Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Výdaje kap. 14. pro rok 1931 činí 800,200.000 Kč, tedy o 77,000.000 Kč více než v rozpočtu na rok 1930. Z preliminovarých výdajů připadá na výdaje řádné 262,631.200 Kč a na výdaje mimořádné 537,568.800 Kč, na výdaje osobní 96,399.400 Kč a na výdaje věcné 703,800.600 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na r. 1930 zvýšení o 5,130.000 Kč, výdaje mimořádné pak zvýšení o 71,870.000 Kč. Osobní výdaje poklesly o 383.500 Kč, kdežto výdaje věcné stouply o 77,383.500 Kč.

Celkové zvýšení výdajů věcných má svůj důvod hlavně v stoupnutí potřeby na letectví, ve zvýšení úvěrů silničních, v stoupnutí výdajů na správu státních budov, nejvíce však v tom, že investiční úvěry na stavby budov a koupě realit stouply o celých 50,000.000 Kč. Snížení celkových výdajů osobních souvisí s rozdělením kompetence ve věcech vodohospodářských mezi ministerstvy veřejných prací a zemědělství a se snížením položek na odměny a výpomoci v důsledku zákona o vánočním příspěvku.

Příjmy kap. 14. činí celkem 123,037.700 Kč, tedy o 5,856.750 Kč více než v rozpočtu na rok 1930. Vzestup příjmů vysvětluje se hlavně zvýšenými příjmy cejchovní služby, elektrisace státu a správy státních budov.

Program činnosti ministerstva.

Ministr veřejných prací ve svém exposé rozvinul program nejdůležitějších oborů svého resortu, poukázav zejména, pokud jde o administrativu, na nejvýznamnější akce v oboru staveb pozemních, vodohospodářských, plavebnictví, elektrisace státu, silnic a mostů, letectví a báňské administrativy, jakož i na připravované práce legislativní.

V oboru staveb pozemních věnuje se v první řadě pozornost výstavbě budov pro úřady ústřední a v oboru školském vybudování vysokých škol, při čemž ovšem i v ostatních oborech snaží se ministerstvo veřejných prací postupně vyhověti všem naléhavým potřebám, pokud stačí preliminované úvěry.

Pokud se týká staveb vodohospodářských, počítá již program stavební s tím, že v nejbližší době bude uzákoněn tzv. vodocestný fond (fond pro splavnění řek, vybudováni přístavů, údolních přehrad a využitkování vodních sil), který by prostředky k hrazení svých potřeb opatřil si částečně cestou úvěrovou, takže by tím zajištěna byla celková roční dotace okrouhle 200,000.000 Kč, tj. téměř dvojnásobek dotace dnešní. Úvěrů v rozpočtu zařazených, pokud týkají se staveb, pro něž tento fond bude určen, použije se pak - po srážce částky rovnající se příslušným příjmům, jež by z všeobecných příjmů státních staly se příjmy fondovními - jako příspěvku státního jmenovanému fondu. Úvěry do rozpočtu zařazené byly již přizpůsobeny této konstrukci a byly upraveny i co do výše jen za pevného předpokladu, že k uzákonění fondu dojde. Do popředí zájmu dostala se otázka vybudování přehrad na střední Vltavě, kteráž přiblížila se konečnému vyřešení.

V plavebnictví jest předním úkolem další vybudování čsl. přístavů na říčních tratích mezinárodního charakteru, jakož i námořního pásma v Hamburku, převzatého podle mírové smlouvy Versailleské. Ministerstvo veřejných prací pečuje též o stavbu rychlých a hospodárných nákladních lodí a dosáhlo v tom směru pozoruhodných výsledků.

V oboru elektrisace stará se resort veřejných prací o další rozvoj všeužitečných elektráren, k čemuž přispěje nejen další kapitálová účast státu, nýbrž i zákon ze dne 22. března 1929, č. 44 Sb. z. n., o elektrisačním fondu, jenž umožňuje elektrickým podnikům opatření peněžních prostředků úvěrem. Velikou akci rozvinuje ministerstvo veřejných prací také na základě zákona o podpoře elektrisace venkova.

V oboru silnic a mostů rozvíjí se stále větší činnost, kterou umožňuje silniční fond, jehož příjmy stále stoupají. Provádějíc program soustavného zlepšení státních silnic, jehož náklady hradí se z peněz, jež opatřuje silniční fond zápůjčkami, přikročilo ministerstvo veřejných prací po ukončení nejdůležitějších akcí místního rázu k souvislé úpravě delších úseků silničních, jež mají důležitý význam pro vnitrostátní a mezinárodní dopravu. Také na zlepšování nestátních silnic udělují se ze silničního fondu vydatné subvence. Aby důležitá akce zlepšení silnic mohla býti urychlena a ještě s větší intensitou prováděna, je nutno v době nejbližší přikročiti k novelisaci zákona o silničním fondu.

