Lesní družstva.

Za stejné situace, rozdílné pouze v tom, že jde o obce různých okresů, přichází v úvahu lesní družstvo, složené výhradně z obcí. Komise družstevních odborníků projednává návrh vzorných stanov lesního družstva, vypracovaný S. P. Ú. Není vyloučena i společnost s ručením obmezeným, která se osvědčila při tvoření svazů elektrárenských.

Zaknihování přídělu.

V důsledku pronikavé reorganisace celého úřadu, bylo k 1. listopadu 1930 technicky zpracováno již 53,5% knihovních operátů přídělových a právnicky vypraveno 27% těchto operátů. V zemi moravsko-slezské jsou technické práce dokončeny na 75% a právnické na 57%. Během asi 3 let bude tento veliký úkol zdolán. Poslední Páse knihovního pořádku - zápis do pozemkové knihy prováděna jest knihovními soudy a spadá tedy již do kompetence min. spravedlnosti.

Hlavní překážkou rychlého knihování jsou nedoplatky přídělové ceny ve výši ³/₄ miliardy Kč. Bezohledné vymáhání mohlo by mařiti sociální tendence reformy. Avšak také knihovati příděl nezaplacený nelze, nemá-li býti ohrožena rovnováha mezi příjmy a výdaji Náhradového Fondu. Dnešní zemědělská krise situaci ještě přiostřuje. Aby nebylo zdržováno knihování přídělů oněch obcí, kde nedoplatky nejsou značné, postupuje se podle zvláštních směrnic.

Právní reglementace přídělu.

Aby půda přidělená nebyla odcizena účelům, jež měly zákony na mysli, zmocněn byl S. P. Ú. zákonem ku omezení vlastnického práva nabyvatelů půdy. Účelem těchto omezení, knihovně zapsaných, jest: čeliti případně spekulaci, zameziti novou kumulaci půdy a po dobu krise brániti přesunům, nežádoucím hospodářsky i sociálně. Takovou přechodní reglementaci provádějí všechny evropské státy, které podnikly poz. reformu. Jde také o zajištění úvěrů, ať státních, neb poskytnutých v dohodě s S. P. Ú. President v posledních letech v rozpočtovém výboru zdůrazňoval přechodní povahu těchto omezení a minule nadhodil již otázku jich postupného odstranění. Letos S. P. Ú. společně s ministerstvem spravedlnosti připravuje osnovu zákona, podle níž zemědělský příděl, - až na nedíly - má býti po určité době od zaknihování a za určitých kautel všech omezení zproštěn.

Přídělci a zemědělská krise.

President S. P. Ú. upozornil dále, že zemědělská krise postihla svou všeobecnou povahou všechny přídělce a některé jejich skupiny ještě svou zvláštní povahou, která souvisí s velikostí přídělu, kategorií nabyvatele aj. Ku zajištění účelu reformy patří i nutná pomocná opatření ku zmírnění této krise mezi přídělci.

Drobný příděl.

Ponejvíce jsou to malopodniky, reformou pouze doplněné, ale již přední hospodářsky zařízené. Průměrný příděl na rodinu nebyl značný, cena mírná. Potíže pouze při větším přídělu, kde v jeho důsledku došlo k investicím stavebním i provozním, aniž při tom byla zachycena lepší cenová léta. Vliv krise u drobných přídělců zračí se hlavně v nedoplatcích ceny..přídělové. U této skupiny činí asi 450 mil. Kč. Poshovění při splátkách trvá několik let při mírném zúročení. S. P. Ú. pečuje o opatření vhodného úvěru u lidových peněžních ústavů. Drobní přídělci se i při krisi na přídělu udrží.

Kolonisace.

Jde o necelé 3.000 usedlostí s výměrou asi 35.000 ha. Ve více než polovici případů byly putny novostavby budov obytných a hospodářských. Tak vzniklo také na Slovensku 28 nových osad. Usedlosti kolonisační vázány jsou řádem podílovým a zatíženy dluhy za půdu, novostavby i inventář. Většina začínala s nepatrnými prostředky. Ohrožuje-li krise podniky již zakotvené, méně zatížené, pak tyto nově vytvořené podniky musejí býti zajištěny tím více. V rámci svých prostředky provádí již déle roku S. P. Ú. tuto zjišťovací akci slevami na přídělové ceně, snížením úrokové míry a zejména sjednocením úvěru držebnostního a stavebního v jediný dlouhodobý úvěr držebnostní, splatný ve 33 letech, nejvýše v anuitách 4,5%. Úvěr provozovací až do výše 2.000 Kč na 1 ha poskytován jest z prostředků Kolonisačního fondu prostřednictvím úvěrových družstev a připravuje se prodloužení jeho splatnosti z 5 na 10 let. Dále uvedena součinnost Kanceláře čsl. legií při M. N. O. a meziministerské komise pro věci kolonisační při S. P. Ú. Kolonisté podnikatelsky neschopní neb vlastní vinou přeinvestovaní, budou dle potřeby nahrazeni osobami zdatnějšími.

Zbytkové statky.

Tento úsek reformy týká se necelých dvou tisíc přídělců, s výměrou asi 180.000 ha. Krise postihuje zejména nabyvatele ze řad zaměstnanců, reformou poškozených. Jest jich 550 a mnozí z nich, donuceni ztrátou zaměstnaní při reformě, ujali se objektů s nepatrnými prostředky. Zatíženi jsou jako kolonisté, avšak méně o položku za novostavby. Místy došlo již k nutné výměně vlastníka. Vedle poshovění nedoplatků ceny přídělové přichází v akci stabilisační v úvahu zlevnění úvěru provozovacího a částečné zvýšení meze zadlužitelnosti těchto objektů. Totéž týká se i zaměstnaneckých družstev, která drží 27 objektů.

