Kabelisace na Slovensku.

Přednesena žádost o rychlejší uskutečnění výstavby sítě dálkových kabelů na Slovensku.

Jak z tabulky XXII., připojené k rozpočtu Čsl. pošty je patrno, pojala poštovní správa do programu výstavby sítě dálkových kabelů na Slovensku trati přes Trenčín jednak do Bratislavy, jednak až do Košic. Pro postupné uskutečnění těchto dálkových tratí mohou však býti vodítkem pouze poměry provozní v dosavadních vzdušných tratích a pravděpodobný přírůstek provozního ruchu v tam kterém směru v nejbližších letech. Před položením dálkového kabelu telefonního nutno totiž vzhledem k značnému nákladu s tím spojenému vždy bezpečně zjistiti, že ani rozmnožení vzdušných vedení v tam kterém úseku nepostačilo by hovorové intensitě. Předpokládá tudíž položení dálkového kabelu již určitý větší vývoj hospodářských poměrů a vztahů, takže jen za těchto předpokladů může zapojení telefonu na dálkový kabel ubýti ekonomické a vyvolati také další hospodářský ruch. Hospodářským zájmům na Slovensku přišla správa československé pošty dosud vstříc budováním četných nadzemních vedení a zřizováním nových meziměstských telefonních ústředen, které by zaručovaly bezvadný provoz. Z nadzemních vedení uvádím jen ty nejnákladnější: Praha - Olomouc, Žilina, Bratislava - Košice, Bratislava - Trnava, Bratislava - Brno, Bratislava - Píšťany, Bratislava - Trenčín, Bratislava - Nové Zámky, Bratislava - Račistorf, Uherské Hradiště - Trenčín, Nové Zámky - Komárno, Píšťany - Žilina, Žilina - Moravská Ostrava, Báňská Šťávnica - Zvolen, Dolní Strehová - Senné - Horní Tisovník, Bratislava - Zvolen - Košice, Košice - Poprad - Košice - Užhorod, Košice - Čop, Užhorod - Chust atd. Pro přímé spojení Popradu a Ružomberku s Prahou dali jsme do provazu přímé vedení v dálkovém kabelu. Nové meziměstské telefonní ústředny byly zřízeny: v Bratislavě, Nových Zámcích, Zvolenu, Komárně, Žilině, Trnavě, Trenčíně, Prešově, Ružomberoku, Báňské Bystrici, Lučenci a Mukačevě. Poštovní správa hodlá i v příštím roce pokračovati v rámci možnosti restringovaného rozpočtu v dalším zahuštění Slovenské sítě a doufá, že dostavující se vzrůst telefonní korespondence dosáhne v prodlení nejbližších tří let té výše, že poskytne žádoucí a nezbytnou bosi pro rentabilitu zakabelování příslušných telefonních tratí.

Německý rozhlas.

Kritisována nedostatečnost německého rozhlasu a požadována v Ústí nad Labem nebo někde jinde zvláštní vysílací stanice.

Novou rozhlasovou stanici (Ústí n. L., Karlovy Vary) nelze zřizovati pro nedostatek vln našemu státu mezinárodně přidělenných (přidělené nám vlny jsou již vybudovanými stanicemi rozhlasovými obsazeny). Ostatně nově zřizovaná rozhlasová stanice v Liblicích u Českého Brodu bude míti takovou energii (60 a 120 KW), že ji bude lze slyšeti dokonale na všech místech v Čechách. Pokud jde o rozsah německého vysílání v rozhlase třeba uvésti: Až do roku 1926 bylo věnováno německému vysílání v Praze 15 minut denně, k tomu přidáno 5 minut německých zpráv ČTK. Postupem doby byla relace německého vysílání stále rozšiřována, takže nyní připadá na německé vysílání v pražské stanici ve všední den 35 minut, v neděli a ve svátek 45 minut. Z této doby připadá vždy 5 minut na německé zprávy ČTK, ve všední den 30 minut na německý program přednáškový, v neděli a ve svátek 40 minut na německý program hudební a umělecký. Celkem činí doba německého vysílání v Praze týdně 4 hodiny 15 minut. Obdobně vyvíjel se rozsah německého vysílání také v odbočkách R. J. V Brně vyhrazena jest německému vysílání všedního dne relace 30 minutová a 5 minut pro německé zprávy ČTK, v neděli a ve svátek rovněž 35 minut. Týdně jsou německému vysílání v Brně věnovány 4 hodiny. Bratislavská stanice vysílá ve všední dny 15 minut německých zpráv ČTK, což činí týdně 1 hod. 30 min. Moravská Ostrava má německé vysílání zařízeno takto: v neděli a ve svátek soudobým rozhlasem z. Prahy 45 minut, v pondělí vlastní vysílání 15 minut, v úterý soudobým rozhlasem z. Brna 35 minut, ve čtvrtek vlastní vysílání 15 minut, tedy týdně celkem 1 hodina 50 minut. V dřívějších letech byla pro německá vysílání stanovena v Praze a v Brně doba od 17.40 do 18.15 hod., počínaje letošním obdobím byla dána německému vysílání k disposici daleko výhodnější doba od 18.20 do 18.55 hod., všedního dne, v neděli a ve svátek pak od 18 do 18.45 hod. Kromě těchto zvláštních relací německého vysílání, jejichž program navrhuje v Praze odbočka pro německé vysílání, zřízená při německé Uranii, v Brně německá odbočka řízená Drem Fiedlerem, v Moravské Ostravě programové vedení R. J. za spoluúčasti odborných poradců z německých kruhů, zařazují se němečtí účinkující také do hlavních večerních programů ve všech čsl. stanicích. Tak na příklad v říjnu t. r. účinkovalo v pražských večerních pořadech 7 německých solistů, 2 němečtí dirigenti, dále byl zařazen 1 přenos z pražského německého divadla, 1 koncertní přenos z Berlína a 1 z Vídně. Průměrně vysílá se každoročně čtyřikrát z pražského německého divadla, v tamto roce shodou okolností bude vysíláno celkem 5 představení. Více přenosů z německého divadla nemůže R. J. za žádných okolností převzíti, protože je již přenosovými závazky přetížen.

