Jednání rozpočtového výboru.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, přikročuje k jednání o vládním návrhu finančního zákona republiky československé, kterým se stanoví státní rozpočet prorok 1932, zvolil ve schůzi dne 15. října 1931 generálním zpravodajem o státním rozpočtu pro rok 1932 a finančním zákoně poslance Dra Hnídka a zpravodaji o jednotlivých kapitolách tyto poslance:
Oddíl |
  |
Kapitola |
  |
číslo |
název |
poslanec |
|
A. Ústřední orgány státu: |
1 |
President republiky a kancelář presidenta republiky ........ |
Remeš |
2 |
Zákonodárné sbory a kanceláře sně- |
Slavíček |
|
3 |
Předsednictvo ministerské rady a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. československá tisková kancelář ........... |
Slavíček |
|
6. Správa zahraniční a vojenská: |
4 |
Ministerstvo zahraničních věcí.... |
dr Patejdl |
5 |
Ministerstvo národní obrany a ze skupiny II. §. 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b) ..... |
dr Kalaš |
|
C. Správa vnitřní: a) politická: |
6 |
Ministerstvo vnitra ........ |
Bečák |
b) justiční a unifikační: |
7 |
Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem ........... |
Rýpar |
  |
8 |
Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy ....... |
Rýpar |
  |
9 |
Nejvyšší správní soud a Volební soud. |
Teplanský |
c) kulturní: |
10 |
Ministerstvo školství a národní osvěty a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8. školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16. Žabčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně |
dr Macek |
Oddíl |
Kapitola |
||
číslo |
název |
poslanec |
|
d) hospodářská a dopravní: |
11 |
Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. § 6. Státní lesy a statky a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské |
dr Černý |
  |
12 |
Státní pozemkový úřad ...... |
Teplanský |
  |
13 |
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živ- |
dr Hodáč |
14 |
Ministerstvo veřejných prací, ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond ............ |
Sedláček |
|
  |
15 |
Ministerstvo pošt a telegrafů, ze skupiny II. § 4a. československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna ..... |
Bergmann |
  |
16 |
Ministerstvo železnic a ze skupiny II. § 5. československé státní dráhy.. |
Pekárek |
e) sociální: |
17 |
Ministerstvo sociální péče ..... |
Chalupa |
  |
18 |
Ministerstvo pro zásobování lidu... |
Svoboda Fr. |
  |
19 |
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ze skupiny II. § 12. Státní lázně ........ |
Ježek |
  |
20 |
Odpočivné a zaopatřovací platy.... |
Ježek |
D. Správa finanční: |
21 |
Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14. ) a skupina IV. Správa státního dluhu ...... |
dr Nosek |
E. Kontrola státní správy: |
22 |
Nejvyšší účetní kontrolní úřad.... |
Remeš |
Část všeobecná.
Rozpočet pro rok 1932. |
Vláda předložila osnovu finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1932 poslanecké sněmovně Národního shromáždění, která ji přikázala k podání zprávy rozpočtovému výboru. Povšechným výkladem doprovodil podání návrhu státního rozpočtu v poslanecké sněmovně ministr financí. Na jeho výklad bylo pak navázáno projednávání státního rozpočtu pro rok 1932 v rozpočtovém výboru. Zahájeno bylo dne 21. října 1931: Všeobecná rozprava trvala do 23. října 1931. Za onemocnělého mezitím generálního zpravodaje posl. Dr. Hnídka převzal zpravodajství posl. Teplanský, který přednesl povšechnou zprávu o rozpočtu a podal povšechný rozbor státního rozpočtu jak po stránce formální, tak i materielní. |
Formální stránka rozpočtu. |
Po stránce formální poukázal na odchylky ve formě státního rozpočtu pro rok 1932 proti roku 1931 a létům předchozím, z kterýchžto odchylek nejdůležitější jest změna ve financování železničních investic, které se odkazují na úvěr, kdežto částka 400 mil. Kč z výnosu daně přepravní na státních a státně provozovaných drahách se jim ponechává na úhradu výdajů provozních. |
