1240/XI. (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
a úpravě právních a hmotných poměrů okresních školních inspektorů.
Právní a hmotné postavení okresních školních inspektorů jest za dnešních pro ně platných předpisů naprosto nevyjasněné. Den ze dne komplikuje se jejich účinek, takže úprava těchto ustanovení podle nových potřeb stává se stále naléhavější. Tato skutečnost, která trvá po léta, byla uznána a byly učiněny rozličné vládní projevy, z kterých bylo lze usuzovati, že se skutečně napraví neudržitelný právní a hmotný stav školních inspektorů. Reforma měla býti provedena ohlášeným zákonem o okresních školních inspektorech. Ale ačkoliv i poslanecká sněmovna a senát při projednávání zákonů č. 103/26 a 104/26 Sb. z. a n. o tom ucítily projevy své vůle, přece jen přípravné a závěrečné práce k novému zákonu uvázly.
Ale právě lenilo zákon nemůže býti déle a trvale odkládán. Na definitivní úpravě právních a hmotných poměrů okresních školních inspektorů nezávisí jen uspokojení jejich s stavu, nýbrž také blaho školy, na jehož spoluurčení mají významně spolupůsobiti pedagogičtí odborníci. Tomuto úsudku nemůže se uzavříti školní správa, naopak častěji sama v tomto smyslu rozhodla. Hlavní však jest, aby iniciativa školní správy pro zákon o okresních školních inspektorech tak se ve vládě stupňovala, aby byl přemožen každý odpor, který by jej chtěl zmařiti.
Podepsaní dovolují si tázati se pana ministra:
1.) Jak dalece jest již přípraven nový zákon, o právních a hmotných poměrech okresních školních inspektorů?
2.) Jaké překážky zdržují jeho parlamentní projednání?
3,) Kdy budou tyto překážky odstraněny a kdy se bude konečně mocí tento zákon v parlamentě projednati?
V Praze dne 3. května 1931.
Simm,
Köhler, Geyer, dr. Hassold, dr. Keibl, inž. Kallina, Kasger, Krebs, inž. Jung, Horpynka, Matzner, Schubert, Knirsch, dr. Schollich, dr. Hanreich, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Hokky, Dobránsky.
1240/XII. (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů
ministrovi financí
o nezákonitém chování orgánů finanční stráže v Horním Reuthu, které znemožnily německým turnérům s turnérskými odznaky přejíti přes hranice a s nasazenými bodly je odvedly zpět.
V neděli dne 19. dubna 1931 chtělo 18 turnérů ze Schönbachu u Aše překročili v Horním Reuthu hranice, a jíti do blízkého Brambachu. Finanční stráž prohlédla předložené pohraniční propustky, které shledala v úplném pořádku. Když jeden z turnérů strkal svou propustku do kapsy, zpozoroval jeden finanční strážník na límci jeho kabátu turnérský odznak, načež všichni turnéři musili převlečníky svléci. Zatím co 12 turnérů, kteří náhodou neměli odznaky, smělo hranice překročiti, nesmělo 6 mužů, kteří odznaky měli, proti zákonu překročiti hranice a byli s nasazeným bodlem odvedeni zapět až k hranicím osady Vernéřova. Poněvadž zde jde o neuvěřitelný přehmat a porušení práv státních občanů, táží se podepsaní, je-li pan ministr ochoten dáti tento případ ihned vyšetřiti a vinné úředníky pohnati k odpovědnosti?
V Praze dne 3. června 1931.
Inž. Kallina,
Oehlinger, dr. Hanreich, Greif, dr. Keibl, inž. Jung, Krebs, Scharnagl, Köhler, Kunz, Schubert, dr. Schollich, Knirsch, Bobek, Horpynka, dr. Hassold, dr. Mayr-Harting, Matzner, Krumpe, Simm, Geyer, Kasper.
1240/XIII. (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů
ministrovi vnitra
o katastrofální nezaměstnanosti v okrese přísečnickém a o postupu zemského výboru, brzdícím nouzová opatření.
Přísečnický okres počítá se po desítky let k nouzovým územím Čech. Přes rok lze však již mluviti jen o pohromě, která tento okres postihla. Všechno úsilí okresu, opatřiti novou příležitost ku práci, bylo dosud bržděno tím, že dosud není povolena půjčka 2 milionů Kč, na které se okresní zastupitelstvo usneslo.
Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten učiniti ihned všechna opatření, aby se aspoň povolením výše zmíněné půjčky umožnilo v tomto okrese čeliti hrozícímu hladu zahájením zamýšlených staveb cest?
V Praze dne 1. června 1931.
Inž. Kallina,
dr. Hanreich, Knirsch, inž. Jung, Kasper, dr. Mayr-Harting, Bobek, Greif, Krumpe, Geyer, Krebs, Horpynka, dr. Keibl, dr. Hassold, Matzner, dr. Schollich, Simm, Köhler, Schubert, Oehlinger, Fritscher.
1240/XIV. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů
ministrovi vnitra,
že okresní úřady ve Frývaldově a Krnově svévolně zakázaly řečniti říšskému Němci Richardu Plewigovi z Nisy.
V neděli dne 10. května 1931 konala se ve Starém Městě v okrese bruntálském veřejná schůze, svolaná německou stranou národní, řádně ohlášená u okresního úřadu v Bruntálu a jím povolená, na které bylo promluveno o "Časových, politických a hospodářských otázkách". Za referenta byl určen mezi jiným také krajský vůdce venkovského svazu Richard Plewig z Nisy. Schůze sama měla klidný průběh a vládní zástupce ani při vývodech pana Plewiga neměl důvodu zakročiti.
Tím zvláštněji musí tedy působiti, že okresní úřady ve Frývaldově a v Krnově svévolně bez jakéhokoliv podkladu zakázaly, že pan Plewig již řečniti nesmí.
Frývaldovský okresní úřad uznal za nutné výměrem ze dne 6. května 1931 bez jakéhokoliv dalšího odůvodnění prostě zakázati, aby vůdce krajského svazu Plewiga vystoupil jako řečník při veřejné schůzi, kterou řádně ohlásila na sobotu dne 9. května 1931 německá národní strana v Javorníku - Vsi, a která byla povolena.
Stejně také okresní úřad krnovský výměrem ze dne 8. května 1931 zakázal panu Plewigovi mluviti na schůzi v Třemešné v nedělí dne 10. května s lichým odůvodněním, že by veřejné vystoupení a řeč pana Plewiga na této schůzí mohly ohroziti veřejný pořádek a pokoj.
Tyto neodůvodněné zákazy okresních úřadů frývaldovského a krnovského jsou čirými svévolnostmi nenávistných a malicherných dohlédacích úřadů proti nepohodlné politické straně.
Při této příležitostí zaslouží jako nanejvýš zajímavé konstatovali, že na přiklad cizozemské vůdčí osobnosti z německé sociálně-demokratické strany nebo ze Svazu zemědělců smějí bez překážky mluviti na zdejších schůzích svých straníků, kdežto národním oposičním stranám, zvláště německé straně národní, není dovoleno, aby na jejích schůzích směli mluviti řečníci říšskoněmečtí. Že politika německé národní strany není vládnoucí vládní koalici pohodlná, není zajisté dostatečným odůvodněním v demokratickém státě svobody, který musí snésti veřejnou kritiku.
Podepsaní oznamují panu ministrovi vnitra tento zvláštní postup okresních úřadů frývaldovského a krnovského a táží se:
Jste ochoten, vydati pro příště podřízeným úřadům pokyny a učiniti opatření, aby se zabránilo takovýmto svévolným činům okresních úřadů a aby se vystupování říšsko-německých řečníků na schůzích nedělaly potíž?
V Praze, dne 9 června 1931.
Dr. Schollich,
dr. Keibl, Horpynka, Simm, Krumpe, Bobek, dr. Hanreich, dr. Hassold, Krebs, Schubert, Szentiványi, Nitsch, Greif, inž. Kallina, Matzner, inž. Jung, Knirsch, Kasper, Geyer, Köhler, dr. Törköly, dr. Holota.,
1240/X (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov
ministrovi školstva a národnej osvety o dopoludňajšom vyučovaní maďarských žiakov občianskej školy v Mukačeve.
Pane minister!
Poplatné občianstvo maďarské a hlavne zúčastnení rodičia s úžasom dozvedeli sa o tom, že ich deti od marca 1931 budú zasa od 2. hod. odpoludnia do školy chodiť a budú mať odpoludňajšie vyučovanie na občianskej škole.
