918/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Kopeckého, Gottwalda, Haiblicka, Śliwky, Sedorjaka, Vallo, Steinera a soudruhů
o druhém sčítání lidu v ČSR. (tisk 754/I.).
Zákon o sčítání lidu nevylučuje žádného stavu nebo třídy obyvatelstva z funkce sčítacího orgánu, kterou prohlašuje za veřejný úřad. Z funkce té nevyloučil ani občany bez vyznání a členy Svazu proletářských bezvěrců na jedné straně ani duchovní církví a náboženských společností na druhé straně. Podobný požadavek interpelace nebylo by ostatně ani lze srovnati s § 128, odst. 2 úst. listiny.
Zjišťování smýšlení obyvatelstva není objektem statistiky, která zjišťuje skutečnosti, jež lze podle objektivních znaků zachytiti. Státní statistická rada nikdy ani nenavrhla, aby se při sčítání lidu zjišťovalo to, co žádá v tomto bodu interpelace.
Je samozřejmým požadavkem spolehlivé statistiky, aby údaje o zjišťovaných skutečnostech byly opřeny o doklady. Poněvadž právní účinky vystoupení z církve nastávají - jak interpelace správně uvádí - již dnem oznámení u politického úřadu, měli i ti, kteří vystoupili později než jeden měsíc před sčítáním lidu z církve, možnost opatřiti si doklad obecně obvyklým a známým způsobem, podací rubrikou.
Plakát, který vydal ke sčítání lidu Svaz proletářských bezvěrců, policejní ředitelství v Praze nezabavilo, nýbrž, když tajemník jmenovaného spolku zažádal o povolení k vylepování plakátu, upozornilo jej policejní ředitelství, že místo počínající slovy "zatím co..." a končící "přes půl miliardy Kč" není dle jeho náhledu k plakátování přípustné. Na to tajemník spolku sám, - nečině žádných námitek - celou část v interpelaci doslovně otištěnou (tedy ve větším ještě rozsahu, než za nutné pokládalo policejní ředitelství) učinil nečitelnou a obdržel pak od policejního ředitelství žádané povolení.
Rovněž okresní úřad Praha - venkov povolil vylepování plakátu, vyloučiv dodatečně z plakátování část v interpelaci otištěnou; vylepování plakátu v této úpravě povolil též okresní úřad ve Valašském Meziříčí, kdežto všechny ostatní úřady v interpelaci jmenované vylepování plakátu skutečně nepovolily.
Při tom byla pro úřady směrodatná úvaha, že vzhledem na místní poměry, zejména vzhledem na složení obyvatelstva po stránce náboženské mohlo by vylepení plakátu, resp. vylepení jeho v původním znění míti v zápětí porušení veřejného klidu a pořádku.
V žádném z těchto případů nebyly proti opatření úřadu vzneseny námitky, nebo podáno odvolání a tudíž vzdaly se tak strany, o povolení žádající, samy práva, aby postup úřadů byl v instančním pořadí nadřízenými úřady přezkoumán.
Vzhledem k uvedeným okolnostem neshledávám důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 22. ledna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik, v. r.
918/X.
Odpoveď
ministra vnútra
na interpeláciu poslanca Andreja Hlinku a druhov
vo veci neprístojností politickej administratívy okres. úradu v Spišskej Sobote (sídlo Poprad), o prehmatoch okres. náčelníka Michala Haviara a jemu podriadených niektorých úradníkov tohoto úradu (tisk 675/IX.).
Podľa výsledku dosial prevedeného vyšetrovania, ku ktorému boly pribrané tiež aj v interpelácii navrhnuté osoby, spočívajú sťažnosti, uvedené v interpelácii, z prevážnej časti na nesprávnych informáciách.
Záležitosť cestovných účtov z roku 1922 nezavdávala svojho času príčinu k inému opatreniu, než ktoré učinil minister s plnou mocou pre správu Slovenska, že odoprel výnosom zo dňa 8. marca 1923, číslo 23758 okres. náčelníkovi likvidovať niektoré náležíte nedoložené cest. účty, lebo nešlo tu o nič iného, ako práve o omyl v dátach, týkajúcich sa komisionelných jednaní.
Pokiaľ sa jedná o sťažnosť býv. senátora Bobulu, ktorého obsah je čiastočne prevzatý aj do interpelácie, bola táto sťažnosť býv. zemským prezidentom Jánom Drobným náležito vyšetrená. O učinenom opatrení sťažovateľ nebol vyrozumený, poneváč podľa platných predpisov zásadne sa tak nerobí, keď neide o opatrenie, ktoré by sa dotýkalo samotného sťažovateľa.
