zvánka tohoto znenia: »Kruh Čechů a jich přátel pořádá dne 27. října 1931 v hotelu. Koruna o 8. hodině večerní u příležitosti samostatnosti československého státu slavnostní večer, ku kterému dovoluje si Vás tímto uctivě zváti. Program: Uvítáni, slavnostní řeči, recitace a hymny.
Okresný úřad dovoľuje si Vás upozorniť, v předpoklade, že Vám podobná pozvánka boľa tiež doručená, že uňho o povolenie výš uvedeného večierku nikto nežiadal a tedy ani na poriadanie tohoto povolenia nedal. Okresný úřad akciu túto ak by vóbec nezodpovědné k nej došlo - pokládá za takú, ktorá móže znepokojit veřejnost a narušit důstojné oslavenie statného sviatku a prosí Vás preto o laskavé tlmočenie toho Vám podriadeným zaměstnancem.
V Starej Lubovni dna 27. X. 1931. Dr. Dudáš, v. r., okr. náčelník. «
Rozposlanie tohoto oběžníku způsobilo vo veřejnosti primerané rozhořčeme. Kruh Čechov a ich priateľov plným právom předpokládal, za k usporadaniu priateľského večierku k oslavě 28. októbra s naznačeným programom nebude třeba žiadného mimoriadneno dovolenia, najma po uvedenom nariadení okresným náčelníkem vydaným v poslednej chvíli před oslavou 28. oklóbra.
Oběžník okresného náčelníka třeba pokládat za nevhodný a neoprávněný. Zpósobil mnoho rozírpčenosti a zbytečné vyvolal vo veřejnosti zmátok. Oslava vedená Kruhom Čechov a ich priateľov bola usporiadaná vo zvlaštnej, důstojné vyzdobenéj miestnosti hotelu »Koruna«. Po celu dobu programu nikto z přítomných nepil žiadných nápojov ani nefajčil. Na programe sa sůčaslnili: Uvítací preslov Josef Sudek, úradník döchodkovej kontroly, recitncie vhodné predniesla Slovenka Kršáková, odborná učiteľka, slavnostnú řeč predniesol riaditeľ maštanskej školy Josef Rejthar a doslov mál přednosta dóchodkovej kontroly Ján Kudrna. Večierok bol zakončený narodnými hymnami. Nálada na slávnostnom večierku bola ozaj slávnostná a důstojné Nijako "neznepokojovala táto oslava veřejnost, ani >nenarušovala oslavenie statného sviatku ako mál obavy okresný náčelník Dudáš. Naopak jej úspech bol krásný a uspokojil všetkých v plnej miare. Při slavnosti bol dobrovolné vybraný primeraný obnos v prospěch chudobných občanov.
Poriadatelia tejto ušťachtilej a krásnej slavnosti vykonali krásný čin obetavej práce výchovnej. Nevyužili sviatku Slobody k dajakým súkromým podnikám, z ktorých by malá určitá korporácia finančný zisk. Slavnost vykonala svoje ušľachtilé poslanie na poli vzájomnosti československej, Nemůže být preto nikým nikdy nikto z poriadateľov označovaný ako znepokojovateľveřejnosti, připadne ako nezodpovědný rušíte? důstojných oslav statného sviatku.
Podpísaní dovolujú sa uctivé pána ministra vnútra dotázat v tejto věci na následovně:
l ) Zda vie o jednanie okresného náčelníka v Starej Ľubovni při oslavě statného sviatku?
2. ) Je ochotný pán minister v tejlo záležitosti zjednat nápravu, aby okresný náčelník nevyhrožoval a neurážal vlastenecky cítiacu pokrokovú veřejnosť v Starej Ľubovni nešetrnými a nevhodnými oběžníkmi?
3. ) Je ochotný pán minister celu věc dat přísné vyšetřit a po zásluhe panu okrasnému náčelníkovi dat primerané ponaučenie, aby nezneužíval svojho úřadu k vyhrůžkám proti osobám, ktoré sa neztotožňujú s jeho politickostranickými methodami?
V Prahe dňa 12. XI. 1931.
Polívka, Hrušovský,
Bergmann, David, Hatina, Netolický, Slavíček, Solfronk, Vaněk, Tykal, B. Procházka, Šmejcová, Pechmanová-Klosová, Sladký, Láne, Mikuláš, Fiala, Langr, dr Patejdl, Richter, dr Moudrý, Jos. Tůma.
