Vyhláška.

§ 6.

(1) Zahájení vyrovnacího řízení buď veřejně vyhlášeno.

(2) Ve vyhlášce buď uvedeno:

1. pojmenování vyrovnacího soudu;

2. jméno (firma), stav a bydliště dlužníka a sídlo jeho podniku;

3. jméno a úřední sídlo vyrovnacího komisaře;

4. jméno a bydliště vyrovnacího správce;

5. místo a čas vyrovnacího roku;

6. do které lhůty mají věřitelé přihlásiti své nároky.

(3) Vyrovnací rok buď zpravidla ustanoven nejpozději na šest týdnů, lhůta k přihláškám věřitelů pak zpravidla na čtyři týdny od zahájení řízení.

§ 7.

(1) Vyhláška buď vyvěšena na desce vyrovnacího soudu téhož dne, kterého bylo řízení zahájeno; potvrzení o tom buď uschováno při spisech. Kromě toho buď vyhláška vyvěšena na desce okresního soudu, u kterého má vyrovnací komisař úřední sídlo, a je-li dlužníkův podnik nebo jeho bydlišti (sídlo) mimo okres, ve kterém jest vyrovnací soud, také na desce okresního soudu, v jehož obvodu jest dlužníkův podnik nebo jeho bydliště (sídlo).

(2) Je-li v sídle vyrovnacího soudu nebo v místě dlužníkova závodu (hlavního nebo pobočného) bursa a je-li dlužníkova firma zapsána do obchodního rejstříku nebo je-li dlužník členem nebo navštěvovatelem bursy, buď vyhláška vyvěšena také v bursovních místnostech.

(3) Vyhotovení vyhlášky buď doručeno dlužníku, osobám, které převzaly ručení za splnění vyrovnání, všem věřitelům, jakož i úřadům vyměřujícím a vymáhajícím veřejné daně a dávky. Věřitelům buď doručen stejnopis návrhu a přehled o majetkovém stavu dlužníkovu (§ 2, odst. 4.).

(4) Výpis z vyhlášky buď uveřejněn v úředních listech ustanovených k uveřejňování vyhlášek soudů a v Ústředním oznamovateli vydávaném ministerstvem spravedlnosti. Je-li to účelno, může býti uveřejněn také v jiných veřejných listech.

(5) Vládním nařízením může býti ustanoveno, že kromě úřadů a účastníků uvedených v odst. 3. jest vyhlášku doručiti také jiným úřadům, orgánům nebo korporacím.

§ 8.

(1) Zahájení vyrovnacího řícení buď z úřední povinnosti poznamenáno ve veřejných knihách při dlužníkových nemovitostech a knihovních právech, jakož i v obchodním nebo společenstevním rejstříku, je-li firma dlužníkova do těchto rejstříků zapsána. Kromě toho buď zahájení vyrovnacího řízení vyznačeno v zájemních protokolech, které byly sepsány v exekucích vedených proti dlužníku, a je-li dlužník vlastníkem námořní lodi nebo patentu, také v rejstříku lodním nebo patentním. Poznámky tyto nařídí soud povoluje zahájení vyrovnacího řízení, objeví-li pak se potřeba jejich později, vyrovnací komisař.

(2) V poznámkách nařízených podle odst. 1. buď vyznačen den, kterého bylo vyrovnací řízení zahájeno.

Oddíl druhý.

Právní účinky zahájení vyrovnacího řízení.

§ 9.

Právní účinky zahájení vyrovnacího řízení nastávají počátkem dne, kterého byla vyhláška vyvěšena na desce vyrovnacího soudu (§ 7).

Účinek zahájení řízení na právní jednání dlužníkova.

§ 10.

(1) Ode dne, kterého byl podán návrh na uhájení řízení, až do soudního rozhodnutí o návrhu, nesmí dlužník zcizovati ani zavazovati nemovitosti, zřizovati na svém jmění práva na oddělené uspokojení, zavazovati se jako rukojmí, ani činiti jakákoliv bezplatná opatření. Jednání, která by vykonal proti tomuto zákazu, jsou proti věřitelům bezúčinná.

