1210/IX. (překlad).
Interpelace
poslance dr. Hanreicha a druhů
ministrovi vnitra,
že podbořanský okresní úřad (v Čechách) bez důvodů zakázal schůzi sudetsko-německého zemědělského svazu.
Na den 11. dubna t. r. svolala místní skupina sudetsko-německého svazu venkova v Mašťově veřejnou schůzi s denním pořadem: "Nynější hospodářská situace" a tuto schůzi také včas ohlásila podbořanskému okresnímu úřadu. Dne 9. dubna t. r. tento okresní úřad pod číslem 6008/22 zakázal konati tuto schůzi a to dovolávaje se §u 6 shromažďovacího zákona č. 135/1867 ř. z., poněvadž jest odůvodněna obava, že by konáním schůze mohlo býti veřejné blaho ohroženo."
Podle jistých zpráv se proslýchá, že zákazu této schůze dosáhli u vrchního rady politické správy Žáka v Podbořanech mašťovští členové svazu zemědělců.
Zákaz schůze sudetsko-německého svazu venkova je přehmatem podbořanského okresního úřadu, který nemůže býti dosti přísně pokárán. Mašťovské obecní zastupitelstvo, které se skládalo z 18 členů, má jich jen 11, a nemůže se usnášeti, poněvadž 7 členů a jejich náhradníků složilo mandáty. Je tedy sice samozřejmé, že těchto 11 členů, kteří mimo to ztratili důvěru voličstva, vší mocí se brání, aby nebyly vypsány nové volby a aby na veřejné schůzi se hlasitě neprojevilo přání obyvatelstva pro nové volby do obce. Nelze však pochopiti, jak podbořanský okresní úřad mohl vyhověti přání, aby byla zakázána veřejná schůze, které projevilo obecní zastupitelstvo, neschopné se usnášeti.
Podepsaní se tedy táží:
1. Ví pan ministr vnitra, že v Mašťově dále úřaduje obecní zastupitelstvo neschopné se usnášeti?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, čeho třeba, aby se tomuto stavu ihned učinila přítrž?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi podbořanskému okresnímu úřadu, aby se ihned odpovídal, proč zakázal schůzi sudetsko-německého svazu venkova?
V Praze, dne 22. května 1931.
Dr. Hanreich,
Horpynka, Matzner, dr. Schollich, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Knirsch, inž. Jung, Kasper, Krebs, Geyer, Köhler, dr. Holota, dr. Törköly, Schubert, Simm, Szentiványi, Dobránsky, Fedor, Nitsch, Hokky, dr. Keibl, dr. Hassold, inž. Kallina.
1210/X. (překlad).
Interpelace
poslanců Stenzla, Eckerta, Prauseho a druhů
ministrovi vnitra,
ministrovi průmyslu, obchodu a živností,
ministrovi pošt a telegrafů a
ministrovi financí
o zvláštním obchodování pražské "Poštovní nákupny".
Soudní přelíčení, které se konalo dne 22. dubna v Praze za předsednictví pana vrchního soudního rady Nedvěda, odhalilo zvláštní obchodní způsoby "Poštovní nákupny" v Praze XII. Toto spotřební družstvo bylo kdysi založeno, aby opatřovalo potraviny pro své členy, poštovní zaměstnance a poštovní pensisty. Podporována všelijakými úlevami státu, zřídila tato nákupna oddělení pro zboží textilní a koloniální, uhlí, kancelářské potřeby, zlaté a stříbrné zboží, dílny krejčovské a obuvnické atd. Přes tuto státní podporu však nemohla tato nákupna prodávati zboží levněji než soukromí živnostníci a obchodníci, přetížení daněmi a dávkami. Aby získalo odběratele, přišlo vedení tohoto spotřebního družstva na nápad prodávati své zboží v podomním obchodu. 60 zástupců musí se snažiti, aby zboží v celé republice, včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi, prodalo třeba na splátky.
Výše zmíněné soudní přelíčení proti dvěma zaměstnancům poštovní nákupny, Emilii Vansoustové a Ludvíku Zinkovi, prokázalo, že Vansoustová byla vedením nákupny zavázána, aby prodávala komukoliv a provozovala podomní obchod v kavárnách a veřejných místnostech. Za zlaté a stříbrné zboží v ceně 205.000 Kč, které jí bylo svěřeno, odevzdala obžalovaná Vansoustová jen 98.000 Kč. Z objednávacích bloků předložených soudu, které byly kontrolovány předsedou poštovní nákupny Průchou, vysvítalo, že prodala zboží na splátky 3100 zákazníkům, z nichž ani jediný nebyl členem spotřebního družstva poštovních zaměstnanců. Docela stejně je tomu u Zinka.