1447X1.
Interpelace
poslanců Aloise Tučného, Fr. Zeminové, H. Bergmanna, B. Procházky a druhů
vládě
o nutností mimořádné ochrany služebního poměru soukromých zaměstnanců.
Všeobecný vývoj hospodářské a výrobní krise v R. Č. vytvořil za posledních čtrnáct měsíců velmi těžkou situaci soukromých zaměstnanců, z nichž nejvíce jsou postiženi soukromí zaměstnanci zejména v textilním a kovodělném průmyslu. Kovodělný průmysl byl také z prvních průmyslových výrobních odvětvi, jenž vystavil své zaměstnance nepříznivým sociálním účinkům racionalisace, prováděné v dalekosáhlých mezích a později důsledkem výrobní a hospodářské kříse, jejíž průvodní zjev, nezaměstnanost, zasáhl v katastrofální míře i nejmocnější koncern těžkého průmyslu. Tisícové hromadně propuštěných úředníků z kovodělného průmyslu zbaveni jsou na delší dobu své existence a zajištění svých rodin, a ostatní, dasird zaměstnaní, hledí s největšími obavami vstříc blízké budoucnosti. Nezaměstnanost kovodělného průmyslu je ve stálém vzestupu a dokončené přípravy pro sloučeni v automobilovém průmyslu (Škodovy závody, Českomoravská automobilka) a chy-íaná další koncentrace, vyřadí ještě nemelu procento úřednictva z výrobního procesu. Nejen Škodovy zívody, Českomoravská strojírna a automobilka, úle i kovodělný průmysl na Moravě (Královopolskí strojírna, První Brněnská strojírna, Vítkovice;, ala i zbrojovky (Strakonice, Brno), továrny na letadlá, menší železárny a strojírny (Bořek, Holoubkov, Rokycany), výroba kovového zboží (Mewa, Waldes) atd. provedly již, aneb ohlašují další snížení počtu zaměstnanců a současně diktují úřednictvu snížení platů, pro které není dostatečných objektivních národohospodářských předpokladů. Konstatujeme, že propouštěni zaměstnanců není zaviněno jen důsledky hospodářské kříse, ale i následky cenové politiky kartelů, nehospodárnosti, nepredvídavosti, prolekčniho systému, zaměstnáváni cizinců a státních
pensistů a anarchie v komerčním a technickém vedeni
System soukromokapitalistickeho podnikáni nejen že zbavuje tisíce rodin existence, ale využívá nadbytku síl na trhu prače ke zhoršovaní služebních podmínek, ba nutí soukr zaměstnance k prěs pres čas, a to bez náhrady, v době, kdy statistika výkaz je další vzrůst nezaměstnanosti inteligence
K rozsahu a vývoji nezaměstnanosti soukr zaměstnanců uvádíme lato data. Počet hlíšenych nezaměstnanych ke dni 31 srpna 1930 činil 87 146, počet hlášených nezaměstnaných ke dni 31 srpna 1931 činil 212 845 Podle vyvoje nezaměstnanosti v RČ lze odhadnouti 7 celkového počtu hlašenych nezaměstnaných k shora uvedenému datu v roce 1930 počet nezaměstnaných soukr zaměstnanců na jedno procento, t j 871, v roce 1931 pět procent, t. j. 10690 soukr zaměstnanců
Konstatujeme, že vývoj překotného vzrůstu neamestnanosti v radách soukr zaměstnanců byl provázen těmito sociálními zjevy v jejich služebním poměru
1. Výpovědní lhůty kvartální byly zaměstnávateli jednostraně sníženy na nejkratší dobu, t j na jeden měsíc (odst, 2 § 20 zak. o obch. pomoc ), zejména u firem Škodovy závody, Českomoravska-KolbenDaněk, Asap, Mewa a. i.
2. Soukr zaměstnanci byli hromadně propouštěni na základě zkrácených výpovědních lhůt (ak ku př Škodovy závody propustily od 1 řyna 1930 Ho l října 1931 téměř 2000 zaměstnanců v vyšších službách.
