Kapitola 18. Ministerstvo pro zásobování lidu.

Nyní je heslo šetřit. Ano, je to nezbytnost státního hospodářství, ale je nutno šetřiti rozumně. Dnešní soukromohospodářrský výrobní řád není na nějaké zvláštní šetření zařízen, naopak je zařízen na velkou výrobu a velký odbyt. Každé šetření na nepravém místě objeví se však znovu jako výdajová položka státu. Co nebylo ušetřeno na výdajích zbytečného luxusu a na účelné organisaci veřejné správy, nebylo ušetřeno vůbec. Dosud jsou jen skromné naděje na vytvoření světového hospodářského plánu. Musíme se odhodlati k řešení v mezích daných hospodářskými možnostmi uvnitř státu. Hospodářská isolace, k níž se uchylují jednotlivé státy, nutí nás k rozvinutí úsilí po vnitřním, intensivnějším hospodářském životě. Volná souhra hospodářských sil, řídivší dříve hospodářské osudy společnosti, dnes patrně již nestačí na svůj úkol udržeti hospodářský život ve státě. Na všech stranách a ve všech oborech vidíme zásahy autoritativních sil do hospodářských poměrů, tvoří se koncerny, kartely a jiné hospodářské organismy, zemědělci domáhají se ochrany své produkce zvýšením cel, omezením dovozu, průmysl trvá na udržení ochrany cel, obchod a živnosti požadují regulaci oprávnění k obchodnímu a živnostenskému podnikání, obchod uzavírá cenová ujednání, zákonem omezuje se volná soutěž atd. Všechny tyto autoritativní zásahy, ať jde o zásah státu nebo samosprávných organismů, byly až dosud jednostranné, na prospěch výroby a podnikání. Pokud bylo možno přebytky výroby umístiti za hranicemi, nebylo třeba ohlížeti se příliš na rozsah domácí spotřeby, nebylo naléhavé regulovati výrobu se zřetelem na domácí potřebu. Nastavší zhoršená situace pro vývoz diktuje nutnost obrátiti větší zřetel k domácí spotřebě. Je třeba vhodným oživením a rozšířením domácí spotřeby vyrovnati podle možnosti hospodářské ztráty, plynoucí z omezení vývozu do ciziny, zvýšiti možnosti výrobní a zmenšiti tím nezaměstnanost. Nutno poukázati s resortního hlediska na některé z předpokladů, za nichž je možno domácí spotřebu rozšířiti. Udržují se dosud vysoké ceny jak některých denních potřeb tak i ostatních spotřebních statků. Příčiny vězí v neorganisovanosti výroby za trvající nepřehlednosti domácí spotřeby a v nedostatečné organisaci distribuce, kterou v některých oborech zatěžuje neúměrně dlouhý řetěz meziobchodu. V neposlední řadě k udržení vysokých cen přispívá též okolnost, že tvoření cen je téměř bez jakékoli regulující kontroly, pokud jde o zájmy spotřeby. Pokud volná soutěž regulovala ceny, nemohlo při tvorbě cen dojíti k jednostrannému diktátu. Za nynějších poměrů však, kdy kartely, koncerny a trusty nepředstavují namnoze jiný účel než snahu o zvýšení cen, nebo jich udržení, kdy zákon proti nekalé soutěži často vykládá se tak, že stává se vydatnou oporou proti volné soutěži a podkladem pro stanovení vázanosti cen, kdy jednotlivé zájmové korporace a organisace zavazují pod těžkými hospodářskými sankcemi své členy k udržování cen, jest tvorba cen ponechána jednostranně výrobcům a obchodu, aniž by mohl býti uplatněn širší zřetel hospodářství celostátního. Neplatí více zásada nabídky a poptávky, když na straně nabídky jest pevná fronta těch, kteří diktují ceny, ať je poptávka jakákoli.

