Celková potřeba ministerstva zahraničních věcí pro rok 1932 činí Kč 155, 483. 400'-. Ve srovnání s rokem 1931, kdy bylo preliminováno Kč 170, 070. 400 -, činí snížení rozpočtu Kč 14, 587. 000' -. Příjmy jsou preliminovány celkovou částkou Kč 14, 080. 000'-, t. j. o Kč 6, 500. 000'- výše než v roce 1931.

Zpravodaj rozpočtového výboru zdůraznil, že vedle tohoto snížení o cca 8 1/2% činí redukce výdajů ministerstva ve skutečnosti daleko více, neboť bylo nutno pro určité potřeby na některých položkách preliminovati částky vyšší, než v roce 1931, nedostávající se úhrada musila však býti opatřena v rámci celkového sníženého prelimináře kapitoly 4. Patří sem hlavně náklady na resystemisaci, vánoční příspěvek, časový postup, zvýšení příspěvku ČSR. Společnosti Národů a výlohy na členství ve smírčích a rozhodčích soudech.

Sníženi rozpočtu.

Tyto vyšší náklady dosahují celkové částky cca 5, 300. 000' Kč, o níž musely býti jiné položky rozpočtu sníženy, tak že ve skutečnosti má ministerstvo zahraničních věcí proti roku 1931 k disposici méně o přibližně Kč 20, 000. 000. Z toho je patrno, že ministerstvo musilo své ostatní položky redukovati, aby bylo možno dosáhnouti snížení rozpočtu v tom rozsahu, jak bylo nutno v důsledku úsporných opatření ve státní správě.

Ministerstvo zahraničních věcí sestavovalo svůj rozpočet vždy podle skutečně očekávaných nákladů a musilo proto připraviti celou řadu konkrétních úsporných opatření ve vlastní správě i ve službě zahraniční, aby bylo lze dodržeti nutné snížení preliminovaných potřeb.

Nové výdaje.

Téměř veškeré položky rozpočtu ministerstva byly podstatně sníženy, a to jak osobní, tak i věcné, pokud ovšem určité potřeby nejsou pevně stanoveny zákonem neb smlouvou. Zpravodaj zmínil se obšírně o jednotlivých úsporných sníženích provedených ve výdajích administrativních a osobních v ústřední správě, vyslanectví a konsulátů, při nákladech na účastenství na mezinárodních institucích a jednáních, ve službě zpravodajské a propagační, při podporách ruským a ukrajinským uprchlíkům a posléze v nákladech na kulturní slovanské instituce. Zmínil se též o jednotlivých oborech činnosti zahraniční služby a jejích zaměstnanců v oboru úkolů sociálních, různých mezinárodních smluv, hlavně obchodních, Společnosti Národů, smíšených rozhodčích soudů a v oboru ostatní administrativní agendy ministerstva. Vyzdvihl úspěch naší zahraniční politiky v otázce celní unie německo-rakouské a projevil dík ministru zahraničních věcí a jeho spolupracovníkům za úspěšnost jich práce nejen v této otázce, nýbrž i v celé jich ostatní činnosti.

Při podrobné rozpravě v rozpočtovém výboru zabývala se většina řečníků po většině otázkami politickými, hlavně pokud jde o problém odzbrojení, Společnosti Národů, menšiny a poměry ve střední Evropě; rovněž byl projeven zájem o otázky vystěhovalectví.

Činnost ministerstva zahraničních věcí.

Ministr zahraničních věcí pojednal pak ve svém výkladu obšírně o zásadních otázkách zahraniční politiky, jichž se jednotliví řečníci dotkli a zdůraznil důležitost a význam těchto

Výklad ministra zahraničních věcí.

rozprav, z nichž ministr musí vyvozovati správné závěry pro způsob, jakým má dále politiku vésti.