3 Platové podminky jsou zhoršovany ustanovenim, ze v měsíčním pevném platu je už přihlíženo i k uplatam za případnou prací přes čas (Škodovy závody, Mewa a i )
4 Zmíněného ustanovení, jimž zavedena bezplatná práce přes čas je nadměrně využito k nucené prací přes čas, při niž se nedba ani základních ustanoveni zákona o 8. hod době pracovní, aniž to budí pozornost živnostenských inspektorátů
5 V některých závodech byly pracovní doba soukr zaměstnanců jednostranne prodloužena, a to až na 50 hod týdně (fa Walte- & spol )
6. Práce přes čas povoluje se závodům, ktere soukr. zaměstnance hromadné propoušti
7. Ochrana služebního neměr. podle zákona o závodních výborech § 3 ods. 1 pis. g - podle některých nálezů rozhodech komisi pro zavodni vybory - při hromadném propouštěni zaměstnancu neplatí; závody zbavuji se starších ročníků zaměstnanců klen však nemají ještě nároku na starobní důchod, a kteří pro svoje vyšší staří sotva kdy najdou jiné zaměstnáni existenční základnu
8. Při propouštím neprihliři se však dostatečnou měrou na zaměstmvane cizinče, a zejména na státní pensisty, kteří se poslední době do služeb soukromného podnikáni přenajimají v počtu považlivém, jakožto lide, mající u statnich úřadů vlivne styky
Dlužíc ješte poznamenati, že v kovodělném průmyslu byly kolektivní smlouvy pro úřednictvo již
v roce 1923 vypověděny a že tento bezesmluvny slav trvá do dnešního dne
O sníženi výpovědních lhůt, piodlouženi pracovní doby bez oplaty, o hromadném propouštěni a
o snižovaní platů se se zavodnymi výbory ve většine případu vůbec nejedná.
Tento reakčni vyvoj služebního poměru soukr. zaměstnanců je výsledkem jednostranneho diktátu zaměstnavatelů, kteří zneužívají dnešní nedostateční; zákonité ochrany soukromého zaměstnane-
ctva
Konstatujeme dále, že intervenčni zákroky rahnových odborových organisaci soukr zaměstnanců na příslušných místech byly bezvýsledné, ba v některych případech nebyli zástupci těchto organisaci k vedoucím ředitelům průmyslových koncernu vůbec připuštěni,
Nelze take přehlížeti, že snižováním výpovědní lhůty soukr zaměstnanců a tím i předčasným hromadným propouštěním utrpěl stal hmotné ujmy zvýšeným vyplacením státního příspěvku k podporám nezaměstnaných (odhad 20 milionů za rok 1931)
Úvodem teto interpelace a vylíčením skutečného stavu ve služebním poměru soukr zaměstnanců je proklíná kritická hospodarska sociální situace, ktera vyžaduje, aby se jí vlada R Č vážně zabývala
Podepsaní vznášejí tudíž k vládě republiky Československe tento dotaz
1. Znají vláda republiky Československé a pri slušni lesortni ministři shora vylučne poměry souI kromych zaměstnanců?
2 Co hodlá vláda republiky Československé a prislušni resortní ministři učiniti.
aj aby se dostalo soukr zaměstnancum vyšší ochrany jejích služebního poměru aspoň po doba normálnych hospoduřskych poměrů?'
b) aby zákon o závodních výborech byl plně respektovan?
c) aby byla dodržována ustanoveni zákona o 8 hod době pracovní?
d) aby nebyla stupňovaná nezaměstnanost soukr zaměstnanci povolováním prače pres čas, kteri dnešními poměry na trhu práce neni odůvodněna,
zejmena zavodech, ktere soukr zaměstnance h) spadne propouštění
i) aby bylo omezeno zaměstnávaní cizinců (hospodářska a prumyslova špionáž) a státních pensistu kteří zabírají místa kvalifikovaným, soukr zaměstnancům a mnohdy zaměstnavatelům konají služby se zájmy statu ne vždy slučitelne?
V Praze dne 12 listopadů 1931
Tučný, Zeminová, Bergmann, B. Procházka,
Lanc, David, Mikuláš, Tykal, Pechmanová-Klosova
Vaněk, inž Záhorský, Šmejcová, Solfronk, Fiala,
Netolický, Slavíček, Stejskal, Jos. Tůma, Sladký,
Hatina, Richter, dr Patejdl, Langr, dr Moudrý,
1447 XII (překlad).
Interpelace
poslanců H. Krebse, H. Simma a druhů
ministrovi školství a národní osvěty o jmenování okresních školních výborů.
