Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedáni.

1447.

Interpelace:

I posl. Zeminove, Tučného, dra Patejdla a druhů vládě o vydáni kartelového zákona, II posl. dr Patejdla, dr Moudrého, inž. Záhorského a druhů mm vnitra o porušení práva akademické půdy orgány státní bezpečnostní služby,

III. posl. Barši, Jurana a soudr. mm vnitra o případu Alberta Barheliuse z Břeclavi, IV. posl. Kubače a soudr. mm. spravedlnosti o případu poslance Majora,

V. posl. Krebse a druhů mm. pošt a telegrafů dr Frankemu, aby byly vyvěšeny skřínky na dopisy v průjezdech domů, VI posl. Hadka a soudr. min. sociální péče, že se nevyřizuje nárok invalidy Adolfa Reinolda na

úrazovou podporu,

VI posl Dvořáka a soudr. vládě o atentátech ruských bělogvardějců v Č. S. R, VIII posl. Novotného a soudr. min. vnitra o jednaní okresního úřadu v Lanškroune, IX posl. Novotného a soudr. min. sociální péče o poměrech na stavbě tunelu státní dráhy v Tře-

bovicích, X posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. vnutra dr Slavíkovi u okresnom náčelníku v Starej

Lubovni, XI posl. Tučného, Zeminové, Bergmanna, B. Procházky a druhú vládě o nutnosti mimořádné o-

chrany služebního poměru soukromých zaměstnanců, XII posl. Krebse, Simma a druhů mm školství a národní osvěty o jmenováni okresních školních

výborů, XIII. posl. Simma, Schuberta a druhů min školství a národní osvěty o získavání německých dětí

pro českou menšinovou školu v Jakubčovicích, XIV posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. železnic o vybudovanie trati Lideč - Púchov na

Slovensku,

XV. posl. Srby, Koudelky a soudr. min. zemědělství o neoprávněných disposicích zmocněného ministra dra Pazderky se státními penězi,

XVI. posl. Gottwalda a soudr. min. zahraničních věcí dru Benešovi o krvavém teroru v Bulharsku, XVII. posl. Gottwalda a soudr. min. pošt a telegrafů dru Frarkemu o neslýchaném zadržení telegramu klubu poslanců Komunistické strany v Československu, XVIII. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. železnic vo věci špatného spojenia na Myjavskej

drahé, XIX. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. nar. obrany vo veci tragického nešťastia zpôsobe-

ného vojenským granátom na cvičišti Ladove u Lučenca,

XX posl. dr Keibla, Bobka a druhů min. vnitra o zákazu, aby ještědsko-jizerská župa Svazu Němců v Čechách konala zájezd na jazykové hranice do Hodkovic u Liberce, zamyšlený na 13 záři 1931, XXI. posl. Kohlera a druhů min. vnitra o zákazu zájezdu na jazykové hranice do Hodkovic dne 20.

září 1931,

XXII. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu Deutsche Posta« v Opavě.

1447/I.

Interpelace

poslanců F. Zeminové, Al. Tučného, dra J. Patejdla a druhů

vládě o vydání kartelového zákona.

Neobyčejný rozmach kartelů po světové vábě a jejich vliv na národní hospodářství vynucuje si pozornost zákonodárství ve všsch vyspělých státech světa. Také u nás je otázka kartelů aktuální, což vysvítá nejen z toho, že máme na 120 různých kartelů a konvencí, jichž předním účelem je vyloučení volné soutěže a udržení namnoze nepřiměřeně vysokých cen, nýbrž také proto, že kromě pováleč-

ných ustanovení o hospodářské policii (zákony čís. 337 a vlád. nař. č. 516 z roku 1920) nemáme ustanovení, kterého by se proti výstřelkům kartelového hospodářství dalo použíti, protože § 4. rakouského koalic, zákona č 43-1870 se na kartely zřejme nevztahuje. Kdyby tento paragraf byl extensivně vykládán, byly by kartely u nás vlastné zakázány.

