822/IX.

Interpelace

poslanců V. Knotka, Boh. Staška a druhů

ministru školství a národní osvěty

o případu odborného učitele Jiří Strádala z Úsobí u Německého Brodu.

Odborný učitel Jiří Strádal byl dosazen na občanskou školu v Úsobí v r. 1921. Po čase vyskytovaly se proti tomuto učiteli různé stížnosti pro jeho chování vůči žactvu a některé případy byly předmětem vyšetřování školských úřadů. Následek toho všeho byl, že rodičové okolních obcí svoje děti posílali do škol vzdálenějších, tak že byla oprávněná obava, že škola občanská v Úsobí bude uzavřena pro nedostatek žactva.

Nezdravé poměry tyto vyvrcholily dne 7. května 1930, kdy při vyučování počtům učitel Jiří Strádal vyvolal žáka I. ročníku občanské školy Karla Svobodu a poněvadž tento úkol neuměl vypočítati, ztýral jej. Žák tento byl pak dne 9. května t. r. převezen do nemocnice v Něm. Brodě a nyní, kdy jest z nemocnice doma, nejeví se zcela normálním. V případu tomto bylo zavedeno vyšetřování školských úřadů, kteréž přineslo odhalení jiných případů, kdy učitel Jiří Strádal týral jiné žáky (Gregor, Komůrka, Koukal, Heuschneiderová). Vyšetřování toto vedli: předseda okresní školní rady okresní hejtman pan Dr. Šilhan a okresní školní inspektor pan Josef Šulc a obsáhlé protokolární výpovědi všemi stěžovateli podepsané postoupeny zemské školní radě v Praze, odkudž si je vyžádalo koncem června ministerstvo školství.

Vzhledem k tomu, že rodičové z okolních obcí prohlásili, že za takových poměrů nebudou posílati žáky do školy a někteří dokonce prohlašovali, "že si dětí mrzačit nedají", usneslo se obecní zastupitelstvo, v němž jsou zastoupeny strany: lidová, živnostenská, republikánská, sociálně-dem. a komunistická, všemi hlasy požádati nadřízené školské úřady o okamžité přeložení učitele Jiří Strádala a místní školní rada, kterouž si svolal pan okresní školní inspektor k vyjádření o té věci, usnesla se vyzvati školské úřady, by učitel J. Strádal byl ihned suspendován do konečného disciplinárního a soudního vyšetřování. Rovněž občanstvo podalo žádost okresní školní radě o přeložení tohoto učitele.

Školskými úřady slíbeno bylo, že od počátku školního roku 1930/1 učitel J. Strádal v Úsobí učiti nebude a v důsledku toho dali rodiče z okolních obcí děti zapsati do občanské školy v Úsobí. Když ale přeložen nebyl, dožadovali se vypsání svých dítek, s úmyslem posílati je do vzdálenější občanské školy (Herálec) a jen v důvěře, že k přeložení dojde, ponechali oje dále v Úsobí.

Veškeré občanstvo a rodiče školu navštěvujících dětí obzvláště žádají jednomyslně, by učitel J. Strádal byl přeložen, by vrátila se škole její autorita, takovými to případy otřesená. Nechceme, by tomuto učiteli bylo ublíženo, ale tyto nezdravé poměry a ovzduší těchto afér jistě neprospějí výchově školních dětí.

Podepsaní táží se proto pana ministra:

1.) Jest Vám, pane ministře, tento případ znám?

2.) Co hodláte učiniti, aby zabezpečen byl ve jmenované škole klid a vrátila se dřívější důvěra rodičů k vedení školy?

3.) Co hodláte učiniti, aby podobnému působení učitele Strádala bylo zabráněno?

V Praze, dne 4. prosince 1930.

Knotek, Stašek,

Adámek, Vičánek, Vaculík, dr. Daněk, Sedláček, dr. Mičura, dr. Novák, dr. Nosek, dr. Dolanský, Navrátil, Košek, Rýpar, Myslivec, Petr, Světlík, Šamalík, Janalík, Kaňourek, Stanislav, Roudnický, Bezděk.

 

822/X.