Potřeba přeměny krátkodobých úvěrů na dlouhodobé.

U všech skupin přídělců vyskytuje se v řadě případů předluženost, neboť úvěr zařizovací jest zpravidla krátkodobý a dosti drahý. Celková akce pomocná měla by za účel přeměniti tyto tíživé zápůjčky na dlouhodobý levný úvěr. Za tím účelem připravil S. P. Ú. návrh vládě, aby zmocněn byl použíti státní dotace Fondu Náhradového aspoň z části k provedení této konverse nabyvatelům jinak naprosto způsobilým a existence schopným.

Další úkoly S. P. Ú.

V závěru prohlásil president S. P. Ú., že vedle úkolů již uvedených, spadá do tohoto pracovního období poz. reformy: evidence, správa a uzávěrky všech fondů a s tím související vyrovnání závazků vůči dlužníkům i věřitelům S. P. Ú.; vyřešení všech zákonných nároků vlastnických a likvidace všech sporů s majiteli, ať uvnitř státu či za hranicemi; péče o zaměstnance, kteří budou dotčeni lesní reformou; další schvalování prodejů půdy zabrané a reglementace přesunů půdy přidělené; rozsáhlá agenda úvěrová s ohledem na prováděnou novou úpravu podmínek úvěrových; dokončení a vyúčtování postátňovací akce; podrobné statistické zjištění výsledků reformy, jich zpracování a publikace.

Včasná péče o další účelné využití úředního aparátu S. P. Ú.

Pracovní napětí v poz. reformě dle sdělení presidenta S. P. Ú. nevykazuje na ten čas poklesu. Ten se dostaví po zakončení hlavních úkolů, reformy lesní a akce knihovací. Třeba proto zavčas pomýšleti na další účelné využití úředního aparátu S. P. Ú. s jeho sítí obvodových úřadoven a přídělových komisariátů a podrobnou znalostí našich agrárních poměrů.

Po tomto prohlášení pokračovala debata, načež v závěru zodpověděl president S. P. Ú. přednesené dotazy a stížnosti.

Nadlepšení staropensistů velkostatkářských.

V rozpravě bylo doporučeno, aby nadlepšení zaopatřovacích požitků velkost. staropensistů bylo hrazeno buď zvýšením hektarového příspěvku z Kč 3.- na Kč 5.- z 1 ha, nebo tím, že by na všecky přidělované lesy byla uvalena jednou pro vždy dávka Kč 60.- z 1 ha. Obě alternativy jsou k dosažení zamýšleného účinu vhodné. Fin. efekt dávky navrhované by byl nepatrný, neboť nyní již většina půdy zabrané jest již přidělena neb ze záboru propuštěna a zbývající výměra, již by dávka postihla, ještě se zmenší do doby, než by dávka byla aktivována. Vhodnější východisko bylo by nalezeno posílením fondu pro zaopatření zaměstnanců dotací státní, nebo z případných přebytků Náhradového Fondu. Otázka bude pozorně sledována.

Výměry propouštěné vlastníkům ze záboru.

Bylo vytknuto, že S. P. Ú. propouští vlastníkům příliš velké výměry, ač zákonný limit jest 500 ha. Dle §u 11 zák. táborového má každý majitel nárok na propuštění nejméně 150 - 250 ha veškeré půdy ze záboru. V případech zákonem vytčených může S. P. Ú. jíti až do 500 ha. Z tohoto titulu bylo dosud 1805 vlastníkům propuštěno 555.572 ha půdy, tedy průměrně jednomu 170 ha půdy zemědělské a 132 ha půdy ostatní, čili 308 ha celkem. Vlastník má však dále právo žádati, aby mu ze záboru byly vyloučeny i s příslušenstvím objekty právně a hospodářsky samostatné, které neslouží hospodaření na zabraných nemovitostech, na př. cukrovary, pivovary, mlýny, domy aj. S těmito objekty souvisí i příslušná půda. Z tohoto titulu muselo býti dosud s řadou objektů vyloučeno ze záboru 19.300 ha půdy.

Vedle těchto nároků může S. P. Ú. dle §u 20 zákona příděl. ponechati vlastníkům za účelem zajištění a ochrany krás a památek další plochy, podrobí-li se příslušným podmínkám a vezmou-li na sebe úkoly, kterých ani stát, ani přídělci plniti nemohou, neb nechtějí. Z tohoto titulu bylo dosud 992 vlastníkům ze zábor u propuštěno 650.350 ha, tedy průměrně 656 ha na jednoho vlastníka. Jsou to téměř výlučně lesy. S. P. Ú. tu nerozhoduje sám, nýbrž je značně vázán posudkem státního památkového úřadu, resp. min. školství a nár. osvěty a v případech sporných byl nejednou judikátem Nejvyššího správního soudu nucen ponechati vlastníkům plochy, jež původně propustiti odpíral.

Výnos půdy ponechané vlastníkům z tohoto titulu, slouží zpravidla celé řadě úkolů povahy veřejnoprávní i soukromoprávní (udržování hradů, zámků, parků, archivů, knihoven, chudobinců, sirotčinců, úhrada patronátních břemen, nákladů pensijních aj.). Úhrn těchto břemen činí na př. u majetku Liechtensteinského ročně více než 8 mil. Kč, u majetku Schwarzenbergského více než 10 mil. Kč. Zásada zachování života schopných lesních celků platí nejen pro nabyvatele lesní půdy, ale i pro celky, ponechávané dosavadním vlastníkům. Jest tedy postupováno v duchu zákona.

