V případě, že by potřebný investiční kapitál Kč 24,750.000 byl opatřen vydáním 51/2% dílčích dlužních úpisů, jeví se rentabilita všech investic takto:
Výdaje:
|
1. Úroky: |
||
|
a) 51/2% úrok z obligací zaučených státem Kč 12,500.000.- |
Kč |
687.500.- |
|
b) 51/2% úroky z obligací zaručených Slovenskou zemí Kč 15,000.004.- |
Kč |
825.000.- |
|
c) 0% z vlastních prostředků kromě akciového kapitálu |
Kč |
- |
|
d) 4% zúročení státní zápůjčky Kč 7,000.000.- |
Kč |
2,800.000.- |
|
e) 6% zúročení zápůjčky u Ústřední sociální pojišťovny Kč 3,000.000.- |
Kč |
180.000.- |
|
Zúročení celého kapitálu |
Kč |
1,972.500.- |
|
2. Odpisy: |
||
|
úhrnem |
Kč |
3,070.004.- |
|
3. Udržovací náklady |
Kč |
1,535.004.- |
|
4. Nákup proudu a provozní výdaje |
Kč |
5,965.000.- |
|
amortisační poplatky Moravskoslezským elektrárnám a nájemné |
Kč |
400.0005.- |
|
5. Správní a obchodní výdaje: |
||
|
platy, daně pojištění, kancelářské výdaje atd. odhadem |
Kč |
1,300.000.- |
|
Roční výdaje úhrnem |
Kč |
14,242.500.- |
Roční příjmy:
|
1. Prodej proudu: |
||
|
z nakoupených 25,500.004 kWh počítá se prodej ročně ca 22,360.000 kWh při průměrné ceně 65 hal./kWh |
Kč |
14,534.000.- |
|
2. Nájemné z elektroměrů: |
||
|
počitadel bude asi 9000 kusů v provoze se středním nájemným Kč 30 ročně (v roce 1929 bylo 233.000 Kč) |
Kč |
270.000.- |
|
3. Manipulační a přezkoušecí poplatky ca |
Kč |
140.000.- |
|
4. Zisk na instalačních pracech a domovních přípojkách |
Kč |
100.000.- |
|
úhrnem |
Kč |
15,004.000.- |
Rekapitulace:
|
Příjmy úhrnem |
Kč |
15,004.000.- |
|
Výdaje úhrnem (incl. odpisy) |
Kč |
14,242.500.- |
|
Zbývá čistý zisk |
Kč |
761.500.- |
z něhož může býti vyplacena dividenda 5% na akciový kapitál 15,000.000 Kč.
Jest známo, že právě tato část Slovenska má zvlášť výhodné podmínky pro založení průmyslových podniků a je proto velmi důležité, aby elektrisace této části byla již s ohledem na tuto okolnost prováděna, aby stávajícím podnikům byla poskytnuta laciná elektrická energie a aby novým podnikům bylo umožněno jejich zřízení, pokud možno s nejmenšími investicemi.
Aby mohla společnost dosáhnouti cíle zde vytknutého, je třeba, aby si opatřila laciný a dlouhodobý úvěr, což však jest možné jen vydáním dílčích dlužních úpisů.
Jihoslovenské elektrárny akciová společnost v Komárně.
Společnost byla založena na ustavující valné hromadě dne 30. června 1926.
Akciový kapitál společnosti byl dosud vydán ve dvou emisích a to:
|
I. emise dne 30. června 1926 v částce |
Kč |
5,200.000.- |
|
II. emise dne 1. ledna 1929 v částce |
Kč |
4,800.000.- |
|
Celkový akciový kapitál činí tedy nyní |
Kč |
10,000.000.- |
|
nom. hodnoty, na němž jsou zúčastněni: |
||
|
stát |
Kč |
6,000.000.- |
|
země Slovenská |
Kč |
1,050.000.- |
|
okresy |
Kč |
222.000.- |
|
obce |
Kč |
1,758.000.- |
|
soukromníci |
Kč |
970.000.- |
|
úhrnem |
Kč |
10,000.000.- |
Náleží tudíž státu 60% akcií a veřejným korporacím vůbec více než 90% akcií.
