že mnoho stávkujících dělníků, kteří nechtěli přijmouti mzdové podmínky lomů Požáreckých a odepřeli pracovati, pracovali za nižší mzdy v lomech sousedních. Tato okolnost nesvědčí tudíž o zájmu dělnictva na udržení výrobní schopnosti závodu státního, ve kterém v dobách dobré konjunktury nalézalo velice slušný výdělek a obživu, který jim i umožnil v mnohých případech zřízení vlastních domků.

K výtce, že ministr zemědělství svůj slib o vyšetření záležitosti Požárských lomů nedodržel a nápravu nesjednal se poznamenává, že věc byla pečlivě vyšetřena, byla ministerstvem zemědělství (ústředním ředitelstvím stát. lesů a statků) stále sledována a musil ministr zemědělství z postupně mu dodávaných informací nabýti přesvědčení, že sjednání nové smlouvy bylo nezbytností, vyplývající z daného stavu celého průmyslu kamenického a Požárských lomů zvláště, za kterých podmínek provoz v lomech bylo vůbec možno udržeti.

I přes dnešní těžko. u situaci v zemědělství jsou některé režijní státní statky výnosnější než statky propachtované; samozřejmě jejich výnosnost řídí se bonitou jich pozemků a možností výhodného zpeněžení zemědělských produktů. Ale i v případech, kde jeví se dnes výnos z propachtovaných statků větší oproti výnosu z režijního hospodaření, nesmí se zapomínati na to, že výnos z propachtovaných statků spočívá v pevných nájemních smlouvách z doby dobré konjunktury zemědělské, četné žádosti o slevu pachtovného svědčí nejlépe o skutečném stavu.

Pasivita režijních státních statků.

Státní statky spravují celkem v režii 125 dvorů; na těchto dvorech jsou zaměstnáni u provozu jen 54 inženýři. Tito zaměstnáni jsou jen na největších a nejdůležitějších objektech, obyčejně s několika dvory a jen tam, kde mohou se plně uplatniti. Z uvedeného počtu dvorů jest mnoho objektů, kde jsou jen osvědčení zřízenci. Dnešní stav hospodářských úředníků nelze porovnávati s dřívějším stavem na panství Liechtensteinském a Schwarzenbergském, poněvadž vývojem doby nastaly v zemědělství jiné potřeby a jiné úkoly a bylo by hříchem, aby státní statky nevyužitkovaly v potřebné míře nejvýše odborně vzdělaných úředníků, aby dosáhly nejen nejvyšších výnosů, ale aby staly se i vzorem a propagátorem zemědělského podnikání.

Zemědělští inženýři na státních dvorech.

Ve věci pronajímání státních honiteb se podotýká, že tyto pronajímány jsou zásadně ofertním řízením, a sice z toho důvodu, aby byl možný výběr osob mezi uchazeči, jelikož při pronájmu honiteb nelze bráti zřetel jen na výši nabídky, nýbrž i na kvalitu a způsobilost nájemců. V přítomné době je pronajata velká část státních honiteb. Je ovšem nezbytně nutno ponechati určité honitby také ve vlastní režii, jelikož v mnohých oblastech musí býti stav zvěře regulován a udržován v přípustném množství, aby nevznikaly na lesních a polních kulturách vážné škody, které přesahovaly by mnohdy značně zdánlivě značný příjem dosažený za pronájem honitby. Zkušenosti, jež byly při pronájmu některých honiteb učiněny, nejsou příznivé, jelikož bylo zjištěno, že někteří nájemci prodávají odstřel zvěře v pronajatých honitbách různým cizincům za vysoké poplatky. Z toho důvodu hodlá správa státních lesů a statků převzíti takovéto honitby do vlastní režie a odprodávati sama odstřel zvěře za stanovené poplatky přímo vhodným uchazečům.

Státní honitby.

Přeložení ředitelství státních lesů, a statků, z Brandýsa n. L.

K požadavku, aby dosavadní ředitelství státních lesů a statků v Brandýse n. L. nebylo zrušeno, nýbrž aby ředitelství státních lesů a statků v Praze bylo spojeno s ředitelstvím brandýsským a přeloženo do Brandýsa n. L. poznamenává se toto:

Je třeba nejprve uvésti důvody, jež vedly správu podniku "Státní lesy a statky" k tomu, že je třeba pomýšleti na spojení dnešních ředitelství v Praze a v Brandýse n. L. v jedno ředitelství středočeské. Podle postátňovacího programu lesního počítalo se s tím, že bude oblast státních lesů a statků v zemích českých rozdělena na 6 ředitelství. Jelikož nepodařilo se však provésti postátnění lesů v zamýšleném rozsahu, bylo nutno vypracovati novou organisaci jen pro 5 ředitelství, podle které má fungovati pro jižní Čechy ředitelství v Třeboni, pro severní Čechy ředitelství v Liberci, pro střední Čechy je nezbytno vytvořiti jen jedno ředitelství a spojiti dnešní ředitelství v Brandýse, které předá část své oblasti v Rudohoří do Liberce, a dnešní ředitelství v P r a z e, které předá část své oblasti na Moravě nově projektovanému ředitelství na jižní Moravě, které obdrží kromě toho část na západní Moravě od ředitelství v Třeboni, pro severní Moravu a bývalé Slezsko zřízeno je ředitelství ve Frýdku.

Jde nyní o otázku, zda sídlem ředitelství státních lesů a statků pro střední cechy má býti Praha nebo Brandýs n. Lab. Postavením nové budovy ministerstva zemědělství, do níž přestěhuje se též ústřední ředitelství státních lesů a statků jako V. odbor ministerstva zemědělství, uprázdní se dosavadní budova ústředního ředitelství v Bubenči, která hodí se velmi dobře k umístění středočeského ředitelství. V případě, že sídlem tohoto ředitelství měl by býti Brandýs n. L., bylo by nezbytně nutno postaviti v Brandýse nové úřední i obytné budovy s nemalým nákladem, jelikož dosavadní budovy naprosto nedostačují.

Nehledě k jiným důvodům a výhodám, jež skýtá jak pro úřad, tak pro zaměstnance město Praha, jako sídlo rozsáhlého ředitelství státních lesů a statků, do jehož oblasti bude náležeti i celý velkostatek Křivoklát a nově postátněné lesy v západních Čechách (Horšovský Týn, Tachov, Přimda, Kynžvartaj. ), mluví pro Prahu zejména svrchu zmíněné důvody úsporné, které dnes při naprostém nedostatku investičních prostředků padají značně na váhu.

Nesprávnosti při garážováni zaměstnanců podle služebního řádu, případ ve Smolnické Huti.

K výtce, že zařazování zaměstnanců do poměru podle služebního řádu nebylo prováděno vždy správně, při čemž jako příklad uveden případ jistého zaměstnance ve Smolnické Huti, který má prý vzdělání vyššího lesnického ústavu a jest zařazen jako lesní dozorce, se poznamenává:

Zařazování zaměstnanců do poměru podle služebního řádu bylo prováděno se zřetelem nejen na jejich vzděláni, nýbrž i se zřetelem na to, jaké služební místo zastávali a jaká byla jejich služební výkonnost. Podle této zásady byla vyšší služební místa propůjčena i zaměstnancům s nižším vzděláním, když tato vyšší místa s úspěchem zastávali, naproti tomu byli někteří zaměstnanci s vyšším vzděláním zařazeni na nižší místa, když jejich výkonnost vyšším místům těmto neodpovídala.

Zaměstnanec, na kterého se poukazuje ve Smolnické Huti, jest absolventem 3roční revírnické školy v Písku, tedy nikoli

vyššího lesnického ústavu a podle vzdělání by mohl býti zařazen do kategorie lesní pomocné služby úřednické (III. služební třída). Avšak jako zaměstnanec podprůměrných schopností mohl býti používán pouze na místech systemisovaných pro lesní dozorce a proto byl zařazen do kategorie lesních dozorců. Podotýká se, že i jako lesní dozorce zastával svoje místo tak, že jeho kvalifikace za rok 1929 byla "méně přiměřeně".

K výtkám, že v organisaci prodeje dříví ze státních lesů jeví se určitá vada a že mělo by býti učiněno opatření, aby prodej dříví a zejména řeziva byl pružnější, se podotýká toto:

V normálních dobách prodává se dříví ze státních lesů zásadně veřejným ofertním řízením a jednotlivá ředitelství státních lesů a statků, případně i místní správy vybaveny jsou v této příčině příslušnou kompetencí, aby bylo právě možno vzíti zřetel na lokální poměry a potřeby. Lze tvrditi, že tímto způsobem je zaručena daleko větší pružnost obchodování, než kdyby prodej dříví byl soustředěn při velmi různorodých, poměrech obchodních v jednotlivých oblastech podniku v ústředním ředitelství státních lesů a statků pod vedením obchodního ředitele, jak se doporučuje.