Přístup obecenstva do lesů, ponechaných vlastníkům.

K dotazu, zda do lesů, které byly ze zákonitých titulů vlastníkům ze záboru propuštěny a zejména dle § 20 z. př. jim ponechány, zajištěn jest veřejný přístup, sdělil president S. P. Ú., že v příslušném výměru jest pamatováno nejen na přístupnost lesů obecenstvu, ale i na řadu dalších omezení vlastníka a jeho právních nástupců, vesměs v zájmu veřejném.

Příděl lesů obcím a svazkům samosprávným.

Příděl lesů, požadovaný v rozpravě především pro obce a svazky samosprávné, se již provádí. Výměra obcím přidělená dosahuje již téměř 50.000 ha a v nejbližším období značně vzroste. Očekává se také všeobecně, že novelisací zákona č. 77 z r. 1927 odpadnou obavy samosprávných pracovníků ohledně možnosti uzavírání půjček obcemi ku úhradě přídělové neb kupní ceny lesní.

Řádné výkazy fondů S. P. Ú. a příští rozpočet.

Vysloveno bylo dále přání, aby příští rozpočet S. P. Ú. obsahoval řádný výkaz příjmů a vydání všech fondů a jich uzávěrku. Státní rozpočet jest povahy ryze administrativní a vyjadřuje pouze náklad na potřebu a příjmy vlastní správy státní, plynoucí do státní pokladny. Příjmy a vydání fondu S. P. Ú. nejsou příjmy a vydání státní pokladny, nýbrž samostatných právnických osobností, které byly zvláštními zákony zřízeny a proto do rozpočtu nepatří a zařazeny býti nemohou. Proto podává president S. P. Ú. každoročně rozpočtovému výboru zprávu o hlavních položkách a obratech všech fondů a sděluje, jak pokračuje vyhotovení účetních uzávěrek za jednotlivá léta a jich předložení Nejv. účet. kontrol. úřadu. V jubilejní publikaci, posledně předložené rozpočtovému výboru, věnována jest hospodaření těchto fondů rozsáhlá partie s tabelárními výkazy a diagramy. Hotovosti fondu uloženy jsou ve státních papírech a dle norem pro ukládání státních prostředků, pro něž jest předepsána sirotčí jistota. S. P. Ú. nemá žádných důvodů, aby se vyhýbal jakékoliv kontrole v otázkách finančních, naopak tuto kontrolu živě vítá. Bude třeba společně uvažovati o vhodné formě informace zákonodárných sborů, není-li to z uvedených důvodů možno učiniti přímo v rámci státního rozpočtu.

Zajištění přídělců dle skupin.

Vysloven byl také názor, že pomocná akce S. P. Ú. ku zajištění potřebných přídělců s ohledem na dnešní zemědělskou krisi, neměla by se vztahovati na nabyvatele zbytkových statků, i když jde o bývalé zaměstnance velkostatků, kteří ztratili existenci zásahem reformy. Odepření každé podpory, zejména úvěrové, mohlo by býti právě u této skupiny pociťováno jako neodůvodněná tvrdost. Příděl byl často jediným východiskem a obtíže jsou pochopitelné u nemajetných, kteří dostali se k půdě již na přelomu zemědělské konjunktury. V žádném případě není řeči o sanaci, nýbrž jen o pomoci v mezích zákona a prostředků S. P. Ú.

Patronáty na převzaté půdě.

Na dotaz, jak tato otázka.:bude upravena, bylo upozorněno, že k zásadnímu řešení této věci není kompetentním S. P. Ú., nýbrž ministerstvo školství a nár. osvěty, příslušné pro veškeré otázky církevní, k nimž tato otázka patří. S. P. Ú. snaží se v duchu § 48 z. náhr. řešiti tuto otázku buď tím způsobem, že dosavadní vlastník velkostatku se zaváže, plniti své patronátní povinnosti i po provedené pozemkové reformě, nebo se z přejímací ceny srazí a vyloučí zvláštní zajišťovací kapitál k úhradě tohoto břemene. Také se provádí místy úplné vykoupení patronátů a to buď kapitálem, nebo přídělem půdy. Výkupu půdou domáhají se zejména církevní úřady na Slovensku. Obtíž tu spočívá v tom, že půda k úhradě požadovaná, jest zpravidla nezbytná pro řádný příděl.

Zabraný park ve Falknově.

Přednesena byla stížnost, že zabraný park ve Falknově uprostřed města má býti vykácen a přeměněn na stavební místa. Lesíky velkostatkáře Nostitze ve Falknově nestaly se předmětem disposic S. P. Úřadu. Také není úřadu známo, že by je vlastník pro účely stavební či jiné zcizoval. Přes to bude případ zcela podrobně vyšetřen.

Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Celkové výdaje kap. 13. pro rok 1931 preliminují se částkou	48,650.000 Kč,
takže jsou proti rozpočtu pro rok 1930 vyšší o	2,658.228 Kč.
Proti výdajům v rozpočtu pro rok 1929 činí zvýšení toliko	1,658.662 Kč.

 

Nastalým zvýšením bylo při některých úvěrech vyrovnáno proto toliko přechodné jich snížení v rozpočtu pro rok 1930. Jinak zvýšení použito hlavně na vydatnější dotaci důležitých subvenčních úvěrů na zvelebování vývozu, obchodu, živností a cizineckého, turistického a lázeňského ruchu, jakož i na úhradu první etapy zařizovacích prací v novostavbě budovy pro ministerstvo průmyslu, obchodu a živností a patentního úřadu v Praze I. u Štefánikova mostu. Při tom úhrn osobních výdajů jest nižší o 84.272 Kč, takže veškeré zvýšení připadá k dobru výdajů věcných, které činí z celkové výdajové částky 72,2% proti 70,4% v roce 1930.