Okresní školní rady v Čechách byly úplně zrušeny § l vládního nařízeni ze dne 6. listopadu 1920, čís. 608 Sb. z. a n., a na místo nich pro přechodnou dobu, než dojde ke zřízeni župních školních rad podle zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 292 Sb. z. a n., zavedeny podle § 2 okresní školní výbory. Výnos presidia zemské školní rady v Praze ze dne 9. prosince 1920, čís. 2270 ukládal přednostům okreisních úřadu v Čechách, aby zřídili nové okresní školní výbory. Politické strany a učitslské organisace podaly nyní přednostům na jejich vyzvání návrhy na jmenováni členů. Při ustanoveni nových okresních školních výborů v Čechách přihlíželo se k tehdejší síle politických stran, v listopadu a prosinci 1921. Složení těchto okresních školních výborů se za 10 let nezměnilo. Jedině odstouplí členové byli doplněni. Složení okresních školních výbojů neshoduje se již dnes s tehdejšími politickými poměry. Proto bylo by naléhavě nutné, aby okresní školní výbory byly nově složeny. Úkol okresních školních výborů je tak důležitý, že všem rozhodujícím stranám nesmírně záleží na jejich složení.
Podepsaní se tedy táží:
Jest pan ministr ochoten učiniti vhodná opatření, aby okresní školní výbory byly jmenovány znovu a obsazeny podle síly různých stran?
V Praze, dne 10. listopadu 1931.
Krebs, Símm,
Köhler, Geyer, dr Schollich, dr Keibl, dr Hanreich,
dr Hassold, Matzner, Oehlinger, Scharnagl, Zajíček,
dr Petersilka, Fritscher, Horpynka, inž. Kallina,
Knirsch, inž. Jung, Kasper, Schubert, Krumpe,
Kunz.
1447, XIII (překlad).
Interpelace
poslanců H. Simma, Schuberta a druhů ministrovi školství a národní osvěty
o získávání německých dětí pro českou menšinovou školu v Jakubčovicích.
Dne 26., 27. a 28. června 1931 konal se v obci Jakubčovicích zápis do tamější. české státní školy,
při čemž rodiče školních dítek byli lákáni tímto oběžníkem:
Rodičové! Buďte si plně vědomi své povinnosti! Jistě chcete, aby existence vašich dítek byla zajištěna. Bez znalosti státního jazyka nemohou se dostati do státní služby; vzpomeňte sil trpkých chvil, které musí prožíti vaši synové ve vojenské službě, nebudou-li uměti česky. Také v hospodářském životě musí znáti český jazyk;
Vzpomeňte, že vaši největší národovci (a vůdcové), jde-li o jejich kapsy, dávají do českých novin české inseráty. Chceme jak pro vás, tak také pro vaše děti, jenom dobro. Vzpomeňte vedoucích osobností, které uznávají, že člověk česky uměti musí, a učeji se teprve dnes. K učení jest ovšem mládí, zvláště má jí-li to vaše děti zadarmo a dostanouli mimo to ještě všechny školní knihy a pomůcky. Víme také, jak těžce musí dělník pracovati a zápasiti se životem, že mu nic nezbývá a chceme vám tedy rádi pomoci ošacením a obuví a postaráme se také, aby vaše děti dostaly v zimě teplé jídlo. Odvrhněte přehnaný nacionalismus, přesvědčte se sami, co by Vám dali lidé, kteří mají plná ústa nacionalismu, kdybyste něčeho potřebovali.
Víme, že vám záleží na budoucnosti vašich dítek a proto doufáme, že úplně správně pochopíte, jak se o ně mále postarati.
Těšíme se také na vás.
Školní správa.
Tento leták dokazuje, že trvá tak často kritizované lapáni duší, k němuž sám pan ministr zaujal při různých příležitostech odmítavé stanovisko. Konstatujíce to, připomínáme zvláště výroky pana ministra při projednáváni státních rozpočtů. Přes to prese všechno a ačkoliv, jak předpokládáme, pan ministr oznámil své mínění o lapání duši také různými pokyny a výnosy všem úřadům a také správám menšinových škol, tyto nešvary se spise ještě rozmohly než. aby byly přestaly.
Tnterpelantj se táží pana ministra:
1. Co zamýšlí učiniti, aby jednou pro vždy zamezil, aby děti německé národnosti nebyly získávány pro české menšinové školy a
2. co chce naříditi v tomto případě, který interpelujeme,. stran získávání německých dětí pro státní českou školu v Jakubčovicich?
V Praze, dne 9. listopadu 1931.