Pokud se týká letectví, poukázal ministr veřejných prací v prvé řadě na další rozvoj vnitrostátních i mezinárodních leteckých spojů a na program výstavby nových letišť, při čemž zdůraznil zejména nutnost, aby co nejdříve bylo vybudováno nové civilní letiště v Praze. Také zmínil se o tom, že připravuje se noční letecký provoz na některých tratích a že bude nutno řešiti otázku zřízení radiogoniometrických stanic.

Pokud jde o báňskou administrativu, podal ministr veřejných prací obraz uhelného hospodářství a poukázal také na intensivní činnost báňských úřadů v oboru báňské inspekce. Uhelné radě dostalo se v rozpočtu na rok 1931 zvýšeného přídělu. Naléhavou otázkou jest sanace bratrských pokladen, o jejíž rychlé a spravedlivé rozřešení se ministerstvo veřejných prací snaží.

Z připravovaných legislativních prací poukázal ministr na osnovu nového stavebního řádu, nového zákona silničního a řádu silniční a cestní policie, na projednávanou novelisaci zákona pro státní regulační komisi pro Prahu a okolí, zmíniv se i o osnově rámcového zákona zmocňovacího stran zřízení státních regulačních komisí v jiných městech, poukázal dále na připravovaný návrh zákona o jízdě motorovými vozidly a na chystané prováděcí nařízení k leteckému zákonu a k zákonu o důlních mapách a zmínil se posléze i o přípravách k reformě horního zákona.

Otázky státně-zaměstnanecké.

V debatě byla požadována úprava platových a služebních poměrů státních cestářů, jakož i nižších zaměstnanců vodních, a bylo zejména žádáno honorování jich práce přes čas a úprava jich pracovní doby. V tomto směru se poznamenává, že platové a služební poměry nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních byly na základě platového zákona upraveny vládním nařízením ze dne 17. července 1928, č. 133 Sb. z. a n. Naturální příjmy a jiné výhody a náhrada služebních výloh těchto zaměstnanců budou upraveny vládou, jakmile otázky tyto vyřešeny budou podle platového zákona i pro zaměstnance pragmatikální. Instrukce cestářské budou definitivně upraveny po vydání silničního zákona a řádu o silniční policii.

Zadávání prací.

K vysloveným přáním, aby zejména při stavbách pozemních a silničních na Slovensku zaměstnávány byly pouze firmy slovenské, podotýká se, že se tak skutečně v největší možné míře děje, že však někdy v rámci ustanovení zadávacího řádu o obmezené soutěži a specielních výkonech jest nutno se od této zásady uchýliti, jde-li o práce, jež vyžadují zvláštní kvalifikace odborně vědecké. Ostatně za místní firmu nutno považovati každou protokolovanou firmu, která má v místě samostatnou odbočku, i kdyby její centrála byla v místě jiném. Faktická výhoda poskytovaná při zadáváni slovenským dodavatelům bude prodloužena.

Pokud bylo si stěžováno, že podnikatelé při pracích silničních nezaměstnávají místního nezaměstnaného dělnictva, dlužno upozorniti, že státní správa takovouto podmínku podnikatelům ve smlouvách vždy ukládá, že však dlužno někdy připustiti odchylky, jde-li o naléhavou potřebu zvlášť kvalifikovaných sil majících zvláštní odborné schopnosti.

Pozemní stavby.

K výtkám o užívání drahých stavebních látek k státním stavbám uvádí se, že obkladu kamenem bylo použito jen u nejvýznamnějších monumentálních budov jako jsou vysoké školy, ústřední úřady a pod.; tu pak vyšší naklad jest na druhé straně vyvážen menším výdajem udržovacím.

Pokud byla vytýkána souvislost honoráře za práce architektonické s nákladem stavebním, dlužno upozorniti, že užívá se sice i pro budovy státní tabulek schválených pro členy inženýrské komory, ale honorář stanoví se podle nákladu rozpočteného, nikoliv podle nákladu skutečného, při čemž ještě požaduje se zpravidla 20%ní sleva, takže honorář vyměřuje se vlastně částkou paušální. Součinnost projektantova při obstarávání vnitřního zařízení budov přichází v úvahu jen u největších budov státních, a i tu honorář se určuje předem smluvenou částkou paušální.

Pokud jde o adaptace v budově poslanecké sněmovny Národního shromáždění, jež několikráte v debatě přišly na přetřes, poznamenává se, že šlo o adaptace nezbytně nutné a že tyto adaptační práce lze považovati celkem již za skončené. Těmito pracemi získána byla na velmi dlouhý čas vhodná budova pro umístění poslanecké sněmovny, a to nákladem, který činí jen malý zlomek nákladu, jehož by bylo třeba k postavení nové budovy parlamentní.

