Seznam přihlášek.
§ 110.
(1) Výsledek zkušebního řízení buď zapsán do seznamu přihlášek.
(2) Seznam jest částí protokolu sepsaného při zkušebním roku. Věřitelé mohou žádati, aby jim byly vydány z něho ověřené výpisy.
Zjištění pohledávek.
§ 111.
(1) Pohledávka pokládá se v konkursu za zjištěnou, byla-li uznána správcem podstaty a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů k tomu oprávněných.
(2) Úpadcův odpor buď v seznamu přihlášek poznamenán; v konkursu odpor tento nemá významu.
(3) Předcházelo-li konkursu vyrovnací řízení, jest úpadce vázán svým prohlášením, které učinil o pohledávkách ve vyrovnacím řízení; nevyjádřil-li se o přihlášené pohledávce v řízení vyrovnacím, nemůže ji v konkursu již popírati. Toto ustanovení neplatí, jestliže nastaly nové skutečnosti, pro které pohledávka zcela nebo z části zanikla.
Popřené pohledávky.
§ 112.
(1) Věřitelé, jejichž pohledávky podle výsledku roku jsou sporné co do pravosti nebo co do pořadí, mohou, náleží-li věc na pořad práva, domáhati se jejich určení žalobou, kterou jest podati proti všem, kdo pohledávku popřeli. Všichni popírající budou ve sporu jednotnou svornou stranou. Žalobní návrh může se opírati toliko o právní důvod, který byl uveden v přihlášce a při zkušebním roku, a nemůže býti dožadována částka vyšší, než tam byla uvedena.
(2) Nenáleží-li věc na pořad práva, rozhodne o pravosti pohledávky příslušný správní úřad; o pořadí rozhodne k žalobě konkursní soud.
(3) Byla-li popřena vykonatelná pohledávka, musí odpor uplatniti ten, kdo ji popřel, žalobou nebo návrhem u příslušného soudu nebo úřadu.
(4) Konkursní komisař ustanoví lhůty, do kterých jest uplatniti nárok nebo odpor, a upozorní účastníky, jaké právní následky má jejich zmeškání (§ 132, odst. 3. a 4., § 135, odst. 2., § 167, odst. 2.). Lhůta nesmí býti kratší než jeden měsíc.
(5) Konkursní věřitele, jejichž pohledávky jsou sporné co do pravosti nebo co do pořadí a kteří nebyli při zkušebním roku přítomni, zpraví konkursní komisař o tom, pokud byly jejich pohledávky popřeny.
Příslušnost pro žaloby o popřených pohledávkách.
§ 113.
(1) Projednati a rozhodnouti spory o pravost a o pořadí konkursních pohledávek jest výlučně příslušný konkursní soud.
(2) Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o příslušnosti soudů pro žaloby o nároky na vyloučení, na oddělené uspokojení neb o pohledávky za podstatou.
Účinek rozhodnutí o popřených pohledávkách.
§ 114.
(1) Pravoplatná rozhodnutí o pravosti a o pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem konkursním věřitelům.
(2) Útraty sporu o pravost nebo o pořadí pohledávky pokládají se za útraty podstaty, zúčastnil-li se sporu o pravost nebo pořadí pohledávky správce podstaty. Procesní soud může však správci podstaty uložiti, aby konkursní podstatě nahradil útraty sporu, jestliže pohledávku popřel nebo vedl spor svévolně.
(3) Nezúčastnil-li se správce podstaty sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu útrat z konkursní podstaty jen potud, pokud se konkursní podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.
Spory dříve zahájené.
§ 115.
Ustanovení §§ 11 a 114 platí také, pokračuje-li se o sporech, které, byvše proti úpadci zahájeny před prohlášením konkursu, byly přerušeny.
O řízení ve sporech u konkursního soudu.
§ 116.
Spory u konkursního soudu projednává a rozhoduje samosoudce podle předpisů platných o řízení před okresními soudy, nepřesahuje-li hodnota předmětu sporu cenovou hranici věcné příslušnosti okresních soudů.
Oddíl šestý.
Jak se nakládá se jměním podstaty a vydává účet.
Činnost správce podstaty.
§ 117.