Materíelní stránka rozpočtu. |
Po stránce materielní zabýval se zejména rozsahem rozpočtu výdajového, který jest pro rok 1932 proti roku 1931 o 520 mil. Kč nižší, dále rozborem státních výdajů a státních příjmů. Odůvodnil, že rozpočtové rovnováhy bylo docíleno při poklesu státních příjmů způsobeném hospodářskou krisí jen úsporami ve výdajích a výslovně konstatoval, že rovnováha může býti zachována jen, jestliže při hospodaření státním bude postupováno naprosto hospodárně a úsporně, a jestliže stát nebude přebírati nové úkoly a s nimi spojené výdaje. Tohoto postupu je podle prohlášení zpravodajova tím spíše zapotřebí, uváží-li se, že nutno počítati také ještě s mimorozpočtovou úhradou na zvýšené učitelské platy, pokud nejsou uhrazeny dosavadními vydržovateli. Příjmy veřejnohospodářské jsou odhadnuty proti roku 1931 níže o 660 mil. Kč, výnos státních podniků o 140 mil. Kč výše. Na to zabýval se zpravodaj povšechným rozborem výdajů jednotlivých dalších rozpočtových skupin a odůvodnil očekávané změny ve výsledcích proti roku 1931. Nakonec zmínil se zpravodaj ještě o nejdůležitějších změnách v osnově finančního zákona pro rok 1932 proti roku 1931 a navrhl, aby jeho zpráva byla vzata za podklad podrobné rozpravy v rozpočtovém výboru. |
Rozprava. |
Do rozpravy všeobecné, která následovala, zasáhlo několik řečníků a ministr financí. Bylo v ní předneseno mnoho |
námětů a některé stížnosti, jichž většina však patří podle své povahy do oboru jednotlivých resortů, proto bude o nejdůležitějších z nich učiněna zmínka ve zprávách týkajících se jednotlivých kapitol, ve všeobecné části pak tu uvedeny jsou jen nejdůležitější náměty a stížnosti týkající se rozpočtu jako celku.
V rozpravě bylo poukazováno především na význam rozpočtu a to jak po stránce hospodářské, tak i politické. Požadováno, aby při sestavování rozpočtu přizpůsobovány byly výdaje příjmům a nikoliv naopak. Zdůrazňováno bylo opět, podobně jako v minulých letech, právo parlamentu měniti rozpočtový návrh předložený vládou. O výdajích státních v rozpočtovém návrhu prohlašováno, že, ač jsou sníženy na výši roku 1930, nejsou přec úměrnými nynějším hospodářským poměrům, a požadováno, aby státní finanční správa během rozpočtového roku sledovala hospodaření podle rozpočtu a nedopouštěla, aby byly vydávány peníze na potřeby zbytné a aby působila k tomu, aby byl nejen vyrovnaný státní rozpočet, nýbrž též státní závěrečný účet. Poněvadž pak administrativa netvoří nových statků, požadováno, aby nebyla nadbytečně drahá.
Srovnávány byly též výsledky závěrečného účtu za rok 1930 s návrhem státního rozpočtu pro rok 1932 a vyslovována pochybnost, zda bude v roce 1932 dosaženo preliminovaných příjmů a zda nepatrný přebytek 5 mil. Kč se ve skutečnosti nezmění ve schodek. Vzhledem k tomu, že při hospodaření některých státních podniků se očekává, že skončí schodkem, nadhozena otázka, zda by se rozsah státního podnikání neměl v některém směru zúžiti.
Dále bylo poukazováno též na to, že rozpočet byl sděláván v době, kdy nebylo možno bráti zřetel na nynější mezinárodní hospodářské poměry a poměry měnové, zejména na krisi v Německu a Anglii. Snížení provedené rozpočtem uváděno bylo jako nepostačitelné a požadovány úspory v daleko větší míře a uváděny v tom směru jako příklady Německo, Rakousko a Anglie. Uznávánu bylo, že situace hospodářská u nás je mnohem lepší než v okolních státech, ale poukazováno bylo též na chyby, které byly učiněny a to v roce 1923, když hodnota Kč se ztrojnásobila, rozsah rozpočtu zůstal však téměř stejný, čímž se stal mnohem tíživějším, a na chybu, která prý se činí nyní, kdy se rozpočet snižuje proti roku 1931 pouze o 5%. Chybu tuto bude prý nutno dříve nebo později napraviti.
