že otázce inspekční činnosti báňských úřadů věnuje se v rámci personálních možností intensivní pozornost, při čemž inspekční činnost úřadů jest vydatně podporována i prohlídkami prováděnými členy závodních rad. Statistika úrazová není celkem nepříznivá, neboť úrazy smrtelné a úrazy těžké vlastní povahou vykazují tendenci sestupnou; pouze úrazy těžké jen dobou léčení, t. j. úrazy původně lehké, které vyžadovaly léčení přes 19 dnů, se rozmnožily, což má příčinu v neúplné zaměstnanosti některých závodů. Podrobná statistika úrazů jest publikována v odborných časopisech a mimo to chystá se právě i oficielní publikace těchto dat.

V debatě byl několikráte dotčen naléhavý problém sanace bratrských pokladen, kterému státní správa věnuje bedlivou pozornost. V rozpočtu na r. 1932 jest v kapitole ministerstva sociální péče zařazena částka 20 milionů Kč na účast na sanaci hornického pojištění. Definitivní úprava může se státi ovšem jen novým zákonem, jehož osnova bude moci býti snad v době nedaleké předložena Národnímu shromáždění.

Legislativní práce.

K příslušným speciálním dotazům bylo podotčeno, že osnova nového silničního zákona jest připravena a bude v nejbližší době dána do připomínkového řízení a dále že se chystá vládní nařízení k provedení zákona čís. 124/1931 Sb. z. a n., kterým se provádí mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly a vydávají některé předpisy v tomto směru. V tomto vládním nařízení bude řešena i otázka jízdní rychlosti.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1932 vykazuje v příjmech částku 618, 166. 200 Kč a ve výdajích částku 579, 841. 700 Kč, činí tudíž provozní zisk 38, 324. 500 Kč, jenž jest o 7, 787. 600 Kč nižší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na rok 1931.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů nové investiční výdaje, jež jsou preliminovaný částkou 26, 100. 000 Kč; konečně přebytek v částce 11, 008. 100 Kč má býti odveden státní pokladně.

V rozpočtu na rok 1932 jsou uvedeny jako aktivní tyto závody: Most (hnědé uhlí), Porubá (kamenné uhlí), Jáchymov (uranová ruda a radium), Rožnava (železná ruda), Gbely (nafta), Solnohrad u Prešova (sůl) a Slatinské Doly (sůl). Jako pasivní jsou preliminovaný tyto závody: Příbram (stříbro a olovo), Báňská Štiavnice (zlato a stříbro), Kremnice (zlato a stříbro), železník (železná ruda) a Podbrezová (železárny).

Program činnosti.

Ministr veřejných prací ve svém exposé dotkl se i státních báňských a hutnických závodů a poukázal zejména na to, že důsledky hospodářské krise zmenšují preliminovaný čistý bilanční zisk a způsobily i obmezení investičního programu. Přes to celková situace podniku není nepříznivá, ač hospodářská situace nutí k opatrnosti ve výrobě i všech kalkulacích.

V jednotlivostech zmínil se ministr zejména o vzrůstu schodků závodů příbramského a báňsko-štiavnického v důsledku poklesu cen stříbra a olova, o příznivých vyhlídkách závodu gbelského, o stálém zlepšování situace pasivního závodu podbrezovského, o stoupající prosperitě státních dolů solných, o celkem

příznivé situaci závodu jáchymovského, o investičních pracích v oboru závodu mosteckého a posléze o získání nového dolového majetku v Petřvaldě pro závod porubský.

K námětu, aby dělnictvo báňských a hutnických závodů bylo postátněno podle vzoru dělnictva tabákové režie, se připomíná, že soukromohospodářskému charakteru státních báňských a hutnických závodů odpovídá nejlépe ryzí poměr smluvní veškerých zaměstnanců, pročež se na ně vztahuje § 210 odst. 4 plat. zákona. Tato zásada uplatňuje se bezvýhradně i pro nově přijímané úředníky, kteří nejsou od r. 1923 vůbec přijímáni v poměru pragmatikálním.

Pokud jde o otázku eventuelního snížení pracovní doby, dlužno trvati na tom, že pracovní dobu v státních závodech báňských a hutnických nelze zkracovati více než u závodů soukromých téhož druhu, neboť jinak by to mělo nepříznivý vliv na konkurenční schopnost státních závodů.

Otázky mzdové a dělnické.