Interpelace

poslanců V. Knotka, A. Roudnického, A. Kaňourka a druhů

ministru zemědělství

o rozdílení nouzových podpor v okrese prachatickém.

Vládními nařízeními č. 118/1927 a čís. 75/1928 ustanoven byl při zemědělských radách fond, dotovaný jednak ze strany státu, jednak poplatnictva, tj. zvláštním příspěvkem k dani pozemkové dle zákonů o přímých daních ze dne 15. června 1927 č. 76 Sb. z. a n., vládními nařízeními ze dne 20. prosince 1927, č. 175 Sb. z. a n., zákonem ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n. a vládním nařízením ze dne 24. května 1928 č. 74 a 75 Sb. z. a n.

Oběžníkem Zemědělské rady v Praze ze dne 2. listopadu 1929 čís. 49.531 ai 29 poskytnuta byla okresnímu úřadu v Prachaticích druhá podpora pro obce poškozené živelní pohromou v červenci m. r., která měla býti jmenovaným úřadem za pomoci okresní nouzové komise a místních nouzových komisí dle přesných pokynů Zemědělskou radou udělených ve jmenovaném již oběžníku poškozeným zemědělcům v naturáliích přidělena.

K tomu cíli vypracovány byly Zemědělskou radou a rozeslány všem okresním úřadům zvláštní tiskopisy, jichž vyplnění přikázáno místním nouzovým komisím, jmenovaným k tomu účelu okresním hejtmanem. Z vyplněných tiskopisů tak zv. protokolů měl okresní úřad přesný obraz škod každého jedince tj. výši škody v procentech, v Kč, hospodářské poměry poškozeného (dluhy, četná rodina, výměnky atd.), takže zde nebylo třeba žádného zvláštního opatření, aby podpora mohla dle těchto disposic přesně rozdělena býti.

Okresní úřad v Prachaticích, event. okresní nouzová komise nepostupovala však dle těchto směrnic, ponechala zde volné pole tendenčnímu stranictví, které použilo věci této k finančnímu zapodpoření svých pracovníků a členů. Ve věci této bylo několikráte u okresního úřadu intervenováno a vždy bezvýsledně. Při tom nedotýkáme se vůbec způsobu, jakým na pohromou postižených chudácích vydělávalo Hospodářské družstvo v Nepomuku, které žito zakoupené za Kč 105,- za 1 q prodávalo postiženým jako osivo za Kč 170,- za 1 q.

O stranickém rozdělování nouzových podpor svědčí okolnost, že jen 23 postižených zemědělců z Vlachova Březí bylo z nouzové akce bezdůvodně vyloučeno, zatím co podpora byla udělena jiným daleko méně poškozeným ba i takovým, kteří zemědělství provozují jako vedlejší zaměstnání. Těchto 23 poškozených a nepodpořených rolníků podává si k zemědělské radě stížnost, ve které se uvádí: "My všichni podepsaní stěžovatelé utrpěli jsme živelní pohromou dne 4. července 1929 ohromné škody na úrodě, budovách a ovocném stromoví, takže již loňského roku jsme se octli v situaci přímo zoufalé. Živelní katastrofa dne 2. června 1930 naši zkázu dovršila. Doufali jsme, že okresní úřad v Prachaticích přídělem naturálií naše svízelné postavení učiní aspoň částečně snesitelným a zatím naše naděje byly zklamány, neboť jsme přídělu neobdrželi žádného. Jsou mezi námi otcové četných nezaopatřených rodin, váleční invalidé, dělníci bez práce a téměř všichni jsme byli loňskou a letošní živelní pohromou přivedeni nezaviněně do velikých dluhů.

Naproti tomu příděl naturálií obdrželi mnozí zdejší občané, kteří provozují různé živnosti, které jim poskytují dostatečné živobytí, nebo takoví, kteří nebyli ani zdaleka tak poškozeni, jako my, nebo konečně takoví, kteří jsou finančně mnohem lépe situovaní než podepsaní.

Na naši ústní stížnost u okr. úřadu v Prachaticích do nespravedlivého přídělu naturálií bylo nám řečeno, že jsme příděl neobdrželi proto, poněvadž jsme v seznamu poškozených vyhotoveném místní komisí ve Vlachově Březí uvedeni jako živnostníci a dělníci.

