Rozděleni rozpočtu.

Rozpočtový návrh ministerstva zemědělství na rok 1932 dělí se na rozpočet ministerstva zemědělství samého a na rozpočet státního podniku "Státní lesy a statky". Rozpočet ministerstva zemědělství jest zařazen do skupiny I. "Vlastní státní správa", oddíl C "Správa vnitřní: d) hospodářská a dopravní, kap. 11. ".

Výdaje této kapitóly bez ústředního ředitelství státních lesů a statku (dříve tit. 1. § 3) preliminuji se částkou 231, 300. 000 Kč; j eví se tudíž proti rozpočtu na r. 1931, který obnášel 243, 836. 100 Kč snížení o 12, 536. 100 Kč.

Osobní výdlaje zvýšily se (71, 853. 100 Kč - 65, 928. 500 Kč) o 5, 924. 600 Kč, naproti tomu snížily se věcné výdaje (177, 907. 600 Kč - 159, 446. 900 Kč) o 18, 460. 700 Kč.

Zvýšení osobních výdajů stalo se v důsledku resystemisace, postupu zaměstnanců do vyšších, platových stupnic a zařazením nákladu na vánoční příspěvek.

Podstatné zvýšení výdajů nastalo u pol. 5. "úrokové příspěvky a státní záruka podle opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, čís. 159 Sb. z. a n, " v tit. 2. § 4 o 3, 170. 000 Kč, dále v tit. 3 § 1 pól. 1. "Platy stálých a přidělených zaměstnanců" orgánů vodohospodářských a kulturně-technických o 1, 185. 600 Kč. V titulu 3 § 3 místo dosavadních položek 1, 2 a 3 byla zařazena nová položka "Příspěvek státnímu fondu pro vodohospodářské meliorace podle zákona ze dine 27. března 1931, čís. 49 Sb. z. a n. ", kteráž proti dřívějším položkám 1 - 3 byla zvýšena o 3, 000. 000 Kč. Dále byla zvýšena položka 1 "Platy stálých a přidělených zaměstnanců" v tit. 4. § 1 "orgány zemědělské správy" o 1, 221. 300 Kč. Podtetatnější snížení nastalo u položky 10. "Příspěvky na vybudování, na zřízení a jiné výpomoci ústavům nestátním" v titulu 2., § 1. o 1, 898. 000 Kč. Položka 3. "Stavební a strojní rekonstrukce družstevních lihovarů" v tit. 2. § 3 byla snížena o 2, 700. 000 Kč. Položka 2. a), b), c) (dříve položka 4. ) v tit. 3. § 3 "Zemědělské strojnictví a stavitelství" byla snížena o 1, 516. 000 Kč. Položka 18. "Píce" v tit. 4. § 3 II. byla snížena o 1, 729. 700 Kč a položka 7. "Náklad na vydržování ústavů státních" v tit. 4. § 4 II. o 1, 590. 200 Kč.

V tit. 2. § 4 byla vypuštěna bývalá položka 5. "Státní příspěvek pro krupobitní a dobytčí pojištění" v celkové částce Kč 4, 000. 000-.

Příjmy kap. 11. preliminuji se v rozpočtu na rok 1932 částkou .........

13, 772. 800 Kč,

kdežto na rok 1931 byly preliminovány částkou

12. 676. 300 Kč,

takže jeví se příjmy pro rok 1932 vyšší o..

1, 096. 500 Kč.

Zemědělství v rozpočtu.