Poněvadž stejně zvláštní obchodní praxi provozovalo pravděpodobně i ostatních 58 zástupců, vysvítají z tohoto soudního přelíčení tyto zajímavé věci:
1. že spotřební družstvo, požívající státní podpory, nebo jeho vedení, skládající se ze státních úředníků, vědomě přestupovalo zákon o podomním obchodu, § 59 živnostenského řádu a § 13 ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1902, čís. 242 ř. z.;
2. že vedení Poštovní nákupny dodávkami nečlenům překročilo svá oprávnění, stanovená zákonem a stanovami, a proto neobyčejně poškodilo stát zkrácením daní;
3. že 60 zástupců asi ve 130.000 případech mohlo překročiti zákon o podomním obchodu, § 59 a živnostenského řádu a § 13 ministerského nařízení ze dne 27. prosince 1902, č. 242 ř. z., a přece je četné bezpečnostní a lichevní orgány, jakož i živnostenské úřady ani při jednom z těchto 180.000 případu nedopadly a nestíhaly; 4. že puncovní orgány jakož i živnostenské úřady nevykonaly svého oprávnění, ustanoveného v §§ 53, 54 a 55 zákona ze dne 16. května 1866, č. 75 ř. z.
Podepsaní táží se tedy pánů ministrů:
Jak je možné, že stát daňovými a jinými úlevami, subvencemi atd. podporuje taková spotřební družstva, která nebezpečně ohrožují existenci živnostenského a obchodnického stavu, platícího daně, takže tyto prameny daní musejí vyschnouti?
Jsou páni ministři ochotni neprodleně zrevidovati obchodování Poštovní nákupny a ty, kdož se provinili zmíněnými přestupky zákona, přiměřeně potrestati?
Je pan ministr průmyslu, obchodu a živností ochoten učiniti vhodná opatření na ochranu živnostníků a obchodníků platících daně, aby znemožnil prodej nečlenům, provozovaný nejen u Poštovní nákupny, nýbrž i u jiných spotřebních družstev a zjištěné přestupky přiměřeně trestati?
Je pan ministr financí ochoten zahájiti řízení proti Poštovní nákupně v Praze - XII. pro zkrácení daně prodejem nečlenům podle §§ 68, 1, 2 a, 75, 83, 185 atd. zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.?
Je pan ministr vnitra ochoten přikázati živnostenským úřadům a orgánům veřejné bezpečnosti, aby věnovaly větší pozornost kontrole podomního obchodu a prodeji spotřebních družstev nečlenům a z jištěné přestupky příkladně potrestati?
Jak odůvodní pan ministr, že byly vydány legitimace podle §u 59 živnostenského řádu 60 zástupcům Poštovní nákupny; nebo je pan ministr ochoten odnětím legitimací a jinými vhodnými opatřeními znemožniti tuto nezákonitou činnost zástupců?
Je pan ministr pošt a telegrafů ochoten zahájiti úřední řízení proti těm státním úředníkům, kteří proti povinnosti stvrzené přísahou vědomě přestupují státní zákony?
Je pan ministr pošt a telegrafů ochoten přikázati úředníkům svého odboru, aby se především věnovali povinnému vykonávání své služby a zřizováním spotřebních družstev nepoškozovali živnostníky a obchodníky, z nichž pošta hlavně žije?
V Praze, dne 19. května 1931.
Stenzl, Eckert, Prause,
Szentiványi, Nitsch, Fedor, Scharnagl, dr. Törköly, dr. Holota, Hokky, Dobránsky, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Kunz, Oehliner, Fritscher, Bobek, Greif, dr. Petersilka, dr. Luschka, Zajiček, dr. Mayr-Harting.
1210/XI. (překlad).
Interpelace
poslanců dr. Hanreicha, Nitsche, Matznera a druhů
ministrovi vnitra a
ministrovi financí,
že peněžní ústavy jsou zbytečně obtěžovány za to, jak píší zkratku korunové měny.
Poslední dobou okresní úřady a jejich orgány, četnictvo, obtěžují peněžní ústavy a také soukromníky výtkami, že označují zkratku československé měnové jednotky "Ktsch" místo "Kč". V německém jazyku se písmeny c s háčkem neužívá a je mu úplně cizí a je tedy samozřejmé, že německé označení československé koruny musí se zkráceně psáti "Ktsch", a proto úřady, zasahujíce, velmi zbytečně obtěžují obyvatelstvo.