Jest sice pravda, že někteří z nás provozují živnosti nebo nádenictví, ale tato zaměstnání jsou jenom vedlejším naším zaměstnáním, z něhož příjem jest nepatrný, poněvadž je provozujeme jenom tehdy, když zemědělské práce jsou skončeny. Hlavním však naším zaměstnáním jest zemědělství. Vždyť většina zdejších zemědělců provozuje nějaké řemeslo, živnost, nebo nádenictví, poněvadž jsou zde ve velké míře samí drobní zemědělci, jejichž příjem ze zemědělství nestačí k výživě rodiny a přece většina těchto zemědělců - živnostníků příděl naturálií obdržela. Obdrželi jej i tací živnostníci, jimž zemědělství jest jenom vedlejším zaměstnáním, neb hlavní příjem mají ze svých živností,"

Příslušné oddělení Zemědělské rady má obšírné a zevrubné záznamy o vysloveně stranickém postupu okresní rozdělovací komise.

Podepsaní táží se pana ministra:

1.) Jest Vám, pane ministře, tento případ znám?

2.) Co hodláte podniknouti, aby jednak poškozeným a bezdůvodně vyloučeným dostalo se spravedlnosti a jednak aby se podobné případy nikdy více neopakovaly?

V Praze, dne 4. prosince 1930.

Knotek, Roudnický, Kaňourek,

Bezděk, Vičánek, dr. Dolanský, Vaculík, Sedláček, Myslivec, dr. Novák, Stašek, Petr, Rýpar, Šamalík, Světlík, dr. Nosek, Košek, Adámek, dr. Daněk, Navrátil, Stanislav, Janalík, dr. Mičura.

 

822/Xh

Interpelace

poslanců V. Knotka, V. Koška, J. Šamalíka a druhů

ministru financí

o vymáhání placení náhrady daně pozemkové a přirážek samosprávných u nabyvatelů drobných přídělů z pozemkové reformy.

Finanční úřady přikročily v poslední době k hromadnému předpisování a vymáhání náhrad daně pozemkové a samosprávných přirážek u nabyvatelů drobných přídělů váznoucích na přidělených pozemcích ode dne právoplatného smluvního jejich odevzdání v držení nabyvatelů. Jedná se o náhradu daní a samosprávných přirážek za několik let a částky náhrad dostupují tisícových i několika tisícových částek, takže se namnoze vymáhaná částka daně pozemkové a přirážek rovná přídělové ceně pozemku.

Odklad v placení náhrad nebyl zaviněn nabyvateli, nýbrž příslušnými úřady, nabyvatelé neměli a nemohli míti vlivu na zkrácení lhůty mezi odevzdáním půdy v jejich majetek a vyměřením náhrad pozemkové daně a přirážek a jsou tedy trestáni nepoměrně vysokým předpisem těchto daní a veřejných dávek za viny cizí.

Třeba uvážiti, že se tu jedná hlavně o chudé zemědělce, kteří z výtěžku svých hospodářství sotva mohou uhraditi nejnutnější běžná vydání. Zvláště nyní, kdy prožíváme jednu z nejhorších krisí zemědělské výroby, těžce se snáší tento postup finančních úřadů.

K okamžité úhradě předepsaných obnosů musí si postižený nabyvatel opatřiti výpůjčku v peněžním ústavu. Před tím se vypůjčil na zaplacení ceny přídělové a nyní své vlastní pozemky má zatížiti půjčkou novou rovnající se výšce půjčky prvé. Placení vysokého úroku pohltí pak pomalu celý výnos hospodářství a nezbude vůbec z čeho uhrazovati ostatní běžná vydání.

Odpomoc dala by se nalézti tím způsobem, že by se nevymáhalo placení celé předepsané částky najednou, nýbrž povolilo by se postiženým nabyvatelům splacení náhrady daní a veřejných dávek v přiměřených lhůtách dle jejich hospodářské nosnosti a výdělečné schopnosti.

S ohledem na uvedené okolnosti táží se podepsaní pana ministra:

Jste, pane ministře, ochoten upraviti placení uvedených náhrad nabyvateli drobných přídělců dle návrhu shora uvedeného a dáti dle toho potřebné pokyny příslušným finančním úřadům?

