Příjem za prodanou elektrickou energii činil v roce 1930: 15,163.451,32 Kč (v r. 1926: 3,386.029,30 Kč, v r. 1927: 6,424.670,29 Kč, v r. 1928: 9,797.363,71 Kč a v r. 1929: 12,274.234,32 Kč).
|
I. |
Investice vyúčtované do konce r. 1929 činily podle závěrečných účtů Kč 34,393.088.35 čili okrouhle |
Kč |
34,393.000.- |
|
II. |
Do konce r. 1929 ve stavbě se nacházející a na investiční účet ještě neprovedené stavby činily podle závěrečných účtů za r. 1929 Kč 1,9.56.236,35, okrouhle |
Kč |
1,957.000.- |
|
III. |
Náklad na stavby prováděné v r. 1930: |
||
|
1. |
Stavba 22.000 V vedení Trnava - Modrá - Svatý Jur - Račištorf, čímž byl docílen třetí okruh na Bratislavu, |
||
|
2. |
stavba druhého 22.000 V vedení Bratislava- Stupava, |
||
|
3. |
stavba 22.000 V vedení Kerestur - Beregseg, |
||
|
4. |
stavba 22.000 V vedení N. Město - St. Turá - Myjava - Sobotiště - Senica, |
||
|
5. |
stavba 22.000 V dálkového vedení Senica - Šašín - Mor. Sv. Ján, |
||
|
6. |
stavba 22.000 V přípojek do Hlubokého - vojenská střelnice, do Jablonice a do Brezové do V. a M. Šenkvic, do Vrbovců, do Malacek a do vojenských lesních podniků, do Trnovce, do Mostové Kerti, do Děvínské Nové Vsi, do Cerové Lískové, do Děvína, |
||
|
7. |
rozšíření sekundární rozvodné sítě v Račištorfu, |
||
|
8. |
přechod z 5000 V na 22.000 V v oblasti Sv. Jur - Pezinok - Modrá |
||
|
9. |
rekonstrukce 22.000 V vedení Bratislava - Trnava na 44.000 V, |
||
|
10. |
Westinghouská ochrana proti přepnutí pro 44.000 V vzdušné stanice v Bratislavě s upevňovacími konstrukcemi, |
||
|
11. |
rozšíření provozního telefonu o trať Beregseg - Nové Město, |
||
|
12. |
doplnění aparatury v transformační stanici u Dynamitky, |
||
|
13. |
rozšíření parní elektrárny v Trnavě o 7.500 kW a přechod na 35 atm. prov. tlak, |
||
|
14. |
převzetí senické elektrárny, |
||
|
15. |
zakoupení obecní elektrárny v Malackách a vybudování transformační stanice k ní, |
||
|
16. |
různý drobný inventář a jiná zařízení na zvýšení provozní bezpečnosti, |
||
|
17. |
2000 nových elektroměrů jedno- a trojfázových |
||
|
ad III. úhrnem |
Kč |
13,941.000.- |
|
|
IV. |
Náklad na stavby, které jsou v programu v roce 1931 a 1932: |
||
|
1. |
Stavba 22.000 V vedení Mor. Sv. Jan - Malacky |
Kč |
300.000.- |
|
2. |
stavba 22.000 V vedení Trnava - Jablonica - Senica |
Kč |
1,500.000.- |
|
3. |
zesílení stávajícího 22.000 V vedení Modrá - Sv. Jur a Račištorf - Bratislava |
Kč |
545.000.- |
|
4. |
stavba 22.000 V vedení Modrá - Nadaš - Píšťany pod Malými Karpaty |
Kč |
1,580.000.- |
|
5. |
stavba 22.000 V vedení Becko - Víska, Rakoluby - Hrádek a Louka |
Kč |
600.000.- |
|
6. |
příplatky na rozvodné sítě, transformační stanice, přípojky do obcí, které budou částečně hrazeny společností |
Kč |
400.000.- |
|
7. |
3000 nových elektroměrů jedno- a trojfázových |
Kč |
500.000.- |
|
8. |
reservní transformátory |
Kč |
200.000.- |
|
9. |
ostatní drobný inventář a jiná zařízení pro zvýšení provozní bezpečnosti |
Kč |
400.000.- |
|
úhrnem |
Kč |
6,025.000.- |
V. Zakoupení hlohovecké elektrárny.
Společnost zakoupila 100% akcií Elektrářské účastnické společnosti v Hlohovci, čímž se tento velmi významný elektrárenský podnik jsoucí dosud v cizích rukách vřadil do rámce soustavné elektrisace. Zakoupení akcií vyžádalo si nákladu okrouhle Kč 19,500.000-.