Pobočka poštovní spořitelny na Slovensku.

Opětovně bylo žádáno, aby na Slovensku byla zřízena pobočka poštovní spořitelny.

Proti tomuto požadavku nezaujímá poštovní správa zamítavé stanovisko, ale po zkušenostech získaných s pobočkou v Brně musí hájiti zásadu, že nová pobočka může býti zřízena jen tehdy, jsou-li pro ni dány hospodářské předpoklady, a to nejen v hospodářské potřebě zájemců, nýbrž i v tom, že pobočka bude také hospodářsky soběstačná. Pobočku poštovní spořitelny nelze srovnávati s filiálkami peněžních ústavů na Slovensku zřízených, ježto tyto filiálky mohou svoji osobní a věcnou režii přizpůsobiti rozsahu své činnosti. Obstarávání poštovního řízení šekového potřebuje však ihned na počátku své činnosti určitých nákladných zařízení, jež mohou býti výnosnými jen tehdy, dosáhne-li šeková služba určitého většího rozsahu. To za dnešního stavu není dosud zajištěno. Poštovní spořitelna i za dnešního stavu má své ukládací činnosti na mysli hospodářské zájmy Slovenska. V roce 1928 bylo na příklad v směnečných úvěrech, v lombardu a v bankovních vkladech na Slovensku umístěno 84,000.000,- Kč.

Pobočka poštovní spořitelny v Brně.

Kritisována režie pobočky poštovní spořitelny v Brně.

Režie s malým počtem účastníků jest přirozeně vždy poměrně značně větší, než u ústavu velikého, tedy u pražského hlavního ústavu. Poměry poštovní spořitelny v Anglii, na něž bylo poukazováno, nemohou býti pro nás směrodatné, ježto tam jde o účty úsporné s mnohonásobně menším pohybem, než u nás, kde jde o účty šekové.

Likvidace pohledávek čsl. příslušníků za vídeňskou a budapešťskou poštovní spořitelnou.

Byl projeven zájem o to, kdy bude provedena likvidace pohledávek čsl. příslušníků za vídeňskou a budapešťskou poštovní spořitelnou.

Likvidace pohledávek u vídeňské poštovní spořitelny jest již v konečném stadiu a zbývá pouze, aby vídeňská poštovní spořitelna uznala a přezkoušela zaslané jí sestavy pohledávek a odevzdala zároveň dosud nelikvidované úhrady. Snahu vídeňské poštovní spořitelny provésti konečnou likvidaci této věci s největším urychlením stěžují však práce spojené s přezkoušením elaborátů ostatních smluvních států. Likvidace pohledávek u budapešťské poštovní spořitelny nemohla býti dosud prováděna, ježto republika polská dosud příslušnou úmluvu neratifikovala. Smluvní státy podnikly však příslušné kroky u maďarské a polské vlády, které daly souhlas k tomu, aby úmluvy byly prováděny bez zmíněné ratifikace. Lze tedy i u těchto pohledávek očekávati brzkou jejich výplatu.

Výletní automobilní trati.

Bylo žádáno, aby byly zavedeny výletní automobilní trati.

V místech turisticky značně frekventovaných, - jako v Moravském Krasu, v Karlových Varech, v Krkonoších, v okolí Prahy a jinde - konají se v době sezony zvláštní jízdy k dopravě výletníků. Kromě toho jedná se o zavedení sezonních výletních tratí i v jiných místech s velikou dopravní frekvencí. Dosud nemohl býti tento podnik ve větším rozměru realisován pro nedostatek potřebných vozů. Nyní se v tom směru již situace částečně zlepšila; třeba však uvésti, že nové vozy dlužno především přidělovati na pravidelné trati hlavně tam, kde dosud jezdí staré vozy. Ve věci třeba též připomenouti, že pro výletní automobilní jízdy hodí se nejlépe veliké autokary (jaké mají soukromí podnikatelé na př. Čedok a jiní). Opatření většího počtu těchto vozů bude asi spojeno s velikými investicemi, takže ke konkrétním projektům v tom směru budeme moci přistoupiti, bude-li jejich rentabilita alespoň aproximativně zaručena. V každém případě budou - a to zatím postupně - zvláštní automobilní jízdy v odůvodněných případech zaváděny, byť i jen s vozy, jež jsou k disposici.