Ztrnulost, kterou zásah kartelů do normálního tvoření se ceny na trhu vyvolává, působí krajně nepříznivě právě v dnešní hospodářské krisi. Upozorňujeme na teoretický důkaz, provedený prof. Wagemannem v jeho knize Struktur und Rhytmus der Weltwirtschafl: Menší pohyblivost cen kartelově vázaných mu nepříznivý vliv jednak na světové ceny, nebol působí jejich rychlejší pokles, namnoze neúměrný poměru nabídky a poptávky, jednak zdržuje přizpůsobivost domácího hospodářství a tak prodlužuje krisi. Ze tomu vskutku tak jest, ukazují nejlépe některá čísla, která srovnávají vývoj cen u předmětů nekartelovaných s vývojem cen kartelově vázaných.

Podle Cenových Zpráv Státního úřadu statistického vyvíjely se ceny volné a ceny kartelově vázané takto:

Volné ceny:
Ríjen 1929	Září 1931
Měď elektrol. 1 kg.. 1415	6. 59
Cín 1 kg .......... 3697	22. 11
Zinek 100 kg ..... 489. 60	255. -
Bavlna 1 kg ........ 15. 35 16. 95	6. 20- 6. 95
Kůže surová,
hovězí, 1 kg ...... 7. - 12	3. 10- 8. -
Ceny kartelově vazane:
Tyčové železo 100 kg 145. -	135. -
Sklo tabulové 1 m2.. 18. -	17. 85
Papír rotační 50 gr... 2. 85 - 3. 02	2. 70
Cement 100 kg ...... 29. 36 33 40	28. 40 - 31. 40

Z těchto čísel je vidět naprosto jasně, jak proti prudkému poklesu cen na valném trhu ceny kartelové zůstávají téměř nedotčeny a klesají - většinou pod tlakem veřejnosti - jen zcela nepatrně.

Tím se působí krajně nepříznivě na hospodářský vývoj, neboť československé výrobě, odkázané plnou jednou třetinou na vývoz, se zdražují nejdůležitější suroviny a pomocné látky. Země, které mají volný trh, jsou proti Československu pak ve značné výhodě. Ale také na domácím trhu a v produkci určené především pro tuzemsko působí kartelově vázané ceny nepříznivě, neboť znemožňují přizpůsobivost domácí produkce světové úrovni.

U nás byla prvá předloha kartelového zákona připravena již v r. 1925 v ministerstvu zásobování za ministra dra Frankeho a ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem obchodu byl na tomto základě v roce 1926 vypracován zákon o kartelech, který byl také tehdy rozeslán zájmovým korporacím a vyvolal velmi živou diskusi. Na to byl vzat zpět, ale osnova znovu byla přetřásána na veřejnosti v roce 1928. V odpovědi na interpelaci o cenách papíru odpověděl 20. října téhož roku pan ministr obchodu, že osnova kartelového zákona bude co nejdříve vydána. Od té dovy však přes několikerou urgenci nár. soč. poslanců předložena nebyla, ač zatím Maďarsko podobnou osnovu projednalo v parlamentě a Německo připravilo rozsáhlou novellu. Mimo to máme k disposici velmi cenný materiál ze Salcburského sjezdu německých právníků, kteří se otázkou zásahu veřejného práva do kartelů zabýval. Žádájí proto podepsaní poslanci, aby také u nás osnova kartelového zákona byla neprodleně projednána a poukazuji na iniciativní návrh zákona o kartelech, členy podepsaného klubu podaný již 14. října 1926 a obnovený 13. prosince 1929.

Že kartely jsou zdražovately důležitých potřeb obyvatelstva, je si vědoma i vláda. Ministr zásobování R. Bechyně ohlásil deputaci žen - hospodyň již v r. 1930, že v jediném roce uzavřely kartely přes 200 tajných dohod, kterými výrobky neoprávněně zdražovaly.

Podepsaní poslanci táží se proto vlády:

1. ) Je vláda ochotna předložiti Národnímu shromáždění osnovu kartelového zákona, která je vypracována již od roku 1926 a spojiti jednání o ní s osnovou zákona, podepsanými poslanci podanou?

2. ) Je vláda ochotna provésti taková opatření zatímního rázu, která by umožňovala zásah do hospodářských kartelů do té doby, než bude projednána osnova kartelového zákona?

3. ) Je ochoten pan ministr pro zásobování lidu použit nouzových opatření proti lichvě v těch případech, kde jednotlivé firmy jakožto členové kartelu udržují nepřiměřeně vysoké ceny?