Ako vieme, v letnom období 1928 so svolením a schválením vtedajšieho pána župana dra Jecha došlo na základe memoranda poplatných občanov mesta, podaného mestu miestostarostom Jánom Nedeczeym za prítomností Scota Viatora, k dohode medzi príslušnými štátnymi úrady a správou mesta Mukačeva v tom smysle, že mesto dočasne postúpi k účelom štátnej polície dom Munkácsy Mihálya v Masarykovej ul. č. 13, v ktorom bola prv umiestená obchodná akadémia maďarská a kde neskoršie v učebných sieňach, užívaných občianskou školou maďarskou, konalo sa vyučovanie maďarské výlučné v hodinách dopoludňajších, naproti tomu že v miestnostiach ľudovej školy čís. I., ktorá je v Masarykovej ul. čís. 61, budú umiestené triedy ľudovej a občianskej školy maďarskej, kde maďarské deti budú mať výlučne vyučovanie dopoludňajšie, v hodinách dopoludňajších.
Následkom tejto dohody boly všetky maďarské triedy ľudovej a občianskej školy od septembra 1928 premiestené do školskej budovy čís. I., v Masarykovej ul. čís. 61, kde deti navštevovaly školu vylúčme dopoludnia a zúčastnily sa tam dopoludňajšieho vyučovania do konca februára 1931, až školský referát nariadením odboru pre školské vecí toto ujednanie sebavoľne zavrhol.
I dnes sú tu všetky príčiny, ktoré tu boly v lete r. 1928:
1.) Školskej budovy a pozemku v ulici Masarykovej lzä podľa donačnej listiny a pozemnoknižne zaistenej výmienky darcov používať výlučne školským účelom maďarským a ku tomu môže školská správa donútená byť i súdom.
2.) Každému, i laikovi je známo, že vyučovanie dopoludňajšie je účinnejšie ako odpoludňajšie, najmä v semestre letnom, kedy deti sú od jarného a letného dopoludňajšieho živého pohybu a čerstvého vzduchu unavené a zamdlené, avšak nie je to inak ani s profesormi, lebo títo i dopoludnia vyučujú a z jednej školy do druhej behajú, je teda len prirodzené, že za takýchto okolností je výsledok výučby veľmi slabý, rovná sa nule.
3.) Pomery s hľadiska obecného sú pod všetku kritiku, ako to hlavný úradný lekár mesta vo svojich mesačných zprávach a zvláštnych podaniach vykladá. V páchnucom, nakazenom a nezdravom vzduchu odpoludnia sedia 10 - 15 ročné deti, ktoré sú ešte vo vývine, lebo od 8 hod. ráno do 19 hod. večer sedí nepretržite v učebnej sieni 50 až 60 detí 5 - 6 hodín v striedajúcich sa dvoch skupinách. Medzi učebnými hodinami dopoludňajšími a odpoludňajšími sa nevetrá, nezametá, neupratúva, nezatápa, jednak z nedostatku fyzického času, jednak z úspornosti. Kachle sú zlé, staré, nezavierajú, stále sa vyvinuje plyn uhličitý, a i keď sa medzi hodinami vetrá, nedeje sa dĺž ako 5 minút.
4.) Na hľadiská morálne vôbec nebral sa zreteľ pri nariadení vyučovania odpoludňajšieho, lebo dorastajúci chlapci a dievčatá vo večernej tme v takých a špatne osvetľovaných chodbách, schodištiach sa spolu hrajú a chodia domov. Pri týchto pomeroch, ktoré nemôžu byť považované za prvotriedne máte ešte uvážiť, že tu istú školu navštevuje tiež divoká, surová a nezbedná masa učňov živnostenských (ani policajní strážnici si nevedia s nimi rady), ktorí v jej schodištiach a podjazde tiež v hodinách odpoludňajších a večerných sa pohybujú, a rodičia zúfale pomýšľajú na to, že si svoje malé dcérky zo školy vezmú, aby ich takto zachránili pred morálnou ruinou a skazou tela i duše. Ostatne prostým pedagogickým pravidlom je, že žiaci po súmraku nesmú chodiť po ulici. Kontrolujú to prísne profesorské sbory na veľa miestach republiky i v cudzine.
5.) Maďarské triedy občianskej školy majú priveľa žiakov, ktorí navštevujú školu veľmi zďaleka vlakom a autobusom (z Batyu 27, z Barkasova 21, z Gátu 14, z Pusta Koropca 8, z Podhorjan 5 a z Paušína 4), a po vyučovaní, končiacom v 19. hodine, majú vlak len pozde v noci a autobusového spojenia v tejto dobe už vôbec niet. Kedy majú chodiť domov tieto malé dievčatá? Majú sa vydať na 4 až 12 km cestu v noci pešky?
6.) Dohodou sjednanou v lete r. 1928 bola táto otázka, t. j. umiestenie maďarských trieď a dopoludňajšie vyučovanie, upravená. Ráčite predpisy tejto dohody znova súrne uplatniť a reštaurovať, aby zachovaná bola autorita mesta a štátu.
7.) Vzhľadom na stále vzrastajúci počet žiakov nech vybuduje štát vhodné školské budovy zo 160,000,000 Kč, vybraných na núdzové akcie, aby všetci žiaci mohli byť vyučovaní výlučne dopoludnia.
Na základe výš uvedeného tážeme sa pána ministra:
1. či ste ochotný súrne postarať sa, aby maďarskí žiaci občianskej školy v Mukačeve vyučovaní boli výlučne v hodinách dopoludňajších?
2. či ste ochotný raz pre vždy nariadiť príslušným školským úradom, aby zachovával sem vzťahujúce sa ustanovenia zmluvy a neprehrešili sa proti ním nabudúce?
V Prahe, v mesiaci júni 1931.
Hokky,
Dobránsky, dr. Hassold, Matzner, dr. Schollich, Fedor, Simm, inž. Kallina, Horpynka, dr. Keibl, dr. Hanreich, dr. Jabloniczky, Geyer, inž. Jung, Schubert, Köhler, Kasper, Krebs, Knirsch, dr. Szüllö, dr. Törköly, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota.
1240/XVI. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov
ministrovi spravedlnosti
o prenesení pozemkových kníh V. Bočkova zo susedného Rumunska.
Obec V. Bočkov bola mierovými zmluvami rozpoltená, a pre to jej pozemkové knihy zostaly v rumunskom Maramarosszigete. Sú tam ešte i dnes po 12 ročnom trvaní republiky. Bude zbytočné zdôrazňovať, koľko škôd a nepríjemností plynie z toho majiteľom nemovitostí. Avšak nepriamo poškodzuje sa tým vážne i republika. Vyrúbovanie daní, ujednávanie kúpy a predaja, kontrahovanie pôžičiek, veci dedické, imanie sirotské atď. - všetko to trpí škodu.
Vieme istotne, že Rumuni sú už Pripravení k odovzdaniu pozemkových kníh. Obec V. Bočkov už i zaplatila na tento účel 19,000 Kč. Už je aj postavená prejímacia komisia pod vedením jej predsedu súdneho radu Bartoška. A ku prevzatiu predsa ešte nedošlo. Obec V. Bočkov pochopiteľne už viackrát urgovala, aby komisia bola vyslaná a došlo ku prevzatiu. Prevzala na seba i náhradu výloh predsedu Bartoška a členov komisie.
S úctou tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný napomôcť životnému záujmu obce V. Bočkova tým, že nariadite súrne vyslanie komisné ku prevzatiu pozemkových kníh, ležiacich v Maramarosszigete, aby tým obecenstvu, domáhajúceho sa svojho práva, navrátené boly jeho vysokocenné dokumenty?
V Prahe, v mesiaci júni 1931.
Hokky,
dr. Szüllö, Dobránsky, Kasper, Krebs, Simm, Fedor, dr. Jabloniczky, Geyer, inž. Jung, Schubert, Knirsch, Köhler, dr. Hanreich, dr. Keibl, dr. Schollich, dr. Hassold, inž. Kallina, Matzner, Horpynka, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly.
1240/XVII. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov
ministrovi zemedelstva
vo vecí opravy kostola rím. kat. náboženskej obce v Dubovej.
Pane minister!
Rím. kat. náboženská obec v Dubovej mala svoj vlastný kostol do r. 1876. Vtedy starý, schátralý kostol spadol. Obec žiadala u vtedajšieho lesného eráru ako patróna, aby postavil kostol nový. Kostol príslušníkov cirkvi grécko-katolíckej, ktorí tam boli v počte väčšom, pre nich nestačil. Pátrom chcel riešiť otázku tak, že gr.- katolíkom vystáva nový kostol, starý gr. - kat. kostol však uvedie do poriadku a odovzdá ho rím. - katolíkom. Nový gr. - katolícky kostol bol v minulom roku vo veľkých rozmeroch dohotovený a príslušníkom resp, cirkvi gr. - katolíckej odovzdaný, Lesný erár je ochotný odovzdať starý gr. - kat. kostol cirkvi rím. - katolíckej. Avšak tento kostol je v takom stave, že konať v ňom bohoslužby bolo by životu nebezpečné (vež, podval, strecha, okná, atď. sú vo špatnom stave). Rím. - kat, cirkev nemôže kostol prevziať dotiaľ, kým ho patron t. j. lesný erár nedá opraviť.
O opravu kostola požiadala náboženská obec lesný erár v Buštine už viackrát, ďalej žiadala o to aj u zemského úradu v Užhorode prostredníctvom užhorodského apoštolského vikariátu.
Pán minister už pri svojej ceste v roku minulom tiež osobne sľúbil, že kostol bude opravený.
Horliví veriaci márne čakali na započatie prác počiatkom jará. Do dnes nestalo sa ešte nič.
S úctou tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný splniť sľub, ktorý ste dali v minulom roku veriacim v Dubovej?
Či ste ochotný dať opraviť kostol v Dobovej, ktorý ohrozuje životy veriacich pri bohoslužbách?
Či ste ochotný prevziať odpovednosť za prípadné škody na živote, keby veriaci, nemajúc iného miesta, konali predsa svoje bohoslužby vo zchátralom kostole, nebude-li on do poriadku uvedený?
V Prahe, v mesiaci júni 1931.
Hokky,
dr. Szüllö, Dobránsky, inž. Jung, Schubert, Köhler, Kasper, Krebs, Knirsch, dr. Törköly, dr. Holota, Nitsch, Horpynka, Simm, dr. Hanreich, inž. Kallina, Geyer, dr. Jabloniczky, dr. Schollich, dr. Keibl, dr. Hassold, Matzner, Szentiványi, Fedor.
1240/XVIII.
Interpelácia
poslancov Jána Bečku, dr. Ivana Markoviča, Ferdinanda Bendu a súdruhov
vláde Republiky Československej
vo veci schvaľovania zriaďovania mestských sporiteľní na Slovensku.
Na Slovensku po prevrate začala vzrastať snaha po budovaní peňažných ústavov, ktoré občianstvu poskytujú príležitosť úspory bezpečne ukladať a ich rozmnožovať. Takýmito peňažnými ústavmi sú mestské sporiteľne, ktoré vo svojich základoch a sústave sú odlišné od bánk zriadených ako akciových spoločností, alebo spoločností s ručením obmedzeným. Mestské sporiteľne tešia sa zvláštnej dôvere občianstva v zemiach historických, dokladom čoho je, že v Čechách, na Morave a v Sliezsku je 359 sporiteľni a akciových bánk len 22. Naproti tomu na Slovensku je len 9 sporiteľní a akciových bánk 77. Medzi ľudové úverníctvo náležia Kampeličky ktorých je v Čechách, na Morave a v Sliezsku 1.800, na Slovensku len 871.
Pri takomto veľkom počte bánk sriadených k účelom prevádzania bankárskych obchodov bolo by treba vítať a čo najúčinnejšie podporovať iniciatívu obyvateľstva vo veciach sriaďovania mestských sporiteľní predovšetkým na úradných miestach. Ovšem vývoj a praktická zkúsenosť poučujú nás o opačnom postupe, lebo každá sporiteľňa, ktorá dosiaľ na Slovensku je zriadená, musela o svoje povolenie viesť úporný zápas so všelijakými neviditeľnými neprajníkmi po dobu, a s ministerstvom vnútra, dvoch troch rokov. Súhlas ministerstva vnútra pravidelne došiel len vtedy, keď to, ktoré zastupiteľstvo mesta rozhodlo svojvoľne o zahájení činnosti sporiteľne toho ktorého mesta. Toto isté sa stane v najbližších dňoch vo Zvolene. Tento postup min. vnútra zapríčiňuje značné zdržovanie rozvoja sporiteľnictva na Slovensku. Týmto je hatený zdravý základ sporiteľníctva a úverníctva na území Slovenska z úradu, ktorý má práve slúžiť radou a náležitou podporou všetkým tým komunám, ktoré sú spôsobilé preto, aby u nich mohla byť založená mestská sporiteľna.
Ako príklad nech slúži nasledovné:
Zastupiteľstvo mesta Zvolena po predchodzom prejednaní zásadnom v rade a finančnej komisie vynieslo uzavretie dňa 11. mája 1929, že založí sporiteľňu mesta Zvolena, prevezme za všetky záväzky tejto sporiteľne nech sú akéhokoľvek druhu, menovite za vklady do nej vložené a ich zúrokovanie neobmedzenú a neodvolateľnú záruku v plnej miere, celou svojou poplatnou silou a celým svojim majetkom v zmysle § 5, zákona zo dňa 14. apríla 1920, čís. 302 Sb. z. a nar.
Súčasne zastupiteľský sbor mesta Zvolena rozhodol prevziať aj celý zariaďovací náklad a správne výlohy sporiteľne prvých rokov, ku ktorému účelu utvoril zvláštny garančný fond v obnose Kč 100.000.-. Vo smysle vzorných stanov pre mestské sporiteľne, vydaných ministerstvom vnútra číslo 12,584/1922, boly postúpené všetky spisy týkajúce sa pojednávania o založení sporiteľne mesta Zvolena, po schválení okresným výborom, Krajinskému úradu a odtiaľ v mesiaci prosinci r. 1929 ministerstvu vnútra, kde tieto spisy ani do dnes vybavené nie sú. Spisy predložené ministerstvu vnútra pozostávajú:
1. Pozvánky a doručenky o pozvaní všetkých členov zastupiteľského sboru a prezenčná listina, z ktorej je zrejmé, že zastupiteľský sbor uznášania bol schopný vo schôdzi dňa 11. mája 1929.
2. Uzavretie rady mesta Zvolena zo dňa 22. apríla 1929.
3. Uzavretie finančnej komisie č. 48/1929 zo dňa 2. mája.
4. Uzavretie zastupiteľského sboru čís. 167/29.
5. Uzavretia zastupiteľského sboru čís. 203/29.
6. Svedectvo o vyhlásení uzavretia čís. 203/29.
7. Uzavretie okresného výboru č. 125/29/8515.
8. Stanovy sporiteľne vo 2 exemplároch.
9. Návrh záručnej listiny.
Takto vystrojené spisy ležia v ministerstve vnútra, bez toho, aby mesto Zvolen bolo dosiahlo nejaký dotaz, alebo vyrozumenie o prípadnej potrebe doplnenia, zmeny, alebo akéhokoľvek iného opatrenia, ktoré by ešte zastupiteľstvo mesta Zvolena muselo vykonať ako nezbytnú podmienku potrebnú k dosiahnutiu schválenía zriadenia sporiteľne mestskej, od ministerstva vnútra.
Následkom toho, že dosavádna prax pri zriaďovaní mestských sporiteľní na Slovensku je škodlivou, pýtajú sa podpísaní poslanci vlády:
1.) Či je zrozumená s pomalým postupom ministerstva vnútra pri schvaľovaní zriaďovania mestských sporiteľní na Slovensku?
2.) Či je vláda ochotná stanoviť presné zmernice pre rýchle schvaľovanie zakladania mestských sporiteľní na Slovensku ministerstvom vnútra?
3.) Či je vláda ochotná uložiť ministerstvu vnútra, aby neodkladne schválilo zriadenie sporiteľne mesta Zvolena?
Praha, dňa 11. júna 1931.
Bečko, dr. Markovič, Benda,
Vácha, dr. Winter, Seidl, dr. Mareš, Koudelka, Jaroš, Biňovec, Brožík, V, Beneš, Chalupa, Jurnečková, Husnaj, Neumeister, Polach, Staněk, inž. Nečas, Brodecký, Tayerle, Jaša.
1240/XIX.
Interpelácia
poslancov Jána Bečku, dr. Ivana Markoviča, Ferdinanda Bendu a súdruhov
ministrovi železníc
vo veci postupného prenesenia železničných dielní zo Zvolena.
Obyvateľstvo stredného Slovenska, menovite ale mesto Zvolen s celým jeho okresom, bolo veľmi prekvapené zprávou, že železničné dielne vo Zvolene majú byť postupne preložené zo Zvolena. Tým viac tato prekvapovalo, že pred nedávnom celý Turiec protestoval proti preloženiu vrútockých dielní do Žiliny.
Dľa postupného odbúravacieho plánu má sa postupovať pri zvolenských dielňach nasledovne:
Dosavadný prídel nákladných vozňov k oprave a revízií je 800 ročne. Tento prídel nákladných vozňov má byť do budúcnosti znížený na 400 ročne. Ďalej má byť zrušený prídel osobných služobných a poštových vozňov počtom 180 ročných revízií, má byť Zvolenu vôbec odobraté.
Oprava ťažkých rýchlikových a nákladných strojov sa neprevádza len preto, že je posunovaný most úzky a ani v inom smere sa dielňa technicky nezariaďuje; čo má za následok, že veľké lokomotívy, ktoré inak pracujú v obvode Zvolena, sú zasielané na opravy cudzím dielňam. Reštrinkcia bola prevedená zmena u dopravného personálu, takže vysielanie niektorých dopravných čiat nedeje sa zo Zvolena ako dosial, ale z Vrútok, čím už je podstata železničných dielní a dopravného úradu značne dotknutá.
Mesto Zvolen a jeho okolie prešlo od prevratu cez niekoľko vážnych hospodárskych porúch rázu trvalého. Boly zastavené železiarne Union, ktoré zamestnávaly viac ako 2000 robotníkov na trvalo a náhradný priemysel dosiať vybodovaný nie je. Mesto stalo sa sídlom župného úradu, na účet ktorého si narobilo viac miliónov dlhu, aby tak vyhovelo všetkým potrebám modernej komunikácie a asanácie mesta. Nastolenie zemského sriadenia privodilo zrušenie župného sídla a mestu ostaly jeho dlhy bez rozšírenia a prehĺbenia spotrebiteľke a finančnej základne.
Teraz má byť opätovne postihnuté odbúraním, prípadne preložením železničných dielní. Toto opatrenia tým viacej roztrpčuje mysly spokojného obyvateľstva stredného Slovenska, že prichádza práve v tej dobe, keď sa zahájila stavba železnice Červená Skala - Margecany. Prevedením výstavby tej železnice stane sa mesto Zvolen skutočným prirodzeným strediskom železničných spojov dopravných náležajúcich pod správu a riaditeľstvo čsl. štátnych železníc v Bratislave.
Ku všetkému tomuto prikračuje mienka odborných znalcov, že niet žiadnych dôvodov technickoadministratívnych pre preloženie zvolenských dielní, keďže vybudovaním železnice Červená Skala - Margecany, preprava vzrastie tak v nákladom zboží, ako aj v doprave osobnej. Cez Zvolen prebieha dnes denne 1400 vozňov, čo znamená, že by malo byť k ročnej revízii pridelené takýto počet železničných vozňov a nie ho znižovať ma jednu tretinu. Právom sa očakáva, že železničné dielne vo Zvolene budú rozšírené.
Nakoľko v danom prípade ide o veci rázu odborného a technicko-dopravného, nechceme ani poukazovať na ústrky, ktorých sa dostalo slovenskému mestu Zvolenu z oficiálnych kruhov za starého režimu. Predsa by bolo ale hodne bolestné, keby v tomto malo byť pokračované i dnes v oslobodenej vlasti.
Následkom uvedeného, podpísaní poslanci pýtajú sa pána ministra železníc:
1.) Či je pán minister ochotný zásadne prehlásiť, že železničné dielne zo Zvolena nebude nikde preložené a pre budúcnosť budú dľa potreby technicky zdokonalené?
2.) Či je pán minister ochotný dať pokyn, aby posunovaný most bol rozšírený, aby dosavádný počet hlavných opráv veľkých lokomotív bol zvýšený?
3.) Či je pán minister ochotný diať príkaz, aby dielňam vo Zvolene bolo pridelené ročne najmenej 1200 revízií a opráv nákladných vozňov?
4.) Či je pán minister ochotný nariadiť, aby dosavádný prídel osobných, služobných a poštových vozňov, počtom 180 ročne, bol aj naďalej pre zvolenské dielne bez zmeny ponechaný?
Praha, dňa 11. júna 1931.
Bečko, dr. Markovič, Benda,
V. Beneš, Kučera, dr. Mareš, Tayerle, Brodecký, Koudelka, Brožík, Jurnečková, Jaroš, Pik, Seidl, Staněk, inž. Nečas, Nový, Vácha, Chalupa, dr. Winter, Klein, Biňovec, Husnaj, Jaša.
Původní znění ad 1240/IX.
Interpellation
der Abgeordneten Johann Greif, Scharnagl und Genossen
an den Finanzminister
betreffend die gesetzwidrige Einflußnahme nationaler Kampfvereins auf die Besetzung der Arbeitsplätze in den Tabakfabriken.
Die deutsche Zeitung "Bohemia" vom 17. Mai 1931 brachte folgende Notiz: "Die Tabakregie im Dienste der Tschechisierung." Die "Národní Jednota" konnte, wie der "Tagesbote" meldet, beider Zentraldirektion der Tabakregie ihre Forderung durchsetzen, daß dr nationale Bevölkerungsschlüssel des Landes für die Zusmmensetzung der Arbeiterschaft in den Tabakfabriken in deutschen Städten maßgebendes. Jede Tabakarbeiterneuaufnahme hat die Folge; daß die Tschechen zuwandern. In Bautsch, Neutitschein, Sternberg und Landskron errichtete die Tabakregie Wohnbauten. In diesen vorwiegend deutschen Städten ist die Arbeitslosigkeit überaus groß. Dennoch werden bei der Aufnahme von Arbeitskräften in die dortigen Tabakfabriken durchwegs ortsfremde Zugewanderte beschäftigt."
Die gleichen Beschwerden über die Benachteiligung deutscher Arbeitskräfte bei Neuaufnahmen indem Tabakfabriken werden auch aus Tachau und St. Joachimsthal gemeldet.
Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Finanzminister die Anfragen:
1.) Ist der Herr Finanzminister bereit, sofort zu untersuchen, ob die oben angeführten Nachrichten auf Wahrheit beruhen?
2.) Ist der Herr Finanzminister bereit, jede gesetzwidrige Einflußnahme nationaler Kampforganisationen in seinem Wirkungskreise abzustellen und der Zentraldirektion der Tabakregie in diesem Sinne die entsprechenden Weisungen zu erteilen?
Prag, am 20. Mai 1931.
Greif, Scharnagl,
Oehlinger, Dr. Mayr-Harting, Fritscher, Ing. Kallina, Dr. Hanreich, Kunz, Horpynka, Bobek, Dr. Keibl, Dr. Luschka, Dr. Petersilka, Dr. Hassold, Dr. Schollich, Matzner, Zajiček, Stenzl, Prause, Eckert, Krumpe.
Původní znění ad 1240/X.
Interpellation
des Abgeordneten Hugo Simm und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur in Angelegenheit der Zuweisung von Dienstwohnungen an Fachschuldirektoren.
Nachdem geltenden Gesetze ist nur für einen Teil der Leiter mittlerer Schulen die Begünstigung der Dienstwohnung, beziehungsweise des Quartierequivalentes festgelegt, so z. B. für die Leiter der Mittelschulen und Handelsakademien. Diese Regelung ist für die Begünstigten ein fühlbarer sozialer Schutz, der sich umsomehr auswirkt als die Ungelöstheit des Wohnungsproblems noch andauert.
beider muß aber eine differenzierte Behandlung der Leiter über das Volksschulwesen hinausgehender Schulen bemerkt werden, indem z. B. Leiter der Fachschulen wie der 2-klassigen Handelsschulen einer solchen Begünstigung, wie sie die Beisetzung einer Naturalwohnung bezw. eines Äquivalents hierfür darstellt, bisher entbehren. Diesen Letzteren wurden diese Begünstigungen noch nicht gewährt, obwohl schon im Jahre 1926 bei dir Behandlung der Gehaltsgesetze angestrengte Bemühungen dahingehend liefen, die differenzierte Behandlung zu beheben. Dennoch sind bis heute die angekündigten Verordnungen ausgeblieben und es besteht auch keine Kenntnis hierüber, inwieweit dieselben eine Vorbereitung erfahren haben. Es ist klar, daß hierdurch die Fachschuldirektoren um Leiter der 2-klassigen Handelsschulen nicht nur anhaltend materiell benachteiligt werden, sondern auch rechtlich ideell Beeinträchtigung erfahren.
Es erscheint den Interpellanten nötig, daß durch eins Ergänzung zum Gehaltsgesetze die Frage der Dienstwohnung für die genannten benachteiligten Personen gelöst wird und sie fragen in diesem Sinne den Herrn Minister, welche Verfügungen, bezw. initiativen Schritte er zu unternehmen gedenkt, den von den Fachschuldirektoren und Litern 2-klassiger Handelsschulen gewünschten Zustand herbeizuführen.
Prag, am 13. Mai 1931.
Simm,
Köhler, Horpynka, Dr. Schollich, Geyer, Dr. Hassold, Matzner, Kasper, Ing. Jung, Krebs, Dr. Keibl, Knirsch, Schubert, Ing. Kallina, Dr. Hanreich, Szentiványi, Nitsch, Dr. Holota, Dr. Törköly, Dr. Szüllö, Dr. Jabloniczky, Fedor, Hokky, Dobránsky.