Umístění poštovních úřadů na Slovensku.

Přednesena stížnost do nedostatečného umístění poštovních úřadů na Slovensku, zejména do nevyhovujících poštovních budov v Piešťanech, v Žilině - městě a v Prievidzi.

V Piešťanech se dokončuje stavba nové budovy poštovního úřadu, v Žilině se jedná o koupi domu blíže nádraží. V Prievidzi projednává se právě přinájem místností, resp. adaptace nynější poštovní budovy. Věc se zdržela úmrtím vlastníka domu. Na Slovensku byly dosud provedeny tyto stavební akce:

1. nástavba a přístavba budovy poštovního ředitelství v Bratislavě;

2. novostavba budovy vysílací stanice ve Feribech u Bratislavy;

3. vysílací stanice v Hanisce u Košic, jakož i hospodářský úřad v Košicích a

4. budovy pro rozhlasová studia v Bratislavě, kdež je umístěn nový poštovní úřad.

Ve stavbě jsou:

1. budova ředitelství pošt a telegrafů v Košicích,

2. poštovní a telegrafní úřad v Košicích,

3. budova pro Studio v Košicích,

4. budova poštovního a telegrafního úřadu v Nitře,

5. budova poštovního a telegrafního úřadu v Trenčíně,

6. budova poštovního a telegrafního úřadu v Užhorodě.

Z koupených budov byly adaptovány, resp. adaptují se:

poštovní úřad č. 3 v Bratislavě, v Kežmaroku, v Popradě, v Trnavě, v Rožnavě, v Tisovci, Mukačevě a v Berehově.

V umísťování poštovních úřadů na Slovensku sjednává se tudíž stále náprava.

Kolaudace budov pro rozhlas v Bratislavě.

Bylo poukazováno na průtah v kolaudaci budov pro rozhlas v Bratislavě, který oddaluje výplatu účtů živnostníků.

Vytýkaný průtah v kolaudaci budov pro rozhlas v Bratislavě je právě důsledkem překotné činnosti, kterou musí poštovní správa vyvíjeti v oboru pozemních staveb. Zmíněná kolaudace bude uspíšeně provedena.

Budování vlastních poštovních budov; umístění poštovních úřadů vůbec.

Bylo doporučeno budování vlastních budov poštovních a lepší umístění poštovních úřadů vůbec.

Poštovní správa věnuje této věci, zejména v posledních letech, zvýšenou pozornost a vynakládá na tento účel částky rok od roku stoupající. Tak na příklad v roce 1928 bylo vydáno na nemovitosti 31,5 milionů Kč, v roce 1929 49,5 milionů Kč, na rok 1930 je preliminováno okrouhle 56 milionů Kč a na rok 1931 57 milionů Kč. Pokud se jedná o lepší umístění poštovních úřadů nájmem, zjednává se už tu v rámci dané možnosti postupně náprava.

Reklama na poštovních předmětech.

Učiněn návrh, aby byla zorganisována a prováděna reklama na poštovních předmětech.

Otázkou provádění reklamy na poštovních předmětech začala se poštovní správa zabývati již v letech 1919 a 1920. K účelům reklamy zamýšlela poštovní správa původně propůjčiti stěny a okna úředních místností, nábytek, poštovní schránky, poštovní vozidla, telefonní cely, telegrafní tyče, razítka; dále publikace, jež sama vydává, jako telefonní seznam, jízdní řád a j. p. a tiskopisy poštovní, telegrafní a šekové služby, pokud přicházejí do rukou stran. Vyvěšování některých reklam v úředních místnostech a na poštovních předmětech, vyvolalo nepříznivou kritiku veřejnosti, která poukazovala na to, že pošta, ač je podnikem, přece je charakteru všeobecně prospěšného, takže provádění reklamy toho druhu se nesrovnává s jejím posláním. Pro tuto odmítavou kritiku a pak také z důvodů provozních (jelikož v těsných místnostech poštovních úřadů bylo vyvěšování reklam na újmu úředních vyhlášek poštovních), bylo od této reklamy upuštěno, a to tím spíše, že i finanční efekt této reklamy nebyl valný. Neklamu na poštovních schránkách a poštovních vozech nelze prováděti z důvodů právních (schránky jsou umístěny na cizích domech), hospodářských (drahý nátěr příliš trpí) i provozních (schránka musí býti výrazná, nápadná a viditelná). Na telegrafních sloupech nelze pak provozovati reklamu, jelikož by ztěžovala práci při odstraňování poruch na vedení a zvyšovala by možnost úrazu poštovních zaměstnanců, pověřených udržováním tratě, nehledě k tomu, že by upevňování tabulek šrouby, hřeby a pod. působilo zhoubně na dřevo tím, že by umožňovalo vnikání hnilobných bakterií.

