Hlava čtvrtá.
Všeobecná ustanovení o řízení.
Obdobná platnost procesních zákonů.
§ 188.
Pokud není v konkursním řádu ustanoveno jinak, budiž v konkursním řízení obdobně šetřeno předpisů o řízení a o příslušnosti ve věcech sporných.
Zvláštní předpisy o řízení.
§ 189.
(1) Nejde-li o spory, neplatí v konkursním řízení předpisy o nuceném zastoupení advokátem, o odborných soudcích laicích, o klidu řízení a o nákladech sporu. Konkursní komisař nemůže býti členem senátu rozhodujícího jako konkursní soud.
(2) Návrhy mohou býti činěny písemnými podáními nebo ústně do protokolu.
(3) Ústní jednání v konkursním řízení jsou neveřejná. O ústním jednání buď sepsán protokol soudcem nebo přísežným zapisovatelem. V něm jest uvésti jména přítomných účastníků, krátce vylíčiti průběh jednání a uvésti návrhy, které při jednání byly učiněny, i rozhodnutí a opatření soudem prohlášená. Účastníci mohou žádati, aby pro zachování jejich práv byla v protokole zjištěna jednotlivá prohlášení, která učinili při roku sami nebo jiné osoby. Protokol buď podepsán toliko soudcem a zapisovatelem.
(4) Není-li v konkursním řádu ustanoveno jinak, mohou býti soudní rozhodnutí vydávána bez předchozího ústního jednání. Potřebná vysvětlení může si soud opatřiti i bez, účasti stran a může pro zjištění rozhodných skutečností z úřední moci prováděti důkazy a konati vhodná šetření.
(5) Opatření a rozhodnutí soudu (konkursního komisaře) učiněná v konkursním řízení jsou vykonatelná.
(6) Peněžité tresty podle tohoto zákona uložené připadají státu ve prospěch péče o mládež chudou, opuštěnou a zanedbanou.
Uvědomování účastníků.
§ 190.
(1) Účastníci mohou v konkursním řízení býti uvědomováni i oběžníkem.
(2) Je-li předepsáno vedle veřejných oznámení také zvláštní doručení jednotlivým účastníkům, nastávají účinky doručení již veřejnou vyhláškou, a to i když se doručení nestalo.
Lhůty, zmeškání.
§ 191.
(1) Lhůty stanovené v tomto řádu jsou neprodlužitelné.
(2) Návrhy a prohlášení, k jichž podání jest určen rok, nemohou býti dodatečně činěny osobami; které se k roku nedostavily, ač byly řádně obeslány (§ 190, odst. 2.).
(3) Navrácení k předešlému stavu jest v konkursním řízení vyloučeno.
Rekurs.
§ 192.
(1) Rekursní lhůta jest patnáctidenní. V rekursu mohou býti uváděny nové skutečnosti a nabízeny nové důkazy.
(2) Pokud není ustanoveno jinak, lze opatřením a rozhodnutím konkursního soudu i konkursního komisaře odporovati rekursem k vrchnímu soudu a rozhodnutím tohoto soudu dovolacím rekursem k nejvyššímu soudu.
(3) Konkursní soud i konkursní komisař mohou rekursu vyhověti sami, může-li jejich opatření nebo rozhodnutí býti změněno bez újmy práv nabytých některým účastníkem. Rovněž mohou z důležitých důvodů rekursu přiznati odkládací účinek.
Trestní oznámení.
§ 193.
Jestliže úpadce odepře vykonati vyjevovací přísahu nebo uprchne nebo vzejde-li podezření, že spáchal trestný čin, budiž o tom učiněno oznámení státnímu zástupci.
II.
Vyrovnací řád.
Oddíl první.
Zahájení vyrovnacího řízení.
Návrh na zahájení řízení.
§ 1.
(1) Dlužník, který není s to, aby plnil své splatné závazky, může u soudu příslušného ku prohlášení konkursu (soudu vyrovnacího) navrhnouti, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení.