Pavel Kundis nemá zbrojný list, lebo predĺženie zbrojného listu na rok 1930 už nebolo výmerom okres. úradu zo dňa 19. marca 1930, č. 29 povolené. Že by Pavlovi Kundisovi boly bývaly vo ver. dražbe predané 3 pušky, nemohlo byt dosavádnym vyšetrovaním dokázané.
O prenájme poľovného práva Lad. Erdélyimu v obci Štiavniku rozhodlo valné shromaždenie urbariálnych spoluvlastníkov dňa 14. apríla 1929 celkom slobodne a nebolo zistené, že by ich okres. náčelník k niečomu nútil.
Poľovné právo obce Kubachy bolo prenajaté dňa 24. septembra 1929 učiteľovi Pavčíkovi a nezodpovedá preto pravde tvrdenie pánov interpelantov, že bolo prenajaté 6 osobám, z ktorých len dvaja majú povolenie k držaniu zbrane. Meno Pavla Kundisa a jeho syna v smluve vôbec neprichádza.
Obchodník Weiss bol dňa 24. júla 192 na železnič. stanici v Poprade, keď vystúpil z vlaku, požiadaný četníckym strážmajstrom Rudolfom, aby ho nasledoval na mestský úrad k vypočutiu, čo menovaný obchodník aj učinil a prišiel na mest. úrad sám za četníkmi. O nejakom násilnom predvedení nemôže byť reči.
Taktiež tvrdenie, že okres. náčelník nepostúpil záležitosť sprenevery v tak zvanom hasičskom fonde mesta Popradu štát. zastupiteľstvu, nezodpovedá skutočnosti, lebo okres. úradom po prevedenom vyšetrovaní dňa 11. augusta 1930 bolo učinené na Maximiliana Friedmanna, polozrelého zo sprenevery 4.000 Kč z uved. fondu trestné oznámenie štát. zastupiteľstvu v Levoči.
Pokiaľ ide o obvinenie, uverejnené tiež v č. 189 časopisu "Slovák" v r. 1930 v článku, ktorého nadpis je: "Z reťaze korupcií a špinavých afér. Pasová aféra na Spiši. Za oročku vystavený pas", podali okres. náčelník a hlavný oficiant Dokupil už dňa 10. poťažne dňa 24. septembra 1930 žalobu proti zodpoved. redaktorovi spomenutého časopisu, ako aj proti neznámemu pisateľovi článku, takže táto vec bude pojednávaná a objasnená pred súdom.
Obvinenie okres. náčelníka, že žiadal od Jána Payera, povozníka v Poprade, 6.000 Kč za vystavenie dobrozdania na ministerstvo, nebolo dokázané prevedeným vyšetrovaním. Dľa výpovedi r. kat. farára Štefana Mnoheľa mal sa o veci dozvedieť býv. notár v Poprade Rudolf Schleifer od Payera samého, ktorý však pri vypočutí kategoricky prehlásil, že vec je úplne vymyslená.
Záležitosť stavebného povolenia Jána Ošku nemohla byť úplne vyšetrená, lebo spisy tejto záležitosti sú pod odvolacím pokračovaním. Po prevedení tohoto bude záležitosť náležito vyšetrená.
Stavbu obecného domu spomenutého v interpelácii previedlo obecné zastupiteľstvo v Poprade vo svojom záujme a na vlastnú zodpovednosť. Položka 200.000 Kč na túto stavbu bola pojatá do rozpočtu obce. Vzdor tomu bolo okresnému náčelníkovi výnosom býv. žup. úradu v Lipt. Svätom Mikuláši zo dňa 28. júna 1928, č. 5083 vytknuté, že ako predseda okres. výboru predložil resp. pripustil predložiť okres. výboru k rozhodnutiu náležito nepripravený obecný rozpočet v tejto veci.
Spisy, týkajúce sa vydania živnost. listu Pavlovi Spitzerovi, boly zem. úradom vyžiadané za účelom prezkúmania tejto veci na základe dozorčieho práva; podľa výsledku tohoto pokračovania bude ďalšie zariadené dľa platných predpisov.
