Oddíl čtvrtý.
Orgány vyrovnacího řízení.
Vyrovnací komisař.
§ 32.
(1) Vyrovnacím komisařem ustanoví vyrovnací soud z pravidla některého svého soudce. Je-li však dlužníkův podnik nebo jeho bydliště (sídlo) mima okres, ve kterém jest vyrovnací soud, nebo je-li to účelné z jiného důvodu, může býti vyrovnacím komisařem ustanoven soudce některého okresního soudu, který jest v obvodu vyrovnacího soudu. Je-li vyrovnací komisař zaneprázdněn nebo nepřítomen v úřadě, nastoupí na jeho místo soudce, který jest jinak pověřen ho zastupovati.
(2) Vyrovnací komisař vede jako samosoudce vyrovnací řízení, dohlíží na činnost vyrovnacího správce a přísluší mu činiti veškerá opatření a vydávati veškerá rozhodnutí, která nejsou zákonem vyhrazena vyrovnacímu soudu.
(3) Vyrovnací soud může kdykoliv nahlížeti do spisů vyrovnacího komisaře, vyžádati si od něho zprávu o řízení a může ho ze závažných důvodů odvolati a nahraditi jiným soudcem. Proti takovémuto opatření není opravného prostředku.
(4) Veškeré soudy a úřady jsou povinny vyrovnacímu komisaři poskytovati právní pomoc.
Vyrovnací správce.
§ 33.
(1) Při zahájení řízení a, kdykoliv se toho objeví později potřeba, ustanoví vyrovnací soud vyrovnacího správce. Přijmouti jmenování správcem není nikdo povinen; advokáti a veřejní notáři mohou však jmenování odmítnouti jen ze závažných důvodů, které náleží posouditi vyrovnacímu soudu.
(2) Vyrovnacím správcem buď jmenována osoba bezúhonná a spolehlivá, která má k tomu potřebné odborné znalosti a není s dlužníkem v takovém osobním poměru, který by mohl míti vliv na konání jeho povinností. Zejména nebuď správcem jmenována osoba dlužníku blízká (§ 51), jeho konkurent ani osoba, která se zabývá součinností při vyrovnávání insolventních dlužníků a správcovstvím ve vyrovnacím řízení po živnostensku. Podrobná ustanovení o výběru vyrovnacích správců budou vydána vládním nařízením.
(3) Dlužník i věřitelé mohou do patnácti dnů po ustanovení vyrovnacího správce, uvedouce důležité důvody, navrhnouti u vyrovnacího soudu, aby byl jmenován jiný správce. Vyhoví-li soud návrhu nebo ustanoví-li nového správce z jiných důvodů, buď jméno nového správce uveřejněno na soudní desce a v úředním listě (§ 7, odst. 1. a 4.).
(4) Vyrovnací soud vydá správci o jmenování listinu a správce, nežli se funkce ujme, přislíbí vyrovnacímu komisaři rukou dáním, že bude své povinnosti konati svědomitě.
§ 34.
(1) Vyrovnací správce jest povinen zjednati si zevrubnou vědomost o majetkovém stavu a dosavadním hospodaření dlužníkovu, o příčinách jeho úpadku, o přiměřenosti nabízeného vyrovnání a o všech okolnostech důležitých pro rozhodnutí věřitelů; má pečovati o to, aby dlužníkův podnik byl podle možnosti dále provozován, dozírati na vedení dlužníkova podniku a na to, aby jmění dlužníkovo nebylo ztenčeno nebo zavlečeno.
(2) Vyrovnací správce jest povinen oznámiti vyrovnacímu komisaři, zjistil-li by, že dlužník jedná proti opatřením vyrovnacího soudu, vydaným podle § 5, odst. 1., proti ustanovením § 10 nebo vůbec proti zájmům věřitelů. Rovněž má vyrovnací správce oznámiti komisaři, zjistil-li by skutečnosti, které odůvodňují podezření, že dlužník o zahájení řízení žádal, aby ho zneužil, nebo má-li podle výsledku zkoumání dlužníkova majetkového stavu za to, že k vyrovnání patrně nedojde.