(1) Správce podstaty zpeněží jmění náležející do konkursní podstaty a hotovosti uloží na úrok. Jest povinen vyžádati si ke všem důležitějším opatřením usnesení věřitelského výboru; to platí zejména o otázce, má-li dále vésti nebo uzavříti úpadcův podnik, zciziti z ruky movité věci, pokud se tak neděje při dalším provozování úpadcova podniku, nebo má-li soudně vymáhati pohledávky, jichž dobytnost jest pochybna. Je-li to možno, má správce podstaty slyšeti také úpadce.
(2) V naléhavých případech může k takovýmto důležitým opatřením dáti svolení konkursní komisař.
(3) Souhlasí-li konkursní komisař, jest správce podstaty oprávněn podati odpůrčí žalobu nebo vstoupiti do odpůrčích sporů, které byly zahájeny v době prohlášení konkursu, i kdyby se věřitelský výbor usnesl opačně.
Věci vyhrazené věřitelskému výboru.
§ 118.
Je-li hodnota předmětu vyšší než 20.000 Kč, jest třeba, aby věřitelský výbor schválil rozhodnutí:
1. o zcizení nemovitosti, lodi nebo úpadcových práv, pokud se neděje podle § 121;
2. o ujednání smíru a rozhodčích smluv;
3. o zpeněžení nároků na peněžité i nepeněžité platy, důchody a opětující se plnění neurčitého trvání;
4. o splnění nebo zrušení úpadcových právních jednání;
5. o uznání pohledávek za podstatou a nároků na vyloučení, na oddělené uspokojení nebo na kompensaci, jakož i o vyplacení zástav.
§ 119.
Ať jest hodnota předmětu jakákoliv, jest třeba, aby věřitelský výbor a konkursní komisař schválili zcizení úpadcova podniku nebo podílu na podniku, zcizení celého skladu zboží nebo jeho částí anebo celých skupin zboží. Že mají býti takto zcizeny, buď zpravidla napřed vyhlášeno veřejnými listy.
Slyšení úpadce. Rozhodnutí v naléhavých případech.
§ 120.
(1) Před usnesením o opatřeních uvedených v §§ 118 a 119 buď, pokud možno, slyšen úpadce.
(2) V naléhavých případech může konkursní komisař povoliti, aby byla vykonána právní jednání uvedená v §§ 118 a 119.
Soudní prodej.
§ 121.
(1) Nebylo-li usneseno zpeněžení výhodnější, buďte věci náležející do konkursní podstaty na návrh správce podstaty prodány soudně.
(2) Při soudním prodeji budiž šetřeno obdobně předpisů exekučního řádu s těmito odchylkami
1. správci podstaty přísluší postavení vymáhajícího věřitele;
2. nenastanou právní následky zmeškání, jestliže nebyly včas předloženy dražební podmínky nebo nebyl-li ve lhůtě učiněn návrh na nový dražební rok po odepření příklepu;
3. neplatí ustanovení, podle kterých nemůže býti navržena nová dražba před uplynutím šesti měsíců po dražebním roku nebo po zrušení dražebního nebo prodejového řízení, nebylo-li učiněno ani nejnižší podání nebo upustil-li vymáhající věřitel od dražby (prodeje);
4. není třeba, aby byly zachovány lhůty stanovené mezi povolením dražby, odhadem a dražebním rokem;
5. není třeba nového odhadu nemovitosti, byla-li nemovitost odhadnuta v konkursním řízení.
(3) Prodej a rozvrh výtěžku mezi oddělné věřitele vykoná exekuční soud.
(4) Správce podstaty může jako vymáhající věřitel vstoupiti do každého exekučního řízení zahájeného proti úpadci.
(5) Se schválením konkursního komisaře může se věřitelský výbor usnésti, aby nebyly zcizeny věci nepatrné hodnoty nebo pohledávky, jichž vymáhání neslibuje žádoucího výsledku, a aby byly ponechány úpadci k volnému nakládání.
Zcizení věcí zatížených právem na oddělené uspokojení.
§ 122.
(1) Jsou-li věci náležející do konkursní podstaty zatíženy právem zástavním, může správce podstaty za souhlasu konkursního komisaře kdykoliv vykoupiti pohledávku zástavního věřitele. Toto ustanovení platí obdobně i o jiných právech na oddělené uspokojení.
