1029/VI (překlad).

Interpelace

poslanců L. Schuberta, inž. R. Junga

a druhů ministrovi veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o rozepsání místa obvodního lékaře v Moravské Radiměři.

V čísle 4 ťLékařských zprávŤ ze dne 25. února 1931 byla mezi jiným uvedena tato dvě příznačná oznámeni. První zní:

ťKonkurs na místo státního obvodního lékaře v Prášilech s počátečním platem I. platové stupnice a cestovním paušálem 2210 Kč ročně. Mimo to bude mu okresní nemocenská pojišťovna v Sušici za lékařské ošetřování svých členů vypláceti ročně 15.000 Kč. Obvod Prášil čítá celkem 3571 obyvatelů většinou německé národnosti.

Okresní úřad v Sušici, dr Balcar v. r.

okresní lékař.Ť

Druhé zní takto:

ťKonkurs na místo státního obvodního lékaře v Moravské Radiměři v okrese Moravská Třebová s počátečním platem III. platové stupnice a příslušným cestovním paušálem. Zdravotní obvod čítá 5807 obyvatelů převážně české národnosti.

Okresní hejtmanŤ

První konkurs okresního úřadu v politickém okrese sušickém s většinou českého obyvatelstva jest úplně správný.

Druhý konkurs na místo v Moravské Radiměři vědomě uvádí v omyl a je lživý. Jde o čistě německou obec Moravskou Radiměř a o zdravotní obvod, který nemá ani 5% českého obyvatelstva neřku-li, že by byl převážně český. Tento konkurs vědomě mylně informující německé uchazeče není ani jako všechny ostatní konkursy osobně podepsán, takže musí buditi podezření, že jde o podvržení.

Podepsaní táží se tedy pana ministra veřejného zdravotnictví:

1.) Jest ochoten ihned odvolati nezákonitý konkurs, poněvadž jeho údaje jsou nesprávné?

2.) Jest ochoten zjistiti, proč okresní hejtman nepodepsal konkurs svým jménem a zda byl vyhlášen s jeho vědomím?

3.) Jest ochoten zjistiti provinilé úředníky a pohnati je k odpovědnosti?

V Praze, dne 5. ledna 1931.

Schubert, inž. Jung,

Knirsch, Krebs, Geyer, Köhler, Simm, Kasper, Horpynka, dr Hassold, dr Schollich, Szentiványi, Nitsch, Fedor, dr Holota, dr Törköly, dr Hanreich, inž. Kallina, dr Szüllö, Dobránsky, Matzner, dr Keibl, dr Jabloniczky.

1029/VII (překlad).

Interpelace

poslance R. Kaspera a druhů ministrovi sociální péče, aby konečně byly rozepsány volby do nemocenských pojišťoven.

Přes 15 let čeká členstvo nemocenských pojišťoven na rozepsání řádných voleb do těchto sociálních ústavů, a dosud nebylo vyhověno oprávněným a častokráte opakovaným přáním a požadavkům pojištěnců v této věci. Všechny dosavadní zákony o nemocenském pojištění obsahovaly neustále také obšírné předpisy o provádění těchto voleb, jichž se však nikdy nepoužilo. I příslušné místo několikráte učinilo přípovědi a sliby, které však nebyly nikdy splněny. Jest úplně jasné, že takové poměry musí silně otřásti důvěrou členstva v tyto sociální ústavy. V posledních letech ozývaly se hlasy dožadující se rozepsání voleb pro poměry, jaké jsou v nemocenských pojišťovnách. Zvláště, když nabyl účinnosti zákon čís. 221/1924. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1926 a zatím byl novelován, ale volby zároveň s tím provedeny nebyly. Naopak, výjimečných ustanovení v §u 131 zákona čís. 184/1928 použilo se k tomu, že místo voleb byla provedena jmenování. Prakse při těchto jmenováních vymyká se jakémukoliv popisu, neboť velké složky členstva, především dělníci organisovaní v ťGewerkschaftsverband deutscher ArbeiterŤ, byly vyloučeny ze spolusprávy a ze spolurozhodování v nemocenských pojišťovnách, naproti tomu jiné byly protežovány a dokonce i mizivé složky byly povolány do správy těchto sociálních ústavů v počtu naprosto nespravedlivém. Ze slíbeného odpolitisování správy nemocenských pojišťoven došlo k ještě většímu jejich zpolitisování, což nikterak neprospělo tak naléhavě nutné reorganisaci těchto sociálních pojišťoven. Nynější těžký stav nemocenských pojišťoven vyžaduje více než kdy jindy správu svobodnou, sloužící jedině blahu ústavů a zájmům členstva. Nikoliv na posledním místě jest také nutno, aby opět byla upevněna pokleslá důvěra členstva k nemocenským pojišťovnám, což se může státi jen tehdy, zmizí-li se světa nespravedlivý jmenování a bude-li vedení a správa nemocenských pojišťoven přenesena na svobodně volené zástupce. S politováním musíme konstatovati, ze ani v nynějším vládním období nestalo se nic, co by mohlo posíliti naději v brzké volby do nemocenských pojišťoven, leč že vydáno vládní nařízení ze dne 27. února 1930, čís. 24 Sb. z. a n. Naopak působí to dojmem, jako by tyto volby měly býti opět odsunuty na neurčito. Dělnictvu nesmí se nikterak zazlívati, jestliže v tomto počínání spatřuje nedostatek potřebné vůle, aby byly splněny oprávněné, dlouholeté jeho požadavky. Novým odsunutím voleb do nemocenských pojišťoven projevuje se přímo znatelná nechuť odevzdati správu těchto sociálních pojišťoven svobodně voleným zástupcům. Ježto důvěra dělnictva k sociálním pojišťovnám musí býti upevněna, ale také poněvadž se v sociálních pojišťovnách vytvořila soustava směřující proti členstvu a proti pojištěncům, jest naléhavě nutno, aby co nejrychleji provedeny byly volby které měly býti vykonány již dávno.

Podepsaní dovolují si tedy tázati se pana ministra sociální péče:

1.) Jest pan ministr ochoten vydati nutné pokyny, aby volby do nemocenských pojišťoven byly provedeny v nejbližších dvou měsících?

2.) Jest pan ministr ochoten v nejbližší schůzi poslanecké sněmovny oznámiti, kdy budou provedeny volby do nemocenských pojišťoven?

V Praze, dne 5. března 1931.

Kasper,

Horpynka, dr Keibl, dr Schollich, Schubert, Krebs, Knirsch, Matzner, inž. Kallina, Geyer, Köhler, Krebs, inž. Jung, Simm, dr Hanreich, dr Hassold, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Fedor, Hokky, Dobránsky.

1029/VIII (překlad).

Interpelace

poslance L. Schuberta a druhů

ministrovi financi

o sestavení výkazu o zadlužení obcí.

Podle sdělení Státního statistického úřadu nařídilo ministerstvo financí, aby byly vyšetřeny obecní finance za rok 1929. Státní úřad statistický sám se domnívá, že toto vyšetřování jest úplně nedostatečné a nemůže splniti svého účelu, poněvadž pro velmi veliký nedostatek peněz musilo býti omezeno na míru co nejmenší.

Pan ministr financí označil i poslední novelu o obecních financích č. 169/1930 Sb. z. a n. za prozatímní, ohlásil akci k vybavení obcí z dluhů a jako cíl si vytýčil definitivní úpravu finančního hospodářství svazků územní samosprávy, které lze dosíci vymezením úkolů a rozdělením dávek po konečném vyřešení ochrany nájemníků a učitelských platů.

Konečná úprava se stává stále naléhavější, neboť poslední novela nutí obce přímo zvyšovati zadlužení, aby se tak stlačily nároky na zemské fondy, nedostatečně dotované.

Za nejdůležitější předpoklad každé definitivní úpravy pokládáme zjištění aktiv a pasiv všech obcí, kterého by bylo lze užíti k porovnání prostředků jichž potřebí na splnění všech komunálních úkolů a prostředků po ruce jsoucích. Právě údaje r. 1930 by se k tomu zvlášť hodily, poněvadž tímto rokem se končí desítiletí a rokem 1931 začíná působnost nového zákona o obecních financích.

Ale vzájemné srovnání lze umožniti jen tehdy, vydají-li se směrnice nejen pro účet inventární, nýbrž i podrobné pokyny o zachycení a hodnocení obecního majetku všeho druhu.

Tážeme se tedy, je-li pan ministr financí v dohodě se zúčastněným ministerstvem vnitra ochoten:

1.) Vydati směrnice k zachycení a zhodnocení obecního majetku?

2.) Naříditi, aby Státní statistický úřad provedl zjištění aktiv, pasiv, výdajů a příjmů obcí za rok 1930, jehož by bylo lze upotřebiti ke srovnávání?

V Praze dne 5. března 1931.

Schubert,

Köhler, Krebs, Geyer, Knirsch, Kasper, Simm, inž. Jung, dr Hassold, Horpynka, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, dr Keibl, Matzner, dr Szüllö, Dobránsky, dr Schollich, inž. Kallina, Fedor, dr Hanreich.

1029/IX (překlad).

Interpelace

posl. J. Geyera a druhů ministrovi pošt a telegrafů o neschopnosti k službě poštovního revidenta Otakara Vrkoče u poštovního úřadu Karlovy Vary I.

Jak lze prokázati svědky a nepředpojatým výslechem všeho personálu u poštovního úřadu I v Karlových Varech, poštovní revident Otakar Vrkoč, přidělený tomuto poštovnímu úřadu, nekonal loňského roku 1930 skoro žádnou službu. Za tuto nečinnost dostává však přece roční plat 26.976 Kč a 1.365 Kč vánočního přídavku, úhrnem tedy 28.341 Kč. 70%ní vánoční přídavek jest podle zákona vázán nejméně 10 měsíčním předchozím skutečným výkonem služby, což však u pana Vrkoče nebylo, poněvadž pro četná vedlejší zaměstnání nezbývá tomuto pánovi vůbec času pro poštovní službu. K utvrzení tohoto faktu budiž uvedeno, že jmenovaný vykonává tato vedlejší zaměstnání jako hlavní, jichž rozmanitost a početnost jej zcela zaneprázdňuje. Pan Otakar Vrkoč jest:

1.) správcem léčebny pro poštovní zaměstnance v Karlových Varech ťBelle AllianceŤ,

2.) ředitelem ťKarlografieŤ.

3.) ředitelem ťTiskového a nakladatelského družstva v Karlových VarechŤ.

4.) předsedou ťOdboru Národní Jednoty SeveročeskéŤ

5.) předsedou Ústřední organisace pošt úřad. dopravního pro republiku Československou,

6.) jest také účetním nebo pokladníkem v ťZáložněŤ

7) spisovatelem české kuchařské knihy o dietetické kuchyni, jako jejíž vydavatelka jest uvedena jeho manželka.