Po provedené debatě o návrhu rozpočtu ministerstva zemědělství a 'podniku "Státní lesy a statky" promluvil ministr zemědělství, zabývaje se v prvé řadě problémy hospodářské deprese, která je světová. O prostředcích k odstranění nebo aspoň zmírnění této krise radí se státníci, národohospodáři a politikové

téměř celého světa. Nejdříve bylo postiženo touto krisí zemědělství; přenesla se posléze i na jiná odvětví výroby, dotýká se bolestně celé struktury národního hospodářství a zasahuje všechny vrstvy. Důsledky této krise pociťuje také státní pokladna. Pod tímto zorným úhlem hospodářské krise byl sestavován rozpočet ministerstva zemědělství s velmi tvrdou šetrností ve výdajích. Ministr projevuje obavu, aby právě tato šetrnost vlivem poměrů nedostoupila takové míry, že by to škodilo vývoji celého našeho národního hospodářství. To by byl krok zpět, jehož si nikdo nepřeje. Jest proto nutno hledati linie společné doplňující se práce mezi oběma výrobními vrstvami zemědělskou i průmyslovou. Poněvadž nedostává se zemědělství v důsledku krise dostatečně finančních prostředků na přebudování a usměrnění zemědělské výroby, bude třeba, aby zemědělství také spolupůsobilo vlastní silou. Jest to zejména řepařství, cukrovarnictví, chmelařství, bramborářství, ovocnictví a řada jiných odvětví, kde bude třeba usměrniti produkci a snad bude nutno i- uzavříti některé závody. Bude nutno dále sledovati jevy hospodářského života nejen doma, nýbrž pozorovati pilné i vývoj hospodářství v celém světě. Ministr zemědělství projevuje důvěru ve zdravou silu zemědělství, reklamuje však pomoc státu tam, kde to bude nutno. Jako loňského roku při projednávání rozpočtu projevuje i nyní nutnost úpravy styku konsumenta s producentem.

Ministr zemědělství odpověděl posléze na dotazy a náměty během debaty vznesené a přislíbil na některé z nich odpověděti písemně. Zabýval se také některými aktuelními otázkami obchodně-politickými.

K výtkám o přepychovém rázu novostavby ministerstva zemědělství dlužno konstatovati, že budova ministerstva zemědělství, jak možno se přesvědčiti porovnáním této budovy s jinými budovami tohoto druhu, byla navržena a provedena ve střízlivém stylu. Fagada byla částečně provedena z kamene, naprosto ne z důvodů přepychových, nýbrž z důvodů veskrze praktických, aby se zajistila trvalost fagady a předešlo se velmi nákladným, při atmosféře ve vnitřní Praze v nedlouhých obdobích nezbytným opravám fasádovým. Bylo tu však použito jen kamene domácího původu, pocházejícího především z kamenolomů vlastního podniku Státních lesů a statků. Tím byla opatřena práce domácímu dělnictvu a umožněno spolupůsobiti ke zmírnění nezaměstnanosti našeho dělnictva. Také vnitřní zařízení se provedlo s krajní úsporností, čehož důkazem jest, že ministerstvo zemědělství béře s sebou do novostavby veškeré své posavadní nábytkové zařízení a zadalo provedení jen toho nového nábytku, který jest nezbytný pro zvětšený počet místností. I toto opatření odpovídá snaze státní správy o zaměstnání domácího dělnictva.

Novostavba budovy ministerstva zemědělství.

Přímá péče o zemědělce.

K výtkám o počtu zemědělských škol zdůraznil ministr zemědělství, že nemáme nadbytek středních a vysokých zemědělských škol. Snad někde byla návštěva menší v důsledku hospodářské situace neb z nepochopení nebo z nadměrné šetrnosti. Také nutno uvážiti, že malý počet narození v letech válečných projevuje se nyní ve zmenšeném počtu žáků ve školách. Letošního roku však návštěva všech zemědělských středních škol

Zemědělské školství.

stoupla. Jest snahou správy zemědělských škol příměti absolventy těchto škol, aby věnovali se po absolvování praktickému povolání zemědělskému a aby usměrnil se příliv absolventů zemědělských škol do státní a jiné veřejné služby. Velikou pozornost věnuje ministerstvo zemědělství organisaci lidových škol hospodářských. Jest to vlastně naše zemědělské školství pokračovací, především pro sociálně nejslabší. Počet těchto škol překročil již 1000. Snahou ministerstva zemědělství jest, aby tyto školy byly zaneseny i do nejzazších krajů Slovenska a Podkarpatské Rusi, aby zvýšena byla duševní úroveň i nejmenších a nejchudších zemědělců.