(2) Věci, na kterých vázne právo na oddělené uspokojení, mohou býti bez souhlasu oprávněného zpeněženy toliko podle ustanovení exekučního řádu. Jinak je lze zciziti se schválením konkursního komisaře, je-li jisto, že z výtěžku může býti úplně uspokojen věřitel, který ke zpeněžení nesvolil.
(3) Jsou-li věci zatížené právem na oddělené uspokojení v moci oddělných věřitelů, jejichž pohledávky již dospěly, může konkursní komisař na návrh správce podstaty vyslechna oddělné věřitele ustanoviti přiměřenou lhůtu, ve které musí oddělný věřitel navrhnouti jejich zpeněžení. Nebylo-li v ustanovené lhůtě zpeněžení navrženo, může konkursní komisař naříditi, aby byla věc zpeněžena. Proti tomuto opatření není opravného prostředku.
(4) Ustanovení odst. 3. platí také o věřitelích, kteří jsou oprávněni uspokojiti se ze zástavy bez soudního zakročení. Ústavy, kterým toto oprávnění přísluší podle stanov upravených zákonem nebo schválených státem, jsou toliko povinny dáti správci podstaty vysvětlení, za která požádá.
Účet ze správy podstaty.
§ 123.
(1) Správce podstaty jest povinen vydati účet o své činnosti a, třeba-li toho, i vysvětlující zprávu, kdykoliv to nařídí konkursní komisař, nejpozději však když skončil svou činnost.
(2) Konkursní komisař účet prozkoumá a, je-li toho třeba, opatří, aby jej správce podstaty opravil nebo doplnil. K prozkoumání účtu může přibrati znalce nebo některé členy věřitelského výboru.
(3) K jednání o účtu nařídí konkursní komisař rok, který veřejně oznámí vývěskem na soudní desce. K roku obešle správce podstaty, jeho nástupce, členy věřitelského výboru, úpadce a všecky konkursní věřitele s podotknutím, že mohou do účtu nahlédnouti a přednésti své výtky při roku nebo písemným podáním před rokem.
Schválení účtu.
§ 124.
(1) Účet buď konkursním komisařem schválen, není-li proti němu podle výsledků zkoumání pochybností a nebyly-li proti němu činěny výtky nebo bylo-li při roku dosaženo dohody.
(2) Jinak rozhodne konkursní komisař, vykonav potřebná šetření (§ 189, odst. 4.). Pořad práva jest vyloučen.
Zvláštní účet.
§ 125.
Je-li správce podstaty zároveň také vnuceným správcem, jest povinen vydati o vnucené správě zvláštní účet podle ustanovení exekučního řádu.
Oddíl sedmý.
Rozdělení podstaty.
Uspokojení věřitelů podstaty.
§ 126.
(1) Věřitelé podstaty buďte uspokojeni, nehledíc ke stavu řízení, jakmile byly jejich nároky určeny a jsou splatny.
(2) Správci podstaty náleží pečovati o to, aby měl pro uspokojení věřitelů podstaty včas po ruce potřebné hotovosti.
(3) Odpírá-li nebo protahuje-li správce podstaty uspokojení věřitelů podstaty, mohou tito žádati za odpomoc u konkursního komisaře nebo mohou své nároky proti správci podstaty vymáhati žalobou a exekucí.
Uspokojení nároků správce podstaty.
§ 127.
(1) Správce podstaty skonče svou činnost, přihlásí u konkursního komisaře své nároky na náhradu hotových výdajů a na odměnu za námahu. Konkursní komisař může správci podstaty uložiti, aby své nároky oznámil také kdykoli za správy.
(2) Konkursní komisař rozhodne o nárocích správce podstaty vyslechna věřitelský výbor. Jeho rozhodnutí buď doručeno správci podstaty, úpadci a všem členům věřitelského výboru. Lze mu odporovati rekursem; rozhodnutí rekursního soudu jest konečné.
(3) Na nároky správce podstaty může konkursní komisař vyslechna věřitelský výbor, povoliti přiměřenou zálohu.
(4) Útraty vzešlé správci podstaty z účasti při soudním prodeji věcí náležejících do konkursní podstaty a při rozdělení výtěžku u exekučního soudu, určí exekuční soud.
Uspokojení nároků členů věřitelského výboru.
§ 128.
