Na agendy chovu koní prováděné zemědělskými radami, které pozůstávají v hlavních rysech z příspěvků na platy inspektorů chovu koní, z úhrady výloh za provádění licentování hřebců, z příspěvků na výstavy koní a odměňování plemenných koní, z podporování pastevního odchovu hříbat a zřizování výběhů pro hříbata, dále z příspěvků na zkoušky výkonnosti koní, na pojišťování a zpeněžování koní, na chovatelské kursy a podkovářství, jakož i z podporování činnosti chovatelských organisací, je k disposici úvěr 1,223.940 Kč. Z tohoto úvěru jsou udělovány příspěvky zemědělským radám podle intensity chovu koní; tak v r. 1930 připadlo z toho na Čechy 268.000 Kč, na Moravu 154.750 Kč, na Slezsko 23.000 Kč, na Slovensko 89.500 Kč a na Podk. Rus 39.750 Kč. Kromě toho na různé specielní účele jako pastevní odchov hříbat, na zemské ústavy pro chov koní a pod. poukazuje ministerstvo zemědělství příspěvky přímo, ovšem prostřednictvím zemědělských rad.

Zemědělské výzkumnictví.

K proneseným námitkám, že výzkumné ústavy nevšímají si požadavků konsumu, aby mohly praxi informovati, jak výrobu orientovati, sluší podotknouti, že výzkumné ústavy pracují v nejužším kontaktu se zemědělskou -praxí a všímají si také potřeb a požadavků konsumu. Jest ovšem třeba času, aby tyto příslušné problémy byly prostudovány tak, aby mohla býti dána praxi spolehlivá informace. Výsledky jsou publikovány pak povětšině v odborných listech.

Nyní například spolupracují výzkumné ústavy s Řepařskou jednotou na hledání náhradních plodin za cukrovku. Stejně jest nyní sledována otázka kvality naší pšenice ve srovnání s cizí moukou.

Veterinářství.

Ke kritice pronesené o poměrech ve státním diagnostickém a serotherapeutickém veterinárním ústavu v Ivanovicách sluší podotknouti toto:

Jmenovaný ústav uhrazoval vždy plně svojí výrobou spotřebu očkovacích látek proti července. Přechodný nedostatek těchto látek roku letošního nastal zvýšením chovu vepřového dobytka u zemědělců a tím i zvýšenou poptávkou po očkovacích látkách. Toto zvýšení domácí spotřeby očkovacích látek proti července jest patrno z těchto statistických údajů: Kdežto v roce 1929 bylo ústavem expedováno celkem 6768 litrů řečené očkovací látky, bylo stejného množství v letošním roce dosaženo již v měsíci červenci. V dalších 3 měsících letošního roku zvýšilo se uvedené množství o dalších 2200 litrů na 8968 litrů. Pro celkový obraz dosavadní spotřeby řečené látky v letošním roce dlužno k uvedenému celkovému množství 8968 litrů, vyrobených ústavem, připočísti ještě 1300 litrů séra dovezeného z ciziny. Dosavadní celková spotřeba řečené látky v letošním roce činila by tedy asi 10.208 litrů, což jest 15,17% spotřeby za celý loňský rok. Správa státního veterinárního ústavu v Ivanovicích, sledujíc vývojovou tendenci spotřeby séra, předvídala již loňského roku, že letos dojde ke zvýšení spotřeby očkovacího séra, avšak skutečná spotřeba očkovací látky v letošním roce stoupla tak enormně, jak jest patrno z uvedených dat, že výroba ústavu nemohla býti včas přizpůsobena spotřebě v takové míře zvýšené.

Přímým dozorem nad výrobou séra v ústavu, a to jak po stránce mnohostní, tak i jakostní, jakož i dozorem nad celým provozem ústavu jest pověřen ředitel ústavu. Nynější ředitel ústavu jest zároveň profesorem na vysoké škole zvěrolékařské a byl v oboru serologie po léta činný na vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni, takže nutno jej pokládati pro funkci ředitele ústavu za zvláště kvalifikovaného. Ministerstvu zemědělství jsou podávány periodické zprávy o celém technickém a administrativním provozu ústavu a ministerstvo kromě toho koná občasné revise ústavu. Hledíc k uvedenému, nejeví se potřeba pověřovati snad zvláštní komisi vyšetřením provozních poměrů ústavu.