Podnik společnosti byl prohlášen výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 7. září 1927, čj. 18-516/7-36.402 ai 1927 za elektrický podnik všeužitečný. Zároveň mu bylo přiděleno k zásobování elektrickou energií území býv. župy XVI. (Nitranské) a okresu komárenského z býv. župy XV. (Bratislavské). Uvedená oblast má rozlohu 6541 km2 a 498.500 obyvatelů. Zaujímá 10 politických okresů a to: Komárno, Nové Zámky, Stará Ďala, Parkáň, Nitra, Velké Topolčany, Vráble, Zlaté Moravce, Bánovce a Prievidza, úhrnem s 454 obcemi.
S vlastními elektrisačními pracemi začala společnost po provedení přípravných prací dne 1. ledna 1927, když najala státní elektrárnu v Komárně a začala s dodávkou elektrické energie do vystavěné již a jí převzaté sítě města Komárna a komárenského přístavu.
Od této doby vyvíjel se podnik rychlým tempem. Za dobu čtyř roků 1927-1930 rozšířila společnost své přespolní sítě na celém území okresů: Komárno, Stará Ďala, Nové Zámky a Parkáň a započala s elektrisací okresu Prievidza a Nitra.
Vývoj podniku je charakterisován těmito daty:
Délka primérních sítí činila koncem roku 1930: 298 km (v roce 1927: 94 km, v r. 1928: 198 km, v r. 1929: 271 km).
Sekundárních sítí v obcích bylo připojeno koncem roku 1930: 24 (v r. 1927: 4, v r. 1928: 11, v r. 1929: 18) v celkové délce 191 km (v r. 1927: 55 km, v r. 1928: 129 km, v r. 1929: 150 km).
Z celého počtu obyvatelstva oblasti společnosti 498.500 bylo společností zásobeno elektrickou energií v roce 1930: 99.632 (v r. 1927: 36.616, v r. 1928: 74.840, v r. 1929: 86.422).
Počet připojených velkoodběratelů činil koncem roku 1930: 28 (v r. 1927: 11, v r. 1928: 16, v r. 1929: 26) a přípojná hodnota jejich transformátorů v roce 1930: 2160 kVA (v r. 1921: 1012 kVA, v r. 1928: 1475 kVA, v r. 1929: 2058 kVA).
Prodáno bylo v roce 1930: 4,670.033 kWh (v r. 1927: 1,344.600 kWh, v r. 1928: 2,851.8611 kWh, v r. 1929: 4,281.069 kWh).
Příjem za prodanou elektrickou energii činil v roce 1930: 6,592.029,58 Kč (v r. 1926 - 1928 Kč 4,196.887,36, v roce 1929: 4,738.187,36 Kč).
|
I. |
Investice společnosti vyúčtované do konce roku 1929 činily podle závěrečných účtů okrouhle |
Kč |
17,765.400.- |
|
II. |
Kupní cena plynárny v Nových Zámcích, kterou společnost koupila, aby si zabezpečila dodávku elektrické energie, vyhrazenou smlouvou pro plynárnu |
Kč |
2,500.000.- |
|
III. |
Náklad staveb provedených v roce 1930: |
||
|
1. |
primérní vedení |
Kč |
882.000.- |
|
2. |
sekundární sítě a příslušenství |
Kč |
920.000.- |
|
3. |
budovy transformačních a přepínacích stanic |
Kč |
41.000.- |
|
4. |
elektroměry |
Kč |
152.800.- |
|
5. |
auta a vozidla |
Kč |
31.400.- |
|
6. |
investice ve státní elektrárně |
Kč |
160.300.- |
|
7. |
zařízení kanceláří a dílen |
Kč |
32.000.- |
|
8. |
nástroje a nářadí |
Kč |
6.300.- |
|
IV. |
Zakoupení Nitranské plynárny a elektrárny. |
||
|
Společnost zakoupila 100% akcií Elektrárny a plynárny, úč. spol. v Nitře, jichž zakoupení si vyžádalo okrouhle |
Kč |
10,000.000.- |
|
|
Za účelem elektrisace středních a severních okresů v oblasti společnosti jsou pro budoucí léta zamýšleny tyto investice: |