O výši hotových výdajů a zvláštní odměně (§ 88, odst. 5.), které požadují členové věřitelského výboru, rozhodne konkursní komisař vyslechna správce podstaty. Obdobně platí ustanovení § 127, odst. 2. o tom, jak jest doručiti rozhodnutí a jak mu lze odporovati, jakož i ustanovení § 80, odst. 4., že jsou neplatny úmluvy o náhradě hotových vydání a o odměně.
Uspokojení konkursních věřitelů.
§ 129.
(1) Konkursní věřitele lze uspokojovati teprve po všeobecném zkušebním roku.
(2) Jakmile jsou po ruce dostatečné hotovosti, buďte vždy rozděleny konkursním věřitelům. Nejprve buďte uspokojeny pohledávky zařazené do první třídy (§ 54). Teprve až tyto budou úplně zaplaceny, lze přikročiti k rozdělování mezi věřitele, jejichž pohledávky jsou uvedeny v §§ 55 a 56. Zaplacení pohledávek první třídy má správce vykázati konkursnímu komisaři do tří měsíců od zkušebního roku. Konkursní komisař dohlíží na to, aby tato lhůta byla zachována, a jen tam, kde pro zvláštní povahu věci nebylo možno ji zachovati, přiměřeně ji prodlouží.
Jednoduché rozdělení; rozdělovací návrh.
§ 130.
(1) V jednoduchých případech může konkursní komisař bez slyšení konkursních věřitelů schváliti rozdělení, které navrhnul správce podstaty se souhlasem věřitelského výboru.
(2) Má-li však konkursní komisař pochybnosti o předloženém návrhu na rozdělení anebo jde-li o rozdělení obtížnější, zejména má-li býti hleděno ke konkursním věřitelům, které jest uspokojiti, toliko pokud jde o schodek jejich pohledávek (§ 133, odst. 4.), má správce podstaty předložiti rozdělovací návrh schválený věřitelským výborem.
(3) V tomto návrhu buďte uvedeny všechny pohledávky podle svého pořadí, pak hotovost, která může býti rozdělena, a částky, které připadají na každou jednotlivou pohledávku.
Rozhodnutí o rozdělovacím návrhu.
§ 131.
(1) Konkursní komisař rozdělovací návrh (§ 130, odst. 2.) prozkoumá, je-li třeba jej opraví, oznámí vývěskem na soudní desce, že byl předložen, a zpraví o tom úpadce i konkursní věřitele s dodatkem, že mohou do návrhu nahlédnouti a do patnácti dnů činiti výtky a že o výtkách bude se jednati při roku, který zároveň ustanoví. K roku buďte obesláni i správce podstaty, úpadce a členové věřitelského výboru.
(2) Nejsou-li podle výsledku zkoumání proti rozdělovacímu návrhu pochybnosti a, nebyly-li učiněny výtky nebo bylo-li při roku od nich upuštěno, má konkursní komisař rozdělovací návrh ihned schváliti. Jinak rozhodne konkursní komisař, proveda potřebná šetření (§ 189, odst. 4.). Pořad práva jest vyloučen.
(3) Rozhodnutí o návrhu na rozdělení buď oznámeno vývěskem na soudní desce a doručeno správci podstaty i úpadci. Konkursní věřitelé budou o něm zpraveni toliko tehdy, bylo-li výtkám vyhověno; jinak zpraveni buďte jen věřitelé, jejichž výtky byly zamítnuty.
(4) Částky, jichž vyplacení závisí na rozhodnutí o výtkách, buďte až do právní moci rozhodnutí složeny u soudu.
Pohledávky sporné.
§ 132.
(1) Jsou-li některé pohledávky sporné, může býti podstata rozdělena věřitelům, jejichž pohledávky jsou se spornými ve stejném pořadí, složí-li se částky připadající na sporné pohledávky u soudu.
(2) Byla-li u soudu složena celá částka připadající na spornou pohledávku, může býti podstata rozdělena i věřitelům, jejichž pohledávky jsou v pořadí za spornou pohledávkou.
(3) Ke sporným pohledávkám lze však přihlížeti jen tehdy, neprošla-li ještě lhůta k podání žaloby nebo návrhu podle § 112, odst. 4., nebo byly-li žaloba nebo návrh podány nejpozději v den, kdy správce podstaty učinil návrh na rozdělení.