(3) Vyrovnací správce jest povinen užíti péče, kterou vyžaduje předmět správy, a ručí všem účastníkům za majetkovou újmu, která by vzešla ze zanedbání povinností mu uložených.
§ 35.
(1) Vyrovnací komisař může naříditi, aby správce ještě před vyrovnacím rokem podal písemnou zprávu o tom, co vyšetřil o majetkovém stavu dlužníkově a o příčinách jeho úpadku i o přiměřenosti nabízeného vyrovnání, a aby, je-li to účelno, sdělil opis zprávy věřitelům.
(2) K přípravě zprávy vyrovnacího správce může vyrovnací komisař vyslechna správce naříditi, aby dlužníkovo hospodaření bylo prozkoumáno znalci. Podrobná ustanovení o výběru a odměně takovýchto znalců budou vydána vládním nařízením.
§ 36.
Dlužník, členové poradního výboru věřitelů i jednotliví věřitelé mohou si stěžovati u vyrovnacího komisaře do opatření a jednání vyrovnacího správce. Proti rozhodnutí vyrovnacího komisaře o takovýchto stížnostech lze si dále stěžovati k vyrovnacímu soudu. Další opravný prostředek je vyloučen.
Nároky vyrovnacího správce.
§ 37.
(1) Vyrovnací správce má nárok na náhradu hotových vydání a na odměnu za svou námahu.
(2) Nároky své jest povinen oznámiti vyrovnacímu komisaři, když skončí svou činnost, jakož i kdykoliv mu to za řízení vyrovnací komisař uloží.
(3) O správcových nárocích rozhodne vyrovnací komisař. Jeho rozhodnutí buď doručeno vyrovnacímu správci, dlužníku, a byl-li zřízen poradní výbor věřitelský, také všem jeho členům. Všichni, jimž bylo doručeno rozhodnutí o odměně správcově, mohou mu odporovati rekursem. Proti rozhodnutí rekursního soudu není dalšího opravného prostředku.
§ 38.
(1) Vládním nařízením může býti vydána sazba úhrnných odměn vyrovnacích správců. Při stanovení odměny budiž v sazbě přihlíženo k tomu, kolik mají věřitelé celkem obdržeti podle obsahu vyrovnání, jakého druhu byla činnost správcova a s jakým se setkala úspěchem.
(2) Od sazby lze se při určení správcovy odměny uchýliti jen; byla-li činnost správcova mimořádně obtížná; rozsáhlá nebo dosáhnul-li správce zvláštního úspěchu.
(3) Úmluvy správce s dlužníkem nebo s věřiteli o výši náhrady hotových vydání i o odměně jsou neplatny.
Dohled na vyrovnacího správce.
§ 39.
(1) Vyrovnací komisař může si kdykoliv od správce vhodným způsobem vyžádati zprávu a, vysvětlení o jeho činnosti, může kdykoliv nahlížeti do účtů nebo do jiných spisů správcových a konati potřebná šetření.
(2) Neplní-li správce řádně svých povinností, může ho vyrovnací komisař k tomu přinutiti peněžitými tresty pořádkovými do 2.000 Kč a, je-li to nutno, dáti na jeho útraty a nebezpečí jednotlivé úkony opatřiti jinou osobou.
(3) Vyrovnací soud může správce z důležitých důvodů zbaviti úřadu. Před rozhodnutím buď slyšen vyrovnací komisař a, je-li to možno, i vyrovnací správce.
Poradní výbor věřitelský.
§ 40.
(1) Na návrh věřitelů nebo z úřední moci může vyrovnací komisař vyrovnacímu správci přiděliti tří až pětičlenný poradní výbor. Při výběru členů poradního výboru buď pokud možno přihlíženo k návrhům věřitelů.