Pokiaľ ide o tvrdenie, že okres. náčelník využíva služieb autodrožkárov, nebola prevedeným vyšetrovaním, hlavne vypočutím dotyčných autodrožkárov a pokladníka firmy Glesinger dokázaná správnosť ani tohoto tvrdenia.
Pri postupu okres. úradu v záležitosti voľby výboru živnost. spoločenstva neboly zistené žiadne nesprávnosti so strany okres. náčelníka, poťažne uvedeného okres. úradu; mohlo by sa vytknúť jedine snáď to, že okres. úrad nepreviedol hneď na prvé námietky potrebné vyšetrovanie o tom, ako sa postupovalo pri voľbe.
Sťažnosť, že okres. úrad, ač práve zistil zdravotné závady vo dvore, susediacom s hotelom "Európa", predsa neučinil žiadne opatrenie, nezakladá sa na pravde, lebo výmerom zo dňa 27. mája 1929, č. 4791 nariadil Vojtechovi Politzerovi, aby do 30 dní odstránil z uved. dvora chlievy s hnojišťom, pri nich sa nachádzajúcom, a výmerom zo dňa 8. augusta 1929, č. 8062 vyzval obec, aby ako majiteľ hotelu "Tatra" postarala sa o odstránenie zmienených chlievov i hnojišťa. Dňa 18. septembra 1929 hlásil Vojtech Politzer, že vyššie uvedenému príkazu vyhovel, čo notársky úrad potvrdil. Keď si na to v roku 1930 majiteľ hotelu "Európa" sťažoval, že v bezprostrednej blízkosti jeho hotelu je zase ukladaný hnoj, bola príslušná náprava okres. úradom opäť zjednaná.
Okres. náčelník Haviar býva v Poprade a úraduje vo Sp. Sobote. Preto s vedomím býv. župného úradu v Lipt. Sv. Mikuláši zaviedol pre seba jednoduchú dopoludňajšiu frekvenciu. V dôsledku sťažností bolo mu však uložené, aby úradné hodiny presne dodržoval.
Udržovanie obecných ciest spadá do vlastnej pôsobnosti dotyčných obcí. V správe vicinálnych ciest neboly zistené neporiadky; vicinálne výbory sú sostavené a fungujú. S riadnou opravou týchto ciest, ktorých je v okrese 13, bolo započaté v r. 1928. Firma Glesinger prichádza v úvahu ako interesent len pri vicinálnej ceste Hranovnice - Lipt. Teplička, na ktorú, ako bolo zistené, riadne prispieva 15% z celej potreby a nie je preto pravda, že by jej okresný náčelník v tom smere dajako nadržoval.
Obvinenia okres. náčelníka z nedôstojného chovania mimo úrad, najmä z hazardných hier v karty a z opilosti, nemohlo byť konaným vyšetrovaním dokázané; okresný náčelník bol ale predsa vyzvaný, aby v záujme zistenia objektívnej pravdy podal na osoby, o ňom podobné zvesti rozširujúce, trestné oznámenie pre pomluvu pred vrchnosťou.
Z predneseného stavu veci je zrejmé, že tvrdenia interpelácie nezodpovedajú skutočnosti a preto je neoprávnený i záver, vyvodzovaný z jeho tvrdení pánmi interpelantmi.
V Prahe, dňa 20. januára 1931.
Minister vnútra:
Dr. Slávik, v. r.
918/XI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců F. Seidla, J. Bečko, F. Bendy a soudruhů
o služebních poměrech finanční stráže na Slovensku (tisk 675/XIII.).
Uznávám, že poměry, za kterých vykonává finanční stráž službu na Slovensku, jsou těžší než v jiných správních obvodech, avšak podotýkám, že tyto těžší služební podmínky nejsou jen u sboru finanční stráže, nýbrž u všech kategorií finančních zaměstnanců na Slovensku.
Jest nezbytně nutno, aby každý příslušník finanční stráže jako člen sboru, jehož kázeň je přizpůsobena kázni vojenské, zvláště na Slovensku, plnil, jak z důvodů politických, tak i bezpečnostních, s největší přesností veškeré mu uložené služební povinnosti a nelze naprosto připustiti, aby služba byla vykonávána s menší ostražitostí a horlivostí. Rovněž není možno dovoliti zaměstnancům různé úlevy, pokud se tyto jeví vzhledem ke službě nepřípustné nebo této dokonce škodlivé. Přirozeným následkem uvedeného požadavku ovšem jest, že zaměstnanec, jenž nedostojí svým povinnostem, je trestán a že tresty jsou zostřovány v případech, kde jde o opakované porušení povinnosti. Okolnost, že na Slovensku jsou potrestání finančních zaměstnanců častější než v jiných zemích, lze právě vysvětliti zvýšenými požadavky, jež jsou kladeny na finanční zaměstnance na Slovensku, zejména pak na finanční stráž.