(2) Od zahájení řízení smí dlužník konati právní jednání, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření, jen se svolením vyrovnacího správce. Odporuje-li vyrovnací správce, nesmí dlužník konati ani právní jednání náležející k obyčejnému hospodaření. Vyrovnací správce může si zejména vyhraditi,.aby jen on přijímal veškeré docházející peníze, konal veškeré platy a plnil jiné závazky.

(3) Právní jednání, která dlužník vykonal proti předpisům odst. 2., jsou proti věřitelům bezúčinná, věděla-li nebo musila-li věděti druhá smluvní strana, že přesahují meze obyčejného hospodaření a že vyrovnací správce k nim nedal svolení nebo že odporoval jednáním náležejícím k obyčejnému hospodaření.

(4) Bezúčinnosti právních jednání dlužníkových (odst. 1. a 3.) může se věřitel dovolávati toliko do šesti měsíců ode dne, kdy zvěděl o skutečnostech, které činí jednání bezúčinným; oprávnění toto zanikne, nebylo-li uplatněno do dvou let od uveřejnění vyhlášky, že vyrovnací řízení bylo ukončeno nebo zastaveno.

(5) Dlužník má nárok na to, aby mu byla dána k volnému užití částka, které za trvání vyrovnacího řízení nezbytně potřebuje k výživě své a své rodiny.

Účinek na promlčení pohledávek.

§ 11.

Byla-li pohledávka ve vyrovnacím řízení věřitelem přihlášena, staví se její promlčení až do ukončení řízení a, byla-li ve vyrovnání stanovena platební lhůta, až do uplynutí platební lhůty.

Účinek na řízení konkursní a exekuční.

§ 12.

(1) Po zahájení vyrovnacího řízení nemůže býti na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs a nelze na dlužníkových věcech nebo právech pro pohledávky, které nemají přednostního práva; nabýti soudcovského práva zástavního nebo uspokojovacího.

(2) Pokud trvá vyrovnací řízení, jest dlužník zproštěn povinnosti navrhnouti prohlášení konkursu.

Práva na oddělené uspokojení a nároky na vyloučení.

§ 13.

(1) Práva na oddělené uspokojení a na vyloučení věcí dlužníkovi nenáležejících zahájením vyrovnacího řízení nejsou dotčena. Zejména buďte vyloučeny majetkové hodnoty, které tvoří jmění určené k podpoře dlužníkových zaměstnanců v nemoci, invaliditě nebo stáří nebo jejich vdov, sirotků a rodinných příslušníků.

(2) Vyrovnací komisař může však naříditi, aby nucený prodej dlužníkových věcí byl odložen nejdéle na šedesát dnů, lze-li od toho očekávati výhodnější výsledek prodeje nebo je-li takové opatření nezbytné, aby byla odvrácena újma hrozící věřitelům. Doba, na kterou byl prodej odložen, nezapočítává se do lhůty, na kterou jest omezeno zákonné přednostní právo pro veřejné dávky.

(3) Ustanovení o oddělných věřitelích platí také o osobních věřitelích, kteří k zajištění svých nároků nabyli určitých částí majetku dlužníkova, zejména pohledávek.

(4) Zadržovacími právy budiž v řízení vyrovnacím nakládáno jako zástavními právy.

§ 14.

(1) Zahájením vyrovnacího řízení zanikají práva na oddělené uspokojení, kterých věřitelé nabyli exekucí v posledních šedesáti dnech před zahájením vyrovnacího řízení pro pohledávky, které nemají přednostního práva. Oživnou však znovu, bylo-li řízení zastaveno a nebyl-li prohlášen konkurs současně nebo na návrh podaný do patnácti dnů po zastavení vyrovnacího řízení. Bylo-li zástavní právo nuceně zřízeno po zrušení dražebního řízení na návrh učiněný do lhůty stanovené v exekučním řádu, počítá se šedesátidenní lhůta ode dne, kterého bylo ve veřejných knihách poznamenáno zahájení dražebního řízení.

(2) Řízení zahájené ke zpeněžení věcí nebo práv, které byly zabaveny ve lhůtě uvedené v odst. 1., buď exekučním soudem zrušeno z úřední moci nebo na žádost vyrovnacího komisaře nebo na návrh vyrovnacího správce. Lhůta ustanovená exekučním řádem pro zánik zástavního práva nabytého exekucí na movitých věcech se staví, oživne-li zástavní právo, až do právní moci usnesení, jímž bylo vyrovnací řízení zastaveno.

