Práva věřitelů podstaty a věřitelů konkursních.

§ 150.

(1) Pohledávky za podstatou a pohledávky věřitelů první a druhé třídy musí býti uspokojeny úplně. Jsou-li tyto pohledávky zjištěny, buďte zaplaceny, jinak zajištěny.

(2) Pohledávkami věřitelů třetí třídy musí býti mimo případ uvedený v § 58, odst. 2., v nuceném vyrovnání nakládáno stejně, pokud sami neprojeví souhlas s tím, aby někteří věřitelé byli uspokojeni výhodněji. Souhlas s výhodnějším uspokojením některých věřitelů jest dán, vysloví-li se pro ně většina věřitelů počítaná podle § 147, při čemž se nepočítají věřitelé, kterým se má dostati výhodnějšího uspokojení, ani jejich pohledávky.

(3)Částky, které připadají na sporné pohledávky, buďte zajištěny v téže míře a za stejných podmínek, jako jsou stanoveny ve vyrovnání pro zaplacení pohledávek nesporných neprošla-li ještě lhůta k podání žaloby nebo návrhu podle § 112, odst. 4. nebo byly-li žaloba nebo návrh podány alespoň do vyrovnacího roku. Stejně buďte zajištěny pohledávky, které popřel jen úpadce. Zajištěné částky se uvolní, nepodal-li věřitel ve lhůtě stanovené konkursním komisařem žalobu nebo návrh nebo nepokračuje-li v řízení již zahájeném.

Zvláštní výhody.

§ 151.

(1) Neplatná jest úmluva úpadce nebo jiných osob s některým věřitelem nebo osobou jemu blízkou (§ 5), kterou se tomuto věřiteli poskytují zvláštní výhody proti ostatním věřitelům stejného druhu. Co bylo plněno na základě takové neplatné úmluvy nebo co bylo plněno ze závazku převzatého k zastření takovéto úmluvy, může býti do tří roků požadováno zpět bez újmy dalších nároků na náhradu.

(2) Za zvláštní výhodu se nepokládá, byla-li věřiteli za postoupení jeho pohledávky dána úplata, která byla úměrna hospodářskému stavu úpadcovu v době, kdy k postupu došlo.

Práva konkursních věřitelů proti spoluzavázaným.

§ 152.

Práva konkursních věřitelů proti ručitelům a spoludlužníkům úpadcovým, jakož i proti osobám, proti kterým jim přísluší právo postihu, jsou nuceným vyrovnáním nedotčena, pokud oprávnění výslovně neprojeví souhlas s tím, aby byla obmezena.

Potvrzení nuceného vyrovnání.

§ 153.

(1) Nucené vyrovnání věřiteli přijaté nabývá platnosti teprve, když bylo pravoplatně potvrzeno konkursním soudem.

(2) V usnesení konkursního soudu buď uveden podstatný obsah nuceného vyrovnání. Usnesení buď doručeno úpadci, všem konkursním věřitelům a jiným účastníkům, zejména osobám, které se za splnění nuceného vyrovnání zavázaly jako ručitelé nebo spoludlužníci, a veřejně vyhlášeno. Ve vyhlášce uváděti obsah vyrovnání netřeba. Písemné vyhotovení usnesení buď vypraveno téhož dne, kdy byla vyvěšena vyhláška na soudní desce; den vyvěšení vyhlášky buď vyznačen na usnesení.

Kdy jest potvrzení odepříti.

§ 154.

(1) Nucené vyrovnání nebudiž potvrzeno:

1. vyšlo-li najevo, že jsou tu důvody, pro které není návrh na nucené vyrovnání vůbec přípustný (§ 142);

2. nebylo-li šetřeno ustanovení platných nařízení, zejména o přijetí nuceného vyrovnání, leda že by vady řízení mohly býti dodatečně odstraněny nebo podle povahy věci nejsou závažné;

3. byly-li proti ustanovení § 151 poskytnuty některému věřiteli zvláštní výhody.