Celkové příjmy preliminují se částkou	6,713.900 Kč,
takže jsou proti rozpočtu pro rok 1930 nižší o	163.400 Kč,

 

a to v důsledku očekávaného poklesu příjmů v oboru vodní dopravy. V příjmech není počítáno stejně jako v rozpočtech 1930 a 1929 s eventuelním výnosem povolovacího řízení.

Celkový ráz debaty.

Rozpočet ministerstva obchodu projednán byl dne 5. a 6. listopadu 1930 zároveň s debatou o kapitole 14., nehledíme-li k tomu, že již v generální debatě řada řečníků obírala se současnou hospodářskou krisí a úkoly, které má ministerstvo obchodu při jejím řešení. Referát o kapitole ministerstva obchodu přednesl v důsledku onemocnění původně stanoveného zpravodaje poslance Dra. Hodače podle rozhodnutí předsedy výboru poslanec Fr. Ježek a v zahájené na to rozpravě speciální promluvilo k této kapitole 13 poslanců. Řadou řečníků byl při tom opětovně tlumočen názor, že výdajový rozpočet ministerstva obchodu i přes provedené zvýšení není záměrný potřebám tohoto resortu a že by bylo záhodno vydatněji jej dotovati a tím umožniti mu různá opatření čelící k nápravě nynějších hospodářských poměrů. Požadováno též vybavení min. obch. větší pravomocí zejména, aby živnostenské školství bylo přikázáno do jeho kompetence.

Exposé ministra obchodu.

Ke konci debaty podal ministr obchodu obšírný výklad o hospodářské situaci naší i světové, jakož i o stavu prací a budoucím programu svého resortu, odpověděl na vznesené dotazy a ujistil, že k přáním předneseným v tomto výboru na zvýšení jednotlivých úvěrů bude přihlížeti při sestavování rozpočtu pro příští rok a že všechny ostatní náměty i ev. výtky budou bedlivě uváženy. Zvláštní pozornost byla věnována zhoršeným poměrům v jednotlivých odvětvích průmyslové výroby a obchodu exportního, problémům obchodní politiky z pohledu na chystaná jednání s některými státy, reklamováno zřízení ústavu pro zahraniční obchod a vyřešení otázky pojišťování, resp. státní záruky vývozních úvěrů, diskutováno o zásadním hledisku při konkrétních požadavcích k revisi živnostenského řádu, zdůrazněna naléhavost nové organisace živnostenského úvěrnictví a jeho vybudování, pak otázky státních dodávek a péče o cizinecký ruch. Vysloven též opětovně požadavek, aby ministerstvo obchodu nadáno bylo větší pravomocí a zejména, aby do jeho kompetence bylo přikázáno živnostenské školství. Stručný obraz jest tento:

Poměry ve světovém hospodářství a u nás.

Od loňského podzimu prožívá světové hospodářství období těžké krise, mající hlubší příčiny a trvalejší povahu, než tomu bývalo u četných poválečných krisí, jež mívaly omezený rozsah a nedlouhé trvání. V zemědělství jest nejtíže zasažena výroba rostlinná. Zvýšení osevné plochy v zámoří, mechanisace výroby a její technické zdokonalení vedly k nadvýrobě, jež převyšuje při pozvolnějším přírůstku populace poptávku. Snížení výrobních nákladů, opětné zhodnocování ceny zlata, hromadění násob a stále důtklivější nabídka zboží na trhu způsobily prudký pokles cen a oslabení kupní síly zemědělcovy, což opět mělo neblahý vliv i na ostatní hospodářské složky. I u produkce živočišné rostla výrobní kapacita rychleji než možnost odbytu. Podobný vývoj se dostavil u četných průmyslových surovin, kde nadvýroba stlačila ceny v rozsahu nečekaném. Ale i průmyslu jest dnes ve světě nadbytek; již za války byl nenormálně jednostranně rozšiřován; poté snaha zásobovati domácí trh vlastními výrobky vedla k dalšímu jeho budování; přechodná období konjunktur byla též podnětem k zakládání nových a zvětšování již stávajících závodů; racionalisace a modernisace výroby stupňovala výrobní kapacitu tak, že nyní, když nastaly poruchy v hospodářství světovém a když zahraniční obchod jest bržděn vypjatým obchodně-politickým protekcionismem, dostavuje se pokles průmyslové výroby a roste nezaměstnanost. Při vyšetřování příčin dnešní hospodářské krise ovšem nesmí se zapomínat také na to, že celé Rusko je vyřazeno z normálního konsumu, což musí mít neblahý vliv právě na ty státy, jež na vývoz jsou odkázány. Světová deprese dotýká se nás poměrně méně než mnohých jiných i velkých a bohatých států. Důvodem toho jest jednak struktura našeho hospodářství, záležející v jisté rovnoměrnosti mezi výrobou zemědělskou a průmyslovou, a mnohostrannost naší výroby průmyslové. Naše zemědělství má značný clem chráněný odbyt v tuzemsku a nejsme též účastni na produkci mnohých průmyslových surovin, postižených tak velkým poklesem cen.

Obrat světového obchodu poklesl ještě silněji, než by odpovídalo změnám nastalým v cenách, takže se snížila nejen hodnota, nýbrž i množství světového obchodu. V evropských zemích jest obecným úkazem silné umenšení dovozu surovin, zatím co úbytek vývozu hotových výrobků jest menší, neboť jich ceny poklesly poměrně méně. U nás proti loňsku poklesl celkový vývoz o 11%. Zhoršení konjunktury ve vývozu i na domácím trhu má za následek vzrůst nezaměstnanosti. Také v tomto směru však jsou u nás poměry příznivější než v Anglii, Americe neb sousedních státech průmyslových.