Otázka odzbrojeni

V otázce odzbrojení nutno postupovat zároveň po obou cestách; musíme odzbrojovat a současně tvořit záruky bezpečnosti. 0 výsledku odzbrojovací konference budou rozhodovati tři podstatné vlivy: mravní stav Evropy, dané skutečné poměry a posléze ta okolnost, že malé státy jsou nuceny požadovati jisté záruky od mezinárodních mírových institucí.

Úprava poměrů, ve střední Evropě.

K úpravě poměrů ve střední Evropě musí se přispěti dohodou s Maďarskem resp. s tím, že Maďarsko se dohodne se svými sousedy. Po této stránce československo nekladlo nikdy překážek a k potřebným jednáním je vždy připraveno. Pokud bylo mluveno o neutralitě státu a činěna srovnání se situací Švýcarska, připomíná ministr, že vývoj a tvoření států děje se ve staletích a že i situace Švýcarska vyvinula se ve čtyřech a půl stoletích. Otázky takové nezávisí jen na naší republice, dlužno jednati též podle toho, jak se vyvíjejí mocenské poměry okolo nás.

Vystěhovalectví.

Otázka vystěhovalectví je těžkým problémem, jehož mezinárodní řešení jest obtížné, neboť vnitřní zákonodárství států v těchto věcech jsou velmi odlišná. Bylo by také třeba neobyčejně vysokých finančních nákladů, mělo-li by býti docíleno s naší strany nějakých větších výsledků. Za těchto poměrů nutno pokládati za úspěch naší vystěhovalecké politiky dohody uzavřené s Francií a jinými státy; rovněž s Německem se na dohodě pracuje.

Otázka menšin.

V otázce menšin a jich kongresů v Ženevě žádá ministr, aby v těchto věcech se dělala také politika věcná, střízlivá, netendenční a nevášnivá a aby se tam mohly uplatniti také naše menšiny české a slovenské.

Obchodní smlouvy.

Pokud jde o obchodní" smlouvy, vysvětluje ministr, že vedení jednání má v rukou ministerstvo zahraničních věcí, materiál však připravuje ministerstvo obchodu, zemědělství, zásobování, financí a případně ministerstva jiná. Ministerstvo zahraničních věcí vytváří tu jakousi syntésu mezi protichůdnými zájmy, je to funkce na všechny strany jistě choulostivá, každá jiná forma v provádění obchodní politiky by však přinesla daleko více potíží.

Úsporná opatřeni.

K otázce úspor uvádí ministr, že veškeré otázky jsou pečlivě podrobně zkoumány, s prováděním úsporných opatření bylo již započato a to v míře dalekosáhlé a byl zřízen zvláštní úsporný komisariát. Již dosavadní výsledky jeho činnosti zaznamenávají značné úsporné finanční účinky.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1932 dělí se jako v létech předešlých na rozpočet ústřední správy a rozpočet armády. K nim přistupuje rozpočet francouzské vojenské mise a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé. Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náležejí dále tři státní podniky, a to: Vojenská továrna na letadla, vojenské lesní podniky a tiskárna ministerstva národní obrany.

Rozdělení rozpočtu.

Celkové výdaje tit. 1 na rok 1982 jsou rozpočteny částkou 37, 814. 200' - Kč a jsou o 832. 100'- Kč menší než v rozpočtu na rok 1931.

Ústřední správa.

Celkové výdaje tit. 2 určeného pro národní obranu preliminovány jsou částkou 1. 260, 751. 000' - Kč a jsou tudíž o 89, 016. 700 Kč menší než roku loňského. Téměř všechny rozpočtové položky tohoto titulu jsou sníženy. Větší snížení resultuje hlavně u těchto položek:

osobní výdaje jsou sníženy o ...... 10, 499. 000' - Kč, výdaje na paušály, služební předpisy a tiskoviny jsou sníženy o ........ 3, 199. 100' - Kč,

výdaje na naturálie jsou sníženy o.... 11, 927. 500' - Kč, výdaje na letectví jsou sníženy o ..... 7, 526. 800' - Kč, výdaje na střelivo a výbušiny jsou sníženy o 11, 342. 900 - Kč, výdaje na výcvik vojenských osob v zál. a cvičení vojsk jsou sníženy o ...... 10, 624. 800 - Kč, dopravní výdaje za vojsko, koně a vojenský materiál, jízdné a cestovní náležitosti vojenských gážistů a mužstva a výdaje za vojenskou přípřež jsou sníženy o... 32, 956. 000' - Kč.

