893/XV.

Interpelace

poslanců Babela; Haiblicka a soudruhů ministru spravedlnosti

o konfiskaci časopisu ťWelt am SonntagŤ ze dne 1. ledna 1931.

V časopise ťWelt am SonntagŤ ze dne 1. ledna 1931 konfiskován byl zcela svévolně odstavec, osvětlující pravdivě a jak je všeobecně známo, jednání městské policie v Šumperku:

ťDie Staatspolizei in Mähr.-Schönberg ist durch ihr forsches Auftreten allgemein bekannt, was schon des öfteren zu Beschwerden Anlaß gegeben hat. Konkrete Falle, die aufzeigen, wie einige Polizeiorgane ihre Machtstellung mißbrauchten und Inhaftierte auf der Polizeiwachstube verprügelten, wurden schon wiederholt in der Öffentlichkeit behandelt und waren auch Gegenstand von Klagen beim Bezirksgericht. Aber nicht nur das; es werden auch solche Elemente bei der Mähr.-Schönberger Staatspolizei geduldet, die ihren Wirkungskreis nicht nur überschreiten, sondern einfach mißbrauchen. So kennen wir einzelne Falle, wo Wachorgane sich bestechen ließen, ja bei Nichtzahlung von einer Wirthauszeche mit Anzeigen drohten.Ť

(Překlad.)

ťStátní policie v Šumperku jest všeobecně známa svým naparováním, což již častěji vedlo ke stížnostem. O konkrétních případech, které ukazují, jak někteří policejní orgánové zneužívali svého mocenského postavení a ztloukli zatčené na policejní strážnici, se ve veřejnosti již několikráte jednalo a byly také předmětem žalob u okresního soudu. Ale nejen to, u státní policie v Šumperku jsou trpěni také takoví živlové, kteří nejen překročují svůj obor působnosti, nýbrž prostě ho i zneužívají. Tak známe některé případy, kde se strážníci dali podplatiti, ha, když nebyla zaplacena útrata v hostinci, hrozili udáním.Ť

Ptáme se pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten znemožniti příště takovéto svévolné šlapání pravdy a poškozování dělnického tisku a dá-li potrestati censora, který zabavení provedl, pro svévolné poškozování cizího majetku?

V Praze, dne 21. ledna 1931.

Babek, Haiblick,

Barša, Höhnel, Kopecký, Čižinská, Hruška, Novotný, Dvořák, Hadek, Krosnář, Rjevaj; Major, Kliment, Hrubý Hodinová, Gottwald, Juran, Kuhn, Kubač, K. Procházka.

893/XVII. (překlad).

Interpelace

poslance Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty, že jest nutno, aby do zkušební komise slovenského ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě byli jmenováni němečtí členové.

Učitelé, učící na německých obecných a občanských školách na Slovensku, skládají zkoušky, způsobilosti pro obecné a občanské školy u zkušební komise v Bratislavě, která jest přičleněna ke slovenskému státnímu ústavu pro vzdělání učitelů, nevyhledávají-li raději daleko vzdálenou německou zkušební komisi v Opavě, v Brně nebo v Čechách. Na Slovensku není zvláštní německé zkušební komise pro Slovensko a podle platných předpisů (nařízení bývalého ministerstva kultu a vyučování ze dne 31. července 1886, čís. 6003) ani není možná, poněvadž na Slovensku není státního ústavu pro vzdělání učitelů s německým vyučovacím jazykem. Podle téhož nařízení má však ministr vyučování určiti, pro které vyučovací jazyky lze konati zkoušky u jednotlivých komisí. V tomto případě bylo určeno, že u komise v Bratislavě mohou se konati zkoušky pro učitele se slovenským a německým vyučovacím jazykem. Maďaři mají vlastní státní ústav pro vzdělání učitelů a vlastní zkušební komisi.