Simm, Schubert,
Kasper, Krebs, dr Schollich, Matzner, Zajíček, dr Luschka, Krumpe, dr Mayr-Harting, Fritscher, Horpynka, Knirsch, inž. Kallina, dr Hanreich, inž. Jung, Köhler, dr Keibl, dr Hassold, Kunz, dr Petersilka, Oehlinger, Geyer.
1447/XIV.
Interpelácia
poslanca V. Polívku, I. Hrušovského a druhov
min. železníc
o vybudovanie tratě Lideč-Púchov na Slovensku.
Statná železničná správa v poslednej době prejavuje dobru snahu o primerané zkrátenie jazdnej doby, najmä u rýchlikov. Za tým cielom kladú sa ťažké kolajnice na hlavné tratě, objednávajú sa primerane zodpovědné stroje, účelné sa přestavujú železničně mosty a prejazdy, čo je spojené s velmi značným investičným nákladom.
Pre Slovensko má každé zkrátenie jazdnej doby dalekosiahlý význam, preto sleduje celá veřejnost uvedené ciele železničnej správy s živým záujmom. Rychle spojenie najvýchodnějších oblasti republiky - Podkarpatskej Rusi a Slovenska - má velky význam nielen hospodářský, dopravny, ale aj strategický. Snaha po zrychleni jazdy na železniciach je vec iste velmi závažná, a treba ju rozumne podporovat. Bohužiaľ sme svedkom v poslednej dobe veľkého nešťastia, ktoré bolo zaviněné práve snahou docieliť rýchlej jazdy. Nešťastie železničné u Grygova pri Olomouci železničnú správu ako aj verejnosť nutí k náležitej rozvahe. Železničná správa musí si byť vědoma, že je možné dosiahnúť žiadaného cieľa - rychlého spojenia - tiež inými prostriedkami, ako je len jednostranná snaha po rychlosti častokrát spojenej s ohrožením statného majetku a ľudských životov.
Rýchlovlak z Prahy do Žiliny potrebuje cez Bohumín 8 hodin 12 minút času na celkovej dialke 492 km. Pre túto trať je priemerna rýchlosť 57 km za hodinu. Keby štatné železnice boly vybudovaly dľa zákona 235 z r. 1920 železničné spojenie so severným Slovenskom v úseku cez Hranice - Horná Lideč - Púchov nad Váhom, bola by sa jazda zkrátila na severné Slovensko o 35 km Docielilo by sa úspory na čase - s ohľadom na dlhé čakanie v Bohumíne - najmenej 45 minut. Bolo by to práve toľko ako zvýšenie rychlosti na celej dráhe z Prahy do Žiliny cez Bohumín asi o 8 percent na rychlost 62. 4 km za hodinu z dnešných 57, aniž by sa investovalo niečo do ťažkych koľaji, silných strojov a nákladných mostov. Vymenenie ťažkych kolají, ktoré pre jednoduchú koľaj sa odhaduje pri jednom kilometru na 400 tisíc Kč, stalo by po celej dlžke z Prahy do Žiliny takmer 400 milionov Kč. Za túto čiastku investičného nákladu mohlo by byť vybudovaných niekoľko železníc v dlžke úseku Lideč - Púchov.
Úsporou, že by sa na trati Hranice - Bohumín Žilina nekladly nové ťažké koľaje, docielilo by sa zabezpečenia takmer obnosu 150 milionov Kč, ktoré by plne dostačily pre vybudovanie prvotriednej tratě Lideč - Púchov nad Váhom.
Slovensko s ohľadom na svoje životné záujmy nutné potřebuje rychlejšieho spojenia s Moravou aj s Čechami. Je preto životným záujmom státu, aby toto bolo čím skorej uskutočnené. Na Slovensku v najbližších týždňoch dokončí sa stavba Horná Štubňa-Handlová. Je preto úkolom železničnej správy, aby vo smysle uvedeného zákona číslo 235 z r. 1920 prikročila k ďalšiemu vybudovaniu nového železničného spojenia so Slovenskom. Len tým sa docielí prirodzeného a najkratšieho spojenia so Slovenskom v jeho severnej oblasti a získá sa úspora na velkých a takmer zbytočných výdavkoch investičných na hraničnej železnici Bohumín Žilina.
Podpísaní dovolujú sa uctivé pána ministra dotazovať:
1. ) Sú-li mu známé naliehavé potreby Slovenska, pokial sa týká jeho rychlého spojenia s historickými oblastmi?