Zpeněžení a ochrana zemědělské výroby.

Zemědělství přinášelo státu již od počátku republiky neustálé oběti. Zemědělskou produkcí byla stabilisována valuta a dán jí určitý pevný směr, čímž bylo dosaženo klidu ve státě. Jestliže dnes žádá zemědělství státní pomoc a přizpůsobení se konsumenta producentu, jest povinností všech činitelů ve státě těmto oprávněným požadavkům vyjíti všemožně vstříc. Ministerstvo zemědělství učinilo již řadu námětů, jež předložilo vládě i parlamentu. Z těchto námětů byla uzákoněna tato opatření k řešení zemědělské krise:

1. Zákon ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba. Účelem zákona bylo zvýšiti spotřebu žita a žitné mouky. Proto stanoví nejvyšší množství mouky pšeničné, které jest dovoleno přimísiti do mouky žitné při výrobě žitného chleba a zároveň i hranici dovoleného vymílání žita pro tento účel.

2. Zákon ze dne 10. dubna 1930, č. 7 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními. Účelem zákona bylo zvýšiti domácí spotřebu domácích zemědělských výrobků. Proto jest uložena jím za povinnost institucím uvedeným v názvu zákona, aby svoji spotřebu zemědělských výrobků hradily výrobky domácími.

3. Zákon ze dne 5. června 1930, č. 72 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky.

Zákon poskytuje vládě možnost přizpůsobovati do určité meze celní ochranu obilní výroby a výroby mouky a mlýnských výrobků cenovému vývoji a chrání domácí výrobu mouky před konkurencí mouky chemicky bílené.

Tento zákon byl proveden vládním nařízením ze dne 26. června 1930, č. 95 Sb. z. a n. a celní přirážky na obilí, mouku a mlýnské výrobky podle tohoto zákona byly dosud upraveny vládním nařízením ze dne 30. července 1930, č. 108 Sb. z. a n., jež bylo nahrazeno později vládním nařízením ze dne 20. srpna 1930, č. 115 Sb. z. a n., kteréž opět nařízením ze dne 11. září 1930, č. 127 Sb. z. a n. a posléze nařízením ze dne 10. října 1930, čís. 138 Sb. z. a n.

4. Opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 161 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití.

Tímto opatřením byla prodloužena do konce roku 1929 platnost těch dovozních listů, u nichž měla zaniknouti po 31. říjnu 1929, a zároveň byla rozšířena možnost použíti dovozních listů i při dovozu vepřového sádla, vepřové slaniny a husího sádla.

Tato opatření Stálého výboru bylo nahrazeno zákonem ze dne 5. června 1930, čís. 73 Sb. z. a n. o dovozních listech.

Zákonem tím byla rozšířena možnost vydávati dovozní listy i na vyvážený ječmen, slad, semeno červeného a bílého jetele, máslo a sýry a zároveň byla omezena možnost vydávati dovozní listy vyloučením pšenice, souržice, špaldy a luštěnin.

Zákon tento byl proveden vládním nařízením ze dne 26. června 1930, čís. 100 Sb. z. a n.

5. Zákon ze dne 13. června 1930, č. 85 Sb. z. a n., jímž se mění celní sazebník pro československé celní území. Zákon ten dává vládě možnost přizpůsobiti celní ochranu živočišné výroby cenovému vývoji, nahrazuje kusová cla u dobytka hovězího a vepřového cly váhovými, zavádí clo na chléb a zrušuje u kukuřice sníženou autonomní sazbu, platnou dříve podle čl. II. zák. č. 109 1926 Sb. z. a n.