V Praze dne 6. listopadu 1931.

Zemínová, Tučný, dr Patejdl, Polívka, Slavíček, Hrušovský, Sladký, Lanc, Langr, Mikuláš, Pechmanová-Klosová, Netolický, Tykal, Stejskal, Šmejcová, inž. Záborský, Richter, dr Stránský, Jos. Tůma, Vaněk, B. Procházka, Solfronk, Malý, dr Moudrý.

1447/II.

Interpelace

poslanců dra Patejdla, dra Moudrého, inž. Záhorského a druhů

ministru vnitra

o porušeni práva akademické půdy orgány státní bezpečnostní služby.

Dne 5. listopadu 1931 konal Spolek posluchačů filosofie na Karlově universitě v Praze fakultní schůzi, na níž měli promluviti PHC Bidla. s, Ing. arch. A. Müllerová, a univ. profesor Dr. Nejedlý o zájezdu studentské delegace v sovětském Rusku.

Schůze. se súčastnil také rektor university prof. Di. Pekař, děkan fakulty Dr. Hujer a řada universitních profesoru a docentů.

Přes to, že lo byla schůze akademických občanu na akademické půdě, dostavil se do schůze policejní komisař, který se vykázal. služebním rozkazem, že musí býti schůzi přítomen.

Budovy vysokých škol jsou akademickou půdou, na níž se podle starých akademických výsad nevztahuje pravomoc orgánů státní bezpečnosti. Právo akademické půdy jesl zachováváno ve všech kulturních a demokratických státech.

Rozkaz orgánu pečujících o veřejnou bezpečnost, jimž jest v nejvyšší instanci ministerstvo vnitra, porušil právo akademické půdy a zasáhl do přivá universitních úřadů a jich representantů, které odpovídají za klid a pořádek na vysokých školách.

Podepsaní se proto táží:

1) Jest panu ministru vnitra známo ono porušení práva akademické půdy a akademické svobody na ní?

2] Jaké opatřeni hodlá učiniti, aby ku podobnému používáni orgánů veřejné bezpečnosti pro příště nedošlo?

V Praze, dne 7. listopadu 1931.

Dr Patejdl, dr Moudrý, inž. Záhorský, Vaněk, Malý, Slavíček, Lanc, Hatina, Langr, Richter, Solfronk, Mikuláš, Šmejcová, Polívka, Jos. Tůma, dr Stránský, David, Pechmanová-Klosová, Zeminová, Bergmann, B. Procházka, Tykal, Sladký, Netolický.

1447, III.

Interpelace

poslanců Barši, Jurana a soudruhů

ministru vnitra o případu Alberta Barheliuse z Břeclavi.

Dne 21. záři t. r. při obecních volbách v Břeclavi zastupoval u volební komise Komunistickou stranu Československa pan Albert Barhslius z Břeclavi. K občanskému obleku měl na hlavě látkovou čepici a na ni přišpendlen odznak: zkřížené kladivo a srp. Místní poštmistr Dobiáš zavolal celníka a ukázal na odznak. Vrchní strážmistr Gajdoš zabavil pak panu Barheliusovi čepici 5 odznakem a předvedl jmenovaného na četnickou stanici v Břeclavi, kde žádali četníci po jmenovaném legitimaci Pan Barhelius předložil legitimaci komunistické strany a tu četnik Hubel vylepil z této legitimace p. Baiheliuse známku Harusova fondu a nadával při tom: "Takového lumpa vy ctitel"

Piďme se pana ministra vnilra:

Je ochoten okamžité exemplárně potrestati oba jmenované celníky, kteří bezdůvodně a protizákonně odcizili majetek pana BarhcMuse?

Neučiní-li tak, je ochoten přiznati, že situace kapitalistického Československa je už tak nahnutá, že ji ohrožuje smrtelně i nošeni odznaku a známka Harusova fondu v legitimaci dělníka?

V Praze, dne 27. října 1931

Barša, Juran,

Rjevaj, Dvořák, Gottwald, Steiner, Krosnář, Novotný, Zápotocký, Štětka, Kubač, Hruška, Hodinová, Čižiaská, Kopecký, Tyll, J. Svoboda, Hrubý, Vallo, Kuhn, Kliment.

1447, IV.