Vzhledem k námětům v debatě zmíněným bylo připomenuto, že investiční program v závodě podbrezovském možno prováděti jen v rámci investičního rozpočtu podniku. Deficit závodu podbrezovského, který jest preliminován částkou 15'5 milionu Kč, jest vyvážen na druhé straně platbami, které závody podbrezovské činí jiným resortům státní správy na daních a dopravném v celkové částce 18, 000. 000 Kč ročně. Pokud jde o odbyt výrobků, musí se ovšem i závod podbrezovský říditi tuzemskými a mezinárodními dohodami odbytovými, poněvadž státní dodávky by tento závod neudržely.

Závod podbrezovský.

Posléze byl vytýkán nepříznivý zdravotní stav a vyšší úmrtnost dělnictva jáchymovských dolů, jež se přičítá radiové emanaci a vdechování prachu, obsahujícího arsen a radioaktivní látky. Ministerstvo veřejných prací zkoumá bedlivě otázku působení radia na lidský organismus, a to v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a za pomoci čelných lékařských odborníků, a zřídilo zvláštní odbornou komisi, která po provedeném šetření doporučila, aby v první řadě odstraněny byly všechny domnělé příčiny nemoci. Za tím účelem byly zakoupeny nákladem 1 mil. Kč nové vrtné přístroje s vodným výplachem a byly zařízeny v dolech a chodbách ventilátory srážející emanaci. O učiněných opatřeních přesvědčila se též parlamentní komise. Státní správa dolů bude se i nadále snažiti, aby zdraví dělníků pracujících v dolech i na huti v Jáchymově nebylo při pracovním výkonu ohrožováno. Nelze však tvrditi se vší určitostí, že případy onemocnění rapidně stoupají, neboť statistiky předchozích let, kdy nemoc nebyla ještě známou, neskýtají pro takové tvrzení spolehlivého podkladu.

Zdravotní stav dělnictva závodu jáchymovského.

Rozčlenění rozpočtu.

Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují ve třech samostatných sešitech jednak návrh na vlastní rozpočet ministerstva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů pro státní podniky, patřící do působnosti ministerstva pošt a telegrafů, Československou poštu a Poštovní spořitelnu.

Ministerstvo pošt a telegrafů.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů vykazuje pro rok 1932 celkovou

potřebu v částce ........... 13, 448. 600 Kč

a jest proti potřebě, preliminované na rok 1931

částkou .............. 13, 873. 100 Kč

nižší o .............. 424. 500 Kč.

Z celkové potřeby pro rok 1932 připadá:

na osobní výdaje ........... 12, 198. 600 Kč,

t. j. proti potřebě, preliminované na rok 1931, více 018. 500 Kč;

na věcné výdaje ........... 1, 250. 000 Kč,

což jest proti potřebě na rok 1931 méně o 443. 000 Kč.

U srovnání s rokem 1931 stouply osobní výdaje jen nepatrně přes to, že obsahují celý náklad, vyplývající z nové normalisace a systemisace služebních míst, jakož i náklad na vánoční příspěvek, neboť platy stálých zaměstnanců byly preliminovány po odečtení okrouhle 4%ního interkaláře. Také ve značném snížení věcných výdajů projevila se pronikavá úsporná tendence správy.

Čsl. pošta.

Rozpočet Čsl. pošty vykazuje pro-

vozní zisk v částce .......... 39, 210. 400 Kč,

který jest proti zisku, preliminovanému na

rok 1931 částkou .......... 54, 855. 800 Kč,

nižší o .............. 15, 645. 400 Kč.

Pokles zisku očekávaného v roce 1932 způsoben byl tím, že výdaje, vznikající ze zákonných titulů, značně stouply, ač příjmy mohly býti preliminovány částkou jen nepatrně vyšší se zřením' na situaci, zaviněnou všeobecnou hospodářskou krisí.

Z celkového zisku připadá na: zisk poštovního, telegrafního a telefonního

provozu .............. 38, 497. 900 Kč,

zisk poštovního provozu automobilního... 712. 500 Kč.

Investiční program Čsl. pošty na rok 1932

jest rozpočten úhrnem na ....... 194, 958. 500 Kč,

z nichž připadá

na investice poštovní, telegrafní a telefonní 187, 916. 000 Kč

a na investice poštovního provozu automobil-

ního ............... 7, 042. 500 Kč.

Úhrada investic poštovních, telegrafních a telefonních jest rozpočtově zajištěna jednak likvidním provozním ziskem a vlastními prostředky podniku, jednak zápůjčkou podle článku XV, finančního zákona v částce 25 milionů Kč.

úhrada investic automobilního provozu jest rozpočtově zajištěna z části provozním ziskem, z části vlastními prostředky podnikovými.

Rozpočet Poštovní spořitelny

Poštovní spořitelna.

vykazuje provozní zisk .........

8, 200. 000 Kč,

který jest proti zisku, preliminovanému na rok

1931 částkou .............