(3) Byly-li již zpeněženy věci nebo práva, k jichž zabavení došlo ve lhůtě uvedené v odst. 1., smí býti výtěžek vydán oddělnému věřiteli jen tehdy, bylo-li vyrovnací řízení zastaveno a po zastavení jeho nebyl prohlášen konkurs.

Zápisy ve veřejných knihách.

§ 15.

Vklady a záznamy ve veřejných knihách mohou býti proti dlužníku povoleny a vykonány i po zahájení vyrovnacího řízení, řídí-li se pořadí zápisu dnem, který jest před zahájením vyrovnacího řízení.

Pohledávky nepeněžité, neurčité a v cizí měně.

§ 16.

Pohledávky, které nejsou splatny v penězích nebo jejichž výše jest neurčitá anebo které mají býti splněny v cizí měně, buďtež uplatňovány ve vyrovnacím řízení podle své hodnoty v československé měně v den zahájení vyrovnacího řízení.

Pohledávky nedospělé.

§ 17.

(1) Nedospělé pohledávky platí ve vyrovnacím řízení za splatné.

(2) Nedospělé nezúročitelné pohledávky lze však uplatňovati ve vyrovnacím řízení jen částkou, která s připočtením zákonných úroků za dobu od zahájení řízení do splatnosti rovná se celé pohledávce.

Nároky na opětující se dávky.

§ 18.

(1) Nároky na placení důchodů, výživného nebo jiných opětujících se dávek po určitou dobu buďtež sečteny a sraženy zákonné úroky za mezidobí podle § 17, odst. 2.

(2) Je-li nárok na opětující se plnění (odst. 1.) neurčitého trvání, budiž uplatněn ve vyrovnacím řízení částkou zjištěnou odhadem ke dni zahájení řízení.

Pohledávky podmíněné.

§ 19.

Věřitel, jemuž přísluší pohledávka podmíněná, může žádati, aby bylo zaplacení zajištěno pro případ, že se splní odkládací podmínka nebo nesplní rozvazovací podmínka. Je-li pohledávka omezena rozvazovací podmínkou, může věřitel žádati, aby mu bylo zaplaceno ihned, když dá sám jistotu pro případ, že se podmínka splní.

Solidární spoludlužníci a ručitelé dlužníkovi.

§ 20.

(1) Spoludlužníci zavázaní rukou společnou a nerozdílnou a ručitelé za dlužníkovy závazky mohou ve vyrovnacím řízení požadovati, aby jim byly nahrazeny platy, které na pohledávku vykonali, přísluší-li jim podle obecných ustanovení proti dlužníkovi právo postihu.

(2) Částky, které by takoví spoludlužníci nebo ručitelé dlužníkovi musili pro svůj společný závazek snad zaplatiti v budoucnosti, mohou ve vyrovnacím řízení přihlásiti jako pohledávky podmíněné pro případ, že věřitel pohledávku ve vyrovnacím řízení neuplatní.

(3) Po zahájení vyrovnacího řízení mohou spoludlužníci a ručitelé pohledávku od věřitele vykoupiti. Zaplatí-li ji, přísluší jim ve vyrovnacím řízení hlasovací právo na místě věřitelově.

§ 21.

(1) Je-li za tutéž pohledávku zavázáno několik osob rukou společnou a nerozdílnou, může věřitel uplatňovati celý zbytek pohledávky, v době zahájení vyrovnacího řízení ještě nezaplacený, až do úplného uspokojení proti každému spoludlužníku, který se vyrovnává.

(2) Jednotlivým spoludlužníkům, kteří na věřitelovu pohledávku zaplatili více, nežli na ně podle obecných předpisů připadá, přísluší proti ostatním právo postihu.

Kompensace vzájemných pohledávek.

§ 22.

(1) Pohledávky, které v době zahájení řízení mohly býti podle obecných ustanovení kompensovány, netřeba ve vyrovnacím řízení uplatňovati.