2) Je-li ochotný v dobe najbližšej postarať sa o to, aby železničná správa započala v budúcom roku s prácami na novej trati Lideč - Púchov nad Váhom?
V Prahe dňa 12. novembra 1931.
Polívka, Hrušovský,
dr Moudrý, Netolický, Hatina, Bergmann, Lanc,
David, Mikuláš, Jos. Tůma, Vaněk, Richter, Tykal,
Fiala, Langr, B. Procházka, dr Patejdl, Pechma-
nová-Klosová, Sladký, Šeba, Stejskal, Solfronk,
Malý.
1447 XV.
Interpelace
poslanců Ant. Srby, Jana Koudelky
a soudruhů ministru zemědělství
o neoprávněných disposicích zmocněného ministra dra Pazderky se státními penězi.
Časopis republikánské strany »Venkov« přinesl tuto zprávu:
»Kdo dostal cenu hřebčína Kladruby? V referátu o jízdě pánu, která byla na pořadu poslední den dostihů zmínili jsme se o tom, že není nám známo, komu připadla čestná cena, věnovaná zmíněným hřebčínem jezdci vítězného kaně, když dostih skončil jako mrtvý, t. j. se dvěma vítězi. V sedle Reosa byl p. inž. Tichota a Tasso vedl p. Mauve: po zmíněném resultátu byl podán návrh, aby o držiteli čestné ceny (stříbrný podnos s vyrytým věnováním) bylo rozhodnuto losem, což zamítnuto a navrženo, aby byly věnovány ceny dvě. Nyní stal tu Čs. Jockey Club před velmi těžkým úkolem: vyřešiti problém. O věci však se dověděl na závodišti přítomný pan ministr dr. Pazderka, který pod dojmem krásného finishe závodu rozhodl, aby z prostředků ministerstva zemědělství byla pořízena ještě jedna přesně taková cena; dostane se
tak munificencí zmíněného vysokého státního úředníka a přítele dostihového sportu čestné ceny oběma vpravdě vítězným jezdcům. A právě jeden z nich nás požádal, abychom o činu páně ministrově informovali veřejnost, čemuž jsme milerádi vyhověli. «
Z uvedené zprávy je zřejmo, že úředník ministerstva zemědělství osoboval si právo disponovati státními penězi o své újmě, rozhodnuv na závodišti, aby z prostředku ministerstva zemědělství pořízen byl nákladný dar jako další odměna jednomu z jezdců při pardubických dostizích. Zmíněný úřadník nejen že nebyl k tomu oprávněn, ale své rozhodnutí učinil bez dotazu a dohody se zodpovědným činitelem ministerstva zemědělství, totiž s ministrem zemědělství. Ve zprávě republikánského časopisu dokonce s povděkem se neoprávněný postup dra Pazderky s dikem kvituje a němí tedy pochyby, že ona událost jest naprosto pravdivá. Nehledě k tomu, že rozhodnutím dra Pazderky způsoben byl zbytečný a neoprávněný výdaj z prostředku státních, je zde také neomluvitelné osobování si prav a rozhodování, k nimž nebyl zmocněn. Případ je tím trapnější, že se stal bez vědomi ministra a bez obvyklého úředního řízeni, tím spíše, že jednalo se o cenu hrebčmce v Kladrubech, ktelý dle rozpočtu na rok 1932 vykazuje 668 tisíc Kč deficitu.
Podepsaní se táží:
l ) Jest panu ministru zemědělství tato událost známa?
2. ) Jest pan ministr zemědělství ochoten vyvoditi všechny důsledky z neoprávněného jednání jmenovaného úředníka?
3. ) Jest pan ministr ochoten naříditi, aby výdaj tímto jednáním způsobený byl státní pokladně uhražen provinivším se úředníkem?
4. ) Jest pan ministr ochoten postarati se o nápravu, aby podobné případy vícekráte se neopakovaly?
V Praze, dne 13. listopadu 1931.
Srba, Koudelka,
Husnaj, Jaroš, Neumeister, Jurnečková-Vorlová, Chalupa, dr Winter, Nový, Bečko, dr Markovič, Brožík, V. Beneš, Chalupnik, Remeš, Vácha, Staněk, Kučera, inž. Nečas, Stivín, Pik, dr Mareš, Hampl, Biňovec, Jaša, Benda, Klein.