VI. Stavba vlastní elektrárny v Bratislavě.
Výše uvedených investic bude, jak je patrno, použito z největší části k tomu, aby mohla býti vybudována hlavní dálková vedení a aby tak bylo umožněno připojení nových obcí a objektů, které se o připojení hlásí; dále bude jich použito k úplné výstavbě trnavské elektrárny, jakož i ke zvýšení provozní jistoty dodávky proudu.
Avšak s tímto dalším vzrůstem podniku stoupne též potřeba elektrického proudu a nebude stačiti dnešní, jakož i zvětšený výkon elektráren společnosti. Tyto elektrárny není již možno ještě dále dobře rozšiřovati, neboť podstatné zvětšování Dieselových elektráren není možné z důvodů národohospodářských, a zvětšování trnavské elektrárny bude narážeti na technické potíže. Bude proto třeba opatřiti nový zdroj elektrické energie. Řešením, které se jeví v západním Slovensku výhodným, je postavení nové moderní velkoelektrárny v Bratislavě, z níž by byla kryta potřeba proudu pro celé západní Slovensko a v níž by se po případě i teplo paliva využitkovalo na základě nejmodernějších poznatků tepelné techniky. Je to spojení elektrárny s teplárnou, kde se ještě i pára vykonavší svoji elektrickou práci v turbinách využitkuje tak, že se prodá pro topné účele průmyslovým a jiným odběratelům.
Náklad na tuto stavbu bude v první výstavbě (17.000 kW) činiti Kč 35,000.000.-.
Rekapitulace.
|
I. |
Do konce r. 1929 provedené a vyúčtované investice |
Kč |
34,393.000.- |
||||
|
II. |
Do konce r. 1929 nedokončené stavby |
Kč |
1,957.000.- |
||||
|
III. |
V r. 1930 prováděné stavby |
Kč |
13,941.000.- |
||||
|
IV. |
Stavební program pro rok 1931 a 1932 |
Kč |
6,025.000.- |
||||
|
V. |
Zakoupení hlohovecké elektrárny |
Kč |
19,500.000.- |
||||
|
VI. |
Stavba vlastní elektrárny v Bratislavě |
Kč |
35,000.000.- |
||||
|
úhrnem |
Kč |
110,816.000.- |
|||||
|
Tyto investice hodlá společnost uhraditi takto: |
|||||||
|
a) |
Dosud povoleným akciovým kapitálem |
Kč |
20,000.000.- |
||||
|
b) |
Reservními fondy do konce r. 1929, a to: |
||||||
|
stav ke konci r. 1929 |
Kč |
2,447.109,90 |
|||||
|
dotace valným shromážděním za r. 1929 |
Kč |
431.362,30 |
|||||
|
Kč |
2,878.472,20 |
||||||
|
čili okrouhle |
Kč |
2,878.500.- |
|||||
|
c) |
Vlastními prostředky, uloženými do konce r. 1929 do odpisového fondu Kč 6,992.341,01, čili okrouhle |
Kč |
6,992.500.- |
||||
|
d) |
Zamýšlenou čtvrtou emisí akcií v částce Kč 10,000.000.-, čímž bude akciový kapitál zvýšen na Kč 30,000.000.- |
Kč |
10,000.000.- |
||||
|
e) |
Ažio čtvrté emise činí Kč 1,700.000.-, emisní poplatky a jiné výdaje s vydáním akcií spojené budou činiti Kč 340.000.-, takže zbývá |
Kč |
1,410.000.- |
||||
|
f) |
Vlastními prostředky, které budou v rocích 1930 až 1932 uloženy do odpisového fondu: |
||||||
|
1930 vyúčtované investice asi |
Kč |
45,000.000.- |
|||||
|
odpisy odhadem |
Kč |
4,000.000.- |
|||||
|
19931 vyúčtované investice asi |
Kč |
54,000.000.- |
|||||
|
odpisy odhadem |
Kč |
4,700.000.- |
|||||
|
1932 vyúčtované investice asi |
Kč |
60,000.000.- |
|||||
|
odpisy odhadem |
