§ 57.
1. Voličské seznamy pojištěnců a zaměstnavatelů sestavené volební komisí úřadovny Nem. poj. ústavu soukromých zaměstnanců tvoří seznam pro volbu členů. výboru úřadovny a rozhodčího soudu.
2. Soubor voličských seznamů všech úřadoven Nemocenského poj. ústavu tvoří voličský seznam pro volbu zastupitelstva Nem. poj. úst. v Praze.
§ 58.
Volební legitimace a kandidátní listina pro volbu zastupitelstva Nem. poj. ústavu soukr. zam. ze skupiny zaměstnanců musí býti barvou odlišné od volební legitimace a kandidátní listiny skupiny zaměstnavatelů. Volební legitimace a hlasovací lístky zasílají se každému voliči přímo na adresu ve voličském seznamu uvedenou a sice poštou proti potvrzení. Tyto zásilky jsou prosty poštovného.
§ 59.
1. Volba jest přímá, tajná a poměrná na základě kandidátních listin. Volba vykaná se osobním odevzdáním kandidátní listiny legitimovaným voličem před volební komisí anebo zasláním kand. listiny spolu s volební legitimací poštou na adresu volební komise.
2. Na kandid. listině skupiny zaměstnavatelů budiž přesně a zřetelně označen počet platných odevzdaných hlasů.
3. Volby se konají v pracovní dny a v den, kdy se bude volba konati, je zaměstnavatel povinen upraviti pracovní dobu tak, aby každý volič mohl splniti volební povinnost.
§ 60.
1. Volbu členů (náhradníků) zastupitelstva Nem. poj. ústavu vyhlásí představenstvo vyhláškou, kterou jest uveřejniti v Úředním listě Čsl. rep. a vyvěsiti ve všech úřadovnách na veřejně přístupných místech a zaslati všem politickým úřadům v sídlech úřadoven Nemocenského poj. ústavu soukr. zam.
2. Den, kdy byla vyhláška uveřejněna v Úředním listě rep. Čsl., považuje se za den vypsání voleb.
3. Nevyhlásí-li představenstvo Nem. poj. ústavu soukr. zam. volby aspoň měsíc předem, než vplyne volební období, § 31, odst. 2, ani když bylo ministerstvem sociální péče k tomu vyzváno, vyhlásí je ministr sociální péče, když to dříve oznámil ministru vnitra. V případě rozpuštění zastupitelstva Nem. poj. ústavu soukr. zam. vyhlásí volbu vládou jmenovaná správní komise.
§ 61.
Ve vyhlášce pro volbu členů zastupitelstva nemoc. poj. ústavu soukr. zam. jest uvésti:
a) Volební den, kdy se volba vykaná.
b) Rozhodný den, podle něhož se posuzuje právo volební, jímž jest prvý den v měsíci bezprostředně předcházejícím dni vyhlášení volby v Úředním listě Rep. čsl.
c) do kdy je navrhnouti členy volebních výborů a ústřední volební komise pro skrutinium.
d) Všeobecné označení volebních místností a označení, kam je zaslati poštou hlasovací lístek z míst, v nichž není zřízena volební komise, nebo hlasovací lístek voličů, kteří z vážných a omluvitelných důvodů volby osobně súčastniti se nemohou.
e) Sdělení, že od určitého dne do určitého dne po dobu 8 dnů jsou voličské seznamy vyloženy v úřadovnách k veřejnému nahlédnutí a že v téže lhůtě a kam mohou býti podány námitky proti seznamům voličským.
f) Stanovení určitého dne, do kterého mohou kandidátní listiny býti podány předsedovi ústřední volební komise.
g) Stanovení určitého dne, do kterého mohou kandidátní listiny býti podány předsedovi volební komise.
h) Formu a obsah kandidátních listin a ustanovení o zmocněncích pro kandidátní listiny.
j) Počet voličů, jichž podpisuje zapotřebí ku platnosti kandidátní listiny (počet ten musí činiti ve skupině zaměstnanců aspoň 100, ve skupině zaměstnavatelů aspoň 50).
k) Sdělení; ve který den bude provedeno skrutinium a jakým způsobem bude výsledek volby vyhlášen.
l) Do kdy jest oznámiti, že kandidátní listiny jsou sdružovány.
