Příloha C.
Změny
dohody o nákazách zvířat ze dne
4. května 1921.
Na místo druhého odstavce článku 2 nastupují tato ustanovení:
"Mají-li býti vyvezena zvířata, na něž jest přenosna nákaza
a) mor skotu nebo plicní nákaza skotu,
b) hřebčí nákaza koní, mor vepřů, nákaza vepřů nebo neštovice ovčí,
c) slintavka a kulhavka,
pak jest mimo to potvrditi, že tyto nákazy se nevyskytly ani v místě původu ani v sousedních obcích, a to:
ad a) v posledních 6 měsících, vyjímajíc u vepřů, u nichž se tato doba zkracuje na 40 dnů;
ad b) v posledních 40 dnech;
ad c) v posledních 21 dnech.
Při dopravě zvířat určených k porážce, na něž jest přenosným mor skotu, plicní nákaza skotu, slintavka a kulhavka, neštovice ovčí, nákaza vepřů nebo mor vepřů, má se však potvrzení státního zvěrolékaře vztahovati jenom na to, že tyto nákazy, pokud jsou na dotčený druh zvířat přenosny, se nevyskytly v době odeslání ani v místě původu ani v sousedních obcích."
Sedmý odstavec článku 2 má zníti:
"V certifikátech na maso a masné výrobky budiž stvrzeno, že zboží, o něž jde, pochází ze zvířat, jež byla podle předpisu prohlédnuta za živa a po porážce zvěrolékařem, úřadem ustanoveným, a shledána zdravými."
První odstavec článku 5 doplňuje se takto:
"Takové opatření lze též naříditi při vyskytnutí se plicní nákazy skotu ohledně dovozu skotu, ze skotu pocházejících zvířecích částí a surovin, jakož i předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, dále při vyskytnutí se nákazy hřebčí ohledně dovozu jednokopytníků, i když nákazy tyto se nevyskytnou způsobem povážlivým."
Závěrečný protokol
k dodatkové úmluvě k obchodní dohodě uzavřené v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou.
Při podpisu dodatkové úmluvy k obchodní dohodě, uzavřené v Praze dne 4. května 1921 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, učinili podepsaní zmocněnci dnešního dne tato prohlášení, jež mají tvořiti integrující část této dodatkové úmluvy:
1. Každá z obou smluvních stran si vyhrožuje právo přezkoušeti účinky, jež by měla na vzájemný hospodářský styk hospodářská ujednání, jež jedna z nich uzavřela nebo uzavře s třetími státy, a žádati v daném případě, aby se věc projednala.
Jednání o revisi této dodatkové úmluvy budou k návrhu jedné smluvní strany také tehdy zahájena, tvrdí-li tato strana podle určitých zjištění, zejména podle průkazů obchodní statistiky, že pro ujednání, stanovená touto dodatkovou úmluvou aneb pro autonomní opatření druhé smluvní strany v oboru celní, daňové nebo dopravní politiky její vývoz do území druhé smluvní strany doznal podstatného zhoršení u srovnání s dobou, kdy byla v platnosti dodatková úmluva z 21. července 1927.
Při posuzování poklesu vývozu bude třeba přiměřeně přihlížeti ku všeobecné hospodářské situaci, zvláště k případnému poklesu spotřeby. Jednání zmíněných v odst. 1, a 2. lze se dožadovati teprve od 1. ledna 1932. Budou zahájena do 30 dnů ode dne; kdy byl druhé smluvní straně doručen návrh na jednání. Kdyby tato jednání neměla do dalších 30 dnů uspokojivého výsledku, vyhrožuje si strana, která jednání navrhla, právo vypověděti předčasně tuto dodatkovou úmluvu se 60denní výpovědní lhůtou.