Interpelace

poslance Františka Kubače a soudruhů

ministru spravedlnosti o případu poslance Majora.

Poslanec Major vězněn na sedrii y Bratislavě a protože rozsudek nenabyl dosud; moci práva, jedná se o vazbu předběžnou a poslanec Majoři má proto právo přijímati návštěvy. Ale na bratislavské sedni postupuje se proti politickým vézňům v pravém slova smyslu brutálně. Dne 18. října t. r. chtěla deputace dělníků navštíviti poslance Majoři. Při-

šla v neděli, protože dělnici jiného dne nemají čas. Deputace nebyla však k poslanci Majotovi připuštěna, ale byla policií surově vytlačena na ulici a rozehnaná

Ptáme se proto pana ministra spravedlnosti:

Jak zjedná nápravu a nařídí, aby návštěvy k poslanci Majorovi byly předvedcnv v každý čas'

Jakým způsobem dá potrestali policajty, kteří vyhnali a rozprášili deputaci dne 18 října t. r ?

V Praze, dne 29 října 1931.

Kubač,

J. Svoboda, Steiner, Kliment, Kopecký, Vallo,

Kuhn, Babel, Barša, Juran, Hodinová, Čižinská, dr

Stern, Šliwka, Novotný, Rjevaj, Höhnel, Krosnář,

Zápotocký, Gottwald, Hrubý.

1447, V (překlad).

Interpelace

poslance H. Krebse a druhů ministrovi pošt a telegrafů dr Frankemu,

aby byly vyvěšeny skřínky na dopisy v průjezdech domů.

V četných státech jsou zvláště ve větších městech vyvěšeny v přizemí v domovních průjezdech skřínky na dopisy pro každého obyvatele domu, takže listonošové mohou odevzdati poštu hned při vstupu do domu. Výhody takového zařízení jsou ihned zřejmé, pozorajemeh v prumyslovych větších městech listovní listonoše, odcházející z poštovního úřadu do přidělených donucovacích okrsku, a uvědomíme-li si, jaké námahy jest potřebí, aby s plnou brašnou prošli dvakrát až třikrát denně 60-80 domu po schodech nahoru a dolu

Třebaže ovšem nutno předpokládati, ze některé skupiny, budou útočiti proti tomuto novému zařízeni jako proti každé nové věci, přece jsem přesvědčen, že by toto zařízení zvláště ve větších městech, u několikapatrových domu, mělo ohromný význam jak pro listonoše se tak i příjemce dopisů.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

Je-li ochoten v dohodě s příslušnými obcemi pomýšleti na zavedení skřínek na dopisy u několikapatrových domů ve větSích městech?

V P r a z e dne 3. listopadu 1931.

Krebs,

Köhler, Geyer, Kasper, inž. Jung, Schubert, Knírsch, Símm, dr Schollich, Matzner, dr Keibl, Oehlinger, dr Mayr-Harting, Fritscher, Scharnagl, Bobek, Greít, Horpynka, dr Hanreich, dr Hassold, inž. Kallina, Krumpe, Kunz.

1447 VI (překlad).

Interpelace

poslance Hadka a soudruhů ministrovi sociální péče,

že se nevyřizuje nárok invalidy Adolfa Reínoida na úrazovou podporu.

Adolf Reinold z Prahy na Malvazinkách o 1703 ztratil v r 1914 ve švům zaměstnaní levou ruku ponevadz krátce na to vypukla válka a nastal. zmatek, nebyl maz oznámen brněnské úrazové pojištovie, aby jej pravidelně podle zákona vyrdila, ačkoliv invalida svůj narok ohlásil. V r 1923 ohlásil znovus svuj narok prostřednictvím fryvaldovského okresniho uřadu brněnské nrazove pojistovué, která vsak žádost zamítla s odůvodněním, že n v. ok jesl promlčen, a poskytla mu jen nepravidelné vyslužne z milosti Od vánoc 1929* invalida kione podpory 450 Kč ad Ústřední sociální pojiilovny již nic nedostal.

V r. 1926 obrátil se Reinold na ministerstvo soLuilni péče, které mu slíbilo, že jeho případ vyšetři a vyřídí. Od té doby uplynulo přes 5 let, ale latu věc přes daný slib nebyla vyřízena

Tážeme se pana ministra sociální peče

Vi-li o tomto případu?

Co zamýšlí učiniti, aby tento invalida dosáhl konečně po 17 letech svého zákonitého pravá?

V Praze dne 4. listopadu 1931

Hádek,

J. Svoboda, Hruška, Krosnář, Kubač, Štětka, Vallo, Steiner, Babel, Barša, Juran, dr Stern, Höhnel, Kliment, Dvořák, Kopecký, Čižinská, Hodinová, Kuhn, Zápotocký, Gottwald.

1447/VIL

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů vládě

o atentátech ruských bělogvardějců v C. S. R.

V poslední době plánuje >Vševojensky Svaz ruských bělogvardějců s pověstným carskym generálem Millerem v čele, opět teroristické atentáty na známé komunisty, aby tak od finančních magnátů všech zemí dostal větší peněžní prostředky na organisování provokací proti SSSR.

Tato otázka byla generaly Šatolovem a Turkulem projednaná se zástupci II odděleni francouzského generálního štábu. Bylo mezi nimi ujednáno, ze budou provedený politické atentáty proti komunistům SSSR především v zemích, které nepatři do oblasti přímého vlivu Francie (Německo, Italie, Turecko a t d ), aby tak odpovednost mohla byt svalovaná na druhé. Avšak druhé odděleni francouzského generálního štábu nevyslovilo ani námitek proti tomu, aby bojovna veden uvedeného belogvardějskeho svazu měla sva sídla take v takových zemich, které jsou pod vlivem Francie a predevším v Československu, Polsku a Rumunsku

V Československu byl vůdcem teroristu jmenován generalmajor Grozdovske divise, Vladimír Gregorjevič Horsevany, který bydli v Praze. Tento praporčík, který se za. imperialistickeho světového vrazdění vyšvihl až na generalmajora, je povazován za nejnemilosrdnějšího nepřítele proletariátu. Vyhledává mladé, nezaměstnané lidi mezi mladšimi důstojníky bývalé bíle armády a organisuje je ve speciálních kursech, ve kterych studují konspiraci, jsou cvičeni ve vrháni bomb a vůbec ve speciálních vědomostech k prováděni atentátu

Teroristé jsou vybavovaní bombami, které Horsevsky dává vyráběti v různých pražských závodech a dílnách a ktere mají značku indikátoru pro automobily Každý takový granát; e plněn 600 gramy gabrovidu a amonalu, který jest importován do Prahy z Bulharska a stoji 300- až 400- Kč Po určitou dobu byl gabrovid a amonal uložen v byle Alexeje Nikolajevice Kopylova (Radošovice u Prahy čp 117) Revolvery jsou opatrovaný v Sofu a převáženy do Prahy. Z konspiratívnich dodavatelů zbrani je polsky statni příslušník Junlvovič Heine, který bydli ve Varšavě

Spojeni mezi teroristy a generálem Horševským udržuje se několika konspirativnimi adresami, z nichž prozatím uvádíme tyto.

A. K Friedmann, setník v Roztokách u Prahy op 22 a mg praporčík Lendulski, Praha-Libusina ul 28 (Acropolis), za šifru mezi teroristy sloužila baseň zemřelého ruského básníka Blocka. Portraits. Ke konspirativním účelům použil generál Horševsky několikrát automobil jistého vojenského attache pražského diplomatického sboru.

Hlavní ušili Horševského organisace soustřeďuje se na zavražděni vůdců komunistické strany Sovětského Svazu a v prve řadě Stalina. Horševsky organisoval osobně teroristický čin proti Stalinovi a cvičil k tomuto účelu nezaměstnané bělogvardějce Někteří títo vrahové z povoláni byli s falešnými sovětskými pasy vysílaní do SSSR. Pak Horševsky spolu s bělogvardějskym hejtmanem Seitzevem (Paříž) před nějakou dobou poslal setníka P N Trofimova do Moskvy, odkud se tento dosud ještě nevrátil Téměř současně s Trofímovem byl vyslán jisty Utthoff Bělogvardějské bandy v Československu, v Jugoslávii, Polsku a t. d dostávají směrnice a peníze od pařížského centra.

Již z těchto našich údajů je vidět, že jde o dlouho organisováné hnutí bělogvardějskych teroristu, podporované směrodatnými kruhy.