Nyní ke složení oné komise, která má zkoušeti německé učitele na Slovensku. O národní příslušnosti členů komise nemá nařízení žádného ustanovení. To se projevuje u bratislavské komise, kterou jmenuje ministr školství k návrhu předsedy komise (ředitel státního slovenského ústavu pro vzdělání učitelů) tak, že ze 30 zkoušejících ani jeden není Němec. Dva členové patří učitelskému sboru německého státního reálného gymnasia (dr Nábělek a dr Škvára), tři učí na německých pobočných třídách slovenské občanské školy (ředitel Volák, odborný učitel Plicka a odborná učitelka Pražáková), všech pět však náleží k české nebo slovenské národnosti; Němci jsou přehlíženi. Jako kuriosum dlužno při této příležitosti uvésti, že zkoušející pro němčinu na německých obecných školách, Čechoslovačka Pražáková, podle udání svého examinatora pro němčinu ovládá sama německý jazyk jen velmi nedostatečně. Oba členové dr Nábělek a dr Škvára zkoušeli dosud jen kandidáty se slovenským vyučovacím jazykem. Do zkušební komise při slovenském ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě musili by býti jmenováni němečtí učitelé a profesoři na německých školách bratislavských a z okolí tak, aby všechny německé kandidáty učitelského úřadu na obecných a občanských školách mohli zkoušeti němečtí členové komise. Lze to lehce provésti, poněvadž počet členů komise není nikterak omezen a nevznikají tím náklady; vyučovací správa, která před několika měsíci rozhodnutím nejvyššího správního soudu (ze dne 26. června 1930, čís. 10.625, Boh. A 8704) byla přinucena povoliti učitelům diety a hraditi cestovní výdaje k vykonání zkoušek, bude spíše moci počítati s úsporami, poněvadž zkušební kandidáti ve vlastním zájmu obrátí se na nejbližší komisi, jestliže jim jinak vyhovuje.

Interpelanti táží se pana ministra, je-li ochoten tyto německé členy zkušební komise jmenovati?

V Praze, dne 20. ledna 1931.

Simm,

Krebs, inž. Jung, Köhler, Schubert, Matzner, dr. Hassold, inž. Kallina, dr. Schollich, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, Dobránsky, Hokky, Fedor, dr. Jabloniczky, dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Hanreich, dr. Keibl, Horpynka, Geyer, Kasper, Knirsch.

893/XVIII. (překlad).

Interpelace

poslance dr. Schollicha a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o složení zkušební komise na slovenském ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě.

Učitelé, učící na německých obecných a občanských školách na Slovensku, skládají své zkoušky způsobilosti pro obecné a občanské školy u zkušební komise v Bratislavě, která jest přičleněna ke slovenskému státnímu ústavu pro vzdělání učitelů, nevyhledávají-li raději velmi vzdálenou německou zkušební komisi v Opavě, v Brně nebo v Čechách. Na Slovensku není zvláštní německé zkušební komise pro Slovensko a podle platných předpisů (nařízení bývalého ministerstva kultu a vyučování ze dne 31. července 1886, čís. 6003) ani není možná, poněvadž na Slovensku není státního ústavu pro vzdělání učitelů s německým vyučovacím jazykem. Podle téhož nařízení má však ministr vyučování určiti, pro které vyučovací jazyky lze konati zkoušky u jednotlivých komisí. V tomto případě bylo určeno, že u komise v Bratislavě mohou se konati zkoušky pro učitele se slovenským a německým vyučovacím jazykem. Maďaři mají vlastní státní ústav pro vzdělání učitelů a vlastní zkušební komisi.

Složení komise, u které mají němečtí učitelé na Slovensku konati zkoušku, jest velmi pozoruhodné. O národní příslušnosti členů komise nemá nařízení žádného ustanovení. To se projevuje u bratislavské komise, kterou jmenuje ministr školství k návrhu předsedy komise (ředitel státního slovenského ústavu pro vzdělání učitele) tak, že ze 30 zkoušejících ani jeden není Němec. Dva členové patří učitelskému sboru německého státního reálného gymnasia (dr Nábělek a dr Škvára), tři učí na německých pobočních třídách slovenské občanské školy (ředitel Volák, odborný učitel Plicka a odborná učitelka Pražáková), všech pět však náleží k české nebo slovenské národnosti; Němci jsou přehlíženi. Jako kuriosum dlužno při této příležitosti uvésti, že zkoušející pro němčinu na německých obecných školách, Čechoslovačka Pražáková, podle udání svého examinatora pro němčinu na občanských školách, Čecha dra Nábělka, ovládá sama německý jazyk jen velmi nedostatečně. Oba členové, dr Nábělek a dr Škvára, zkoušeli dosud jen kandidáty se slovenským vyučovacím jazykem.