Národní obrana.

Výdaje na francouzskou vojenskou misi na rok 1932 preliminují se částkou 1, 348. 300' - Kč a jsou oproti roku 1931 nižší o 187. 700- Kč.

Francouzská vojenská mixe.

Výdaje určené na sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jakož i jejich rodiny a pozůstalé stanoveny jsou na rok 1932 částkou 9, 586. 500' - Kč a jsou tudíž nižší oproti roku 1931 o 463. 500- Kč. Rozpočet ministerstva národní obrany byl projednáván v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny dne 27., 29. a 30. října 1931. Do rozpravy zasáhlo 15 řečníků, kteří pojednali téměř o všech oborech armády. Rozpočtový referent zmínil se o některých aktuelních otázkách armády, zejména o zamýšleném zkrácení presenční služby

Sociální péče.

a uvedl důvody, pro které vojenská správa, ačkoli má nejlepší vůli, presenční službu prozatím zkrátiti nemůže.

Ke konci debaty ujal se slova ministr národní obrany, který v obsáhlém exposé odpověděl na vývody jednotlivých řečníků a podal současně zprávu o dalších aktuálních otázkách armády a o úkolech, které budou řešeny v rozpočtovém roce 1932.

Pokud nebylo možno pro krátkost doby získati si potřebné informace a provésti příslušná šetření o vývodech jednotlivých řečníků, vyhradil si ministr odpověděti dodatečně buď ústně nebo písemně.

Sníženi rozpočtu.

Ministr ve svém exposé uvedl na prvém místě, že rozpočet vojenské správy vzhledem ke kritické hospodářské situaci byl velmi citelně snížen a že toto snížení je absolutně i relativně největší ze všech resortů. Snížení jeví se ve dvojím směru. Předně v tom, že vojenská správa vzdala se zákonného požadavku na rozpočtovou úhradu oněch vyšších výdajů, které ve smyslu citovaného zákona o limitu rozpočtu ministerstva národní obrany měly býti uhrazeny zvýšením rozpočtu, za druhé tím, že vojenská správa přistoupila i k faktickému snížení svých výdajových položek. Tuto oběť, čítají-li se ony vyšší neuhrazené výdaje, jakož i provedené faktické snížení možno přibližně odhadovati na 210, 000. 000 - Kč, což jistě znamená cifru neobyčejně velkou.

Ministr poznamenal, že tu zvítězily hospodářské zřetele, kterým vojenská správa přináší těžké oběti, při čemž si jest vědoma velké zodpovědnosti, kterou jí ukládají ohledy na armádu a její hodnotu, která musí býti za každou cenu uchována.

Racionalisační komise.

Vojenská správa byla tím postavena před těžkou otázku, kde uvnitř rozpočtu bylo by možno seškrtat 210, 000. 000- Kč. Na osobních výdajích, které jsou určeny přímo zákony a systemisací, nebylo lze měniti ničeho, také na věcných výdajích bylo možno měniti jen velice málo. Jsou to na příklad výdaje na stravné pro vojáky a jiné výdaje týkající se ubytování, péče o vojsko a pod., při nichž nebylo možno ničeho měniti, jelikož nutno vojínům dáti vše, pokud jde o jejich životní míru, zaopatření, stravování, bydlení a jiné potřeby.

Proto bylo třeba otázku šetření v armádě podrobiti podrobným studiím. Za tím účelem byla v ministerstvu národní obrany zřízena racionalisační komise. Jejím účelem jest sledovati administrativní činnost a podle zkušeností nabytých u jednotlivých složek armády a vojenské správy zjednodušiti co nejvíce dosavadní agendu administrativní. Půlroční práce této komise vykazuje značný úspěch, neboť bylo dosaženo nejen zjednodušení v některých odvětvích administrativy, nýbrž i zřejmých úspor personálních a peněžních.