(2) Za členy poradního výboru mohou býti ustanoveny osoby fysické nebo právnické, a to i když nejsou věřiteli. Věřitelé mohou odmítnouti povolání do poradního výboru jen z důležitých důvodů které posouditi přísluší vyrovnacímu komisaři, Nárok na odměnu za námahu členům výboru nepřísluší. Nahrazeny jim buďte toliko hotové výdaje.
(3) Povolání do poradního výboru může vyrovnací komisař kdykoliv odvolati.
§ 41.
Vyrovnací komisař může poradnímu výboru uložiti, aby dozíral na činnost vyrovnacího správce a aby přezkoumal zprávu jím podanou podle § 35. O výsledku těchto šetření podá poradní výbor zprávu vyrovnacímu komisaři ještě před rokem ustanoveným k rozhodnutí o vyrovnání, nejpozději však při roku.
Oddíl pátý.
O přihláškách pohledávek věřitelů.
§ 42.
Činiti návrhy a prohlášení, jakož i hlasovati mihnu ve vyrovnacím řízení toliko věřitelé, kteří své nároky přihlásili u vyrovnacího komisaře.
§ 43.
(1) Přihláška buď učiněna ve lhůtě stanovené ve vyhlášce o zahájení vyrovnacího řízení; k přihláškám později došlým lze při vyrovnacím roku přihlížeti jen, bylo-li je možno ještě včas prozkoumati.
(2) Přihláška buď učiněna podáním dvojmo nebo ústně do protokolu. Má-li věřitel v rukou listinu o pohledávce, budiž k přihlášce připojen dvojmo její opis, na vyzvání vyrovnacího komisaře nebo vyrovnacího správce i její prvopis. V přihlášce jest uvésti výši pohledávky i její právní důvod a, byla-li pohledávka již na soudě vymáhána, budiž svedeno jméno soudu a spisová značka, jakož i den a jednací číslo soudního rozhodnutí.
(3) Věřitelé, kteří mají bydliště (sídlo) v cizině, pojmenujtež v přihlášce zmocněnce pro doručování bydlícího v tuzemsku; jinak jim ho ustanoví na jejich útraty a nebezpečí vyrovnací komisař.
(4) Také věřitel, který činí nárok na přednostní uspokojení, je povinen přihlásiti svou pohledávku. Nemusí však přihlašovati své nároky osoby, kterým přísluší nárok na vyloučení věcí nebo práv, ani věřitelé oddělní, pokud požadují uspokojení jen z věci nebo práva, na němž jest zřízeno právo na oddělené uspokojení.
Vyřízení přihlášek.
§ 44.
(1) Druhé stejnopisy přihlášek, podle okolností úřední opisy protokolů sepsaných o přihláškách ústních, i opisy příloh buďte doručeny vyrovnacímu správci.
(2) Správce zapíše přihlášky do seznamu v pořadí, jak došly k soudu, a to odděleně přihlášky pohledávek, které mají přednostní právo, a přihlášky ostatní. Jest zejména povinen jednotlivé přihlášky prozkoumati podle obchodních knih nebo jinakých dlužníkových zápisků a dlužníka o nich vyslechnou. Dlužník jest povinen určitě se vyjádřili, zdali jednotlivé přihlášené pohledávky uznává či popírá, podle okolností do jaké výše. Jeho vyjádření poznamená správce v seznamu a dá dlužníkem podepsati. Nevyjádří-li se dlužník, ač byl vyzván, o přihlášených pohledávkách nejpozději při vyrovnacím roku, má se za to; že je uznává. I tato okolnost buď v seznamu vyznačena.
(3) Výsledek svého šetření a vlastní vyjádření uvede správce v seznamu při každé jednotlivé pohledávce. Popře-li některou, má uvésti důvody. Seznam přihlášených pohledávek s vyjádřením vlastním a dlužníkovým odevzdá správce vyrovnacímu komisaři nejpozději tři dny před vyrovnacím rokem.
(4) Věřitelé mají právo nahlédnouti do seznamu i do jednotlivých přihlášek.
Oddíl šestý.