Při kritice fondového hospodaření vysloven byl námět, zda by nemělo býti zřízeno "ústředí pro fondové hospodaření" (fondová centrála) a správa fondů vyňata tak z působnosti různých ministerstev, a dále zda by podobně nemělo býti zřízeno "Ústředí pro subvenční hospodaření", poněvadž na tutéž věc jsou požadovány subvence jak od různých odvětví státní správy, tak i od různých samosprávných svazků, a že je proto zapotřebí, aby každý z nich znal, zda a jakým penízem přispěl snad již jiný svazek.
O rozpočtovém návrhu bylo v debatě též prohlášeno, že výdaje v něm nejsou přizpůsobeny hospodářské situaci, zejména že se v nich neprojevuje pokles cenového indexu. Byla též učiněna zmínka o rozpočtových reservách a vyslovena pochybnost, že sotva nějakých bude docíleno. Reserv takových mohlo by býti dosaženo jen prý u výdajů věcných, ale bylo uvedeno, že většina výdajů věcných jest již napřed vázána provedenými objednávkami, takže pokles cenového indexu nebude míti na něm vlivu.
Výklad ministra financí. |
Ve všeobecné rozpravě promluvil také ministr financí a reagoval na vývody některých řečníků. Prohlásil především, že v příznivějším posuzování situace u nás nespatřuje pohnutku, že by se snad mohlo klidně přihlížeti k tomu, jak se hospodářské poměry vyvíjejí v sousedních státech. Učiní-li se vše potřebné, pak bude možno překonati veškeré obtíže hospodářské v naší republice vlastní silou. Posice koruny je pevná a také do budoucnosti bude zachována. Obchod devísami reguluje se jen se zřetelem na platební obtíže ve styku s cizinou, neboť nutno zabrániti, aby nebylo hospodařeno devísami bez zřetele ke svrchovaným zájmům státním. Třeba důvěry kterou nutno však projevovati též činem. Je nutno, aby oběh peněz a tím i podmíněný oběh statků v nynější době nebyly ničím rušeny. Dále prohlásil ministr financí, že je zapotřebí usměrnění hospodářské činnosti v zájmu hospodářské výroby, rozvážného postupu ve věcech obchodně-politických a možnosti levného úvěru. Nutno přistoupiti k systematickému řešení hospodářských problémů. Hospodaření státu musí býti v rovnováze a měl-li by snad další hospodářský vývoj nepříznivý vliv na příjmové zdroje, třeba provésti další snížení státních výdajů. Veškerá úsporná opatření prováděná ve státní správě dala se jen postupným omezováním výdajů. Vydání státní třeba uvésti v systém a vydávati jen na potřeby nezbytně nutné. S povolenými úvěry musí býti hospodařeno tak, aby nejen nebyly překročeny nýbrž aby při nich bylo dosaženo pokud možno největších úspor. Budou proto prozkoumávány, jak prohlásil ministr financí, všechny položky rozpočtové, aby se mohlo zjistiti, kde jsou možný ještě úspory. Bude učiněno opatření, aby jednotlivé resorty vázaly přiměřené částky z úvěrů, jichž výše byla stanovena podle volné úvahy, do té doby, než bude zajištěna bezpečně úhrada pro výdaje, které se opírají o smlouvy anebo jiné závazky. Od nových výdajů na nové úkoly třeba upustiti, poněvadž jest velice těžkým problémem udržeti dosavadní výdaje v mezích daných příjmů. Věcné výdaje třeba, kde to podle jejich' povahy možno, přizpůsobiti poklesu cen. |
  |
Pokud jde o daňový systém, kterého se dotýkaly vývody některých řečníků, prohlásil ministr financí, že je v této době těžko přikročovati k nějakým změnám v tomto směru a pokud jde o výši preliminovaných příjmů, že postupováno bylo s největší opatrností a vzat zřetel k dosavadním výsledkům. Pokud pak jde o daňové nedoplatky, poukázal ministr financí na inspektorát zřízený pro tento účel v ministerstvu financí, jehož činnost se osvědčuje. Promlouvaje o státních podnicích, zmínil se o příčinách, které působily a působí, že není a nebylo docíleno lepších výsledků hospodaření, jakož i o nutnosti jejich reorganisace. Pokud jde o investice, je sice pamatováno pro příští rok na ně částkou nižší. Nutno prováděti investice rentabilní a omezovati neproduktivní. Stavby veřejných budov bude nutno, jak prohlásil ministr financí, omeziti pro příští rok na nejnižší míru. Pokud jde o použití investiční půjčky, sděluje ministr financí přesná čísla, jak jí bylo použito. Konečně uvedl ministr financí, že nutnost dalších úspor vyžaduje, aby byl reorganisován a racionalisován celý státní aparát. V každém i sebemenším úřadu dá se v tomto směru vykonati mnoho. Za velmi důležitou považuje ministr financí spolupráci administrativy se zákonodárnými sbory. |
Část zvláštní.
Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.
Celkové výdaje této kapitoly preli- |
Celkový rozpočet a srovnání s rozpočtem pro rok 1931. |
minují se na rok 1932 částkou ...... 18, 877. 300 Kč |
|
a jsou proti rozpočtu pro rok 1931 menší o.. 224. 500 Kč. |
|
Celkové příjmy preliminují se pro rok 1931 |
|
částkou .............. 2, 611. 500 Kč. |
|
V příjmech preliminuje se méně a |
|
jsou proti rozpočtu pro rok 1931 menší o... 64. 900 Kč |
|
v důsledku snížení cen hospodářských produktů a dříví. |
|
Výkaz stavebních prací provedených v roce 1931 a program stavební na rok 1932 jest povšechně uveden v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na rok 1932. |
Stavební úpravy Pražského hradu v roce 1931. |
Z význačných stavebních úprav provedených v nové části hradu zasluhují zmínky: |
Nový hrad. |
Zahrada Na Baště (mezi arcibiskupským palácem a Pražským hradem) byla ve své severní části snížena odstraněním pozdějších násypů téměř o 3 m a tím získán z nádvoří průhled do horního Jeleního příkopu. Opěrná zeď na straně horního Jeleního příkopu provedena ve formě mohutných arkád ukončených kamennou balustrádou. Arkády jsou prodlouženy až k Prašnému mostu. Nad nimi byla zřízena komunikace pro pěší z Prašného mostu zahradou Na Baště na Hradčanské náměstí. V souvislosti s těmito pracemi zabezpečen západní pilíř traktu španělského sálu podchycením až na pevnou skálu. Nádvoří sousedící se zahradou Na Baště bylo vydlážděno mosaikovou dlažbou z říčních oblázků a odděleno od vlastní zahrady žulovou ozdobnou zdí ve středu s kruhovitým schodištěm. |
Úprava zahrady Na Baště a přilehlého nádvoří. |
V sloupové síni v traktu Matyášovy brány byla položena žulová dlažba a oba vchody na II. hradní nádvoří uzavřeny dubovými zasklenými vraty. Obdobná úprava bude provedena také z I. hradního nádvoří. V celém traktu mezi sloupovou síní a španělským sálem byly vybourány všechny příčky a získána prostora 61 m dlouhá, 14 m široká, vysoká, o třech etážích. Prostor bude zachován jako jeden interieur, do kterého bude vestavěno schodiště ku Španělskému sálu. |
Sloupová síň a schodiště ku Španělskému sálu. |
Restaurační práce ve starém hrade. |
Restaurační práce ve starém hradě soustředily se převážně na zabezpečení jižního vladislavského křídla. Kamennou architekturu tohoto traktu, která byla již značně rozrušena, bylo nutno ze značné části vyměniti a namnoze vyztužiti železobetonovými konstrukcemi. Konservační práce byly ukončeny ve II. patře tohoto traktu (místnosti byv. státní rady), v I. patře (síně české kanceláře, síně defenestrační) a zahájeny práce v přízemí a v místnostech sklepních. Dále ukončena konservace severní a jižní facady Vladislavského sálu, odbouráno II. patro tereziánského přístavku, čímž byl odkryt pohled na renaisanční průčelí sálu Vladislavského. Tereziánský přístavek bude vhodně upraven pro archiv Pražského hradu, ve kterém jsou uloženy vzácné archiválie byv. dvorské komory a část archivu nejvyššího hofmistrovského úřadu a archiv byv. zámeckého hejtmanství. |
Archaeologické vykopávky. |
Archaeologicky byl probádán dvorek mezi tereziánským přístavkem a starou částí hradu a zjištěny zbytky staveb z doby Přemysla Otakara II. a Karla IV. Jinak omezily se archaeologické práce na konservaci nálezů z let dřívějších. |
Zabezpečovací práce v dolním Jelením příkope. |
V dolním Jelením příkopě provedeny zabezpečovací práce podchycením středověkých hradebních zdí v nejvýchodnější části. Zejména byly zabezpečeny obě východní hlásky a částečně také Bílá věž. V roce příštím bude v těchto zabezpečovacích pracech pokračováno. |
Arondace hradního území. |