(2) Právnické osoby a pozůstalosti mohou navrhnouti zahájení vyrovnacího řízení také, jsou-li předluženy.
(3) Navrhl-li věřitel prohlášení konkursu, může dlužník, dokud soud nerozhodl o věřitelově návrhu, navrhnouti, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení.
§ 2.
(1) V návrhu, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení, buď přesné uvedeno, jaké vyrovnání dlužník nabízí. Není-li dlužník zastoupen advokátem, budiž jeho podpis na návrhu ověřen soudem nebo veřejným notářem. Osoby, které jsou ochotny zavázati se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé, musí návrh spolupodepsati; jejich podpis budiž rovněž ověřen soudem nebo veřejným notářem.
(2) K návrhu buď připojen zevrubný seznam jmění. V něm buď uvedeno, v čem záleží dlužníkovo jmění, jaká jest hodnota jednotlivých jeho částí a které má dlužník závazky. Při pohledávkách dlužníkových jest udati, z jakého právního důvodu vznikly a zdali a pokud jsou dobytné. Při závazcích buďte kromě právního důvodu vzniku uvedeny přesné adresy veškerých dlužníkových věřitelů a buď poznamenáno, zdali a ve kterém stupni jsou věřitelé s dlužníkem příbuzní nebo sešvakřeni. Je-li dlužník kupcem a jeho firma zapsána v obchodním rejstříku, jest povinen připojiti i bilanci a účet ztráty a zisku za poslední dva obchodní roky předcházející podání návrhu.
(3) Dlužník jest povinen seznam jmění vlastnoručně podepsati a prohlásiti, že jest hotov vykonati přísahu, že seznam jest správný a úplný, že ze svého jmění nic nezamlčel, ani neuvedl vymyšlených dluhů.
(4) Kromě zevrubného seznamu jmění buď k návrhu připojen přehled o majetkovém stavu dlužníkově, udávající hlavní části jmění, jeho celkovou hodnotu a úhrn dluhů. Tento přehled i sám návrh buďte předloženy v tolika vyhotoveních, aby mohly býti doručeny každému věřiteli a vyrovnacímu správci a aby po jednom stejnopisu mohl podržeti soud.
Vyřízení návrhu.
§ 3.
(1) Nebyl-li návrh podán ode všech osobně ručících společníků nebo likvidátorů obchodní společnosti nebo ode všech osob oprávněných zastupovati právnickou osobu nebo od všech dědiců, buďte před rozhodnutím slyšeni ostatní osobně ručící společníci nebo likvidátoři, ostatní osoby oprávněné zastupovati právnickou osobu nebo ostatní dědicové. Nelze-li dosáhnouti o návrhu dohody nebo nelze-li výslech provésti bez značného průtahu, buď vyrovnací řízení zahájeno jen tehdy, bylo-li osvědčeno, že dlužník jest neschopen plniti splatné závazky nebaže je předlužen (§ 1).
(2) Nevyhovuje-li návrh na zahájení vyrovnacího řízení ustanovením § 2, budiž dlužníku vrácen k opravě ve lhůtě nejvýše osmidenní. Nebude-li lhůta tato zachována, má se za to, že dlužník od návrhu upustil.
§ 4.
Vyrovnací řízení nelze zahájiti:
1. jestliže dlužník uprchl nebo se skrývá;
2. byl-li dlužník v posledních pěti letech před podáním návrhu odsouzen pro podvodný úpadek;
3. byl-li v téže době na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs nebo zahájeno na jeho návrh vyrovnací řízení;
4. příčí-li se obsah nabídky na vyrovnání ustanovením §§ 54 až 56 nebo jiným donucovacím právním předpisům;
5. nebylo-li věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostního práva (§ 26), nabídnuto alespoň 40% jejich pohledávky s příslušenstvím do roka nebo 50% do 2 let od podání návrhu;
6. nebylo-li dosud splněno dřívější vyrovnání (nucené vyrovnání).
§ 5.