V Praze, dne 4. prosince 1930.

Knotek, Košek, Šamalík,

Vičánek, Kaňourek, Vaculík, Roudnický, dr. Mičura, Stašek, Světlík, dr. Novák, Myslivec, Rýpar, dr. Daněk, Adámek, Janalík, Bezděk, Stanislav, Navrátil, Sedláček, dr. Dolanský, dr. Nosek, Petr.

 

822/XII.

Interpelace

poslanců dr. Ladislava Daňka, Bezděka, Josefa Šamalíka a druhů

ministru zemědělství

o státním diagnostickém a serotherapeutickém ústavu v Ivanovicích na Hané.

V rozpočtovém výboru byl na ministra zemědělství učiněn dotaz o příčinách nedostatku sera po stránce mnohostní a jakostní, jež vyrábí se ve státním diagnostickém a serotherapeutickém veterinárním ústavě v Ivanovicích na Hané, žádáno za vyšetření této záležitosti ministerstvem zemědělství za dozoru členů rozpočtového výboru. Nutno litovati, že rozpočtový výbor neodhlasoval, aby vyšetřování záhadných poměrů v serologickém ústavě v Ivanovicích na Hané mohli se súčastniti také členové rozpočtového výboru. Byly by zajisté již dnes mnohé záhadné věci, jež dějí se v serologickém ústavě v Ivanovicích již přes rok, snad jasny. Účast členů rozpočtového výboru byla by vyšetřování dala zcela jiný směr, než úředníci zvěrolékařského oddělení v ministerstvu zemědělství, kteří z neznámých důvodů snažili se určité nesprávnosti v serologickém ústavě v Ivanovicích před veřejností, oba před samým panem ministrem zemědělství, zatajovati. A přece dějí se v serologickém ústavu v Ivanovicích na Hané věci, které zasluhují bedlivé pozornosti nejen ministra zemědělství, nýbrž celé sněmovny.

Na základě vlastních informací o poměrech v serologickém ústavě v Ivanovicích na Hané činíme na pana ministra zemědělství tento dotaz:

1.) Proč až dosud nebyla celá záležitost nedostatku sera proti července vyšetřena a protokolárně zjištěna, když zvěrolékařské oddělení ministerstva zemědělství bylo členem serologického ústavu Dr. Jelínkem informováno o tom, co zavinilo nedostatek sera po stránce mnohostní a jakostní?

2.) Proč nebylo vyhověno žádosti Dr. Jelínka o zavedení disciplinárního řízení, když byl tento ředitelem ústavu prof. Drem Mackem veřejně obviněn, že oddělení pro výrobu sera nesprávně vedl?

3.) Proč nebylo dosud zavedeno šetření a pátrání proti neznámému pachateli, který znečišťoval kultury, určené imunisování koní, po vykonané zkoušce čistoty, čímž poškozoval státní majetek, ačkoliv ředitel ústavu Dr. Macek i veterinární oddělení ministerstva zemědělství o tom věděli?

4.) Proč v serologickém ústavu v Ivanovicích na Hané byly až do poslední doby místnosti, kde se uchovávají kultury zhoubných nemocí zvířecích, ba dokonce kultury zvíře i člověka smrtící - ozhřivky - každému přístupny a teprve po zjištění činnosti neznámého pachatele uzamykány, když už jeden člen ústavu, Dr. Pulkrábek za dosud nevysvětlitelných okolností infekce zemřel na ozhřivku.

5.) Proč nebylo v řešení personální otázky hospodářsky tak důležitého a rozsáhlého podniku pamatováno větším počtem systemisovaných míst na to, aby státní správa měla vždy po ruce několik zapracovaných odborníků?

6.) Z jakých důvodů byl zapracovaný člen ústavu Dr. Jelínek odvolán ze sérologického ústavu?

7.) Jest pan ministr ochoten tazatelům co nejrychleji po vyšetření podati zprávy a učiniti veškerá opatření o nápravu?

V Praze, dne 4. prosince 1930.