|||
|
V. |
pro rok 1931: |
||
|
1. |
primérní linky v délce as 136 km |
Kč |
4,179.000.- |
|
2. |
spínací stanice a ochranná zařízení |
Kč |
373.000.- |
|
3. |
transformační stanice a rozvodné sítě v 31 obcích |
Kč |
4,788.000.- |
|
4. |
elektroměry |
Kč |
100.000.- |
|
5. |
vozidla |
Kč |
- |
|
6. |
inventář |
Kč |
35.000.- |
|
7. |
nářadí |
Kč |
30.000.- |
|
Kč |
9,505.000.- |
||
|
VI. |
pro rok 1932: |
||
|
1. |
primérní linky 22 kV v délce as 79 km |
Kč |
2,439.800.- |
|
2. |
spínací stanice a ochranná zařízení v Šuranech, Nitře, Kesy Bátorové |
Kč |
940.000.- |
|
3. |
transformační stanice a rozvodné sítě ve 23 obcích |
Kč |
3,683.700.- |
|
4. |
elektroměry |
Kč |
115.000.- |
|
5. |
vozidla |
Kč |
40.000.- |
|
6. |
inventář a nářadí |
Kč |
50.000.- |
|
Kč |
7,268.500.- |
||
|
VII. |
pro rok 1933: |
||
|
1. |
primérní linky 22 kV v délce as 73 km |
Kč |
2,219.200.- |
|
2. |
spínací stanice Topolčany |
Kč |
180.000.- |
|
3. |
transformační stanice a rozvodné sítě v 16 obcích |
Kč |
2,075.000.- |
|
4. |
elektroměry |
Kč |
134.000.- |
|
5. |
vozidla |
Kč |
20.000.- |
|
6. |
inventář a nářadí |
Kč |
26.000.- |
|
Kč |
4,654.200.- |
||
|
VIII. |
pro rok 1934: |
||
|
1. |
přespolní linky 22 kV v délce as 79 km |
Kč |
2,407.000.- |
|
2. |
selektivní ochrana v Komárně |
Kč |
75.000.- |
|
3. |
transformační stanice a: rozvodné sítě ve 14 obcích |
Kč |
1,795.900.- |
|
4. |
elektroměry |
Kč |
119.000.- |
|
5. |
vozidla |
Kč |
50.000.- |
|
6. |
inventář a nářadí |
Kč |
21.000.- |
|
Kč |
4,467.960.- |
||
|
IX. |
pro rok 1935: |
||
|
1. |
primérní linky v délce asi 36 km |
Kč |
1,095.000.- |
|
2. |
transformační stanice a rozvodné sítě v 11 obcích |
Kč |
1,250.900.- |
|
3. |
elektroměry |
Kč |
105.000.- |
|
4. |
vozidla |
Kč |
46.000.- |
|
5. |
inventář a nářadí |
Kč |
14.000.- |
|
Kč |
2,504.900.- |
||
|
X. |
Příspěvek na stavbu parní centrály v Handlové |
Kč |
5,500.000.- |
Rekapitulace:
|
I. |
Investice provedené do konce roku 1929 |
Kč |
17,765.000.- |
|
II. |
Zakoupení plynárny v Nových Zámcích |
Kč |
2,500.000.- |
|
III. |
Náklad staveb provedených v roce 1930 |
Kč |
2,255.800.- |
|
IV. |
Zakoupení Elektrárny a plynárny, ú: s. v Nitře |
Kč |
10,000.000.- |
|
Provedené investice úhrnem |
Kč |
32,520.800.- |
|
|
V. |
Stavební program pro rok 1931 |
Kč |
9,505.000.- |
|
VI. |
Stavební program pro rok 1932 |
Kč |
7,268.500.- |
|
VII. |
Stavební program pro rok 1933 |
Kč |
4,654.200.- |
|
VIII. |
Stavební program pro rok 1934 |
K č |
4,467,900.- |
|
IX. |
Stavební program pro rok 1935 |
Kč |
2,504.900.- |
|
X. |
Příspěvek na stavbu parní centrály v Handlové |
Kč |
5,500.000 |
|
Úhrnem |
Kč |
66,421.300.- |
Podle finančního programu společnosti mají býti shora uvedené investice uhrazeny takto:
I. Akciovým kapitálem:
|
a) |
dosud upsaným a splaceným |
Kč |
10,000.000.- |
|
b) |
zbytkem II. emise |
Kč |
2,000.000.- |
|
II. |
Vlastními prostředky uloženými do fondů: |
||
|
a) |
stav koncem roku 1929 okrouhle |
Kč |
5,097.000.- |
|
b) |
dotace valným shromážděním za rok 1929 všeobecnému reservnímu fondu a obnovovacím u fondu okrouhle |