S uspokojením však mohu konstatovati, že se poměry ve sboru finanční stráže na Slovensku proti době dřívější značně zlepšily a že převážná většina zaměstnanců finanční stráže jest si plně vědoma svých povinností, jež také řádně plní. Pouze jednotlivci považují dosud požadavek přesného plnění služebních povinností za sekaturu a nechtějí se podrobiti předepsané kázni. Tito pak shledávají poměry na Slovensku neudržitelnými a vinu hledají mimo sebe a to, přirozeně, u nadřízených úřadů, jichž postup pak shledávají nepřípustným, přirovnávajíce jej k starému rakouskému vojenskému režimu.
K jednotlivostem v interpelaci uvedeným podotýkám ještě toto:
Inspektor finanční stráže I. třídy Tomáš Pojezný jest jako každý představený, nesoucí odpovědnost, oprávněn požadovati od podřízených přesné plnění povinností a jest povinen trestati jejich porušení. Uložení citelných trestů v případě zmíněném v interpelaci jest plně odůvodněno již tím, že šlo o zaměstnance, který v krátké době 23-krát porušil své povinnosti. Měl-li tento zaměstnanec pochybnost o tom, zda uložený jemu trest byl úměrný jeho proviněním, měl přirozeně možnost, odvolati se k vyššímu úřadu, který by byl tuto okolnost jistě objektivně posoudil. Že by inspektor Pojezný byl vůči svým podřízeným zaměstnancům používal výrazu "trestat můžeme za všechno", není zjištěno. Pokud jde o případ, že inspektor Pojezný nařídil v ojedinělých případech výkon denní služby v zimě delší dobou, jak 8 hodin, podotýkám, že se tak stalo ze služebního zájmu pouze přechodně a v mezích služebního předpisu. Ostatně dlužno upozorniti, že zaměstnanci finanční stráže v mnohých případech sami žádají, aby jim v zimě nebyly předepisovány kratší služební výkony a to jednak z toho důvodu, že by museli býti vysíláni do služby častěji, čímž by se zkrátila doba jejich odpočinku, jednak proto, že při kratších služebních výkonech nedosáhli by potřebného počtu služebních hodin, opravňujícího k nároku na přiznání stravného, čímž by ovšem utrpěli značnou majetkovou ztrátu. Okolnost, zda zaměstnanec, který byl domnělým iniciátorem stížnosti na inspektora Pojezného, byl z toho důvodu přesazen, nemohla býti zjištěna, neboť v interpelaci není uvedeno jméno tohoto zaměstnance, takže nebylo možno tento případ vyšetřiti.
Vrchní respicient finanční stráže Wiederland byl krajským soudem v Ružomberku dne 4. června 1930 z činu za vinu mu kladeného osvobozen. Státní zástupce podal však proti tomuto osvobozujícímu rozsudku odvolání a případ bude znovu projednáván u odvolací stolice. Podle výsledku trestního řízení bude finančním úřadem ve věci učiněno další opatření.
Vrchní respicient finanční stráže Krmenčík byl pro různé nepřístojnosti zbaven funkce velitele oddělení a kromě toho disciplinárně potrestán.
Již z posléze uvedených dvou případů jest patrno, že i proti nadřízeným postupuje se na Slovensku stejně jako proti ostatním příslušníkům finanční stráže.
Že by inspektor finanční stráže Pojezný a vrchní respicient fin. stráže Krmenčík byli bráni exponovaným úředníkem okrskové celní správy v Nových Zámcích, tj. vrchním inspektorem finanční stráže Grozůrkem v ochranu z důvodu stejné politické příslušnosti, nebylo možno zjistiti. Ostatně nezdá se býti toto tvrzení pravdivým vzhledem k tomu, co výše bylo řečeno o potrestání a sesazení vrchního respicienta Krmenčíka.