(1) Vyhoví-li vyrovnací soud návrhu, učiní zároveň opatření, kterých jest třeba k zajištění dlužníkova jmění. Zejména může naříditi, aby se dlužník zdržel určitých právních jednání nebo aby je konal toliko za souhlasu u vyrovnacího správce.
(2) Usnesení, kterým soud povolil, aby vyrovnací řízení bylo zahájeno, mohou odporovati rekursem všichni věřitelé, jejichž pohledávky nemají přednostního práva, do patnácti dnů od vyvěšení vyhlášky o zahájení řízení na desce vyrovnacího soudu. Usnesení, kterým byl návrh na zahájení vyrovnacího řízení zamítnut, může odporovati rekursem dlužník.
Vyhláška.
§ 6.
(1) Zahájení vyrovnacího řízení buď veřejně vyhlášeno.
(2) Ve vyhlášce buď uvedeno:
1. pojmenování vyrovnacího soudu;
2. jméno (firma), stav a bydliště dlužníka a sídlo jeho podniku;
3. jméno a úřední sídlo vyrovnacího komisare;
4. jméno a bydliště vyrovnacího správce;
5. místo a čas vyrovnacího roku;
6. do které lhůty mají věřitelé přihlásiti své nároky.
(3) Vyrovnací rok buď zpravidla ustanoven nejpozději na šest týdnů, lhůta k přihláškám věřitelů pak zpravidla na čtyři týdny od zahájení řízení.
§ 7.
(1) Vyhláška buď vyvěšena na desce vyrovnacího soudu téhož dne, kterého bylo řízení zaháleno; potvrzeni o tom buď uschováno při spisech. Kromě toho buď vyhláška vyvěšena na desce okresního soudu, u kterého má vyrovnací komisař úřední sídlo, a je-li dlužníkův podnik nebo, jeho bydliště (sídlo) mimo okres, ve kterém jest vyrovnací soud, také na desce okresního soudu, v jehož obvodu jest dlužníkův podnik nebo jeho bydliště (sídlo).
(2) Je-li v sídle vyrovnacího soudu nebo v místě dlužníkova závodu (hlavního nebo pobočného) bursa a je-li dlužníkova firma zapsána do obchodního rejstříku nebo je-li dlužník členem nebo navštěvovatelem bursy, buď vyhláška vyvěšena také v bursovních místnostech.
(3) Vyhotovení vyhlášky buď doručeno dlužníku, osobám, které převzaly ručení za splnění vyrovnání všem věřitelům jakož i úřadům vyměřujícím a vymáhajícím veřejné daně a dávky. Věřitelům buď doručen stejnopis návrhu a přehled o majetkovém stavu dlužníkovu (§ 2, odst. 4.).
(4) Výpis z vyhlášky buď uveřejněn v úředních listech ustanovených k uveřejňování vyhlášek soudů a v Ústředním oznamovateli vydávaném ministerstvem spravedlnosti. Je-li to účelno, může býti uveřejněn také v jiných veřejných listech.
(5) Vládním nařízením může býti ustanoveno, že kromě úřadů a účastníků uvedených v odst. 3. jest vyhlášku doručiti také jiným úřadům, orgánům nebo korporacím.
§ 8.
(1) Zahájení vyrovnacího řízení buď z úřední povinnosti poznamenáno ve veřejných knihách při dlužníkových nemovitostech a knihovních právech, jakož i v obchodním nebo společenstevním rejstříku, je-li firma dlužníkova do těchto rejstříků zapsána. Kromě toho buď zahájení vyrovnacího řízení vyznačeno v nájemních protokolech, které byly sepsány v exekucích vedených proti dlužníku, a je-li dlužník vlastníkem námořní lodi nebo patentu, také v rejstříku lodním nebo patentním. Poznámky tyto nařídí soud povoluje zahájení vyrovnacího řízení, objeví-li pak se potřeba jejich později, vyrovnati komisař.
(2) V poznámkách nařízených podle odst. 1. buď vyznačen den, kterého bylo vyrovnací řízení zahájeno.
Oddíl druhý.
Právní účinky zahájení vyrovnacího řízení.