K výtkám o utiskování německých zemědělských škol dlužno uvésti toto:

V roce 1919/1920 bylo celkem 170 zemědělských škol všech íypů (bez vysokých škol). Z toho bylo 49 škol s německým jazykem vyučovacím. V roce 1931 vyučuje 270 zemědělských škol, z nichž jest 55 německých, to jest 20%. Všeho obyvatelstva zemědělského povolání bylo u nás v roce 1921 průměrně 5, 386. 043, z toho národnosti německé 852. 348, t. j. 15'8%. Počet zemědělských škol jest tedy o 4'2% příznivější než odpovídá počtu německých zemědělců. Přihlédneme-li k návštěvě zemědělských škol, bylo z celkového počtu 9685 žáků v roce 1931 zapsáno na německých školách 1806 žáků, t. j. 18'6% celkové návštěvy. Počet německých škol jest tedy více než úměrný a nelze mluviti o utiskování německého školství. Právě tak tomu jest u státní vyšší lesnické školy v Zákupech, jejíž rozpočet je schválen dle návrhu ředitelství a skutečné potřeby z let minulých s patřičným zřetelem k programu pro rok 1932. Nižší rozpočet této školy oproti školám ostatním v téže kategorii odůvodněn jest tím, že jedná se o nejstarší školu, inventářem i sbírkami dobře zařízenou, která kromě toho nemá polesí. Zřízení lesnického odboru vysoké školy zemědělské v Libverdě nespadá do kompetence ministerstva zemědělství.

Odborná organisace.

V rozpočtové debatě byl vznesen požadavek reformy zemědělských rad. Ministerstvo zemědělství obírá se touto důležitou otázkou; dokladem toho jest ta okolnost, že vláda předložila parlamentu již v roce 1921 předlohu zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách, která však nebyla projednána. Dnes staví se v cestu různé překážky. Třeba se zejména zmíniti o úhradě režie, která by měla vlastně zatěžovati zemědělství, ježto jde o zájmovou organisaci.

Patřičná pozornost věnuje se též budování našeho družstevnictví, aby pomohlo zpeněžiti účelně zemědělské produkty, odstranilo tíživý meziobchod a bylo prostředníkem mezi producentem a konsumentem.

Soeiálni péie o zemědělce.

Dosavadní rozpočtová položka pro podporu živelního pojištění musila býti pro příští rok z úsporných důvodů škrtnuta. Pokud jde o pojištění dobytka, uznává se potřeba udržení a podpory dosavadní organisace. Bude potřebí hledati prostředky i za dané rozpočtové situace k požadovanému účelu.

K námitce o zařazení položky 9. "Cestovní výlohy generální paritní komise v Bratislavě" v tit. 2. § 4. v částce 9. 000 Kč, ač vydán byl již zákon o pracovních soudech, sluší uvésti toto:

činnost generální paritní komise v Bratislavě bude se v roce 1932 vztahovati na dokončení již zahájených sporů vzniklých ze služebního poměru zemědělských zaměstnavatelů a zaměstnanců, o nichž generální paritní komise rozhoduje v II. instanci s konečnou platností. Zákon o pracovních soudech ze dne 4. července 1931, čís. 131 Sb. z. a n. nabude účinnosti dnem 1. ledna 1932. Prováděcí nařízení však, jež přísluší vydati ministerstvu spravedlnosti, nebylo dosud vydáno. Vzhledem k uvedenému bylo pro rok 1932 zařazeno na položce 9. pouze 9. 000 Kč, kdežto v r. 1931 obnášel příslušný úvěr 19. 000 Kč.

Ministerstvo zemědělství věnuje také náležitou péči povznesení životní míry zemědělského dělnictva, zejména pokud jde o bydlení.