O vyrovnacím roku.
§ 45.
(1) Dlužník jest povinen dostaviti se osobně k vyrovnacímu roku. Nedostaví-li se a omluva jeho nebyla vyrovnacím komisařem uznána za dostatečnou, má se za to, že od návrhu na vyrovnání upustil.
(2) Když se rok započal, nemůže již dlužník návrh na vyrovnání odvolati ani změniti v neprospěch věřitelů.
§ 46.
(1) Nežli se počne hlasovati, podá vyrovnací správce zprávu o výsledku šetření o majetkovém stavu a dosavadním hospodaření dlužníkovu a o příčinách jeho úpadku a vyjádří se i o přiměřenosti nabízeného vyrovnání (§§ 34, 35).
(2) Navrhne-li ta vyrovnací správce nebo některý věřitel anebo nařídí-li to vyrovnací komisař, jest dlužník povinen ihned vykonati vyjevovací přísahu (§ 2, odst. 3.). Vyrovnací správce a jednotliví věřitelé mají právo dlužníku při tom dávati otázky.
(3) Věřitelé mohou se při roku vyjádřiti o jednotlivých přihlášených pohledávkách. Vyrovnací správce může při roku změniti své vyjádření o pohledávkách, které některý z věřitelů popřel. Vyjádření věřitelů i nové vyjádření správcovo buďte v seznamu přihlášek poznamenána. Seznam přihlášek tvoří součást protokolu o vyrovnacím roku. Věřitelé mohou žádati, aby jim byly z něho vydány ověřené výpisy.
Právo hlasovati o vyrovnání.
§ 47.
(1) Věřitelům, kteří vyrovnáním neutrpí újmy, nepřísluší právo hlasovati o vyrovnání.
(2) Věřitelům obchodní společnosti, kteří přihlásili své pohledávky také v současném konkursu nebo ve vyrovnání osobně ručícího společníka, přísluší ve vyrovnacím řízení společníkově hlasovací právo jen za tu část pohledávky, která, jak lze předvídati, nebude uhrazena v jiném řízení.
(3) Oddělným věřitelům přísluší hlasovací právo jen za tu část pohledávky, která pravděpodobně nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení.
§ 48.
(1) Několik věřitelů, kterým přísluší pohledávka společně nebo jejichž pohledávky tvořily až do doby, kdy se dlužník stal neschopným platiti, jedinou pohledávku, má jen jeden hlas. Totéž platí obdobně, je-li věřitelova pohledávka zastavena.
(2) Takovíto spoluoprávnění musí se o výkonu hlasovacího práva dohodnouti; nedohodnou-li se, nemohou hlasovati.
(3) Také věřiteli, který přihlásil několik pohledávek, přísluší jen jediný hlas, ať pohledávek nabyl kdykoliv.
§ 49.
(1) Věřitelům, kteří nabyli pohledávky postupem později, než se stal dlužník neschopným platiti, nepřísluší za tyto pohledávky hlasovací práva, odporuje-li tomu věřitel k hlasování oprávněný, který přihlásil pohledávku ve lhůtě přihlašovací. Jeho odpor však nemá účinku, nabídnut-li ten, kdo činí nárok na hlasovací právo; odporujícímu věřiteli písemně, dav mu alespoň osmidenní lhůtu na rozmyšlenou, že pohledávku jeho vykoupí za stejných podmínek, jaké byly poskytnuty postupujícímu, a byly-li tyto podmínky úměrné hospodářskému stavu dlužníkovu v době postupu.
(2) Toto ustanovení neplatí, převzal-li věřitel pohledávku na základě závazku, který na sebe vzal dříve, nežli se dlužník stal neschopným platiti.
Čeho jest třeba k přijetí návrhu.
§ 50.
(1) K přijetí návrhu na vyrovnání jest třeba, aby s ním souhlasila většina věřitelů při roku přítomných nebo zastoupených, kteří jsou oprávněni hlasovati, a aby úhrnný součet pohledávek všech věřitelů, kteří s vyrovnáním souhlasí, činil nejméně tři čtvrtiny všech pohledávek opravňujících hlasovati.