(4) Vykonatelné pohledávky pokládají se toliko tehdy za sporné, když odpor proti nim byl uplatněn ve lhůtě stanovené konkursním komisařem.
Pohledávky věřitelů oddělných a schodkových.
§ 133.
(1) Konkursním věřitelům, kteří jsou zároveň oddělnými věřiteli, buď při rozdělování přidělena částka vyměřená podle výše celé pohledávky, rozděluje-li se společná podstata dříve než výtěžek ze zvláštní podstaty.
(2) Vyjde-li při pozdějším rozvrhu výtěžku ze zvláštní podstaty najevo, že věřitel dostal ze společné konkursní podstaty více, než činí podíl vyměřený podle skutečného schodku, buď přebytek nahrazen společné podstatě přímo ze zvláštní podstaty.
(3) Tato ustanovení platí obdobně i o pohledávkách věřitelů obchodní společnosti, upadlé do konkursu, kteří přihlásili své pohledávky zároveň v konkursu osobně ručícího společníka.
(4) Při konkursních věřitelích, kteří k zajištění svých nároků nabyli určitých částí úpadcova majetku, zejména pohledávek, nebo kterým přísluší pro jejich pohledávky zástavní právo na úpadcových nemovitostech v cizině, přihlížeti jest toliko k pravděpodobnému schodku. Výši tohoto schodku má konkursní věřitel osvědčiti správci podstaty dříve než uplyne lhůta stanovená k podání výtek; buď schválena konkursním komisařem.
(5) Ustanovení odstavce 2. platí také o konkursních věřitelích uvedených v odstavci 4. Kdyby se dostalo takovým věřitelům při rozdělení podstaty méně, než činí podíl vyměřený podle skutečného schodku, nahradí se jim ze společné podstaty rozdíl.
Složení u soudu.
§ 134.
(1) Částky, které připadají na sporné pohledávky, jakož i na pohledávky, které mají býti jen zajištěny nebo které mají býti podle § 133, odst. 4. uspokojeny toliko co do schodku, složí správce podstaty u soudu.
(2) Totéž platí o částkách, které připadají na podmíněné pohledávky, leda že by šlo o rozvazovací podmínku a věřitel dal jistotu.
Pohledávky přihlášené opožděně.
§ 135.
(1) Věřitelé, k jejichž pohledávkám nebylo při rozdělení přihlíženo proto, že byly přihlášeny opožděně, mohou požadovati, aby při příštím rozdělování obdrželi napřed částku úměrnou částkám vyplaceným ostatním věřitelům, kteří jsou s nimi ve stejném pořadí.
(2) Věřitelům, k jejichž pohledávkám nebylo při rozdělování přihlíženo proto, že nepodali včas žalobu nebo návrh podle § 112, odst. 4. (§ 132, odst. 3.), takový nárok nepřísluší.
Výkon rozdělení.
§ 136.
Po každém částečném rozdělení podstaty vykáže správce konkursní podstaty konkursnímu komisaři, kolik bylo zaplaceno jednotlivým věřitelům.
Konečné rozdělení.
§ 137.
(1) Byla-li podstata úplně zpeněžena a bylo-li o veškerých pohledávkách pravoplatně rozhodnuto, rozdělí se zbývající hotovosti, když byly určeny nároky správce podstaty a schválen závěrečný účet. Konečné rozdělení může se státi toliko na podkladě rozdělovacího návrhu sdělaného podle § 130, odst. 2, a 3.
(2) O konečném rozdělení a řízení o něm platí obdobně ustanovení §§ 131 až 136.
§ 138.
(1) Konečné rozdělení nesmí býti odkládáno proto, že není ještě jisto, zdali a pokud připadnou zpět do podstaty jistoty složené k úhradě některých pohledávek.
(2) Je-li splnění podmínky tak pravděnepodobné, že podmíněná pohledávka nemá toho času žádné majetkové hodnoty, nebuď částka připadající na takovou pohledávku u soudu skládána.
(3) K pohledávkám věřitelů, kteří mají býti podle § 133, odst. 4. uspokojeni jen co do schodku své pohledávky, buď při konečném rozdělení přihlíženo jen tehdy, když výše schodku byla před uplynutím lhůty, určené k podání výtek, správci podstaty prokázána a konkursním komisařem schválena.