Dr. Daněk, Bezděk, Šamalík,

Adámek, Kaňourek, Roudnický, Vičánek, Vaculík, dr. Dolanský, dr. Mičura, Stašek, Světlík, dr. Nosek, Rýpar, dr. Novák, Myslivec, Petr, Košek, Navrátil, Sedláček, Knotek, Janalík, Stanislav.

 

822/XIII. (překlad).

Interpelace

poslance dr. E. Schollicha a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o přidělení státních cen německým umělcům a spisovatelům.

Ministr školství a národní osvěty dne 28. října t. r. jako každoročně udělil státní ceny podle návrhů příslušného sboru rozhodčích. Již ve dřívější interpelaci zaujali jsme stanovisko proti německému rozhodčímu sboru, k němu patřili: Bedřich Adler, spisovatel, Hanuš Demetz, divadelní ředitel, dr. Antonín Moucha, archivní rada a dr. Arnošt Rychnovsky redaktor časopisu "Prager Tagblatt."

O osobních vlastnostech jmenovaných nechceme zde dále jednati. Ale dlužno výslovně konstatovati, že někteří z těchto pánů nejsouce Němci nemají přirozené schopnosti mluviti do věcí sudetsko-německého umění nebo dokonce o nich rozhodovati.

Páni Adler a dr. Rychnovsky jsou Židi a proto mají ovšem jiný cit, jiný citový a myšlenkový svět než příslušníci německého národa. Poněvadž však jde o rozdělování státních cen německým umělcům a básníkům, jistě má německý lid právo, aby tyto státní ceny byly rozdíleny podle návrhů naprosto odborných, skutečně německých, ale nikoliv židovských rozhodčích.

Nejširší vrstvy německé musí tedy jmenovanému výboru při jeho rozhodování odepříti úplně důvěru, poněvadž to, že se skládá ze Židů, pochopitelně připouští silné pochybnosti o jeho nestrannosti. Že dne 28. října t. r. byla cena za písemnictví přidělena plnokrevnému Židu Maxu Brodovi, dokazuje, že tato nedůvěra německé veřejnosti v nestrannost této jmenované komise jest veskrze oprávněná a to tím spíše, že se Max Brod nepřiznává k německé, nýbrž výslovně židovské národnosti a že německá státní cena Československa má přece připadnouti příslušníkům německé menšiny.

Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty:

1. Jste ochoten při jmenování a výběru rozhodčího sboru pro udělování státních cen německým umělcům a básníkům přihlížeti nejen ke schopnosti a činnosti rozhodčích soudců v oboru německého písemnictví a umění, nýbrž i jmenoviti jen osoby, které se hlásí k německé národnosti?

2. Jste ochoten odvolati udělení německé státní ceny pro písemnictví Maxu Brodovi, protože není Němec, a poněvadž mu tato cena nepatří, jelikož se hlásí k židovské národnosti?

V Praze dne 20. listopadu 1930.

Dr. Schollich,

dr. Hanreich, Horpynka, Schubert, inž. Jung, Simm, Fritscher, Oehlinger, Greif, Köhler, Matzner, inž. Kallina, dr. Hassold, Knirsch, Kasper, dr. Luschka, Bobek, Kunz, Krebs, Geyer, dr. Keibl, Scharnagl.

 

822/XIV. (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů

vládě,

že některé státní úřady nezachovávají předpisy jazykového zákona.

Dlužno znovu konstatovati, že jednotlivé úřady při styku se soukromými stranami nezachovávají předpisy jazykového zákona. Dnes budiž jen upozorněno, že především úřad pro vyměřování poplatků v Praze stranám, které bydlí v čistě německých okresích, tak na př. v okrese ašském, zasílá platební rozkazy, které jsou vydány jen česky. Podle článku 18 jazykového nařízení jsou přece ústřední úřady v Praze povinny z takových okresů přijímati německá podání a také je německy vyřizovati.

Poněvadž se množí případy, že úřad pro vyměřování poplatků v Praze nezachovává tohoto ustanovení, a tak na př. firmě Josef Adolf Geipel a syn v Plesné u Františkových Lázní zaslal znovu jen český platební rozkaz, datovaný dnem 21. června 1930, táží se podepsaní, je-li vláda ochotna

1. znovu přikázati všem úřadům, že jest především jejich povinností zachovávati předpisy zákonů, a

2. učiniti vše, aby se napříště znemožnily podobné přehmaty?