§ 9.
Právní účinky zahájení vyrovnacího řízení nastávají počátkem dne, kterého byla vyhláška vyvěšena na desce vyrovnacího soudu (§ 7).
Účinek zahájení řízení na právní jednání dlužníkova.
§ 10.
(1) Ode dne, kterého byl podán návrh na zahájení řízení, až do soudního rozhodnutí o návrhu, nesmí dlužník zcizovati ani zavazovati nemovitosti, zřizovati na svém jmění práva na oddělené uspokojení, zavazovati se jako rukojmí, ani činiti jakákoliv bezplatná opatření. Jednání, která by vykonal proti tomuto zákazu, jsou proti věřitelům bezúčinná.
(2) Od zahájení řízení smí dlužník konati právní jednání, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření, jen se svolením vyrovnacího správce. Odporuje-li vyrovnací správce, nesmí dlužník konati ani právní jednání náležející k obyčejnému hospodaření. Vyrovnací správce může si zejména vyhraditi, aby jen on přijímal veškeré docházející peníze, konal veškeré platy a plnil jiné závazky.
(3) Právní jednání, která dlužník vykonal proti předpisům odst. 2., jsou proti věřitelům bezúčinná, věděla-li nebo musila-li věděti druhá smluvní strana, že přesahují meze obyčejného hospodaření a že vyrovnací správce k nim nedal svolení nebo že odporoval jednáním náležejícím k obyčejnému hospodaření.
(4) Bezúčinnosti právních jednání dlužníkových (odst. 1. a 3.) může se věřitel dovolávati toliko do šesti měsíců ode dne, kdy zvěděl o skutečnostech; které činí jednání bezúčinným; oprávnění toto zanikne, nebylo-li uplatněno do dvou let od uveřejnění vyhlášky, že vyrovnací řízení bylo ukončeno nebo zastaveno.
(5) Dlužník má nárok na to, aby mu byla dána k volnému užití částka, které za trvání vyrovnacího řízení nezbytně potřebuje k výživě své a své rodiny.
Účinek na promlčení pohledávek.
§ 11.
Byla-li pohledávka ve vyrovnacím řízení věřitelem přihlášena, staví se její promlčení až do ukončení řízení a, byla-li ve vyrovnání stanovena platební lhůta, až do uplynutí platební lhůty.
Účinek na řízení konkursní a exekuční.
§ 12.
(1) Po zahájení vyrovnacího řízení nemůže býti na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs a nelze na dlužníkových věcech nebo právech pro pohledávky, které nemají přednostního práva, nabýti soudcovského práva zástavního nebo uspokojovacího.
(2) Pokud trvá vyrovnací řízení, jest dlužník zproštěn povinnosti navrhnouti prohlášení konkursu.
Práva na oddělené uspokojení a nároky na vyloučení.
§ 13.
(1) Práva na oddělené uspokojení a na vyloučení věcí dlužníkovi nenáležejících zahájením vyrovnacího řízení nejsou dotčena. Zejména buďte vyloučeny majetkové hodnoty, které tvoří jmění určené k podpoře dlužníkových zaměstnanců v nemoci, invaliditě nebo stáří nebo jejich vdov, sirotků a rodinných příslušníků.
(2) Vyrovnací komisař může však naříditi, aby nucený prodej dlužníkových věcí byl odložen nejdéle na šedesát dnů, lze-li od toho očekávati výhodnější výsledek prodeje nebo je-li takové opatření nezbytné, aby byla odvrácena újma hrozící věřitelům. Doba, na kterou byl prodej odložen, nezapočítává se do lhůty, na kterou jest omezeno zákonné přednostní právo pro veřejné dávky.
(3) Ustanovení o oddělných věřitelích platí také o osobních věřitelích, kteří k zajištění svých nároků nabyli určitých částí majetku dlužníkova, zejména pohledávek.
(4) Zadržovacími právy budiž v řízení vyrovnacím nakládáno jako zástavními právy.
§ 14.