V místních a denních razítkách nelze reklamu provozovati, protože by tím pozbývalo razítko úředního rázu; mimo to reklama by byla na újmu zřetelnosti legendy a ztěžovala by zjišťování podávacího úřadu u nedoručitelných zásilek a dne podání. Propagace v razítkovém stroji povoluje se pouze podnikům celostátního významu, všeobecně důležitým nebo dobročinným. Veliký zájem, který projevily soukromé podniky při zavádění reklamy na poštovních tiskopisech, zejména na telegrafních blanketech, záhy upadl a tak tento druh reklamy dnes zcela zanikl, ač poštovní správa dovoluje svým zaměstnancům akvisici insertů a zaručuje jim ve smlouvě sjednané se soukromým reklamním podnikem jako akvisitirem přiměřenou odměnu. Reklamu provádí poštovní správa nyní jen ve svých publikacích ve formě insertů, v orážecích strojích a vyvěšováním reklamních plakátů v poštovních autobusech. Příčinu poklesu zájmu o reklamu na poštovních předmětech dlužno hledati v rozšíření jiných účinnějších způsobů reklamy, jako je reklama světelná, zvuková, pohyblivá a jiná.

Provise z prodeje poštovních známek.

Bylo upozorněno, že prodavači známek žádají zvýšení provise na 3%.

Dlužno podotknouti, že valorisací poštovních poplatků zvýšil se již sám sebou podíl prodavačů známek na celkové tržbě.

Ponechání služebního platu poštovním pomocníkům po dobu cvičení ve zbrani.

Vyslovena přímluva, aby při novelisaci vládního nařízení o úpravě služebních poměrů poštovních pomocníků a poslů (vl. nař. č. 17 z roku 1927 Sb. z. a n.) byl poštovním pomocníkům a poslům po dobu vojenského cvičení ponechán (přiznán) služební plat, jenž jim nyní nepřísluší, a aby do té doby byla jim po dobu cvičení ve zbrani poskytována za okolností ohledu hodných přiměřená peněžitá výpomoc.

Poštovní správa vezme námět v úvahu.

Překládání německých úředníků.

Bylo poukázáno na to, že němečtí poštovní úředníci jsou prý často přidělováni do českého území za tím účelem, aby se naučili českému jazyku a stěžováno si, že tito nejsou pak již zpět překládáni.

Pokud státní poštovní a telegrafní správa své zaměstnance německé národnosti do ryze českého území z moci úřední vůbec překládala, činila tak jen proto, aby se mohli naučiti státnímu jazyku. Tedy v jejich vlastním zájmu. Podle možnosti dávala jim dokonce na vůli, kam chtějí býti přeloženi. Jakmile pak prokázali, že státní jazyk již náležitě ovládají, byli - jestliže se toho domáhali - z valné části zase přeloženi zpět k poštovním úřadům, u nichž před tím konali službu. Poštovní správa hledí vyhověti žádostem o přeložení těchto zaměstnanců, kteří dosud zpět přeloženi nebyli, a nečiní jejich návratu žádných překážek, dovolují-li to ovšem služební zájmy, zejména systemisovaný stav personálu, u toho či onoho poštovního úřadu, k němuž se dotyčný zaměstnanec chce vrátiti.

Převod premiových reserv.

Žádáno, aby byla vyřešena otázka převodu premiových reserv a urychleno vydání příslušného vládního nařízení.

Premiové reservy podle pensijního zákona č. 89;20 Sb. z. a n. se převádějí. Pro převod premiových reserv podle zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. a podle zákona o sociálním pojištění je nutno vyčkati jednak vydání tabulek, nutných pro jejich výpočet, jednak příslušných pokynů ministerstva sociální péče. S těmito otázkami souvisí též otázka hodnocení premiových reserv. Jakmile bude otázka tato v příslušných resortech, kde se na ní pracuje (hlavně ministerstvo financí) vyřešena, přikročí ministerstvo pošt a telegrafů k bezodkladnému projednávání jednotlivých případů.

Invalidní a starobní zaopatření poštovních zaměstnanců.

Učiněn byl také dotaz ve věci zhodnocení doby ztrávené v Provisním fondu poštovního a telegrafního ústavu členům Fondu pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců.

Otázka zhodnocení doby pro výměru zaopatřovacích požitků členům Fondu pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců, kteří před 1. červencem 1926 byli účastníky Provisního fondu poštovního a telegrafního ústavu, bude s urychlením vyřešena v prováděcích předpisech ke stanovám Invalidního a starobního fondu po předchozím souhlasu zúčastněných ministerstev.

Decentralisace Fondu pro invalidní a starobní pojištění.

Bylo žádáno, aby byla provedena decentralisace Fondu pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců.

Na přenesení agendy Fondu pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců na podřízená ředitelství pošt a telegrafů se s urychlením pracuje. Před provedením decentralisace nutno však ještě vyřešiti otázku zaopatření poštovních poslů. Na naléhání poštovních poslů uvažuje se totiž o vynětí jich z invalidního a starobního fondu a eventuelního převedení do Provisního fondu poštovního a telegrafního ústavu. Po provedení všech těchto prací bude bezodkladně k decentralisaci agendy Invalidního a starobního fondu přikročeno.

Ostatní námitky, přání a dotazy.