Území hradní bylo arondováno výkupem některých soukromých objektů a sice výkupem opatrovny Na Opyši s přilehlou zahradou, tří domků ve Zlaté uličce a tří domů v horním Jelením příkopě. Domky ve Zlaté uličce vykupují se jednak z důvodů asanačních, jednak proto, že jsou vestavěny do středověké hradní fortifikace. |
Státní statek Lány. |
Celkové výdaje řádné a mimořádné jsou |
rozpočteny částkou .......... 2, 463. 700 Kč, |
|
tedy proti rozpočtu pro rok 1931 v částce... 2, 590. 700 Kč, |
|
méně o... 127. 000 Kč. |
|
Příjmy preliminují se částkou ..... 2, 448. 900 Kč, |
|
tedy proti rozpočtu pro rok 1931 v částce... 2, 513. 800 Kč, |
|
méně o... 64. 900 Kč. |
|
Menší příjem se preliminuje v důsledku nižších cen hospodářských produktů a dříví. Činí tedy v hospodářství státního statku v Lánech rozpočtový schodek 14. 800 Kč. Tento schodek jest zaviněn hlavně investičním výdajem na meliorace a zřízení cest v částce 100. 000 Kč. Včetně roku 1931 byly na státním statku v Lánech zmeliorovány pozemky v celkové výměře 111 ha 41 a 53 m2. Z kvóty určené na zřízení cest upravují se příjezdné cesty do porostů, kde podle hospodářského plánu bude se v nejbližších letech prováděti těžba dříví. Jest tedy úprava těchto cest nutná z důvodů hospodářských. Při posuzování celkového výsledku hospodaření na státním statku v Lánech nutno přihlížeti jednak k všeobecnému poklesu produktů jak lesního tak polního hospodaření a dále ku zvláštním výdajům, které vyplývají z účelového určení tohoto statku. |
Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.
Celkové výdaje této kapitoly pro rok 1932 preliminují se podle předloženého návrhu státního rozpočtu částkou 43, 203. 500 Kč a jsou proti rozpočtu pro rok 1931 menší o 167. 700 Kč. Menší potřeba požaduje se na delegačních výlohách poslanců a senátorů, dále u sněmovních tisků v poslanecké sněmovně, na doplnění a udržování inventáře a zařízení místností poslanecké sněmovny a senátu, na režijních výlohách u celé kapitoly a u nákladu na knihovnu a mezinárodni službu výměnnou. Naproti tomu nastala větší potřeba u platů přidělených zaměstnanců, dále u platů smluvního personálu zařaděním vánočního příspěvku. Příjmy preliminují se částkou 204. 000 Kč jako v roce 1931. Zpravodaj o této kapitole zmínil se ve své zprávě o tom, že nemáme ještě novodobé tradice parlamentní jako sněmovny jiných států a můžeme v tomto směru navazovati jen na několikastaletou tradici bývalých zemských sněmů. To znamená, že novodobou tradici teprve tvoříme a mělo by býti tedy s tohoto hlediska naše Národní shromáždění posuzováno. |
Rozpočet pro rak 1932 a porovnání jeho s rozpočtem pro rok 1931. |
O otázce novostavby budovy pro zákonodárné sbory projevil zpravodaj mínění, že nová budova se pravděpodobně stavěti nebude. Poslanecká sněmovna by zůstala trvale v nynější své budově a šlo by jen o definitivní umístění senátu. |
Umístěni zákonodárních sborů. |
Na přání resp. připomínky, které byly ve specielní debatě o této kapitole projeveny, odpověděl zpravodaj ve svém doslovu k této kapitole takto: |
Odpovědi na přání a připomínky k rozpočtu kap. 2. |
Do rozpočtu zařaděný příspěvek na restauraci není subvencí, nýbrž jde zde jen o plnění nájemní smlouvy, podle které je sněmovna povinna přispěti něčím na osvětlení a plyn. |
Příspěvek na restauraci. |
Ke stížnosti na špatné telefony poznamenává zpravodaj, že postupně se zavádějí telefony lépe vyhovující. |
Sněmovní telefony. |
Pokud jde o nábytek do některých místností sněmovny, opatřovalo jej předsednictvo poslanecké sněmovny teprve po úřadě s uměleckými kruhy. |
Sněmovní nábytek. |
Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady
a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě
a § 15. československá tisková kancelář.
