1130/VII (překlad).
Interpelace
poslance N. Sedorjaka a soudruhů ministrovi veřejných prací a zemědělství o náhradě za vyvlastněné pozemky ve Velikém Bočkově.
V r. 1928 byly rolníkům z Velikého Bočkova vyvlastněny pozemky na stavbu státní silnice Veliký Bočkov-Slatina. K žádosti rolníků, aby místo vyvlastněných pozemků byly jim dány jiné, se vůbec nepřihlíželo, ačkoliv šlo skoro výlučně o drobné zemědělce a stát má pozemky v obvodu obce Velikého Bočkova. Ale na tom ne dosti. Ještě do dneška, ačkoliv od vyvlastnění uplynula již tři léta, nedostali rolníci v převážné většině peníze za pozemky. Ale to není výjimka.
V květnu 1930 znovu se provádělo ve Velkém Bočkově soudní vyvlastňování pozemků, tentokráte na vicinální dráhu rachovské státní (lesní) správy. Rolníci znovu žádali, aby pozemky jím byly nahrazeny půdou. Ale státní orgány dívají se na věc jinak, Místo aby rolníkům daly půdu, zvětšují nedostatek půdy tím, že půdu odnímají. Za půdu odňatou z pastviny na civinální dráhu Veliký Bočkov-Kobylecká Polana nebyla přiznána náhrada v pozemcích, nýbrž jen peněžní. Ale do dnešního dne rolníci nedostali nic, nebo pouze úplně nepatré částky. A tak stát odňal půdu, zároveň stavbou vicinální dráhy zničil možnost výdělku, kterou měli sedláci a povozníci.
Ale zároveň pro nedbalost správy státních lesů v Rachově protrhla se řeka Šopurka a plyne obecní pastvinou. S jedné strany byla odňata půda na trať, s druhé strany státní řeka trhá selské pozemky a tak se ničí zbytek selského majetku. Situace pracujících sedláků, jíž i tak pro zemědělskou krisí velmi těžká, stává se ve Velikém Bočkově strašnou. Není půdy, není výdělku.
Podepsaní se táží, jsou-li páni ministři ochotni naříditi:
1.) Aby všem rolníkům z Velikého Bočkova, o kterých je zde řeč, a pokud o ní žádají, byla náhradou poskytnuta půda,
2.) aby rolníkům, kteří nežádají za náhradu půdy, byly neprodleně vyplaceny peníze,
V Praze dne 24, dubna 1931.
Sedorjak,
Gottwald, Babel, Barša, Juran, Kuten, Kliment, Hodinová, Tyll, Dvořák, Zápotocký, Hadek, K. Procházka, Šliwka, dr Stern, Kubač, Čižinská, Vallo, J. Svoboda, Steiner, Krosnář.
1130/VIII (překlad).
Interpelace
poslance der Sterna a soudruhů ministrům vnitra a spravedlností
o neslýchaném chování šumperské státní policie při zatčení poslance Hadka.
Dne 18. února t. r. v 1/2 8 ráno byl na ulici zadržen dvěma policisty šumperské státní policie posl. Hadek a přes to, že se legitimoval jako poslanec, byl předveden na policejní strážnici v Šumperku. Na komisařství prohlásil policejní komisař Večera, neoznámiv mu důvodu, že jest zatčen, pak provedl osobní prohlídku, při čemž mu byl odňat veškeren osobní majetek dokonce i šle a tkaničky od bot. Poté byl zavřen do policejního vězení. O majetku, který mu byl odňat, nebyl sepsán žádný zápis, ačkoliv se toho posl. Hadek dožadoval. Policie se snažila podvrženým materiálem zkonstruovati zločin podle §u 15/3 zákona na ochranu republiky. Při přelíčení v Olomouci musil býti pro toto obvinění osvobozen.
Když posl. Hadek přišel po svém propuštění z vazby na šumperské policejní komisařství, hodlaje si odnésti předměty, které mu byly odňaty, byly mu zadrženy tyto věci:
1.) kalendář, vlastně deník 1931,
2.) č. 4 časopisu ťInternationale PressekorrespondenzŤ,
3.) kniha: Pětiletka.
Mimo to scházelo mu ještě mnoho osobních záznamů parlamentní, politické a organisační povahy, mezi jiným opis interpelace ministrovi vnitra o bití dělníků šumperskou státní policií, dva organisační dopisy atd. - Posl. Hadek ihned protestoval proti zadržení těchto předmětů, než marně.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra a ministra spravedlnosti:
Jak mohou odůvodniti takovéto neslýchané jednání šumperské státní policie, které se příčí dokonce i občanským zákonům?