(2) Potvrzení může býti odepřeno, jsou-li výhody poskytnuté úpadci ve vyrovnání v rozporu s jeho hospodářskými poměry, odporuje-li vyrovnání společnému zájmu věřitelů, anebo mají-li obdržeti věřitelé třetí třídy méně než třetinu svých pohledávek s příslušenstvím a lze-li tento výsledek přičísti nepoctivému nebo lehkomyslnému hospodaření úpadcovu, zejména zavinil-li úpadce, že konkursní řízení bylo pozdě zahájeno.

Opravné prostředky.

§ 155.

Usnesení, kterým bylo nucené vyrovnání potvrzeno, mohou odporovati rekursem účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, jakož i úpadcovi spoludlužníci a ručitelé. Proti usnesení, kterým bylo potvrzení odepřeno, přísluší právo rekursu úpadci a konkursním věřitelům, kteří vyrovnání neodporovali.

Právní účinky nuceného vyrovnání.

§ 156.

(1) Bylo-li nucené vyrovnání soudem pravoplatně potvrzeno a úplně a včas splněno, jest úpadce zproštěn závazku nahraditi věřitelům jakoukoliv újmu, kterou utrpěli vyrovnáním, nebo jinak poskytnutou výhodu, ať se hlasování o vyrovnání zúčastnili nebo hlasovali proti vyrovnání anebo jim hlasovací právo nebylo vůbec přiznáno. Stejně jest úpadce zproštěn závazku proti rukojmím a jiným osobám, kterým přísluší právo postihu. Ujednání, která odporují těmto ustanovením, jsou neplatná.

(2) Věřitelé, k jejichž pohledávkám nebylo přihlíženo toliko úpadcovou vinou, mohou po zrušení konkursu od úpadce požadovati úplného zaplacení svých pohledávek, dokáží-li, že o prohlášení konkursu nevěděli ani věděti nemusili a že by nebylo dosaženo většin předepsaných v § 147, kdyby byli hlasovali proti přijetí vyrovnání.

(3) Nároky uvedené v § 59, odst. 1., č. 1., po splnění nuceného vyrovnání nemohou býti vůbec vymáhány.

§ 157.

(1) Osobně ručící společník obchodní společnosti zprošťuje se pravoplatně potvrzeným nuceným vyrovnáním o jeho soukromém jmění dále sahajícího ručení za závazky společnosti.

(2) Byl-li zároveň s konkursním řízením na jmění obchodní společnosti prohlášen konkurs proti osobně ručícímu společníku nebo bylo-li na jeho návrh zahájeno vyrovnací řízení na jeho soukromé jmění, dotýká se společníkovo vyrovnání pohledávek věřitelů společnosti jen potud, pokud po zákonu mohou býti uplatňovány v konkursu nebo ve vyrovnání společníkovu.

(3) Není-li v nuceném vyrovnání ustanoveno jinak, jsou právní účinky vyrovnání obchodní společnosti na prospěch každému osobně ručícímu společníku proti věřitelům společnosti.

§ 158.

(1) Byl-li na úpadcovo jmění prohlášen nový konkurs dříve než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou věřitelé povinni vrátiti, co bezelstně obdrželi podle vyrovnání.

(2) Jejich pohledávky pokládají se v novém konkursu za uspokojené jen částkou, která jim byla podle vyrovnání skutečně zaplacena.

Zrušení konkursu.

§ 159.

(1) Nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo nucené vyrovnání potvrzeno, a vykázal-li úpadce, že byla dána zajištění, ke kterým jest povinen podle §§ 149 a 150 a podle obsahu vyrovnání, konkursní soud zruší konkurs.

(2) Nebylo-li v nuceném vyrovnání ustanoveno, že úpadcovo jmění nebo jeho část má zůstati v rukou důvěrníka věřitelů, aby bylo zajištěno splnění nuceného vyrovnání, nabude úpadce opět práva svým jměním volně nakládati,

(3) Ostatně platí o zrušení konkursu ustanovení § 76.

Neplatnost nuceného vyrovnání.

§ 160.