V Praze dne 17. listopadu 1930.

Inž. Kallina,

dr. Schollich, Horpynka, Szentiványi, Köhler, Dobránsky, Krebs, dr. Szüllö, Nitsch, dr. Keibl, dr. Hanreich, dr. Törköly, Kasper, dr. Jabloniczky, Knirsch, Schubert, Simm, Hokky, Geyer, Fedor, dr. Holota, dr. Hassold, Matzner, inž. Jung.

 

822/XV. (překlad).

Interpelace

poslance inž. R. Junga a druhů

ministrovi školství a národní osvěty,

že školní úřady nedbají jazykového zákona.

Úřední list Československé republiky ze dne 7. října 1930, č. 233, uveřejňuje na stránce 5320 soutěž na místo ředitele na německém dívčím reformním reálném gymnasiu v Opavě. Tato soutěž byla uveřejněna jen česky.

Tuto soutěž rozepsala zemská školní rada v Brně. Toto čistě české rozepsání soutěže na místo na německém ústavu jest hrubým pokleskem proti jazykovému zákonu. Ostatně není to jediný případ toho druhu. Úřady naopak stále více se snaží připraviti německé obyvatelstvo státu o jeho beztoho skrovná jazyková práva. A to ještě ve znamení německo-české spolupráce ve vládě.

Podepsaní táží se tudy pana ministra:

Je-li ochoten dáti ihned vyšetřiti vylíčený případ a provinilého úředníka pohnati k nejpřísnější odpovědnosti?

Je-li dále ochoten uložiti všem podřízeným školním úřadům, aby co nejpřísněji dbaly jazykového zákona?

V Praze dne 20. listopadu 1930.

Inž. Jung,

inž. Kallina, dr. Schollich, dr. Hanreich, Horpynka, Szentiványi, Nitsch, Hokky, Dobránsky, Fedor, dr. Jabloniczky, dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Törköly, dr. Hassold, Matzner, Knirsch, Kasper, Köhler, Schubert, dr. Keibl, Geyer, Simm.

 

822/XVI. (překlad).

Interpelace

poslance L. Schuberta a druhů

ministrovi financí

o vybavení obcí z dluhů a o sestavení statistiky o stavu zadlužení obcí.

Při četných podnětech byla ohlášena akce pro náhradu škod těžce ohroženým obcím. Jde o těžkou, ale i naléhavou otázku, jejíž řešení se neusnadní stálým odkládáním. Nová novela o obecních financích usnadňuje uzavírání nových půjček. Jelikož obce stále ještě nedostaly plné náhrady za příjmy, které jim byly odňaty, a jejich úkoly stoupají dále, bude vzrůstati i jejich zadlužení, poněvadž země nemajíce dostatečných peněz nebudou jim moci poskytovati vydatných podpor.

Pro vládu a zákonodárce považujeme spolehlivou statistiku o stavu zadlužení obcí ke dni 31. prosince 1930 za první předpoklad k účinnému vybavení obcí z dluhů a ke studiu této existenční otázky.

Pouhé číselné zjištění nemůže při významu této otázky postačiti, naopak bude nutno zjistiti:

Výši hypotečních komunálních dluhů a to odděleně obecních podniků, které se o půjčku ucházely, a čisté správy obecní, úrokovou míru půjček a umořování, lhůtu půjčky a poměr zadlužení a služby úrokové a umořovací ke jmění a přirážkové základně.

Tážeme se tedy pana ministra financí:

1. Je-li ochoten přikročiti k vybavení obcí z dluhů?

2. Je-li ochoten dáti vypracovati výše zmíněnou statistiku a předložiti jí sněmovně?

V Praze dne 20. listopadu 1930.

Schubert,

Köhler, inž. Jung, Krebs, Horpynka, dr. Hassold, Szentiványi, Nitsch, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Hokky, dr. Holota, Dobránsky, Fedor, dr. Törköly, inž. Kallina, dr. Hanreich, dr. Keibl, Geyer, Simm, Knirsch, Matzner, dr. Schollich, Kasper.