§ 62.
1. Volbu řídí dvě ústřední volební komise, které se skládají z předsedy výboru nebo jeho náměstka, jako předsedy a z přísedících. Přísedící jmenuje ministerstvo vnitra z řad pojištěnců a zaměstnavatelů, přihlížejíc k tomu, aby byla ve volebních komisích rovnoměrně zastoupena všechna sdružení, jež prohlásí, že se súčastní voleb. Při určováni osob jest dbáti návrhů kandidujících skupin. Návrhy na jmenování členů ústředních volebních komisí jest podati do 8 dnů po vyhlášení voleb ministerstvu vnitra. Za každého člena je podle týchž zásad jmenovati náhradníka. Z rozhodnutí ministerstva vnitra není samostatného opravného prostředku.
2. Takto zřízené ústřední volební komise provedou celkové skrutinium hlasů pojištěnců a zaměstnavatelů, odevzdaných u místních volebních výborů a u volebních komisí úřadoven.
3. Při úřadovnách Nem. poj. ústavu soukr. zaměstnanců jmenována bude volební komise za účelem provedení voleb do výboru úřadovny a rozhodčího soudu a skrutinia hlasů odevzdaných v jednotlivých volebních místnostech.
4. Volební komise usnáší se platně za přítomnosti většiny členů nadpoloviční většinou. Při rovnosti hlasů rozhodu je předseda, jenž jinak nehlasuje.
5. Členy volební komise úřadovny Nem. poj. ústavu a místních volebních výborů jmenuje politický úřad I. stolice, v jehož sídle je úřadovna zřízena. Doba, do kdy jest podati návrhy pro jmenování členů volební komise úřadovny a členů místních volebních výborů oznámena bude ve volební vyhlášce.
6. Místní volební výbory budou jmenovány v těch místech, v jichž obvodu se nachází 100 voličů k volbě oprávněných.
§ 63.
Místní volební výbor po skončeném hlasování provede sčítání všech platných a neplatných hlasů a počtu voličů, kteří se k volbě nedostavili, sepíše krátký protokol o průběhu volby, který podepíše předseda a dva členové místního volebního výboru. Odevzdané kandidátní listiny spolu se zápisem o volbě odešle v zapečetěné obálce spěšným poslem volební komisi, zřízené v sídle úřadovny Nemocenského poj. ústavu soukr. zaměstnanců.
§ 64.
1. volební komise úřadovny sejde se ku schůzi druhý den po konané volbě do 12 hod. polední, by provedla sčítání hlasů odevzdaných ve volebních místnostech z celého obvodu úřadovny
2. Po zjištění všech platných a neplatných hlasů, jakož i počtu voličů, kteří se k volbě nedostavili, přistoupí komise k rozdělení platných hlasů kandidátních listin odevzdaných jednotlivým skupinám.
3. O výsledku sčítání sepíše volební komise zápis, v němž budiž přesně uveden celkový počet voličů, počet odevzdaných hlasů, platných a neplatných a počet voličů, kteří se k volbě nedostavili. V zápise jest zejména vyznačiti plným označením volební skupiny a počet pro ně odevzdaných hlasů. Jest též uvésti v kolika volebních místnostech volba konána.
4. Takto vyhotovený zápis ve dvou stejnopisech podepíše předseda volební komise, dohlédací úředník a členové volební komise, za každou volební skupinu aspoň jeden.
5. Zápis o průběhu čítání, jeho výsledku, řádně podepsaný, budiž ihned po skončeném skrutiniu odeslán doporučeně, neb zvláštním poslem Ústřední volební komisi Nem. poj. ústavu v Praze.