Stavby vodohospodářské.

V debatě bylo všeobecně vítáno brzké zřízení vodocestného fondu, neboť teprve pak bude možno intensivněji sledovati i ony úkoly vodohospodářské, jichž uskutečnění v prvé řadě vadí nedostatek finančních prostředků. Zejména bude možno přikročiti na př. k budování údolních přehrad na střední Vltavě, jakož i k úpravě Odry a k zřízení údolních přehrad v povodí Odry za účelem zamezení zátop na Ostravsku ve smyslu přednesených přání, a bude možno věnovati větší pozornost i úpravě řeky Váhu, v debatě zvláště zmíněné. K výtkám, že Slovensko jest nedostatečně zastoupeno v programu vodocestného fondu, podotýká se, že země Slovenská jest v rámci programu fondu velmi bohatě dotována, neboť připadá na ni celkem 31% celkové částky, jež má býti v oboru vodocestném prostavěna za 27 let.

K specielnímu dotazu bylo vysvětleno, že se sleduje projekt vybudování retenční nádrže na Jizeře u Karlova, že však před tím nutno prostudovati věc po stránce hydrologické a geologické.

S námětem, aby jednotlivé řeky měly samosprávu s odděleným účtováním příjmu a vydání, ministerstvo veřejných prací nesouhlasí, neboť souvislost naší říční sítě jest taková, že vyžaduje vedení co nejjednotnějšího. Ostatně otázka tato vyřešena bude po uzákonění vodocestného fondu vydáním prováděcích opatření ohledné správy tohoto fondu.

Silnice a mosty.

Zvláštnímu zájmu těšil se obor silniční, což jest zcela pochopitelné vzhledem k rozsáhlosti velkolepé akce prováděné na základě zákona o silničním fondu a vzhledem k tomu, že jde o otázky hluboko zasahující nejen do hospodářského života, nýbrž i do zájmové sféry jednotlivců.

Byl požadován předně velkorysý investiční program pro úpravy státních i nestátních silnic. K umožnění takového pro gramu směřuje právě novela zákona o silničním fondu, jež se právě připravuje.

K výtkám, že práce a dodávky pro úpravy státních silnic jsou pozdě rozpisovány, se poznamenává, že ministerstvo veřejných prací snaží se všemožně o to, aby rozpis mohl se díti co nejdříve, aby podnikatelé mohli učiniti zavčas své přípravy a aby bylo využitkováno pro tyto přípravy -příznivé doby zimní; pokud se někdy tak neděje, jest to způsobeno nedostatkem peněžních prostředků k disposici jsoucích pro uskutečněni určitého programu, což má vliv i na rozpis prací. V tomto směru se však poměry lepší, takže v této otázce bude moci býti předneseným požadavkům vyhověno, zejména bude-li co nejdříve uskutečněna novelisace zákona o silničním fondu, o niž ministerstvo veřejných prací usiluje.

Uzavírání státních silnic při jich úpravě, na něž si rovněž bylo stěžováno, omezuje se nyní jen na nejnutnější případy, při němž se klade důraz na to, aby byla možnou vhodná objížďka a aby náhradní komunikace byly vždy řádně označovány orientačními tabulkami.

Ministerstvo veřejných prací chce věnovati plnou pozornost i přednesenému požadavku, aby při trvalých úpravách vozovek bylo přihlíženo více než dosud k dlažbám v zájmu zaměstnanosti tuzemského dělnictva.

Jakmile budou fondu silničnímu poskytnuty dostatečné peněžní prostředky, bude moci ministerstvo veřejných prací věnovati větší pozornost také dokončení úprav silničních v severních Čechách, jež byly požadovány.

Pokud byla urgována nová úprava právních poměrů vicinálních silnic a cest na Slovensku a Podkarpatské Rusi, připomíná se, že tyto otázky budou upraveny v novém silničním zákoně, o němž bude v brzké době zavedeno připomínkové řízení.

K specielnímu dotazu bylo podáno vysvětlení ohledně výstavby silničního spojení obcí Osturňa - Velká Franková - Malá Franková na hranici polské. Ministerstvo veřejných prací hodlá jednati o subvencováni stavby této silnice.

Letectví.

V debatě bylo sice s uznáním kvitováno, že rozpočet na civilní letectví byl pro r. 1931 oproti létům předešlým značně zvýšen, ale vzhledem k stálému rozvoji letectví a k velikým nákladům, jež na tento obor věnují státy jiné, byl i tento zvýšený preliminář označen jako nedostatečný. Ministerstvo veřejných prací se bude snažiti, aby v rámci finančních možností státu rozpočtový preliminář tohoto oboru bral zřetel na stálý velkolepý rozmach letectví a na zvláštní úkoly, které v tomto oboru vyplývají pro náš stát z jeho geografické posice.