Jest jistě samozřejmým požadavkem, aby pan ministr školství jmenoval tolik německých učitelů a profesorů německých škol v Bratislavě a okolí do zkušební komise u slovenského ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě, aby všechny německé kandidáty pro učitelský úřad na obecných a občanských školách mohli zkoušeti němečtí členové komise. Lze to lehce provésti, poněvadž počet členů komise není nikterak omezen a nevznikají tím náklady; vyučovací správa, která před několika měsíci rozhodnutím nejvyššího správního soudu (ze dne 26. června 1930, čís. 10.625, Boh. A 8704), byla přinucena povoliti učitelem diety a hraditi cestovní výdaje k vykonání zkoušek, bude spíše moci počítati s úsporami; poněvadž zkušební kandidáti ve vlastním zájmu obrátí se na nejbližší komisi, jestliže jim jinak vyhovuje.

Podepsaní se tedy táží pana ministra školství a národní osvěty, je-li ochoten splniti požadavek, aby byla zřízena německá zkušební komise u slovenského ústavu pro vzdělání učitelů a k tomuto účelu již v nejbližší době jmenovati německé učitele a profesory?

V Praze, dne 18. ledna 1931.

Dr. Schollich,

Horpynka, dr. Hassold, dr. Hanreich, Matzner, dr. Keibl, inž. Kallina, Szentiványi-Nitsch; dr. Holota, dr. Törköly, Kasper, Schubert, inž. Jung, Knirsch, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Dobránsky, Fedor, Hokky, Simm, Krebs, Köhler, Geyer.

893/XIX.

Interpelace

poslanců H. Bergmanna, V. Mikuláše a druhů

vládě

o úpravě pensí bývalých zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém.

Zákonem č. 130 z r. 1921 byly upraveny pense bývalých zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém velmi nedostatečně.

Již při projednávání státního rozpočtu na rok 1930 prohlásil gener. zpravodaj rozpočtového výboru ve své tištěné zprávě, že otázka pensí bývalých zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém je předmětem meziministerského jednání.

Dosud však nebylo v tomto směru učiněno žádné opatření, ačkoliv stát upravil již poměry svých staropensistů.

Zákonem z 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., byla provedena a vstoupila dnem 1. července 1926 v účinnost novelisace zákona o Všeobecném povinném sociálním pojištění dělnictva a bylo povinností Kuratoria fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků, zřízeném po rozumu náhradového zákona z 8. dubna 1920, čís. 329, § 73, oddíl 12, provésti důsledky tohoto zákona a předati důchodce, jež byli prozatímně a termínovaně do jmenovaného fondu zařazeni, Ústřední sociální pojišťovně, tak aby byly uvolněny prostředky k základním účelům tohoto fondu pro zlepšení odpočivných požitků staropensistů velkostatkářských, zákonem z 12. února 1920, čís. 118, § 3 a 21 přesně stanovené.

Takto měla se získati potřebná úhrada k novelisaci zákona 130/21.

Pensisté velkostatků jsou vysazeni nepopsatelné bídě, zejména jejich vdovy a sirotci značně trpí a proto dovolávají se nápravy a žádají, aby tak jako pensistům státním i jim dostalo se valorisovaných požitků starobních a umožnila se jim snesitelná existence ve stáří.

Ztráta fondu z překročení limitovaného termínu na výplatách zákonně neoprávněných za dobu od 1. července 1926 do 30. června 1930 obnáší několik milionů Kč, které po právu měly a mohly sloužiti k nadlepšení žalostných životních poměrů staropensistitů na velkém majetku pozemkovém, jak to jasně naznačuje důvodová zpráva výboru pro pozemkovou reformu čís. 2748 z 31. března 1920.

Z toho důvodu táží se podepsaní vlády:

1. Jest ochotna předložiti v době nejkratší návrh na novelisaci zákona č. 130 z r. 1921, jímž by byly upraveny pense bývalých zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém?

2. Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zařídila aneb učiniti hodlá?

V Praze, dne 17. ledna 1931.