2. Československá vláda projevuje ochotu čeliti vhodnými opatřeními škodlivým účinkům československé soustavy dovozních listů na rakouských trzích. Bude-li v Rakousku znovu zavedena soustava dovozních listů, projevuje spolková vláda rakouská ochotu čeliti stejným způsobem škodlivým účinkům této soustavy na československých trzích.
Obě smluvní strany si vyhražují právo přesně přezkoušeti účinky již zavedené československé soustavy nebo v budoucnu snad zavedené rakouské soustavy dovozních listů. Kdyby taková soustava působila déle trvajícím tlakem na tržní ceny příslušného zboží, jest každá z obou smluvních stran povinna předložiti druhé smluvní straně průkazní materiál, z něhož by bylo bezpečně patrno, že pokles cen byl způsoben právě svrchu zmíněnou československou, dokud se týká rakouskou soustavou dovozních listů. Jednání, navržená stěžující si smluvní stranou, dlužno zahájiti do osmi dnů ode dne, kdy dojde pozvání, doložené zmíněným průkazním materiálem, aby byla dohodnuta vhodná opatření proti tvrzeným důsledkům výše uvedené soustavy. Kdyby tato jednání zůstala do dalších 14 dnů bez výsledku, vyhražuje si smluvní strana, domnívá-li se býti poškozenou, po předchozím oznámení svých úmyslů učiniti příslušná obranná opatření k nezbytné ochraně své výroby, zejména stanovením zvláštního cla nebo celní přirážky, nebo omezením dovozu. Druhé smluvní straně přísluší však v takovémto případě právo, použíti ustanovení uvedených v čl. XXV. obchodní dohody ze dne 4. května 1921.
A. K rakouskému celnímu sazebníku.
K čís. 18: Cukr řepový atd.:
Rozpětí mezi celními sazbami čís. 18b a poznámky 1. nesmí překročiti částku 12% právě platné celní sazby č. 18b s připočtením 266 zl. korun za 100 kg.
K čís. 25: Ječmen a k čís. 29: Slad:
Průběhem každého smluvního roku nepřekročí přirážkové clo pro množství ve výši 100% rakouského dovozu ječmene čís. 25 z Československé republiky v r. 1930 4 zlatých korun. Smluvního cla pro ječmen se užije, nebude-li autonomní clo s přirážkovým clem výhodnější.
Bezcelný dovoz krmného ječmene se nezapočítává do hořejšího množství.
K čís. 26: Oves:
Jest shoda, že ve smluvním styku se nebude vybírati přirážkové clo.
K čís. 35a: Třešně:
Jest shoda v tom, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu pro proclívání višní, bude platiti též pro proclívání třešní československého původu.
K čís. 46c a čís. 47c: Okrasné květiny atd. a okrasné listoví atd. barvené, napuštěné nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené:
Podle sazebního čís. 46c a čís. 47c dlužno vyclívati také okrasné květiny atd., po případě okrasné listoví atd., které jsou ke zvýšení trvanlivosti upraveny glycerínem, louhem chloridu vápenatého a pod., lakované, též velutované, slídou potažené nebo bronzované.
K čís. 50: Chmel:
Pod názvem "Československý chmel", zvláště pak pod pojmenováním "český chmel" ("žatecký chmel", "Roudnický, chmel", "Ouštěcký chmel", "Dubský chmel), "Moravský chmel" ("Tršický chmel"), smí se uváděti v Rakousku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, právě platných v československé republice. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou, podle zmíněných československých předpisů.
Označení původu československého chmele, uvedené v předchozím odstavci, bude požívati v Rakousku téže ochrany, jaká je zavedena vždy právě platnými rakouskými zákony pro označování původu šumivých vín a pálených lihových tekutin.
K čís. 56: Koně
Jest shoda v tom, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu v proclívání koní teplokrevných nebo chladnokrevných, bude platiti za stejných podmínek také pro teplokrevné případně chladnokrevné koně, pocházející a přicházející z Československa.