Byl vysloven námět, aby doprava poštovních zásilek letadly dála se bez leteckého příplatku, a to za subvenci na provoz těchto linií poskytovanou. Ministerstvo veřejných prací zahájí v tomto smyslu jednání s ministerstvem pošt a telegrafu, vítajíc každý podnět, kterým by zlepšovány byly výsledky leteckých linií, pokud jde o dopravovanou tonáž.

Bylo požadováno prodloužení leteckých linií dosavadních a rozšíření letecké sítě a linie nové; k tomu dlužno poznamenati, že řešení těchto otázek jest ovšem závislé v prvé řadě na prostředcích finančních. Pokud se týká specielně požadavku, aby vedle Mezinárodní letecké společnosti provozovala linii z Prahy do Paříže i Čsl. letecká společnost, jest tomu prozatím na závadu mezinárodní dohoda mezi naší republikou a Francií, bude však vzato v úvahu jednání s Francií o této otázce, pokud ovšem bude dostatek finančních prostředků k takovému dublování pařížské linky.

Ratifikace mezistátní dohody mezi republikou Čsl. a Francií jest v obou státech již připravena. S Německem, které činí obtíže stran požadovaných linií vedoucích přes jeho území, bude jednáno o nové smlouvě na nové basi.

Byla uznána pravidelnost, hospodárnost i poměrná bezpečnost provozu Čsl. státních aerolinií. Ministerstvo veřejných prací věnuje intensivní pozornost zvýšení bezpečnosti létání, jež nabývá zvláštního významu zejména se zřetelem k chystanému zavedení nočního létání. Bezpečnost létání zvýšena bude podstatně zavedením radiogoniometrické služby, připravované pro rok 1931; příslušný personál se v radiogoniometrii již zapracovává.

Pokud jde o navrhované opatření Dieselových leteckých motorů na těžký olej pro zdejší letadla, sleduje ministerstvo veřejných prací i tuto otázku a vezme její řešení v úvahu.

V debatě zmíněné otázky zřízení hangárů pro uložení sportovních a soukromých letadel, zřízení leteckého musea a doma pilotů, jakož i bytů pro piloty, budou řešeny u příležitosti vybudování nového letiště pražského u Ruzyně.

Pokud se týká pojištění osob a pilotů u Čsl. státních aerolinií, na jehož nedostatečnost bylo poukazováno, připomíná ministerstva veřejných prací, že civilní piloti u Čsl. státních aerolinii jsou vedle všeobecného úrazového pojištění pojištěni ještě zvláště, obdobně jako piloti leteckých společností státem subvencovaných.

Otázce kursů pro létání bez viditelnosti věnuje ministerstvo veřejných prací intensivní pozornost.

Posléze se podotýká vzhledem k příslušnému dotazu, že na prováděcích nařízeních k leteckému zákonu se v ministerstvu veřejných prací pilně pracuje.

Cejchovnictví.

K výtce, že na Slovensku jest nedostatek cejchovních úřadů, bylo vysvětleno, že malý počat cejchovních úřadů na Slovensku dostačoval jen proti, že jest tam zavedeno tzv. ambulantní cejchování, spočívající v tom, že cejchovní úředník pravidelně v jistých obdobích dochází do větších obcí za účelem hromadného cejchování. V případě potřeby Lze však k žádosti výrobce zříditi exposituru cejchovního úřadu u výrobce samého.

Báňská administrativa.

K dotazům týkajícím se činnosti báňské inspekce a úrazů v hornictví pse podotýká, že inspekční činnost úřadů jest vydatně podporována i prohlídkami prováděnými členy závodních rad, jichž inspekcím věnuje ministerstvo veř. prací bedlivou pozornost, uvažujíc velmi vážně všecky podněty ve zprávách hornických inspektorů obsažené. Statistika úrazová jest stále velmi příznivá. Pokud se týká požadovaného uveřejňování výsledků báňské inspekce, vycházejí za pomoci uhelné rady prozatím sbírky hornopolicejních nařízení v jednotlivých správních revírech a zamýšlí se přikročiti i k publikování zpráv o hornopolicejní činnosti báňských úřadů, jakmile budou opatřeny potřebné prostředky.

Pokud jde o vývoz uhlí do Německa a dovoz uhlí z Německa, platí od r. 1923 kompensační smlouva, podle níž za 2 tuny našeho vyvezeného uhlí hnědého dovolujeme dovoz 1 tuny německého kamenného uhlí; není ani důvodu ani úmyslu tento klíč v náš neprospěch měniti. Vývoz našich paliv do ciziny ovšem skutečně klesá.