Pokud jde o ostatní přednesené námitky, přání a dotazy, slíbil ministr, že bude o nich uvažovati, eventuelně učiní je předmětem šetření a podle okolností odpoví na ně písemně jednotlivým členům výboru. V témž smyslu vyjádřil se o námětech, týkajících se poštovní správy, jež byly předneseny při projednávání rozpočtů ministerstva veřejných prací.

Exposé ministra.

Nato ve vlastním exposé zmínil se ministr o některých zajímavých akcích a zjevech v jednotlivých provozních odvětvích poštovního podniku:

Poštovní provoz. Zlepšování provozních zařízení.

Poštovní správa se snaží ustavičně zdokonalovati svá provozní zařízení a veškerou dopravu tak, aby všestranně vyhovovala stále vzrůstajícím požadavkům hospodářského života.

Nové poštovní úřady a poštovny.

V roce 1930 bylo až dosud otevřeno, pokud se týče povoleno zříditi 14 nových úřadů. Jeden úřad byl v důsledku nepatrného poštovního ruchu zrušen, takže počet 3.716 poštovních úřadů z konce roku 1929 vzrostl až dosud o 13 na 3.729 úřadů. Dále byly povoleny 4 nové poštovny, zrušeno jich 7, takže nyní je 844 poštoven.

Rozvoj ostatních zařízení dopravních.

Podrobná statistická data, uvedená ve všeobecných poznámkách k návrhu rozpočtu Čsl. pošty, potvrzují ustavičný rozvoj veškerých ostatních zařízení, sloužících dopravě poštovních zásilek na železnicích, silnicích a ve vzduchu. Poštovní správa neustává věnovati všemožnou péči všestrannému zlepšování poštovní dopravy vůbec, zejména také na Slovensku a Podkarpatské Rusi, ať již zřizováním nových železničních poštovních kursů, nebo účelnou úpravou služby vlakových pošt, anebo soustavnou automobilisací silničních poštovních kursů, zlepšováním leteckých řádů na mezinárodních leteckých tratích, rozšiřováním dopravy leteckých zásilek na další státy a zlepšováním i rozšiřováním vzájemných styků s cizinou ve všech odvětvích mezinárodní poštovní služby vůbec.

Telegrafní provoz. Zlevnění telegrafu.

Telegrafní službě vznikl beze sporu silný konkurent v telefonu, jehož síť jest stále rozšiřována a zdokonalována. Aby při této konkurenci telegraf obstál s úspěchem, bylo a je třeba hledati nové cesty k jeho zlidovění, získati telegrafu nová pole činnosti a nové kruhy zákazníků. Velmi účinným prostředkem k uskutečnění této snahy ukázalo se - kromě zlepšování provozu - zavádění rozličných druhů telegramů za zlevněnou sazbu v domácím i mezinárodním styku a jejich propagace. Tak na příklad velmi levným druhem telegramů jsou telegramy listovní. Tyto telegramy dopravují se telegraficky na místo určení v době slabého telegrafního ruchu, doručují se však jako obyčejná psaní při normální doručovací pochůzce. Poplatek za slovo činí tu jen 10 haléřů, nejmenší poplatek 4,- Kč. Při tuzemské dopravě jsou tudíž proti obyčejným telegramům levnější o 75%; při dopravě mezinárodní levnější průměrně o 50% - zavedeny byly již ve styku se 14 státy evropskými. Neméně levnými, ba dokonce ještě výhodnějšími jsou telegramy blahopřejné a soustrastné, které lze podávati v domácím styku v kterékoliv roční době a u nichž činí slovné 10 h a nejmenší poplatek jen 2,- Kč. V zahraničním styku lze podávati blahopřejné telegramy jen při velkých výročních svátcích a v době novoroční.

V dopravě se zeměmi zaoceánskými vyjednala a zavedla telegrafní správa postupně telegramy nespěšné, zlevněné proti obyčejným telegramům o 50%, zámořské telegramy listovní, zlevněné průměrně o 66%, a tzv. telegramy z konce týdne, zlevněné zhruba o celých 75%.

Statistická čísla ukazují, jak roste obliba těchto rozličných druhů zlevněných telegramů. Podle úřední statistiky za rok 1928 na příklad bylo v tomto roce podáno u nás okrouhle 171.000 listovních telegramů, v roce 1929 již okrouhle 300.000, tedy skoro jednou tolik. V I. polovině roku 1929 bylo u nás podáno do zámořských států, zejména do Ameriky, celkem 1.947 telegramů z konce týdne a zámořských listovních telegramů; v tomtéž období roku letošního 15.171, tedy téměř 8 krát tolik.

Podávání telegramů v rychlících.

Od nového roku zavádí telegrafní správa v dohodě s ministerstvem železnic podávání a doručování soukromých telegramů v rychlících za příplatek 2,- Kč.

Potrubní pošta.

