Z přehledu je vidno, že od roku 1923 klesl toliko počet policii předvedených a vězňů. Tento zjev se vysvětluje tím, že Praha jednak byla očištěna od značného množství tuláků, kterým přísné tresty za reversi vzaly chuť na Prahu. Druhým momentem však je policejní poznání, že nová předvádění při ubohém početním stavu policejních sil nemají účelu: případy nelze zpracovati.

Stoupající tendenci vykazují však ostatní kategorie, kde policie nemá možnost regulovat příliv klientů. Jde tu o počet lidí, dodaných soudům přestupkovým a soudu krajskému. Dále o počet venkovských žádostí za spolupátrání po pachatelích, kteří se na útěku snad obrátili do Prahy, a o počet trestních oznámení na neznámé pachatele.

Dnešní režim ministerstva vnitra uvaluje tedy břímě, rozhodovat podle ústavy o svobodě skoro 20. 000 občanů ročně šesti konceptním úředníkům. Žádat po soudci (byť i uniformovaném), aby vydal do roka 3. 300 správních rozsudků, to ve stadiu, kde ještě nic není vyšetřeno - to je požadavek, o kterém se nedá říci, že je rozumný. Trestních oznámeni na neznámé pachatele

bylo .................................. 11. 412

zatykačů a pátranek ................. 4. 563

Za rok 1929 bylo pátrati po .............. 15. 975

případech.

Každý čtenář detektivek ví, co je to »pátrání po neznámém pachateli«. A na to má Praha 6 konceptních úředníků a ve výkonné službě (část detektivů je zaměstnána v kancelářích) asi 80 civilních strážníků, čili detektivů.

Při mizerném platu (jsou na tom stejně jako uniformovaní) štvou se civilní strážníci ve dne v noci, svátek nesvátek, stejně jako konceptní úředníci, za fantomem služby, při čemž jim prostá násobilka dokazuje, že jakživ nestačí všechno zastat. Čtrnáct set nových případů za měsíc (nehledě k zatčeným a pátrání po známých pachatelích) nemůže vyřídili osmdesát detektivů, I kdyby měli k disposici auta nebo motocykly, peníze a dostali nahrazené koruny, které protelefonuji v automatech, když něco hlásí svému úřadu. Leč tyto všechny prostředky oni nemají.

Konceptní úředník, jenž má na stole k podpisu dest zatykačích listů, nemůže ani za celý den a celou noc vyslechnouti padesát svědků, kteří by

řekněme třem z desíti kandidátů vazby prokázali objektivně nevinil.

Dosavadní režim žádá po policejních soudcích a jejich pomocnících, po detektivech, nemožnosti, které musí se vymstít.

Za loňský rok odešlo z policejní konceptní služby jen v Praze šest úředníků. Vesměs dobře, ba výborně kvalifikovaných. Že neodešli z odporu ke státní službě vůbec, je vidno z toho, že toliko jediný z nich šel do služeb soukromých (jako šéf právního odděleni průmyslového podniku). Z ostatních odešli tři do resortu ministerstva školství, dva do zemědělství.

Policejní ředitelství vůbec má 103 konceptní úředníky, kteří ručili veřejnosti a státu roku 1929 za: 430. 000 spisů, prošedších všeob. podacím protokolem,

18. 000 spisů, prošedších presidiálnim protokolem,

26. 000 spisů, prošedších tiskovým protokolem, 650. 000 spisů, vyřízení t. zv. krátkou cestou. 1, 124. 000, t. j. asi 11. 000 spisů na jednoho úředníka.

Tragika teto situace vysvitne ještě lépe ze srovnání s rokem 1918, jistě nad jiné rušným. Úředníků bylo asi stejně.

Jednacích čísel v protokolu: 1918: 1929:

Všeobecný .................... 134. 597 430. 000

Presidiální .................... 14. 477 18. 500

Tiskový ...................... 10. 192 26. 000

Krátkou cestou ................ 250. 000 650. 000

Co se týče služby ryze bezpečnostní, vypadá situace takto:

Z důvodů, jez netřeba blíže vysvětlovati, má každá pražská čtvrt přidělené své detektivy, kteří jsou v prvé řadě odpovědni za pořádek a hlavně za vědomost policie o té které části a o všem kriminálním dění. Neboť znát lidi a vědět, co se chystá, je pro bezpečnostní službu nutnost zřejmá i laiku. Kromě toho ovšem je oněm rayonním detektivům svěřeno vyšetřování všech trestných činů a všech. udání, které mají původ v jejich okrsku. Jenom při pátráni v mimořádných případech (vraždy) nebo v oborech speciálních (pokladny, nádraží) pomáhají jim, ale nepracují za ně, detektivové sekcí speciálních.