Jsou ochotni ihned propustiti a co nejpřísněji potrestati policejního komisaře Večeru a okresního inspektora Rudolfa pro neoprávněné zatčení, osobní prohlídku, odepření zápisů o odňatých předmětech a podvržení části těchto předmětů?
Jsou dále ochotni postarati se, aby posl. Hadek dostal ihned opět svůj majetek?
Jsou ochotní zjistiti všechny, kdož se provinilí svrchu vylíčenými událostmi a co nejpřísněji je potrestati?
V Praze, dne 6, května 1931.
Dr Stern,
Gottwald, Hodinová, Zápotocký, K. Procházka, Tyll, Steiner, Kliment, J. Svoboda, Krosnář, Juran, Kuten, Babel, Barša, Dvořák, Čižinská, Vallo, Kubač, Šlíwka, Major, Hadek, Novotný.
1130/IX (překlad).
Interpelace
poslance Hadka a soudruhů ministrovi vnitra
o ostudných poměrech v šumperském policejním vězení.
Po svém zatčení dne 18, února byl jsem dodán do policejního vězení v Šumperku. Toto policejní vězení jest neuvěřitelně, hanebně zpustlé. Vězení jest umístěno v prastaré klenuté místností. ťOknaŤ cel nejdou na dvůr, nýbrž do chodby, která skrovně propouští světlo několika okny. A tak jest v celách neustále šero. Cela má rozměr 3 X 3 m, z čehož polovici zabírá dřevěná pryčna, takže pro tělesný pohyb není téměř místa. Stůl ani židle tam není. Rovněž není se kde mýti, ba v celách není ani pitné vody. Slamníky jsou roztrhané a sláma jest rozházena po celé cele. Pokrývky jsou nejen potrhané, nýbrž i úplně znečištěné. Z podlahy a stěn čiší vlhkost. Kamna tam nejsou a jinak se tam topiti nedá. Vedle tohoto hrůzného stavu jest tam ještě hmyz. Toto vězení hemží se vešmi.
Tážeme se pana ministra vnitra:
Ví o stavu policejního vězení v Šumperku a ostatních policejních vězení, která jsou částečně v podobném stavu? Jest ochoten ihned naříditi, aby šumperské policejní vězení bylo neprodleně umístěno v jiné místností? Jest ochoten pohnati k odpovědnosti orgány odpovědné za tento stav policejního vězení? Jest ochoten vůbec likvidovati hanbu policejních vězení a naříditi, aby policií bylo odňato právo zavírati lidí do takovýchto děr?
V Praze, dne 6, května 1931.
Hadek,
Dvořák, Steiner, Čižinská, Hodinová, Juran, Hruška, Major, Vallo, Šliwka, K. Procházka, Novotný, Tyll, dr Stern, Krosnář, J. Svoboda, Barša, Kubač, Kliment, Zápotocký, Gottwald.
1130/X (překlad).
Interpelace
poslance dra J. Keibla a druhů ministrovi financí
o akcionářích bývalé Akciové společností řetězového mostu císařovny Alžběty v Děčíně.
Řetězový most, spojující města Děčín a Podmokly, byl vystavěn v polovici minulého století akciovou společností ťKaiserin Elisabeth Kettenbrückenaktiengesellschaft a několik let před světovou válkou byl prodán rakouskému státu,Kupní smlouvou převzalo Rakousko závazek úročiti a slosováním zaplatiti akcie a požitkové listy, z nichž se staly státní dluhopisy. Není pochyby, že práva a povinnosti vyplývající z této kupní smlouvy, přešly na Československou republiku. Avšak, místo aby tyto závazky byly plněny, aby tedy akcie a požitkové listy byly zúročeny a slosovány, dodnes nebylo učiněno nic a držitelům akcií a požitkových listů zůstala finanční správa veškeré plnění dlužna. Nejprve přišla s výmluvou, že jmenovaný řetězový most patří ke státnímu majetku, který má převzíti reparační komise, a československý stát dosud neví, co za něj bude musiti zaplatiti. Zatím však byly všechny tyto mezinárodní otázky pro zdejší republiku upraveny a stát nemusil za uvedený řetězový most zaplatiti reparační komisi vůbec nic. Místo však, aby upravil svůj dlužnický poměr k držitelům akcií a požitkových listů, chce asi na tento svůj závazek prostě zapomenouti. Touto liknavostí zdejší finanční správy jsou poškozeni nejen město Děčín a Podmokly, nýbrž i velké množství drobných občanů obou těchto měst, živnostnicí a obchodníci, kteří je koupili v době, kdy ještě tyto akcie vynášely značný zisk a častokráte uložili v nich veškeren svůj majetek, který si za celý život našetřili a těžce vydělali, Československý stát zadržuje těmto hospodářsky slabým existencím veškeré plnění přes 12 let a tím je velmi citelně poškozuje. Jest zajisté svrchovaný čas, aby se stát konečně rozpomněl na tento svůj dluh. Podepsaní táží se tedy pana ministra financí:
1.) Co zamýšlí zaříditi, aby akcionáři a držitelé požitkových listů bývalé Akciové společnosti řetězového mostu císařovny Alžběty v Děčíně ihned dostali dlužné úroky?