Naléhavý problém sanace bratrských pokladen jest již blízek řešení a bude příslušná osnova předložena Národnímu shromáždění, jakmile bude rozřešena otázka úhrady.

Legislativní práce.

K specielnímu dotazu se podotýká, že, pokud jde o osnovu zákona o organisaci zeměměřických prací, snaží se ministerstvo veřejných prací, aby v zájmu jednotné organisace zeměměřické služby k uskutečnění tohoto zákona došlo.

Pokud se týká připravovaného zákona o civilních technicích, byla příslušná osnova vzhledem k připomínkám k ní podaným přepracována a jedná se nyní pouze s ministerstvem obchodu vzhledem k souvislým otázkám živnostenského práva. Instituce civilních techniků byla zákonem o inženýrské komoře z roku 1920 zásadně uvedena v život též na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Státní báňské a hutnické závody.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1931 vykazuje ve výdajích částku 605,506.100 Kč a v příjmech částku 651,618.200 Kč, činí tudíž provozní zisk 46,112.100 Kč, jenž jest o 10,325.500 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu, na rok 1930.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů nové investiční výdaje, jež jsou preliminovány částkou 33,570.000 Kč; konečný přebytek v částce 11,325.700 Kč má býti odveden státní pokladně.

V rozpočtu na rok 1931 jsou uvedeny jako aktivní tyto závody: Most (hnědé uhlí), Poruba (kamenné uhlí), Jáchymov (uranová ruda a radium), Rožnava (železná ruda), Gbely (nafta), Solnohrad u Prešova (sůl) a Slatinské Doly (sůl). Jako pasivní jsou preliminovány tyto závody: Příbram (stříbro a olovo), Báňská Štiavnice (zlato a stříbro), Kremnice (zlato, stříbro), Železník (železná ruda) a Podbrezová (železárny).

Program činnosti.

Ministr veřejných prací ve svém exposé dotkl se i státních báňských a hutnických závodů a poukázal zejména na to, že hospodářské poměry podniku se postupně konsolidují, ač všeobecná stagnace hospodářská nutí li opatrnosti ve výrobě i ve šech kalkulacích.

V jednotlivostech zmínil se ministr zejména o příznivých vyhlídkách závodu Gbelského, o stálém zlepšování situace pasivního závodu Podbrezovského, o stálé lepší prosperitě státních závodů solných a konečně o investičním programu na rok 1931.

Otázky mzdové.

K námětům na zlepšení sociálního postavení zaměstnanců státních báňských a hutnických závodů se poznamenává, že výdělky zaměstnanců nižších a středních kategorií v těchto závodech jsou vyšší nežli průměrné výdělky obdobných závodů soukromých, naproti tomu ovšem platové poměry vedoucích úředníků státních závodů nelze s průmyslem soukromým ani zdaleka srovnávati.

Příplatky provisionistům.

K výtkám v debatě předneseným, týkajícím se snižování příplatků provisionistům státních dolů, připomíná ministerstvo veřejných prací, že jde o zcela dobrovolné příplatky na výživu k provisím jež nestíhají žádný z konkurenčních podniků. Jest tudíž nutno mimořádné toto zatížení povlovně likvidovati, neboť by eventuelně ohrožovalo prosperitu státního podniku. Otázka likvidace zmíněných příplatků byla upravena usnesením vlády z 20. března 1928, na základě kterého toto zatížení, jež činilo původně 15 mil. Kč ročně, činí nyní jen asi 6 mil. Kč ročně; uvedené příplatky se přiznávají nyní za určitých podmínek těm provisionistům, kteří nejpozději do konce roku 1926 odešli do provise.

Zdravotní stav dělnictva závodu jáchymovského.

Posléze byl vytýkán nepříznivý zdravotní stav a vyšší úmrtnost dělnictva jáchymovských dolů, jež se přičítá radiové emanaci a vdechování prachu obsahujícího arsen a radioaktivní látky. Ministerstvo veřejných prací zkoumá bedlivě otázku působení radu na lidský organismus, a to v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a za pomoci čelných lékařských odborníků, a zřídilo komisi, jež provádí v tom směru usilovná šetření. Jest třeba v prvé řadě odstraniti příčiny choroby, jejíž vznik není dosud zcela vyjasněn, a učiniti dýchací orgány dělnictva odolnými; proto provádí se zejména důkladné větraní a odstraňování prachu při práci s pneumatickými vrtačkami. Správa státních dolů učiní po návrhu odborné komise vše potřebné, aby zdraví dělníků pracujících v dolech i na puti v Jáchymově nebylo při pracovním výkonu ohrožováno.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočtový návrh ministerstva pošt a telegrafů dělí se jednak na vlastní administrativní rozpočet ministerstva pošt a telegrafů, jednak na rozpočet státního podniku "Československá pošta s poštovním úřadem šekovým" [Zákonem z 23. září 1930, č. 143 Sb. z. a n., který nabyl účinnosti dnem 29. října 1930, byla zřízena "Poštovní spořitelna" jako samostatný státní podnik náležející do oboru poštovní správy.].