K čís. 87: Víno:
Vína pocházející a přicházející z Československé republiky budou požívati, pokud se týče geografického pojmenování k označení původu, téže ochrany jako rakouská vína na základě rakouského zákona o obchodu vínem, rakouského zákona o obchodu potravinami a rakouského zákona o nekalé soutěži.
K čís. 98: Sýry:
Poskytne-li v budoucnu rakouská spolková vláda některému třetímu státu pro některý druh sýrů saz. pol. 98a pokud se týče 98b nižší clo, než jest stanoveno v příloze A pro československé tvarůžky a brynzu, bude stejného cla použito též na československé tvarůžky a brynzu.
Jest shoda v tom, že snížení cla, které by jedna smluvní strana přiznala třetinu státu pro některý typ sýrů, bude platiti také pro analogické typy sýrů druhé smluvní strany.
K čís. 116: Pivovarská smůla:
Rakouská spolková vláda se zavazuje po dobu platnosti této dodatkové úmluvy nepovoliti dovoz kalafuny pro továrny na výrobu smůly čís. 116 k výrobě smůly tohoto čísla na dovolovací list (poznámka 1 čís. 115) za nižší sazbu než za 24 zlaté koruny.
K čís. 132: Bavlněná vata:
V tomto sazebním čísle vyclívá se také bavlněná vata, bílená a zbavená tuku, v balících o váze 50 kg a více.
K čís. 140 až 144: Bavlněné tkaniny:
Hladké tkaniny, u nichž povstaly jednoduché kraje a pokrajní pruhy pouze vetkáním silnější příze (jako na příklad jednoduché bordury při kapesních šátcích a t. d.), nepokládají se proto ještě za vzorkované.
K poznámkám k čís. 140, 141 A, 141 B a 142:
1. Grádlové tkaniny:
Grádlové tkaniny jsou trojvazné pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se střídají dva stejné široké proužky: při tom u jednoho z nich běží přímky na levo, u druhého na pravo.
2. K poznámce 3: Tkaniny ze skané příze:
Za tkaniny ze skaných přízí považují se všechny tkaniny, u nichž v osnově a v útku dohromady nepřipadají průměrně více než tři jednoduchá vlákna na jednu nit.
Toto omezení neplatí u tkanin zvaných kongres a tkanin k vyšívání; tyto spadají vždy, pokud jsou přitkány skané příze, pod tkaniny ze skaných přízí.
K čís. 145: Nábytkové látky bavlněné:
Za nábytkové látky bavlněné se nepovažují:
a) veškeré potištěné tkaniny bavlněné;
b) aksamity bavlněné, váží-li čtvereční metr méně než 400 g;
c) jiné bavlněné tkaniny:
a) v kusu barvené;
b) váží-li čtvereční metr méně než 250 g.
Ostatní shora neuvedené bavlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy) neb zařízení pokojů (látky na záclony a dekorace).
Pod pojem stolních a ložních pokrývek a nábytkových přehozů nespadá stolní prádlo (soupravy stolního prádla), které se bude vyclívati podle své povahy jako bavlněné, lněné neb polohedvábné tkaniny.
K čís. 153 c): Rukavice.
Stávkované nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek k třídám XVIII až XXII).
K čís. 161: Tkaniny ze lněné příze:
Tkaniny ze lněné příze s jednotnou atlasovou (satanovou) vazbou projednávají se ve smluvním styku jako nevzorkované tkaniny.
K čís. 180: Vlněné zboží tkané, výslovně nejmenované:
K příměskům hedvábí až do 8% váhy tkaniny nebude se při vyclívání přihlížeti.
K čís. 180a 1: Tkaniny halina a huňa:
Halma vyrábí se z hrubé vlny a váží čtvereční metr 800 g nebo více; používá se jí k různým čelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlaho atd.).
Huňa je proti kalině poněkud jemnější, hladší sukno, z podobného materiálu jako kalina. Je zpravidla silněji valchována než kalina a používá se jí k výrobě obyčejných domácích střevíců.