Z detektivů, rozdělených na pražské čtvrti, sestavuje se ovšem t. zv. denní pohotovost. Od rána do poledne a od poledne do 22 hodin jsou na bezpečnostním odděleni policejního ředitelství v pohotovosti čtyři detektivové pro neočekávané a větší případy. Je tedy po Praze vždy o čtyři detektivy méně, než činí teoretický počet.

Ráno a v poledne je na bezpečnostním oddělení tak zvané čtení. Z každého rayonu musí býti přítomen alespoň jeden, detektiv, neboť toto "čtení* je vlastně osou pátrací služby. Šéf bezpečnostní služby nebo jeho zástupce předčítají trestní oznámení, jež došla, přiděluje případy podle rayonu a přijímání hlášení o výsledcích aktuálního pátrání.

Stejně důležitá je výměna zpráv mezi detekti-

vy navzájem, neboť kriminální případy spolu souvisejí a zvláště při hledáni pachatelů podle popisu osoby nebo způsobu činu jsou zkušenosti detektivů neocenitelným a společným majetkem Musí tedy z každého rayonu odejet před osmou hodinou ranní a před polednem alespoň jeden detektiv, aby se zúčastnil »čtení«. Odpadá tedy z každé čtvrti na půl dne (pražští detektivové mají k disposici toliko tramway a nohy) po jednom detektivu.

Pak ovšem ve světle statistiky objeví se nám tento výmluvný obraz:

Policejní rayon pražský. Pátrací a hlídkové rayony. Stráž civilní.

Policejní rayo-n pražský má 793. 389 obyvatel. Plocha okrouhle 16. 000 hektarů.

Veřejnosti není známa agenda jednotlivých komisařství. Uvádíme zde jedno z patnácti komisařství, jež se hodí jako příklad proto, že jde o čtvrť spořádanou a ne největší v Praze: Jsou to Král. Vinohrady. Tento okres vyžádal si roku 1930 těchto úředních úkonů:

došlých spisů .......................... 79. 786

telegramů došlo ........................ 17. 638

» odesláno .................... 2. 507

počet přihlášek obyvatel ................ 56. 090

» odhlášek ........................ 58. 226

pohřešovaných hlášeno ................. 104

dětí zbloudivších vráceno rodičům ..... 37

Ztrát ohlášeno .......................... 368

Nálezů ohlášeno ....................... 1. 029

První pomoc poskytnuta ................ 324

Smírčích jednání ....................... 5. 680

Vyšetřování o podporách ........... 346

Čeledních sporů ....................... 275

Jednáni ve věcech živnostenských.... 920

ve věcech zdravotních ............... 583

Z toho pitev ........................... 54

» » do ústavu choromysl. dodáno.... 34

do nemocnic ............................ 450

Povolování veřej, produkcí .............. 19. 844

Na penězích přijato ................ Kč 215. 280. -

Z toho za povolení přes uzavírací pol.

hodinu ........................Kč 100. 360. -

Intervence úředníků:

při schůzích spolkových ................ 36

veřejných ................................ 68

v divadle ............................. 128

při zábavách ........................... 419

při komisích .............................. 35

při výtržnostech .......................... 10

při pouličních revisích atd................ 850

při požárech ........................... 25

při náhlých úmrtích, sebevraždách ....... 99

Intervence civilní stráže:

schůze spolkové .......................... 36

» veřejné ............................ 68

v divadlech ........................... 939

v biografech .............................. 2426

při zábavách ........................... 640

při komisích ............................ 6

při výtržnostech ....................... 8

při revisích pouličních .................... 378

při náhlých úmrtích ..................... 4

při pohotovosti .......................... 451

Zatčeno či předvedeno 2. 466 osob. Trestních řízení nebo vyšetřování proti osobám na svobodě ponechaným bylo 2. 323, kromě 406 případů, v nichž řízení zastaveno. Intervence znamená v úředním nářečí služební přítomnost úředníka nebo detektiva při nějakém soukromém podniku.

Tuto agendu mělo a muselo zdolat a odpovědnost za ně vůči představeným i veřejnosti má pět konceptních úředníků.

Bezpečnostní odděleni (úředně: IV. odděl. pol. řed. ) je úřad, jenž na sebe soustřeďuje kriminální agendu a stížnosti veřejnosti, nespokojené s ochranou majetku a života v Praze. Toto odděleni je vybaveno tímto aparátem: 9 konceptních úředníků, 3 aktuárští úřednici, 5 kancel. úředníků, 1Q oficiantů, 3 kancel. pomocníci a 2 smluvní síly a 110 civilních strážníků čili detektivů.

S tímto počtem sil musí se obsaditi: Místo šéfa, místo zástupce šéfa. Místa referentů (t. j. úředníků vedoucích čety detektivů). Dále protokol, trestní rejstřík. oddělení ztrát a nálezů, výpravna desin-

fekční stanice, Všeobecná kriminální ústředna podle mezistátní konvence), odděl, pro pátrání po nezvěstných a identifikaci neznámých mrtvých, odděl, pro zkoumání písma, sbírka podobizen, odděleni zpráv (styk s ostatními bezp. úřady). Odd. pro potírání padělků, platidel, odděl, železniční, odděleni ochrany nádraží, odděl, poštovní, ochrana pokladen, odděl, protikapsářské, odděl, pro stihání neznámých pachatelů a okresní čety, jichž seznam byl výše uveden.