Bergmann, Mikuláš,

Fiala, Hrušovský, Lanc, dr. Moudrý, Netolický, dr. Patejdl, Pechmanová-Klosová, Hatina, dr. Stránský, Špatný, Langr, Sladký, Knejzlík, inž. Záhorský, Šeba, Vaněk, Malý, David, Polívka.

893/XX.

Interpelace

poslanců Stejskala, Šeby a druhů

ministru veřejných prací

o nutnosti provedení rekonstrukčních prací a novostaveb nestátních silnic v zastupitelském okrese Dvůr Králové nad Labem.

V zastupitelském okrese Dvůr Králové je velmi silně zastoupen průmysl textilní, který je nyní v těžké krisi. Nezaměstnanost vzrůstá a následkem toho množí se denně řady dělníků, kteří chtějí pracovati, práci však sehnati nemohou.

Na druhé straně jsou zde nutně potřebné tyto rekonstrukční práce a novostavby nestátních silnic, jakož i stavba mostu:

Název silnice:	Rozpočtený náklad Kč	Rozsah prací:
I. Válcování.
1. Vřeštov-Žiželoves	87.785	1973 bm válcování
2. Bílá Třemešná-Tešnov	79.000	1400 bm válcování
3. Horní Vlčkovice-Velká Bukovina	212.118	2900 bm válcování
4. Lanžov-Bílé Poličany	210.210	2800 bm válcování
5. Hořice-Smiřice-Opočno	290.000	válcování
6. Máslojedy-Neděliště	165.000	válcování
7. Hradec Králové-Josefov	310.000	válcování
8. Jaroměř-Velichovky	560.000	válcování a dehtování
9. Dvůr Králové-Kocbeř-Trutnov	330.000	4100 m válcování a část. dehtování.
II. Rekonstrukce, rozšíření a dlažby silnic.
1. Doubravice-Trtina-Miletín	750.000	3850 m rozšíření o 1 m, válcov. a povrchová úprava.
2. Dvůr Králové-Verdek-Hostinné	682.000	800 m rozšíření a přeložení a žulová drobná dlažba.
3. Jaroměř-Dvůr Králové v Jaroměři na ťCihelnáchŤ	257.000	250 bm žul. drobné dlažby.
4. Dvůr Králové-Bílá Třemešná	159.764	460 bm žula dlažby a povrchová úprava.
5. Dvůr Králové-Žireč	126.136	200 m dlažby žulové.
6. Jaroměř-Hořenice	91.000	dlažba a válcování.
7. Jaroměř-Josefov-Opočno	390.000	drobná žulová dlažba v Josefově.
8. Rekonstrukce silnice v Sendražicích	200.000	přestavba silnice.
III. Novostavby silnic.
1. Stanovice-Kuks	173.935	1078 bm přestavby obec. cesty, výkopové práce a nová kamenina.
2. Skála-Čenice	163.895	1230 bm novostavby zemní práce a nová kamenina.
IV. Mostní stavby.
1. Josefov-Nové Město	230.000	dva nové železobet. mosty na místě sesutých dřevěn.

Podepsaní táží se pana ministra veřejných prací:

Jsou známy panu ministru veřejných prací potíže nezaměst. dělníků na Královédvorsku?

Jsou známy panu ministru tyto práce a jejich potřeba, které by mohly býti prováděny jako práce nouzové?

Hodlá pan ministr veřejných prací tyto stavby podporovati, jakmile tomu povětrnostní poměry dovolí?

V Praze, dne 27. ledna 1931.

Stejskal, Šeba,

Slavíček, dr. Moudrý, Netolický, Jos. Tůma, Tykal, Lanc, Mikuláš, inž. Záhorský, Zeminová, David, dr. Patejdl, Bergmann, Sladký, Vaněk, Richter, Polívka, Langr, Hrušovský, Špatný, Malý, Knejzlík, Pechmanová-Klosová, dr. Stránský.

893/XXI.

Interpelácia

poslancov Igora Hrušovského, V. Polívku a druhov

ministru financií

vo veci porušenia zákona o priamých daniach bratislavským finančným riaditeľstvom.