Dále studuje se otázka, jak by se daly organisovati útvary armády co nejhospodárněji.

Konečně přikročila vojenská správa k nejzazšímu možnému omezení povolávání záložníků na cvičení, aby vyhověla úsporným nařízením.

Zkráceni pres. služby.

Pokud jde o zkrácení presenční služby, prohlásil ministr národní obrany vůči některým výtkám činěným vojenské správě,

že ministerstvo národní obrany 14měsíční presenční službu bedlivě a svědomitě připravuje. Při tom jest si vědomo velké zodpovědnosti, aby hodnota armády nebyla poškozena. Ministr poukázal tu na některé základní požadavky a předpoklady, které musí býti nejdříve splněny, aby ke zkrácení presenční služby mohlo býti přikročeno. Nejdůležitějším požadavkem jest dostatečný počet délesloužících poddůstojníků. Ministr konstatoval, že počet přihlášek se v poslední době zvýšil, avšak vojenská správa musí hledět nejen k počtu přihlášek, nýbrž i ke kvalitě těch, kteří se dnes hlásí a musí neobyčejně bedlivě zkoumati, nejde-li jen o konjunkturní přihlášky, které by nepřinesly vojenské správě elementy pro ni vhodné.

Vzhledem k tomu, že někteří řečníci vyslovili se proti zavedení t. zv. předvojenské výchovy, zmínil se ministr obšírně i o této otázce a předem poznamenal, že právě termín "předvojenská výchova" není nejvhodnější a že přinesl mnoho nedorozumění do pojímání této otázky. Neběží tu o to vyučiti mládež již ve školách na vojáky, nýbrž přizpůsobiti výchovu školskou a mimoškolskou hlediskům opravdové brannosti. Nejde tu jen o výchovu tělesnou na školách nebo prostřednictvím sportovních organisací, jistě neobyčejně důležitou pro život, nýbrž také o uplatnění povšechných předpokladů brannosti občanské ve výchově školské vůbec, což není a nechce býti v rozporu s potřebami života, nýbrž naopak výchovu potřebám praktického života přibližuje.

Vojenská správa chce vychovávati lidi schopné samostatného rozhodování, otužilé, schopné družné spolupráce, zkrátka lidi vychované v životním aktivismu pro praktický život. To nemůže býti na škodu těmto vychovancům v jejich budoucím životě. Proto není příčiny, aby škola chovala jakoukoli nedůvěru proti těmto snahám.

Předvojenská výchova.

Vojenskému letectví věnuje vojenská správa mimořádnou péči. Bohužel, musely i zde býti provedeny již v r. 1931 úspory hlavně tím, že nebyly realisovány některé velmi naléhavé objednávky, které budou se museti provésti v roce příštím, aby bezpečnost létání neutrpěla.

Přes to vzhledem k provedeným dalším úsporám bude zabržděna obměna strojů. Jest nesporno, že se tato okolnost projeví i snížením zaměstnanosti továren.

Přes omezený rozpočet stará se vojenská správa také o pokrok v konstrukci letadel i motorů tím, že podporuje stavbu prototypů v obou směrech. Zejména zabývá se v poslední době také otázkou konstrukce naftových motorů, kteráž by pro správu vojenskou znamenala nejen úspornost, pokud jde o pohonné látky, nýbrž hlavně bezpečnost v létání.

Vojenské letectví.

Ministr s potěšením konstatoval veliký zájem, který se jeví pro instrukční kursy záložních důstojníků. Těchto kursů bylo ve školním roce 1930/31 zřízeno 80. Kursy navštěvovalo celkem 4133 důstojníků v záloze, a to s velkým zájmem. Proti minulému Školnímu roku zvýšil se počet těchto kursů o 25 a počet frekventantů o 823.