Kč |
168.000.- |
|
c) |
ažio z druhé časti II. emise po odečtení poplatků |
Kč |
180.000.- |
|
d) |
vlastními prostředky, které budou uloženy do amortisačního fondu v roce 1930 - 1935 celkem asi |
Kč |
18,390.000.- |
|
e) |
stavebními příspěvky obcí připojených v roce 1930 - 1935 |
||
|
1. |
ve formě podmínečně zúročitelné zápůjčky Kč 2,166.000 |
||
|
2. |
fond perdu Kč 9,690.000 |
Kč |
11,856.000.- |
|
f) |
udělenou státní subvencí na stavbu primérních vedení as |
Kč |
480.000.- |
|
Takto bude uhrazeno |
Kč |
48,171.000.- |
|
|
Celkové investice společnosti |
Kč |
66,421.000.- |
|
|
Zbývá ještě k úhradě částka |
Kč |
18,250.000.- |
|
|
ku kterémuž účelu hodlá společnost vydati obligace v nom. hodnotě |
Kč |
20,000.000.- |
|
|
poněvadž výdaje a kursovní ztráty při vydání a umístění těchto dlužních úpisů dosáhnou podle dosavadních zkušeností částky |
Kč |
1,750.000.- |
Za polovinu těchto dílčích dlužních úpisů má převzíti záruku stát, za druhou polovinu země Slovenská.
Podle § 10 stanov a podle § 6 zákona č. 438/1919 Sb. z. a n. jest společnost oprávněna s povolením státní správy vydati dílčí dlužní úpisy až do dvojnásobné výšky skutečného splaceného akciového kapitálu.
Rentabilita podniku, které se s největší pravděpodobností docílí po provedení shora uvedených investic v předpokladu, že na částečnou úhradu investic podaří se společnosti umístiti 5,5% dílčích dlužních úpisů v nom. hodnotě 20 mil. Kč, je tato:.
Roční příjmy:
|
1. |
za dodanou elektrickou energii: |
||
|
úhrnem za 13,685.000 kWh |
Kč |
10,874.900.- |
|
|
2. |
nájemné z elektroměrů |
Kč |
296.000.- |
|
3. |
příspěvky obcí za projekty |
Kč |
54.000.- |
|
4. |
pára, voda aj. příjmy podle výsledků dosud docílených |
Kč |
140.000.- |
|
5. |
zisk z plynárny v Nových Zámcích a z plynárny a elektrárny v Nitře |
Kč |
1,367.400.- |
|
Roční příjmy úhrnem |
Kč |
12,732.300.- |
Roční výdaje společnosti budou činiti:
|
1. |
kapitálové výdaje: |
||
|
a) |
úroky 5,5% z dlužních úpisů 20 mil. Kč nom. hodnoty |
Kč |
1,100.000.- |
|
b) |
úmor zápůjčky 2,87% |
Kč |
574.000.- |
|
2. |
odpisy z investic podniku Kč 53,921.000 |
Kč |
4,352.000.- |
|
3. |
udržovaní zjištěné odhadem |
Kč |
392.000.- |
|
4. |
provoz ní náklady: |
||
|
a) |
provozní hmoty Kč 3,104.000.- |
||
|
b) |
nájemné, mzdy aj. náklady Kč 1,162.000 |
Kč |
4,266.000.- |
|
5. |
Správní režie |
Kč |
1,260.000.- |
|
Úhrnem roční výdaje |
Kč |
11,944.000.- |
Rekapitulace:
|
Příjmy incl. hrubého zisku podniků tvořících majetek společnosti (plynárna v Nových Zámcích a plynárna a elektrárna v Nitře) |
Kč |
12,732.300.- |
|
Výdaje incl. úroku a úmoru vypůjčeného kapitálu incl. odpisů |
Kč |
11,944.000.- |
|
Zisk |
Kč |
788.300.- |
|
tj. 6,57% z akciového kapitálu. |
Společnost je tudíž s to ze svých příjmů hraditi všechny výdaje, své investice řádně odpisovati, vypůjčený kapitál zúrokovati 5,5% a umořiti ho během 20 roků. Dále může na akciový kapitál vypláceti 5% dividendu a Kč 189.000.- ukládati do reservních fondů. Za těchto okolností je tudíž společnost aktivní.