(2) Kompensace není vyloučena proto, že vzájemné pohledávky nebo některá z nich, byly v době zahájení vyrovnacího řízení podmíněné nebo nedospělé nebo že jejich předmětem nebylo plnění peněžité. O pohledávkách takových platí obdobně ustanovení §§ 16 až 19.

§ 23.

(1) Kompensace jest nepřípustná, nabyla-li ta či ona strana vzájemné pohledávky teprve po zahájení vyrovnacího řízení. Totéž splatí, nabyl-li dlužník osoby, která se vyrovnává, vzájemné pohledávky sice před zahájením řízení, avšak věděl-li nebo musil-li věděti v době nabytí vzájemné pohledávky, že jest nezpůsobilá platiti.

(2) Kompensace jest však přípustná i v případech uvedených v odst. 1., nabyl-li věřitel vzájemné pohledávky dříve než šest měsíců před zahájením vyrovnacího řízení anebo jestliže věřitel byl povinen pohledávku převzíti a při tom, když na sebe bral tuto povinnost, nevěděl ani věděti nemusil, že jest dlužník nezpůsobilý platiti.

Oddíl třetí.

Nároky ve vyrovnacím řízení.

Nároky na vyloučení.

§ 24.

(1) Osobní nebo věcné právo na vyloučení věcí, které dlužníku zcela nebo z části nenáležejí, buď posuzováno podle obecných právních pravidel.

(2) Byly-li takové věci zcizeny po zahájení vyrovnacího řízení, může oprávněný bez újmy dalších nároků na náhradu škody žádati, aby mu byla celá úplata vydána nebo, nebyla-li ještě zaplacena, aby mu byl postoupen nárok na její zaplacení.

(3) Přísluší-li dlužníku nárok na náhradu výdajů, které byly učiněny na věc, která se má vydati, anebo které byly učiněny na dosažení úplaty, buďte vylučovatelem nahrazeny z ruky do ruky.

Právo stíhací.

§ 25.

Prodavač nebo nákupní komisionář může požadovati, aby mu bylo vráceno zboží, které bylo dlužníku zasláno z jiného místa a nebylo jím ještě úplně zaplaceno, pokud před zahájením vyrovnacího řízení nedošlo na místo dodání a nedostalo se do moci dlužníka nebo jiné osoby pro něho.

Přednostní pohledávky.

§ 26.

Přednostní právo ve vyrovnacím řízení mají:

1. útraty vyrovnacího řízení; k ním náležejí zejména veškeré výdaje spojené s dohledem na obchodování dlužníkovo a s prozkoumáním jeho majetkového stavu;

2. pohledávky z právních jednání dlužníka a vyrovnacího správce za něho jednajícího, která jsou podle § 10 dovolena k dalšímu vedení dlužníkova podniku;

3. veřejné daně (odbytné a berní pachtovné) a dávky, poplatky, cla, příspěvky k sociálnímu pojištění, které dospěly za řízení nebo nejdéle tři roky před jeho zahájením a nedojdou zaplacení z věcí za ně ručících;

4. nezbytně nutné výdaje na dlužníkův pohřeb;

5. pohledávky dlužníkových zaměstnanců z poměru služebního nebo pracovního, zejména ze služebních platů a mezd za poslední tři roky před zahájením řízení, náhradní nároky pro předčasné zrušení služebního nebo pracovního poměru, pokud nepřesahují částku úplaty za tři roky, nároky na vrácení služebních kaucí, nároky ze zápůjček poskytnutých zaměstnavateli ku provozování podniku srážkou ze mzdy, dále pohledávky obchodních jednatelů za majitelem obchodu na zaplacení provise a náhradu hotových vydání, jichž bylo nabyto nebo které dospěly v posledních třech letech před zahájením vyrovnacího řízení; všechny tyto nároky s omezením, že přednostní právo přísluší, mimo nároky na náhradu hotových vydání a vrácení kaucí, jednotlivému věřiteli toliko do nejvyšší částky 7.000 Kč;

6. pohledávky zařízení určených ku podpoře dlužníkových zaměstnanců v nemoci, invaliditě nebo stáří nebo jejich vdov, sirotků a rodinných příslušníků;

7. pohledávky lékařů, porodních asistentek, ošetřovatelů nemocných, zvěrolékařů a lékáren za odborné úkony nebo dodávky, pokud tyto pohledávky vznikly proti dlužníku v posledním roce před zahájením řízení;

8. pohledávky na vyplacení vkladu proti zástavu přijímajícímu úsporné vklady, pokud nepřesahují u jednotlivého věřitele částku 200 Kč.