K čís. 180a 2: Pokrývky z odpadků:
Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediv a s útkem z méněcenných vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny; tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem.
K čís. 180c: Zásady pro vyclívání vlněného tkaného zboží podle hodnoty:
Vyclívání podle hodnoty vlněného tkaného zboží, výslovně nejmenovaného, děje se zásadně podle čisté (netto) fakturované ceny. Z fakturované ceny odečítá se tudíž rabat a pod. Zlaté koruny přepočítávají se podle kursu v den vyclívání. Při zboží, prodaném československým výrobcem přímo rakouskému odběrateli, je směrodatnou faktura, vystavená československým podnikem. Bylo-li prodáno zboží rakouskému odběrateli z rakouského svobodného skladiště komisionářem nebo pobočným závodem československého podniku, bere se v úvahu ona faktura, kterou rakouskému odběrateli vydá komisionář, pokud se týká pobočný závod.
Má-li celní úřad pochybnosti o správnosti fakturovaných cen, nastoupí rozhodčí řízení, předvídané v bodu 3. §u 21 rakouského celního řádu.
K čís. 181: Nábytkové látky vlněné:
K nábytkovým látkám vlněným nenáležejí:
a) aksamity vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 450 g.
b) jiné tkaniny vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 250 g.
Ostatní shora neuvedené vlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).
K čís. 182a: Sealskiny:
Sealskiny jsou tkaniny na způsob plyšů s bavlněnou osnovou a vlněným útkem, také potištěné a lisované; jiné zdrastěné vlněné látky, netkané na způsob floru; vyclívají se podle čís. 180.
K čís. 187c: Rukavice:
Stávkované nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek ke třídám XVIII až XXII).
K čís. 188d: Ženilkové koberce:
Tyto koberce s našívanými nebo navázanými třásněmi podléhají přirážce 20% ke clu za příslušný koberec.
K čís. 200 a čís 208: Nábytkové látky hedvábné a polohedvábné:
K nábytkovým látkám hedvábným a polohedvábným nenáležejí látky se zatíženým hedvábím.
K čís. 234a: Ostatní zboží pletené, též košíkářské, hrubé, surové:
Podle tohoto čísla vyclívají se také obyčejné koše z dřevových loubků (štěpek), nemořené, nebarvené, nepokostované aniž lakované, s jinými hmotami nespojené, tahového druhu, jako se jich užívá ku balení (rozesílání zboží). Barevný pruh z loubků na kraji takových košů vpletený zůstává při vyclívání nepovšimnut. Sem patří též hrubé kolébky z přírodního proutí.
K čís. 238b: Lompový papír balicí:
Lompový papír balicí, šedý nebo nahnědlý, v arších nebo v kotoučích, jehož 1 m2 váží 80-300 g, jest zcela obyčejný balicí papír. vyrobený z odpadků papíru a buničiny, který jest na obou stranách hrubý (nehlazený), a u něhož lze poznati příslušné obyčejné suroviny mdle nečistoty a uzlíků na povrchu.
K čís. 238 c): Patentní balicí papír.
Patentní balicí papír jest balicí papír hnědé barvy, vyrobený z hnědé dřevité drti bez přísady buničiny, podle povahy uložených vzorků.
K vyclívání patentního balicího papíru podle povahy uložených vzorků jsou zmocněny celní úřady ve Vídni, ve štýrském.Hradci, v Celovci, v Linci; Solnohradě, Inšpruku a v Bregenci.
K čís. 250: Tiskopisy.
Tiskopisy československého poštovního šekového úřadu [složenky, šeky v sešitech, seznamy k hromadným šekům, šekové platební poukázky, poukazy dobropisů, převodní příkazy, uplatní lístky (složenky), šekové poukázky, seznamy k hromadným převodním příkazům a obálky pro zasílání šeků a převodních příkazů] odbavují se ve smluvním styku beze cla.