Podepsaní oznamují to panu ministrovi vnitra a ministrovi financí a táží se:
1. Jste ochotni naříditi svým podřízeným úřadům, aby československé úřady svévolně nezakazovaly německým stranám psáti německy zkratku československé měnové jednotky "Ktsch", poněvadž není zákonitého důvodu pro takový zákaz?
2. Jste ochotni učiniti pro příště opatření, aby československé úřady tak zbytečně a svévolně neobtěžovaly německé strany?
V Praze, dne 22. května 1931.
Dr. Hanreich, Nitsch, Matzner,
Horpynka, dr. Keibl, dr. Schollich, Hokky, Simm, dr. Holota, Schubert, Dobránsky, dr. Törköly, inž. Jung, dr. Hassold, inž. Kallina, Knirsch, Szentiványi, Fedor, Köhler, Kasper, Krebs, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Geyer.
1210/XII.
Interpelace
poslanců inž. J. Nečase, J. Koudelky, J. Stivína a soudruhů
ministru zemědělství
o odebrání starých práv obcím Turnovu, Modřišicím, Přepeřím, Tloukonicím a Všeni, ředitelstvím státních lesů a statků v Liberci.
Od nepaměti vybíraly obce Turnov, Modřišice, Přepeře, Tloukonice, Všeň, písek a štěrk pro svoji potřebu z Jizery.
Ředitelství státních lesů a statků v Liberci začalo však po převratu reklamovat toto právo pro sebe, a jak v protokole sepsaném dne 30. prosince 1929 u okresního úřadu v Turnově bylo potvrzeno podpisem samého zástupce ředitelství lesů, má být postiženým obcím odňato toto staré, od dávných času zachované a udržované právo den proto, že obce opomenuly domněle uplatnit do 30ti dnů po vyhlášení záboru svoje právo u příslušného úřadu v Turnově.
Občané postižených obcí namítají, že nebylo jim rozhodnutí o záboru známo a že také veřejně nebyl tento akt v obcích publikován, tím tedy že nebyla dána fakticky možnost, aby mohly uplatňovat do 30 dnu od vyhlášení záboru svůj nárok na těžbu písku a štěrku v Jizeře u okresního soudu v Turnově.
Kdyby však nebylo ani této okolnosti, uvádějí postižení občané celou řadu důvodů dalších, jimiž motivují porušení svých starých práv ve věci těžení písku a štěrku z Jizery.Tak na př.:
1. Město Turnov má zaručeno své právo ve vodoprávním nálezu č. 8360 z 21. ledna 1909 a v nálezu č. 781/1 z r. 1915 ze dne 20. května.
2. Obec Modřišice může dokázati výpověďmi nejstarších občanů, že se od nepaměti vybíral písek z Jizery pro potřeby obce a že se to vždy považovalo za přirozené právo obce. Třeba při tom zdůraznit velmi důležitou okolnost další, totiž, že majitel zbytkového statku Nudvojice, p. Pavel Kunygr prohlásil na městském úřadě v Turnově, že velkostatek Hrubá Skála prohrál již jednou spor o těžení písku a štěrku s obcí Modřišickou. Z tohoto fakta vyplývá logicky, že nemohl nový majitel zdědit zabráním statku nějaké právo, které před tím proti obcím prohrál starý majitel. To má platit jistě i pro případ, když novým majitelem stalo se ředitelství státních lesů a statků v Liberci.
3. To platí podobně i pro obec Přepeře, kde dle svědectví p. Kopala, majitele mlýna a tkalcovny v Přepeřích, prohrál velkostatek sychrovský v letech šedesátých minulého století spor proti obci ve věci štěrku. Velkostatek odsouzen byl k náhradě za všechen dobytý štěrk a písek, jehož chtěl tenkráte použít mimo obvod obce.
4. Obec Ploukonice odvolává se na svá práva, jež jsou jí zaručena místodržitelským výnosem č. 90.851 z 24. června 1910.
5. Obec Všeň má svoje práva garantována místodržitelským výnosem č. 7-B-333/1 z r. 1912 a ve výměru č. 7-977/7 z r. 1913.
Všechny tyto obce jsou ochotny dokázat hodnověrnými svědky své právo na dobývání štěrku a písku a mohou vést svědky, kteří dle § 102 v. z. dokáží s odvoláním na tak zv. "starý stav" před 9. listopadem 1870, že obcím přísluší výhradní právo na braní písku, štěrku atd.