Ministerstvo pošt a telegrafů.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů vykazuje pro rok 1931 celkovou potřebu

v částce	13,873.100,- Kč,
z níž připadá:
na osobní výdaje	12,180.100.- Kč,
a na věcné výdaje	1,693.000,- Kč.

 

Ve srovnání s rozpočtem na rok 1930

jest celková potřeba vyšší o	1,813.200,- Kč;
osobní výdaje jsou celkem vyšší o	1,551.200,- Kč,
věcné výdaje o	262.000,- Kč.

 

Zvýšení osobních výdajů jest způsobeno zejména preliminováním vyšší potřeby na platy stálých zaměstnanců v částce 1,273.800,- Kč (včetně vyššího nákladu na úpravu normalisace a systemisace služebních míst v paušální částce 1,139.000,- Kč) a zařazením nové potřeby na vánoční příspěvek v částce 490.000,- Kč. Tento nový náklad jest však z celé poloviny uhrazen úsporou v potřebě na odměny a výpomoci.

Zvýšení věcných výdajů vyplývá hlavně z nutného zvýšení prostředků na úřední a kancelářské potřeby o 130.000 Kč a z výdajů na nejnutnější kancelářské zařízení pro místnosti v nástavbě budovy technických odborů na Smíchově v částce 127.000 Kč.

Československá pošta s poštovním úřadem šekovým.

Rozpočet podniku "Československá pošta s poštovním úřadem šekovým"

vykazuje provozní zisk v částce	65,045.800,- Kč,
který jest proti zisku, preliminovanému na rok 1930 částkou	89,475.790,- Kč,
nižší o	24,429.990.- Kč.

 

Očekávaný pokles zisku způsobují v prvé řadě zvýšené náklady na platy zaměstnanců, z části také zvýšená potřeba na odpisy; do jisté míry odráží se v očekávaném poklesu zisku arciť i současná hospodářská situace vůbec, jež na příští rok nedává naděje na progresivní stoupání příjmů ve značnější míře.

Z celkového zisku 65,045.800,- Kč, preliminovaného na rok 1931 (po zařazení odpisů v úhrnné částce o 89,459.000 Kč), připadá na:

Investice a jejich úhrada.

1. zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu	52,524.500,- Kč,
2. zisk poštovního úřadu šekového	10,190.000.- Kč,
3. zisk poštovního provozu automobilního	2,331.300,-Kč.

 

Investiční rozpočet poštovního podniku

vykazuje potřebu v celkové částce	231,820.000,- Kč,
z toho připadá na:
1. poštovní, telegrafní a telefonní provoz	208,000.000.- Kč,
2. poštovní úřad šekový	15,500.000,- Kč,
3. poštovní provoz automobilní	8,320.000,- Kč.

 

Úhrada investic jest rozpočtově zajištěna:

Ad 1. Jednak likvidním provozním ziskem a stavebními příspěvky, jednak přechodně reservami podniku,

ad 2. prostředky reservního fondu poštovního úřadu šekového,

ad 3. z části provozním ziskem, z části přechodně odpisovou reservou.

Generální debata.

V generální debatě nebylo proneseno věcných námitek k rozpočtovým návrhům poštovního resortu.

Speciální debata.

Speciální debata byla zahájena obsáhlým referátem zpravodaje k rozpočtovým návrhům poštovní správy, který současně přednesl některá přání a náměty se stanoviska provozního a personálně-politického. Některými námitkami a dotazy dotklo se oboru ministerstva pošt a telegrafů; ještě 6 řečníků, jimiž ministr pošt a telegrafů z části odpověděl:

Poštovní doprava ve Velké Praze.

Byl přednesen návrh na zlepšení poštovní dopravy ve Velké Praze.