K čís. 252c: Lékárnické kartonáže.
Za lékárnické kartonáže dlužno považovati krabičky, určené k lékárnickým účelům (krabičky zasouvací, kulaté a podobné, t. zv. krabičky lékárnické), jakož i krabičky skládací. vesměs, možno-li jejich použití k tomu účelu seznati z tištěného označení nebo pod.
K čís. 267: Oděv z kaučuku a t. d.:
Za základ pro výpočet. cla s přirážkou vezmou se ve smluvním styku smluvní cla čís. 265 a 266.
K čís. 270: hrubé látky, chemicky připravené a t. d.:
Hrubé látky z juty, lnu nebo konopí, chemicky připravené, nebo olejem, dehtem nebo tukovou směsí natřené nebo napuštěné, přikrývky a vozové plachty z nich, budou se vyclívati, když tato povaha zboží jest zachována, podle tohoto čísla bez ohledu na hustotu tkaniny.
Použití bavlněných přízí do čís. 13 po anglicku v útku nevylučuje, aby se projednávalo toto zboží jako hrubé látky.
K čís. 271 b): Lepenka na podlahu:
Lepenka na podlahu jest pokrývka na podlahu z lepenky, která jest napuštěna bitumenem, petrolejovou smůlou nebo asfaltem a pak opatřena pokostovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách, v síle nad 12 mm a ve váze 1000 g nebo více na 1 m2.
K čís. 287b: Jednoduché dámské polobotky:
Podšívka svršku této obuvi, jakož i povlak stélky (branzolu) musí býti zcela z bavlny nebo lnu; použití lepidel, také kaučuku, ke kašírování je přípustno. Za uzávěru bude sloužiti jednoduchý knoflík nebo jednoduchá kovová spona; jedna nebo dvě hladké příčné pásky jsou přípustny. Tato obuv nesmí býti jinak zdobena, nesmí míti podpatky "celokomtes" (podešve až přes krček podpatku); čistá fakturní cena této obuvi nesmí přesahovati 7 zlatých korun za pár.
Uložené vzorky mohou býti doplňovány, pokud se týče vyměňovány.
K čís. 288: Pantofle a domácí střevíce atd.:
Střevíce zvané huňa jsou střevíce, zhotovené z látky zvané huňa (bez ohledu na váhu tkaniny), s podrážkou z motouzu, z látky zvané huňa nebo z plsti. Ve smluvním styku nevylučuje vyclení jako střevíce huňa, jsou-li paty nebo přední části zesíleny vložkou z kartonu (lepenky), jakož i upravené k lepšímu opnutí nohy (na příklad knoflíky, přeskami nebo pružnými vložkami).
Podle čís. 288b vyclívá se též obuv tak zvaná mikádo. Obuv mikádo jest obuv z plsti nebo z látek na obuv, z tak zvané velbloudí srsti nebo z tak zvaných skotských látek (viz k čís. 180a 3), bez ohledu na váhu použité látky, s podešví z plsti a kůže nebo jen z kůže, nebo jen z plsti nebo motouzu nebo z kůže s mezipodešví z lepenky nebo z textilní látky. Připevnění podpatkových plátků, jakož i ozdobení třapci z jiných látek jest přípustné. Taková obuv může míti též stažený nart a patu.
K čís. 294c: Dřevěné uhlí:
Rakouská spolková vláda nezruší do 1. srpna 1932 cla prostý dovoz dřevěného uhlí na dovolovací list pro vysoké pecí a slévárny.
K čís. 301: Hole dřevěné nebo rákosové:
Spojení se zdířkou, tvořící dolní konec hole, z obyčejných nebo jemných látek zůstává při vyclívání bez povšimnutí.
K čís. 301 B: Nábytek atd.:
Podle tohoto čísla vyclívají se též reformní dětské židličky.