(2) Bylo-li dosaženo toliko jedné z těchto většin, může dlužník až do skončení roku žádati, aby se při novém roku hlasovalo znovu. Nový rok ustanoví vyrovnací komisař ihned na nejkratší dobu a oznámí ústně. Nepřítomní věřitelé buďte k němu obesláni.
(3) Hlasováním při předešlém roku věřitelé nejsou vázáni.
§ 51.
(1) Dlužníkův manžel a osoby, které jsou s dlužníkem nebo s jeho manželem příbuzny nebo sešvakřeny v pokolení přímém vůbec anebo až do čtvrtého stupně v pokolení pobočném, pak osvojenci, schovanci a osoby, které dlužníkem žijí v mimomanželském společenství, jakož i právní nástupci těchto osob, pokud nenabyli pohledávek dříve, nežli šest měsíců před zahájením řízení, počítají se při výpočtu většiny věřitelů a jejich pohledávky při výpočtu většiny pohledávek jen, hlasují-li proti návrhu na vyrovnání. Mimomanželské příbuzenství pokládá se tu za rovné příbuzenství manželskému. Stupně se počítají v pobočném pokolení podle počtu zplození, kterými obě osoby pocházejí od svého nejbližšího společného kmene; v kterém stupni jest někdo spřízněn s jedním manželem, v témž stupni jest sešvakřen s druhým manželem.
(2) Toto ustanovení neplatí, jestliže osoby dlužníku blízké, jmenované v odstavci 1., nabyly pohledávek od osoby, která dlužníku není blízká, dříve než se dlužník stal nezpůsobilým platiti.
§ 52.
(1) Věřitel, jehož hlasovací právo nebo pohledávka byly popřeny jiným věřitelem, oprávněným hlasovati, dlužníkem nebo vyrovnacím správcem, prozatím hlasuje.
(2) Kdyby však výsledek hlasováni byl různý podle toho, počítá-li se hlas takového věřitele čili nic, rozhodne vyrovnací komisař vyslechna účastníky, zdali a pokud má býti sporný hlas počítán. Totéž platí, byla-li některým věřitelem, dlužníkem nebo vyrovnacím správcem popřena výše nekrytého schodku (§ 47, odst. 2. a 3.).
(3) Rozhodnutí, kterým bylo věřiteli odepřeno hlasovací právo, poznamená se v seznamu pohledávek. Odporovati mu lze toliko v rekursu proti potvrzení vyrovnání (§ 59).
Odročení vyrovnacího roku.
§ 53.
Kromě případu uvedeného v § 50, odst. 2., muže býti jednání na nejkratší dobu odročeno také tehdy, když byl návrh na vyrovnání změněn (§ 45, odst. 2.), nebo lze-li očekávati v nejbližší době změnu okolností rozhodných pro usnesení věřitelů. Dohodnouti se o odročení vyrovnacího roku účastnící nemohou.
Oddíl sedmý.
Obsah vyrovnání.
Práva vylučovatelů, oddělných věřitelů a přednostní pohledávky.
Uspokojení ostatních věřitelů.
§ 54.
(1) Nároky osob, které jsou oprávněny požadovati vyloučení věcí, nároky věřitelů oddělných a věřitelů, jejichž pohledávky mají přednostní právo (§ 26), a nároky na poskytování výživy ze zákona nejsou vyrovnáním dotčeny. Přednostní pohledávky buďte na žádost věřitele zajištěny.
(2) S věřiteli, kteří nemají přednostního práva, musí býti mimo případ uvedený v § 29 nakládáno stejně, pokud sami neprojeví souhlas s tím, aby někteří věřitelé byli uspokojeni výhodněji. Souhlas věřitelů s výhodnějším uspokojením věřitelů jiných jest dán, vysloví-li se pro ně většina věřitelů a pohledávek počítaná podle § 50, při čemž se nepočítají věřitelé, kterým se má dostati výhodnějšího uspokojení, ani jejich pohledávky.