Letošní mimořádné povětrnostní poměry jmenovitě na Slovensku, kde po studeném deštivém jaru s pozdními nočními mrazy následoval náhlý přechod do léta s trvalým suchem a vysokou denní temperaturou, byly příčinou, že v některých krajích zemědělci sklidili tak málo obilí, že nedostalo se jim podzimního osiva. Aby poskytnuta byla těmto zemědělcům urychlená pomoc, byla provedena zvláštní pomocná osivová akce s použitím ustanovení § 2 odst. 1. bod 2. zákona ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n. o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931. Touto akcí dostalo se nejpotřebnějším zemědělcům podzimního osiva na bezúročný dvouletý úvěr. úhrnem byl získán úvěr 21, 500. 000 Kč, za jehož splacení převzalo ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí, vnitra a obchodu státní záruku podle ustanovení cit. zákona a na jehož zúročení povolena 3% na základě § 1 cit. zákona; zbytek úroků bude hrazen ministerstvem zemědělství z jeho rozpočtových prostředků.

Osivová akce.

Vodní hospodářství a kulturní technika.

Pro rychlejší postup při vyřizování melioračních věcí učinilo již ministerstvo zemědělství některá opatření směřující k tomu, aby meliorační agenda, která se v posledních letech více než zdvojnásobila, mohla býti zpracována i při nezměněném stavu úředního personálu. Pokud se týče země české, bude zahájeno jednání se zemským úřadem za přizvání odborných korporací za účelem urychlení melioračních prací.

Provádění staveb v oboru vodohospodářských meliorací, jimiž má se přispěti ve značné míře ke zmírnění nezaměstnanosti zároveň ve všech příbuzných odvětvích průmyslových, bude se díti nejméně v témže rozsahu jako letos. Kdežto loňského roku byly z jednotlivých zemi předloženy a ministerstvem schváleny projekty vodohospodářských meliorací o stavebním nákladu okrouhle 487, 000. 000 Kč, dosáhl obnos schválených stavebních nákladů v tomto roce do 30. září už výše okrouhle 480, 000. 000 Kč. Podrobné stavební programy pro rok 1932 budou s jednotlivými zemskými úřady sjednány nejpozději počátkem příštího roku.

Snahou ministerstva zemědělství bude, aby při provádění vodohospodářských prací bylo měřeno všem krajům tohoto státu rovnoměrně a aby zejména v tomto oboru se napravilo, co bylo opomenuto v zemi Slovenské a Podkarpatoruské za dřívějšího režimu.

Výroba rostlinná.

Zemědělská výroba.

V rozpočtové debatě bylo vytýkáno, že vysazování náhradních stromků za zmrzlé ovocné stromy děje se pomalu a že by vláda měla vysazování finančně podporovati, aby výsadba byla urychleně dokončena. K výtkám těmto sluší podotknouti, že vláda na zmíněnou akci povolila částku 5, 000. 000 Kč jednou pro vždy. Z toho použije se 4, 000. 000 Kč na rekonstrukci ovocných kultur a 1, 000. 000 Kč na rekonstrukci vinic. Pravidelná roční podpora nemůže býti udělována, protože osnova zákona této věci se týkající nebyla dosud ústavně projednána.

K námětům o účelném konsumování přebytečné cukrovky sluší uvésti toto:

Cukrovka se může krmiti dobře a to syrová, pařená i sušená. Ministerstvo zemědělství provádí již po dva roky s dobrým výsledkem pokusy také se silážováním cukrovky. Nejlepší způsob konservace cukrovky jest ovšem sušení, neboť takto konservovaná cukrovka může se dlouhou dobu skladovati a může jí býti použito ke krmení v dobách neúrody. Sušená cukrovka může býti zkrmována všemi druhy hospodářských zvířat. Má přibližně hodnotu obilovin až na menší množství stravitelných bílkovin. Jest to krmivo snadno přenosné a trvanlivé, které může nahraditi krmiva dovážená. Byly též konány pokusy s nakládáním (silážování) okurek.

Výroba živočišná.