1447 XVI.
Interpelace
poslance Gottwalda a soudruhů ministru zahraničních věcí dru Benešovi
o krvavém teroru v Bulharsku.
Na revoluční rozmach dělnického a rolnického hnutí a na skvělé komunistické úspěchy o posledních volbách v Bulharsku odpovídá bulharská vláda soustavnými vražednými útoky na vůdce dělní-
ku a drobných rolníků, přípravou zákazu všech legálních revolučních organisací, především dělnické strany a neodvislých odborů, jakož i rušením mandátu skupiny poslanců dělnické strany. Zatčení dělníci jsou policií odstřelováni. Nikolaj Kofardiev, jeden z nejlepších bojovníků, byl na veřejné cestě policii odstřelen. V posledních dnech bylo více než 150 dělníku a dělnic zatčeno a krutě ztýráno. Někteří ze zatčených byli ukrutnostmi týráni hnáni k sebevraždě. Krvavý režim v Bulharsku vyvolal pobouření celého civilizovaného světa. Mezi mnohými jinými poslali také slavní spisovatelé Romain Rolland, Karin Michaelis, Arlhur Holitscher aj protesty. Pracující lid v ČSR protestuje co nejostřeji proti řáděni bílého teroru v Bulharsku a žádá, aby čsl. vláda zakročila.
Tážeme se proto pana ministra:
Jaké je jeho stanovisko k bílému teroru v Bulharsku?
Je ochoten podniknouti bezodkladně u bulharské vlády všechny vhodné kroky, směřující k tomu, aby řádění tohoto teroru bylo zastaveno?
V Praze, dna 13. listopadu 1931.
Gottwald,
Hodinová, Čižinská, Kliment, Šliwka, Steiner, Hruška, Štětka, Zápotocký, Kopecký, Dvořák, Novotný, Kuhn, Hrubý, Vallo, Bebel, Tyll, Barša, Juran, Krosnář, Kubač.
1447 XVII.
Interpelace
poslance Gottwalda a soudruhů ministru pošt a telegrafů dru Frankemu
o neslýchaném zadržení telegramu klubu poslanců Komunistické strany v Československu.
Klub poslanců Komunistické strany v Československu poslal dne 12. listopadu t. r. bulharskému vyslanectví v Praze telegram tohoto znění:
Pracující lid ČSR. protestuje proti zavražděni dělnického vůdce Kofardieva, proti ranění, mučeni a hromadnému zatýkání dělníků v Bulharsku, proti úmyslu rozpustit dělnické organisace a zbavit dělnické poslance mandátů. Žádáme okamžité zabaveni persekuce, propuštění všech zatčených a potrestání vrahů.
Telegram tento byl podán u poštovního úřadu č. 29 v poslanecké sněmovně pod č. j. 71, ale nebyl doručen, protože byl poštovním řiditelstvím v Praze zadržen a klubu zaslána služební noticka tohoto zněni: "Telegram podaný u poštovního úřadu č. 29 Praha, dne 12. listopadu 1931 pod č. 71 na Bulharské vyslanectví v Praze nemohl být doručen, poněvadž byl zadržen podle § 10. zákona o telegrafech.
K tomuto neslýchanému případu zdůrazňujeme: slavní spisovatelé Karin Michaelis, Romain Rolland, Arthur Holitscher zaslali dne 8. listopadu t. r. bulharskému ministerskému předsedovi protestní telegram, jehož opis, poslali také poslanci Assen Bojadjijevovi a redakcím sofijských listů »Echo-, »Rabotničeskoe Dělo« a »Zarja«. Telegram zní:
»Veřejné mínění Evropy je rozhořčeno a zneklidněno pro zavraždění dělnického vůdce Kofardieva, zranění, mučení, hromadné zatýkání dělníků v Bulharsku. Pobouřeno pro nejvyšší kulturní ostudu vlády demokratů, a. selského svazu a úmysl, zakázat dělnické organisace. Žádám: okamžité zastavení persekucí, propuštení všech zatčených a potrestání vrahů.
Tento telegram nebyl »zadržen« ani ve Francii ani v Německu ani v Bulharsku. Tato kulturní ostuda zůstala vyhrazena telegrafnímu řiditelství v Praze, které podléhá národně socialistickému ministru Dru. Frankemu. Tato skutečnost svědčí o tom, že čsl. úřady nejen schvalují bílý teror, prováděný proti dělníkům, malorolníkům a pracující inteligenci v Bulharsku, ale že bulharský teroristický režim přímo podporují.