§ 65.
1. Členy ústředních volebních komisí pojištěnců a zaměstnavatelů svolá ke schůzím předseda (místopředseda) Nemocenského poj. ústavu soukr. zam. třetí den po vykonaných volbách za účelem provedení skrutinia a rozdělení mandátu volebním skupinám.
2. Ústřední volební komise zjistí podle zápisu o sčítání hlasů, provedených volebními komisemi úřadoven, kolik bylo odevzdáno všech platných hlasů, kolik voličů se k volbě nedostavilo a kolik bylo hlasů neplatných. Po tomto zjištění provede sčítání hlasů odevzdaných jednotlivým volebním skupinám.
3. Po zjištění počtu platných hlasů a hlasů odevzdaných jednotlivým skupinám (sdružením) vypočítají ústřední volební komise volební číslo a rozdělí mandáty na jednotlivé volební skupiny, případně sdružení, podle poměru hlasů pro sdružení ta odevzdaných.
4. Z jednotlivých volebních skupin, které podaly platné kandidátní listiny, zvoleni jsou podle počtu hlasů pro ně odevzdaných kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Další kandidáti jsou v témže pořadí náhradníky, kteří nastupují na místo členů odstupujících během funkčního období.
5. O výsledku skrutinia sepíší ústřední volební komise zápis, který podepíše předseda a členové komisí. Výsledek voleb vyhlásí ústřední vol. komise zvláštní vyhláškou uveřejněnou v Úředním listě rep. Čsl., jejíž opis zašle politickým úřadům sídla úřadoven a úřadovnám Nem. poj. ústavu za účelem vyvěšeni na veřejně přístupných místech.
§ 66.
Byla-li v jedné skupině pro volbu členů zastupitelstva Nem. poj. ústavu podána pouze jedna platná kandidátní listina, volba se nekoná a ústřední volební komise prohlásí kandidáty této listiny za volené oznámení o tom musí se státi aspoň 3 dny přede dnem volby v Úředním listě rep. Čsl. a vyhláškami ve všech úřadovnách Nem. poj. ústavu a na veřejných místech těch obcí, ve kterých zřízeny místní volební výbory.
§ 67.
1. Volbu členů výboru úřadoven a rozhodčích sonda vyhlásí zvláštní vyhláškou představenstvo Nem. poj. ústavu v Praze (§ 36, odst. 3, písm. a), uveřejněnou v Úředním listě rep. Čsl. a úředním věstníku pol. úřadu, v jehož sídle je úřadovna zřízena. Opis vyhlášky pošle představenstvo Nem. poj. ústavu správní komisi úřadovny k vyvěšení na veřejně přístupném místě úřadovny.
§ 68.
Vyhláška o volbě členů výboru úřadovny a přísedících rozhodčích soudů bude obsahovati:
a) Volební den, kdy se volba koná.
b) Rozhodný den, podle něhož se posuzuje právo volební a jímž jest prvý den v měsíci předcházející dni vyhlášení voleb v Úředním listě.
c) Do kdy je navrhnouti členy a náhradníky volební komise a místních volebních výkonů.
d) Všeobecné označení volebních místností,a označení, kam je zaslati poštou hlasovací lístky z míst, v nichž není zřízena volební místnost nebo hlasovací lístky voličů, kteří se z vážných důvodů volby zúčastniti nemohou.
e) Sdělení, že od určitého dne do určitého dne po dobu 8 dnů jsou voličské seznamy vyloženy v úřadovně k veřejnému nahlédnutí, že v téže lhůtě mohou býti podány námitky proti voličským seznamům.
f) Stanovení určitého dne, do kterého mohou kandidátní listiny býci podány předsedovi volební komise úřadovny.
g) Formu, obsah kandidátních listin a ustanovení o zmocněncích pro kandidátní listiny.