 

Původní znění ad 822/VI.

Interpelláció

az Összkormányhoz,

a népszámlálással kapcsolatban kiadott titkos instrukció tárgyában, Beadják Dr. Törköly József és társai,

A belügyminisztérium által 1930, október 16.-án a szlovenszkói tartományi elnökséghez küldött, bizalmasbnak minősített titkos instrukció a kővetkező rendelkezéseket tartalmazza:

A népszámláló funkcionáriusok kínevezésénél irányító elvnek apinak kell Inni, hogy államhűségi szempontból teljesen megibizható és csehszlovák nemzeti szempontból is megbízható egyének kapjanak megbízást. - Különösen nagy gond fordítandó azon járásokra, amelyekben kívánatos a csehszlovák elem megerősödése. Ahol kisebbségi nyelvet is beszélnek, ott a biztosok kinevezésénél oly alkalmas csehszlovák nemzeti érzelmüegyénekre fordítandó figyelem, akik a kisebbségi nyelvet bírják. - A járási hivatalok a biztosok lajstromát hivatalos titokként kezelik mindaddig, amíg a tartományi elnök rendelete értelmében a biztosok névsorát az egyes községé elöljáróságokkal közlik.

Általános elvként állapíttatik meg a népszámlálás kontinuitása, vagyis őrködni kell azon, hogy az 1921, évi és a jelenlegi népszámlálás nemzetiségi adatai kőzőit feltűnő eltolódás ne mutatkozzék kozák.

A törvények és kormányrendeletek kijátszását célzó titkos instrukciók azt bizonyitják, hogy az abszolutizmus cselekszik, amely a jogi látszat örve alatt keresztülgázol minden jogon, törvényen és igazságon. Nem respektálja a nemzetközi érdekű kőtelezettségeket, a nemzeti kisebbségek nemzetközi szerződésekkel biztosított jogát, az alkotmány elnemzetlenítési tikalmát, hanem megfojtja a jog uralmát. A titkos instrukciók mindiig az önkényuralom eszközei voltak s ezek ma is.

Ázta tényt, hogy 1930, október 16.-án titkos instrukcióküldött a belügyminisztérium a szlovenskói országos elnöki hivatalnak, be kell ismernie a belügyminiszternek, mert nem teheti ki magát annak, hogy álláspontjának jóhiszeműségét bizonyítékaink nyilvánosságra hozatalával kétségessé tegyük. Ha a titkos instrukció létezése ekként ágazol, akkor Ugyancsak ezen a módon igazoltnak kell hogy vétessék a titkos instrukció tartalmi valódisága is.

A már nyilvánossá vált biztosi és revizori kínevezések, a gondos őrködési kötelezettségtől áthatott udvardi jegyző esete az, hogy Ország alelnök minden tőrvényes ok hiányában nem engedte meg a röpcéduláink kinyomását és terjesztését, mind azt bizonyítják, hogy az elvetett mag jó talajra talált, a jól megszervezett rendőrállam jól müködik.

Alább feltett kérdéseink nyíltan beszélnek. A belügyminiszter ura azokra felelni köteles. Minket a belügyminiszteri álláspont azért érdekel, hogy abból megtudjuk, hogy hogyan kell a nép számlálásnál már a titkos instrukciókban megnyilvánuló jogi erőszak és visszaéléssel szemben a jogos őrvédelmet kifejteni. Ettől a jogos önvédelemtől minket egy Miniszter meg nem foszthat.

Ezek alapján kérdezzük az összkormányt:

1. Miként tartja ezen titkos instrukció idézett pontjait a kormány a belügyminiszternek a költségvetési bizottsági beszédében tett azon igéretével összeegyeztethetőnek, hogy gondoskodik róla, hogy igazságos és tisztességes legyen az 1930. dec. 2. - i. népszámlálás?