10, 190. 000 Kč,

nižší o ...............

1, 990. 000 Kč.

Očekávaný pokles zisku způsoben je poklesem celkových provozovacích příjmů při poměrně nepatrném poklesu rozpočtených výdajů. Celkové snížení příjmů vyplývá z poklesu úrokového výnosu, který je jen z části kompensován zvýšenými příjmy z manipulačních poplatků, na provisích a ostatních provozovacích příjmech.

Investiční rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje potřebu v částce 12, 200. 000 Kč, která bude uhrazena z prostředků reservního fondu Poštovní spořitelny.

V generální debatě nebylo věcných námitek k rozpočtovým návrhům ministerstva pošt a telegrafů.

Generální debata.

Speciální debata byla zahájena obsáhlým referátem zpravodaje k těmto rozpočtovým návrhům.

Speciální debata.

Zpravodaj poukázal především na význam pošty a Poštovní spořitelny po stránce národohospodářské, kulturní, sociální, státně-politické a státně-administrativní, jakož i mezinárodní (sbratření lidstva). Nutno zdůrazniti, že Čsl. pošta a Poštovní spořitelna mají velký význam pro zprostředkování služby peněžní, neboť obraty peněz, které oba tyto podniky zprostředkují, dosahují několika set miliard. Pošta není správním úřadem, vykonávajícím státní moc vůči občanstvu, nýbrž je státním zařízením, sloužícím všem státním občanům, pokud jde o službu zprostředkování zpráv a zásilek peněžních i jiných. Nemůže býti tedy pošta pokládána za podnik čistě výdělečný, nýbrž nutno ji považovati za podnik obecně prospěšný.

Význam pošty a poštovní spořitelny.

Podav pak detailní rozbornej význačnějších položek příjmů a výdajů dílčího rozpočtu kapitoly 15., "Ministerstvo pošt a telegrafů", jakož i rozpočtů obou státních podniků "Čsl. pošta" a "Poštovní spořitelna", připojil zpravodaj některé kritické poznámky, jimiž se dotkl téměř všech oborů činnosti pošty a Poštovní spořitelny.

Posléze dal na uváženou řadu vlastních iniciativních návrhů na dosažení úspor nebo získání nových příjmů v různých odvětvích provozních, jako na př. zrušením l%ní provise při používání výplatních strojů "Francotyp", znovuzavedením t. zv. sběrného, zrušením částečných tiskovin, vhodnější úpravou telefonních poplatků a balíkových sazeb, změnou kompetence pro provádění důchodkového trestního řízení, úspornějším prováděním novostaveb poštovních budov, zrušením nadměrných zásob telegrafního a telefonního stavebního materiálu u jednotlivých stavebních úřadů, zřizováním nových poštovních Úřadů V Praze, zjednodušením úřadování, upozorňováním obe-

Kritické poznámky a iniciativní náměty zpravodaje.

censtva na poměrně dosud málo známou dopravu letecké pošty a pošty potrubní a jinou vhodnou poštovní reklamou v denním tisku atd.

Dotazy a připomínky dalších řečníků.

Speciální debaty o rozpočtových návrzích ministerstva pošt a telegrafů se zúčastnilo ještě 9 dalších řečníků, při čemž byly dotčeny zejména tyto věci:

Pomalé doručování poštovních zásilek v zemi Podkarpatoruské, odpolitisování státní administrativy a znovuzavedení automatického postupu poštovních zaměstnanců, požadavek brzkého vydání vládních nařízení k §§ 25, 142, 146 a 210, odst. 2. platového zákona 103/1926 Sb. z. a n. a novelisace vládního nařízení č. 16/1927, č. 17/1927 a 113/1926 Sb. z. a n., otázka odevzdání poštovního autoprovozu železniční správě, otázka pronájmu motorisované poštovní dopravy v Praze soukromému podnikateli, čistota poštovních úřadů, ubytování poštovních zaměstnanců na Slovensku, v zemi Podkarpatoruské a v územích pohraničních, požadavek zavedení personálních komisí a důvěrnických sborů, služební poměry smluvního personálu a poštovních mechaniků, vliv reorganisace služby v Poštovní spořitelně na zdraví zaměstnanců, postup poštovní správy při povyšování některých úředníků, pomalé zřizování telefonních úřadů a stanic, jakož i zdlouhavé provádění automatisace telefonních ústředen, nutnost výstavby telefonního kabelu Praha - Louny - Žatec - Karlovy Vary - Kraslice - čsl. hranice, neustávající dosud ztráty poštovních zásilek, záležitost poštovního ředitele Šinky v Mariánských Lázních, způsob zadání novostavby poštovní budovy v Klatovech, nutnost snížení stavebních příspěvků při zřizování telefonních stanic pro umožnění dalšího rozšíření telefonu, požadavek snížení sazeb za poštovní balíky a reklamní tiskoviny, možnost zavedení výplatních strojů i při balíkových zásilkách, doporučení motorisace při doručování balíků v Praze, žádost o rozšíření služby listovních telegramů ve styku s cizinou, požadavek revise manipulačních poplatků v šekovém řízení Poštovní spořitelny, brzké provedení likvidace pohledávek čsl. příslušníků za bývalou vídeňskou a budapešťskou poštovní spořitelnou, požadavek rozšíření doby německého rozhlasového vysílání, nedostatek doručování pošty na Slovensku, žádost o zřízení pobočky Poštovní spořitelny v Bratislavě, výtka opomíjení objednávek poštovních tiskopisů u slovenských tiskáren, doporučení zavésti dopravu poštovních zásilek letadlem bez zvláštního příplatku atd.