Když před vánocemi měl nastoupiti svou službu u poštovního úřadu, vzal si svou pragmatikální čtyřnedělní dovolenou. Když tato dovolená uplynula, tedy nyní, přichází denně podle své libosti do úřadu na čtvrt hodiny nebo ještě méně, aby se pak věnoval svým ostatním důležitějším pracím. V únoru nebo březnu loňského roku nebo jako v četných předcházejících letech, když se počínala lázeňská sezona, nepřicházel již vůbec do úřadu, poněvadž ho zaměstnávala především jeho činnost jako správce léčebny pro poštovní zaměstnance. Netvrdíme tedy příliš mnoho, máme-li za to, že Vrkoč dostává své státní požitky nevykonávaje předepsanou službu, tedy proti právu a jako dar, zatím co ostatní úředníci musejí práci, kterou má konati Vrkoč vykonávati bez náhrady, zřejmě přetížení mlčky a reptajíce v duchu. Toto zvláštní postavení pana Vrkoče, které trvá již léta, nadřízená místa jak se zdá, tolerují, poněvadž úsilí pana Vrkoče, aby léčebna ťBelle AllianceŤ bezvadně fungovala, vyšší pánové z poštovní správy kteří jsou tam ubytováni, oceňují výše nebo aspoň stejně jako snahu pana Vrkoče, oduševnělého počešťovatele, aby odstranil zbytky německého živlu nejen u pošty, nýbrž i u všech ostatních státních úřadů Poštovní úřady v Doubí, Dvorech, Rybářích Sedlci, Otovicích, Bohaticích, Dalovicích, Drahovicích, Pirkenhammeru, Staré Roli, Tuhnicích, Andělské Hoře Žalmanově, Bochově jsou obsazeny jen českými přednosty V Karlových Varech jsou přednosta a jeho zástupce rovněž Češi. Jako zvláštní vyznamenání jeho působnosti dlužno považovati, že Vrkoč na počátku každé sezony prý se souhlasem ministerstva nebo poštovního ředitelství dostává na sezonu dovolenou. Že se trpí takové poměry nejen nesouhlasí s rázem poštovní správy jako obchodního podniku nýbrž musí působiti tísnivě a nemorálně také na ostatní úředníky, kteří se přece převážnou většinou skládají z Čechů Toto trpění jest i sociálně nespravedlivé vůči čekatelům kteří by rádi konali úplnou službu předepsanou služebními předpisy, kdežto nynější úřednictvo bez náhrady a uznání zastupuje nepřítomného Vrkoče a umožňuje mu, aby tolik vedlejších úřadů nahromadil jako své vlastní hlavní zaměstnání. Trpěti takové výjimečné poměry jest přímo pobuřující proti přísnosti, se kterou se jedná se všemi důchodci, válečnými invalidy atd., a jest ve výsměšném rozporu s posledním prohlášením vlády, ve kterém možnost vyřešiti těžké otázky nynější krise očekává se od spolupráce úředníků ale opačného rázu, než tato. Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1) Je-li ochoten dáti přezkoumati skutečné služební výkony pana revidenta Vrkoče alespoň za poslední léta a donutiti ho, aby vykonával službu plně jako ostatní úředníci?

2) Jest pan ministr ochoten příště zabrániti, aby pan Vrkoč dočasnou dovolenou byl uvolňován pro spravování léčebny ťBelle AllianceŤ a pro svá jiná vedlejší povolání, jelikož se to příčí služební pragmatice?

3) Jest pan ministr ochoten naříditi panu Vrkočovi, aby plat, jejž neprávem dostal, nahradil a aby službu správce v léčebně ťBelle AllianceŤ obstarával někdo jiný třeba nějaký pensista?

V Praze dne 5. března 1931.

Geyer,

inž Jung, Köhler, dr Hanreich, dr Keibl, Schubert, Krebs, Knirsch, Horpynka, Matzner, inž. Kallina, dr Schollich, Simm, Kasper, dr Hassold, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, Dobránsky, Hokky, dr Szüllö.

1029/X (překlad).

Interpelace

poslance L. Schuberta a druhů ministrovi zemědělství o chudém obyvatelstvu těžce postiženém zákazem sbírati jahody, houby a dříví.

Hlavní výbor německého zemědělského a lesnického ústředního svazu pro Čechy přijal v poslední schůzi ze dne 18. prosince jednomyslně tuto resoluci:

ťOpatření, která v poslední době učinily správy státních lesů nemile se dotkla veřejnosti, tím spíše, jestliže se nyní přísně provádějí v takových lesích které dříve byly soukromé a nyní je převzal stát, jsou to velmi četné zákazy používati cest vysoké poplatky za dosud svobodné sbírání jahod, hub a roští kterážto poslední nařízení postihují právě nejchudší vrstvy obyvatelstva, kterému se odnímají pradávné výhody.Ť

Naprosto nehledě k tomu, že po desítky let trpěné nebo povolované užívání cest a sbírání hub, jahod a roští stalo se v četných případech právem, nabytým promlčením, měl by erár míti aspoň tolik ohledu na nejchudší vrstvy obyvatelstva jako dřívější majetníci, poněvadž vyvlastnění jejich majetku má býti hodnoceno jako sociální čin. A to tím spíše, že výtěžek z těchto opatření nemůže státi za zmínku, neboť se jím nedá zajistiti, aby se správa lesů vyplácela.

Podepsaní táží se tedy pana ministra zemědělství:

Je-li ochoten uvážiti dnešní hospodářskou nouzi a naříditi, aby byla zrušena nebo aspoň zmírněna nejpřísnější opatření, která postižené chudé obyvatelstvo pokládá za trýznění?

V Praze dne 5. března 1931.

Schubert,

inž. Jung, dr Keibl, dr Schollich, Horpynka, Knirsch, Krebs, Geyer, Kasper, Köhler, Simm, dr Hanreich, dr Hassold, inž. Kallina, Matzner, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, Dobránsky, dr Szüllö, Fedor.

1029/XI (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi veřejných prací, aby státní silnice vycházející z obce Horní Lomany a jdoucí obcemi Vojtanov až k říšským hranicím u Schönbergu ve Voigtlandsku byla pojata do silničního stavebního programu pro rok 1931.

Silnice Horní Lomany až k říšským hranicím u Schönbergu ve Voigtlandsku jest v úžasně špatném stavu a její oprava jest v zájmu jak tamějšího obyvatelstva, tak také cizineckého ruchu. Silnice ústí přímo do silniční sítě lázeňského trojúhelníku: Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a patří mezi nejdůležitější silniční trati, po nichž jde automobilová doprava mezi Saskem a uvedeným lázeňským trojúhelníkem.

Obce ležící na této silnici jsou mimo to postiženy velkou nezaměstnaností a vybudováním této silnice, tedy opatřením produktivní sociální péče o nezaměstnané, mohlo by se zároveň také pomoci strádajícímu obyvatelstvu.

Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten, přihlížeje zvláště k nutnosti podporovati cizinecký ruch a potírati nezaměstnanost, pojmouti stavbu této silnice ještě do stavebního programu pro rok 1931.

V Praze, dne 9. března 1931.

Inž. Kallina,

dr Schollich, Horpynka, Greif, inž. Jung, Geyer, dr Törköly, dr Holota, Krumpe, dr Hassold, Matzner, dr Mayr-Harting, Knirsch, Krebs, Schubert, Köhler, dr Keibl, dr Hanreich, Kasper, Simm, Szentiványi, Nitsch.

1029/XII (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů vládě o strašlivých následcích nezaměstnanosti ve městě Vejprtech.

Katastrofální stav, v němž se octlo území obce Vejprt pro následky hospodářské krise, bude nejlépe vylíčen, uvedeme-li žádost podanou okresnímu úřadu v Přísečnici dne 12. února t. r.

ťVšeobecná hospodářská krise, která zachvátila naše průmyslové město, působí čím dále tím větší nezaměstnanost, takže z toho vzniklá nouze zdejšího dělnického obyvatelstva nezměrně vzrostla a budí také stále větší a větší nespokojenost. Tato nespokojenost nejširších vrstev obyvatelstva jest živena bídou v rodinách a nečinností, vnucenou lidem, kteří by chtěli a rádi pracovali.

Tato všeobecná nouze, stále více se rozmáhající hlad, ukazující se již nedostatečná výživa dětí, nedostatek topiva při krutých zimách v zimní době a nedostatek teplého oděvu nutí obec, aby pomohla sama, poněvadž částky, které poskytuje nezaměstnaným stát, jsou velmi nepatrné.

Dne 1. ledna 1931 činil stav nezaměstnaných celkem 1319, částečně zaměstnaných 391 a 116 podporovaných podle gentské soustavy. Ministerstvo sociální péče přikázalo zdejší obci na tento stav nezaměstnaných pro leden 1931 18.230.- Kč, takže na jednoho nezaměstnaného připadlo pro celý měsíc 13 Kč 81 h, což nemůže stačiti ani na výživu pro jeden den.

Zdejší obec byla tedy nucena poskytnouti k této státní podpoře sama příspěvek tak, aby ženatým nezaměstnaným rodinám podle počtu dětí vydávalo se týdně 40 až 60 Kč a svobodným nezaměstnaným 20 Kč ve formě poukázek na potraviny. Tyto příplatky, poněvadž obec nemá na to potřebných hotových peněz, zatěžují ji tak, že v nejbližší době musí již tyto příspěvky opět zastaviti. Tím by však beztoho již vzniklá nespokojenost a rozčilení nezaměstnaného obyvatelstva stouply takovým způsobem, že by nebylo lze vyvarovati se výtržnostem a nepokojům.

Městská rada usnesla se tedy po zralé úvaze po rozumu výnosu přísečnického okresního úřadu ze dne 11. prosince 1930, čís. 2179/149 L, pomoci zmírniti nouzi nezaměstnaných nouzovými pracemi, tedy produktivní prací v obci. Tím by se pomohlo největší části nezaměstnaných a obci samotné by se umožnilo, aby vybudováním kanalisace a ulic vyhověla dávno již naléhavě nutným potřebám. Tímto způsobem bylo by lze v našem městě provésti kanalisaci a vybudovati naléhavě nutné silniční trati za rozpočtený náklad. Ulice ťBlechhammerstrasseŤ Kč 40.000 ťZiehbergŤ 50.000 Kč, ťGrundstrasseŤ 50000 Kč, ťBrückenwegŤ 35.000 Kč, ťJosefistellenwegŤ 150.000 Kč, ťSchneiderhofwegŤ 35000 Kč, ťKirchentempelgasseŤ 62.000 Kč, ťBrunnenwegŤ 65.000 Kc, Gabelsbergrova ulice 35.000 Kč. ťMorgenzeileŤ 44.000 Kč. Alžbětina ulice 215.000 Kč. Nová ulice 28.000 Kč. Karlovarská ulice 184.000 Kč, ťWaldstrasseŤ 54.000 Kč, Karlova ulice 13.000 Kč, ťKoppenwegŤ 120.000 Kč, ťBergstrasseŤ 82.000 Kč. - Mimo to jest ještě naléhavě nutno provésti podjezd přechodu přes dráhu v Nádražní ulici a provésti úpravu a kanalisaci této ulice.

I když k těmto nákladům lze podle zákona čís. 72/1930 a nařízení čís 79/1930 dosíci státního příspěvku 10 Kč denně pro dělníka, přece zbývající daleko větší náklad, musí se uhraditi hotově, a to lze provésti jen opatřením zápůjčky. Proto se městské zastupitelstvo usneslo ve schůzi ze dne 5. prosince 1930 uzavříti na provedení nouzových prací zápůjčku 1 milion Kč. Aby se zabránilo většímu zatížení obce úroky a amortisací, žádáme, abyste ráčil působiti, aby tato částka byla obci poskytnuta z fondu slíbeného vládou, který jest myšlen na budování nouzových prací, a to bezúročně nebo na nízkou úrokovou míru.

Při tom musíme uvésti, že Rudohoří již v dřívějších dobách bylo vždy pokládáno za zvláštní nouzové území, kdežto až dosud při státní nouzové akci nakládá se s ním právě tak, ba ještě hůře, než s místy ležícími v rovině. Že však poměry ve Vejprtech jsou mnohem horší, jest jisto a o beznadějném stavu nezaměstnaného obyvatelstva může si učiniti představu, kdo nahlédne do více a více vzrůstající bídy v obydlích nezaměstnaných.

Žádáme tedy, aby byl udělen zásadní souhlas k uzavření zápůjčky 1 milion Kč, aby obec mohla vyjednávati s peněžními ústavy o opatření této zápůjčky, kdyby jí svrchu zmíněná pomoc, jíž se dožaduje od vlády, také tentokráte byla odepřena.Ť

Podepsaní se tedy táží vlády, je-li ochotna:

1. učiniti všechna nutná opatření, aby bylo povoleno uzavříti žádanou půjčku 1 milion Kč?

2. Pro zvláštní nouzi a čím dále tím více vzrůstající nezaměstnanost ve Vejprtech povoliti tuto zápůjčku ze státní zápůjčky 1300 milionů, která má sloužiti k potírání následků krise, pokud možno bezúročně nebo na nízký úrok, aby se město Vejprty, které vynaložilo již velké částky na péči o nezaměstnané, neoctlo ve finančních nesnázích?

V Praze, dne 9. března 1931.

Inž. Kallina,

Horpynka, dr Schollich, inž. Jung, Kasper, Simm, Geyer, Knirsch, dr Hanreich, dr Hassold, dr Keibl, Matzner, Krebs, Schubert, Köhler, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, dr Mayr-Harting, Krumpe.

1029/XIII (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi sociální péče o jednáni pražského zemského úřadu, těžce poškozujícím okresní péči o mládež v Jáchymově.

Výnosem pražského zemského úřadu ze dne 17. ledna 1931, č. 674/30 byla v rozpočtu jáchymovského okresu pro rok 1930 škrtnuta, vlastně nebyla schválena roční subvence 7.000 Kč poskytovaná okresní péči o mládež v Jáchymově, jakož i příspěvek k výdajům na okresního poručníka 5.000 Kč. Tímto opatřením bylo hospodaření německé péče o mládež velmi citelně poškozeno, ne-li úplně ochromeno.

Subvence 7.000 Kč se dosud vždy poskytovala péči o mládež, mohla s těmito penězi počítati a také běžné výdaje jsou již na tyto peníze vázány. Při tom dlužno ještě uvážiti, že se k dosavadním úkolům péče o mládež připojí nevyhnutelné výdaje, spojené s prováděním nařízení o ochranném dozoru.

Sociální poměry v okrese, zvláště hospodářská nouze obyvatelstva jakož i zákon o ochranném dozoru rozhodně vyžadují okresního poručníka. Dosud zastával tuto agendu, nacházející se ještě v počátečním stadiu a proto ještě nevyžadující žádných obsažných prací, poručník z povolání pro město Jáchymov bezplatně a výdaje v hotovosti moha hraditi sama péče o mládež.

Poručnická činnost v okrese se však tak rozšířila, že nelze již naprosto žádati, aby okresní poručnictví vedl někdo bezplatně, a mimo to ještě i ochranný dozor podle zákona vyžaduje okresního poručníka, který by jej bezvadně a řádně prováděl.

Škrtne-li se tedy těchto 7.000 Kč, nebude míti péče o mládež dosti peněz, aby splnila všechny své úkoly. Při tom dlužno uvážiti, že se tento schodek nedá nahraditi dary, sbírkami atp. v chudém krušnohorském jáchymovském okrese, který jest všeobecně znám jako nouzové území.

Okresní péče o mládež potřebuje obou subvencí nejen pro všeobecně známou chudobu v okrese, nýbrž i pro špatné všeobecné zdravotní poměry, které se v poslední době smutně proslavily tím, že se u horníků objevila plicní rakovina. Že se tato nemoc objevila u zdejšího obyvatelstva, to vyžaduje i od péče o mládež příslušné činnosti, neboť ona jest povolána působiti preventivně a vychovávati mládež tak, aby dovedla více vzdorovati nemocem vůbec a zvláště plicní rakovině.

Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten svým vlivem na ministerstvo vnitra je pohnouti, aby donutilo zemský úřad, aby odvolal výnos ze dne 17. ledna 1931, č. 591.674 a aby příště byla učiněna všechna opatření, aby se neškrtaly takové částky, nutné k vybudování péče o mládež?

V Praze dne 9. března 1931.

Inž. Kallina,

Horpynka, dr Schollich, inž. Jung, Geyer, Szentiványi, Nitsch, Krumpe, Greif, dr Mayr-Harting, dr Törköly, Köhler, Simm, Knirsch, dr Hassold, dr Hanreich, dr Keibl, Matzner, Krebs, Kasper, Schubert, dr Holota.

1029/XIV (překlad).

Interpelace

poslance dr Sterna a soudruhů ministrovi vnitra, že úřady pronásledují dělnický spolek zřejmě proto, aby jej oloupily o jeho majetek ve prospěch sociálfašistů.

V dělnickém tělocvičném a sportovním spolku ťVorwärtsŤ ve Vejprtech jest odevždy převážná většina členů, kteří jsou v oposici proti Atus-u. Jen to, že tento spolek má jmění asi 50.000 až 60.000 Kč, které při jeho zrušení připadá Atus-u, zabránilo tomu, že tento spolek nebyl již dávno z Atus-u vyloučen. Sociálfašističtí vůdcové menšiny v tomto spolku, věrné Atus-u a vůdcové sociálně demokratické strany ve Vejprtech se pokoušejí všemi prostředky dosíci rozpuštění spolku, aby jmění připadlo vedení Atus-u. Užívají při tom nejneuvěřitelnějších prostředků až ke zřejmému násilí a k podvodu a okresní úřad je vědomě podporuje v tomto ušlechtilém konání.

Již dne 5. dubna 1930 pokusili se sociálfašističtí členové dosíci většiny na valné hromadě spolku tím, že na ni přivedli nečleny. Když se tento pokus ztroskotal, konali kusou schůzi, ve které se pokusili zvoliti výbor. Ačkoliv se dne 10. dubna konala úředně schválená valná hromada spolku a činovníci na ní zvolení musili býti uznáni i úřady, okresní úřad použil toho, že neplatná kusá schůze neuznala volby, aby na základě zakročení svazového tajemníka Atus-u Köhlera zastavil činnost spolku. Toto jednání okresního úřadu znamenalo tak křiklavé porušení zákona ve prospěch sociálfašistických spekulantů na majetek dělnických turnerů že dokonce zemský úřad byl nucen dne 18. října zrušiti toto opatření, proti kterému bylo dne 20. srpna podáno odvolání.

Tento úřední políček nepřekážel vládnímu radovi dr Stiebitzovi, aby dále nepodporoval pokusů připraviti spolek o jeho majetek. Pokoušel se, ovšem marně, dosíci toho, aby usnesení neplatné schůze ze dne 5. dubna byla uznána. Dne 18. ledna 1931 konala se nová valná hromada spolku. Úřadu bylo známo, že tato valná hromada má býti násilím rušena, aby se vynutilo rozpuštění spolku. K tomuto účelu užilo se prokazatelně prostředků jako podplácení členů, padělání členských knížek, podvodu atd. Skutečně také došlo k násilnému rušení schůze sociálfašistickou útočnou tlupou. Ale okresní úřad místo aby chránil spolek před těmito útoky, které směřovaly k loupeži dělnického majetku, užil těchto událostí jako vítaného podnětu, aby znovu úředně zastavil činnost spolku, ačkoliv spolek učinil všechna opatření, aby se příště sám ubránil výtržníkům - třeba by je úřady podporovaly.

Tážeme se proto pana ministra vnitra, je-li ochoten se postarati, aby toto opatření okresního hejtmana bylo ihned zrušeno a aby okresní hejtman, který vědomě podporuje rváče a podvodníky, kteří chtějí okrásti dělnický spolek, byl ihned sesazen a co nejpřísněji potrestán?

V Praze dne 5. března 1931.

Dr Stern,

Babel, Barša, Kuhn, Štětka, Gottwald, Dvořák, Hruška, Hrubý, K. Procházka, J. Svoboda, Kubač, Hodinová, Krosnář, Zápotocký, Tyll, Major, Kliment, Steiner, Juran, Höhnel, Vallo.