Jak čeliti krisi.

Při úvahách, jak čeliti dnešní krisi třeba konstatovati, že výrobní kruhy průmyslové a živnostenské a stejně vrstvy obchodní nevidí záchrany jen v nových zákonech, naopak přejí si míti klid a bezpečnost a sledují činnost legislativní spíše s určitými obavami. Za tohoto stavu jest úkol ministra obchodu v tomto směru v prvé řadě obraný. Máme co činiti se zemědělskou tísní a s potřebami a požadavky též jiných stavů, jichž uskutečnění se dotýká jednak obchodně-politických zájmů průmyslu a živností jednak státní pokladny. Důsledky toho se projevují nejcitelněji právě u výrobních a obchodních vrstev a proto dlužno považovati za přední úkol pečovati, aby řešení těchto otázek nepřekročovalo míru únosnosti našeho národního hospodářství. Je svrchovaně nutné, abychom každou otázku řešili po slyšení všech interesentů odborně na vědeckém podkladě, abychom vždy studovali konkrétní poměry a nedali se zlákati k napodobení vzorů, o nichž není jisto, zda se osvědčí a zda nám prospějí. Veřejné mínění, zdá se, příliš si osvojilo víru ve všemohoucnost státní intervence, takže se stupňují požadavky vůči státu a méně se uvažuje, čím jednotlivci sami mohou přispěti k zlepšení poměrů. Nesmí se zapomínati, že volnost soukromého podnikání jest nejlepším regulátorem a že různé farmy vázaného hospodářství a veřejného zásahu do výroby a obchodu chovají v sobě četná nebezpečí, někdy pro státní pokladnu, jindy pro spotřebitele a jindy opět pro výrobu samu nehledě k možnosti, že pak bude rozhodováno ke škodě celku též s hledisek jiných než hospodářských.

Za nejpřednější úkol považuje ministr, aby se naše výroba zemědělská i průmyslová přizpůsobila co nejdříve novým poměrům. V zemědělství bude se jednati o hlubší strukturální změny. Jde o částečný přechod k produkci výrobků, jež bylo dosud hojně dovážeti a pro něž bude odbyt na domácím trhu za ceny rentabilnější, než poskytuje výroba obilní. Průmysl zpracující hospodářské plodiny může býti v mnohém směru vhodným instrumentem pro řešení zemědělské tísně. Jest si přáti abychom dováželi, pokud nejsme soběstační v obilninách, především surovinu a nikoliv mouku. Přizpůsobení se průmyslu novým poměrům vidí ministr pokud se domácího odbytu týče, především ve stránce cenové. Nynější zlevňovací vlna jest světová a bude lépe neprodlužovati stagnaci vyčkávacím stanoviskem zákazníků. Zájemci sami přikročují již v některých oborech ke zkoumání cen základních průmyslových polotovarů a ministr zahájil také sám v tomto směru potřebné akce. Snížení cen a zvýšení odbytu zdá se mu jediným východiskem ze situace. Dalším úkolem bude připraviti program veřejných investic pro nejbližší dobu za účelem oživení výroby v období deprese a zabezpečiti jich financování.

Zvelebování průmyslu.

V oboru akce na zvelebování průmyslu, na niž rozpočtová položka byla zvýšena, jest nejdůležitějším za vylíčeného stavu věci péče o průmyslové výzkumnictví. Máme sice v některých odvětvích ústavy vybudované skvěle z vlastních prostředků průmyslu, v celku jsme však proti jiným průmyslovým státům pozadu. Ministr dá podnět k tomu, aby v součinnosti s průmyslem byl vypracován program o potřebách našeho průmyslového výzkumnictví a o způsobu úhrady s tím spojených vydání. Péče věnuje se též výrobě podomácké. Při zavádění nových odvětví výroby nemůže stát vystupovati jako podnikatel, jest však nápomocen ochranou celní, daňovým osvobozením, celními úlevami při dovozu strojů u nás nevyráběných a pod. Za tím účelem připravuje se prodloužení zákona upravujícího posledněji zmíněnou záležitost.

Obchodní politika.

V oboru úpravy obchodně-politických vztahů mezi jednotlivými státy vynořuje se řada problémů zásadního rázu. S různých stran vytýká se, že nynější systémy vyšlé z klausule nejvyšších výhod jsou neschopny pro řádnou úpravu vztahů za nynějších hospodářských poměrů. Nadhazuje se otázka preferenčních cel a kontingentů, ev. různé kombinace. Otázky ty diskutují se v Ženevě i na různých partielních konferencích. Bojuje se uvnitř jednotlivých států o nový systém a jsme svědky též nebývalého protekcionářství. Poměry hospodářské jsou příliš komplikované než aby bylo je možno léčiti universálním lékem. Jako stát exportní musíme všímati si bedlivě hospodářského vývoje nejen u nás, nýbrž i v cizině, ježto přes celní hranice existuje úzká souvislost v hospodářských věcech, při čemž situace komplikuje se tím, že vývozní zájmy máme téměř do všech států světa a že snadno může se stát, že státy dnes pro nás méně významné mohou ev. již v nejbližší budoucnosti státi se pro nás důležitým odbytištěm.

Autonomní celní sazebník.

Pokud jde o tak řečenou revisi našeho autonomního celního sazebníku dlužno zdůrazniti, že náš babo času platný sazebník nelze ztotožňovati s někdejším rakouským celním sazebníkem, ježto byl opětovně přizpůsoben měnícím se poměrům v souhlase s pokračujícím hospodářským vývojem. Kromě toho připravena jest řada návrhů na konkrétní partielní změny, resp. některé případy jsou předmětem řešení.

Aby bylo urychleno meziministerské projednání dotyčných návrhů a všech aktuelních otázek dotýkajících se našeho autonomního celního sazebníku, dalo ministerstvo obchodu podnět k aktivování zvláštní komise, která by se pravidelně scházela a jež by měla též přihlížeti k ženevským elaborátům ohledně unifikace celní schematiky a nomenklatury a tak připravovati novou redakci našeho celního sazebníku.

Obchodní vztahy k jednotlivým státům.

Nato ministr obšírněji nastínil vývoj obchodních styků Československa s našimi hlavními odběratelskými státy, jakož i jednotlivé fáse smluvní úpravy těchto styků a reflex autonomních opatření v dotyčných státech a smluv s třetími státy na naše smlouvy. Zejména pojednal o Německu, Rakousku, Maďarsku a Jugoslavii, s kterýmižto státy jest v běhu jednání a novou smlouvu. S naší strany jest veškerý materiál připraven. Pokud jde o Rusko, ohledně něhož některými řečníky v generální i speciální debatě bylo požadováno uzavření smlouvy, varoval ministr, aby byly chovány zvláštní naděje, že by event. smlouva způsobila vzestup našeho vývozu do tohoto státu. Na závadu smluvního jednání jest s hlediska hospodářského i fakt, že jest v Rusku monopol zahraničního obchodu, takže celní sazby nemají tam toho významu jako jinde. Proto ev. smlouva bez záruky, že ruský stát bude určitá kvanta zboží nakupovati (kontingenty), zůstala by jen na papíře. Otázka volného transitu byla by pro nás důležitá a také na možnost obrany proti tzv. dumpingu, který ohrožuje některé obory průmyslové a nimi i dělnictvo, nesmělo by býti zapomínáno.

Opatření ku podpoře vývozu.

Ministr považuje za nejdůležitější, abychom při svých opatřeních dbali toho, aby nebyla oslabována konkurenční schopnost našeho vývozního průmyslu a aby vývoz byl podporován účelně vybudovanou službou zpravodajskou a propagační. Ve smyslu prohlášení daného při projednávání rozpočtu na rok 1930 bylo proto v ministerstvu obchodu pracováno na osnově zákona o zřízení Československého ústavu pro zahraniční obchod, který by organisoval a soustředil službu informační a propagační a podporoval vývoz při pojišťování vývozních úvěrů. V dotyčné osnově zároveň se řeší otázka státní záruky za určité vývozní úvěry.

Živnostenská legislativa.

V oboru živnostenské politiky po stránce legislativní bylo pokračováno za součinnosti Státní rady živnostenské a Ústředny obchodních a živnostenských komor na revisi živnostenského řádu, projednány veškeré při tom se vyskytnuvši problémy zásadního rázu a nově textována řada partií platného živnostenského řádu. Úkol jest obtížný, poněvadž mezi interesenty samými uplatňována jsou různá hlediska a požadavky namnoze sobě odporující.

Dále vypracována osnova zákona o nové úpravě živnosti elektrotechnické a osnova zákona o nové úpravě výroby, prodeje, přechovává ní a dovozu radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení. Pokračuje se mimo jiné v pracích na novelisaci zákona o živnostech stavebních.

Služba živnostensko-zvelebovací.

V oboru hospodářské péče o živnosti věnuje se hlavní pozornost vybudování Státního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině. Stejná péče věnuje se i otázce vybavení nestátních ústavů ústavními budovami s potřebnými dílnami a laboratořemi. Za tím účelem byl i zvýšen příslušný úvěr. Zásady provádění živnostensko-zvelebovací akce zůstávají v celku beze změny, při pořádání kursů věnuje se však vzhledem k nynější situaci zvýšený zřetel racionalisaci provozu živnostenských podniků a prohloubení znalostí technických za účelem kvalitní práce a to zejména v oborech ohrožených konkurencí velkovýroby.

Akce na zmírnění krise v obuvnické živnosti.

Na pokračování sanační akce v obuvnické živnosti věnuje se v rozpočtu r. 1931 stejná částka, jako v roce přítomném. Pro akci byly stanoveny po poradách se zástupci ústavů pro zvelebování živností a obchodních a živnostenských komor směrnice, které v kruzích interesentů došly plného uznání a pochopení. V rámci povolaných prostředků bude provedena prostřednictvím živnostenských družstev pro nákup strojů též úvěrová akce, jež má za účel mechanisaci drobných dílen obuvnických, tj. jich řádné vybavení nezbytným strojovým zařízením, čímž bude umožněn kvalitnější výrobek a povznesena konkurenční schopnost těchto dílen. Jest samozřejmo, že akce tyto budou se vztahovati i na Slovensko, jak bylo v debatě požadováno se strany slovenských zástupců.

Živnostenské úvěrnictví a družstevnictví.

Za nejnaléhavější úkol v oboru živnostenského úvěrnictví a družstevnictví pokládá ministr řádné vyřešení otázky opatření levného, snadného a trvalého úvěru. Ministerstvo bude proto i nadále podle dosavadních směrnic podporovati živnostenské záložny a jich svazy, jakož i družstva neúvěrová. Dále vypracovalo osnovu zákona o zřízení Ústředí družstevnictví živnostenského, kterým bude dokončena nynější organisace živnostenského družstevnictví. Ústředí bude vybudováno jako samostatná právnická osoba, v jehož kuratoriu budou zastoupeny jednotlivé svazy. Po stránce peněžní bude jeho hlavním úkolem poskytovati úvěr svazům družstev živnostenských a za tím účelem bude datováno ze státních prostředků jednak přeměnou dosavadního nízce zúročitelného vkladu na základní jistinu, jež bude zvýšena dalším jednorázovým příspěvkem, jednak ročními příspěvky po 5 let. Potřeba pro rok příští vkládá se za tím účelem do rozpočtu. Dalším úkolem ústředí bude činnost organisační, poradní a činnost revisní. Osnova bude v nejbližších dnech předložena sborům zákonodárným k projednání a schválení.

Péče o vnitřní obchod.

Otázkám vnitřního obchodu věnuje se soustavná pozornost. Již v předminulém roce byla dobudována organisace zájmových korporací vytvořením Ústřední rady obchodnictva v ČSR., jako nejvyššího odborného sdružení pro řešení všech otázek vnitřního obchodu. V přítomné době s ohledem na zvýšený význam hospodářské funkce obchodu v cenotvorném procesu sledují se hlavně otázky povznesení a zdokonalení distribučního aparátu. V souvislosti s tím přikročeno v minulých dnech k zřízení ústřední racionalisační komise pro vnitřní obchod při ministerstvu obchodu, jejímž úkolem jest vyšetřiti vlivy, složky a poměry, v nichž pracuje obchod, za účelem objektivního rozložení celého mechanismu tvorby cen a zjištění skutečného podílu obchodu na konečné ceně zboží jako podkladu pro event. další opatření. V souhlase se stoupající potřebou zvýšen byl v rámci možnosti příslušný úvěr.

Vidní doprava.

V obor u vodní dopravy po stránce legislativní připraveny dvě osnovy zákonů, jimiž mají býti upraveny soukromoprávní a veřejnoprávní poměry vnitrozemské plavby. Prvnější zavádí se lodní hypotéka, čímž bude usnadněna stavba nových lodí nutných pro zhospodárnění plavebního provozu. Ministerstvo obchodu zabývá se též problémem československého námořního podnikání a zřízením zvláštní československé plavební společnosti námořní. Vzhledem k tomu provedeny též přípravné práce pro kodifikaci námořního práva.

Po stránce hospodářské věnuje se pozornost československým říčním plavebním společnostem i společnostem skladištním, na nichž stát jest finančně též účasten a ve správě svými zástupci zastoupen. V souvislosti s tím bude ministerstvo obchodu spolupracovati na stanovení programu vodohospodářských prací směřujících k splavnění řek a vybudování přístavů.

Péče o cizinecký, turistický a lázeňský ruch.

Ministr uznává potřebu zvýšené péče o cizinecký ruch s ohledem na jeho význam pro platební naši bilanci. Cizinecká rada, před 2 lety uvedená v život jako dobrovolná organisace všech interesentů, nesplnila očekávání v ní kladená. Soudí proto, že nejde jen o otázky organisační, nýbrž i otázku zdroje finanční ohrady. Věc tato bude předmětem úvah. Prozatím byl úvěr v rozpočtovém návrhu v mezích možnosti zvýšen.

Dotazy a náměty.

K dotazům a námětům jednotlivými řečníky debatě předneseným, pokud nejsou již zodpověděny předchozími vývody, poznamenal ministr v hlavních rysech toto:

Poradní sbor pro otázky hospodářské.

Řadou řečníků zdůrazňován význam Poradního sboru pro otázky hospodářské jako oboru odborníků a nutnost slyšení jeho vota při různých zákonodárných opatřeních. Bylo vysloveno politování, že dosud vždy se tak nedálo a že dokonce některé jeho náměty byly ponechány bez povšimnutí. Bylo žádáno, aby zejména za nynější situace byly veškeré národohospodářské předlohy ve sboru tomto projednávány a tím získán bezpečný podklad pro správné řešení. Ministr připojil se k těmto požadavkům a konstatoval, že jen z příčin mimoresortních nebylo mu dosud možno, čehož rovněž lituje, předložiti vládě příslušné návrhy na obnovu tohoto sboru, jehož funkční období již v letošním roce skončilo. Věc bude urychlena. V započatých pracech sboru bylo prozatím pokračováno jeho sekretariátem, což platí zejména o důležitých šetřeních ohledně jednotlivých výrobních odvětví. V těchto se sleduje vývoj celního zatížení od suroviny až k hotovému výrobku, srovnává se celní naše ochrana, zahraniční obchod a dopravní tarify a jiné vztahy s poměry ve státech v úvahu přicházejících a podává se rozbor činěných návrhů se zřetelem na jich důsledky pro státní pokladnu, pro ostatní hospodářské složky a pro náš obchodně politický poměr k cizině. Ministr bude dbáti toho, by materiálu tohoto nejvýš cenného bylo náležitě využito.

Komorní zákon.

K dotazům řečníků po stavu nové zákonné úpravy poměru komor bylo sděleno, že v minulých měsících byly zpracovány výsledky provedené ankety a referentský návrh zákona s ohledem na odůvodněné připomínky přepracován. Věc se zdržela zejména úvahami stran úpravy volebního řádu komorního. I v tomto směru však dán již konkrétní námět a ministr doufá, že osnova stane se co nejdříve předmětem meziministerského připomínkového řízení, po jehož skončení a schválení vládou byla by pak předložena parlamentu.

Kartely.

V generální i speciální debatě bylo hovořeno o činnosti kartelů a podobných organisací, zejména pokud jde o jich vliv na otázky cenové, a vznesen požadavek, aby věc tato byla zákonně upravena. Ministr upozornil, že jde o řešení otázek velmi nesnadných a spletitých, pro něž není dostatečných vzorů a zkušeností. Tak jako by bylo jednostranným a proto nesprávným viděti jen dobré a národohospodářsky prospěšné stránky kartelů, tak také není příčiny pokládati kartely za absolutní zlo. Zákonné úpravě jejich bude se lze sotva vyhnouti již proto, že kartely a jim podobné útvary jsou dnes vlastně vzhledem k právní bezúčinnosti příslušných úmluv vyslovené koaličním zákonem z r. 1870 bez právního podkladu. Bude nutno respektovati specifický ráz našeho hospodářství, jeho osobité poměry a potřeby, což ovšem vyžaduje, aby nejprve vyšetřeny byly názory všech hospodářských činitelů a aby úprava dála se za jejich spolupráce.

Zákon proti průmyslové špionáži.

Otázka eventuelního legislativního zákroku proti průmyslové špionáži, která v debatě byla nadhozena, jest předmětem šetření.

Zákon o podpoře zahraničního obchodu.

K četným reklamacím pojišťování vývozních úvěrů konstatoval ministr, že osnova příslušného zákona byla již vypracována, projednána ve sboru hospodářských ministrů a toho času jest v meziministerském připomínkovém řízení. Ministr uvedl různé podrobnosti navrhované úpravy a vyslovil očekávání, že v nejbližší době bude osnova zákonodárným sborům předložena.

Revise živnostenského řádu.

Pokud jde o revisi živnostenského řádu vyslovili někteří řečníci obavy, že jednotlivé otázky řeší se s hlediska přílišného ochranářství a ztěžování přístupu k živnostem a žádáno, aby k součinnosti na pracech přibrány i širší vrstvy, též vědecké. Ministr sdělil, že takové vybídnutí stalo se již před časem, když ministerstvo přikročilo k revisi. Přihlásily se však v prvé řadě a skoro jen kruhy živnostenské a obchodnické, které pak přirozeně navrhují řešení se svého hlediska. Vyslovený požadavek ministr poznovu uváží. Na konkrétní návrhy řady řečníků k jednotlivým paragrafům bude při revisi vzat zřetel.

Podomní obchod.

Také náměty k provádění zákona o podomním obchodě budou uváženy. Konkrétní stížnosti proti tvrzenému šikanování dráteníků, sklářů a podomních obchodníků ze Slovenska v historických zemích ministerstva obchodu nedošly. Stane-li se tak, budou podrobně vyšetřeny.

Zajištění stavebních pohledávek.

Ve věci legislativní úpravy zajištění stavebních pohledávek, která byla reklamována, sebralo ministerstvo před časem rozsáhlý materiál, jejž, poněvadž záležitost spadá do působnosti ministerstva spravedlnosti, postoupilo jmenovanému resortu.

Ústavy pro zvelebování živností.

Snahou ministerstva bude, aby Státní ústav v Turč. Sv. Martině byl personálně řádně vybaven, což jak ministr doufá, bude umožněno právě schválenou resystemisací služebních míst, jež přináší jisté zlepšení. Volná místa budou v nejbližší době konkursem vypsána.

K požadavku, aby pro chystanou novostavbu Zemského ústavu pro zvelebování živností v Brně byla udělena státní podpora, bylo sděleno, že vláda schválila již příslušný návrh ministerstva, kterým požadavku tomuto se vyhovuje. Na první splátku příspěvku pro příští rok jest pamatováno v předloženém rozpočtovém návrhu.

Ústředí družstevnictví živnostenského.

Také k chystanému zákonu o zřízení Ústředí družstevnictví živnostenského vznesena řada přání. Bylo sděleno, že v ústředí budou zastoupeny i svazy německé a že při poskytování úvěru nebude rozhodovati národnost. Ministr se vynasnaží, aby ústředí bylo organisačně, osobně i kancelářsky vybudováno co nejdokonaleji, jak věc toho vyžaduje a vyslovil přání, aby živnostnictvo použilo s náležitým porozuměním výhod družstevní organisace na základě svépomoci, neboť bez cílevědomé součinnosti kruhů živnostenských zůstal by zákon o soustředění těchto organisací bez životní náplně. Jest přesvědčen, že ústředí bude pak nejen vrcholnou organisací, ale i prostředkem k usměrnění a zlevnění živnostenského úvěru.

Státní dodávky.

V oboru zadávání státních dodávek četní řečníci přednesli opětovně požadavek, aby dodávky všech resortů byly soustředěny v ministerstvu obchodu a vedena jich evidence za účelem, aby dodávek bylo využito k regulaci konjunkturálních výkyvů časových i místních. Ministerstvo obchodu věnuje této věci plnou pozornost a za účelem realisace těchto požadavků obrátilo se konkrétními návrhy na ostatní resorty.

Prodloužení tzv. slovenské výhody při zadávání státních dodávek a prací pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, požadované řečníky ze Slovenska, jest projednáváno v meziministerském připomínkovém řízení a bude požadavek ten po dohodě s ostatními resorty předložen ministerské radě k usnesení.

Patentní úřad.

K výtce, že patentové přihlášky nejsou vyřizovány se žádoucím urychlením bylo sděleno, že příčinou toho jest abnormální vzestup patentových přihlášek, k jehož zdolání nestačil technický personál systemisovaný při provisorní systemisaci v roce 1927 podle tehdejšího pracovního záběhu. Při resystemisaci bylo k okolnosti této přihlédnuto a počet technických úředníků zvýšen o 15. Volná místa vypisují se veřejným konkursem. Požadovaná reorganisace patentního úřadu řeší se v referentském návrhu nového patentního zákona, který v nejbližších dnech bude rozeslán zájemníkům k podání připomínek.