Řeč ministra pošt a telegrafů.

Ministr pošt a telegrafů dr Franke pro značně již pokročilou noční dobu nepřednesl připravené své obsáhlé e xp o s é o tom, jakým způsobem se projevilo zhoršení rozvoje našeho průmyslu, obchodu, zemědělství v provozních výsledcích čsl. pošty a Poštovní spořitelny, jakož i o tom, jak vydatnou měrou poštovní správa přes veliké finanční nesnáze, vyplynuvší z všeobecné hospodářské krise, se přičiňovala a přičiňuje o zdokonalení podnikové činnosti nejen po stránce provozní, nýbrž i zejména ve směru rozšíření a zlepšení podnikových zařízení. Omezil se toliko na stručné zodpovědění hlavních dotazů vznesených při speciální debatě a přislíbil, že na ostatní dotazy podá dodatečně odpověď písemnou.

Odpověď zpravodaji.

Ministr pošt a telegrafů poděkoval především zpravodaji za jeho velmi pečlivě propracovaný referát a vyslovil naději, že

bude moci uskutečniti alespoň některé náměty, které zpravodaj ve své řeči uvedl. Vítá zejména, že kladl důraz na odborné vzdělání zaměstnanců Čsl. pošty a na nové vydání poštovního zákona, telefonního řádu a jiných služebních předpisů. Ubezpečil, že si dobře povšimne i úsporných návrhů zpravodajových.

Odpověděl pak na výtky a dotazy některých řečníků takto:

Odpověď ostatním řečníkům.

Pokud jde o stížnost na zpolitisování čsl. pošty a na agitaci ústřední organisace poštovního úřednictva dopravního, poznamenal, že nejde o organisaci politickou, nýbrž o organisaci odborovou, která sdružuje všechny zaměstnance třetí služební třídy bez rozdílu politického přesvědčení a upozornil, že nevidí v tom žádné neštěstí, jestliže takováto nepolitická, ryze odborová organisace připomíná příslušné služební třídě, že ji má uznávati a 'podporovati v její organisační činnosti. Naproti tomu prohlásil, že bude poštovní správu ze všech sil brániti před snahami zpolitisování.

Odpolitizování poštovní správy.

Pokud jde o případ šinkův, podal ministr pošt a telegrafů náležité vysvětlení, z něhož jest zjevno, že poštovní správa si počínala zcela objektivně a správně.

Případ Šinkův.

Ve věci zadání stavby poštovní budovy v Klatovech uvádí ministr, že nejnižší nabídka firmy Holcbechr byla podceněna téměř o 90. 000 Kč tím, že některé ceny, oferované velmi nízko, byly v patrném nepoměru k požadovaným pracím a dodávkám, takže nebylo lze očekávati za ně řádného provedení. Tuto okolnost potvrdili též zástupci inženýrské komory a společenstev stavitelů, přítomní v jednání zadávkové komise a byla proto tato firma jednomyslně ze soutěže vyloučena, že byla zadána stavba spojeným firmám Strejc a Keclík, stalo se z toho důvodu, že ač byly v pořadí nabídek na místě pátém, je firma Strejc firmou místní, klatovskou, což je při provádění staveb vždy velkou výhodou, zejména pokud jde o levnější nákup materiálu a snazší dodržení prováděcí lhůty, ale také proto, že jsme chtěli dosáhnouti distribuce práce a tím čeliti nezaměstnanosti, neboť dvě další firmy, které cenově byly na místě druhém a třetím, dostaly letos jiné poštovní stavby. Proti nabídce na místě čtvrtém mluvila nepřiměřeně dlouhá prováděcí lhůta a skutečnost, že letos dokončila tato firma stavbu jiného poštovního úřadu. Další firmy Křížkové a Polívka podaly nabídky příliš vysoké. Ministr k tomu připomíná, že resortní ministr má malý vliv na dodávky, o nichž rozhodují zadávací komise, ve kterých jsou zastoupeny také kruhy mimoúřední.