Podepsaní obracejí se na pana ministra zemědělství s naléhavou žádostí o uspořádání této záležitosti ve prospěch postižených obcí. Není jistě cílem naší správy, aby se vyvolávalo roztrpčení obcí tím, že se jim odejmou jejich stará práva. Roztrpčení to stupňováno je faktem, dotvrzeným v protokole zástupcem ředitelství státních lesů a statků, že vlastně jen formálním opomenutím obcí přišly obce o svá práva, když sami občané tvrdí, že neměli ani možnosti v předepsané lhůtě své právo uplatňovat, ježto se o záboru včas nedozvěděli.
Dnes disponuje generální ředitelství státních lesů a statků 952.087 ha půdy, mezi nimiž je 351 ha vodních toků, převzatých k zveřejnění. Známy jsou všeobecně těžkosti, s nimiž ředitelství státních lesů a statky zápasí, jakož i deficit, který vykazuje. Nebylo by tedy ani z důvodů věcných, ani z důvodů všeobecné prospěšnosti na místě, aby uplatňovalo ředitelství státních lesů a statku svoje nové, jen z důvodů formálního opomenutí obcí uplatňované právo proti malozemědělcům a domkářům na Turnovsku. Obce tyto byly postiženy stejně při provádění pozemkové reformy a nebyly - zejména pokud jde o lesy - uspokojeny. Nyní sahá se jim na jejich stará práva, na nichž občané velmi lpí.
Poukazujeme též na to, že některé obce pořídily příjezdy k Jizeře nákladem, který v dnešních zbědovaných poměrech samosprávy představuje pro ně značnou částku. I v tomto směru jde tedy o poškození.
V Praze, dne 27. května 1931.
Inž. Nečas, Koudelka, Stivín,
Husnaj, Vácha, Jaša, dr. Macek, Biňovec, Nový, V. Beneš, Hummelhans, Jurnečková, Jaroš, Chalupa, Brožík, Benda, dr. Winter, Neumeister, Hampl, Chalupník, dr. Mareš, Remeš.
1210/XIII.
Interpelace
poslanců inž. J. Nečase, J. Koudelky, J. Stivína a soudruhů
vládě
o pomoci obcím Bříství, Nečas, Budčeves a Chotěšice při vysoušení rybníku "Nečas".
Občané katastrálních obcí Bříství, Nečas, Budčeves a Chotěšice v okrese poděbradském (bývalém králoměsteckém a jičínském) trpí veliké škody tím, že jejich půda je ohrožována v rozloze 172 ha rybníkem "Nečas". Pro tento rybník nemohou malorolníci celého kraje svoje pozemky meliorovat a náležitě zdělávat, čímž trpí velikou škodu. Při živelních pohromách ohrožuje rybník část usedlostí obce Nečas, které se zejména na jaře ocitají pod vodou.
Rybník sám byl v r. 1902 uměle zavodněn a nepřináší prospěch celku, nýbrž jenom zisk jednotlivci při rybolovu. Tento zájem musí ustoupit zájmu a prospěchu všeobecnému, a to tím spíše, že rybník byl v r. 1902 uměle zavodněn. Podepsaní obracejí se k vládě republiky Československé s touto naléhavou žádostí:
1. Budiž prostřednictvím politických úřadů zjištěno, zda jsou oprávněny stížnosti občanů z uvedených obcí o tom, že rybník "Nečas" byl v r. 1902 napuštěn a napjat tak, že to neodpovídá ve všech směrech předpisům vodoprávního řízení. Při zjištění, že skutečně byly předpisy nedodrženy a přestoupeny, budiž ihned zjednána náprava a majiteli nařízeno, aby rybník vypustil a vysušení provedl.
2. V případě, že by nebyly zjištěny závady v takové míře, aby mohlo býti použito tohoto kroku, budiž působeno ministerstvem vnitra na zemský úřad, aby z důvodů všeobecného prospěchu bylo zavedeno o věci vodoprávní informativní řízení a budiž s urychlením občanům v této akci poskytnuta pomoc.
3. Protože jde o případ obtížný, je nutno, aby ministerstvo zemědělství přispělo zájemcům potřebnou pomocí a subvencí jednak v pomocných přípravných pracích, jednak podporou finanční, jak to dovoluje zákon meliorační.
Podepsaní žádají, aby byly příslušné kroky podniknuty s urychlením, ježto panují obavy, aby existence rybníka nebyla v budoucnosti odůvodňována právem vydržení, které nastane domněle v r. 1932.
V Praze, dne 27. května 1931.
Inž. Nečas, Koudelka, Stivín,
Husnaj, dr. Macek, Jaša, Brožík, Remeš, Hummelhans, V. Beneš, dr. Mareš, Biňovec, Vácha, Jurnečková, Chalupa, dr. Winter, Nový, Benda, Jaroš, Neumeister, Chalupník, Hampl.
1210/XIV.