Podle tohoto zákona byla zavedena celní přirážka na vepřový dobytek vyhláškou ministra financí ze dne 9. srpna 1930, č. 109 Sb. z. a n., kteráž nahrazena byla později vládním nařízením ze dne 5. září 1930, č. 122 Sb. z. a n., jež opět nahrazeno vládním nařízením z 2. října 1930, č. 134 Sb. z. a n. a posléze nahrazeno vládním nařízením ze dne 6. listopadu 1930, č. 152. Sb. z. a n.

Připravena byla tato normativní opatření:

1. Osnova zákona o cukrovarech, jíž má býti čeleno hospodářsky neodůvodněnému zřizování nových podniků.

2. Osnova zákona o úvěrové pomoci zemědělství.

3. Osnova zákona a státním fondu pro vodohospodářské meliorace.

4. Osnova zákona o opatřeních k úpravě mimořádných poměrů způsobených hospodářskou krisí (pozn. zmocňovací zákon).

5. Osnova vládního nařízení, kterým se upravuje dovoz obilí a mlýnských výrobků (pozn. zřízením obilní společnosti).

Během projednávání rozpočtu ve výboru rozpočtovém schválilo Národní Shromáždění vládní návrh zákona o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu.

K doplnění legislativní činnosti ministerstva zemědělství sluší ještě vzhledem k dotazům a přáním proneseným z řad poslaneckých ohledně připravované osnovy jednotného honebního zákona a osnovy jednotného rybářského zákona uvésti toto:

Ministerstvo zemědělství učinilo veškeré přípravy k vypracování osnovy honebního zákona. V této velice složité otázce docházejí však stále nové a nové podněty na úpravu honebního práva, a to podněty, které si často naprosto odporují. Všechny tyto podněty nutno bedlivě uvážiti a dále propracovati ve všech jejich pronikavých důsledcích, aby vláda mohla předložiti návrh, který by v nejvyšší možné míře vyhovoval jednak zájmům polního hospodářství, jednak zájmům loveckým. O jak složitý a sporný problém tu jde, nasvědčuje v debatě přednesený podnět, aby naše zákonodárství opustilo dosavadní zásadu, že honební právo souvisí s půdou a že by mělo býti přiznáno obcím, že se proti tomuto názoru ozvou vážné námitky, lze s určitostí počítati. Některé velmi důležité a nejnaléhavější otázky honebního práva, zejména v otázce hájení zvěře, byly již jednotně upraveny tak zvaným malým honebním zákonem č. 98/1929 Sb. z. a n.

Při konečné redakci jednotného rybářského zákona bude v mezích možnosti přihlíženo ke všem pozměňovacím návrhům a přáním proneseným z řad poslaneckých, pokud to nebude na újmu jednotnosti zákona, který má unifikovati právní poměry nejen v zemích historických, nýbrž i právní poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Lesní politika a policie.

K návrhu na zřízení lesnické rady, uplatňovanému v rozpočtové debatě sluší uvésti, že zřízení lesnické rady jest předmětem pečlivých úvah a studií ministerstva zemědělství. Doposud fungují jako poradní orgán ministerstva Stálé lesnické komise zemědělských rad.

Požadovaný sbor lesnické rady neměl by býti ovšem příliš širokým těžkopádným aparátem, aby mohl dle potřeby rychle a spolehlivě vykonávati své funkce a nezatěžoval také příliš státní finance.

Ministerstvo zemědělství provádí podrobné šetření jak řešeny jsou otázky ty v cizině a podá v dohledné době své návrhy k posouzením odborným korporacím.

K výtkám o dnešní praxi při provádění zák. čl. XIX. z r. 1898 na Slovensku jest podotknouti toto:

Podle zákonného článku XIX. z r. 1898 některé lesní majetky, zejména býv. urbarialistů a majetek komposesorátní jsou spravovány orgány státní lesní služby dohlédací. Toto státní spravování záleží zejména v tom, že práce, které u soukromých velkých lesních majetků bývají obstarávány lesním úředníkem odborně vzdělaným, jsou při těchto lesích obstarávány státními orgány. Z toho vyplývají podle zákona určitá omezení pro majitele těchto lesních majetků státem spravovaných co do volné disposice s jejich lesním majetkem. Tato omezení jsou přesně zákonnými předpisy vymezena a jakékoliv překročení těchto omezení se strany orgánů státní správy může býti naříkáno opravnými prostředky podle zákona přípustnými.