Respicient finanční stráže Dršťák stěžoval si na svého nadřízeného velitele oddělení, kterážto stížnost byla shledána neodůvodněnou. Ježto vznikl v důsledku toho napjatý poměr mezi respicientem Dršťákem a velitelem oddělení, byl Dršťák, který neměl školou povinných dítek, přeložen na jiné služební působiště, kde byl přidělen k výkonu lehčí služby, takže přesázkou získal, pokud jde o výkon služby, úlevy. Okolnost, že Dršťák působil při zakládání "Dělnické tělocvičné jednoty v Gajarech", nebyla generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě při přeložení jmenovaného vůbec známa a nemohla tudíž býti důvodem pro jeho přesazení.
Respicient finanční stráže Petráček žádal o přeložení do Bratislavy a toto jeho přeložení mohlo býti v důsledku platných předpisů provedeno pouze na vlastní útraty. Toho si musel býti jmenovaný vědom, a nemohla mu proto býti náhrada stěhovacích výloh přiznána. Podotýkám ještě, že manželce jmenovaného byla po jeho úmrtí povolena k úhradě výloh, spojených s léčením manžela, podpora v částce 1500 Kč.
Ke konci ještě poznamenávám, že služebním poměrům finanční stráže, zvláště na Slovensku, věnuji zvýšenou pozornost a že jest snahou finanční správy upraviti v rámci finančních prostředků a platných zákonných předpisů služební poměry finanční stráže tak, aby zaměstnanci byli spokojeni a s radostí i chutí konali svoji těžkou a zodpovědnou službu.
V Praze dne 21. ledna 1931.
Ministr financí:
Dr. Engliš, v. r.
918/XII.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Fr. Seidla, inž. J. Nečase a soudruhů
o systemisaci služebních míst kancelářského personálu ústředního inspektorátu pro službu cejchovní v Praze (tisk 209/XIV.).
Na shora uvedenou interpelaci sděluji:
Usnesením vlády z 15. července 1927 bylo systemisováno:
A. V cejchovní službě:
a) v kategorii úředníků kancelářských:
|
V platové stupnici |
počet míst |
|
|
6. |
2 |
|
|
7. |
3 |
|
|
celkem: |
5 |
|
b) v pomocné kancelářské službě:
|
v |
I. |
platové |
stupnici |
4 |
místa |
|
" |
II. |
" |
" |
9 |
míst |
|
" |
III. |
" |
" |
4 |
místa |
|
celkem: |
17 |
míst |
B. V řiditelství pro stavbu vodních cest:
a) v kategorii úředníků kancelářských:
|
V platové stupnici |
počet míst |
|
|
5. |
1 |
|
|
6. |
2 |
|
|
7. |
4 |
|
|
celkem: |
7 |
|
b) v pomocné kancelářské službě:
|
v |
I. |
platové |
stupnici |
1 |
místo |
|
v |
II. |
" |
" |
3 |
místa |
|
v |
III. |
" |
" |
2 |
místa |
|
celkem: |
6 |
míst |
Usnesením vlády z 24. října 1930 byla v řečených osobních stavech systemisována tato služební místa:
A 1) V cejchovní službě:
a 1) v kategorii úředníků kancelářských:
|
V platové stupnici |
počet míst |
|
|
5. |
1 |
|
|
6. |
2 |
|
|
7. |
4 |
|
|
celkem: |
7 |
|
b 1) v pomocné kancelářské službě:
|
v |
I. |
platové |
stupnici |
4 |
místa |
|
" |
II. |
" |
" |
7 |
míst |
|
" |
III. |
" |
" |
4 |
místa |
|
celkem: |
15 |
míst |
B 1) V řiditelství pro stavbu vodních cest:
a 1) v kategorii úředníků kancelářských:
|
V platové stupnici |
počet míst |
|
|
5. |
2 |
|
|
6. |
2 |
|
|
7. |
3 |
|
|
celkem: |
7 |
|
b 1) v pomocné kancelářské službě:
|
v |
I. |
platové |
stupnici |
2 |
místa |
|
" |
II. |
" |
" |
3 |
místa |
|
" |
III. |
" |
" |
3 |
místa |
|
celkem: |
8 |
míst |
Cejchovní služba má společnou systemisaci služebních míst pro všechny 3 instance cejchovní služby a sice: ústřední inspektorát pro službu cejchovní (v interpelaci se mluví pouze o tomto), cejchovní inspektoráty a cejchovní úřady. V cejchovní službě jest systemisováno kromě jiné 46 služebních míst v kategorii úředníků vyšší pomocné technické služby (II. sl. tř.) a 111 míst úředníků pomocné technické služby (sl. tř. III.). Úředníci obou řečených kategorií vykonávají při své technické agendě zároveň nerozlučně s ní související agendu kancelářskou, takže vlastní kancelářská agenda v cejchovní službě jest menšího rozsahu a při tom jest převážnou měrou skutečně jen kancelářskou agendou pomocnou.