Je tedy zapotřebí vytvořiti nutné předpoklady pro to, aby cenový proces probíhal hospodářsky zdravě, aby bylo lze zjednati nápravu aspoň tam, kde při tvorbě cen jsou neúměrně porušovány zásady hospodářské slušnosti. Bez zajištění možnosti přizpůsobiti ceny celkové hospodářské situaci bude vždy domácí odbyt bržděn ke škodě celého národního hospodářství. Vedle ce-

nového problému je to problém rozsahu domácí spotřeby, který musí býti se všech stran osvětlen, má-li dojíti k intensivnějšímu hospodářskému životu uvnitř státu. Nevíme dosud, kolik spotřebujeme ročně jednotlivých statků, o kolik bychom mohli spotřebovati více, kdyby výroba byla usměrněna podle spotřeby. Nemáme dosud spolehlivého přehledu o tom, co vnitřní spotřeba vyžaduje, v čem lze omeziti dovoz, kde lze spotřebu rozšířiti. Máme úřady, které se starají jen a jen o výrobu, o to, jak výrobu rozšířiti, zpeněžiti její výsledky, ale nemáme plánu pro odbyt, pro spotřebu vyrobených statků. Již v loňském výkladu v rozpočtovém výboru bylo poukázáno na nutnost v zájmu obecného hospodářství přetvořiti ministerstvo pro zásobování lidu v ústřední úřad pro otázky spotřeby. Nastíněny funkce takového úřadu a ohlášeny některé osnovy, které měly přinésti potřebný podklad pro spolučinnost reorganisovaného ministerstva v hospodářských věcech se zřetelem na požadavky spotřeby. Než situace během tohoto roku vzniklá odsunula projednávání jednotlivých návrhů. Bylo nutno obrátiti veškerou pozornost k jiným naléhavým otázkám hospodářským.

Odsun projednávání a schválení osnovy zákona, kterým by bylo ministerstvo pro zásobování lidu přeměněno v ministerstvo spotřebního hospodářství, nepovažuje ministr za pohřbení ideje ministerstva spotřeby, poněvadž tato idea se stala vývojem hospodářských poměrů živější, než když byla osnova pracována.

Ministr dovozuje dále, že podstatou kompetence ministerstva pro zásobování lidu, jež vzniklo v poválečné době, bylo jednak přímé opatřování a distribuování potravin, jednak posilování distribučního procesu a chránění spotřebitelů před lichvou. Z oné poválečné doby zbyl ministerstvu název, který je nyní anachronismem, a zbyly mu nepatrné trosky kompetenční, se kterými nemůže vystačiti na řešení nových velkých úkolů hospodářských. Některé funkce ministerstva postupem doby odumíraly, zatím co poměry mu vnucovaly nové funkce spotřebitelské politiky, jež nemohly býti plněny přes faktickou nutnost, protože kompetence ministerstva jim nebyla přizpůsobována, a ministerstvo nemůže riskovati svou prestyž prováděním zásahů, které nejsou podloženy právní normou. Tím odpovídá ministr na výtky často se vyskytující, že ministerstvo neplní svých moderních úkolů. Ministr dovozuje, že hospodářsky je problém v podstatě jednoduchý, jde o vyznačení nových vnucujících se funkcí spotřebitelské politiky a o průkaz, že tyto funkce nejsou a nemohou býti plněny jinými úřady, poněvadž jejich agenda hospodářské politiky je příliš spiata s hledisky výrobními a podnikatelskými vůbec. A jde o to, aby po prozkoumání oprávněnosti nových funkcí spotřebitelsko-politických byly jim přizpůsobeny také právní normy. Ministr má za to, že vytýčení a odůvodnění nových funkcí spotřebitelsko-politických bylo již řádně provedeno jednak v důvodové zprávě k osnově zákona, jednak jeho dřívějšími projevy v zákonodárných sborech a jinde. Přes to považuje za svou povinnost upozorniti na některé nové okolnosti, přinesené vývojem poslední doby, které podporují realisování osnovy. Stává se stále zřejmějším, že podstata současné, stále se ještě zhoršující krise hospodářské spočívá v neplánovitém proinvestování hmotné složky hospodářské soustavy, především složky technické. Příliš mnoho prostředků peněžních, ať ziskových nebo úvěrem opatřených, bylo vloženo do zmohutnění technických prostředků, při čemž na posílení složky pracovní v po-

době nižších cen bylo investováno příliš málo. Nedávno rozebíral zevrubně tento fakt posl. Hampl ve své přednášce v sociálním ústavě. Z jeho projevu správně vysvítá, že nesmírné poruchy distribuční nastaly právě přeinvestováním hmotné složky kapitálové a nedbáním lidského činitele pracovního a spotřebního.