Příslušenství pohledávek.

Pohledávky náhradní.

§ 27.

(1) Příslušenství vzniklé až do zahájení vyrovnacího řízení má stejné pořadí s pohledávkou.

(2) Pohledávka na náhradu dluhu zaplaceného za dlužníka má totéž pořadí jako zaplacená pohledávka.

Pohledávky dlužníkovy manželky.

§ 28.

Práva, která příslušejí podle občanského práva manželce dlužníka v příčině věna, mohou býti ve vyrovnacím řízení uplatněna toliko, bylo-li přijetí věna potvrzeno spisem zřízeným veřejným notářem hned při přijetí věna nebo nejpozději dva roky před zahájením vyrovnacího řízení.

§ 29.

K pohledávkám obchodních věřitelů, které vznikly, dříve než byla práva dlužníkovy manželky ze svatebních smluv zapsána do obchodního rejstříku, budiž ve vyrovnacím řízení přihlíženo částkou, která by na ně připadla, kdyby nebylo pohledávky dlužníkovy manželky ze svatebních smluv. Vyšší částku, která takto připadne obchodním věřitelům, jest jim přikázati z podílu příslušejícího manželce jako osobní věřitelce.

Nároky vyloučené z vyrovnacího řízení.

§ 30.

Ve vyrovnacím řízení nemohou býti uplatňovány:

1. úroky z osobních pohledávek za dobu od zahájení řízení, jehož i útraty, které věřitelům vzniknou z účasti na řízení;

2. peněžité tresty za trestné činy jakéhokoliv druhu;

3. nároky z darování mezi živými i na případ smrti a ve vyrovnání pozůstalosti také nároky z odkazů.

Pohledávky cizích věřitelů.

§ 31.

(1) Není-li ustanoveno jinak v mezinárodních smlouvách nebo vládních prohlášeních vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení, mají cizozemští věřitelé ve vyrovnacím řízení stejná práva, jako věřitelé zdejší, je-li zaručena vzájemnost.

(2) Je-li pochybno, zda vzájemnost se zachovává, vyžádá soud prohlášení ministra spravedlnosti. Toto prohlášení jest pro soud závazné.

(3) Ustanovení tato platí i o pohledávkách, které po zahájení vyrovnacího řízení přešly s cizozemců na tuzemce.

Oddíl čtvrtý.

Orgány vyrovnacího řízení.

Vyrovnací komisař.

§ 32.

(1) Vyrovnacím komisařem ustanoví vyrovnací soud z pravidla některého svého soudce. Je-li však dlužníkův podnik nebo jeho bydliště (sídlo) mimo okres, ve kterém jest vyrovnací soud, nebo je-li to účelné z jiného důvodu, může býti vyrovnacím komisařem ustanoven soudce některého okresního soudu, který jest v obvodu vyrovnacího soudu. Je-li vyrovnací komisař zaneprázdněn nebo nepřítomen v úřadě, nastoupí na jeho místo soudce, který jest jinak pověřen ho zastupovati.

(2) Vyrovnací komisař vede jako samosoudce vyrovnací řízení, dohlíží na činnost vyrovnacího správce a přísluší mu činiti veškerá opatření a vydávati veškerá rozhodnutí, která nejsou zákonem vyhrazena vyrovnacímu soudu.

(3) Vyrovnací soud může kdykoliv nahlížeti do spisů vyrovnacího komisaře, vyžádati si od něho zprávu o řízení a může ho ze závažných důvodů odvolati a nahraditi jiným soudcem. Proti takovémuto opatření není opravného prostředku.

(4) Veškeré soudy a úřady jsou povinny vyrovnacímu komisaři poskytovati právní pomoc.

Vyrovnací správce.

§ 33.