(1) Zahájením vyrovnacího řízení zanikají práva na oddělené uspokojení, kterých věřitelé nabyli exekucí v posledních šedesáti dnech před zahájením vyrovnacího řízení pro pohledávky, které nemají přednostního práva. Oživnou však znovu, bylo-li řízení zastaveno a nebyl-li prohlášen konkurs současně nebo na návrh podaný do patnácti dnů po zastavení vyrovnacího řízení. Bylo-li zástavní právo nuceně zřízeno po zrušení dražebního řízení na návrh učiněný do lhůty stanovené v exekučním řádu, počítá se šedesátidenní lhůta ode dne, kterého bylo ve veřejných knihách poznamenáno zahájení dražebního řízení.
(2) Řízení zahájené ke zpeněžení věcí nebo práv, které byly zabaveny ve lhůtě uvedené v odst. 1., buď exekučním soudem zrušeno z úřední moci nebo na žádost vyrovnacího komisaře nebo na návrh vyrovnacího správce. Lhůta ustanovená exekučním řádem pro zánik zástavního práva nabytého exekucí na movitých věcech se staví, oživne-li zástavní právo, až do právní moci usnesení, jímž bylo vyrovnací řízení zastaveno.
(3) Byly-li již zpeněženy věci nebo práva, k jichž zabavení došlo ve lhůtě uvedené v odst. 1., smí býti výtěžek vydán oddělnému věřiteli jen tehdy, bylo-li vyrovnací řízení zastaveno a po zastavení jeho nebyl prohlášen konkurs.
Zápisy ve veřejných knihách.
§ 15.
Vklady a záznamy ve veřejných knihách mohou býti proti dlužníku povoleny a vykonány i po zahájení vyrovnacího řízení, řídí-li se pořadí zápisu dnem, který jest před zahájením vyrovnacího řízení.
Pohledávky nepeněžité, neurčité a v cizí měně.
§ 16.
Pohledávky, které nejsou splatny v penězích nebo jejichž výše jest neurčitá anebo které mají býti splněny v cizí měně, buďtež uplatňovány ve vyrovnacím řízení podle své hodnoty v československé měně v den zahájení vyrovnacího řízení.
Pohledávky nedospělé.
§ 17.
(1) Nedospělé pohledávky platí ve vyrovnacím řízení za splatné.
(2) Nedospělé nezúročitelné pohledávky lze však uplatňovati ve vyrovnacím řízení jen částkou, která s připočtením zákonných úroků za dobu od zahájení řízení do splatnosti rovná se celé pohledávce.
Nároky na opětující se dávky.
§ 18.
(1) Nároky na placení důchodů, výživného nebo jiných opětujících se dávek po určitou dobu buďtež sečteny a sraženy zákonné úroky za mezidobí podle § 17, odst. 2.
(2) Je-li nárok na opětující se plnění (odst. 1.) neurčitého trvání, budiž uplatněn ve vyrovnacím řízení částkou zjištěnou odhadem ke dni zahájení řízení.
Pohledávky podmíněné.
§ 19.
Věřitel, jemuž přísluší pohledávka podmíněná, může žádati, aby bylo zaplacení zajištěno pro případ, že se splní odkládací podmínka nebo nesplní rozvazovací podmínka. Je-li pohledávka omezena rozvazovací podmínkou, může věřitel žádati, aby mu bylo zaplaceno ihned, když dá sám jistotu pro případ, že se podmínka splní.
Solidární spoludlužníci a ručitelé dlužníkovi.
§ 20.
(1) Spoludlužníci zavázaní rukou společnou a nerozdílnou a ručitelé za dlužníkovy závazky mohou ve vyrovnacím řízení požadovati, aby jim byly nahrazeny platy, které na pohledávku vykonali, přísluší-li jim podle obecných ustanovení proti dlužníkovi právo postihu.
(2) Částky, které by takoví spoludlužníci nebo ručitelé dlužníkovi musili pro svůj společný závazek snad zaplatiti v budoucnosti, mohou ve vyrovnacím řízení přihlásiti jako pohledávky podmíněné pro případ, že věřitel pohledávku ve vyrovnacím řízení neuplatní.