Poštovní správa věnuje bedlivý zřetel nedostatkům poštovní dopravy v hlavním městě republiky. Bylo si stěžováno jmenovitě na malý počet přepážek, zejména u hlavního úřadu Praha 1, na nedostatek listovních a balíkových přihrádek a na primitivní podávání hromadných zásilek tiskovin. Stížnosti tyto jsou vyvolávány v první řadě nedostatkem místností u poštovního úřadu Praha 1. Uvolnění nastane, jakmile bude vystavěna budova na místě dnešního Zemského archivu, a až z budovy hlavní pošty bude vystěhována telegrafní ústředna a přestěhováno zbývající tam oddělení ředitelství pošt a telegrafů. Pak bude lze na hlavní poště dostatečně rozmnožiti počet přepážek, přihrádek listovních a balíkových a odstraniti nesnáze, vznikající u poštovního úřadu Praha 25 tím, že pro nedostatek místností lze tiskoviny podávati hromadně jen na dvoře nebo v malé místnosti v I. poschodí budovy. K odstranění nedostatků v doručovací službě ve Velké Praze zamýšlí poštovní správa centralisovati tuto službu. Postaví za tím účelem v dohledné době novou budovu v Libni pro doručování do Libně, Vysočan, části Karlína, Hloubětína, Proseku a Střížkova. Zamýšlí se zříditi v Praze asi 5 takových centrálních doručovacích úřadů. Mimo to zaujímá poštovní správa příznivé stanovisko k tomu, aby ubyly zřizovány nové podati poštovní úřady ve Velké Praze. Postupuje tu přímo z vlastní iniciativy a hledí v prvé řadě uspokojiti nejnaléhavější potřeby jak v centru Prahy, tak hlavně i na periferiích. V obvodu Velké Prahy byly zřízeny během roku 1929 poštovní úřady Praha 49 (Dejvice) a Praha 85 (Spořilov). Letos zřídila poštovní správa poštovní úřady: Praha 86 (Veletrhy), Praha 52 (Hanspaulka), Praha 72 (Vršovice). Pro příští rok projektuje se zřízení poštovních úřadů: Ve Chmelnici (na konci Žižkova ve směru k Hrdlořezům), na Žižkově v Karlově ulici, ve Vysočanech "Na Harfě", na Smíchově na Hřebenkách a v Libni ve směru ke Střížkovu. Kromě toho se projektuje telegrafní a telefonní úřad v novostavbě poštovní spořitelny na Václavském náměstí. Poštovní správa se stará též o to, aby byly dosavadní úřady rozšiřovány, po případě přemisťovány tam, kde provoz silně roste, nebo kde vznikáním nových obchodních čtvrtí situace se mění (přemístěním poštovního úřadu Praha 5, Břevnov atd.). U některých poštovních úřadů ve Velké Praze (Praha 1, 36, 55) byla zavedena čtvrtá pochůzka doručovací, a to v takové době a s takovým rozdělením všech čtyř pochůzek, že není již nyní žádných stížností. Poštovní úřady, u kterých byla zavedena čtvrtá pochůzka, dostaly potřebná personál; doručování se již neopožďuje. Dopolední pochůzky, s kterými přichází největší část korespondence, zůstaly nezměněny a čtvrtá pochůzka doručí pravidelně materiál nejpozději došlý, který dříve byl doručován až druhého dne.

Automobilisace poštovních jízd v Praze.

Projevena žádost o uspíšení automobilisace poštovních jízd v Praze.

Tato věc je již rozhodnuta ve smyslu automobilisace těchto jízd, která se také již postupně provádí.

Provozování poštovních jízd ve vlastní režii.

Učiněn návrh, aby poštovní jízdy byly provozovány ve vlastní režii poštovní správy.

Provozování poštovních jízd ve vlastní režii poštovní správy by se nevyplácelo ani u velkých podniků tohoto druhu, nerci-li pak u podniků menších. Po převratu jsme měli ve vlastní režii poštovní jízdy v Bratislavě, ale zkušenosti, jichž jsme tu nabyli, vedly k tomu, že jsme i tu jízdy zadali soukromníku. Kde jsou dány podmínky, např. v Praze, rozhodli jsme se pro automobilisaci poštovních jízd, a to ve vlastní režii.

Zákon o osvobození od poštovného.

Byla přednesena přímluva, aby bylo obnoveno řešení otázky zrušení osvobození od poštovného (zákon z roku 1865).

Záležitost tato jest stále sledována. Nelze však zamlčeti, že tou dobou staví se v cestu ještě různé velké potíže, a to nejen rázu pouze administrativního.

Adresování poštovních zásilek a šeků poštovní spořitelny.

Kritisována byla praxe v adresování poštovních zásilek a šeků poštovní spořitelny.

Podle zákona ze dne 11. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n., musí býti všemi státními a veřejnými úřady a podniky, jakož i ve styku s nimi, užíváno úředních názvů míst, stanovených podle jazykového složení obyvatelstva příslušné obce neb okresu, a to buď v jazyku československém nebo vedle toho i v některém jazyku menšinovém. V prováděcích předpisech k tomuto zákonu berlo stanoveno, že odesilatel každé zapsané zásilky, určené do tuzemska, jest povinen označiti v její adrese jméno dodávacího poštovního úřadu úředním názvem. Jest tedy toto opatření omezeno jen na zásilky v tuzemsku podané, při nichž podavatel přijde v osobní styk s poštovním zaměstnancem, který je povinen podle potřeby mu poraditi, aby takové zásilky neutrpěly újmy v dopravě. Na zásilky vložené do schránky a na zásilky z ciziny se toto ustanovení nevztahuje. Zmíněné nařízení jest věcně odůvodněno potřebou provozu a má za účel zameziti dosavadní potíže v poštovní dopravě. Jest na širší veřejnosti, aby účel tohoto nařízení správně pochopila a zvykla si užívati správných názvů našich poštovních úřadů, neboť pak bude míti jistotu, že poštovní zásilky budou rychle dopraveny a správně doručeny.