(1) Při zahájení řízení a, kdykoliv se toho objeví později potřeba, ustanoví vyrovnací sond vyrovnacího správce. Přijmouti jmenování správcem není nikdo povinen; advokáti a veřejní notáři mohou však jmenování odmítnouti jen ze závažných důvodů, které náleží posouditi vyrovnacímu soudu.

(2) Vyrovnacím správcem buď jmenována osoba bezúhonná a spolehlivá, která má k tomu potřebné odborné znalosti a není s dlužníkem v takovém osobním poměru, který by mohl míti vliv na konání jeho povinností. Zejména nebuď správcem jmenována osoba dlužníku blízká (§ 51), jeho konkurent ani osoba, která se zabývá součinností při vyrovnávání insolventních dlužníků a správcovstvím ve vyrovnacím řízení po živnostensku. Podrobná ustanovení o výběru vyrovnacích správců budou vydána vládním nařízením.

(3) Dlužník i věřitelé mohou do patnácti dnů po ustanovení vyrovnacího správce, uvedouce důležité důvody, navrhnouti u vyrovnacího soudu, aby byl jmenován jiný správce. Vyhoví-li soud návrhu nebo ustanoví-li nového správce z jiných důvodů, buď jméno nového správce uveřejněno na soudní desce a v úředním listě (§ 7, odst. 1. a 4.).

(4) Vyrovnací soud vydá správci o jmenování listinu a správce, nežli se funkce ujme, přislíbí vyrovnacímu komisaři rukou dáním, že bude své povinnosti konati svědomitě.

§ 34.

(1) Vyrovnací správce jest povinen zjednati si zevrubnou vědomost o majetkovém stavu a dosavadním hospodaření dlužníkovu, o příčinách jeho úpadku, o přiměřenosti nabízeného vyrovnání a o všech okolnostech důležitých pro rozhodnutí věřitelů; má pečovati o to, aby dlužníkův podnik byl podle možnosti dále provozován, dozírati na vedení dlužníkova podniku a na to, aby jmění dlužníkovo nebylo ztenčeno nebo zavlečeno.

(2) Vyrovnací správce jest povinen oznámiti vyrovnacímu komisaři, zjistil-li by, že dlužník jedná proti opatřením vyrovnacího soudu, vydaným podle § 5, odst. 1., proti ustanovením § 10 nebo vůbec proti zájmům věřitelů. Rovněž má vyrovnací správce oznámiti komisaři, zjistil-li by skutečnosti, které odůvodňují podezření, že dlužník o zahájení řízení žádal, aby ho zneužil, nebo má-li podle výsledku zkoumání dlužníkova majetkového stavu za to, že k vyrovnání patrně nedojde.

(3) Vyrovnací správce jest povinen užíti péče, kterou vyžaduje předmět správy, a ručí všem účastníkům za majetkovou újmu, která by vzešla ze zanedbání povinností mu uložených.

§ 35.

(1) Vyrovnací komisař může naříditi, aby správce ještě před vyrovnacím rokem podal písemnou zprávu o tom, co vyšetřil o majetkovém stavu dlužníkově a o příčinách jeho úpadku i o přiměřenosti nabízeného vyrovnání, a aby, je-li to účelno, sdělil opis zprávy věřitelům.

(2) K přípravě zprávy vyrovnacího správce může vyrovnací komisař vyslechna správce naříditi, aby dlužníkovo hospodaření bylo prozkoumáno znalci. Podrobná ustanovení o výběru a odměně takovýchto znalců budou vydána vládním nařízením.

§ 36.

Dlužník, členové poradního výboru věřitelů i jednotliví věřitelé mohou si stěžovati u vyrovnacího komisaře do opatření a jednání vyrovnacího správce. Proti rozhodnutí vyrovnacího komisaře o takovýchto stížnostech lze si dále stěžovati k vyrovnacímu soudu. Další opravný prostředek je vyloučen.

Nároky vyrovnacího správce.

§ 37.

(1) Vyrovnací správce má nárok na náhradu hotových vydání a na odměnu za svou námahu.

(2) Nároky své jest povinen oznámiti vyrovnacímu komisaři, když skončí svou činnost, jakož i kdykoliv mu to za řízení vyrovnací komisař uloží.