Zadáni novostavbu poštovní budovy v Klatovech.

K námětům a připomínkám jednotlivých řečníků týkajícím se otázky komerčního vedení státních podniků resortujících do ministerstva pošt a telegrafů a domnělého zbyrokratisování jejich, hájil ministr podniky ty před neoprávněnými výtkami a zejména zdůraznil, že i soukromé podniky jako velké banky, velké průmyslové závody atd. také mají svoji byrokracii, své vrchní ředitele, ředitele, své prokuristy atd. Ministr se jistě staví proti všem výstřelkům byrokratismu. Ale i byrokratismus jest věcí vývoje. K tomu dále dodal: "Což pak po převratu jsme měli hned dosti lidí, kteří měli příležitost již za Rakousko-Uherska se věnovati hospodářským a finančním problémům, které jim

Komerční vedení statuích podniků a výtka jejich domnělého ebyrokratisování.

bylo řešiti v republice? Což tito lidé, po kterých se hází slovo byrokrat, nebyli v téže situaci, jako ministři a poslanci republiky, což nemuseli se také do určitých problémů teprve zaučovati? A když najednou náš rozpočet byl rozpůlen na administrativní a podnikový, bylo najednou povinností tohoto úřednictva, které se takovými věcmi dříve nezabývalo, aby nyní vedlo veliké státní podniky, " Ministr soudí, že podniky v dobách nejhorších vykonaly pro stát velmi mnoho a že jest potřeba pomáhati jim positivně, přicházeti s novými podněty pro ně a při kritice býti objektivním a spravedlivým.

Zrušeni poštovního ředitelství v Opavě.

Zřízení pobočky poštovní spořitelny v Bratislavě.

Na zrušení poštovního ředitelství v Opavě se nepomýšlí.

I když jest zde ochota zříditi pobočku poštovní spořitelny v Bratislavě, nelze k tomu přikročiti, dokud nebude alespoň pro dohlednou dobu po jejím zřízení zajištěna, ne-li její rentabilita, tedy alespoň její rovnováha.

Finanční podpora Slovenska poštovní spořitelnou.

Poštovní spořitelna umístila ze svých volných prostředků na Slovensku ve vkladech u peněžních ústavů, v lombardních zápůjčkách a v eskontu směnek roku 1930 skoro 200 mil. Kč a za léta 1925-1930 celkem okrouhle 1. 500, 000. 000 Kč.

Německé vysíláni v rozhlase.

Ve věci německého vysílání v rozhlase sděluje ministr, že pražská vysílací stanice vysílá nyní německý program ve všední den 35 minut, v neděli a ve svátek 45 minut, týdně 4 hodiny 15 minut. Obdobně jest upravena délka německého vysílání u pobočných vysílacích stanic rozhlasových.

Koncentrace státní autobusové dopravy.

Ministr zmiňuje se na konec ještě o otázce koncentrace státní autobusové dopravy, která je dosud rozdělena mezi ministerstvem pošt a ministerstvem železnic, a připomíná, že obě ministerstva vedla již jednání o této věci, při kterém se ukázala jistě dobrá vůle ministerstva pošt vyjíti vstříc tomu, co by potřebovaly železnice. Avšak vyřešení této otázky nezáleží jen od dobré vůle, nýbrž vyžaduje splnění četných předpokladů. Je to na př. otázka personálu, který by musel býti převzat ministerstvem železnic a který za svou dobrou a poctivou službu si zasluhuje, aby věděl, jaká bude jeho budoucnost. Dále je zde také otázka určité organisace a v neposlední řadě otázka, jak celkově bude upraven poměr státu jako provozce autobusové dopravy k soukromému provozu. Není možné do určitého chaosu, který zde jest, dávati ještě nový takovýto přírůstek a ministr se domnívá, že v klidnější době, než je dnešní, dostaneme se jistě ke správnému vyřešení, které přinese prospěch státu.

Dík ministrův.

Ministr děkuje posléze členům rozpočtového výboru poslanecké sněmovny za pečlivé projednávání rozpočtu Čsl. pošty a Poštovní spořitelny. Zároveň děkuje i veškerému poštovnímu zaměstnanectvu, které přesně konalo a koná své povinnosti a bude je jistě tak konati i nadále nejen v dobách dobrých, ale i zlých.