h) Počet voličů, jichž podpisu je zapotřebí ku platnosti kandidátní listiny, počet ten musí činiti ve skupině zaměstnanců 20, ve skupině zaměstnavatelů 10 podpisů, čítá-li úřadovna v rozhodný den pro sestavení voličských seznamů 10.000 členů. Měla-li počet vyšší, jest zapotřebí ve skupině pojištěnců 50, ve skupině zaměstnavatelů 20 podpisů zaměstnavatelů zapsaných ve voličských seznamech.
ch) Sdělení, ve který den bude provedeno skrutinium a jakým způsobem bude výsledek volby vyhlášen.
§ 69.
1. Budou-li volby zastupitelstva lem. poj. ústavu soukr. zam., výborů úřadoven a přísedících rozhodčích soudů ve stejný den; nemohou se voleb do výboru úřadovny a rozhodčích soudů zúčastniti se samostatnými kandidátními listinami ty skupiny, které současně nekandidují do zastupitelstva Nemocenského poj. ústavu.
2. Volební skupiny, které předložily kandidátní listiny pro volbu zastupitelstva Nem. poj. ústavu nejsou povinny předložiti též kandidátní listiny pro volbu výborů a přísedících rozhodčích soudů úřadovny.
§ 70.
1. Předseda volební komise pro volbu výboru a rozhodčího soudu úřadovny klem. poj. ústavu svolá členy volební komise ke zvláštní schůzi na druhý den po volbách za účelem provedení skrutinia a rozdělení mandátů kandidujícím skupinám podle výsledků odevzdaných platných hlasů. Při tom bude postupovati takto:
a) Zjistí, zda volební skupiny, kandidující ve volbách zastupitelstva Nem. poj. ústavu podaly též kandidátní listiny pro volby výboru a rozhodčího soudu úřadovny.
b) Hlasy volební skupiny, jež se zúčastní voleb zastupitelstva nemocenského pojišťovacího ústavu a nepředloží současně kandidátní listinu pro volbu výboru úřadovny a přísedících rozhodčího soudu, prohlásí volební komise při stanovení volebního čísla pro rozdělení mandátů za neplatné, § 69, odst. 1.
c) Po odpadnutí neplatných hlasů zjistí volební komise součet všech hlasů odevzdaných kandidujícím skupinám, jež dělí počtem členů výborů a přísedících rozhodčího soudu, jež jest volbou obsaditi, takto vyšlým volebním číslem dělí se počet hlasů odevzdaných pro každou volební skupinu, nebo sdružení a volební komise přikáže tolik mandátů pro volbu výborů neb přísedících rozhodčího soudu, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro listinu odevzdaných. Podle téže zásady přidělí volební komise mandáty mezi listiny sdružené.
d) Nebyli-li takto zvoleni všichni členové výboru, přísedící rozhodčího soudu, přikáže volební komise zbývající mandáty skupinám, které mají největší zbytek. Jsou-li zbytky stejné, rozhoduje los.
e) Mandáty, připadající na kandidátní listinu, přidělí se osobám na ní vyznačeným podle pořadu. Nezvolení členové výboru, přísedící rozhodčího soudu, uvedení na kandidátní listině, jsou náhradníky a postupují pořadem na místo člena přísedícího téže listiny.
2. Budou-li volby výboru úřadovny nemocenského pojišťovacího ústavu a přísedících rozhodčího soudu vyhlášeny odděleně od voleb do zastupitelstva Nem. poj. ústavu § 74, jest při sčítání hlasů rozdělení mandátů postupovati takto: Předseda volební komise svolá členy ke schůzi na druhý den po provedené volbě za účelem sčítání hlasů a rozdělení mandátů kandidujícím skupinám. Volební komise zjistí počet všech platných a neplatných hlasů a hlasů odevzdaných volebním skupinám, které pro volbu výboru a rozhodčího soudu předložily kandidátní listiny. Ze součtu všech platných hlasů ve volbách odevzdaných vypočítá volební číslo a mandáty volebním skupinám přidělí podle ustanovení odst. 1, lit. c, d, e tohoto paragrafu.