(3) Po zahájení vyrovnacího řízení mohou spoludlužníci a ručitelé pohledávku od věřitele vykoupiti. Zaplatí-li ji, přísluší jim ve vyrovnacím řízení hlasovací právo na místě věřitelově.
§ 21.
(1) Je-li za tutéž pohledávku zavázáno několik osob rukou společnou a nerozdílnou, může věřitel uplatňovati celý zbytek pohledávky, v době zahájení vyrovnacího řízení ještě nezaplacený, až do úplného uspokojení proti každému spoludlužníku, který se vyrovnává.
(2) Jednotlivým spoludlužníkům, kteří na věřitelovu pohledávku zaplatili více, nežli na ně podle obecných předpisů připadá, přísluší proti ostatním právo postihu.
Kompensace vzájemných pohledávek.
§ 22.
(1) Pohledávky, které v době zahájení řízení mohly býti podle obecných ustanovení kompensovány, netřeba ve vyrovnacím řízení uplatňovati.
(2) Kompensace není vyloučena proto, že vzájemné pohledávky nebo některá z nich byly v době zahájení vyrovnacího řízení podmíněné nebo nedospělé nebo že jejich předmětem nebylo plnění peněžité. O pohledávkách takových platí obdobně ustanovení §§ 16 až 19.
§ 23.
(1) Kompensace jest nepřípustná, nabyla-li ta či ona strana vzájemné pohledávky teprve po zahájení vyrovnacího řízení. Totéž platí, nabyl-li dlužník osoby, která se vyrovnává, vzájemné pohledávky sice před zahájením řízení, avšak věděl-li nebo musil-li věděti v době nabytí vzájemné pohledávky, že jest nezpůsobilá platiti.
(2) Kompensace jest však přípustná i v případech uvedených v odst. 1., nabyl-li věřitel vzájemné pohledávky dříve než šest měsíců před zahájením vyrovnacího řízení anebo jestliže věřitel byl povinen pohledávku pře vzíti a při tom, když na sebe bral tuto povinnost, nevěděl ani věděti nemusil, že jest dlužník nezpůsobilý platiti.
Oddíl třetí.
Nároky ve vyrovnacím řízení.
Nároky na vyloučení.
§ 24.
(1) Osobní nebo věcné právo na vyloučeni věcí, které dlužníku zcela nebo z části nenáležejí, buď posuzováno podle obecných právních pravidel.
(2) Byly-li takové věci zcizeny po zahájeni vyrovnacího řízení, může oprávněný bez újmy dalších nároků na náhradu škody žádati, aby mu byla celá úplata vydána nebo, nebyla-li ještě zaplacena, aby mu byl postoupen nárok na její zaplacení.
(3) Přísluší-li dlužníku nárok na náhradu výdajů, které byly učiněny na věc, která se má vydati, anebo které byly učiněny na dosažení úplaty, buďte vylučovatelem nahrazeny z ruky do ruky.
Právo stíhací.
§ 25.
Prodavač nebo nákupní komisionář může požadovati, aby mu bylo vráceno zboží, které bylo dlužníku zasláno z jiného místa a nebylo jím ještě úplně zaplaceno, pokud před zahájením vyrovnacího řízení nedošlo na místo dodání a nedostalo se do moci dlužníka nebo jiné osoby pro něho.
Přednostní pohledávky.
§ 26.