Podle provedených již disposic má býti tato společnost ještě v r. 1931 sloučena se Západoslovenskými elektrárnami, akciovou společností v Bratislavě.
Východoslovenské elektrárny, akciová společnost v Košicích.
Společnost byla založena na ustavující valné hromadě dne 17. ledna 1929.
Původní akciový kapitál Kč 5,500.000.- byl usnesením mimořádné valné hromady ze dne 25. října 1930 na základě povalení ministerstva vnitra ze dne 15. září 1930, č. j. 60.038/1930/15 zvýšen na Kč 12,000.000-. Podle výsledku upisování této druhé emise bude akciový kapitál rozdělen takto:
|
stát |
Kč |
4,000.000.- |
|
země Slovenská |
Kč |
1,500.000.- |
|
okresy |
Kč |
1,000.000.- |
|
obce |
Kč |
3,500.000.- |
|
soukromý kapitál |
Kč |
2,000.000.- |
|
úhrnem |
Kč |
12,000.000.- |
takže veřejným činitelům bude náležeti 83% akciového kapitálu.
Také účelem této společnosti jest sloužiti soustavné elektrisaci tím, že stavbou dálkových vedení spojí stávající elektrárny k cíli jejich racionelního využití a v těchto elektrárnách získanou elektrickou energii rozšíří ve své oblasti.
Podnik společnosti byl prohlášen za elektrický podnik všeužitečný výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 13. prosince 1929, č. j. 18-1579/4-65.242-1929, při čemž mu byly k elektrisaci přiděleny tyto okresy: Spišsko-Staro-Veský, Kežmarský, Popradský, Spišsko-Novo-Veský, Levočský, Staro-Lubňanský, Lipianský, Prešovský, Gelnický, Moldavský Košický, Košice - Město se zřízeným magistrátem, Sečovský, Vranovský, Giraltovský, Bardejovský, Stropkovský, Medzilaborský, Humencký, Michalovský, Královo-Chlumecký Velko-Kapušianský, Sobranecký a Sninanský. V této oblasti je 738.743 obyvatelů, 1172 obcí a její rozloha činí 14.411 km2, tj. 30% celého území země Slovenské.
Poněvadž elektrisace celé oblasti vyžaduje velkých nákladů, bylo její provedení rozděleno na dvě etapy po třech letech a to první etapu v letech 1930 - 1932 a druhou etapu v letech 1933 - 1935.
I. etapa.
Na počátku první etapy bylo nutno především postarati se o dostatečný zdroj elektrické energie, který by postačil aspoň do té doby, než bude přikročeno k vybudování vlastní kalorické výrobny, která by sloužila jako důležitý výpomocný zdroj energie i sousedním všeužitečným podnikům, tj. Středoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Báňské Bystřici a Spojeným elektrárnám severozápadního Slovenska, akciové společnosti v Žilině, zejména ve východních částech jejích oblastí.
Společnost zabezpečila si proto od Městských veřejných podniků v Košicích výkon o 2500 kVA, který v první etapě její činnosti postačil, poněvadž její výrobny disponují vodní silou o 250 kVA a parní silou 1000 kVA, která však může býti použita jen jako špičková reserva.
Po obstarání výkonu byly vykoupeny elektrárny s celým zařízením v Kežmaroku, Levoči, Spišském Podhradí, v Prešově a v Michalovcích, které pracovaly nehospodárně a dodávaly proud jen ve večerních hodinách nebo dodávaly proud zastaralého systému.