§ 71.
1. O jednání volební komise jest vésti zápis ve dvou stejnopisech, v němž jest zejména uvésti průběh jednání, přesné označení volebních skupin, které předložily kandidátní listiny, volební číslo pro volbu výboru a přísedících rozhodčího soudu, počet odevzdaných platných i neplatných hlasů a počet přidělených mandátů. Zápis podepíše předseda volební komise, zástupce politického úřadu a všichni členové komise.
2. Jeden stejnopis musí býti spěšně odeslán představenstvu Nem. poj. ústavu v Praze.
§ 72.
Výsledek voleb do výboru, sboru přísedících rozhodčího soudu úřadovny Nem. -poj. ústavu vyhlásí volební komise do třech dnů po provedeném skrutiniu na veřejně přístupných místech úřadovny, na obecních úřadech obcí, ve kterých zřízeny místní volební výbory. Ve vyhlášce jest uvésti právní poučení o námitkách proti volbě.
§ 73.
Byla-li v jedné skupině pro volbu výboru úřadovny neb přísedících rozhodčího soudu podána pouze jedna platná kandidátní listina, volba se nekoná a volební komise prohlásí kandidáty této listiny za zvolené. Oznámení o tom musí se státi aspoň 3 dni přede dnem volby zvláštní vyhláškou v úřadovně, na obecních úřadech, kde byly zřízeny místní volební výbory a v Úředním věstníku politického úřadu sídla úřadovny.
§ 74.
Bude-li rozpuštěn výbor a zastupitelstvo Nem. poj. ústavu, vyhlásí volby správní komise, jmenovaná ministerstvem sociální péče. V takovýchto případech jest současně vykonati volby do výboru úřadoven Nem. poj. ústavu a přísedících rozhodčích soudů. Bude-li rozpuštěn výbor úřadovny Nem. poj. ústavu, volby vyhlásí představenstvo Nem. poj. ústavu v Praze s tím, že současně jest vykonati též volby přísedících rozhodčího soudu za předpokladu práva poměrného zastoupení na základě kandidátních listin podle ustanovení tohoto zákona.
§ 75.
1. Námitky proti volbě členů zastupitelstva Nem. poj. ústavu jest podati písemně ministerstvu sociální péče, nejpozději 15. dne po vyhlášení výsledku voleb.
2. Námitky proti volbě členů výborů úřadoven jest podati písemně politickému úřadu první stolice sídla úřadovny, nejpozději 15. dne po vyhlášení výsledku volby.
3. Námitky může podati každá osoba, jež jest u Nemocenského pojišťovacího ústavu soukromých zaměstnanců, resp. u jeho úřadovny pojištěna, i když neměla volebního práva v rozhodný den. § 55, odst. 1.
4. Námitky proti volbě členů zastupitelstva Nemocenského pojišťovacího ústavu soukromých zaměstnanců musí býti podepsány nejméně 250 pojištěnci.
5. Měla-li úřadovna rozhodného dne méně než deset tisíc pojištěnců, musí býti námitky proti volbě členů výborů úřadoven podepsány aspoň dvaceti pojištěnci, jinak aspoň jedním stem pojištěnců.
§ 76.
1. Proti rozhodnutí ministerstva sociální péče ve věci námitek proti volbě členů zastupitelstva Nemocenského pojišťovacího ústavu není odvolání.
2. Z rozhodnutí politického úřadu první stolice ve věci námitek proti volbě členů výborů úřadoven, jest možno si stěžovati k Zemskému úřadu, jenž rozhodne s platností konečnou.
§ 77.