(3) O správcových nárocích rozhodne vyrovnací komisař. Jeho rozhodnutí buď doručeno vyrovnacímu správci, dlužníku, a byl-li zřízen poradní výbor věřitelský, také všem jeho členům. Všichni, jimž bylo doručeno rozhodnutí o odměně správcově, mohou mu odporovati rekursem. Proti rozhodnutí rekursního soudu není dalšího opravného prostředku.

§ 38.

(1) Vládním nařízením může býti vydána sazba úhrnných odměn vyrovnacích správců. Při stanovení odměny budiž v sazbě přihlíženo k tomu, kolik mají věřitelé celkem obdržeti podle obsahu vyrovnání, jakého druhu byla činnost správcova a s jakým se setkala úspěchem.

(2) Od sazby lze se při určení správcovy odměny uchýliti jen, byla-li činnost správcova mimořádně obtížná, rozsáhlá nebo dosáhnul-li správce zvláštního úspěchu.

(3) Úmluvy správce s dlužníkem nebo s věřiteli o výši náhrady hotových vydání i o odměně jsou neplatny.

Dohled na vyrovnacího správce.

§ 39.

(1) Vyrovnací komisař může si kdykoliv od správce vhodným způsobem vyžádati zprávu a vysvětlení o jeho činnosti, může kdykoliv nahlížeti do účtů nebo do jiných spisů správcových a konati potřebná šetření.

(2) Neplní-li správce řádně svých povinností, může ho vyrovnací komisař k tomu přinutiti peněžitými tresty pořádkovými do 2.000 Kč a, je-li to nutno, dáti na jeho útraty a nebezpečí jednotlivé úkony opatřiti jinou osobou.

(3) Vyrovnací soud může správce z důležitých důvodů zbaviti úřadu. Před rozhodnutím buď slyšen vyrovnací komisař a, je-li to možno, i vyrovnací správce.

Poradní výbor věřitelský.

§ 40.

(1) Na návrh věřitelů nebo z úřední moci může vyrovnací komisař vyrovnacímu správci přiděliti tří až pětičlenný poradní výbor. Při výběru členů poradního výboru buď pokud možno přihlíženo k návrhům věřitelů.

(2) Za členy poradního výboru mohou býti ustanoveny osoby fysické nebo právnické, a to i když nejsou věřiteli. Věřitelé mohou odmítnouti povolání do poradního výboru jen z důležitých důvodů, které posouditi přísluší vyrovnacímu komisaři. Nárok na odměnu za námahu členům výboru nepřísluší. Nahrazeny jim buďte toliko hotové výdaje.

(3) Povolání do poradního výboru může vyrovnací komisař kdykoliv odvolati.

§ 41.

Vyrovnací komisař může poradnímu výboru uložiti, aby dozíral na činnost vyrovnacího správce a aby přezkoumal zprávu jím podanou podle § 35. O výsledku těchto šetření podá poradní výbor zprávu vyrovnacímu komisaři ještě před rokem ustanoveným k rozhodnutí o vyrovnání, nejpozději však při roku.

Oddíl pátý.

O přihláškách pohledávek věřitelů.

§ 42.

Činiti návrhy a prohlášení, jakož i hlasovati mohou ve vyrovnacím řízení toliko věřitelé, kteří své nároky přihlásili u vyrovnacího komisaře.

§ 43.

(1) Přihláška buď učiněna ve lhůtě stanovené ve vyhlášce o zahájení vyrovnacího řízení; k přihláškám později došlým lze při vyrovnacím roku přihlížeti jen, bylo-li je možno ještě včas prozkoumati.

(2) Přihláška buď učiněna podáním dvojmo nebo ústně do protokolu. Má-li věřitel v rukou listinu o pohledávce, budiž k přihlášce připojen dvojmo její opis, na vyzvání vyrovnacího komisaře nebo vyrovnacího správce i její prvopis. V přihlášce jest uvésti výši pohledávky i její právní důvod a, byla-li pohledávka již na soudě vymáhána, budiž uvedeno jméno soudu a spisová značka, jakož i den a jednací číslo soudního rozhodnutí.

(3) Věřitelé, kteří mají bydliště (sídlo) v cizině, pojmenujtež v přihlášce zmocněnce pro doručování bydlícího v tuzemsku; jinak jim ho ustanoví na jejich útraty a nebezpečí vyrovnací komisař.