Ptáme se proto vlády ČSR:

l ) Jak odůvodňuje skutečnost, že bělogvardějští teroristé mohou své vražedné plány na území

ČSR připravoval za pomoci české buržoasie a že urady se k nim zachovávají tak blahovolně?

2) Je ochotna tylo bandy okamžitě rozpustit, jejich členy dat okamžitě zatknout a dát proti nim zahájit třestní řízeni?

3 ) Je vláda a obzvlašte min zahraničních věci ochotno, zastavit bezodkladně všechny příme i nepříme milionové podpory ruských a ukrajinských uprchlíků?

4) Uvědomuje si vláda, jaké rozhořčeni vládne mezi pracujícím lidem žijícím v bídě a nouzi, zatím co jsou z peněz československých poplatníku sledre podporovaní rusti kontrarevolucionari a mezi nimi přímí vrahove?

V Praze, dne 9 listopadu 1931

Dvořák,

Vallo, Steiner, Hruška, Štětka, Šliwka, Rjevaj, Novotný, Hrubý, Kliment, Barša, Kuhn, Čižínská, Babel, Hodinová, Gottwald, Juran, K. Procházka, Tyll, Zápotocký, Kopecký.

1447 VIII.

Interpelace

poslance Novotného a soudruhů

ministru vnitra o jednání okresního úřadu v Lanškroune.

Dne 25 řijna 1931 oznámil Průmyslový svaz dělnictva stavebního v ČSR pořádaní veřejné schůze na den l listopadu 1931 v Třebovicich do hostince p Frimla tamtéž s programem »Jak se uchrání stavební dělnici bídy a hladu?« Okresní úřad v Landskrouně přípisem ze dne 27 října t. r. zakázal tuto schůzi z důvodu zachováni veřejného klidu a pořádku O poměrech stavebního dělnictva na stavbě tunelu v Třebovicích podáváme zvláštní interpelaci, aby bylo jasno, na ochranu jakých poměru staví se tímto činem okresní úřad v Landskroune

Pana ministra se tážeme, zda chce zjednati neprodleně nápravu

V Praze, dne 12. listopadu 1931

Novotný,

Steiner, Tyll, Zápotocký, Kopecký, Šliwka, Kuhn, Čižinská, Juran, Hruška, Hrubý, Kubač, Vallo, Barša, Rjevaj, Klíment, Höhnel, Hádek, Dvořák, Gottwald, Hodinová.

1447IX.

Interpelace

poslance Novotného a soudruhů ministru sociální péče

o poměrech na stavbě tunelu státní dráhy v Třebovicích.

Stavbu tunelu statní dráhy v Třebovicích provádí firma ing. Vojáček z Moravské Ostravy. Na stavbě pracuje přes 500 dělníků, z nichž více než dvě třetiny musí pracovati na dvou směnách po 12 hodinách s l hodinovou přestávkou za nejbídnější mzdu. Práce přes čas neplatí se vůbec. Dělnici musí si kupovat sami lampy a karbid. Při výplatách se čini srážky na nádobí. Při sebemenších nedopatřeních jsou dělníci pokutováni. Závodní výbor vůbec neexistuje. Otázka bytová je mimo veškerou kritiku. Dělnici jsou nacpáni v dřevěných barácích, plných hmyzu a myší. U nějaké hygieně nelze vůbec mluvit.

Ptáme si: pana ministra zda vi o těchto poměrech, |ichž nápravy se dělnictvo nikde jinde nemuzť dovolat, protože okresní úřad v Landškrouně árii veřejné schůze nedovoluje, a co hodlá učiniti, aby zjednal nápravu?

V Praze, dne 11. listopadu 1931.

Novotný,

Štětka, Kopecký, Krosnář, Kubač, Šlíwka, Zápotocký, Dvořák, Rjevaj, HruSka, Hrubý, Hohnel, Steíner, Barša, Jnran, Kliment, Vallo, Tyli, Kuhn, Čižínská, Hodinová, Babel, Gottwald.

1447, X.

Interpelácia

poslanca Vladimíra Polívku, Igora Hrušovského a druhov ministru vnútra dr Slavíkoví o okresnom náčelníku v Starej Lubovni.

V okresnom městečku Stará Lubovňa bola tiež připravovaná oslava statného sviatku 28. októbra. Předseda okresného Osvětového Sboru svolal poradu ohFadom příprav k oslavě dňa Slobody. Vyzval a požiadal všelkv míestné spolky, aby dó-stejnů oslavu připravily spoločne s Okresným Osvětovým Sborom, připadne pod jeho protektorátem Zastupcovia spolkov prohlásili, že nijakých zvláštmých programových oslav předběžné připravit nemóžu. Toto prehlásili aj zástupcovia »Katolického kruhu«, ktorého je vynikajúcim členom pan okresný náčelník Dr. Andrej Dudáš. Po tejto poradě,

ktorá neustálila společného programu oficiálného, na druhý den učinil "Katolický kruh« rozhodnutie, že připraví oslavu dna Slobody samostatné a súkrome. Nikomu nebofo na společnej poradě stanovisko Katolického kruhu známe a preto bola akcia jeho považovaná za čisté súkromú věc najma, ked sa chystalo divadlo so vstupným bez akejkofvek slávnostnej formy.

Předseda Osvětového Sboru vysvětlil pánu okresnému náčelníkovi možnost dósledkov, ktoré nastanu, keď nebude rozhodnuté o oficialnej oslavě statného sviatku; poznamenal, že na súkromý podnik katolického kruhu nepridu ho-stia z mých spolkov. Proti tymto výhradám okresný náčelník prehlasil: »Ja som s touto oslavou celkom spokojený, považujem ju za dostatocrui a klorč osoby sa jej nesúčastnia, sláva im, poniesú následky za svoje chovanie.

Tymto vyjádřením okresného náčelníka bol'o jasné, že k oslavě dňa Slobody bola připravená jediné neoficiálna oslava Katolickým kruhom. Pře oslalné občianstvo nebolo předběžné ničeho připravené. Tieto okolnosti vyvolaly primerané roztrpčenie v tej časti veřejnosti, ktorá sa nestotožňuje so základnými smernicami práce Katolického kruhu a jeho politického směru. Bolo rozhodnuté, že si pokrokoví občaaia Slováci a češi usporiadaju oslavu dna Slobody. O tomto rozhodnuti sa dozvěděl pán okresný náčelník a ihned svolal úradným pozváním všetkých prednostov statných úradov, uaditelov škol, starostu a notára k porada o aktuelných otázkách ohl'adom oslavy dna 28. októbra. Porada bola na okresnom úřade. Při zahájení porady vyslovil sa okresný náčelník, o tom, že sa »vyskytly« dajaké osoby, ktoré sú proti podniku Katolického kruhu, ktoré sa nemienia súčastnit oslavy nim poriadanej a že tieto osoby ponesu následky svojho chovania, pohrozil osobám, ktoré pripravujú uisporiadaf druhů oslavu, že zakročí proti nim cestou disciplinárnou. V debatě bolo náležité panu okresnému náčelníkovi vysvětlené stanovisko pokrokových občanov, ktorí májů vážné příčiny nesúčastnif sa oslavy poriadanej Katolickým kruhom. Na konci debaty už nevyhrožoval pan okresný náčelník disciphnárným pokračováním proti osobám, ktoré pripravujú mí slavnost, ani nepřipomínal následky chovania tých občanov, ktorí sa nesúčastnia oslavy poriadanej Katolickým kruhom. Nabádal iba prednoslov úradov, aby v budúcnosti případné rozpory sa neopakovaly. Za celej porady zvěděl pán okresný náčelník celkom určité, že na zvláštnom slávnostnom večierku. Kruhu Čechov a Slovákov usniesla sa určitá časť občanov a věděl velmi dobré, že sú to osoby spoľahlivé, vážné, věděl tiež velmi dobré aj kedy sa slavnosť bude konat.

Bolo veľkým překvapením, keď dna 27. X. 1931 v posledných chvíľach úradných hodín a připadne po nich bol doručený všetkým prednostom štátných úradov, riaditeľom škol a okresnému četnickému veliteľovi oběžník vydaný okresným náčelnikom nasledovného znenia:

»0kresný úřad v Starej Lubovni. Čís. 921/prez.

Okresnému úřadu bola doručená strojom písaná, avšak nikým nepodpísaná a vůbec vo formě vyhýbajúcej akejkoľvek odpovědnosti, sestavená po-