Bratislavské finančné riaditeľstvo vydalo pod číslom 2/pp 31 obežník všetkým úradníkom svojim nasledujúceho znenie:

ťDošlé žiadosti o odpis daňových nedoplatkov v smysle §u 276, odstavec 3 a 5 zákona o priamých daniach budú sa zásadne, neprevyšuje-li daňový nedoplatok na priamých daniach 10.000 Kč vo vlastnej kompetencii zamietať s odôvodnením, že nestává zreteluhodných dôvodov s negativnou rekursnou klausulou, prevyšuje-li nedoplatok 10.000 Kč predostre sa žiadosť generálnému finančnému riadiateľstvu s návrhom na zamietnutí.Ť

Týmto obežníkom majú byť a sú všetky žiadosti o odpis daňových nedoplatkov; ktoré patriční poplatníci daňoví v smysle zákona podávajú k finančnému riaditeľstvu, neprevyšujú-li 10.000 Kč definitivne zamietnuté, kým žiadostiam o odpis nedoplatkov prevyšujúcich 10.000 Kč je ponechané generálnemu finančnému riaditeľstvu konečné rozhodnutie.

Tretí odstavec §u 276 zákona čís. 76 zo dňa 15. června 1927 o priamých daniach znie nasledovne: ťDaň pravoplatne předepsaná může býti na žádost zcela nebo částečné prominuta, byla-li by jejím vymáháním vážně ohrožena výživa nebo přivoděna hospodářská zkáza dlužníků.Ť

Dôvodová zpráva rozpočtového výboru vládnej predlohe zákona o priamých daniach jasne hovorí, čo malo zákonodárstvo československé za ciel uvedením výše zmieneného ustanovenia do zákona. Dôvodová zpráva o tejto veci znie následovne: ťPodle vládního návrhu neměla strana míti v žádném případě nárok na odpis, nýbrž bylo povolení odpisu zastaveno vždy k volnému uvážení úřadů. Naproti tomu měl býti odpis skutečným prominutím daně, to jest zřeknutím se daňové pohledávky. V některých případech (dvojí předpis téže daně, neodůvodněný předpis) je však odůvodněno, aby byl poplatníkovi přiznán nárok na odpis. V jiných případech (absolutní a relativní nedobytnost) zase není na místě přímé prominutí daně, to jest zřeknutí se daňové pohledávky, nýbrž pouhé upuštění od vybrání (vydobytí) daně, které se nedotýká daňové pohledávky a nevylučuje pozdější vybrání dane. Byl tedy vládní návrh odstavce 1. §u 276 pozměněn tak, že byl rozdělen na tři odstavce. Na první místo (odstavec 1.) položeny byly případy, kde strana má míti nárok na odpis; za nimi (odst. 2.) uvedeny případy (absolutní a relativní nedobytnosti), kde odpis není prominutím daně, nýbrž jen interním úředním opatřením, pouhým upuštěním od vybrání daně, které nevylučuje, aby odepsaná daň byla později vzhledem k změněným poměrům znovu předepsána k vybrání, a nakonec (odst. 3.) případy, kde odpis je skutečným prominutím daně, tedy zřeknutím se daňové pohledávky. Zároveň byly zevrubněji vypočteny případy absolutní nedobytnosti (odst. 2, č. 1) a jako důvod pro prominutí daně (odst. 3) stanovena kromě hospodářské zkázy dlužníkovy také ohrožená výživa jeho (jeho rodiny).Ť

Je tedy zrejmé, že výše zmienený obežník v praksi anuluje ono zákonné opatrenie, ktoré zákonodárstvo československé považovalo za nutné k zákonu o priamých daniach. Obežníkom je znemožnené, aby poplatníci daňoví mohli v uvedených prípadoch uplatniť svoje slušné nároky na preminutie dane, ktoré jim zákon v zmienených okolnostiach poskytuje.

Obežník je ale i aktom protisociálného cítenia finančného úŕadu, keď nariadením o negativnej odvolacej klausule stanoví absolutné zamietnntie všetkých žiadostí o odpis nedoplatkov neprevyšujúcích 10.000 Kč, kým vo veci žiadostí týkajúcích sa nedoplatkov vyšších než 10.000 Kč je ponechaná možnosť použitia dobrodenia 3. odstavca §u 276 u generálného finančného riaditeľstva, ktoré si nearrogovalo, ako to učinilo finančné riaditeľstvo bratislavské, jednoduchým obežníkom škrtnúť platný zákon.

Pýtáme sa preto pána ministra:

1. Či je mu skutočnosť v tejto interpelácii uvedená známa?