(4) Také věřitel, který činí nárok na přednostní uspokojení, je povinen přihlásiti svou pohledávku. Nemusí však přihlašovati své nároky osoby, kterým přísluší nárok na vyloučení věci nebo práv, ani věřitelé oddělní, pokud požadují uspokojení jen z věci nebo práva, na němž jest zřízeno právo na oddělené uspokojení.

Vyřízení přihlášek.

§ 44.

(1) Druhé stejnopisy přihlášek, podle okolností úřední opisy protokolů sepsaných o přihláškách ústních, i opisy příloh buďte doručeny vyrovnacímu správci.

(2) Správce zapíše přihlášky do seznamu v pořadí, jak došly k soudu, a to odděleně přihlášky pohledávek, které mají přednostní právo, a přihlášky ostatní. Jest zejména povinen jednotlivé přihlášky prozkoumati podle obchodních knih nebo jinakých dlužníkových zápisků a dlužníka o nich vyslechnouti. Dlužník jest povinen určitě se vyjádřiti, zdali jednotlivé přihlášené pohledávky uznává či popírá, podle okolností do jaké výše. Jeho vyjádření poznamená správce v seznamu a dá je dlužníkem podepsati. Nevyjádří-li se dlužník, ač byl vyzván, o přihlášených pohledávkách nejpozději při vyrovnacím roku, má se za to, že je uznává. I tato okolnost buď v seznamu vyznačena.

(3) Výsledek svého šetření a vlastní vyjádření uvede správce v seznamu při každé jednotlivé pohledávce. Popře-li některou, má uvésti důvody. Seznam přihlášených pohledávek s vyjádřením vlastním a dlužníkovým odevzdá správce vyrovnacímu komisaři nejpozději tři dny před vyrovnacím rokem.

(4) Věřitelé mají právo nahlédnouti do seznamu i do jednotlivých přihlášek.

Oddíl šestý.

O vyrovnacím roku.

§ 45.

(1) Dlužník jest povinen dostaviti se osobně k vyrovnacímu roku. Nedostaví-li se a omluva jeho nebyla vyrovnacím komisařem uznána za dostatečnou, má se za to, že od návrhu na vyrovnání upustil.

(2) Když se rok započal, nemůže již dlužník návrh na vyrovnání odvolati ani změniti v neprospěch věřitelů.

§ 46.

(1) Nežli se počne hlasovati, podá vyrovnací správce zprávu o výsledku šetření o majetkovém stavu a dosavadním hospodaření dlužníkovu a o příčinách jeho úpadku a vyjádří se i a přiměřenosti nabízeného vyrovnání (§§ 34, 35).

(2) Navrhne-li to vyrovnací správce nebo některý věřitel anebo nařídí-li to vyrovnací komisař, jest dlužník povinen ihned vykonati vyjevovací přísahu (§ 2; odst. 3.). Vyrovnací správce a jednotliví věřitelé mají právo dlužníku při tom dávati otázky.

(3) Věřitelé mohou se při roku vyjádřiti o jednotlivých přihlášených pohledávkách. Vyrovnací správce může při roku změniti své vyjádření o pohledávkách, které některý z věřitelů popřel. Vyjádření věřitelů i nové vyjádření správcovo buďte v seznamu přihlášek poznamenána. Seznam přihlášek tvoří součást protokolu o vyrovnacím roku. Věřitelé mohou žádati, aby jim byly z něho vydány ověřené výpisy.

Právo hlasovati o vyrovnání.

§ 47.

(1) Věřitelům, kteří vyrovnáním neutrpí újmy, nepřísluší právo hlasovati o vyrovnání.

(2) Věřitelům obchodní společnosti, kteří přihlásili své pohledávky také v současném konkursu nebo ve vyrovnání osobně ručícího společníka, přísluší ve vyrovnacím řízení společníkově hlasovací právo jen za tu část pohledávky, která, jak lze předvídati, nebude uhrazena v jiném řízení.

(3) Oddělným věřitelům přísluší hlasovací právo jen za tu část pohledávky, která pravděpodobně nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení.