úsporní komisaři jsou ustanoveni právě z řad administrativních úředníků s náležitým zmocněním, aby mohli podrobně sledovati chod administrativy. K námětu, aby zřízen byl ústřední hospodářský úřad, který by na věcných výdajích přesahujících 5 miliard Kč mohl mnoho ušetřiti, se podotýká, že myšlenka soustředění a zlevnění dodávek se sleduje. Ovšem nutno upozorniti, že v oněch věcných výdajích je též obsažen příspěvek státní správy na státní dluh skoro 1. 700 milionů Kč, milionové příspěvky fondů podle platných zákonů, cestovné, nájemné atd., takže na skutečné zadávky zbývá poměrně nevelká část celkových věcných výdajů.

Úsporní komisaři.

Daně a dávky.

V debatě bylo často poukazováno na nepříznivý poměr daní přímých oproti daním nepřímým. Tu třeba upozorniti, že v rozpočtu nejsou uvedeny příděly fondům, zemím a obcím na dani pozemkové a domovní, dále, že ku přímým daním (kromě daně důchodové) vybírají se přirážky svazků územní a zájmové samosprávy a dále přirážky fondové, jež úhrnem mohou dosáhnouti výše přes 700%; vezme-li se zřetel k těmto okolnostem, bude poměr zatížení daněmi přímými a nepřímými podstatně jiný. Pokles výnosu přímých daní po daňové reformě má příčinu nejen ve snížení sazeb, nýbrž i ve zhoršené hospodářské situaci, která má v zápětí nižší daňové předpisy. Daňová reforma pak přinesla úlevy právě nejdrobnějším poplatníkům a nelze tedy tvrditi, že znamená výhody jen pro vrstvy zámožné. Rovněž neodpovídá skutečnosti, že zámožným vrstvám jsou daně blahovolně odpisovány, ježto mimořádné odpisy povolovány jsou jen v případech, kde jsou pro to zákonné předpoklady.

Vzájemný poměr daní přímých a nepřímých.

Daňová reforma.

Nedoplatky přímých daní klesají stále, třebaže pozvolna; pokles pak resultuje nejen v důsledku odpisů povolených na opravné

Nedoplatky přímých daní.

prostředky nebo odpisů mimořádných, nýbrž i skutečnými platbami. Snaha finanční správy po rychlejší depuraci těchto nedoplatků naráží na velké překážky, zejména se zřetelem na hospodářskou krisi, která v posledních letech některé kategorie poplatníků těžce postihla.

Vymáhání daní.

K stížnostem do přísného postupu při vymáhání daní není třeba upozorňovati, že zvláště v dnešní době finanční tísně státu musí se co nejpřísněji doléhati na řádné placení daní. Ministerstvo financí však již opětně dalo berním úřadům pokyny, aby při vymáhám daní rozlišovalo mezi dlužníky, kteří nemohou, a dlužníky, kteří nechtějí platiti. Ovšem je třeba, aby poplatníci, kteří nemohou platiti, zavčas požádali o příročí a případně jim povolené splátky dodržovali. Jestliže exekuce vedeny jsou i proti dlužníkům, kteří nemohou platiti, sluší příčinu hledati v tom, že se o daně vůbec nestarají, dokud k nim exekutor nepřišel. Znalost místních poměrů při zjišťování vyměřovacích základů je velmi prospěšná; proto by nemohlo míti příznivý výsledek, kdyby zjišťování to provádělo se úředníky jiných vyměřovacích úřadů, než oněch, v jejichž obvodě se podnik nalézá. Jako svědci, znalci a osoby přezvědné k řízení vyměřovacím mají podle 4. odst. prov. nařízení §u 301 zákona o přímých daních býti slyšeny jen osoby neodvislé, čestné, zcela důvěryhodné a nestranné, spolehlivé a věci znalé.

Při povšechné debatě rozpočtové byly též stížnosti na opožděné předpisování a vybírání státních daní s přirážkami. Zřízen byl proto při ministerstvu financí ústřední inspektorát, jehož úkolem jest mimo jiné bdíti nad včasným vyměřováním, placením a vymáháním daní s přirážkami.

Režie jednotlivých daní.

K vyslovenému požadavku, aby se vyšetřilo, co stojí režie jednotlivých daní, třeba upozorniti, že přicházejí tu v úvahu velmi četné složky na výdajích osobních a věcných jednotlivých úřadů, které se zabývají zpravidla několika druhy daní. Pokud je rozvedení účelné a nutné, jest vykázáno v podrobnostech dílčího rozpočtu.

Preliminář daně důchodové a obratové.

Byly vysloveny domněnky, že položky příjmové, zejména na dani důchodové a obratové jsou preliminovány příliš optimisticky. K tomu sluší konstatovati, že preliminované příjmy od. povídají přibližné skutečným výsledkům za dosavadních 9 měsíců, a lze očekávati, že budou dosaženy, uváží-li se, že větší platy na těchto daních dají se čekati v posledním čtvrtletí.

Daň důchodová specielně.

Pokud se týče specielně daně důchodové projevena byla nespokojenost a tím, že se požaduje specifikace příjmů a vydání i od těch poplatníků, kteří nevedou řádné obchodní knihy. S hlediska platných předpisů nelze shledávati závady v tom, jestliže vyměřovací úřady žádají specifikaci příjmů a vydání během vyměřovacího řízení i od těch poplatníků, kteří nevedou řádné obchodní knihy, neboť i tato skupina poplatníků musí vésti záznamy o svých příjmech a vydáních, aby ukládací úřad mohl bezpečně zkontrolovati jak dotyčný poplatník k výsledné cifře uvedené v jeho přiznání dospěl. Tato povinnost vyplývá pro poplatníka přímo ze zákona a jest potvrzena konstantní judikaturou nejvyššího správního soudu. Dále vysloven byl požadavek odpočitatelnosti příspěvků do nemocenských pojišťoven, resp. daní i po 1. lednu 1932, pokud je

zaměstnavatel k placení převzal za své zaměstnance nad zákonnou kvótu resp. (co do daní) smluvně.

Ustanovení čl. XVI., odst. 1., lit. b) uváděcího ustanovení, odsunulo zásadní neodpočitatelnost příspěvků do nemocenských a podobných pokladen, pokud je zaměstnavatel platil za své zaměstnance nad povinnou zákonnou míru, jakož i daní a dávek placených, pokud byl závazek smluvně převzat, až do 1. ledna 1932. Toto ustanovení, odkládající neodpočitatelnost na 5 let, bylo míněno jako ryze přechodná ustanovení zamezující, aby nenadálá změna právního stavu nezpůsobila tvrdosti oproti sociálně slabším poplatníkům, ač vlastní tendencí zákona bylo spravedlivé rozvržení daňového břemene a vyloučení zjevného přesouvání daní. Stanovená 5tiletá lhůta byla zajisté zcela postačitelnou dobou, aby se mohly postižené osoby přizpůsobiti novým právním ustanovením a též nově uzavírané smlouvy služební mohly na tuto okolnost vzíti řádně zřetel. Nějaká tvrdost v poměru k jiným zaměstnancům zde nevzniká. Naopak za dosavadního stavu, kdy na př. státní a jiní veřejní zaměstnanci, ba dokonce i všichni dělníci, ze svých namnoze nepoměrně nižších příjmů platí daň a ostatní sociální břemena ze svého, byli oni zaměstnanci, jichž daň resp. sociální příspěvky platil zaměstnavatel ze svého, v nezasloužené výhodě proti ostatním zaměstnancům. Z toho vysvítá, že takovou výhodu bylo možno připustiti jen pro přechodnou a to co nejkratší dobu a nelze tento výjimečný stav nadále prodlužovati.

K stížnosti, že úřady pozemkového katastru odmítají potvrzovati pouze v jazyce německém vyhotovené geometrické plány civilních inženýrů, které mají býti podkladem pro zápis do veřejných knih, je třeba poukázati na to, že podle ustanovení čl. 7., odst. 3. vlád. nař. ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n. (prováděcího jazykového nařízení) může býti zápis do veřejných knih, rejstříků a operátů pozemkového katastru povolen jen podle listin sepsaných ve státním jazyku anebo podle listin, jichž ověřený překlad v tomto jazyce byl připojen. V souhlase s tím obsahuje § 43 dílčího prováděcího nařízení ke katastrálnímu zákonu č. 64 Sb. z. a n. z r. 1980 předpis, že geometrický (polohopisný) plán musí býti vyhotoven v jazykové úpravě odpovídající ustanovení odst. 3., čl. 7. jaz. nařízení.

Pozemkový katastr.

Byly vysloveny výtky o nízkém výnosu daně z tantiém. Dani z tantiém podléhají požitky, které dostávají členové představenstva společností akciových a komanditních společností na akcie v této své vlastnosti. Tuto daň vybírají společnosti srážkou při výplatě požitků a odvádějí ji státní pokladně. Vzhledem k tomu, že výši zmíněných požitků stanoví valná hromada, schvalující účetní závěrku a rozhodující o použití čistého zisku, je daňové zachycení těchto výplat snadné a technicky jednoduché. Nelze tudíž při dani z tantiém předpokládati daňový únik.

Daň z tantiém.

S několika stran doporučováno bylo všeobecné paušalování daně z obratu u prvovýroby, což nelze však toho času provésti z obav před podstatným snížením výnosu této daně, i proto, že touto změnou a s ní spojenými snahami o nové přesunutí celého paušálu mohli by býti postiženi i spotřebitelé. V paušalování daně z obratu u jednotlivých předmětů, nebo jich skupin,

Daň z obratu.

však finanční správa stále pokračuje, o čemž svědčí počet paušalovacích vyhlášek, uveřejněných v letošním i loňském roce ve Sbírce zákonů a nařízení; také pro nejbližší dobu chystá se zavedení několika nových paušálů. K výtce, že se nepaušaluje daň z obratu u textilií, je třeba upozorniti, že paušalování daně z obratu u textilií naráží v praxi na četné potíže, o jichž odstranění se snaží užší komise, v níž jsou zastoupeny i kruhy obchodní.

Daň z obratu u kombinovaných podniků.

K poznámce, že kombinované podniky jsou o několik procent, daně z obratu ve výhodě vůči podnikům nekombinovaným, je nutno konstatovati, že jest pravdivé tvrzení, že podobné podniky mají značnou výhodu na dani z obratu v tom, že převody mezi jejich závody jsou od daně osvobozeny. Otázkou zdanění kombinovaných podniků zabývalo se ministerstvo financí již vícekráte při novelisacích zákona o dani z obratu, pro velké potíže (jak zachytiti tyto převody a jak oceniti zboží při těchto převodech) bylo však od řešení této otázky upuštěno; při tom bylo pro ministerstvo financí také směrodatné stanovisko ciziny v této věci, zejména Německa, které se touto otázkou rovněž důkladně zabývalo a po řadě anket od řešení této otázky upustilo. V poslední době otázka zdanění kombinovaných závodů vyvolala pozornost ministerstva financí v souvislosti se zakládáním četných filiálek těmito závody. Ministerstvo financí v nejbližší době uváží, neměly-li by filiálky býti zdaněny obdobně jako komisionáři. Tím by bylo dosaženo, že zboží prodané filiálkami bylo by zatíženo 4% ní daní z obratu, tedy takovou sazbou, jako kdyby bylo prodáno obchodníky.

Daň ze zapalovadel.

Daň ze zapalovadel je preliminována výše vzhledem k zamýšlené úpravě hospodaření s touto daní. Pokud jde o revisi cen surovin potřebných k výrobě zápalek, dlužno uvésti, že od roku 1923, kdy byly vyhlášeny nejvyšší ceny zápalek, byla tato revise provedena několikráte a měla v zápětí, že sirkárny se zavázaly odváděti podíl z prodeje zápalek v tuzemsku původně ve výši 50%, později ve výši 100%.

Poněvadž v debatě o dani ze zápalek byla nadhozena i otázka, zda-li by se nemělo zkoumati, aby místo daně ze zápalek byl zaveden monopol, je třeba upozorniti na to, že monopol znamenal by rozsáhlý státní podnik, proti kterému by se ozvalo jistě dosti hlasů. Jeho zavedení by si vyžádalo velmi značného nákladu spojeného s výkupem sirkáren a převzetím zaměstnanectva.

K dotazu ve věci povolení výroby zápalek v Přísečnici dlužno podotknouti, že podle platných předpisů může býti nová výroba zápalek povolena jen, když spotřeba v tuzemsku není dostatečně kryta jak co do ceny, tak co do jakosti a množství zdejšími výrobky.

Poplatky.

V debatě bylo upozorněno, že úřad pro vyměřování poplatků v Praze vykazuje na 40. 000 nevyřízených poplatkových spisů a vyslovil obavu, aby opožděným vyřizováním spisů stát netrpěl škody na úrocích a dávkách samých.