(7) Byl-li úpadce do dvou let od potvrzení vyrovnání pravoplatně odsouzen pro podvodný úpadek, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou bez dalšího požadovati úplné uspokojení svých nároků.

(2) Neplatnost vyrovnání nedotýká se exekučních titulů vzniklých v konkursním řízení.

(3) Je-li tu dostatečné jmění nebo byla-li dána přiměřená záloha na útraty, buď na návrh konkursního věřitele konkursní řízení opět zahájeno.

(4) Ustanovení §§ 71 až 74 o tom, jak se konkurs vyhlašuje a poznamenává a kdo se o něm zpravuje, platí i při opětném zahájení konkursu.

§ 161.

(1) Konkursu znovu zahájeného zúčastní se také věřitelé, jejichž nároky vznikly mezi zrušením konkursu a jeho obnovou.

(2) O pohledávkách konkursních věřitelů, na které se nucené vyrovnání vztahovalo, platí v obnoveném konkursu ustanovení § 158, odst. 2.

(3) Pokud jest třeba, buď konkursní řízení opakováno. Pohledávky dříve již prozkoumané však nebuďte znovu zkoumány.

§ 162.

(1) Pokud jde o odporování právním jednáním, k nimž došlo mezi zrušením konkursu a jeho obnovou, jakož i pokud jde o přípustnost kompensace pohledávek v této době vzniklých, pokládá se za počátek úpadcovy nezpůsobilosti platiti den, kdy bylo vydáno první rozhodnutí trestního soudu, kterým byl úpadce odsouzen (§ 160).

(2) Lhůta pro uplatnění odpůrčího nároku staví se po dobu od potvrzení nuceného vyrovnání až do obnovy konkursu.

Následky nesplnění nuceného vyrovnání.

§ 163.

Nebylo-li potvrzené vyrovnání splněno, ač byl úpadce věřitelem upomenut doporučeným dopisem a v upomínce mu byla poskytnuta dodatečná lhůta nejméně osmidenní, pozbývají účinnosti veškeré slevy i jiné výhody ve vyrovnání poskytnuté; práva, která vyrovnání věřitelům poskytuje proti úpadci nebo jiným osobám, zůstávají nedotčena.

Bezúčinnost nuceného vyrovnání.

§ 164.

(1) Bylo-li nuceného vyrovnání dosaženo podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům, aniž jsou tu podmínky § 160, může každý konkursní věřitel do tří let po pravoplatném potvrzení nuceného vyrovnání žalovati, aby mu byl zaplacen schodek nebo aby byla jinaká výhoda prohlášena za bezúčinnou; tím nepozbývá práv, kterých se mu dostalo vyrovnáním proti úpadci nebo jiným osobám.

(2) Tento nárok však nepřísluší konkursním věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, ani věřitelům, kteří mohli uplatniti skutečnosti, opravňující je k žalobě, již v potvrzovacím řízení.

Příslušnost ve sporech.

§ 165.

Ustanovení §§ 113 a 116 platí také po zrušení konkursu, pokud jde o nároky věřitelů proti úpadci podle §§ 150, 151 a 164.

Oddíl devátý.

Jiné skončení konkursního řízení.

Zrušení konkursu pro nedostatek věřitelů neb jmění.

§ 166.

(1) Vyjde-li za konkursního řízení najevo, že jest tu toliko jediný konkursní věřitel, budiž konkurs, vyjímajíc případ § 70, zrušen, když byli uspokojeni věřitelé konkursní podstaty.

(2) Zjistí-li se za konkursního řízení, že jmění konkursní podstaty nestačí ani ke krytí útrat konkursního řízení, buď konkurs zrušen, ač nebyla-li věřiteli dána přiměřená záloha na útraty (§ 70).

Zrušení konkursu se souhlasem věřitelů.

§ 167.

(1) Konkurs buď na návrh úpadce zrušen, jestliže po uplynutí lhůty k přihláškám projevili se zrušením souhlas všichni věřitelé podstaty a všichni konkursní věřitelé, kteří přihlásili pohledávky.