V rozpočtové debatě byly učiněny náměty směřující ke zlepšení odbytu mléka a mléčných produktů. Ministerstvo zemědělství sleduje při zvelebování mlékařství dva směry:

1. uvědomováním širokých vrstev výrobců mléka snaží se ministerstvo zemědělství působiti k správnému výběru dojnic, jichž chov jest v normálních dobách rentabilní, dále provádí akce úsporného krmení, řádného použití jadrných krmiv a správného způsobu získávání a zužitkování mléka. Za tím účelem provádí a podporuje ministerstvo zemědělství užitkovou kontrolu chlévní. V přítomné době jest kontrolováno pouze 2% všech dojnic; snahou ministerstva zemědělství jest, aby po získání nových příjmových zdrojů byla tato kontrola dále rozšiřována.

2. Racionelní zužitkování a zpeněžování mléka podporuje ministerstvo zemědělství tím, že umožňuje zřizování družstevních mlékáren, v poslední době hlavně másláren, které větší výrobou čajového másla a snížením výroby másla selského mají pracovati proti dovozu másla z ciziny a proti znehodnocování másla selského v dobách jeho nadbytku.

Za pomoci ministerstva zemědělství bylo od roku 1920 vybudováno nových 160 mlékáren. V krajích, kde není zatím možno zakládati družstevní mlékárny, propaguje se aspoň po přechodnou dobu zakupování ručních odstředivek.

Zpeněžení mléčných produktů působí obtíže zvláště v krajích pohraničních, kde působí tíživě cizí soutěž. Ministerstvo zemědělství uvažuje s ministerstvem obchodu o opatřeních, která by tu byla účelná a s hlediska ústavně převzatých mezinárodních závazků možná.

Drůbežnictví se postupně zlepšuje a rozšiřuje. Data posledního sčítáni vykazuji značný přírůstek drůbeže. Velkodrůbe-

žárny se v našich poměrech neosvědčily. Za to v malých podnicích zemědělských se úspěšně pracuje na organisaci sběru a prodeje vajec a konají se přípravné práce pro známkování vajec, které v mnoha jiných státech bylo již zavedeno hlavně pro export, aby byla záruka, že vyvážené zboží jest prvotřídní jakosti.

V důsledku značného zvýšení autonomního cla byl v letošním roce dovoz koní celkem malý. Do konce září t. r. bylo dovezeno pouze 679 koní oproti přibližně dvojnásobnému počtu v téže době roku loňského. Za to však stoupla domácí produkce koní, jak jest patrno z výsledku sčítání státního úřadu statistického: V r. 1930 bylo zjištěno 747. 650 koní oproti 740. 202 v r. 1925. Též kvalita domácích koní se podstatně zlepšila, čehož nejlepším důkazem jsou nákupy remont pro potřeby vojenské správy. Rozsah těchto nákupů stále stoupá. V r. 1921 bylo koupeno z domácích chovů 206 remont, r. 1924 814, r. 1928 již 1. 566 a loňského roku 1. 741 koní. V poměru vzestupu nákupu koní domácích klesá současně velmi podstatně dovoz vojenských koní z ciziny.

Úměrně k povoleným rozpočtovým prostředkům jest pamatováno pro příští rok také na položku "Pastvinářství", z níž se na Slovensku každoročně uděluje podpora na úpravu pastvin (na hnojiva, semena), zařízení pastvin (oplocení, napaječky, stáje) a pod. Rozsah pastvinářských úprav bude odvislý od cen umělých hnojiv, semen a jiných potřeb (ostnatého drátu, cementu a pod. ).

Propagační pokusy zemědělské provádějí se jednak prostřednictvím státních výzkumných stanic zemědělských, jednak zemědělskými radami. Jest jen na interesentech, aby se u těchto korporací o pokusy hlásili. Pokusy výzkumných stanic zemědělských jsou veřejně přístupné širokým vrstvám zemědělským.

K dotazu o rybářské stanici v Lipt. Hrádku, jako ústavu pro Slovensko velmi potřebného, sluší uvésti, že tato stanice jest již stavebně hotova. Finanční prostředky, jež má ministerstvo zemědělství k disposici, nestačily však k úplnému vnitřnímu zařízení stanice. Toto zařizování děje se postupně, takže možno doufati, že stanice v dohledné době zahájí činnost.