Rozbor rozpočtu. |
Rozpočtová potřeba předsednictva minister- |
ské rady - titul 1. - činila na rok 1931... 19, 798. 700 Kč, |
|
kdežto na rok 1932 se požaduje celkem.... 20, 675. 500 Kč, |
|
tedy více o ............. 876. 800 Kč. |
|
Z tohoto zvýšení připadá na § 2 "Výdaje |
|
všeobecné" částka ........... 506. 800 Kč |
|
a na § 3 "Zvláštní výdaje zpravodajské služby" 380. 000 Kč; |
|
naproti tomu se u § 5 "Náklad spojený s prováděním zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné |
|
správě" jeví snížení o. . ......... 10. 000 Kč. |
|
Zvýšení u §u 2 "Výdaje všeobecné" je způsobeno hlavně přesídlením tiskového odboru s archivem a knihovnou z dosavadních nepostačujících místností na pražském hradě do nových úředních místností v budově československé tiskové kanceláře. Z toho důvodu se zvyšuje položka "Nájemné" o 300. 000 Kč a položka "Doplnění zařízení" o 115. 500 Kč. V důsledku zákonných nároků zaměstnanců se zvyšuje dále položka 1. "Platy stálých i přidělených zaměstnanců" a položka 3. "Nemocenské pojištění státních zaměstnanců podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n. " celkem o 180. 600 Kč, přes to, že interkalář byl zvýšen (přes 6%). Zvýšení poplatků telefonních má za následek i zvýšení příslušné položky 13. "Poštovní, telegrafní a telefonní poplatky" o 7. 100 Kč. Naproti tomu byly u §u 2 sníženy z úsporných důvodů všechny ostatní položky celkem o 96. 400 Kč. |
|
Zpravodajská služba. |
Zvýšení rozpočtového návrhu §u 3 "Zvláštní výdaje zpravodajské služby" o výslední částku 380. 000 Kč vyžadují stále naléhavější úkoly a požadavky, které na zpravodajskou službu kladou, zvlášť v přítomné době, státní úřady (pro něž tiskový odbor obstarává styk s denním a krajinským tiskem), i tisk celé republiky. - Z důvodů služebních byly v tomto paragrafu provedeny některé změny v pořadí a označení položek: Položka "Honoráře pomocným pracovníkům" byla nyní změněna na "Honoráře" a zvýšena o 10. 000 Kč, poněvadž jest nutno rozšířiti službu pro krajinský tisk. Ruší se dosavadní položka "Tisková a obrázková propaganda" (400. 000 Kč). Položka "Náklady transmisní" (poštovné, telegraf a telefon) se z dosavadních 500. 000 Kč snižuje o 209. 000 Kč na 291. 000 Kč, což umožnila reorganisace služby zpravodajské. Naproti tomu musila býti zvýšena položka "Vnitropolitická informační služba" celkem o 979. 000 Kč, aby bylo vyhověno neodkladným požadavkům, které vynucují pohotovost zpravodajské služby, žádané státními úřady i veškerým vnitrostátním tiskem. Potřeba u §u 5 "Náklad spojený s prováděním zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě" se snižuje u položky 1. "Odměny a honoráře" o 10. 000 Kč podle očekávaného stavu. |
Rozprava. |
K námětům v rozpravě uvedeným se podotýká, že na většinu jich bylo již reagováno v minulých letech a proto možno pouká- |
zati na vývody obsažené v dřívějších zprávách výboru rozpočtového o vládním návrhu státního rozpočtu. Ze zbývajících námětů bylo by zmíniti se jednak o v pochybnost vzaté otázce kompetence vlády, o pravomoci jejího pomocného orgánu, a dále o otázce úspornosti státního hospodaření. |