Interpelácia
poslanca Mikuláša Fedora a druhov
ministrovi verejných prác
o zredukovaní pracovnej doby banských robotníkovu Banskej Štiavnice a okolia a o zoštátnení bratskej ústrednej pokladne.
Baníci Banskej Štiavnice a okolia od 27. apríla 1931 v sobotu nepracujú, následkom čoho každá banícka rodina utrpí škody 150 - 200 Kč mesačne.
Banskí penzisti, tak zvaní proviziani, sú v najväčšom zúfalstve, keďže dľa účtov z roku 1930 samej ústrednej bratskej pokladne na penzie ostalo len 20 milionov Kč, z ktorých má byť 84 tisíc penzistom vyplácaná penzia. Návrh zákona na zoštátnenie ústrednej bratskej pokladne už od roku 1927 leží na stole Nár. shromaždenia, ale tento vôbec ešte není uzákonený, ba ani do programu vzatý.
Pýtame sa p. ministra verejných prác, či je ochotný baníkom vrátiť pracovný deň sobotný, alebo aj na ten vyplácať mzdu, keďže na mariánske sviatky, na Veľký piatok i tak musia pracovať?
Pýtame sa p. ministra, či je ochotný okamžite zakročiť v prospech baníkov penzistov, aby ústredná bratská pokladňa bola poštátnením sanovaná, keďže naši penzisti stoja pred najväčšou neistotou?
V Prahe, dňa 10. júna 1931.
Fedor,
dr. Jabloniczky, Szentiványi, dr. Holota, Hokky, dr. Szüllö, Dobránsky, Nitsch, dr. Törköly, dr. Schollich, inž. Kallina, inž. Jung, Knirsch, Kasper, Köhler, Krebs, Schubert, Geyer, Simm, Matzner, dr. Keibl, dr. Hanreich, Horpynka, dr. Hassold.
1210/XV.
Interpelácia
poslanca Jána Dobranskeho a druhov
ministrovi školstva a nár. osvety
v záležitosti prof. Jána Dobeša v Banskej Štiavnici.
Prof. Ján Dobeš dňa 11. apríla 1931 a dňa 14. mája 1931 pod titulom "Banská Štiavnica" a "Pouť k štiavnické Kalvárii" v "Lidových Novinách" uverejnil dva články, ktoré dobré meno mesta pred verejnosťou kazia, keďže mesto opisuje mestom tuberkulózy, nemravnosti a mestom žobrákov. Ďalej hlboko uráža náboženské city pútnikov, ktorí takmer z celého Slovenska ročite dvakrát, v máji a v septembri do Štiavnice prichádzajú - z každej príležitosti šesť až osem tisíc ľudu príde - a takto nielen svojmu náboženskému cíteniu zadosť učinia, ale aj ubiedenému mestu značný zárobok poskytnú, čím prvotriedne podporujú cudzinecký ruch B. Štiavnice.
Keďže § 20 služobnej pragmatiky hovorí: "Pri kvalifikovaní sa má brat zreteľ na nasledujúce okolnosti: 1. spôsobilosť v pedagogickom odbore a znalosť predpisov, a II. diel 22 hovorí: "učiteľ zvlášte má dbať zachovávania verejného záujmu a má sa vyhýbať všetkému takému, čo by mohlo byť na ujmu verejnú," menovaný profesor neznalosťou predpisov prezradil svoju nekvalifikovanosť, urazil verejný záujem, keďže mesto pred celou republikou potupil, takto mesto mnohých návštevníkov zbavil, lebo do mesta tuberkulózy atd. nepríde nikto na zotavenie. Štiavničanov do krvi urazil, že dnes medzi Štiavničanmi panuje tá najväčšia rozhorčenosť oproti prof. J. Dobešovi, ktorého odstránenie každý Štiavničan si žiada.
Pýtame sa p. ministra školstva a nár. osvety, či je ochotný túto vec prísne vyšetriť, či je ochotný menovaného profesora zo Štiavnice nielen odstrániť, ale aj pre neznalosť služobnej pragmatiky a predpisov a pre urážku Štiavničanov príkladne potrestať a oproti nemu trestné pokračovanie zaviesť pre urážku náboženstva a národnosti?
V Prahe, dňa 10. júna 1931.
Dobránsky,
dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Hokky, Fedor, inž. Kallina, dr. Hassold, Matzner, dr. Keibl, inž. Jung, Knirsch, Simm, Krebs, Kasper, Geyer, Köhler, Schubert, dr. Holota, dr. Törköly, dr. Hanreich, Nitsch, Horpynka, Szentiványi, dr. Schollich.