Naproti tomu řiditelství pro stavbu vodních cest, které jest úřad přičleněný ministerstvu veřejných prací, má rozsáhlou kancelářskou agendu, v níž kancelářské práce pomocné ustupují do pozadí. Při resystemisaci byl počet míst kancelářských úředníků v cejchovní službě zvětšen o 2 místa a to 1 v 5. platové stupnici a 1 v 7. Naproti tomu zůstal počet kancelářských úředníků v řiditelství pro stavbu vodních cest nezměněn.
Počet systemisovaných služebních míst v kategorii úředníků kancelářských a zaměstnanců pomocné kancelářské služby v cejchovní službě a v řiditelství pro stavbu vodních cest odpovídá tudíž skutečnému hodnocení významu jejich kancelářské služby. Při tom jest nyní počet systemisovaných služebních míst v kategorii kancelářských úředníků v obou řečených stavech stejný, toliko s tím rozdílem, že v řiditelství pro stavbu vodních cest bylo na účet jednoho služebního místa v 7. platové stupnici zřízeno místo v 5. platové stupnici s výslovným však určením pro listovního, tj. úředníka obstarávajícího pomocné právnické práce (agenda tubulární a pod.).
V Praze dne 27. ledna 1931.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
918/XIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Julia Husnaje a soudruhů
o úpravě mimořádných požitků kancelářských zaměstnanců policejních úřadů na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 675/XIV.).
Kancelářští úředníci státních policejních úřadů, pokud jsou v případě potřeby pověřováni výkonnou bezpečnostní službou (intervence v zájmu veřejném nebo soukromém), mají nárok podle platných předpisů na tzv. poplatky za mimořádné úkony.
Pokud se na Slovensku a Podkarpatské Rusi pověřovali výkonem takovéto bezpečnostní služby též kancelářští pomocní zaměstnanci, dělo se tak pro naprostý nedostatek vlastních orgánů bezpečnostní služby. Na výplatu poplatků za mimořádné úkony kancelářští pomocní zaměstnanci však nemají nároku a dostávají za to náhradou příležitostné peněžní odměny nebo remunerace. Totéž platí o pohotovostní službě, pokud ji kancelářské pomocné síly ve výjimečných případech vykonávají.
Rozmnožení počtu vlastních orgánů bezpečnostní služby v důsledku schválené resystemisace umožní, aby kancelářských úředníků a kancelářských pomocných zaměstnanců bylo napříště používáno toliko v kancelářské službě, pro niž jsou určeni. V tom smyslu činím zároveň potřebné opatření.
Otázka příspěvku na úřední stejnokroj bude řešena v připravovaném vládním nařízení o úředním (služebním) stejnokroji státních zaměstnanců v politické a státní policejní službě.
Tzv. presidiální přídavky nejsou v presidiích policejních úřadů zavedeny, nýbrž dostávají za službu mimo úřední hodiny úředníci poplatky za mimořádné úkony a kancelářské pomocné sílu příležitostné odměny.
V Praze dne 28. ledna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik, v. r.
918/XIV.
Odpoveď
ministra vnútra
na interpeláciu posl. Igora Hrušovského a druhov
vo veci sčítania ľudu na Slovensku (tisk 754/VI.).
Zemský úrad v Bratislave bol upozornený ešte pred sčítaním ľudu, aby venoval pozornosť okolnostiam v interpelácii uvedeným.
Predpismi, vydanými pre sčítanie ľudu, bolo postarané o to, aby sa mohol každý bez cudzieho vplyvu priznať ku svoje] národnosti a aby aj v smiešaných okresoch boly národnostné pomery správne podľa pravdy zistené.
O tom, aké vlastnosti mali mať osoby poverené funkciou sčítacích orgánov, vydalo ministerstvo vnútra k prevedeniu § 15 vládneho nariadenia č. 86/1930 bližšie pokyny obežníkom zo dňa 25. septembra 1930, č. 45518 (Vestník ministerstva vnútra ročník 1930 str. 205).
V Prahe, dňa 27. januára 1931.
Minister vnútra:
Dr. Slávik, v. r.