Tážeme se proto:
Jak odůvodní pan ministr konkrétně (nejen citováním § 10. zákona o telegrafech) postup telegrafního ředitelství v Praze?
Jaká opatřeni hodlá podniknouti, aby byla zjednána náprava?
V Praze, dne 13. listopadu 1931.
Gottwald,
Juran, Hodinová, Dvořák, Kuhn, Steíner, Zápotocký, Hruška, Krosnář, Štětka, Vallo, Tyll, Čižinaká, Sliwka, K. Procházka, Hrubý, Novotný, dr Stern, Kliment, Kopecký, Kubač.
1447, XVIII.
Interpelácia
poslanca Vladimíra Polívku, Igora Hrušov-
ského a druhov
na ministra železníc R. Mlčocha
vo veci špatného spojenia na Myjavskej
dráhe.
Myjavská dráha bola vybudovaná úctyhodným nákladom 280 miliónov Kč. Bohužiaľ neprispela podstatne k lepšiemu spojeniu Moravy si Slovenskom ako sa plným právom predpokladalo. Jazdný poriadok na tejto trati boj predmetom vecnej kritiky čelných denných časopisov a tálo kritika nebola bohužiaľ najpochvalnejšia. Ako príklad nevhodného zadelenia železničnej dopravy uvádzame: Vlak čís. 1601 odchádza z Myjavy do Veselí na Morave o 4. 52 hod. ráno. Aby tento vlak mohol byt z Myjavy vypravený, vypravuje sa denne čas-
ne z rána medzi 3 a 4 hodinou prázdna garnitúra do Myjavy. Prečo je toto zariadené je záhadné. Aby nevhodnosť zadeleného jazdného poriadku bola lepšie pochopitelnú, je treba uviesť nasledovný nedostatok: O 22. 10 hod. do Veselí na Morave prichádza vlak z Brna čís. 708, neskoršie rýchlik č í s. 134 a o 21. 13 hod. vlak čís. 3111 z Kútov. Cestujúci od týchto vlakov z Veselí na Morave k Myjave sa nedostanú iba ráno o 5. 48 hod. vlakom číslo 1604. Keby chceli sa dostať na Slovensko pred polnocou, je treba použiť osobného auta. Tu je nepochopiteľné, prečo železničná správa miesto prázdnej garnitúry nevypraví v pozdných hodinách nočný vlak z Veselí do Myjavy, aby ho mohli cestujúci použiť. Táto vec nebola by ničím komplikovaná, pretože na celej trati sú zavedené nadjazdy a podjazdy, netreba preto zvláštnej nočnej služby ku prejazdov, ktorých na celej trati niet. Zavedenie tohoto prepotrebného vlaku nočného je v záujme železnice ako aj v záujme občianstva. Občianstvo sa plným právom domáha nápravy. Nebolo by iste vítané správe železničnej, aby vznikla v tomto úseku autobusová konkurencia. Je smutným faktom, že nevhodné železničné spojenie na tejto trati zpôsobuje, že cestujúci do Prahy vyhľadávajú spojenie cez Bratislavu a nie cez Veselí na Morave. Zavedenie motorových vlakov bolo by veľmi účelné a prepotrebné. Podpísaní dotazujú sa pána ministra: 1. ) Sú mu známe nedostatky spojenia železn. na tejto trati?
2. ) Je ochotný zjednat v záujme prosperity dopravy nápravu?
V P r a h e dňa 14. novembra 1931.
Polívka, Hrušovský,
dr. Patejdl, Bergmann, Šmejcová, Šeba, PechmanováKlosová, Hatina, Dávid, B. Procházka, dr Moudrý, Lanc, Tykal, inž. Záhorský, Zeminová, Vaněk, Richter, Slávíček, Langr, Mikuláš, Jos. Tůma, Fiala, Solfronk.
1447/ XIX.
Interpelácia
poslanca Vladimíra Polívku, Igora Hrušovského a druhov
na ministra národnej obrany
dr K. Viškovského
vo veci tragického nešťastia zpôsobeného
vojenským granátom na cvičišti Ľadové
u Lučenca.
Dňa 13. novembra 1931 odpoludňa asi o 16. hodine stalo sa na pastvisku vojenského cvičišťa Ľadovo pri Lučenci tragické nešťastie. Traja pastevci - detvianske siroty - našli na cvičišti vojenský