V době přítomné hospodářské a zejména odbytové krise v dřevařském obchodě zůstávají bohužel veřejně vypsané prodeje dříví ze státních lesů mnohdy bez výsledku a nezbývá nic jiného, nemá-li v lese vyrobené dříví propadnouti zkáze, než prodati toto z volné ruky přímým jednáním s jednotlivými pilaři nebo obchodníky, ovšem že na základě pečlivé kalkulace a za účasti příslušných úředníků ředitelství a místních správ pod vedením přednosty toho kterého ředitelství. Nepodaří-li se ani tímto způsobem vyrobené dříví prodati je nutno chrániti dříví před zkázou tím způsobem, že kulatina zpracuje se na vlastních pilách a prodává se pak jako řezivo.

Je proto nezbytně třeba, aby jednotlivá ředitelství státních lesů a statků, zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, měla ve vlastní režii přiměřený počet pil. Nelze ovšem zapírati, že v dnešní odbytové krisi nahromadily se i na státních pilách určité zásoby řeziva, které se podle možnosti postupně odprodávají. Je třeba však veřejně konstatovati, že zpracováním kulatiny v lesích státních vyrobené na režijních pilách byla nejen tato zachráněna před úplnou zkázou, nýbrž tímto způsobem byla umožněna správě státních lesů alespoň částečná práce v lese, čímž poskytnuta byla zároveň možnost výdělku obyvatelstvu v těch nejzapadlejších krajích a zabráněno bylo vzrůstající nezaměstnanosti.

Pokud jde o výtku, že různé státní úřady a korporace nemohou koupiti palivové dříví ze státních lesů a že musí je kupovati prostřednictvím různých firem mnohem dráže, se poznamenává, že každý uchazeč má možnost koupiti si v t. z v. drobném prodeji potřebné dříví podle ceníků schválených ústředním ředitelstvím státních lesů a statků. Nákup dříví je možný nejen ze skladů dříví k tomuto účelu zřízených, nýbrž i přímo z jednotlivých pasek pro tento prodej označených, poukazy pro tyto prodeje vydává příslušná správa státních lesů nebo v přenesené působnosti vedoucí polesí a v odlehlých krajinách i zmocněný lesní hajný.

Ve věci soustředění přímého zásobování státních úřadů dřívím ze státních lesů se podotýká, že byla již učiněna příslušná opatření ovšem jen v těch oblastech, kde státní lesy se rozkládají

Prodej dřiví ze státních lesů.

Práva zaměstnanců ustanovených podle služebního řádu pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky".

v blízkosti a kde je možno palivové dříví za přiměřené ceny přímo dodávati.

K projevené obavě, že zaměstnanci ustanovení podle služebního řádu nemohli by se pro své nároky ze služebního poměru s úspěchem dovolávati ustanovení služebního řádu, schváleného vládou, a to pro stanovisko, které v této věci domněle zaujal nejvyšší správní soud se soudí, že tyto obavy opírají se o neoprávněný výklad dovolaného nálezu nejvyššího správního soudu. Právní poměr zaměstnanců ustanovených podle služebního řádu jest poměrem opírajícím se o služební smlouvu. Služební řád jest jen jednotnou šablonou těchto služebních smluv. V konkrétním případu uzavírá se řečená služební smlouva tím způsobem, že zaměstnanec přijme ustanovovací listinu, ve které jest se dovoláváno služebního rádu jako právního základu služebního poměru, a při tom zároveň písemně prohlásí, že uznává ustanovení služebního řádu pro sebe za závazná. V tomto smyslu jest služební řád základem služebního poměru, právně závazným pro obě jeho strany, a to jak pro stát jako zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance samého. O sporech ze služebního poměru, založeného konkrétní služební smlouvou, recipující ustanovení služebního řádu, byly by ovšem povolány rozhodovati řádné soudy, nikoliv nejvyšší správní soud.

Státní statky, půda ve velkopachtu a malopachtu. Výše pachtovného. Návrhy na propachtováni režijní polnohospodářské půdy.

K dotazu, kolik z propachtované půdy od státních statků (92. 727 ha půdy zemědělské včetně pastvin a polonin) jest ve velkopachtu, kolik v malopachtu, kolik platí velkopacht a kolik malopacht, a návrhu aby větší část režijních polnohospodářských pozemků byla dána do malopachtu se poznamenává:

Velkopacht a malopacht: Z uvedené plochy 92. 727 ha jest ve velkopachtu 14. 731 ha, v malopachtu 77. 996 ha.

Výše pachtovného: Z propachtované půdy je polonin 45. 379 ha, které podnik "Státní lesy a statky" byl povinen přenechati na společnou pastvu ve smyslu zákona číslo 43 ze dne 27. března 1930. Podle ustanovení tohoto zákona platí drobní uživatelé roční poplatek z jednoho kusu dobytka od 4 do 40 Kč. Tento poplatek přepočítán na 1 ha výměry representuje příjem okrouhle 14 Kč.