Státní lesy a statky.

Při projednávání rozpočtu státních lesů a statků byly proneseny v rozpočtovém výboru některé dotazy, stížnosti a výtky, zejména ve věci zásad hospodaření, výnosnosti a hospodářské krise podniku "Státní lesy a statky", dále ve věci úpravy služebního poměru zaměstnanců, systemisace služebních míst a pod.

Zásada hospodaření ve státních lesích a statcích.

K výtce, že z rozpočtu státních lesů a statků není zřejmo, podle jakých zásad se ve státních lesích a statcích hospodaří, se podotýká, že hlavní zásady hospodaření jsou stanoveny zákonem ze dne 18. prosince 1927, čís. 404 Sb. z. a n. a prováděcím vládním nařízením ze dne 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n.

Pokud jde o vlastní činnost a způsob hospodaření ve státních lesích a statcích, poukazuje se na podrobnou zprávu o činnosti ústředního ředitelství státních lesů a statků v roce 1930 a o programu činnosti na rok 1931, která je uveřejněna v důvodové zprávě k návrhu finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1931 a v níž lze nalézti požadované podrobnosti, jak o hospodářství lesním, tak i polním a rybničním.

Výnosnost státních lesů a statků.

K pochybnostem o přiměřené výnosnosti státních lesů a statků se uvádí toto:

Celkový čistý výnos podniku "Státní lesy a statky" (rozpočtová skupina A) činil za rok 1929 108,390.481 Kč. Nevezme-li se zřetel na ztrátu 24,943.106 Kč, vyplývající z výdajů a příjmů společných celému podniku a účtovaných u ústředního ředitelství státních lesů a statků jako náklad na ústřední ředitelství, pense a pensijní příspěvky, úroky pasivní z investičních dluhů a aktivní z peněžních vkladů a odvodů, příděl z reservy na úpravu platů podle služebního řádu a jiné výdaje, jeví se čistý výnos z ostatních složek podniku, tj. jednotlivých ředitelství státních lesů a statků, případně samostatných závodů takto:

Ředitelství	Celkový výnos	Celková půda	Výnos na 1 ha
	Kč	ha	Kč
Čechy, Morava, Slezsko
Bubeneč	17,318.830	58.621	295
Brandýs n. L.	7,113.934	36.927	193
Liberec	8,553.052	48.209	177
Třeboň	11,628.150	79.353	146
Frýdek	20,126.834	54.170	371
Adamov	1,272.197	7.103	179
Cukrovary	2,534.617	28	-
Semenářský závod	466.723	1	-
Úhrn	69,014.337	284.412	243
Slovensko
Žarnovice	11,790.086	78.586	150
Báňská Bystřice	24,944.121	88.916	280
Liptovský Hrádek	8,479.339	74.727	113
Solivar	959.169	48.341	20
Inspekce Bratislava	3,547.407	10.920	325
Úhrn	49,720.122	301.490	165
Podkarpatská Rus
Užhorod	1,330.558	118.053	11
Buština	4,129.205	117.597	35
Rachovo	9,139.365	130.536	70
Úhrn	14,599.128	366.185	40

 

Nutno však připomenouti, že při výpočtu hektarových výnosů není správné bráti v úvahu pozemky neplodné, pastviny a poloniny, jichž výnos (nepatrné nájemné) stačí sotva k úhradě na ně připadajících daní a dávek. Vezme-li sena tuto okolnost zřetel, jeví se výnosy hlavních hospodářských odvětví prvovýroby (bez průmyslových závodů a bez společných správních a ostatních výdajů a příjmů) takto:

Ředitelství	Hospodářství lesní			Hospodářství polní			Hospodářství rybniční
	Lesní půda ha	Výnos		Zemědělská půda ha	Výnos		Rybníky ha	Výnos
		celkový	na 1 ha		celkový	na 1 ha		celkový	na 1 ha
Čechy, Morava, Slezsko
Praha	34.031	9,146.292	269	22.482	9,715.798	432	138	62.699	454
Brandýs n./L.	35.645	8,526.599	239	340	157.742	464	150	55.209	368
Liberec	43.830	10,645.842	243	252	112.799	448	-	-	-
Třeboň	63.660	12,210.311	193	2.595	228.313	88	11.620	2,757.481	237
Frýdek	51.012	20,532.908	402	1.778	600.996	538	-	-	-
Adamov	6.977	1,519.003	218	-	-	-	-	-
Cukrovary	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Semenářský závod	-	465.741	-	-	-	-	-	-	-
Úhrn	235.155	63,157.696	269	27.427	10,815.648	394	11.908	2,875.389	241
Slovensko
Žarnovice	69.308	14,650.876	211	5.543	432.245	78;	-	-	-
Báňská Bystřice	82.750	28,375.861	43	-	-	-	-	-	-
Lipt. Hrádek	56.927	12,459.8	219	-	-	-	-	-	-
Solivar	47.153	2,917.928	62	-	-	-	-	-	-
Inspekce Bratislava	989	100.759	102	9.391	3,436.234	366	-	-	-
Úhrn	257.127	58,505.261	228	14.934	3,868.479	259	-	-	-
Podkarp. Rus
Užhorod	107.630	4,707.644	44	1.208	108.397	90	-	-	-
Buština	106.832	7,073.511	66	-	-	-	-	-	-
Rachovo	108.219	11,388.278	105	-	-	-	-	-	-
Úhrn	322.681	23,169.433	72	1.208	108.397	90	-	-	-

 

Z tabulek je zřejmě patrno, že posudek o výnosnosti podniku "Státní lesy a statky" podle celkového čistého výnosu a podle celkové rozlohy - jak byl v rozpočtovém výboru uváděn - vedl by nezbytně k nesprávným názorům na výnosovou schopnost podniku, která se určitě dostaví, jakmile budou podkarpatoruská a do jisté míry i slovenská (Solivar, Lipt. Hrádek) oblast vybaveny tak dalece provozními a dopravními prostředky, aby se jejich výnosová schopnost pozdvihla na úroveň výnosnosti oblasti české a moravskoslezské.

K poukazům, že podnik "Státní lesy, a statky" neplatí daní vůbec, nebo jen v míře omezené, se konstatuje, že podnik "Státní lesy a statky" není osvobozen od daní, nýbrž platí pro něj v tomto směru tytéž zákonité předpisy, jako pro podniky soukromé. Roční daňové zatížení podniku "Státní lesy a statky" činí přibližně 18,000.000 Kč.

Oravsky komposesorát v Oravském Podzámku.

K dotazu, jaký příjem poskytuje státu Oravský komposesorát v Oravském Podzámku, se uvádí: Na statcích Oravského komposesorátu v celkové rozloze cca 39.000 ha jest stát účasten okrouhle 58% všech podílů. Pravděpodobný příjem z těchto podílů je zahrnut v rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" na rok 1931 v oddílu IV. "Jiné příjmy" částkou 1,200.000 Kč (v podrobnostech rozpočtu pod stejně označenou položkou).

Dodržení rozpočtu na rok 1931, živelní kalamity a hospodářské krise.

K pochybnostem, zda bude možno dodržeti v roce 1931 preliminovaný rozpočet státních lesů a statků, se uvádí:

Nelze zapírati, že nejen trvající krise zemědělská, nýbrž i pronikavá cenová a odbytová tíseň v lesním hospodářství a průmyslu dřevařském nezůstane bez vážného vlivu na výsledky hospodaření podniku "Státní lesy a statky".

Třeba též uvážiti, že státní rozpočet pro rok 1931 a tudíž i rozpočet podniku "Státní lesy a statky" musil býti připraven a sestaven již počátkem roku 1930, kdy nebylo ještě možno předvídati tak hluboký pokles cen dříví, který byl zaviněn v nemalé míře též konkurencí ruského dřeva, které je vrháno v ohromných hmotách na evropský trh za ceny nepoměrně nízké. Tento dumping ruského dříví ohrožuje zájmy našeho lesního hospodářství a dřevařství přímo i nepřímo zejména na trhu německém a anglickém, jakož i maďarském. Bude třeba pokusiti se v této příčině jednak o mezinárodní dorozumění a společný postup zejména mezi státy dřevo exportujícími, jednak o vhodnou ochranu domácí naší lesní a dřevařské produkce, která je zejména na Slovensku a Podk. Rusi vážně ohrožena.