Poněvadž akvisice v obcích pokračovala intensivně, bylo nutno postaviti 272 km vedení o napětí 22.000 V, na které bude připojeno zmíněných pět měst a přilehlé obce. Za prvé dva roky činnosti podařilo se společnosti získati pro soustavnou elektrisaci 130 obcí, v důsledku čehož bude nutno postaviti dalších 396 km vedení o 22.000 V. Za tohoto rozvoje elektrisace na východním Slovensku nebude ovšem možno vystačiti s dosavadními zdroji energie a bude nutno přikročiti k vybudování vlastní elektrárny, která by spolupracovala s elektrárnou v Košicích a s novou elektrárnou Podkarpatoruských elektráren, akciové společnosti v Užhorodě.
V první etapě mají býti investovány tyto částky:
Je třeba poznamenati, že do těchto investic jsou započteny též staré investice elektráren v Kežmaroku a v Prešově, poněvadž po fusi těchto elektráren s Východoslovenskými elektrárnami bude majetek všech těchto elektráren sloučen.
|
Investice do konce roku 1930 |
Kč |
31,734.247.- |
||
|
Další investice v první etapě: |
||||
|
1. nová elektrárna |
Kč |
15,000.000.- |
||
|
2. 124 km vedení o 22.000 V |
Kč |
5,000.000.- |
Kč |
20,000.000.- |
|
úhrnem |
Kč |
51,734.247.- |
||
Náklad na vybudování sekundárních sítí a transformačních stanic v obcích hradí si obce samy.
II. etapa.
V druhé etapě bude především přikročeno, prohloubení konsumu, což bude možno uskutečniti další stavbou dálkových vedení a výkupem elektráren.
|
1. |
Z dálkových vedení bude nutno postaviti vedení Levoča - Spišské Podhradí - Prešov, |
|||||
|
Prešov - Sabinov - Rad - Královský Chlumec - Čop, Vyšný Olčvár - Sečovce, přestavba vedení Trebišov - Vranov, Poprad - Kežmarok, úhrnem 177 km |
Kč |
6,280.000.- |
||||
|
2. |
Výkup a rekonstrukce elektráren za účelem dosažení soustavnosti a snížení cen proudu, které jsou v některých městech zvláště vysoké |
Kč |
5,500.000.- |
|||
|
Ve druhé etapě úhrnem |
Kč |
11,780.000.- |
||||
|
Souhrn investic |
||||||
|
v I. etapě |
Kč |
51,734.247.- |
||||
|
v II. etapě |
Kč |
11,780.000.- |
||||
|
úhrnem |
Kč |
63,514.247.- |
||||
|
Úhrada má býti opatřena takto: |
||||||
|
1. |
akciový kapitál |
Kč |
12,000.000.- |
|||
|
2. |
fondy |
|||||
|
převzaté od Kežmarské a Prešovské elektrické úč. spol. |
Kč |
5,795.000.- |
||||
|
vlastní reservní fond z ažia při emisích akcií |
Kč |
1,070.000.- |
||||
|
5%ní odpisy z investované částky Kč 51,734.000 |
Kč |
5,173.000.- |
Kč |
12,038.000.- |
||
|
3. |
zápůjčky |
|||||
|
a) |
v dílčích dlužních úpisech se zárukou státní Kč 10,000.000.- se zárukou zemskou Kč 15,000.000.- celkem |
Kč |
25,000.000.- |
|||
|
b) |
ostatní zápůjčky |
Kč |
14,476.247.- |
Kč |
39,476.247.- |
|
|
Úhrnem |
Kč |
63,514.247.- |
||||
|
Rentabilita po konečné výstavbě pak jeví se asi takto: |
||||||
|
I. |
Kapitálová služba: |
|||||
|
1. |
úrok: |
|||||
|
51/2% z dílčích dlužních úpisů |
Kč |
25,000.000.- |
Kč |
1,375.000.- |
||
|
0% z vlastních prostředků |
Kč |
12,038.000.- |
||||
|
z ostatních dluhů |
Kč |
14,476.247.- |
Kč |
1,400.000.- |
||
|
Kč |
2,775.000.- |
|||||
|
2. |
úmor: |
|||||
|
odpis celého zařízení vzhledem k tomu, že některá zařízení je nutno rychleji odepsati, béře se 5% ročně z Kč 63,514.247.- |
Kč |
3,175.712- |
||||
|
Kč |
5,950.712.- |
|||||