Prvého října 1930 byl ve Velké Praze zahájen provoz nové potrubní pošty nejmodernější soustavy, zatím ovšem jen pokusně, v omezeném měřítku a toliko ve styku mezi telegrafní, ústřední stanicí v Jindřišské ulici a dvanácti pražskými poštovními a telegrafními úřady. Tento provoz rozšíří se ještě letos i na přihlášené účastníky soukromé a v prvé polovině roku příštího téměř na všechny velké pražské dodávací poštovní a telegrafní úřady. Toto zmodernisování a rozšíření pražské potrubní pošty urychlí podstatně doručování telegramů ve Velké Praze a zjednoduší tuto službu, poněvadž v celém obvodu hlavního města dostanou se došlé telegramy do rukou adresátů přesně tak, jak byly přijaty na telegrafních přístrojích v telegrafní ústřední stanici v Jindřišské ulici, aniž by byly - jako se dělo dosud - přetelegrafovány, na příklad do Libně, do Vršovic, do Nuslí, do Dejvic, Žižkova, Karlína nebo Holešovic.

Radiotelegrafní provoz. Přímý radiotelegrafní styk s Amerikou.

V obora radiotelegrafie učiní čsl. telegrafní správa v nejbližší době velký pokrok; zahájí totiž přímý radiotelegrafní styk s Amerikou, po případě i s jinými zaoceánskými státy pomocí nově zřízené krátkovlnné vysílací stanice v Poděbradech a nového krátkovlnného přijímacího zařízení, postaveného v přijímací stanici radiotelegrafní na Bílé Hoře. Oba krátkovlnné vysílače, které byly instalovány v Poděbradech, obstarávají již za účelem zacvičení personálu pravidelný provoz prozatím ve styku s Amsterodamem a Londýnem. Ve styku s Amerikou koná se ještě provoz pokusný, doufám však, že v krátké již době dojde k zahájení pravidelného provozu.

Radiotelegrafická služba letecká, zejména služba radiogoniometrická.

Služba radioelektrická nabývá stále větší důležitosti pro bezpečnost a pravidelnost obchodního letectví. Pomocnou radioelektrickou službu leteckou vykonává u nás svým technickým zařízením a svým personálem poštovní a telegrafní správa, která pro radiotelegrafní zprostředkování zpráv meteorologických, dopravních a styku letadel s pevnou zemí za účelem radiogoniometrických měření dala již této službě k disposici své vysílací a přijímací radiové stanice v Karlových Varech, v Praze, v Brně, v Bratislavě, v Košicích a Užhorodě. Zaměřovací službou radiogoniometrickou budou letadlům, ztrativším orientaci, poskytovány rychlé a přesné údaje o jejich poloze a správném směru. Mezi ministerstvem pošt a ministerstvem veřejných prací jsou v proudu jednání o dalším rozšíření a zdokonalení všech technických zařízení pro pomocnou radioelektrickou službu leteckou a řeší se otázka úhrady. Má býti vybudováno několik nových vysílacích pozemních stanic radioelektrických s příslušnými přijímači, a s největším urychlením mají býti změněny nynější pokusy se zaměřovací službou goniometrickou v pravidelnou službu, vyzbrojenou všemi potřebnými přístroji.

Zařízení časové služby.

Počátkem roku 1931 bude zařízena hlavní časová ústředna na hlavní poště v Jindřišské ulici. Tato ústředna bude obstarávati automatické vysílání proudových impulsů časových do časové sítě, která se buduje současně s vedením potrubní pošty. Na síť budou zapojeny a časově synchronně řízeny hodiny poštovních úřadů a orážecí stroje. Zamýšlí se připojiti na tuto síť také veškeré veřejné hodiny uliční města Prahy (příslušná smlouva jest již připravena) a taktéž hodinová zařízení soukromá.

Radiofonní provoz. Zesílení rozhlasového vysílače v Brně. Výstavba ústřední budovy Čsl. rozhlasu v Praze. Stavba velké vysílací stanice u Českého Brodu.

Československý rozhlas stojí před třemi velkými událostmi: Dokončuje se výstavba silného rozhlasového vysilače v Brně o energii 36 KW (místo dosavadních 24 KW), jenž započne na zkoušku vysílati kolem Nového roku. Mimo to dokončuje se výstavba ústřední budovy Čsl. rozhlasu v Praze na Král. Vinohradech, a posléze blížíme se konečné etapě výstavby mohutného rozhlasového vysilače celostátního významu u Českého Brodu.

Pro tento vysilač objednalo ministerstvo pošt rozhlasovou stanici o anténní energii nemodulované nosné vlny 60 až 120 KW. Na umístění vysílače o tak velké energii měly vliv nejrůznější okolnosti. Především bylo nutno dbáti, aby síla příjmu, tj. intensita elektromagnetického pole v Praze zůstala přibližně stejná jako nyní. Majitelům krystalů byl by vítán silnější příjem; méně vhod přišel by majitelům lampových přijímačů, protože pro příjem vzdálených stanic potřebovali by ještě selektivnějších přijímačů, nežli nyní při vysílání strašnickou stanicí. V opačném případě, kdyby příjem v Praze byl zeslaben, setkalo by se to jistě s protesty posluchačů na krystal, kteří si zvykli na silný příjem i při užívání nedokonalých antén, ač na druhé straně posluchači, přijímající na lampové stanice, by jistě zeslabení příjmu uvítali. Předpoklad, aby síla příjmu v Praze zůstala přibližně stejně veliká jako je nyní, vedl k tomu, aby vysílač byl od Prahy vzdálen asi 30 km, a to směrem východním s ohledem na geografickou rozlohu našeho státu, aby vysílač obsáhl co možno největší část republiky. Volba padla na Liblice u Českého Brodu, protože tam lze ze sítě Elektrárenského svazu středolabských okresů získati spolehlivou napájecí energii. S Prahou, odkud bude vysílač modulován a odkud se bude díti vysílání programů, spojí se vysilač pro začátek telefonním vedením vzdušným, pokud nebude provedeno spojení rozhlasovým kabelem zároveň s kladením dálkového telefonního kabelu Praha - Pardubice - Olomouc. Stavba nové budovy pro celostátní vysílač v Liblicích se dokončuje, a bude tudíž možno zahájiti letos montáž tohoto vysilače. Doufám, že pokusné vysílání z této stanice budeme moci zahájiti na jaře příštího roku.