Žádné z těch odděleni není zbytečné, žádné nezahálí. A žádné není obsazeno dostatečné. Zde číselné doklady o počtu sil a o agendě jednotlivých odděleni:

K tomu nutno podotknouti, že úkolem speciálních čet je i zabraňovati chystaným zločinům, kteroužto činnost nelze číselně vyjádřiti. Okolnost, že Praha nemá specielní čety pro pátráni po vrazích, je výmluvnou. Stane-li se 'vražda, alarmuje se všechno a ostatní činnost musí ustát, pokud alarm trvá. Bezpečnostní odděleni má 110 detektivů, z nichž 52 je jich rozděleno po Praze v čety a pro službu ústřední zbývá jich 58 a zpravodajské odděleni má jich 80. V osobním stavu je jich sice 520, poněvadž 'však má naprostý nedostatek kancelářských síl,. používá ostatní k práci kancelářské; kdyby tak nečinilo, čekalo by se na vydáni pasu cestovního nejméně šest měsíců, na vydání ztracených předmětů nejméně osm měsíců a na povolení schůze celý rok, neboť jeden úředník musí vyřizovati do roku až 18. 000 spisů.

Policejní ředitelství má povoleno 142 kancel. úředníků a zaznamenává 1 1/2 a milionu spisovných čísel; připadá tedy na jednoho průměrně 10. 000 spisů, po odečtení dovolené a svátků 1. 000 spisů do měsíce, čili 33 denně.

Mimo to má míti v pohotovosti 100 lidí pro t. zv. parlamentní stráž. Tyto poměry nejsou již jen zájmem 4 lidí v zemském úřadě a ministerstvu vnitra, nýbrž eminentním zájmem celé veřejnosti, neboť jde o bezpečnost života a majetku veřejnosti.

Československo, jakmile tyto poměry bezpečnostní budou zločinci postřehnuty, stane se eldorádem mezinárodních světových zločinců. Podepsaní táží se proto pana ministra vnitra:

1) Je-li mu známo, že hmotné poměry členů policejního sboru jsou neutěšené a že jsou členům tohoto sboru protizákonně zadržovány příplatky, stanovené zákonem?

2) Je panu ministru znám nedostatečný systemisovaný stav úředníků i mužstva bezpečnostní služby, která je na nejvyšší míru ohrožována?

3) Je panu ministru známo, že nebylo provedeno povyšování na systemisovaná místa, a tato zůstávají ve vyšších platových stupnicích neobsazena?

4) Je panu ministru známo, že v policejních referátech zemského úřadu a ministerstva vnitra není úředníka, který by byl prakticky prodělal policejní službu, aby měl potřebné vědomosti praktické?

5) Co hodlá pan ministr vnitra učiniti pro nápravu neudržitelných poměrů ve službě policejní?

V Praze, dne 21. října 1931.

Dr Stránský, Bergmann, dr Patejdl,

dr Moudrý, Šeba, Špatný, Tučný, B. Procházka,

Malý, Stejskal, Pechmanová-Klosová, Lanc, Hati-

na, Tykal, Fiala, Solfronk, Richter, Sladký, Polívka,

Netolický, Slavíček, Hrušovský, Šmejcová,

Mikuláš.

Původní znění ad 1422/II.

Interpellation

des Abgeordneten Windirsch

und Genossen an den Minister des Innern, betreifend das Verbot der Sprachgrenzfahrt am 20. September 1931 nach Liebenau i. B.

Die deutschen Vereine in Reichenberg hatten für Sonntag, den 20. September 1931 eine gemeinsame Fahrt zum Besuche der an der Sprachgrenze gelegenen deutschen Stadt Lieben au geplant. Diese Absicht wurde durch das wenige Tage vorher erfolgte Verbot der Bezirksbehörde in Reichenberg unmöglich gemacht. Das Verbot ist unverständlich, weil es sich um den Besuch eines deutschen Ortes handelte, in dem die deutsche Bevölkerung überwiegt, weil dort 2500 Deutschen nur 500 Tschechen gegenüber stehen. Bei der geplanten Fahrt nach Liebenau handelte es sich darum, das Gefühl deutscher Zusammengehörigkeit zu pflegen. Seit Wochen und Monaten war die deutsche Bevölkerung in Liebenau bemüht, den Gästen, die sich am 20. September 1931 zu einem gemeinsamen Volksfeste in Liebenau zusammenfinden wollten, einen würdigen und festlichen Empfang zu bereiten. Diese Absicht ist durch das Ver-