Původní znění ad 1210/II.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. Stern, Dvořák und Genossen
an den Minister für nationale Verteidigung
betreffend die fristlose Entlassung einer Arbeiterin auf Befehl und infolge einer Laune einer Frau Oberstleutnant.
Die Frau Rosa Turek (Růžena Turková), 51 Jahre alt und 60% invalid, war seit 12 Jahren im Stationskommando beim Kommando der 3. Infanteriedivision in Leitmeritz als Aufräumefrau (myčka) beschäftigt, als sie sich den Zorn der Frau Oberstleutnant Engler zuzog, die offenbar der wahre und oberste Kommandant der Division ist. Frau Turek machte die Frau Oberstleutnant in Zurückweisung grober Anrempelungen darauf aufmerksam, daß sie im Stationskommando, aber nicht bei der Frau Oberstleutnant privat angestellt ist. Das genügte der Frau Oberstleutnant, um in ihrer persönlichen Rachsucht die sofortige Entlassung der Frau Turek anzubefehlen und durchzusetzen, wobei sie auch die verleumderische und unwahre Behauptung benützte, sie sei von der Frau Turek nicht gegrüßt worden.
Dieses Vorgehen lieferte die Kriegsinvalide nach 12 Jähriger Arbeit dem nackten Elend aus. Sie wurde nach § 82 entlassen. Die Kriegsinvalidenorganisation und namentlich der Abg. Neumeister kamen der Frau Oberstleutnant dadurch zur Hilfe, daß sie der Frau anrieten, sich auf Bitten zu verlassen, statt ihr die Klage anzuempfehlen, so daß die Frist zur Klage versäumt wurde. Frau Turek ist letzt auf die 10 Kč Almosenunterstützung wöchentlich angewiesen. Ihr Sohn ist zweimal operiert und zu schwerer Arbeit unfähig. Ein Saxophon, welches er sich kaufte, um seinen Lebensunterhalt zu fristen, muhte er auf Schuld kaufen und die Bezahlung erschöpft seine Kräfte. Der Einfloß der Frau Oberstleutnant und ihre Rachsucht reichen so weit, daß sich niemand traut, die Frau Turek in Beschäftigung zu nehmen. Ihre Verzweiflung ist eine derartige, daß man sich verwundere muß, daß sie sich noch nicht zu irgendwelchen sinnlosen Handlung hat hinreißen lassen. Angeblich hat sie zwei ihr angebotenen Stellen zurückgewiesen. In Wahrheit handelt es sich um Stellen, die sie infolge ihrer Invalidität nicht annehmen konnte.
Wir fragen deshalb den Herrn Minister für nationale Verteidigung:
Ist ihm bekannt; daß in der čechoslovakischen Armee die Frauen der Herren Offiziere die wahren Kommandanten sind?
Ist er bereit zu veranlassen, daß die Entlassung der Frau Rosa Turek sofort rückgängig gemacht wird und ihr der Lohnverlust voll ersetzt wird?
Wird Herr Oberstleutnant Engler sofort exemplarisch bestraft und von seinem Posten abberufen werden?
Was gedenkt der Herr Minister zu tun, um derartige Fälle für die Zukunft zu verhindern?
Prag, am 28. Mai 1931.
Dr. Stern, Dvořák,
K. Procházka, J. Svoboda, Krosnář, Hrubý, Kubač, Gottwald, Tyll, Zápotocký, Kopecký, Novotný, Rjevaj, Kliment, Juran, Barša, Vallo, Kuhn, Čižinská, Hodinová, Babel.
Původní znění ad 1210/III.
Interpelláció
a pénzügyminiszter úrhoz,
a verebélyi járás községeiben a földmüveslakosság ellen vezetett kíméletlen adóvégrehajtások beszüntetése tárgyában.
Beadják Holota János dr. és társai.
A verebélyi adóhivatal négy-öt végrehajtója a verebélyi Járás községeiben mintegy két hét előtt kezdte meg működését azzal, hogy a földmüveslakosság ellen tömeges adóvégrehajtásokat eszközöl, lg a kis Töhöl községben július 7.-re nyolcvanhét árverést tűztek ki. Bee községben barom végrehajtó működik már több napfa s az igásállatokat, a mezőgazdasági fölszerelést és a legnélkülözhetetlenebb háztartási berendezést is lefoglalja.
A végrehajtók egy-egy községbe tíz napra küldettek ki.
Köztudomású, hogy a falusi népnek még jobb időkben, amikor nem ismerte a gazdasági válságot, aratás előtti időben készpénze sohasem volt, ma pedig hónapok óta egyetlen fillér készpénz nem található még az úgynevezett módosabb gazdáknál sem. Vagyis a földműves nép a legjobb akarat mellett sem képes eleget tenni adótartozásának.
Az előadottak alapján kérdem a pénzügyminiszter urat:
1. Van-e tudomása arról, hogy milyen kíméletlen módon történik jelenleg az adók végrehajtása?
2. Hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy a végrehajtások s a kitűzött árverések aratás utáni időkre, szeptember s október hónapokra legyenek elhalasztva?
3. Hajlandó-e megfelelő rendeletet kibocsátani oly értelemben, hogy az adóhátralékokkal létükben fenyegetett adóalanyoknak az adótartozások rendezésére moratórium adandó?
Prága, 1931. május 18.
Dr. Holota,
Dr. Jabloniczky, Schubert, Dobránsky, Ing. Jung, Köhler, Simm, Stenzl, Horpynka, Hokky, Fedor, Nitsch, Geyer, Eckert, Knirsch, Kasper, Krebs, Prause, Dr. Schollich, Dr. Keibl, Dr. Törköly, Szentiványi, Dr. Szüllö.
Původní znění ad 1210/IV.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Fritz Hassold und Genossen
an den Minister des Innern
in Angelegenheit der schikanösen Behandlung des Buchhändlers Hans Rossa in Iglau.
Vor zwei Jahren hat der Buchhändler Hans Rossa in Iglau neben Schaukästen (wobei man ihm auch schon Schwierigkeiten bereitete) eine neue Firmentafel anbringen lassen und zwar nur in deutscher Aufschrift, weil seine Konzession beschränkt war und er Bücher und Musikauen in čechischer Sprachen nicht verkaufen durfte. Die Tafel war in kirchengotischer Schrift sehr geschmackvoll ausgeführt, so daß auch in ästhetischer Hinsicht gar nichts an ihr auszusetzen war. Die Ausführung und der deutsche Text paßte aber einem Teil der čechischen Bevölkerung, der in Chauvinismus arbeitet, nicht.
Vorerst versuchte die Baubehörde die Beseitigung der Firmentafel auf die Weise durchzusetzen, daß man von Rossa die Anforderung einer Baubewilligung zur Anbindung der Firmentafel verlangte. Und als dieser das Begehren der Behörde ablehnte, fand man auf einmal in der Farbenzusammenstellung und dem deutschen Text der Tafel eine sogenannte "provokace" und verlangte die Entfernung der Tafel binnen 24 Stunden. Der betreffende Bescheid des Polizeikommissariates hat viel Staub aufgewirbelt, nahmen doch fast alle inländischen und viele ausländische Zeitungen hierzu Stellung. Auch das Parlament befaßte sich mit dieser Angelegenheit, so daß das Aktenmaterial sehr umfangreich wurde. Selbstverständlich brachte Rossa gegen die Aufforderung des Polizeikommissariates Berufung ein und verhängte die "provokatorische" Firmentafel bis zur Erledigung seiner Beschwerde. Die Landesbehörde hat die Übereilung eines untergeordneten Organs aus der Welt geschafft, indem sie ihm eine unbeschränkte Konzession verlieh, wogegen er sich verpflichtete, eine doppelsprachige Aufschrift auf seiner Firmentafel anzubringen.
Für die Baubehörde war aber die Sache noch lange nicht erledigt. Es wurde eine Kommission an Ort und Stelle ausgeschrieben und bei dieser kommissionellen Verhandlung gab der Referent des Bauamtes nachstehendes Gutachten ab:
"Nach architektonischen Grundsätzen darf eine Firmentafel nicht mehr als loh der Haushöhe betragen. Das Haus sei ungefähr 7 m hoch, so genüge eine Firmentafel in der Höhe von 70 cm, während die angebrachte Tafel 85 cm hoch ist. Außerdem wirkt die Schrift auf das Straßenbild störend."
Der Referent übersah aber, daß sich die Baubehörde einzig an die Vorschriften der Bauordnung zu halten habe, nicht aber an zweifelhafte und ständig wechselnde Begriffe der "architektonischen Grundsätze". Besonders aber muß es auffallen, daß dieser Beamte ein Urteil über die Wirkung der Schrift ab eben konnte, da die Tafel verhängt und die Schrift vollkommen unsichtbar war. Diesem vorgenannten Gutachten schlossen sich bedenkenlos die übrigen Mitglieder der Kommission an. Es war diesen sichtlich unangenehm, daß der Rechtsfreund des Firmeninhabers Dr. Fr. Brummer darauf hinwies, daß es ihn befremde, daß die Kommission bei verhängter Tafel ein Gutachten über die Wirkung der unsichtbaren Schrift geben kann und er deshalb den Referenten des Bauamtes als Bausachverständigen ablehnen müsse. Der geltend gemachten Befangenheit des Bausachverständigen konnte sich die Baubehörde auch nicht verschließen. Sie beiordnete zur Begutachtung dieser "staatsgefährlichen" Firmentafel einen Sachverständigen vom Denkmalschutzamte in Brünn.