Zemědělské výzkumnictví.

Letošního roku v dubnu objevilo se nové onemocnění koní v posádkách na Podk. Rusi a východním Slovensku, které nabylo epidemického charakteru. Zemskému úřadu v Užhorodě bylo uloženo, aby průběh této nákazy u koní civilního obyvatelstva přesně sledoval a provedl podle daných pokynů preventivní veterinárněpolicejní opatření. Pro tvrzení, že by šlo o zločinné a úmyslné šíření této nákazy, není dokladů.

Veterinářství.

Zpeněženi a ochrana zemědělské výroby.

Poněvadž nebylo dosud možno sjednati s Maďarskem definitivní obchodní smlouvu, byla uzavřena aspoň dílčí smlouva výměnná, jež umožňuje dovézti 29. 000 bagounů a vy vézti 20. 000 vagónů paliva.

V přítomné době bylo již zahájeno v Praze nové jednání o maďarskou smlouvu a bylo by si přáti, aby smlouva tato byla sjednána k oboustrannému prospěchu průmyslu i zemědělství.

Ve prospěch našeho chmelařství byla zahájena rozsáhlá akce v roce 1930. Tomuto dostalo se od vlády garancie v úhrnné částce 15 milionů Kč k vykoupení chmele od producentů, který následkem bohaté sklizně v r. 1930 u nás i v ostatních produkčních zemích nenacházel vůbec odbytu. K provedení výkupu zřízen byl československý chmelařský syndikát v Žatci, který na základě zmíněné garancie opatřil si úvěr od Zemské banky a skutečně všechen chmel ze sklizně 1930 vykoupil.

Úprava lihové výroby.

O úpravě lihové výroby k pohonným látkám byla připravena již příslušná osnova zákona, která má býti v dohledné době ústavně projednána, neboť jest nutno postaviti lihové hospodářství na pevnou základnu. Nejsme první v Evropě, kteří žádáme míchání lihu s benzinem a neděje se tak s úzkého hlediska stranického, nýbrž z nutných důvodů národohospodářských, neboť ušetří se tím veliké obnosy, které odvádíme za pohonné látky do ciziny.

Ochrana zvěře.

Aby zajištěna byla ochrana zvěře, vykonalo ministerstvo zemědělství již všechny přípravy k vydání jednotného honebního zákona. Z různých zájmových skupin, ať již zemědělských nebo loveckých a jiných, docházejí stále různé návrhy na úpravu otázek honebního práva se týkajících, jejichž vyřešení vyžádá si ještě určitého času. V této souvislosti dlužno ještě poukázati k tomu, že tak zv. malým honebním zákonem z r. 1929 byla provedena unifikace honebního práva aspoň v některých směrech, zejména byly sjednoceny předpisy o hájení zvěře.

Rybářský zákon.

Také jest připravena osnova jednotného zákona rybářského; i v tomto případě pilně se uvažuje o všech docházejících námětech a návrzích se strany odborníků a zájmových organisací.

Státní lesy a statky.

Při projednávání rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" pro rok 1932 byly v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny proneseny některé dotazy a výtky ve věcí hospodaření ve státních lesích a statcích.

Personální výdaje podniku.

K výtce, že personální výdaje podniku "Státní lesy a statky" činí 600 mil. Kč, kdežto věcné výdaje že činí toliko 1/12, t. j. 50 mil. Kč, se podotýká, že jde patrné o omyl, jelikož podle předloženého návrhu rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" na rok 1932 činí:

1. platy stálých zaměstnanců .....

84, 288. 600 Kč,

2. pense ............

14, 496. 500 Kč.

Celkem tedy personální výdaje....

98, 785. 100 Kč,

takže na ostatní výdaje zbývá pak nikoliv 50 551, 764. 100 Kč.

mil. Kč, nýbrž

Odprodej pozemků ze státních statků ke stavbě.