Instrukční kursy zál. důstojníků,.

Jelikož někteří řečníci zmínili se také o provádění zákona o náhradní záloze, zabýval se ministr národní obrany i touto

Náhradní záloha.

otázkou a uvedl, že v roce 1930/1931 bylo do náhradní zálohy zařazeno celkem 6359 branců, a to: živitelů rodin podle § 84 branných předpisů 3591, majetníků zděděných zemědělských usedlostí podle § 85 branných předpisů 208, majetníků živností a obchodů podle § 85 branných předpisů 148, živitelů rodin podle § 87, odst. 1. branných předpisů a ostatních žadatelů podle § 87 odst. 2. branných předpisů 2237, podle § 20 branného zákona 175. V tomto počtu zahrnuty jsou i osoby, u nichž okolnosti odůvodňující přeložení do náhradní zálohy nastaly během vykonávání presenční služby. Mimo to bylo u osob odvodního ročníku 1930, jichž žádosti o zařazení do náhradní zálohy byly uloženy jako vyhovující u doplňovacích okresních velitelství, přeloženo dnem 2. října t. r. na trvalou dovolenou 202 žadatelů.

Vojenské dodávky.

K předneseným přáním, aby německé firmy byly stejně respektovány jako firmy české, prokázal ministr na konkrétních případech, že vojenská správa chová se ke všem oferujícím firmám s náležitou objektivností a že nelze mluviti o žádné animositě vůči firmám německým.

K projevenému přání, aby vojenská správa časným zadáváním dodávek konfekcí zmírnila bídu širokých vrstev drobných živnostníků, sdělil ministr, že vojenská správa se snaží umožniti chod závodů zabývajících se konfekcí, jakož i práci drobných živnostníků tím, že jednak prodlužuje lhůty dodávací u zadaných dodávek, jakož i tím, že tyto dodávky jsou časně zadávány. Také letos bylo tímto způsobem postupováno. Vojenská správa již počátkem roku 1931 zadala konfekčních dodávek skoro za 5 milionů Kč právě za tím účelem, aby zmírnila velikou nezaměstnanost drobných živnostníků.

Vzhledem k tomu, že bylo projeveno přání, aby vojenská správa více podporovala kožařský průmysl na Slovensku, zejména v Lipt. Sv. Mikuláši, který prožívá těžkou krisi, sdělil ministr, že vojenská správa slovenské kožařské firmy podporuje co nejvíce a že také přesně hledí k tomu, aby byla slovenským firmám poskytována t. zv. slovenská výhoda.

Pokud se týká specielně kožařského průmyslu v Lipt. Sv. Mikuláši, byly uděleny v roce 1930 dodávky kůže a koženého zboží více slovenským firmám v tomto městě.

Nákup vojenských koní.

K otázce nákupu vojenských koní, o kterou se zajímají zemědělci celé republiky, zejména také na Slovensku, konstatoval ministr, že vojenská správa nejen ve svém vlastním zájmu, nýbrž také v zájmu zemědělců se stará, aby chov koňstva potřebného pro její účely byl doma rozšířen a zdokonalen. Tyto snahy se nemíjejí cílem. Ještě v dřívějších letech bylo zakupováno mnoho koňstva cizího, na př. v r. 1925 bylo zakoupeno 396 jezdeckých remont domácích, avšak 1816 cizích. Tento poměr se postupně zlepšuje, takže v roce 1928 překročuje počet doma zakoupených remont počet zakoupených remont v cizině. V tomto roce bylo již zakoupeno 1566 koní domácích a 1472 cizích a v roce letošním již na 1800 domácích proti 1200 remont zakoupených v cizině.

Brněnská Zbrojovka.

V závěru prohlásil ministr k dotazu na něj vznesenému, že zprávy o přeložení čsl. Zbrojovky z Brna nezakládají se na pravdě a že vojenská správa takového úmyslu nemá. Nemůže