  |
Kompetence vlády vymezena jest v § 81 úst. listiny a sl.: Výpočet kompetencí vlády zde obsažený není taxativní (enumerativní). Tomu nasvědčuje slůvko zejména. Z toho plyne, že i jiné věci než vládní akty, výslovně vypočtené §em 81, mohou platně býti rozhodnuty vládou ve sboru. Legislativní účel tohoto ustanovení dlužno spatřovati ve snaze, aby celkový směr správní činnosti všech ministerstev a politiky vládní byl jednotný, dále v nutnosti jednotného vystupování kolegia ministrů před parlamentem a konečně v potřebě, aby zvýšena byla záruka přísné nestrannosti při rozhodování. Rozsah kompetence vlády nejlépe osvětluje nález nejvyššího správního soudu [Boh. adm. 2172 z r. 1923 kniha judikátů (adm. č. 878)]. Pokud se týká presidia ministerské rady jako pomocného orgánu vlády, jest pro něj rozhodným jednak stav recipovaný, jednak uvedené předpisy ústavní listiny o kompetenci a organisaci vlády, z nichž jest usuzovati také na kompetenci výkonného orgánu této vládě přičleněného. |
Kompetence předsednictva ministerské rady. |
Konečně pokud jde o úsporná opatření, třeba zdůrazniti, že se na nich systematicky pracuje. Jako první etapa provedena byla organisace politické správy a úprava správního řízení, dále skončeny práce systemisační a resystemisační, připravuje se vládní návrh pro zákonodárné sbory stran zřízení úsporné komise, ministři financí a vnitra byli ministerskou radou pověřeni, aby připravili potřebné návrhy k docílení úspor, jaké má na paměti § 2 zákona č. 286 z r. 1924, a konečně zřízena instituce úsporných komisařů, pro něž v nejbližší době vydány budou směrnice jejich pravomoci, výkonu úsporné funkce a soustavného pracovního plánu. |
Úsporná opatření. |
Státní úřad statistický zabývá se vedle normálního pracovního úkolu systematickým zpracováním materiálu o sčítání závodů zemědělských a živnostenských a sčítání lidu. Práce tyto vyžádají si delší doby vzhledem k obsáhlosti materiálu, jehož bylo dodáno úřadu asi 37 vagónů. |
Státní úřad statistický. |
Potřeba státních tiskáren stanoví se na základě zkušeností minulých let a podle hospodářského plánu na rok 1932. V celku možno říci, že se u nich komercialisace osvědčuje, umožňujíc jim rychlejší a pružnější výkon jejich poslání přes to, že jsou na ně vnášeny stále větší požadavky. |
Státní tiskárny. |
Na zlepšení hospodářské situace a odstranění pasivity úředních novin nelze prozatím počítati, ježto úřední noviny jako oficielní úřední list omezují se na konstatování pouhých fakt a pouhé pravdy, nemohou nalézti velký okruh odběratelů ani inserentů; bude však podniknuto vše, aby omezením výdajů byl při klesajících těžbách schodek snížen. |
Úřední noviny. |
Československá tisková kancelář. |
V hospodaření československé tiskové kanceláře očekává se větší schodek v důsledku rozšíření služby a lepšího vybudování všech odvětví služby, zvláště pak zpravodajství politického a nákladu na novou budovu. Schodek posléz uvedených nákladů vzniká tím, že některé místnosti, kterých podnik pro vlastní provoz nepotřebuje, nebude lze pronajati za tak výhodných podmínek, jak bylo předpokládáno. |