Odprodej pozemků ze státních statků ke stavbě provádí se velmi blahovolně, ovšem v mezích platných zákonných předpisů. Jedině v případech, kde požadovaný pozemek nelze z hospodářských důvodů odprodati, nabídne se žadateli pozemek náhradní.

Při opravě plavebních nádrží a plavebního kanálu v katastru obce Schátzenwald bylo třeba z důvodů stavebních zastaviti odběr vody z plavebního kanálu správy státních lesů v Dlouhé Vsi.

Ježto obec Schätzenwald uplatňovala právo na odběr vody, bylo toto ředitelstvím státních lesů a statků v Třeboni zkoumáno; ředitelství došlo k názoru, že právo to pominulo z těchto důvodů: Podle § 31 náhradového zákona ze dne 8. dubna 1920 o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový "po uplynutí 30 dnů od výkonu poznámky nebo vyhlášení zamýšleného převzetí nelze se domáhati uznání práva vlastnického nebo jiných práv věcných k nemovitostem převzatým ani vůči státu, ani vůči osobám, jimž se dostalo nemovitostí těch přídělem. Nerozhoduje při tom, zda proveden byl ihned po uplynutí této lhůty vklad práva vlastnického čili nic". Ředitelství v Třeboni však uznává potřebu odběru vody jmenovanou obcí z důvodů bezpečnostních i hospodářských a chtělo právní poměr znovu stanoviti, z kterého důvodu již s obcí jednalo a jest ochotno povoliti další odběr vody za roční Uznávací poplatek asi 50 h nebo 1 Kč.

Odebíráni vody obcí Sehatzenwald.

Již za maďarské vlády bylo projednáváno odkomassování obce Stankovany po způsobu oddělení společných zájmů sousední obce Gombáš v lesích správy státních lesů v Lubochni.

K uskutečnění tohoto programu u obce Stankovany nedošlo v důsledku toho, že příslušné komassační plány a návrhy na odkomassování stankovských urbarialistů byly před převratem ředitelstvím státních lesů a statků v Liptovském Hrádku zaslány do Budapešti k projednání a schválení a nebyly mu vráceny.

Podle vědomosti nemají urbarialisté obce Stankovany zájmu na provedení komassace tak, jak bylo původně s nimi ujednáno a požadují pro sebe větší výhody, nežli mohli očekávati podle návrhu komassačního vypracovaného před státním převratem. Proto se také odkomassování této obce oddaluje. Práva urbarialistů obce S tankován pozůstávají v poskytování dřeva z lesů správy státních lesů v Lubochni. Tato poskytuje jim také na prokázané úřední osvědčení 5 m3 užitkového dřeva zdarma na pni, když se jedná o obnovu domu na místě staré budovy, jejíž stavba je v důsledku její sešlosti prokázána a nutná. K vytápění jsou urbarialisté oprávněni sbírati si odpadkové dřevo z lesů správy státních lesů v Lubochni, která jim v tomto směru žádné překážky nečiní, když k sběru dřeva použijí vykázaného dne v týdnu, aby sběr dřeva mohl býti prováděn na vykázaných místech. při řádném dohledu příslušného lesního personálu za účelem omezení případných škod. Nespokojenost některých urbarialistů obce Stankovan vznikla tím, že se tito zdráhají sbírati odpadkové dřevo na místech vzdálenějších odlehlé doliny lubochňanské, když je jim toto dřevo v důsledku nedostatku odpadu v bližších lesních partiích tam ku sběru vykázáno a zamezen zejména sběr dřeva v sousedním ochranném lese Havran. K nespokojenostem přispívá též zákaz lesní správy, aby jednotlivci na místo dřeva odpadkového sbírali, případně rubali dřevo zdravé (vývraty, souše) a toto dřevo ve svůj prospěch a pod rukou zpeněžovali.

Omezování služebností urbarialistů obce Stankovany při poskytování dřeva ze státních lesů správy státních lesů. v Lubochni.