Přednostní právo ve vyrovnacím řízení mají:
1. útraty vyrovnacího řízení; k ním náležejí zejména veškeré výdaje spojené s dohledem na obchodování dlužníkovo a s prozkoumáním jeho majetkového stavu;
2. pohledávky z právních jednání dlužníka a vyrovnacího správce za něho jednajícího, která jsou podle § 10 dovolena k dalšímu vedení dlužníkova podniku;
3. veřejné daně (odbytné a berní pachtovné) a dávky, poplatky, cla, příspěvky k sociálnímu pojištění, které dospěly za řízení nebo nejdéle tři roky před jeho zahájením a nedojdou zaplacení z věcí za ně ručících;
4. nezbytně nutné výdaje na dlužníkův pohřeb;
5. pohledávky dlužníkových zaměstnanců z poměru služebního nebo pracovního, zejména ze služebních platů a mezd za poslední tři roky před zahájením řízení, náhradní nároky pro předčasné zrušení služebního nebo pracovního poměru, pokud nepřesahují částku úplaty za tři roky, nároky na vrácení služebních kaucí, nároky ze zápůjček poskytnutých zaměstnavateli ku provozování podniku srážkou ze mzdy, dále pohledávky obchodních jednatelů za majitelem obchodu na zaplacení provise a náhradu hotových vydání, jichž bylo nabyto nebo které dospěly v posledních třech letech před zahájením vyrovnacího řízení; všechny tyto nároky s omezením, že přednostní právo přísluší, mimo nároky na náhradu hotových vydáni a vrácení kaucí, jednotlivému věřiteli toliko do nejvyšší částky 24.000 Kč;
6. pohledávky zařízení určených ku podpoře dlužníkových zaměstnanců v nemoci, invaliditě nebo stáří nebo jejich vdov, sirotků a rodinných příslušníků;
7. pohledávky lékařů, porodních asistentek, ošetřovatelů nemocných, zvěrolékařů a lékáren za odborné úkony nebo dodávky, pokud tyto pohledávky vznikly proti dlužníku v posledním roce před zahájením řízení;
8. pohledávky na vyplacení vkladu proti ústavu přijímajícímu úsporné vklady, pokud nepřesahuji u jednotlivého věřitele částku 200 Kč.
Příslušenství pohledávek.
Pohledávky náhradní.
§ 27.
(1) Příslušenství vzniklé až do zahájení vyrovnacího řízení má stejné pořadí s pohledávkou.
(2) Pohledávka na náhradu dluhu zaplaceného za dlužníka má totéž pořadí jako zaplacená pohledávka.
Pohledávky dlužníkovy manželky.
§ 28.
Práva, která příslušejí podle občanského práva manželce dlužníka v příčině věna, mohou býti ve vyrovnacím řízení uplatněna toliko, bylo-li přijetí věna potvrzeno spisem zřízeným veřejným notářem hned při přijetí věna nebo nejpozději dva roky před zahájením vyrovnacího řízení.
§ 29.
K pohledávkám obchodních věřitelů, které vznikly dříve než byla práva dlužníkovy manželky ze svatebních smluv zapsána do obchodního rejstříku, budiž ve vyrovnacím řízení přihlíženo částkou, která by na ně připadla, kdyby nebylo pohledávky dlužníkovy manželky ze svatebních smluv. Vyšší částku, která takto připadne obchodním věřitelům, jest jim přikázati z podílu příslušejícího manželce jako osobní věřitelce.
Nároky vyloučené z vyrovnacího řízení.
§ 30.
Ve vyrovnacím řízení nemohou býti uplatňovány:
1. úroky z osobních pohledávek za dobu od zahájení řízení, jakož i útraty, které věřitelům vzniknou z účasti na řízení;
2. peněžité tresty za trestné činy jakéhokoliv druhu;
3. nároky z darování mezi živými i na případ smrti a ve vyrovnání pozůstalosti také nároky z odkazů.
Pohledávky cizích věřitelů.
§ 31.
(1) Není-li ustanoveno jinak v mezinárodních smlouvách nebo vládních prohlášeních vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení, mají cizozemští věřitelé ve vyrovnacím řízení stejná práva, jako věřitelé zdejší, je-li zaručena vzájemnost.
(2) Je-li pochybno, zda vzájemnost se zachovává, vyžádá soud prohlášení ministra spravedlnosti. Toto prohlášení jest pro soud závazné.
(3) Ustanovení tato platí i o pohledávkách, které po zahájení vyrovnacího řízení přešly s cizozemců na tuzemce.