(2) Svolení věřitele netřeba, byla-li jeho pohledávka uspokojena nebo zajištěna nebo jestliže uplynula při sporných pohledávkách lhůta k žalobě nebo návrhu a žaloba nebo návrh nebyly podány nejpozději v den, kdy bylo navrženo, aby byl konkurs zrušen.

(3) Učinil-li úpadce návrh na zrušení konkursu, ustanoví konkursní komisař na krátkou dobu rok, k němuž obešle správce podstaty, úpadce a věřitele. Obesíláni nebuďte věřitelé, jejichž souhlas se zrušením konkursu je vykázán listinou veřejnou nebo soukromou, na které jest podpis věřitele ověřen soudem nebo veřejným notářem, nebo podáním podepsaným advokátem. U věřitelů, kteří, ač byli řádně obesláni, se k roku nedostaví nebo neučiní jiné písemné prohlášení, má se za to, že se zrušením konkursu souhlasí; na to buďte věřitelé v obsílce upozorněni.

(4) Konkursní komisař předloží spisy se svým vyjádřením konkursnímu soudu, který podle výsledku jednání o návrhu rozhodne usnesením.

§ 168.

O zrušení konkursu podle §§ 166 a 167 platí ustanovení § 76.

Hlava druhá.

Konkurs nepatrný.

§ 169.

(1) Konkurs pokládá se za nepatrný, nečiní-li jmění náležející do konkursní podstaty pravděpodobně více než 50.000 Kč.

(2) O tom, zdali se zná konkurs pokládati za nepatrný, rozhodne konkursní soud při prohlášení konkursu. Stejné rozhodnutí může býti vydáno také za řádného konkursního řízení, lze-li od toho očekávati značné výhody pro výsledek konkursního řízení.

(3) Vyjde-li za konkursního řízení najevo, že nelze konkurs pokládati za nepatrný, vyžádá konkursní komisař o tom rozhodnutí konkursního soudu.

(4) Proti rozhodnutí konkursního soudu o způsobu řízení není opravného prostředku.

§ 170.

(1) Mimo usnesení o prohlášení a zrušení konkursu neb o způsobu řízení jest v nepatrných konkursech povolán konkursní komisař i k takovým opatřením a rozhodnutím, která jsou podle konkursního řádu vyhrazena konkursnímu soudu.

(2) Ustanovení § 77, odst. 3., o dohledu na konkursního komisaře a o jeho odvolání konkursním soudem platí i tu. Rovněž nejsou dotčena ustanovení o tom, že rozhodovati spory o vyšší hodnotu náleží senátům.

§ 171.

Při nepatrných konkursech buď přihlíženo k tomu, aby řízení provedeno bylo co nejrychleji a nejúsporněji. Kromě toho lze se odchýliti od řádného řízení v tomto:

1. mimo usnesení o prohlášení a o zrušení konkursu může býti upuštěno od vyhlášek veřejnými listy;

2. soupis konkursního jmění, je-li ho vůbec třeba (§ 96, odst. 5.), proveden buď úředníkem soudní kanceláře nebo zřízencem;

3. konkursní komisař může naříditi, aby nebyl volen věřitelský výbor;

4. při všeobecném zkušebním roku může býti jednáno zároveň o všech otázkách, o kterých se má usnášeti schůze věřitelů, a je-li možno, také o rozdělení konkursní podstaty.

Hlava třetí.

Zvláštní ustanovení o konkursu na jmění výdělkových a hospodářských společenstev (družstev).

§ 172.

(1) Byl-li na jmění výdělkového a hospodářského společenstva (družstva) prohlášen konkurs a nestačí-li jmění k úhradě pohledávek konkursních věřitelů, buď schodek uhrazen podle ustanovení této hlavy.

(2) Úhradu schodku nemohou konkursní věřitelé požadovati přímo od členů společenstva ani při společenstvech s ručením neomezeným.

(3) Nároky vystoupivších členů na zaplacení podílů nemohou býti uplatňovány jako konkursní pohledávky, pokud trvá jejich členské ručení.

Výpočet doplatků.

§ 173.

Po zkušebním roku (§ 107) vyzve správce podstaty členy společenstva, aby doplatili, čeho je třeba k úhradě schodku. Správce podstaty společně s osobami, které jsou povolány zastupovati společenstvo, sdělá výpočet doplatků, ve kterém jest proti sobě uvésti závazky společenstva a pravděpodobné útraty konkursního řízení (§ 49, č. 1.) se strany jedné a jmění společenstva mimo nároky proti členům na úplné zaplacení závodních podílů, které v době prohlášení konkursu ještě nedospěly, se strany druhé.

§ 174.

(1) K úhradě schodku buďte především vymáhány nedoplatky závodních podílů, v době prohlášení konkursu ještě nedospělé.

(2) Nedostačí-li tyto platy k úhradě schodku, buďte členové společenstva podle poměru závodních podílů přidrženi aby doplatili na schodek, je-li třeba, až do plné výše svého ručení, nemá-li podle stanov býti ztráta rozvržena jinak.

(3) K doplatkům jsou povinni členové společenstva, jichž ručení ještě nezaniklo v době prohlášení konkursu. Členové, kteří vystoupili ze společenstva převedše závodní podíly zcela nebo částečně na jiné, jsou v těchto mezích povinni doplatiti jen potud, pokud doplatek na ně připadající nelze vymoci od nabyvatelů závodních podílů.

(4) Splatil-li člen společenstva, který vystoupil před prohlášením konkursu, po vystoupení příspěvek na úhradu ztráty, podle vyúčtování s ním provedeného, buď tato částka započtena na doplatek, který má zaplatiti.

§ 175.

Správce podstaty vyšetří, zdali a do jaké míry jest při výpočtu doplatků přihlížeti ke členům, kteří zřejmě nejsou s to, aby zcela nebo z části zaplatili doplatky na ně připadající. Částky, které byly v dohodě s věřitelským výborem uznány za nedobytné, buďte rozvrženy na ostatní členy.

§ 176.

(1) Ve výpočtu doplatků buďte všichni členové uvedeni jménem a částky, které mají platiti, ustanoveny číselně. Nebude-li k některým členům podle § 175 přihlíženo vůbec nebo jen menší částkou, buď to stručně odůvodněno.

(2) Výpočet doplatků předložiti jest ke schválení konkursnímu komisaři.

Schválení výpočtu doplatků soudem.

§ 177.

(1) Konkursní komisař prozkoumá výpočet, je-li třeba, jej opraví a oznámí vyhláškou, že členové společenstva ve výpočtu doplatků uvedení i konkursní věřitelé mohou u něho nebo u správce podstaty do výpočtu nahlédnouti, poříditi si z něho opis a do patnácti dnů u konkursního komisaře podati své výtky. Zároveň ustanoví rok, při kterém bude jednáno o výtkách.

(2) Vyhláška buď uveřejněna způsobem ustanoveným pro oznámení společenstva, podle uvážení konkursního komisaře i jiným vhodným způsobem a kromě toho buď vyhlášena vývěskem na desce soudu konkursního i soudu, u něhož jest ustanoven konkursní komisař. Představenstvo a dozorčí rada společenstva, správce podstaty, členové věřitelského výboru a všichni členové společenstva, kterým se doplatky ukládají, buďte o roku vyrozuměni přímo. Právní účinky doručení se počítají od vyvěšení vyhlášky na desce soudu, u něhož je ustanoven konkursní komisař.

§ 178.

(1) Konkursní komisař schválí výpočet doplatků, není-li proti němu podle výsledků zkoumání pochybností a nebyly-li výtky buď vůbec podány nebo bylo-li od nich při roku upuštěno.

(2) Jinak rozhodne o něm konkursní soud, proveda potřebná šetření a náležitě jej opravě. Opravu může konkursní soud též uložiti konkursnímu komisaři. Pořad práva je vyloučen.

(3) Nejsou přípustny výtky, jimiž člen společenstva navrhuje, aby ve výpočtu doplatku nebylo k němu přihlíženo vůbec nebo jen menší částkou, poněvadž není s to, aby zcela nebo částečně zaplatil doplatek mu uložený.

§ 179.

(1) Vyhotovení výpočtu doplatků opatřené doložkou, že byl výpočet schválen, buďte doručena správci podstaty a představenstvu. Další vyhotovení buď podrženo u soudu, aby do něho mohli účastníci nahlédnouti.

(2) V usnesení, kterým byl výpočet schválen, buďte členové společenstva a konkursní věřitelé upozorněni, že do schváleného výpočtu doplatků mohou nahlédnouti u konkursního soudu u správce podstaty a u představenstva.

(3) Za patnáct dnů po tom, kdy bylo usnesení o schválení výpočtu vyvěšeno na desce soudu, u něhož je ustanoven konkursní komisař, stane se schválený výpočet vykonatelným.

Rekurs.

§ 180.

(1) Členové společenstva mohou usnesení, kterým byl výpočet schválen, odporovati rekursem (§ 192), jestliže uplatnili důvod odporu výtkou (§ 177), nebo osvědčí-li, že bez své viny tak učiniti nemohli.

(2) Rekurs jest podati do patnácti dnů ode dne, kdy bylo schvalovací usnesení vyvěšeno na soudní desce (§ 179, odst. 3.).

(3) Byl-li podán rekurs, může konkursní komisař naříditi, aby exekuce byla odložena.

Vymáhání doplatků exekucí.

§ 181.

(1) Jakmile se stal výpočet doplatků vykonatelným, je správce podstaty povinen doplatky vymáhati exekucí, kterou povoluje konkursní soud.

(2) Doplatky, jichž předpisu bylo odporováno, buďte správcem podstaty zadrženy až do rozhodnutí o odporu.

Dodatečný výpočet doplatků.

§ 182.

Nebude-li schodek uhrazen doplatky, jichž bylo dobyto, má správce podstaty sdělati dodatečný výpočet doplatků a, bude-li toho třeba, i další dodatečné výpočty. O nich platí předpisy §§ 174 až 181.

§ 183.

Nebude-li třeba celého vybraného doplatku na úhradu schodku, buďte vráceny především částky, o které někteří členové zaplatiti poměrně více než ostatní.

Kompensace.

§ 184.

Povinnost zaplatiti částky, které jsou vymáhány na úhradu schodku, lze splniti kompensací s pohledávkou za společenstvem jen částkou, která připadá na pohledávku podle pravoplatně schváleného návrhu na rozdělení podstaty.

Právo postihu.

§ 185.

Člen, který zaplatil doplatek podle výpočtu mu uložený, nemůže se proti jiným člením společenstva hojiti postihem.

Svolávání valné hromady.

§ 186.

Za konkursního řízení může valnou hromadu společenstva svolati i správce podstaty.

Vymáhání doplatků mimo konkurs.

§ 187.

Ustanovení této hlavy platí obdobně, nebyl-li na jmění společenstva prohlášen konkurs proto, že tu byl jen jeden konkursní věřitel nebo že jmění společenstva nestačilo na úhradu útrat konkursního řízení, anebo byl-li konkurs zrušen z některého z těchto důvodů. V takovém případě náleží představenstvu nebo likvidátorům úkoly jinak příslušející správci podstaty. Soud vedoucí rejstřík může na místo nich z úřední moci nebo na návrh pověřiti těmito úkoly osoby jiné.

Hlava čtvrtá.

Všeobecná ustanovení o řízení.

Obdobná platnost procesních zákonů.

§ 188.

Pokud není v konkursním řádu ustanoveno jinak, budiž v konkursním řízení obdobně šetřeno předpisů o řízení a o příslušnosti ve věcech sporných.

Zvláštní předpisy o řízení.

§ 189.

(1) Nejde-li o spory, neplatí v konkursním řízení předpisy o nuceném zastoupení advokátem, o odborných soudcích laicích, o klidu řízení a o nákladech sporu. Konkursní komisař nemůže býti členem senátu rozhodujícího jako konkursní soud.

(2) Návrhy mohou býti činěny písemnými podáními nebo ústně do protokolu.

(3) Ústní jednání v konkursním řízení jsou neveřejná. O ústním jednání buď sepsán protokol soudcem nebo přísežným zapisovatelem. V něm jest uvésti jména přítomných účastníků, krátce vylíčiti průběh jednání a uvésti závěry, které při jednání byly učiněny, i rozhodnutí a opatření soudem prohlášená. Účastníci mohou žádati, aby pro zachování jejich práv byla v protokole zjištěna jednotlivá prohlášení, která učinili při roku sami nebo jiné osoby. Protokol buď podepsán toliko soudcem a zapisovatelem.

(4) Není-li v konkursním řádu ustanoveno jinak, mohou býti soudní rozhodnutí vydávána bez předchozího ústního jednání. Potřebná vysvětlení může si soud opatřiti i bez účasti stran a může pro zjištění rozhodných skutečností z úřední moci prováděti důkazy a konati vhodná šetření.

(5) Opatření a rozhodnutí soudu (konkursního komisaře) učiněná v konkursním řízení jsou vykonatelná.

(6) Peněžité tresty podle tohoto zákona uložené připadají státu ve prospěch péče o mládež chudou, opuštěnou a zanedbanou.

Uvědomování účastníků.

§ 190.

(1) Účastníci mohou v konkursním řízení býti uvědomováni i oběžníkem.

(2) Je-li předepsáno vedle veřejných oznámení také zvláštní doručení jednotlivým účastníkům, nastávají účinky doručení již veřejnou vyhláškou, a to i když se doručení nestalo.

Lhůty, zmeškání.

§ 191.

(1) Lhůty stanovené v tomto řádu jsou neprodlužitelné.

(2) Návrhy a prohlášení, k jichž podání jest určen rok, nemohou býti dodatečně činěny osobami, které se k roku nedostavily, ač byly řádně obeslány (§ 190, odst. 2.).

(3) Navrácení k předešlému stavu jest v konkursním řízení vyloučeno.

Rekurs.

§ 192.

(1) Rekursní lhůta jest patnáctidenní. V rekursu mohou býti uváděny nové skutečnosti a nabízeny nové důkazy.

(2) Pokud není ustanoveno jinak, lze opatřením a rozhodnutím konkursního soudu i konkursního komisaře odporovati rekursem k vrchnímu soudu a rozhodnutím tohoto soudu dovolacím rekursem k nejvyššímu soudu.

(3) Konkursní soud i konkursní komisař mohou rekursu vyhověti sami, může-li jejich opatření nebo rozhodnutí býti změněno bez újmy práv nabytých některým účastníkem. Rovněž mohou z důležitých důvodů rekursu přiznati odkládací účinek.

Trestní oznámení.

§ 193.

Jestliže úpadce odepře vykonati vyjevovací přísahu nebo uprchne nebo vzejde-li podezření, že spáchal trestný čin, budiž o tom učiněno oznámení státnímu zástupci.

II.

Vyrovnací řád.

Oddíl první.

Zahájení vyrovnacího řízení.

Návrh na zahájení řízení.

§ 1.

(1) Dlužník, který není s to, aby plnil své splatné závazky, může u soudu příslušného ku prohlášení konkursu (soudu vyrovnacího) navrhnouti, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení.

(2) Právnické osoby a pozůstalosti mohou navrhnouti zahájení vyrovnacího řízení také, jsou-li předluženy.

(3) Navrhl-li věřitel prohlášení konkursu, může dlužník, dokud soud nerozhodl o věřitelově návrhu, navrhnouti, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení.

§ 2.

(1) V návrhu, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení, buď přesně uvedeno, jaké vyrovnání dlužník nabízí. Není-li dlužník zastoupen advokátem, budiž jeho podpis na návrhu ověřen soudem nebo veřejným notářem. Osoby, které jsou ochotny zavázati se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé, musí návrh spolupodepsati; jejich podpis budiž rovněž ověřen soudem nebo veřejným notářem.

(2) K návrhu buď připojen zevrubný seznam jmění. V něm buď uvedeno, v čem záleží dlužníkovo jmění, jaká jest hodnota jednotlivých jeho částí a které má dlužník závazky. Při pohledávkách dlužníkových jest udati, z jakého právního důvodu vznikly a zdali a pokud jsou dobytné. Při závazcích buďte kromě právního důvodu vzniku uvedeny přesné adresy veškerých dlužníkových věřitelů a buď poznamenáno, udali a ve kterém stupni jsou věřitelé s dlužníkem příbuzni nebo sešvakřeni. Je-li dlužník kupcem a jeho firma zapsána v obchodním rejstříku, jest povinen připojiti i bilanci a účet ztráty a zisku za poslední dva obchodní roky předcházející podání návrhu.

(3) Dlužník jest povinen seznam jmění vlastnoručně podepsati a prohlásiti, že jest hotov vykonati přísahu, že seznam jest správný a úplný, že ze svého jmění nic nezamlčel, ani neuvedl vymyšlených dluhů.

(4) Kromě zevrubného seznamu jmění buď k návrhu připojen přehled o majetkovém stavu dlužníkově, udávající hlavní části jmění, jeho celkovou hodnotu a úhrn dluhů. Tento přehled i sám návrh buďte předloženy v tolika vyhotoveních, aby mohly býti doručeny každému věřiteli a vyrovnacímu správci a aby po jednom stejnopisu mohl podržeti soud.

Vyřízení návrhu.

§ 3.

(1) Nebyl-li návrh podán ode všech osobně ručících společníků nebo likvidátorů obchodní společnosti nebo ode všech osob oprávněných zastupovati právnickou osobu nebo od všech dědiců, buďte před rozhodnutím slyšení ostatní osobně ručící společníci nebo likvidátoři, ostatní osoby oprávněné zastupovati právnickou osobu nebo ostatní dědicové. Nelze-li dosáhnouti o návrhu dohody nebo nelze-li výslech provésti bez značného průtahu, buď vyrovnací řízení zahájeno jen tehdy, bylo-li uvedeno, že dlužník jest neschopen plniti splatné závazky nebo že je předlužen (§ 1).

(2) Nevyhovuje-li návrh na zahájení vyrovnacího řízení ustanovením § 2, budiž dlužníku vrácen k opravě ve lhůtě nejvýše osmidenní. Nebude-li lhůta tato zachována, má se za to, že dlužník od návrhu upustil.

§ 4.

(1) Vyrovnací řízní nelze zahájiti:

1. jestliže dlužník uprchl nebo se skrývá;

2. byl-li dlužník v posledních pěti letech před podáním návrhu odsouzen pro podvodný úpadek;

3. byl-li v téže době na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs nebo zahájeno na jeho návrh vyrovnací řízení;

4. příčí-li se obsah nabídky na vyrovnání ustanovením §§ 54 až 56 nebo jiným donucovacím právním předpisům;

5. nebylo-li věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostního práva (§ 26), nabídnuto zaplacení alespoň poloviny jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let od podání návrhu;

6. nebylo-li dosud splněno dřívější vyrovnání (nucené vyrovnání).

(2) Vládním nařízením může býti stanoveno, za kterých podmínek může dlužník v mimořádných případech učiniti také nižší nabídku na vyrovnání, než jest ustanoveno v odst. 1., č. 5; nikdy však méně než 35% pohledávek, které nemají přednostního práva, s příslušenstvím.

§ 5.

(1) Vyhoví-li vyrovnací soud návrhu, učiní zároveň opatření, kterých jest třeba k zajištění dlužníkova jmění. Zejména může naříditi, aby se dlužník zdržel určitých právních jednání nebo aby je konal toliko za souhlasu vyrovnacího správce.

(2) Usnesení, kterým soud povolil, aby vyrovnací řízení bylo zahájeno, mohou odporovati rekursem všichni věřitelé, jejichž pohledávky nemají přednostního práva, do patnácti dnů od vyvěšení vyhlášky o zahájení řízení na desce vyrovnacího soudu. Usnesení, kterým byl návrh na zahájení vyrovnacího řízení zamítnut, může odporovati rekursem dlužník.