Patronátní povinost ministerstva zemědělství ke škole v Lučkách obsahuje jenom závazek udržovati školu v dosavadních rozměrech. Této povinnosti ministerstvo zemědělství vždy dostálo. V r. 1924 byla provedena v této škole adaptace v tom

Římsko-katolická patronátní škola v Lučkách u Ružomberka.

směru, že učitelský byt byl v ní zvětšen, což mělo za následek zmenšení rozměru školní síně. Ani touto adaptací provedenou s vědomím a za přispění školní obce nebylo na dosavadních rozměrech školní budovy ničeho měněno. Pokud jde o nynější žádost obce za rozšíření školní budovy, nutno nejdříve zodpověděti otázku, zda v tomto případě spadá žádaná úprava vůbec do právní povinnosti patrona.

Lomy Požáry.

Již v r. 1930 byla všeobecná situace na trhu kamenických výrobků neutěšená, a to zvláště pro lomy Požárecké, které v posledních letech byly v nevýhodě proti jiným kamenickým závodům, pracujícím za příznivějších poměrů výrobních a při nižších mzdách v jejich krajích obvyklých. Lomy Požáry, přes to, že výrobky jejich jsou prvotřídní, nebyly s to, aby při konkurenčních řízeních pronikly a tím dostatečnou práci zajistily. Tento stav vyvrcholil koncem r. 1930, kdy bylo zřejmo, že nelze očekávati pro kamenické výrobky ani normálního odbytu za dřívějších podmínek. Z těchto důvodů byly i jinými kamenickými závody, jichž smlouvy během r. 1930 vypršely, tyto vypovídány a sjednány smlouvy nové o nižších sazbách. Tento postup byl i pro lomy Požárecké nevyhnutelným, pakliže měly v r. 1931 vůbec dále pracovati, ježto mzdy byly od r. 1927 opětně z důvodu zajištěného odbytu zvyšovány, takže dosáhly vyššího stavu než ve všech okolních lomech a venkovských dílnách a dosahovaly téměř mzdy kameníků pražských, které vždy bývaly nejvyšší.

Bylo tedy nezbytným, aby lomy Požárecké dosavadní kolektivní smlouvu platnou do konce dubna 1931 vypověděly, což se stalo prostřednictvím ústředního svazu živností a průmyslu kamene, který dřívější smlouvy jménem lomů s dělnictvem sjednával.

Při konečném jednání ústředního svazu živností a průmyslu kamene (za účasti správy státních lomů) s organisacemi dělnickými dne 29. října 1931 byla docílena dohoda a sjednána nová smlouva s platností od 1. listopadu 1931 do 31. října 1932.

V této smlouvě bylo možno koncedovati pouze takové nejvyšší mzdy, které odpovídají nynějším poměrům na trhu kamenickém. Denní mzdy byly sníženy průměrně as o 10%, při mzdách úkolových pohybuje se snížení průměrně kol 8%, při čemž mnoho jednotkových cen zůstalo beze změny neb bylo sníženo pouze nepatrně. Uváděné snížení o 50% u prací přes čas týká se abnormálně vysoké přirážky, jež činila 40% normálních i úkolových sazeb a nepadá na váhu. ježto nelze provádění prací přes čas vzhledem k nedostatečné zaměstnanosti lomů vůbec očekávati. Snížení nepoměrně vysoké diety 30 - Kč denně na 20 - Kč bylo dohodnuto odbornými zástupci dělnictva. Mimo to nutno zdůrazniti, že celé jednání mzdové nevedla správa lomů, nýbrž Ústřední svaz živností a průmyslu kamene v Praze za účasti zástupců odborného dělnictva, takže ani nepadá plná zodpovědnost na správu státních lomů.

Ježto celá řada dělníků toho času pracuje za podmínek nové smlouvy. nelze mluviti o tom, že snížením mezd bylo dělnictvo v lomech skutečně zaměstnané připraveno o chléb a zničeno. Se zákazem otevříti nový lom v Krhanicích nemá správa státních lomů nic společného a nezúčastnila se ani příslušných úředních jednání při schvalování tohoto lomu. Nutno však zdůrazniti,