1. Nejdéle šestého dne po tom, co volby nabyly právní moci, svolá úřadující předseda Nemocenského pojišťovacího ústavu soukromých zaměstnanců nově zvolené členy zastupitelstva k volbě nového výboru nemocenského pojišťovacího ústavu.
2. Nejdéle do šesti dnů ode dne po tam, kdy volby nabyly právní moci, svolá úřadující předseda výboru úřadovny nově zvolené členy výboru úřadovny k volbě nových členů správní komise úřadovny.
3. Přísedící rozhodčích soudů nastupují své funkce šestým dnem, kdy volby nabyly právní moci.
4. Právní moci nabývá volba členů zastupitelstva Nem. poj. ústavu, členů výborů úřadoven a přísedících rozhodčího soudu:
a) tím, že uplynula 15denní lhůta, určená k podání námitek; § 75, a námitky nebyly podány,
b) byly-li námitky podány, tím, že bylo o nich právoplatně rozhodnuto a rozhodnutí doručeno.
5. Až do dne, kdy nabudou volby moci práva, zůstávají dosavadní členové zastupitelstva Nem. poj. ústavu soukr. zaměstnanců, členové výborů úřadoven a přísedící rozhodčích soudů ve svých funkcích a jsou povinni řádně je zastávati.
§ 78.
Na volby vztahují se v zemích české a moravsko-slezské ustanovení zákona ze dne 26. ledna 1902 č. 18. ř. z. o trestních ustanoveních k ochraně volební svobody a v zemi slovenské a podkarpatoruské ustanovení uherského zákona č. XXIII z roku 1913.
§ 79.
Vládním nařízením budou vydány podrobné předpisy o námitkách proti voličským seznamům, o rozhodování o nich, o kandidátních listinách, o volebních komisích, o formě volebních legitimací a hlasovacích lístků (kandidátních listinách) a o jejich náhradě v případě ztráty, o hlasování, o skrutiniu, o prohlášení volebního výsledku a vůbec o provedení voleb do zastupitelstva Nemoc. poj. ústavu soukr. zaměstnanců, výborů úřadoven a přísedících rozhodčích soudů.
ČÁST TŘETÍ.
O pojistných dávkách.
Povinné dávky.
§ 80.
Na pojistných dávkách jest poskytovati:
1. o pomoc v nemoci,
2. pomoc v mateřství,
3. pohřebné.
Pomoc v nemoci.
§ 81.
1. V nemoci mají pojištěnci, kdy pojištěnec stal se povinnu pojištěným, zdarma nárok na lékařskou pomoc, jakož i potřebná léčiva a jiné therapeutické pomůcky (nemocenské ošetřování).
2. Nárok na nemocenské ošetřování pojištěnců podle §§ 3 a 6 trvá po dobu nemoci, nejdéle však po dobu dvanácti měsíců od jejího počátku (§ 92) nebo, má-li nemoc později v zápětí i nezpůsobilost k zaměstnání, po dobu dvanácti měsíců od počátku této nezpůsobilosti. Pojištěncům podle § 3 a § 6 prodlužuje se doba dvanácti měsíců o šest, pokud se týče o dvanáct měsíců, prokáží-li výměry nebo potvrzením nositele pensijního pojištění, že získali v pensijním pojištění nejméně 36, pokud se týče 120 příspěvkových měsíců.
3. Pojištěnci podle § 4 mají nárok na nemocenské ošetřování po dobu nemoci.
4. Pojištěním zakládá se podle ustanovení § 87 a 89 nárok na nemocenské ošetřování příslušníků rodinných (§ 91).
§ 82.