Správa státních lesů a statků snaží se v této těžké situaci usměrniti letošní těžbu dříví výběrem dopravně výhodněji položených a kvalitně lepších porostů, aby dříví takto získané bylo jednak vyráběno levněji, jednak svojí kvalitou nalezlo lepšího odbytu a tak bylo možno zabrániti značným schodkům.

Bohužel utrpělo naše lesní hospodářství právě v posledních dnech novou ohromnou škodu, která byla způsobena ve dnech 26. a 27. října t. r. sněhovým polomem zejména v nadějných porostech středního stáří. Tuto škodu nebylo možno ještě přesně zjistiti, ale podle doposud došlých zpráv ze státních lesů zejména v Krkonoších (Vrchlabí) a na Českomoravské vysočině bylo sněhem polámáno asi 250.000 m³ dřeva. Lze bohužel očekávati, že podobná a daleko větší škoda bude hlášena z ostatních lesů, a tu musíme očekávati, že touto novou katastrofou přeplněn bude zejména trh slabším dřevem a ceny jeho ještě více poklesnou.

Rychlé zpracování těchto sněhových polomů a zalesnění takto vzniklých holin bude vyžadovati nových mimořádných výdajů, jež rentabilitu našeho lesního hospodářství vážně ohrozí.

K návrhu, aby státní lesy a statky pokusily se řešiti současně hospodářskou krisi zřizováním státních papíren, jest třeba uvážiti, že v západní části republiky jest státní lesní majetek vzhledem k celkové lesnatosti poměrně málo zastoupen a rozptýlen, takže nejsou dány předpoklady pro zřizování státních papíren, které potřebují pro racionelní provoz zajištění velmi značného množství dřeva.

Ve východní části republiky jest sice stát vlastníkem rozsáhlého lesního majetku s dostatečnými dřevními hmotami pro provoz papíren, lesní porosty nejsou však doposud dokonale zpřístupněny, takže jest především nutno prováděti naléhavé stavby rázu investičního, a to lesních drah, lesních silnic a cest, budov pro zaměstnance a dělnictvo, úprav vodních toků, lesních skladišť, kterýmižto investicemi jest řádné lesní hospodaření podmíněno.

Současně bylo též již přikročeno k zakládání a pronikavé rekonstrukci státních pilařských závodů za účelem zpracování značné části kulatiny, která byla doposud vyvážena převážně ve stavu nezpracovaném do cizozemska.

Tyto všechny zmíněné stavby vyžadují velkých peněžních nákladů a vypětí hospodářských a technických úkonů správy státních lesů a nebylo proto doposud možno uvažovati o stavbě vlastních papíren v podniku "Státní lesy a statky".

Poněvadž se však jeví potřeba řádného zhodnocení dřevních hmot vhodných pro výrobu celulosy zejména v Podk. Rusi, vede se již delší dobu předběžné informativní jednání o případném zřízení akciové továrny na zpracování celulosy v Terešvě za účasti státu.

K návrhu, že by měly stolní statky zříditi v Praze větší počet prodejen mléka a prodávati mléko za levnější ceny při dobré kvalitě, uvádí se toto:

Státní statky mají v Praze 5 režijních prodejen mléka. Tyto prosperují proto, poněvadž jejich režie vzhledem k nízké činži jest snesitelná. Při nájmu místností v novostavbách stoupla by režie tou měrou, že by se prodej mléka za konkurenční ceny stal nerentabilním.

K vyslovené domněnce, že bylo by rozumnější při uvážení dnešní hospodářské krise, během doby přejíti od vlastní režie k propachtování státních statků do drobného pachtu, podotýká se, že provedení tohoto návrhu považuje se za nemožné, poněvadž již při parcelaci velkostatků cestou pozemkové reformy musely zůstati zbytkové statky postačující k racionelnímu udržování budov velkých objektů.