Kč |
5,000.000.- |
Kč |
13,700.000.- |
|||
|
Odpisy v minulých letech byly tyto: |
|||||||
|
1926 investice Kč 11,612.789.-, odpis Kč 687.867- |
|||||||
|
1927 investice Kč 17,753.795.-, odpis Kč 966.601.- |
|||||||
|
1928 investice Kč 24,673.879.-, odpis Kč 2,034.359.- |
|||||||
|
1929 investice Kč 34,93.088.-, odpis Kč 3,124.144.- |
|||||||
|
g) |
Stavební příspěvky na ztracený fond od obcí a velkoodběratelů proudu na stavbu dálkových vedení |
Kč |
600.000.- |
||||
|
h) |
Očekávanou státní subvencí na primérní přípojky a vedení již postavená a projektovaná |
Kč |
1,200.000.- |
||||
|
ch) |
Úhrada vlastními prostředky úhrnem |
Kč |
56,781.000.- |
||||
|
i) |
Konsolidovanými zápůjčkami se zárukou Slovenské země: |
||||||
|
Zápůjčka od Zemské banky z r. 1925 |
Kč |
2,000.000.- |
|||||
|
zápůjčka od Zemské banky z r. 1930 |
Kč |
9,000.000.- |
|||||
|
zápůjčka od Ústřední sociální pojišťovny v r. 1931 projednávaná |
Kč |
10,000.000.- |
Kč |
21,000.000.- |
|||
|
Společnost má kromě těchto zápůjček ještě jednu z r. 1930 od Ústřední sociální pojišťovny na Kč 4,000.000.- se zárukou Slovenské země. Tato nemůže však přijíti v úvahu, poněvadž zanikne, jakmile budou vydány obligace Západoslovenských elektráren, jimiž bude tato zápůjčka vyplacena, resp. konvertována. |
|||||||
|
j) |
Úvěrem v obchodních bankách |
Kč |
1,035.000.- |
||||
|
Výše uvedeným způsobem uhrazeno |
Kč |
78,816.000.- |
|||||
|
Úhrnné investice společnosti |
Kč |
110,816.000.- |
|||||
|
Zbývá ještě k úhradě částka |
Kč |
32,000.000.- |
|||||
|
ke kterémužto účelu společnost hodlá vydati obligace v nom. hodnotě |
Kč |
35,000.000.- |
|||||
poněvadž výdaje a kursovní ztráty při vydání a umístění těchto dalších dluhopisů dosáhnou podle dosavadních zkušeností částku Kč 3,000.000.-.
Polovina byla by vydána se státní zárukou a polovina se zárukou země Slovenské.
Podle modifikovaného § 17 stanov a podle § 6 zákona č. 438/1919 Sb. z. a n. jest společnost oprávněna s povolením státní správy vydati dílčí dlužní úpisy až do dvojnásobné výšky skutečně zaplaceného akciového kapitálu, a to za týchž podmínek, jaké byly shora uvedeny u Středoslovenských elektráren.
Společnost projednává toho času s městskou elektrárnou v Bratislavě podstatné zvětšení již stávajícího ujednání na dodávku proudu. Poněvadž to však není dosud ještě dojednáno nepočítá se při následujících výpočtech rentability vůbec s touto okolností a omezuje se na ostatní obchody a dodávky již existující a na takové, které již má společnost pevně dojednány.
Dodávka proudu v r. 1932 po výstavbě nové elektrárny v Bratislavě bude minimálně 282 mil. kWh ročně, při lepším zaměstnání připojeného a dojednaného průmyslu může se však lehce dosáhnouti až 31 mil. kWh ročně. V případě docílení shora uvedené dohody s městskou elektrárnou v Bratislavě stoupne roční dodávka proudu na 44 až 48 mil. kWh ročně. Počítá se však pro jistotu jen s roční dodávkou proudu 28,2 mil. kWh, čemuž odpovídá roční výroba proudu 30,5 mil. kWh, když se připočtou elektr. ztráty v přenosu.