Dokončením prací v Brně a v Liblicích bude po technické stránce československý rozhlas dobudován a bude poskytnuta co největší možnost poslouchati rozhlas nejlevnějšími přijímacími přístroji. Toto technické zdokonalení našeho rozhlasu ve spojení se zvýšenou atrakčností jeho programů a jejich zlidověním přispěje jistě podstatně k rozšíření rozhlasu v nejširších vrstvách obyvatelstva naši republiky, jak to odpovídá kulturnímu a státně-:politickému významu rozhlasu.

Telefonní provoz.

Trvalý vzrůst telefonního provozu projevuje se i letos, a to jalo v tuzemském, tak i v mezinárodním telefonním styku, třebas není vzestupná tendence tak příznivou jako v letech předešlých. V roce 1928 bylo totiž za prvních 7 měsíců absolvováno v tuzemském styku 6,831.129 meziměstských hovorů, v roce 1929 v témž období 7,669.251 hovorů, tudíž o 12,2% více, a v roce 1930 v témž období 8,035.084 hovorů, tudíž jen o 4,8% více nežli v roce předcházejícím. Ve styku s cizinou bylo v témž období absolvováno v roce 1928 - 3,743.727 hovorových minut, v roce 1929 - 4,289.923 hovorových minut, tudíž o 14,6% více a v roce 1930 - 4,557.360 hovorových minut, tudíž jen o 6,2% více nežli v roce předcházejícím.

Telefonní ústředny. Telefonní hovorny. Telefonní automaty. Telefonní stanice.

Počet telefonních ústředen vzrostl v I. pololetí roku 1930 proti stavu, udanému ve všeobecných poznámkách k rozpočtu, o dalších 70, tedy na 2339 ústředen, z nichž bylo 656 vedlejších. Veřejných telefonních hovoren zřízeno v témž pololetí 1927, takže 1. července 1930 jich bylo celkem 2664. Veřejných telefonních automatů zřízeno do 1. července 1930 celkem 383. Účastnických i služebních telefonních stanic bylo koncem června 1930 v provozu celkem 144.412, tedy u srovnání s počtem koncem roku 1929 více o 5005.

Zlepšení telefonního styku s cizinou.

Pokud jde o poměr pilných i bleskových hovorů k obyčejným, setkáváme se tu - stejné jako v interním styku - se stálým poklesem počtu hovorů pilných a bleskových. Tak činila kvota těchto hovorů v mezinárodním telefonním styku za prvních 5 měsíců roku 1928 asi 9¹/₄%, za tutéž dobu v roce 1929 asi 6% a v roce 1930 již méně než 4% celkového počtu hovorů. Tento úkaz vysvětluje se stálým zlepšováním státní sítě meziměstské, zejména spojů mezinárodních, takže potřeba přihlašovati hovory pilné nebo bleskové není již tak naléhavá jako dříve.

Pokud jde o styk mezinárodní, upozorňuji zejména na rozmnožení přímých telefonních vedení v relacích Praha - Berlín, Praha - Hamburk a Praha - Curych. Rovněž pro relaci Praha - Paříž bylo již sjednáno se zúčastněnými správami zlepšení provozních podmínek zřízením druhého přímého vedení Praha - Paříž, s nímž možno počítati v nejbližší době. K řadě států, s nimiž má Československo neobmezený telefonní styk, přistoupilo od 1. září t. r. Polsko, s nímž bylo sjednáno též zlepšení telefonního styku mezi Slovenskem a Haličí zřízením přímého vedení Poprad - Zakopané. Telefonní styk Československa s Amerikou byl rozšířen na 155 telefonních úřadů v Argentině, Chile a Uruguay a nově upraven, při čemž provedeno snížení poplatku ve styku s Amerikou.

Dálková kabelová síť.

Čsl. dálková kabelová síť bude za nedlouho bohatší o novou důležitou tref Praha-Liberec, spojující severní průmyslové kraje Čech s Prahou a tím i s evropskou kabelovou sítí. Kabel Praha - Liberec jest již položen a provádíme na něm nyní montáž Pupinových cívek, takže pravděpodobně hned na počátku roku 1931 budou v něm uvedeny do chodu první nezesilované okruhy. V polovici října 1930 začali jsme klásti dálkový kabel z Moravské Ostravy do zesilovací stanice v Hati na Hlučínsku; na jaře 1931 bude dokončen zbývající úsek k německé hranici a bude možno provésti jeho spojení s kabelem, který německá správa položí na svém území. Jelikož s montáží příslušné zesilovací stanice v Hati bude započato ještě letos, bude lze toto třetí kabelové spojení s Německem - dovršující tisící kilometr čsl. kabelové sítě odevzdati veřejnosti as v polovici příštího roku.