2. Miként gondolja a kormány a titkos instrukciót ősszeegyeztethetőnek a 45518/1930-8 szánú belügyminiszteri körrendelet azon intézkedésével, hogy a kinevezendő népszámlálási biztosoknak pártatlanoknak kell lenni, akik nemzeté igazságuk és közéleti intaktságuk kővetkezőében osztatlanul élvezik a lakosság bizalmát? Hiszen a titkos instrukció egyenesen előírja, hogy "csehszlovák nemzeti szempofiból megbízható" egyének, illetve "csehszlovák nemzeti érzelmű" egyének kapjanak népszámlálási biztosi kínevezést? Hát "a csehszlovák nemzeti érzelmű" meghatározás nem azt jelenti-e, hogy a csehszlovák nemzeti államért rajongó és az elnemzetlenítési törekvésben aktíve is résztvenni kívánó? Hát ez nem egyenest kizárja-e a ipátalanságot?

3. Nem gondolja-e a kormány, hogy a titkos instrukció idézett meghatározásai kapcsolatban vannak azzal az eljárással, hogy Szlovenszkóban mindenütt az összeírási ívva való népszámlálást rendelték el és így a népszámlálást a csehszlovák nemzeti érzelmű biztosokra bízták, elárulják azt a titkos intencióját a kormánynak, hogy a nemzeti kisebbségek számát mesterséges machinációkkal a törvény és rendelet szerint tilos, de a kormány titkos hozzájárulásával megrendezet eljárással mindenképpen le akarják a valóaggal ellentétben szállítani?

4. Nem gondolja-e a kormány, hogy a mikor a csehszlovák nemzeti érzetmű, csehszlovák nemzeti szempontból megbízható, de éppen ezért a nemzeti kisebbségek osztatlan bizalmatlanságával dicsekedő népszámlálási bitósok kinevezésére ad a belügy miniszter "titkos" utasítást, s amikor ugyancsak "titkosan" megrendeli, hogy szolgálatkész közegei nagy gondot fordítsanak azon járásokra, amelyeikben kívánatos a csehszlovák elem megerősödése, ezzel a kormányozható népszámlálást honosította meg, amely az elburkolt jogi erőszakkal törterő elnemzetlenitést szolgálja? Hát ez nem étnyomás?

5. Hol, melyikjárásokban és mily szempontból tartja szükségesnek a belűgyminiszter úr a csehszlovák elem megerősödését? És tehet ezért a célért törvénytelen cselekedetekre is burkolt felhívást intézni a népszámlálási biztosokhoz és revizorokhoz? Hát a fogadalom ily nyílt lejáratását szabad-e egy miniszternek elkövetni?

6. Milyen még titkosabb rendeleteket, teleforrni utasításokat adott le a belügyminiszter úr a tekintetben, hogy az objektív statisztikai tudomány által joggal kifogásolható 1921.-es népszámlálás kontinuitása biztosítsa és hogy indokolja a belügyminiszter úr a jogosságát az igazsággal, a törvénnyel és kormányrendelettel és a nemzetközi szerődéssel biztosított kisebbségi jogokat, a szabadságot, a törvény előtti egyenlőséget, és egyenlő bánásmódot sértő azon rendelkezésének, hogy őrködni kell azon, hogy az 1921. évi és a jelenlegi népszámlálás nemzetiségi adatai között fettünő eltolódás ne mutatkozzék? Hátha a csehszlovák lakosoknak az 1921, év statisztikailag megállapított számával szemben nincs természetes szaporodósa, de csökkenése van, akkor is köteles a gondosan őrködő népszámlálási biztosi had legalább annyi csehszlovákot kimutatni, mint amennyit 1921.-ben kimutatott a Dr. Radl cseh egyetemi tanár által is kifogásolt népszámlálás? És kinek a rovására kell, hogy ez a machináció végrehajtassék? Hát ez nem büntetendő cselekmény? Vállalja-e a belügyminiszter úr az idézett titkos rendeletért a politikai és jogi felelősséget?

Prága, 1930. november 29.

Dr. Törköly,

dr. Holota, Stenzl, Eckert, Prause, ing. Jung, Knirsch, Simm, Geyer, Krebs, dr. Schollich, ing. Kallina, dr. Keibl, Horpynka, Dobránsky, Hokky, dr. Jabloniczky, Fedor, dr. Szüllö, Nitsch, Szentiványi.