2. Či chce vyšetriť, kdo a z akých príčin vydal úradníkom bratislavského finančného riaditeľstva zákon porušujúci obežník?

3. Či chce nariadiť, aby všetky žiadosti o odpis daňových nedoplatkov v smysle zmieneného zákonného ustanovenia podané bratislavskému finančnému riaditeľstvu a ním na základe uvedeného obežníka zamietnuté boly nepredpojatými a vo veci neangažovanými finančnými úradníkmi podľa zákona zrevidované?

V Prahe, dňa 27. ledna 1931.

Hrušovský, Polívka,

David, Pechmanová-Klosová, Bergmann, Tykal, dr. Moudrý, Netolický, dr. Patejdl, Hatina, Malý, Vaněk, Knejzlík, Sladký, inž. Záhorský, Langr, dr. Stránský, Špatný, Lanc, Zeminová, Šeba.

893/XXII.

Interpelace

poslanců Stejskala, Šeby a druhů

ministru veřejných prací

o provádění zamýšlených nutných staveb silničních, melioračních a vodocestných v r. 1931.

Kraj královéhradecký je značně postižen nezaměstnaností v různých oborech práce. Zejména dělnictvo stavební, kovoprůmyslné, textilní a j. je úplně bez práce. Je zde nutná potřeba těchto staveb silničních, melioračních a vodocestných, které by mohly býti prováděny jako práce nouzové:

A. Práce meliorační a vodocestné.

V okresu královéhradeckém (bez Nechanicka) má být provedeno prací za 1,000.000 Kč, mimo to jedná se o další práce za Kč 822.000.-.

Jednotlivé podniky:

Vodní družstvo Sedlice - dokončení prací Kč 10.000.-.

Vodní družstvo Černilov - dokončení rekonstrukce regulace - náklad Kč 100.000.-.

Vodní družstvo Urbanice - náklad Kč 325.000.

Vodní družstvo Černilov II. - náklad Kč 565.000.

Vodní družstvo Bříza II. (v jednání) Kč 161.000.

Vodní družstvo Malšovice, náklad Kč 47.000.-.

Vodní družstvo Slez. Předměstí IV. část Kč 113 tisíc 500.

Vodní družstvo Praskačka-Libišany (regulace) Kč 500.000.-.

B. Práce na státních silnicích.

Státní silnice poděbradsko-náchodská v km 118.4 až 120 bude válcována a táž silnice až do km 137.2 asfaltována.

Mimo to dojde ku přeložení státní silnice u Trotiny nákladem asi Kč 200.000.

C. Práce na silnicích okresních.

I. Válcování:

Silnice Hradec Králové-Pardubice nákladem Kč 270.000.-

Silnice Nechanice-Těchlovice nákladem Kč 578.000.-

II. Dlažba:

Silnice Kukleny-Krásnické nákladem Kč 945.000.-

Silnice Malšovice-Bělečské nákladem Kč 560.000.-

Silnice Třebechovice-Býštské nákladem Kč 1,020.000.-

Silnice Nechanicko-Dobřenické nákladem Kč 860.000.-

III. Dehtování:

Silnice Malšovice-Bělečské nákladem Kč 820.000.-

IV. Novostavba:

Silnice Těchlovicko-Libčanské nákladem Kč 450.000-

k nimž okres přispěje obnosem Kč 90.000.-

Mimo to je zamýšlená stavba mostu přes řeku Orlici v tahu nové silnice z Malšovic do Slezského Předměstí. Náklad na tuto stavbu není dosud znám, ježto není rozhodnuto, zda most bude postaven ze dřeva jako provisorium, nebo ze železa, či ze železobetonu.

Podepsaní se táží pana ministra veřejných prací:

Jsou panu ministru veřejných prací tyto projekty a tato potřeba kraje známy?

Kdy hodlá pan ministr tyto práce uskutečniti?

V Praze, dne 27. ledna 1931.

Stejskal, Šeba,

Bergmann, dr. Moudrý, Netolický, Hrušovský, Lanc, Pechmanová-Klosová, inž. Záhorský, Vaněk, Langr, Knejzlík, Tykal, Polívka, David, Sladký, Malý, Špatný, dr. Stránský, Richter, Zeminová.