Auf Grund des Gutachtens des Denkmalschutzamtes hat nun der Stadtrat in Iglau den Buchhändler Rossa aufgefordert, die Tafel zu beseitigen. Dem dagegen eingebrachten Rekurse hat die Stadtvertretung in der Sitzung vom 12. Dezember 1929 keine Folge gegeben. Da der Bescheid des Stadtrates anders lautete als das Referat in der Stadtvertretersitzung, brachte Rossa eine Berufung an die Bezirksbehörde ein, welche dieser stattgab und die Berufung der Stadtvertretung zur neuerlichen Verhandlung übermittelte. Somit hatte sich die letzte Stadtvertretersitzung mit dieser Angelegenheit neuerlich zu befassen. Wie vorauszusehen, wurde diese Berufung mit den Stimmen aller čechischen Parteien abgewiesen und so wird sich die Bezirksbehörde noch einmal und vielleicht auch das Oberste Verwaltungsgericht mit dieser Angelegenheit zu befassen haben, denn die Beseitigung der Firmentafel wird auf Grind der Paragraphen 26 und 27 sowie des Paragraphen 123 der Bauordnung verlangt.
Vor allem sei festgestellt, daß die Bauordnung nicht ein Wort über eine Firmatafel enthält. Es können daher die zitierten Paragraph der Bauordnung auf die Anbindung der Firmatafel keine Anwendung finden. Einer Baubewilligung bedürfen nach § 26 der Bauordnung alle Neu-, Zu- und Umbauten, die Herstellung von Einfriedungen gegen öffentliche Straßen, Gassen, Plätze oder Wege, sowie die Vornähme von wesentlichen Ausbesserungen oder Abänderungen von bestehenden Gebäuden. Für die Beurteilung des Begriffes Jener Bauten, die einer Baubewilligung bedürfen, sind nur die Bestimmungen der erwähnten Paragraphen maßgebend und man irrt, wenn man in dem § 27 eine besondere gesetzliche Bestimmung sucht. Der § 27 hat bloß eine zu § 26 der Bauordnung auslegende Bedeutung und kann daher in seinem Umfange über die Bestimmungen des § 26 nicht hinausgehen. Offensichtlich glaubt das Baureferat der Stadt Iglau in Jener Gesetzestexte, welche von "wesentlichen" Ausbesserungen oder Abänderungen von bestehenden Gebäuden spricht, die gesetzliche Grundlage für sein Einschreiten zu finden.
Daraus geht hervor, daß die Gesetzgeber wegen einer bloßen Firmentafel, die bei dem weitesten Sprachgebrauchs nicht als Baulichkeit zu bezeichnen ist, die Baubehörde nicht in Ans ruck nehmen wollten. Schon die Diktion des Gesetzes läßt eine derartige Auslegung nicht zu. Wenn das Gesetz von Änderungen am Bauobjekte spricht, so setzt dies naturnotwendig voraus, daß am Hause selbst eine bauliche Veränderung vorgenommen wird. Bei der Anbindung einer Firmatafel wird aber das Haus (im Sinne der Bauordnung "Bauobjekt") ganz unberührt gelassen, da bestenfalls nur Hacken und Klammern am Hause angebracht werden. Diese Anbindung der Klammern ist aber doch kein Bau.
Die Unterfertigten stellen an den Herrn Innenminister folgende Anfragen:
1. Sind Urnen diese unerhörten Vorfälle; bekannt?
2. Sind Sie bereit, die an diesen Schikanen schuldtragenden Beamten strengstens zur Verantwortung zu ziehen und das ebenso schikanöse wie lächerliche Vorgehen sofort einzustellen?
3. Sind Sie bereit, sofortige Vorkehrungen zu treffen, daß sich derartige, jedes Amt bloßstellende Vorfälle nicht wiederholen können?
Prag, am 26. Mai 1931.
Dr. Hassold,
Horpynka, Dr. Hanreich, Dr. Schollich, Ing. Kallina, Ing. Jung, Köhler, Oehlinger, Dr. Mayr-Harting, Scharnagl, Bobek, Dr. Petersilka, Greif, Schubert, Simm, Knirsch, Zajiček, Krumpe, Geyer, Kasper, Krebs; Dr. Keibl, Matzner.