Podle toho bude přibližný roční příjem tento:
|
1. Za proud: |
||
|
Podle shora uvedené úvahy prodá se ročně nejméně 282 mil. kWh. |
||
|
V r. 1929 byl za 16,567.007 kWh docílen příjem Kč 10,645.336,12, zvětšený o uhlí dodané in natura za Kč 1,628.898,90, tj. úhrnem Kč 12,274.235,02. |
||
|
Pro rok 1931 z opatrnosti nebéře se příjem v témž poměru, nýbrž jen |
Kč |
19,740.000.- |
|
2. Nájemné z elektroměrů |
Kč |
360.000.- |
|
3. Poplatky manipulační a přezkoušecí |
Kč |
100.000.- |
|
4. Zisk na instalačních pracech |
Kč |
140.000.- |
|
5. Celkový příjem Elektrářské úč. spol. v Hlohovci |
Kč |
6,250.000.- |
|
Celkové příjmy |
Kč |
26,590.000.- |
Naproti tomu budou s podnikáním společnosti spojeny tyto roční výdaje:
|
1. |
úroky: |
||||
|
5,5% úrok z nom. hodnoty obligací v celkové částce 3.5 mil. Kč |
Kč |
1,925.000.- |
|||
|
71/4% ze zápůjčky 2 mil. Kč u Zemské banky z r. 1925 |
Kč |
45.000.- |
|||
|
6,5% ze zápůjčky 9 mil. Kč u Zemské banky z r. 1930 |
Kč |
585.000.- |
|||
|
6% ze zápůjčky 10 mil. Kč projednávané v r. 1931 |
Kč |
600.000.- |
|||
|
81/2% z bankovního úvěru 1,035.000.- Kč |
Kč |
88.000.- |
Kč |
3,343.000.- |
|
|
2. |
Odpisy: |
||||
|
Vzhledem k tomu, že některá zařízení je třeba rychleji odepsati, počítá se s 5%ním odpisem z investicí |
Kč |
110,816.000.- |
Kč |
5,541.000.- |
|
|
3. |
Udržovací náklady odhadem |
Kč |
3,300.000.- |
||
|
4. |
Provozní výdaje: |
||||
|
a) výdej za palivo v parních a Dieselových centrálách |
Kč |
5,274.000.- |
|||
|
b) odběr povinný z cizích elektráren |
Kč |
576.000.- |
|||
|
c) výdaje za platy a mzdy provozu |
Kč |
1,000.000.- |
Kč |
6,850.000.- |
|
|
5. |
Správa a obchodní výdaje: |
||||
|
Platy, pojištění, daně, kanc. výdaje atd. odhadem |
Kč |
1,500.000.- |
|||
|
6. |
Celkové výdaje Elektrářské úč. spol. v Hlohovci budou činiti podle přesných výpočtů incl. 5%ní odpis z kupní ceny 19,5 mil. |
Kč |
4,243.000.- |
||
|
celkové výdaje |
Kč |
24,777.000.- |
|||
Rekapitulace:
|
Příjmy úhrnem |
Kč |
26,590.000.- |
|
Výdaje incl. zúročení kupní ceny za hlohovecký podnik a incl. 5%ních odpisů všech investic Západoslovenskýeh elektráren a kupní ceny za hlohovecký podnik |
Kč |
24,777.000.- |
|
Zbývá čistý zisk |
Kč |
1,813.000.- |
|
z něhož může býti vyplacena 5%ní dividenda z akciového kapitálu Západoslovenských elektráren 30 mil., tj. |
Kč |
1,500.000.- |
|
a zbývá ještě částka |
Kč |
313.000.- |
|
k zvláštnímu dotování fondu resp. k volnému nakládání. |
Při výpočtu rentability bylo postupováno opatrně. Tak na př. byla zvolena střední cena prodaného proudu (spolu i s maloodběrem) jen za 70 hal. za 1 kWh, ač možno očekávati, že tato střední cena bude vyšší, neboť dosud společnost zásobuje proudem hlavně velkokonsumenty, kteří mají cenu nižší, a jen menší počet obcí, kdežto budoucně rozšíří se poměrně daleko více elektrisace venkovských obcí, než připojování velkokonsumu, který je dnes už z větší části elektrickým proudem zásoben. Tím bude nabývati převahu drobně prodaný proud a bude se tak o něco zlepšovati i střední cena proudu. Další zlepšení kalkulace může nastati tím, že po vybudování nové elektrárny (teplárny) s vyšším tlakem páry a se vším zařízením pro nejhospodárnější využití paliva klesne pravděpodobně značně výdaj za uhlí.
Je tedy pravděpodobné, že předvídaný roční čistý zisk per 1,813.000 Kč se ještě zvětší, a již tento přebytek bude zajišťovati splácení dílčích dlužních úpisů při jejich slosování.
Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, akciová společnost v Žilině.
Společnost byla založena, na ustavující valné hromadě dne 29. září 1922.
Za elektrický podnik všeužitečný byl její podnik prohlášen výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 8. října 1925, č. j. 18-512/1-42.051 ai 1925, při čemž mu bylo přiděleno k zásobování elektrickou energií území v rozloze 7.915,09 km2 s 576 obcemi a 499.424 obyvateli v býv. župě povážské a podtatranské.
Původně upsaný akciový kapitál společnosti Kč 3,600.000.- byl postupně - po vydání dvou dalších emisí - zvýšen na Kč 10,000.000.-, z nichž náleží:
|
státu |
Kč |
5,749.000.-, |
|
Slovenské zemi |
Kč |
1,000.000.- |
|
ostatním veřejným korporacím (města a obce) |
Kč |
342.200.- |
|
soukromníkům |
Kč |
2,908.800.- |
|
Úhrnem |
Kč |
10,000.000.- |
Náleží tedy státu absolutní většina, tj. 57,49% akciového kapitálu. Akcie znějí na podatele a mají nominální hodnotu Kč 200.-, takže počet vydaných akcií jest 50.000. Kapitál tento se zvyšuje v r. 1931 na 75,000.000 Kč.
Společnost začala svoji činnost v Žilině tím, že vystavěla hydroelektrárnu na Rajčance a výkonu ca 220 HP a zabezpečila tak místní parní elektrárně scházející výkon. Již v roce 1926 převzala společnost na základě kupní smlouvy do vlastnictví tuto místní parní centrálu se sekundární sítí a celým elektrickým zařízením a získala tak bezpečný základ pro další podnikání.
Na základě smlouvy s městem Žilinou, avšak též i z důvodů hospodářských a provozních musila býti tato místní elektrárna v Žilině zastavena a zásobování města Žiliny a okolí bylo rozřešeno tak, že bylo postaveno 22.000 V vedení z elektrárny Handlovských uhelných bání v Handlové až do Žiliny přes celý okres turčansko-svato-martinský. Tím byla poskytnuta možnost připojiti na postavenou siť řadu obcí okresů turčansko-svato-martinského a žilinského i s průmyslem podle této trati.
K zamezení případných poruch v dodávce proudu pro město Žilinu zabezpečila si společnost reservní výkon 800 - 1300 kVA v Soukenné továrně, úč. spol. v Žilině.
Tak byl položen základ k dalšímu zelektrisování přidělené oblasti, takže bylo možno rozšířiti 22.000 V sítě na jih do Litavské Lúčky, dále od Handlové na Prievidzu pro zásobování okresu prievidzského a od Žiliny až po Ladce za účelem připojení obcí Velká Bytča, Povážská Bystrica, Púchov atd. a pro zásobování v těchto obcích usazeného průmyslu:
V roce 1928 pokračovalo se dále ve výstavba vedení 22.000 V ze Žiliny do Čadce a od Ladců po pravém břehu Váhu až po Nemšovou, a připojeny byly obce ležící podle tohoto vedení. Koncem r. 1928 a začátkem r. 1929 postaveno bylo vedení 22.000 V do Ružomberku. V r. 1929 provedla se stavba 22.000 V vedení od Nemšové po Nové Město n. Váhem pro spolupráci a vzájemnou výpomoc se Západoslovenskými elektrárnami, akc. spol. v Bratislavě. Zbývá postaviti ještě 22.000 V vedení od Ružomberku po Štrbu v délce ca 60 km, aby kostra soustavné elektrisace společnosti byla skoro (až na Oravu) úplná, takže po výstavbě tohoto vedení bude možno zásobovati od Štrby podle Váhu až k Novému Městu n. Váhem a od Handlové přes Turčanský Sv. Martin, Žilinu po Čadcu všechna města a obce, které jsou podle tohoto vedení, jakož i většinu průmyslu v této oblasti.
Na dosud postavené dálkové vedení připojeno bylo do konce r. 1930 celkem 70 míst a obcí a připojení dalších obcí se připravuje.
Koncem r. 1930 disponovala společnost výkonem 10.695 kW (r. 1926: 1570 kW, r. 1927: 3100 kW, r. 1928: 3700 kW a 1929: 5400 kW).
Přípojná hodnota transformátorů činila koncem roku 1930 celkem 33.750 kVA (r. 1926: 1669 kVA, r. 1927: 2120 kVA, r. 1928: 4.180 kVA a r. 1929: 9600 kVA).