1. Pojištěncům podle §§ 3 a 6, jestliže jsou pro nemoc, které si nepřivodili úmyslně, nezpůsobilí vykonávati své zaměstnání, přísluší od třetího dne této nezpůsobilosti po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu dvanácti měsíců, kromě nemocenského ošetřování toto denní nemocenské:
ve třídě služného |
Kč |
1a |
2.70 |
1b |
4.50 |
2a |
7.- |
2b |
10.- |
3a |
13.- |
3b |
16.- |
4a |
19.- |
4b |
21.- |
5a |
23.- |
5b |
25.- |
6a |
27.- |
6b |
29.- |
7 |
32.- |
8 |
34.- |
9 |
36.- |
10 |
38.- |
11 |
40.- |
2. Doba 12 měsíců, po kterou pojištěncům podle §§ 5 a 6 přísluší nemocenské, prodlužuje se o šest, pokud se týče o dvanáct měsíců, prokáže-li pojištěnec výměry nebo potvrzením nositele pensijního pojištění, že získal v pensijním pojištění alespoň 36, pokud se týče alespoň 120 započítatelných příspěvkových měsíců.
3. Je-li vyplácení nemocenského přerušeno obdobím, v němž je poskytováno jen nemocenské ošetřování, nezapočítává se toto období do doby, po kterou je vypláceti nemocenské.
§ 83.
Trvá-li nezpůsobilost k zaměstnání déle šesti týdnů, náleží sedmým týdnem počínajíc za každý den příplatek k nemocenskému ve výši jedné čtvrtiny denního nemocenského, a to:
a) pojištěncům, pokud jejich manželka není výdělečně činna, anebo je-li výdělečně činna, nepřesahuje-li jejich dlužné spolu s příjmem manželky ročně částky Kč 50.000.-, kterážto částka se za každé dítě (§ 91) mladší 24 let zvyšuje o Kč 1.000.-,
b) rozvedeným, rozloučeným a ovdovělým pojištěncům (pojištěnkám), pokud pečují o děti (§ 91) mladší 24 let,
c) pojištěnkám, pokud manžel je pro trvalou nezpůsobilost k zaměstnání svojí výživou převážně na manželku odkázán.
§ 84.
1. Nemocenské ošetřování se neposkytuje, nastala-li nemoc po uplynutí ochranné lhůty (§ 93). Rovněž není nároku na nemocenské, nastala-li nezpůsobilost k zaměstnání teprve po uplynutí ochranné lhůty.
2. Pokud trvá nárok na nemocenské, má pojištěnec i rodinní příslušníci (§ 91) nárok na nemocenské ošetřování.
3. Nemocenské, po případě příplatek k němu (§ 83) poskytuje se také za neděle, státem uznané svátky a památné dny Československé republiky.
Pomoc v mateřství.
§ 85.
(1) V mateřství přísluší
1. Všem pojištěnkám zdarma pomoc porodní asistentky a je-li toho třeba pomoc lékařská (pomoc při porodu); na místě těchto dávek může býti poskytnuta peněžitá náhrada, jejíž výši určí stanovy Nemocenského pojišťovacího ústavu soukromých zaměstnanců;
2. pojištěnkám podle §u 3 a §u 6;
a) peněžitá podpora ve výši nemocenského bez příplatku (§ 83), a to 6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu, bez ohledu na to, zdali je výdělečně činna. Za dobu, za kterou pojištěnka obdržela dávky v mateřství podle tohoto ustanovení, se nemocenské nevyplácí; onemocní-li v této době, má po uplynutí šesti týdnů ode dne porodu, sedmým týdnem počínajíc nárok na příplatek podle § 83. Vyčerpá-li pojištěnka podporu před porodem a po porodu a trvá-li nemoc a s ní související nezpůsobilost k vykonávání zaměstnání, vyplácí se nemocenské zvýšené o příplatek podle § 83 počínaje 43. dnem po porodu a den tento počítá, se za počátek nemoci;
b) příspěvek na kojení až do uplynutí 26 týdnů po porodu ve výši polovičního nemocenského bez příplatku, kojí-li pojištěnka dítě sama; změní-li pojištěnka, které se poskytuje příspěvek za kojení, příslušnost k úřadovně, poskytuje tuto dávku i nadále úřadovna, u níž nárok na tuto dávku vznikl. Zemře-li pojištěnka při porodu, nebo dříve než skončil její nárok na dávky v mateřství, vyplatí se peněžité dávky za zbývající dobu zákonem nebo stanovami určenou osobě, která pečuje o výživu dítěte;
3. manželkám pojištěnců, jež nejsou po jištěny pro případ nemoci a nejsou výdělečně činny, dávky podle č. 1.:
4. manželkám pojištěnců podle §§ a 6 pokud nejsou pojištěny pro případ nemoci a nepřesahuje-li úhrnný roční příjem obou manželů Kč 50.000.-, kterážto částka se za každé dítě (§ 91) mladší 24 let zvyšuje o Kč 3.000.-;
a) denní peněžitá podpora ve výši polovičního nemocenského bez příplatku (§ 83), a to šest týdnu před porodem a šest, týdnů po porodu;
b) denní příspěvek za kojení až do uplynutí 26 týdnů po porodu ve výši jedné čtvrtiny nemocenského bez příplatku za předpokladu č. 2. písm. b).