(3) Popřel-li dlužník některou pohledávku, může vyrovnací komisař, vyslechna účastníky, na věřitelův návrh naříditi, aby částka, která by podle vyrovnání připadla na popřenou pohledávku, byla zajištěna. Zajištěná částka se uvolní, nebyl-li nárok věřitelem uplatněn ve lhůtě, kterou ustanovil vyrovnací komisař.
Úmluvy o zvláštních výhodách.
§ 55.
(1) Neplatná jest úmluva dlužníka nebo jiných osob s některým věřitelem nebo s osobou jemu blízkou (§ 51), kterou se z podnětu vyrovnacího řízení nebo třeba jen z nějaké vzdálené souvislosti s ním poskytují zvláštní výhody proti ostatním věřitelům stejného druhu. Co bylo plněno na základě takovéto neplatné úmluvy nebo ze závazku převzatého k zastření takovéto úmluvy, může býti do tří roků požadováno zpět bez újmy dalších nároků na náhradu.
(2) Za zvláštní výhodu se nepokládá, byla-li věřiteli za postoupení jeho pohledávky dána úplata, která byla úměrna hospodářskému stavu dlužníkovu v době, kdy k postupu došlo.
Práva věřitelů proti spoluzavázaným.
§ 56.
Práva věřitelů proti ručitelům a spoludlužníkům dlužníka, který se vyrovnává, jakož i proti osobám, proti kterým přísluší věřitelům právo postihu, jsou vyrovnáním nedotčena, pokud se oprávnění výslovně neprohlásí jinak.
Oddíl osmý.
O potvrzení vyrovnání.
Potvrzení vyrovnání soudem.
§ 57.
(1) Věřiteli přijaté vyrovnání jest platno teprve, potvrdil-li je pravoplatně vyrovnací soud.
(2) V usnesení vyrovnacího soudu buď uveden podstatný obsah vyrovnání; usnesení buď doručeno dlužníku, všem přihlášeným věřitelům a ostatním účastníkům, zejména osobám, které se zavázaly na splnění vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci, a buď veřejně. vyhlášeno. Ve vyhlášce uváděti obsah vyrovnání netřeba. Písemné vyhotovení usnesení potvrzujícího vyrovnání buď vypraveno téhož dne, kterého byla vyhláška vyvěšena na soudní desce; den vyvěšeni vyhlášky buď na usnesení vyznačen.
Kdy jest potvrzení odepříti.
§ 58.
(1) Vyrovnání nebudiž potvrzeno:
1. vyšlo-li na jevo, že jsou tu důvody, pro které jest nepřípustné, aby vyrovnací řízení vůbec bylo zahájeno (§ 4);
2. nebylo-li šetřeno ustanovení tohoto zákona a řízení, zejména o přijetí vyrovnání, leda že by vady řízení mohly býti dodatečně odstraněny nebo nejsou podle povahy věci závažné;
3. byly-li proti ustanovení § 55 poskytnuty některému věřiteli zvláštní výhody;
4. jestliže nebyly do třiceti dnů od přijetí vyrovnání, ač byl dlužník vyzván, zapraveny nebo zajištěny útraty řízení a poplatky z vyrovnacích řízení;
(2) Potvrzení může býti odepřeno, jsou-li výhody dlužníku ve vyrovnání poskytnuté v odporu s jeho hospodářskými poměry, odporuje-li vyrovnání společnému zájmu věřitelů, nevedl-li dlužník, který jest obchodníkem, obchodních knih anebo není-li možno z jiného důvodu zjednati si dostatečného přehledu o hospodářském stavu dlužníkově.
Opravné prostředky.
§ 59.
Usnesení, kterým bylo vyrovnání potvrzeno, mohou odporovati rekursem účastnici, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, jakož i dlužníkovi spoludlužníci a ručitelé. Proti usnesení, kterým bylo potvrzení odepřeno, přísluší právo rekursu dlužníku a věřitelům, kteří vyrovnání neodporovali.