Mimo pachtovné z polonin pohybuje se pachtovné ze zemědělských pozemků u velkopachtu podle bonity a polohy propachtovaných objektů od 100 kg žita do 301 kg pšenice při běžných pachtovních podmínkách.

U malopachtu platí malopáchtýři podle bonity a polohy pozemku a podle druhu kultury průměrně v historických zemích okrouhle 300 Kč, na Slovensku a Podkarpatské Rusi okrouhle 50 Kč z jednoho ha.

K návrhu, aby větší část v režii obhospodařovaných polnohospodářských pozemků byla dána do malopachtu, uvádí se toto:

Půda, která byla postradatelná, byla dána již drobným pachtýřům jednak cestou pozemkové reformy do vlastnictví jednak do drobného pachtu. Další propachtování půdy ze státních statků ve větším měřítku není možné z těchto důvodů: Nehledě k různým obtížím ať právnickým ať majetkovým, které brání v tom, aby větší část půdy státních statků byla dána do malopachtu se poznamenává, že se přehlíží, že státní statky vedle povinností,

které jim ukládá zákon číslo 404 z roku 1922, plní a to v míře sice uznané, ale nikoliv plně doceněné úkoly jiné nesmírně důležité, jako propagátor šíření zemědělského pokroku a jako důležitý činitel zásobování hlavně velikých měst mlékem, masem a jinými hospodářskými produkty.

Po stránce sociální poukazuje se na to, že státní statky nejen eaměstnávají veliké množství zaměstnanců zejména dělnictva, ale tím, že plní a dodržují vždy přesně mzdová ujednání, poskytují jim klidný život, který vyplývá z přesvědčení, že jejich zaměstnání jest stálé.

Propachtováním větší části pozemků bylo by nutno propustiti poměrnou část dělnictva z práce. Tím by tato část ztratila bez své viny své zaměstnání a není zde zákonitého podkladu, jakým způsobem by toto dělnictvo bylo zaopatřeno alespoň v takové míře, jako předpisují ustanovení o pozemkové reformě ohledně zaopatření zaměstnanců.

Pokud se týče ostatního zaměstnanectva na státních statcích, které bylo ustanoveno podle služebního řádu, jest zdůrazniti, že právě tolik kritisovaný služební řád pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky" přímo znemožňuje hromadné propachtování statků v dohledné době, neboť mezi ustanoveními o služebním poměru zaměstnanců podle služebního řádu nikde není řečeno, že by služební poměr mohl býti rozvázán v případu prodeje nebo propachtování státních statků; tedy několikráte v rozpočtovém výboru vyslovené pochybnosti o tom, že by mohl služební řád poskytovati zaměstnancům státních lesů a statků jistotu v jejich služebním poměru, jsou tímto vyvráceny.

Dále jest třeba upozorniti, že propachtováním půdy do malopachtu by se úplně znehodnotily rozsáhlé stavební objekty a velmi cenný strojní inventář, poněvadž by nemohly na zmenšené půdě býti využity.

Nicméně má správa státních lesů a statků v patrnosti, aby jakmile zaměstnanecké a majetkové poměry tomu dovolí, některé objekty nebo jejich části dala do malopachtu.

K vývodům o krisi našeho lesního hospodářství, která zasáhla těžce i státní lesy jak po stránce cenové tak i odbytové, se poznamenává toto:

Uvážíme-li, že ceny dřeva poklesly proti cenám z r. 1929 průměrně o 40 - 50%, a počítáme-li, že pokles průměrné ceny dříví jen o 40 Kč na 1m3 značí pro podnik "Státní lesy a statky" při celkové normální roční výrobě okrouhle 3, 000. 000 ms snížení příjmu asi o 120 mil. Kč jest zřejmo, v jak těžké situaci ocitají se nejen státní lesy, ale i veškeré lesní hospodářství v ČSR.

4

Tyto nepříznivé důsledky všeobecné hospodářské tísně jsou v podniku "Státní lesy a statky" po stránce výnosové znásobněny nezbytným zřetelem na národohospodářský úkol podniku, kterýžto zřetel nedovoluje sáhnouti k obvyklým opatřením, jichž používají většinou soukromí podnikatelé neb vlastníci statků, t. j. úplně zastaviti nebo alespoň podstatně omeziti výrobu a snížiti pracovní mzdy, poněvadž by tím byl uzavřen v četných a právě nejchudších krajích republiky jediný a hlavní pramen obživy obyvatelstva nebo snížena nejnutnější jeho životní úroveň.

Kříse lesního hospodářství.