(2) Dávka podle předchozího odstavce č. 1. a 3. přísluší také v případě potratu, nejde-li o nedovolené vyhnání plodu.
(3) Nárok na dávky uvedené v odst. 1. č. 3 a 4 přísluší i tenkráte, nastane-li slehnutí nebo potrat do 270 dnů ode dne úmrtí pojištěného manžela.
(4) Dávky uvedené v odst. 1. č. 2. písm. b) a č. 4 písm. b) poskytují se za každé dítě zvlášť, i když se jich narodí více najednou.
Pohřebné.
§ 86.
1. Zemřel-li pojištěnec za trvání pojištění, nebo ve lhůtě ochranné podle § 93 anebo dříve, nežli uplynulo šest měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského anebo dříve, nežli uplynulo šest měsíce ode dne, kdy zaniklo členství a byl-li pojištěnec po celou tuto dobu nezaměstnán, přísluší pohřebné ve výši 60násobné částky nemocenského bez příplatku, nejméně však Kč 180.- a nejvýše Kč 1.800.- tomu, kdo obstaral pohřeb. Nedosahují-li však útraty pohřbu výše pohřebného, mají na případný jeho zbytek nárok manžel před dětmi (§ 91), děti před rodiči a tito před sourozenci, žijí-li s pojištěncem v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Není-li jich, zůstane zbytek vyplácející úřadovně. Prokáží-li tito pozůstalí výměrami neb potvrzením nositele pensijního pojištění, že pojištěnec dovršil alespoň 60 příspěvkových měsíců, zvýší se pohřebné o jednu třetinu.
2. Zemřel-li v době uvedené v odst. 1. příslušník rodiny pojištěncovy nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, který mu na svůj náklad vypravil pohřeb, pohřebně v částce Kč 150.-, zemřel-li příslušník starší, avšak nepřekročivší 14. rok života, pohřebné v částce Kč 300.-, a zemřel-li příslušník starší 14 let, pohřebné v částce Kč 500.-. Nebyl-li pohřeb vypraven na náklad pojištěncův, zapraví se z pohřebného nejprve útraty pohřbu, jež se vyplatí tomu, kdo pohřeb vypravil, a na případný zbytek má nárok pojištěnec. Pohřebné za příslušníka rodiny nesmí však býti nikdy vyšší, nežli by bylo pohřebné za pojištěnce podle odstavce 1.
3. Sbíhá-li se nárok na pohřebné podle tohoto zákona s nárokem na pohřebné podle právních předpisů o pojištění (zaopatření) dělníků pro případ úrazu, zaniká nárok na pohřebné podle tohoto zákona až do výše nároku podle předpisů úrazových. Pohřebné vyplatí však příslušná úřadovna a vyúčtuje je s úrazovou pojišťovnou.