Oddíl devátý.
Právní účinky vyrovnání.
§ 60.
(1) Bylo-li vyrovnání soudem pravoplatně potvrzeno a úplně a včas splněno, jest dlužník zproštěn závazku věřitelům nahraditi ztrátu, kterou utrpěli vyrovnáním, i když hlasovali proti vyrovnání anebo se nezúčastnili řízení nebo hlasování o vyrovnání. Stejně jest dlužník osvobozen proti rukojmím a jiným osobám, kterým přísluší právo postihu. Ujednání, která odporují těmto ustanovením, jsou neplatna.
(2) Věřitelé, k jejichž pohledávkám nebylo přihlíženo toliko dlužníkovou vlnou, mohou požadovati od dlužníka úplného zaplacení, dokáží-li, že o zahájení vyrovnacího řízení nevěděli anebo věděti nemusili a že by nebylo dosaženo většin předepsaných v § 50, kdyby byli ve vyrovnacím řízení hlasovali proti přijetí vyrovnání.
(3) Pohledávky uvedené v § 30, č. 1., nemohou býti vymáhány po splnění vyrovnání vůbec.
§ 61.
(1) Pravoplatně potvrzeným vyrovnáním osobně ručícího společníka obchodní společnosti o jeho soukromém jmění zprošťuje se společník ručení za závazky společnosti, pokud by přesahovalo míru ve vyrovnání ustanovenou pro uspokojení jiných věřitelů.
(2) Byl-li zároveň s vyrovnacím řízením, zahájeným na návrh obchodní společnosti, prohlášen konkurs proti osobně ručícímu společníku nebo bylo-li vyrovnací řízení zahájeno na jeho návrh, dotýká se společníkovo vyrovnání pohledávek věřitelů společnosti jen potud, pokud mohou býti uplatňovány v konkursu nebo ve vyrovnání společníkovu.
(3) Není-li ve vyrovnání ustanoveno jinak, jsou právní účinky vyrovnání obchodní společnosti na prospěch každému osobně ručícímu společníku proti věřitelům společnosti.
§ 62.
(1) Byl-li na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs dříve, nežli bylo úplně splněno vyrovnání ujednané podle ustanovení vyrovnacího řádu, nejsou věřitelé povinni vrátiti, co bezelstně obdrželi podle vyrovnání.
(2) Jejich pohledávky pokládají se v konkursním řízení za uspokojené toliko částkou, která jim byla podle vyrovnání skutečny zaplacena.
§ 63.
(1) Pro pohledávku přihlášenou ve vyrovnacím řízení a zapsanou do seznamu přihlášek, nepopřel-li ji dlužník ani vyrovnací správce, může býti vedena exekuce podle vyrovnání soudem potvrzeného a podle výpisu ze seznamu přihlášek proti dlužníku i proti osobám, které se za splnění vyrovnání zavázaly jako spoludlužníci nebo ručitelé (§ 2), jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní moci; pro pohledávky, které nemají přednostního práva, však vždy jen do výše kvoty věřiteli přijaté. Před splatností pohledávky může soud povoliti exekuci k zajištění, osvědčí-li věřitel nebezpečí, že by jinak dobytí jeho nároku bylo zmařeno nebo značně ztíženo.
(2) Exekucí mohou býti proti dlužníku vymáhány i útraty vyrovnacího řízení, nebyly-li zaplaceny nebo zajištěny ve lhůtě ustanovené v § 58, č. 4.
Oddíl desátý.
Ukončení a zastavení řízení.
Ukončení vyrovnacího řízení.
§ 64.
(1) Nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo vyrovnání potvrzeno, prohlásí vyrovnací soud řízení za ukončené.
(2) Ukončení řízení soud veřejně vyhlásí a zároveň nařídí, aby byly vymazány poznámky o zahájení vyrovnacího řízení vykonané podle § 8.