Nic není v současné těžké době naléhavější než úkol vzpružiti a rozhojniti spotřebu na takovou míru, která by odpovídala možnosti nabídky, t. j. která by zachránila objem výrobní kapacity dosažený před krisí. Prostředky pro povzbuzování spotřeby jsou dány, ovšem zatím jen theoreticky. Jedním z takových prostředků je vydání kartelového zákona, který by bránil škodlivé stabilisaci cen na nepřiměřené výši. Národohospodářsky zhoubné diktátorství cenové není prováděno pouze koncentrovanými podniky (kartely, trusty a pod. ), také organisace obchodníků, dovozců a zástupců značně již stabilisují ceny na nepřiměřené výši. Donucují totiž své členy, aby prodávali s neúměrně velikým maloobchodním ziskem, podvazujícím spotřebu. Jestliže některý člen takové organisace se vzepře diktovanému umělému zdražování, je pronásledován. Zákon o nekalé soutěži dává k takovému pronásledování právní podklad. Distribuční proces potřebuje také úlevy ve sféře politiky celní. Jiné ústřední úřady než ministerstvo spotřeby nemohou v tomto směru pomoci, poněvadž hájí buď zájmů fiskálních nebo jednostranně výrobních. Ukazuje se na příklad, že zcela zbytečně je celními sazbami zdražována řada pomocných látek výrobních a že mnohá průmyslová odvětví si zabezpečila upřílišněnou celní ochranu, která je mnohem více odůvodněna jejich mocenským vlivem než národohospodářskou potřebou. Ministr uvedl jen namátkou několik možností, kterými by bylo možno uleviti distribučnímu procesu a zároveň i výrobě a zaměstnanosti. Je to jen několik prostředků z mnohých. Jestliže by měly býti všechny prostředky prováděny k největšímu národohospodářskému užitku, musily by býti prováděny systematicky z jednoho střediska, kterým by mohlo býti ministerstvo spotřebního hospodářství. Ministr myslí, že se přiblížila chvíle, kdy bude nezbytno, aby se o dalším osudu ministerstva pro zásobování lidu rozhodlo. Otázka jest na denním pořádku praktické politiky.

V závěru odpověděl ministr na dva dotazy posl. Bergmanna, z nichž první se týkal vyplácení náhrady za vyšší opotřebování šatstva a obuvi ve službě zaměstnancům protilichevní služby. Ministr uvedl, že od r. 1921 byly těmto zaměstnancům poskytovány určité odměny, jednak jako náhrada za zvýšené opotřebování šatstva a obuvi v protilichevní službě, jednak jako odměna za vyšší činnost ve službě a pobídka k další usilovné práci. Letošního roku takové odměny poskytnuty nebyly pro usnesení ministerské rady, že vzhledem k tomu, že všem zaměstnancům státním přísluší vánoční příspěvky, nemají býti nadále poskytovány nějaké hromadné odměny. Ministerská rada se dále usnesla, že mají býti odložena všechna vydání, nezakládající se na zákonných nebo právních závazcích nebo vydání, která nejsou nezbytná se zřetelem k nynější hospodářské situaci. Z těchto důvodů nemůže prozatím ministerstvo pro zásobování lidu poskytnouti zaměstnancům protilichevní služby zmíněné náhrady. Pokud jde o dotaz o osudu osnovy zákona kartelového, připomíná ministr, že věc nepatří podle usnesení vlády do kompetence ministerstva pro zásobování lidu, nýbrž do kompetence minister-

stva spravedlnosti. Ministr však může sděliti, že ministerstvo spravedlnosti již před časem příslušnou osnovu vypracovalo a dalo ji do připomínkového řízení. Nyní ministerstvo spravedlnosti v součinnosti s ministerstvem zásobování provedlo novou redakci osnovy. Referentský návrh jest připraven a v nejbližší době se stane předmětem řízení připomínkového a jednání ve vládě.