2.) Aby od nynějška byl tento dluh bezvadně úrokován a slosován?
V Praze, dne 4, května 1931.
Dr Keibl,
dr Hanreich, Matzner, dr Hassold, dr Schollich, Krebs, inž. Jung, Simm, Schubert, Krumpe, dr Petersilka, Oehlinger, Bobek, Köhler, Kunz, Kasper, Knirsch, Geyer, Horpynka, inž. Kallina, Greif.
1130/XI (překlad).
Interpelace
poslance Krumpe a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o nešvarech při stavbě obytného domu pro poštovní zaměstnance v Děčíně.
V Děčíně staví se ze státní losové půjčky obytný dům pro poštovní zaměstnance, Tato stavba staví se již třetí rok a dosud ještě není dokončena, ačkoliv nebyla dodržována ani osmihodinná pracovní doba, sní nedělní klid, jak vysvítá z oznámení u okresní politické správy.
Město Děčín nabídlo pro tuto stavbu zdarma stavební pozemek s podmínkou, že provedení stavby bude zadáno domácím živnostníkům. Tato nabídka byla odmítnuta a stavba byla zadána stavebním řemeslníkům z různých vzdálených míst, při čemž všichni domácí živnostníci byli vyřazeni i při levnějších nabídkách. Zednické práce byly zadány stavební firmě Uhlířově z České Lípy. Tato firma nemohla stavbu dosud ještě dokončiti. Do provedení stavby jsou velmi těžké stížnosti. Klempířské práce byly provedeny částečně nikoliv ze zinkového plechu, jak jest uvedeno v rozepsání stavby, nýbrž z pozinkovaného železného plechu a tak neodborně, že dešť prosakující střechou způsobil na budově velké škody. Dřevo, z něhož byly udělány podlahy, jest naprosto méněcenné. Stavební firma Uhlířova nedodržuje ani osmihodinné doby pracovní, ani se neřídí tarifními smlouvami, ani ustanovením platným pro všechny státní stavby, že mají býti zaměstnávání pokud možno místní dělníci. Průtahy se stavbou zaviňují vzrůst interkalárních úroků a lidem hledajícím byt působí velké nepříjemnosti.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1.) Ví pan ministr o těchto poměrech?
2.) Jak byl prováděn stavební dozor na této novostavbě?
3.) Jak ručí různé firmy za méněcenné práce a prodlení?
4.) Jest pan ministr ochoten oznámiti podepsaným čísla stavebního účtu až bude uzavřen v porovnání s oferovanými částkami?
V Praze, dne 7. května 1931.
Krumpe,
Oehlinger, Scharnagl, Fritscher, Krebs, inž. Jung, dr Luschka, dr Petersilka, Greif, Zajíček, Geyer, dr Mayr-Harting, Köhler, Schubert, Kunz, Knirsch, Simm, Kasper; inž. Kallina, dr Hanreich, dr Hassold, dr Schollich, Matzner, Horpynka, dr Keibl, Bobek.
1130/XII (překlad).
Interpelace
posl. Kuhnové a soudruhů ministrovi zásobování a vládě o drahotní politice vlády.
Kdežto v dobách dřívějších krisí ceny všeho zboží klesaly, nyní, přes to že krise trvá a zostřuje se, začínají ceny v drobném obchodu stoupati. Zvláště rychle stoupají ceny mouky. V mnoha místech způsobilo to již také zdražení chleba, Zdražily také nejdůležitější potraviny pracujícího lidu, brambory, rovněž i maso a jiné potraviny a předměty denní potřeby.