Zastavení vyrovnacího řízení.
§ 65.
(1) Vyrovnací řízení buď usnesením vyrovnacího soudu zastaveno:
1. odvolá-li dlužník návrh na vyrovnání před vyrovnacím rokem nebo nebyl-li návrh přijat věřiteli do 90 dnů po zahájení řízení. Týká-li se však vyrovnací řízení podniku neobyčejného rozsahu a dalekosáhlého hospodářského významu a vyžaduje-li toho veřejný zájem, může vrchní soud na návrh vyrovnacího komisaře, učiněný před uplynutím této lhůty, povoliti její prodloužení. Před rozhodnutím, které jest konečné, buďte slyšeni vyrovnací správce a pokud možno věřitelé;
2. neprohlásí-li všichni osobně ručící společníci obchodní společnosti nebo všechny osoby oprávněné zastupovati osobu právnickou nebo všichni dědicové (§ 3) nejpozději při vyrovnacím roku, že souhlasí s návrhem na vyrovnání;
3. nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo odepřeno potvrditi vyrovnání;
4. nevykonal-li dlužník vyjevovací přísahu nebo jestliže uprchl;
5. objevilo-li se za řízení, že dlužník o zahájení vyrovnacího řízeni žádal zřejmě ze svévole, že majetkový úpadek dlužníkův byl způsoben jeho nepoctivým nebo lehkomyslným hospodařením, že dlužníkovi vůbec není možno splniti nabízené vyrovnání anebo že tu nebyly cd počátku podmínky, za kterých lze vyrovnací řízení zahájiti;
6. jestliže dlužník odepřel se vyjádřiti o přihlášených pohledávkách;
7. jestliže dlužník nedbal omezení uložených mu podle §§ 5, odst. 1. a 10., odst. 1, a 2.
(2) Zastaveni vyrovnacího řízení buď ihned veřejně vyhlášeno.
(3) Byl-li konkurs prohlášen nejpozději do patnácti dnů po zastavení vyrovnacího řízení, tvoří útraty vyrovnacího řízení část útrat řízení konkursního.
(4) Nabylo-li usnesení o zastavení vyrovnacího řízení právní moci a nebyl-li konkurs prohlášen do patnácti dnů po zastavení vyrovnacího řízení, buďte poznámky zahájení vyrovnacího řízení (§ 8) vymazány.
Oddíl jedenáctý.
Neplatnost a bezúčinnost vyrovnání; následky jeho nesplnění.
Neplatnost vyrovnání.
§ 66.
(1) Vyrovnání stává se neplatným a věřitelé mohou bez dalšího požadovati úplné uspokojení svých nároků, jestliže byl dlužník do dvou let od potvrzení vyrovnání pravoplatně odsouzen pro podvodný úpadek.
(2) Neplatnost vyrovnání nedotýká se platnosti exekučních titulů v zniklých podle § 63.
Následky nesplnění vyrovnání.
§ 67.
Nebylo-li potvrzené vyrovnání splněno, ač byl dlužník věřitelem upomenut doporučeným dopisem a v upomínce mu byla poskytnuta dodatečná lhůta nejméně osmidenní, pozbývají účinnosti veškeré slevy i jiné výhody ve vyrovnání poskytnuté; práva, která vyrovnání věřitelům poskytuje proti dlužníku nebo jiným osobám, však zůstávají nedotčena.
Bezúčinnost vyrovnání.
§ 68.
(1) Bylo-li vyrovnání dosaženo podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům, aniž tu jsou podmínky stanovené v § 66, mohou věřitelé do tří let po pravoplatném potvrzení domáhati se žalobou, aby jim byl zaplacen schodek neb aby byla jinaká výhoda prohlášena, za bezúčinnou; tím nepozbývají práv nabytých z vyrovnání proti dlužníku nebo jiným osobám.
(2) Tento nárok nepřísluší věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, ani věřitelům, kteří mohli již v potvrzovacím řízení uplatniti skutečnosti, opravňující je k žalobě.