Další aktualitou v odvětví dálkových kabelů jsou první pokusy o infrafrekvenční telegrafní provoz v telefonních kabelových žilách na tratích Brno - Plzeň a Praha - Brno. V dohodě se správou německé říšské pošty zamýšlíme v příštím roce přeložiti do telefonních kabelů i některé dlouhé mezinárodní telegrafní relace ve směru na Drážďany.

Přeměna manuelního provozu telefonních ústředen na systém automatický.

Telefonní správa připravuje a provádí dílčí projekty automatisace telefonního provozu s náležitým zřením na připravovaný generální projekt tak, aby realisovaná část projektu přesně se včlenila do projektu celkového, při čemž se zároveň sleduje též stránka hospodářská, aby totiž vybudovaná část projektu pokud možno zaručovala určitou výnosnost i s hlediska zásad obchodního hospodaření.

Investiční činnost telefonní správy v tomto směru byla již podrobně vylíčena ve všeobecných poznámkách k rozpočtu na rok 1931. Jen letmo uvádím, že v roce 1930 zahájily činnost tyto nové automatické ústředny: v inženýrském domě v Praze pro 10.000 účastníků, v Luhačovicích, v Mariánských Lázních, v Třešti u Jihlavy, v obvodu Velké Prahy pak ještě nové uzlové automatické ústředny v Bráníku a v Radotíně, jakož i podústředna v Modřanech. Ve stavbě jsou ještě pražská hlavní automatická ústředna na Letné pro 6000 přípojek, automatická ústředna ve Vršovicích pro 4000 přípojek. Mimo Prahu pracuje se na automatisaci ústředen v Sušici, v Žernosekách u Litoměřic, v Trnovanech u Teplic - Šanova, v Náchodě, v Košicích, v Ústí nad Labem, v Aši, Jablonci nad Nisou a ve Velkém Šanoně.

Zlevnění telefonního provozu.

Byla-li telefonní správa vzhledem k mimořádným investičním nákladům, spojeným s automatisací místních telefonních sítí, nucena důsledně uplatniti zásadu vybírání automatisačního příspěvku také pokud jde o účastníky místní sítě pražské, neuzavírá se nikterak zlevnění poplatků všude tam, kde je to možno i s hlediska kalkulace podle zásad obchodního hospodaření.

Tak na příklad učinila letošního roku telefonní správa celou řadu opatření, jimiž se telefonním interesentům podstatně zlevňuje používání telefonních zařízení.

Zlevnění telefonních tarifů.

Počínajíc 16. březnem 1930 byly zrušeny zvýšené (dvojnásobné) sazby pro tuzemskou telegrafní a telefonní korespondenci zprostředkovanou o nedělích a stanoveny pro tuto korespondenci normální poplatky jako ve všední dny.

V meziměstském styku ubyl snížen poplatek za telefonní ho vory v relacích do 15 km ze 3 Kč na 2 Kč s platností od 1. července 1930. Tímto tarifním opatřením se ulehčuje styk venkovských obcí se sídly okresních úřadů.

Výkup z 10tileté garancie minimálního výnosu telefon. úřadů.

Při zřizování hlavních telefonních ústředen jakož i samostatných veřejných hovoren mohou se nyní interesenti vykoupiti z tíživé podmínky 10tileté garancie minimálního hrubého výnosu tím, že zapraví místo 30%ního stavebního příspěvku 50%ní příspěvek k úhradě výloh spojených se stavbou potřebného telefonního vedení.

Zlevnění přípojného za soukromé vedlejší stanice v automatisovaných sítích.

Poplatek za soukromé telefonní vedlejší stanice (přípojné), které jsou oprávněny korespondovati se státní sítí telefonní, se snižuje od 1. ledna 1931 ve všech sítích, v nichž jest již zaveden tarif pro automatické ústředny, s 80% na 50% sazby předplatného stanoveného pro státní vedlejší telefonní stanice. Dosud platila sazba 50% pouze v Praze.

Zlevnění meziměstských telefonních hovorů.

Meziměstské telefonní hovory, konané v době slabé dopravy tj. od 19 - 8 h, budou zlevněny o 40% normální sazby.

Zapůjčování pobočních přístrojů do účastnických stanic telefonní správou.

Připravuje se ustanovení o zapůjčování pobočních přístrojů (přepojovačů a meziřadičů) do účastnických stanic s nejvýše 5 pobočkami státní správou telefonní, za běžný pololetní poplatek, takže žadatelé o pobočky, jež mají býti zřízeny v témže domě, jako je stanice hlavní, nebudou museti si kupovati tyto často drahé poboční přístroje, ježto jim je za přiměřený, mírný poplatek zapůjčí telefonní správa.