K čís. 302 a 303: Krabice:
Barevná, též bronzí, stříbrem nebo zlatem provedená vpálená nebo vtlačená označení firem, zboží nebo jakosti, tovární značky a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání nepovšimnuta.
K čís. 316 a): Technické sklo:
Za technické sklo se považuje: 1. Tyto předměty s drátěnou vložkou nebo bez ní: Luxferprismata, puclíkové (pupkovité) tabulky, skleněná písmena, misky pro vyvolávání fotografií a pro chirurgické nástroje s výlevkou nebo bez ní, kasety pro vyvolávání fotografických desek, vodoměrná skla a ochranná opatření k vodoměrným sklům, vásy a cylindry na mazavé oleje ke strojům, filtrovací trychtýře s vlisovanými rýhami, železniční návěštní kotouče, skla do lodních svítilen a lodní čočky, skleněné vlnité valchy, skleněné tyče pro průmysl nábytku a textilní, lahvové kuličky a jiné uzávěrkové kuličky, kuličky pro technické účele, kuličky pro mlýny;
2. tyto předměty pouze s drátěnou vložkou ochranná skla, plochá nebo polokulatá, zorná skla a skla pro pekařské pece.
Jest shoda v tom, že luxfer prismata nejsou pouze prismata Luxfer společnosti, požívající zákonné patentní ochrany, nýbrž všechna prismata jinaké podobné konstrukce.
K čís. 317 a) 1: Sklo k účelům osvětlovacím, malované:
Za sklo k osvětlovacím účelům dlužno považovati: Stínidla, koule, tulipány (zvané také manžety nebo misky k žárovkám), visací mísy (zvané také ampulové mísy), lustrové misky, osvětlovací misky rozevřené (zvané také vlámské misky), ampule (zvané také urny), stojací lampy, zvonce, ochranné hrušky, ochranné roury, kostky nebo jiná vícehranná skla, konečně podobné duté sklo, způsobilé výhradně k sestavení osvětlovacích těles.
K čís. 340a): Vápenec surový:
K čís. 340 a) patří surový vápenec (přírodní uhličitan vápenatý), nepálený, v kusech nebo mletý.
K čís. 355: Zvonivky a dlaždice:
Síla zjišťuje se na nejmenším místě; při tom však prohlubeniny, způsobené vtlačenými továrními známkami a značkami, jakož i pouze ojedinělé, při lisování nebo pálení vzniklé nepravidelnosti a konečně i snížené okraje zůstanou bez povšimnutí.
K čís. 363: Znojemské nádobí:
Je shoda, že se bude podle smluvní celní sazby pro t. zv. znojemské nádobí projednávati hliněné nádobí popsaného druhu bez ohledu na místo výroby.
K čís. 365a: Surové železo slévárenské:
Při dovozu surového slévárenského železa z Československa budou uznávána v rámci úmluvy o vzájemném uznávání vysvědčení o zkouškách zboží (příloha d ke článku XII. obchodní dohody ze 4. května 1921), vysvědčení vydávaná laboratořemi Pražské železářské společnosti, Vítkovického horního a hutního těžařstva a Báňské a Nutní společnosti o povaze surového slévárenského železa těmito podniky vyrobeného.
K čís. 375: Roury atd. z nekujné litiny:
Roury na tlak s kondensačními hrnci (syfony) vyclívají se stejně jako odpadové roury s vestavenými syfony, t. j. jako spojky rour tohoto sazebního čísla.
Jest shoda v tom, že československá vláda bude měsíce před uvedením v platnost cla na zboží tohoto čísla o tom vyrozuměna, aby jí bylo umožněno, vstoupiti s rakouskou vládou v jednání o výši těchto nových cel.
K čís. 381: Plechové zboží:
Jest shoda v tom, že v případě zvýšení cel na plechy (čís. 369) lze zvýšiti smluvní celní sazby pro plechové zboží o 125% přírůstku cla na plechy, jichž se používá k výrobě tohoto zboží.