Jmění uvolněné nebo nově objevené po konečném rozdělení.
§ 139.
(1) Uvolní-li se pro podstatu po provedení konečného rozdělení částky, které byly složeny u soudu, nebo připadnou-li do podstaty částky jinak zaplacené, rozdělí je se schválením konkursního komisaře správce podstaty podle návrhu na konečné rozdělení a předloží výkaz o tom konkursnímu komisaři.
(2) Totéž platí, vyjde-li po konečném rozdělení nebo po zrušení konkursu najevo nový majetek náležející do konkursní podstaty.
(3) Konkursní soud vyslechna správce podstaty a věřitelský výbor může upustiti od dodatečného rozdělení a ponechati úpadci uvolněné částky nebo majetek, který nově vyšel najevo, jde-li jen o nepatrnou hodnotu a byly-li by s dodatečným rozdělením spojeny nepoměrné výdaje.
Zrušení konkursu.
§ 140.
(1) Bylo-li prokázáno, že konečné nebo dodatečné rozdělení konkursní podstaty bylo vykonáno, buď konkurs konkursním soudem zrušen.
(2) O uveřejnění zrušovacího usnesení, jeho vyhlášení a doručení i o dalších opatřeních, která souvisejí se zrušením konkursu, platí obdobně § 76.
Oddíl osmý.
Nucené vyrovnání.
Návrh a zahájení řízení.
§ 141.
(1) Dokud nebyla konkursní podstata rozdělena (§ 137), může úpadce navrhnouti, aby byl konkurs ukončen nuceným vyrovnáním. V návrhu buď přesně uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Osoby, které jsou ochotny zavázati se za splnění nuceného vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé, musí návrh spolupodepsati; jejich podpis budiž ověřen soudem nebo veřejným notářem.
(2) Byl-li takový návrh podán a nebyl-li konkursním komisařem zamítnut jako nepřípustný, může konkursní komisař, vyslechna správce podstaty a věřitelský výbor naříditi, aby se sečkalo se zpeněžením konkursní podstaty, dokud se o navrženém vyrovnání neusnese schůze věřitelů.
(3) V konkursu obchodní společnosti mohou učiniti návrh na nucené vyrovnání jen všichni osobně ručící společníci a v konkursu pozůstalosti jen všichni dědicové.
Kdy jest nucené vyrovnání nepřípustné.
§ 142.
(1) Návrh na nucené vyrovnání buď konkursním komisařem zamítnut
1. jestliže úpadce uprchl nebo se skrývá;
2. nepředložil-li úpadce podrobný seznam jmění (§ 100) nebo odpírá-li vykonati vyjevovací přísahu;
3. byl-li úpadce v posledních pěti letech před prohlášením konkursu odsouzen pro podvodný úpadek;
4. byl-li v téže době na úpadcovo jmění prohlášen konkurs nebo zahájeno na jeho návrh vyrovnací řízení;
5. příčí-li se obsah návrhu na vyrovnání ustanovením §§ 154 až 156 nebo jiným donucovacím právním předpisům;
6. není-li možno nabýti dostatečného přehledu o stavu úpadcova jmění, protože úpadce proti zákonné povinnosti nevedl řádně obchodní knihy;
7. nebylo-li ve vyrovnání nabídnuto konkursním věřitelům třetí třídy zaplacení alespoň jedné pětiny jejich pohledávek nejpozději do jednoho roku.
(2) Před rozhodnutím podle odst. 1. může konkursní komisař vyslechnouti správce podstaty a věřitelský výbor.
Kdo má právo hlasovati o nuceném vyrovnání.
§ 143.
(1) Věřitelé, jejichž práva nebudou dotčena nuceným vyrovnáním, nemají práva hlasovati.
(2) Věřitelé první a druhé třídy mají právo hlasovací jen, popřel-li správce podstaty pořadí jejich pohledávek.