Primérních elektrických vedení měla společnost koncem r. 1930: 520 km (r. 1926: 97 km, r. 1927: 156 km, r. 1928: 219 km, r. 929: 352 km), sekundárních vedení 218 km (r. 1926: 4 km, r. 1927: 53 km, r. 1928: 93 km a r. 1929: 161 km).
Prodáno bylo v r. 1930 celkem 15.870,143 kWh (v r. 1926: 1.205.308 kWh, r. 1927: 2,599.383 kWh, r. 1928: 4,879.689 kWh a r. 1929: 7,586.954 kWh), při čemž hrubý příjem podniku činil v r. 1930 celkem 1.1,000.946 Kč (v r. 1926: 1,702.262 Kč, v r. 1927: 3,339.792 Kč, v r. 1928: 4,941.026 a v r. 1929: 8,058.597 Kč).
Ve vlastních elektrárnách, transformačních stanicích a primérních a sekundárních sítích měla společnost do konce r. 1929
|
úplně dokončených a vyúčtovaných investic za |
Kč |
27,496.738,80 |
|
a v nedokončených stavbách do konce r. 1929 |
Kč |
5,479.545,60 |
|
celkem |
Kč |
32,976.284,40 |
|
tj. okrouhle |
Kč |
32,977.000,-- |
Poněvadž dosavadní zdroje elektrické energie nestačily vzrůstající spotřebě konsumentů již připojených a dalších nových konsumentů, bylo hlavním úkolem společnosti zaopatřiti si další nový zdroj elektrické energie a to takový, který by zabezpečil společnosti dostatečný výkon nejméně na dobu 10 dalších roků při přiměřené ceně elektrické energie. Společnost vyřešila tuto otázku nejvýhodnějším pro ni způsobem, totiž dohodou s Moravskoslezskými elektrárnami, akciovou společností v Mor. Ostravě. Podle této dohody má společnost zabezpečenou elektrickou energii na 10 roků do výkonu 12.000 kW při poměrně výhodné ceně.
K uskutečnění tohoto odběru proudu postavila společnost v r. 1929 a 1930
a) dálkové vedení 100.000 V Žilina - Čadca v délce 30 km a
b) transformační stanici 100.000/22.000 V v Žilině.
K účelu dodávky proudu pro nové konsumenty a k zabezpečení řádného chodu provozu, musila společnost provésti další investice, takže v r. 1930 prováděné investice činí tento náklad:
a) náklad na dokončení staveb v r. 1929 započatých:
1. stavba 100 kW Žilina Čadca,
2. 100 kW rozvodna a transformační stanice na Rajčance,
3. zařízení transformační stanice na Rajčance,
4. 22 kW linka Piargy - Dol. Turček,
5. adaptace transformační stanice na Rajčance,
|
6. sekundární sítě, transformační stanice a přípojky v obcích Podhorie - Gombaš, Kralovany, Melčice, Adamovce, Kochanovce, Hloža, Beluša |
Kč |
5,413.000,- |
||
|
b) náklad na investice v r. 1930 celkem provedené nebo započaté: |
||||
|
1. provozový telefon |
Kč |
781.000.- |
||
|
2. 100 kW vedení Žilina - Pov. Bystrica |
Kč |
3,000.000.- |
||
|
3. 22 kW vedení Ružomberok - Mikuláš |
||||
|
22 kW vedení Ružomberok - Dolní Kubín |
Kč |
1,100.000.- |
||
|
4. 22 kW přípojky k obcím, celkem 17 km |
Kč |
500.000.- |
||
|
5. 5 kW vedení Lipt. Sv. Mikuláš - Hrádek |
Kč |
250.000.- |
||
|
6. 5 kW přípojky celkem 22 km |
Kč |
430.000.- |
||
|
7. sekundární sítě ve 23 obcích |
Kč |
2,900.000.- |
||
|
8. měřící a počítací zařízení v transformační stanici v Handlové |
Kč |
24.0009.- |
||
|
9. Shasící Bauchův transformátor pro transformační stanici v Ružomberku |
Kč |
98.000.- |
||
|
10. zařízení transformační stanice v továrně na celulosu v Ružomberku |
Kč |
256.000.- |
||
|