Poštovní poplatky do ciziny.

Bylo poukázáno na to, že naše poštovní poplatky do ciziny jsou příliš vysoké.

K této výtce dlužno poznamenati, že s výjimkou naší správy a Lucemburska, všechny poštovní správy použily možnosti dané balíkovou úmluvou a vybírají plné mezinárodní poplatky s majorací až 100%, po případě ještě se zvláštním příplatkem 25 c za každou zásilku. Touto tarifní politikou vychází tedy Československá pošta svým odesilatelům daleko více vstříc, nežli ostatní cizí správy, nahrazujíc jim zdánlivě vysoký přepočítací poměr několikanásobně.

Doručování pošty obecními posly.

Přednesena námitka proti doručování pošty obecními posly na Slovensku.

Poštovní správa má věc na zřeteli, lze však ji řešiti jen postupně, což se také děje.

Telefonní spojení Ružomberok - Bratislava.

Bylo si stěžováno na špatné telefonní spojení mezi Ružomberokem a Bratislavou, které prý zaviňuje 5 až 6 hodinové čekání na hovor.

Po stránce technické jest o spojení postaráno, ježto nyní již od loňského roku existují tři linky mezi Žilinou a Bratislavou, mezi Ružomberokem a Žilinou pak jest spojení bezvadné. Mimo to bude v nejbližší době po zrušení vzdušné linky Berlín - Budapest následkem položení dálkového kabelu úsek této linky použit ke zřízení 4. spojovací linky Žilina - Bratislava, čímž ovšem získá Ružomberok nové spojení. Je-li tu skutečně nějaká závada, zdá se, že bylo by její příčinu hledati jen v ústředně žilinské, která, snad jako ústředna zprostředkovací nepostupuje dosti rychle, ač možností má dosti. Telegrafní správa byla by proto vděčná za uvedení skutečných konkrétních případů, aby mohla stížnosti toho druhu náležitě vyšetřiti a příčiny závad odstraniti.

Automatisace telefonní ústředny v Karlových Varech, Bratislavě, Košicích a Nitře.

Uplatněny byly také žádosti o automatisaci telefonní ústředny v Karlových Varech, Bratislavě, Košicích a Nitře.

V Karlových Varech bude automatisována telefonní ústředna, jakmile se vyřídí otázka výstavby budovy pro ni. Záležitost se právě projednává s městem. V nové budově bude zřízena společná automatická ústředna pro Karlovy Vary i Rybáře. Telegrafní správa automatisuje na Slovensku toho času telefonní ústřednu v Košicích a v Nitře a bude po dokončení novostavby v Užhorodě automatisovati pravděpodobně i tamní ústřednu. Ostatní města budou následovati postupně, budou-li pro to splněny dané předpoklady, a dovolí-li to finanční stav poštovního podniku. Na projektu zřízení aut. ústředny v Nitře se již pracuje. Poštovní správa snaží se vůbec všude tam, kde se staví nové poštovní budovy aut. ústředny zřizovati.

Telefonní ústředna ve Wildsteinu u Chebu.

Bylo si stěžováno, že v obci Wildstein u Chebu se nezřizuje telefonní ústředna, ač zájemníci splnili podmínky.

Žádaná telefonní ústředna nemohla býti dříve zřízena pro nedostatek vhodných místností. Teprve dne 12. června t. r. bylo hlášeno opatření nových vhodných místností, načež telegrafní správa přikročila s urychlením k vyřízení dalších podmínek. Zájemníci byli vyzváni, aby zaplatili 30% stavebního nákladu na spojovací vedení a předložili potřebné garanční prohlášení, zajišťující určitý hrubý výnos. Prohlášení bylo sice předloženo, avšak ve formě nedostatečné, ježto mimo jiné scházela schvalovací doložka okresního úřadu. Telegrafní správa vrátila proto prohlášení zájemníkům s tím, aby je doplnili, při čemž je též upozornila na novou výhodu spočívající v tom, že budou osvobozeni od garanční povinnosti, zaplatí-li místo 30% celých 50% nákladu. Tomuto upozornění zájemníci skutečně vyhověli a zaplatili 50% nákladu ve výši 25.000 Kč. Teprve pak bylo lze vydati stavební rozkaz, což se stalo v posledních dnech, a to provisorně, ač potřebný rozpočet ještě schází. Se stavbou bylo již započato.