(3) Konkursním věřitelům, kteří nabyli pohledávek postupem později, než se stal úpadce nezpůsobilým platiti, nepřísluší za tyto pohledávky hlasovací právo, podal-li proti tomu odpor konkursní věřitel oprávněný hlasovati, který svou pohledávku včas přihlásil. Jeho odpor nemá však účinku, nabídnul-li ten, kdo činí nárok na hlasovací právo odporujícímu věřiteli před zkušebním rokem písemně, dav mu alespoň osmidenní lhůtu na rozmyšlenou, že jeho pohledávku vykoupí za stejných podmínek, jaké byly poskytnuty postupujícímu, a byly-li tyto podmínky úměrné hospodářskému stavu úpadcovu v době postupu.
(4) Ustanovení třetího odstavce neplatí, nabyl-li konkursní věřitel pohledávky na základě závazku převzatého dříve než se úpadce stal nezpůsobilým platiti.
(5) Ostatně platí o hlasovacím právu ustanovení § 92.
§ 144.
(1) Několik konkursních věřitelů, kterým přísluší pohledávka společně nebo jejichž pohledávky tvořily až do doby, kdy se úpadce stal neschopným platiti, jedinou pohledávku, má toliko jeden hlas. Totéž platí obdobně, je-li věřitelova pohledávka zastavena.
(2) Takoví spoluoprávnění musí se o výkonu hlasovacího práva dohodnouti; nedohodnou-li se, nemohou hlasovati.
(3) Také konkursní věřitel, který přihlásil několik pohledávek, má jen jediný hlas, ať pohledávek nabyl kdykoliv.
Vyrovnací rok.
§ 145.
(1) Rok k jednání a usnesení o nuceném vyrovnání nemůže býti konán dříve než byl skončen zkušební rok.
(2) Rok buď oznámen veřejně. Zvláště k němu buďtež obesláni úpadce, osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé, správce podstaty, členové věřitelského výboru a všichni konkursní věřitelé oprávnění hlasovati. Konkursním věřitelům buď s obsílkou dodán opis návrhu na vyrovnání, který má předložiti úpadce.
(3) Úpadce je povinen dostaviti se k vyrovnacímu roku osobně. Jestliže se úpadce nedostaví a jeho omluva nebyla uznána za dostatečnou, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání upustil.
(4) Když se rok započal, nemůže již úpadce návrh na nucené vyrovnání odvolati ani změniti v neprospěch věřitelů.
§ 146.
(1) Nežli se počne hlasovati, podá správce podstaty zprávu o majetkovém stavu úpadcovu, o jeho hospodaření, o příčinách jeho úpadku a o tom, jaký výsledek lze očekávati pro konkursní věřitele, bylo-li by konkursní řízení provedeno.
(2) Ku přípravě této zprávy může konkursní komisař vyslechna správce podstaty a věřitelský výbor naříditi, aby úpadcovo hospodaření bylo prozkoumáno znalci. Podrobná ustanovení o výběru a o odměně takových znalců budou vydána vládním nařízením.
Čeho je třeba k přijetí návrhu na nucené vyrovnání.
§ 147.
(1) Ku přijetí návrhu na nucené vyrovnání je třeba, aby s ním souhlasila většina konkursních věřitelů, při roku přítomných nebo zastoupených, kteří jsou oprávněni hlasovati, a aby úhrnný součet pohledávek všech souhlasících věřitelů činil alespoň tři čtvrtiny všech pohledávek opravňujících hlasovati.
(2) Bylo-li dosaženo toliko jedné z těchto většin, může úpadce až do skončení roku žádati, aby se při novém roku hlasovalo znovu. Nový rok ustanoví konkursní komisař ihned na nejkratší dobu a ústně jej oznámí. Nepřítomní věřitelé buďte k němu obesláni.
(3) Věřitelé nejsou vázáni hlasováním při předešlém roku.
§ 148.
(1) Osoby úpadci blízké (§ 35), jakož i právní nástupci, kteří pohledávek nenabyli dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu, čítají se při výpočtu většiny konkursních věřitelů a jejich pohledávky při výpočtu většiny pohledávek jen, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání.
(2) Toto ustanovení neplatí, jestliže osoby úpadci blízké nabyly pohledávek dříve než se úpadce stal nezpůsobilým platiti, od osoby, která není úpadci blízkou.
Práva vylučovatelů a oddělných věřitelů.
§ 149.
Práva vylučovatelů a oddělných věřitelů, jakož i nároky na poskytování výživy ze zákona, nejsou dotčena nuceným vyrovnáním.