Tato drahota jest výsledek soustavné drahotní politiky vlády, Obilní cla, cla na maso, zákon o mísení mouky, zákon o dovozních listech, nákupní zákon, zvýšení sazeb, omezení dovozu, vývozní premie, zvýšení daně obratové, daň z piva a jiná opatření zabránila poklesu cen a konečně způsobila jejích stoupání. To znamená také prodloužení a zostření všeobecné krise. Vláda také všemi prostředky podporuje všeobecné loupežné tažení proti pracujícímu lidu a také sama je provádí, vydávajíc nezaměstnané na pospas hladu, podporujíc mzdovou loupež, potlačujíc boj proti propouštění, omezujíc sociální ochranu ve všech oborech, zvyšujíc daňový tlak na dělníky, drobné rolníky, drobné živnostníky a tím zostřuje účinek drahoty na všechny pracující.
Tážeme se tedy vlády, jak může odůvodniti tuto politiku proti pracujícímu lidu, která jasně svědčí o kapitalistickém třídním rázu vlády a státu?
Jaké stanovisko zaujímá k požadavkům pracujícího lidu žádajícím, aby byla zastavena politika ochranných cel, aby byly zrušeny nepřímé daně a zvýšeno zdanění majetných vrstev, aby byly zrušeny druhotní zákony, sníženy sazby, kterážto opatření nejen zmírní drahotu, nýbrž čelila by také zostření krise a neprovádějí se jen proto, poněvadž odporují zájmům vládnoucích vykořisťovatelských tříd?
V Praze, dne 7, května 1931.
Kuhn,
Gottwald, Vallo, Kliment, Hrubý, Šlíwka, Krosnář, Barša, Novotný, Tyll, K. Procházka, J. Svoboda, Hodinová, Čižinská, Kubač, Major, Zápotocký, Dvořák, Hadek, Juran, Rjevaj.
1130/XIII.
Interpelace
poslanců Tylla, Babela, Štětky a soudruhů ministru železnic
o neslýchaném brutálním postupu proti bývalému stroj. topiči Josefu Bergerovi v Jístebníku a jeho rodině a o úžasně byrokraticky liknavém vyřizování podané žádostí trať. řemeslníka Víta Kotoučka v Přerově.
Josef Berger, bývalý strojní topič, byl ve službách drážních nepřetržitě od 21. 10, 1908 až do září 1929 t. j. 26 roků zaměstnán. Nálezem disc. senátu ze dne 26, září 1929 č. 5/29-II. řed. st. dr. v Olomouci byl propuštěn ze služeb dráhy. Berger bez nároků na jakoukoliv pensi pro sebe i svoji rodinu.
Tento neslýchaný nelidský rozsudek byl vynesen z důvodů, že prý Berger zamlčel překážky své mravní zachovalostí pro malý trest, který mu byl vyměřen za malý přestupek, jehož se dopustil jako mladý 15letý chlapec.
Berger jest v krajně zoufalé situaci se svojí rodinou, jelikož sám jest naprosto nervově i duševně vyčerpán a to následkem příkoří, které mu bylo způsobeno, jakož i následkem těžkého úrazu, který utrpěl dne 7, ledna 1929.
Bezprostředně po úraze byl po 3 a 1/2 hodinovém bezvědomí převezen do nemocnice v Přerově a pak střídavě léčen doma a v nemocnici v Opavě, až musel býti dán do ústavu choromyslných odkud byl 21, I. 1930 propuštěn do domácího ošetření.
Přes těžký úraz a jeho neustálé následky byl Berger se svými nároky na poléčební rentu odmítnut a teprve na podanou žalobu k rozhodčímu soudu mu byla přiznána malá renta ve výši Kč 453.72 měsíčně.
Jelikož Berger, který je otcem 4 nezaopatřených dítek, byl přímo vyhozen z práce po 26 letech bezvadného zaměstnání, bez jakýchkoliv nároků, obrátila se manželka Bergerova po dvakráte na ministerstvo železnic se žádostí, aby se přiznala podpora z milosti jí a nevinné rodině.
První žádost byla zamítnuta dne 9, října 1930 a i druhá žádost dne 11, 4. 1931, ačkoliv ministerstvo železnic v daleko horších případech vyhovuje podobným žádostem.
Jakým způsobem se postupuje vůči intervenujícím osobám v takových případech, svědčí fakt, že v případě Bergerové byla u min. žel. provedena dne 4, května t. r. intervence u odděl. II., kde intervenujícímu bylo sděleno, že záležitost není ještě vyřízena, ačkoliv min. žel. zamítavě rozhodlo o žádosti jíž dne 26, dubna 1931 pod č. 18395 pers. 3.
Úžasný příklad byrokratického trestuhodného, liknavého vyřizování žádosti podává tento případ:
Vít Kotouček, traťový řemeslník odboru pro udr. dr. v Přerově, podal v dubnu 1930 žádost ministerstvu železnic o zastavení srážek za přeplacené drahotní přídavky na adoptované dítě.
Srážky činí přes 3,000,- Kč. Ačkoliv uplynul již plný rok od podání žádostí, není záležitost tato dosud vyřízena a přes neustálé urgence na min. žel, je intervenující stále odbýván, že Olomoucké ředitelství nepodalo dosud v této věci vysvětlení.
Jest to přímo důkaz zůmyslně protahovaného vyřizování žádosti a svědčí o naprosté libovůli byrokratů úředníků.
Tážeme se pana ministra železnic:
Je-li ochoten neprodleně naříditi nové vyšetření celé záležitosti Josefa Bergera a jeho rodiny a vymoci mu plná práva pensijní pro něho a jeho rodinu?
Je ochoten naříditi okamžité vyřízení žádosti trať. řemeslníka Víta Kotoučka a vyšetřiti a přísně potrestati trestuhodné laidáctví úředníků při vyřizování podobných žádostí?
V Praze dne 11, května 1931.
Tyll, Babel, Štětka,
Novotný, Barša, Hrubý, Hruška, Kubač, Krosnář, Vallo, Čižinská, Hodinová, Zápotocký, Juran, Kopecký, Gottwald, Kuhn, Steiner, Major, Šliwka, J. Svoboda, K. Procházka.
1130/XIV (překlad).
Interpelace
poslanců dra Schollicha, Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty, že pražská zemská školní rada překládá
definitivní učitele.
Podle §u 55 služební pragmatiky učitelstva (vládní nařízení ze dne 14, září 1928, čís. 162 Sb. z. a n.), může býti učitel přeložen na kterékoliv služební místo svého nebo jiného oboru, které odpovídá jeho schopnosti, Smyslem tohoto ustanovení zajisté jenom jest umožniti přidělování učitelů na určitá služební místa, jestliže jest takového přeložení třeba pro zvláštní poměry v zájmu školy.
V poslední době nařídilo předsednictvo zemské školní rady v Praze přeložení učitelů, důvodů pro tato opatření však neuvedlo. Jest jisto, že ve všech těchto případech nebylo možno hledati příčiny toho ve školní službě, nýbrž podle vší pravděpodobnosti rozhodovaly důvody politické, Přeložení nařízená předsednictvem zemské školní rady jsou tedy potrestáním učitelů, neboť byli přeložení na méně dobrá služební místa. Tresty byly uloženy bez předchozího disciplinárního řízení. Podle §u 84 svrchu uvedené služební pragmatiky učitelstva disciplinární tresty mohou býti uloženy jen nálezem příslušné disciplinární komise na základě řádně provedeného disciplinárního řízení. Oni učitelé nebyli vůbec vyslechnutí, nýbrž na neznámá udání byli prostě přeloženi na jiné služební místo. Tento postup příčí se všemu právnímu citu. Učiteli neposkytuje se sebemenší možnost, aby se mohl obhájiti proti obviněním, nýbrž musí se podříditi rozkazu předsednictva zemské školní rady.
Jestliže se učitelé tito skutečně provinilí, nechť to zjistí řádně provedené disciplinární řízení, Školním úřadům umožňuje to § 78 služební pragmatiky učitelstva, který zní takto:
ťUčitelé, kteří poruší své stavovské a úřední povinnosti, potrestají se, nehledíc na jejich odpovědnost, podle trestního zákona, pořádkovými nebo disciplinárními tresty podle toho, jeví-li se porušení povinností jen jako porušení pořádku, nebo jako služební přečin, jestliže byly poškozeny nebo ohroženy zájmy státní, zájmy učitelského úřadu nebo zájmy školní, a přihlížejíc ke způsobu a závažností poklesku, k jeho opětování nebo k jiným přitěžujícím okolnostem.Ť
Předsednictvo zemské školní rady vyhýbá se však disciplinárnímu řízení proti dotčeným učitelům a vypomáhá si služebním překládáním, poněvadž pro ně nepotřebuje uvésti důvodů. Buďto jsou služební poklesky, jichž se učitelé dopustili, takové, že je třeba, aby byly potrestány, pak nemá školní úřad důvodu, aby je zatajoval; nebo nejsou takové, ale pak není odůvodněno ani služební přeložení a učitel stal se obětí bezdůvodného úředního opatření. K zajištění práva, příslušejícího i učiteli jako státnímu občanu, účastniti se politického života, jest však nezbytně třeba, aby se všechny parlamentní strany bez rozdílu dožadovaly objasnění služebních přeložení, k nimž došlo v poslední době. Jde o tyto případy:
1.) Josef Hantschel, náměstek ředitele měšťanské školy v Bílině,
V září 1930 duchcovský okresní školní. výbor zbavil ho bez udání důvodů místa a ustanovil opět jako definitivního odborného učitele na chlapecké občanské škole v Duchcově. Hantschel vzal si toto potrestání tak k srdci, že již 5, října 1930 zemřel ochrnutím srdce (angína pectoris). Služebních důvodů nebylo, neboť Hantschel měl za své úspěšné působení na škole pochvalné uznání okresního školního výboru.
2.) Oskar Voigt, definitivní učitel v Kolešovicích, v okrese podbořanském, byl přeložen s účinností od 1, března 1931 na obecnou školu v Božím Daru v Rudohoří. Voigt se nikdy neúčastnil politického života a občané si ho velice vážili jako svědomitého učitele.
3.) Alfred Iro, definitivní odborný učitel v Plesné, byl výnosem zemské školní rady ze dne 11. března 1931, čís. 2 A 261 ai 1931 - 25,813 přeložen bez udání důvodů jako definitivní odborný učitel do Žlutic. Jak udává, odebral se do Plauen v Sasku upraviti právní záležitosti za svého bratra, Vraceje, se pěšky přes hranice, byl zadržen celním úředníkem. Z nevyclených věcí byla mu uložena pokuta 96 Kč. V příruční brašně byly mu zabaveny tři národně-socialistické časopisy, které koupil v Plauen (Völkischer BeobachterŤ, ťStürmerŤ, ťFreiheitskampfŤ),
4.) Otto Schlegel, definitivní bez určení služebního místa, touto dobou náhradní odborný učitel na občanské škole ve Varnsdorfu, byl bez vydání důvodů výnosem zemské školní rady ze dne 7. dubna 1931, čís. 21.602/1931, z. š. r. čís. 36,398/1931, s účinností ode dne 15, dubna 1931 sproštěn služby ve varnsdorfském okrese a uloženo mu, aby se hlásil u okresního školního výboru ve Stříbře.
Schlegel jest výborný učitel, dostalo se mu uznání vrchlabského školního výboru za úspěšnou činnost, vedle maturitní zkoušky pro učitele vykonal maturitu pro gymnasia a reálky, má způsobilost pro první a třetí odbor na občanských školách a jest také způsobilý vyučovati těsnopisu.
Schlegel působil sice politicky, nedopustil se však ničeho, co by bylo možno pokládati za ohrožování ťzájmů státních, zájmů učitelského úřadu nebo zájmů školníchŤ. Služebně nebylo nutno, aby byl přeložen na stříbrský školní okres, poněvadž na varnsdorfském okrese scházejí neméně nes 4 zkoušení učitelé na občanských školách. Do Varnsdorfu byl přeložen mladý učitel ze stříbrského okresu, který nemá způsobilosti pro občanské školy a nelze ho tedy pokládati za náhradu za pana Schlegla.
Z uvedených důvodů lze jasně poznati, že byli přeloženi na politické udavačství.
Poněvadž dlužno vyjasniti, zda se chce učiteli přiznati -právo, patřící každému zločinci, aby se mohl ospravedlniti, či zda jest bez obrany vydán všem opatřením školních úřadů, táží se podepsaní pana ministra školství a národní osvěty, zda ví o těchto událostech, zda je ochoten přeložení odvolati, dáti je vyšetřiti, oznámiti důvody přeložení a učiniti opatření, aby definitivní učitelé směli býti příště překládáni jen na základě disciplinárního nálezu?
V Praze, dne 7, května 1931.
Dr Schollich, Simm,
inž. Kallina, dr Hanreich, Matzner, dr Hassold, inž. Jung, Kasper, Dobránsky, dr Szüllö, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, Hokky, dr Jabloniczky, Geyer, Schubert, Köhler, Knirsch, dr Keibl, Horpynka, Fedor, Krebs.