Jako domácí a kuchyňské nářadí vyclívají se též kbelíky na uhlí, předložky před kamna a misky ke kamnům.
K čís. 407a: Zboží z nekujné litiny:
Kanalisační litina se zanýtovanými držadly, předem ulitými otvory, bude se odbavovati jako surová litina.
U kanalisační litiny pokládá se potažení asfaltem za hrubý nátěr.
Za kanalisační litinu se pokládají stokové mříže, vstupní rámy, vstupní poklopy, stokové uzávěry, dešťáky, vtokové trychtýře, skříňky na kohouty a uliční poklopy pro podzemní hydranty.
K čís. 407: Litina kamnová:
Do kusové váhy pětinkových kamen a pětinkových sporáků dlužno započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a nezdobená dvířka, která jsou buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalena.
K čís. 408: Pětinková kamna a pětinkové sporáky:
Do kusové váhy dlužno započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a dvířka, která jsou k nim buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalena.
K čís. 407a a k čís. 408a: Pětinková kamna a sporáky:
Při jinak neopracovaných pětinkových kamnech a sporácích zůstávají při vyclívání bez povšimnutí: sešroubování nebo snýtování jednotlivých součástí, upevnění uzávěr na kamnových dvířkách, jakož i - dojdou-li tato kamna a sporáky rozložené, vrtané nebo vyrážené otvory za účelem sestavení jednotlivých částí.
K čís. 408b: Koupací vany:
Jest shoda v tom, že československá vláda bude tři měsíce před zvýšením cla na Koupací vary tohoto čísla o tom vyrozuměna, aby jí bylo umožněno vstoupiti s rakouskou spolkovou vládou v jednání o výši nového cla.
K čís. 428: Armatury, petrolejové vařiče a t. d.:
Ucpávky všeho druhu u armatur, petrolejových a lihových vařičů a letovacích nástrojů zůstanou při vyclívání bez povšimnutí.
K čís. 439d 2a: Stroje k čištění luk od mechu:
Stroje k čištění luk od mechu jsou stroje na obdělávání luk, opatřené noži ve dvou řadách za sebou, které slouží k rozřezávání trávníku.
K čís. 441b a c: Speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary a sladovny:
Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí:
A. Pro cukrovary:
stroje na praní řepy,
řezací stroje na řepu,
difusery a difusní přístroje s příslušnými vývevami,
lisy na řízky,
filtrační lisy,
kalolisy,
lapače drti,
malaksery (též refrigeranty a kristalisatory),
saturatéry,
přístroje na vyprazdňování odstředivek (dechargeury),
přístroje k odlučování šťáv,
zařízení na síření šťáv,
separátory vápenného mléka,
přístroje na hašení vápna,
filtry (otevřené nízkotlaké filtry, uzavřené filtry skříňové, filtry na spodium),
přístroje na čištění šťáv aktivním uhlím,
zařízeni na regeneraci spodia,
lisy na kostkové tyčinky a kostkové desky a stroje na rozsekávání kostkových tyčinek a desek na kostky,
balicí stroje na cukr,
granulátory,
zařízení na prosévání cukru,
zařízení na mletí cukru,
zařízení na sušení řízků,
zvedací kola na řepu nebo vodu,
hrabicové transportéry řízků,
bagry na řízky,
dopravní a lisovací šrouby na řízky,
pásové transportéry,
korýtkové výtahy,
třasadlové dopravní žlaby,
výtahy na řepu,
Westonovy odstředivky,
odstředivky na cukrové homole,
čerpadla na brýdové vody,
čerpadla na vápenné mléko,
čerpadla na kal,
čerpadla na šťávy,
čerpadla na cukrovinu,
čerpadla na syrupy,
stroje na praní plachetek,
stroje na praní spodia,
stroje na mytí forem na cukr.