11. selektivní ochrana pro transfor. stanici v Ružomberku |
Kč |
27.000.- |
||
|
12. rozšíření rozvodny v elektr. n. Rajčance o transf. 6000 kVA a přístroje |
Kč |
301.000.- |
||
|
13. kabelové vedení na Závodské cestě v Žilině |
Kč |
93.000.- |
||
|
14. transformační stanice u firny Schulz, Turč. Sv. Martin |
Kč |
28.000.- |
||
|
15. rozšíření transf. stanice v Handlové o dva transformátory 3000 kVA |
Kč |
353.000.- |
||
|
16. selektivní ochrana na trati Žilina - Trenčín - Nové Město n. V. |
Kč |
69.000.- |
||
|
17. rozvodna 22 kV v Trenčíně |
Kč |
366.000.- |
Kč |
10,576.000.- |
|
Celkem investice v roce 1930 |
Kč |
15,989.000.- |
Stavební program na rok 1931 - 1932:
V roce 1931 - 1932 bude třeba provésti další investice za účelem rozvodu proudu do těch částí oblasti, které dodnes nejsou zelektrisovány. Jsou to tyto investice:
|
1. Stavba 22 kV vedení Kubín - Tvrdošín - Trstená - Náměstovo, 47 km á Kč 33.000 |
Kč |
1,000.000.- |
|
2. rozvodné sítě v 30 obcích průměrně á 100.000 Kč |
Kč |
3,000.000.- |
|
3. rozvod. a transf. stanice v Kubíně - Tvrdošíně, Trstené a Náměstovu se sekundárními sítěmi |
Kč |
2,000.000.- |
|
4. transformační stanice a rozvod. síť v Lipt. Sv. Mikuláši |
Kč |
2,000.000.- |
|
5. dálkové vedení 6000 V, 3 X 25 mm2 Cu, Čadca - Makov 29 km |
Kč |
522.000.- |
|
6. sekundární sítě a transformační stanice v šesti obcích |
Kč |
600.000.- |
|
7. transformační stanice 22/6 kV v Čadci |
Kč |
100.000.- |
|
8. doplnění 100 kV transformační stanice v Žilině |
Kč |
1,500.000.- |
|
9. výstavba 100 kV vedení Žilina - Ladce |
Kč |
1,482.000.- |
|
10. různý materiál a zařízení pro zvýšení provozní bezpečnosti |
Kč |
230.000.- |
|
Investice v roce 1931 - 1932 úhrnem |
Kč |
12,434.000.- |
Rekapituluje-li se shora uvedený rozbor, bude míti společnost koncem roku 1932 investován tento kapitál:
|
A. investice do konce roku 1929 |
Kč |
32,977.000.- |
|
B. investice a započaté stavby v roce 1930 |
Kč |
15,989.000.- |
|
C. nejbližší stavební program až do konce roku 1932 |
Kč |
12,434.000.- |
|
Úhrn investic do konce roku 1932 |
Kč |
61,400.000.- |
Tyto investice zamýšlí společnost uhraditi takto:
|
1. akciovým kapitálem zvýšeným na |
Kč |
15,000.000.- |
|
2. fondy ku 31. prosinci 1929 |
Kč |
3,785.000.- |
|
3. vlastními prostředky uloženými do fondů v letech 1930 - 1932 |
Kč |
6,000.000.- |
|
4. ažiem ze čtvrté emise |
Kč |
500.000.- |
|
5. stavebními příspěvky do ztraceného fondu od obcí a odběratelů proudu |
Kč |
750.000.- |
|
6. očekávanou státní subvencí na primérní vedení |
Kč |
615.000.- |
|
7. státním úvěrem z elektrisačního fondu |
Kč |
7,000.000.- |
|
8. stávající dlouhodobou konsolidovanou zápůjčkou Ústřední sociální pojišťovny |
Kč |
3,000.000.- |
|
Takto bude uhrazeno |
Kč |
36,650.000.- |
|
Celkové investice společnosti |
Kč |
61,400.000.- |
|
Zbývá tedy ještě neuhrazená částka |
Kč |
24,750.000.- |
|
k jejíž úhradě hodlá společnost vydati obligace se státní zárukou do výšky Kč 12,500.000 v kursovní hodnotě |
Kč |
11,250.000.- |
|
a obligace se zárukou Slovenské země do výšky 15,000.000 Kč v kursovní hodnotě |
Kč |
13,500.000.- |
|
Úhrnem |
Kč |
24,750.000.- |