Dále zajišťuje služební řád zaměstnancům státních lesu a statků bezpečnou existenci a jest nemožno státní lesy a statky propachtovati, poněvadž vyřešení osobních otázek činilo by nepřekonatelné obtíže.

Služební řád pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky".

K vyslovenému názoru, že vydání služebního řádu pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky" není v souladu s vůlí zákonodárce a se zákonem, se připomíná, že v této příčině nemůže býti pochybnosti, nýbrž stačí pouze poukázati na ustanovení § 5 vlád. nařízení ze dne 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n. a § 210 platového zákona, které vydání služebního řadu předepisují.

Pokud jde a výtku, že na pragmatikální zaměstnance byl vykonáván protizákonný nátlak, aby podali přihlášku o ustanovení ve služebním poměru podle služebního řádu, dlužno zdůrazniti, že na zaměstnance nebyl v tomto směru vykonáván vůbec nátlak a tím méně může býti mluveno o teroru, leč by za nátlak bylo považováno, když k výnosu ministerstva zemědělství, kterým se povoluje na základě četných dodatečných přihlášek zaměstnanců nová lhůta k podání přihlášek, je připojena poznámka: "Budou-li zaměstnanci činiti dotazy, buďtež jim vyloženy výhody toho, když přihlášku podají, ale nebuďtež donucováni k tomu, aby přihlášku podali". Jestliže se snad přes to stalo, že některý podřízený úředník neřídil se tímto nařízením, sluší litovati, že postižený zaměstnanec nepodal své stížnosti předepsanou služební cestou, aby případ mohl býti vyšetřen a viník potrestán. Ministerstvu zemědělství nebyl hlášen ani jediný takový případ.

Výsledek tzv. plebiscitu jest znám ministerstvu zemědělství pouze z řečí pp. poslanců v rozpočtovém výboru. Není úředně známo, kdo tento plebiscit pořádal; šlo tu patrně o akci soukromou a nelze kontrolovati, do jaké míry se výsledky její shodují se skutečným stavem. Avšak z okolnosti, že z celkového počtu 4000 zaměstnanců se hlasování zúčastnilo pouze 641 zaměstnanců, lze souditi, že převážná většina zaměstnanců je spokojena s dnešním stavem a provedenou akci nechala bez povšimnutí.

.Správa lesů České náboženské matice v Nejdku u Karlových Varů, propuštění lesního úředníka.

U správy lesů české náboženské matice v Nejdku u Karlových Varů byl před skončením světové války zaměstnán také lesní Josef John, který však odepřel po převratu složiti slib Československé republice, nýbrž přihlásil se do služeb v Nejdku s výhradou, že toto území připadne republice rakouské, od níž dostával také s počátku plat a později podporu na výživu. Teprve, když mu republika rakouská zastavila všechny platy, žádal o udělení pense, případně o přijetí do služby republiky Československé, což mu bylo odmítnuto a jeho stížnost, podaná k nejvyššímu správnímu soudu, rovněž zamítnuta. Jmenovaný úředník nebyl tudíž ze služeb Československé republiky propuštěn, nýbrž sám odepřel do nich vstoupiti.

Přijímání zaměstnanců německé národnosti do služeb státních Lesů a statků.

K stížnosti, že do služeb státních lesů a statků nejsou přijímáni zaměstnanci německé národnosti, se podotýká, že při přijímání zaměstnanců do služeb státních lesů a statků zkoumá se především, zda uchazeč vyhovuje všem podmínkám stanoveným služebním řádem pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky", dále zda v konkurenci s ostatními uchazeči zaručuje kvalitou předběžného vzdělání, duševními a tělesnými vlastnostmi nejlepší upotřebitelnost, nebéře se však za jinak stejných okolností zásadně zřetel na národnost uchazeče.

Pro obsazování služebních míst v německé oblasti státních lesů a statků vybírají se - pokud nejsou tato místa obsazována zaměstnanci národnosti německé - zaměstnanci jiné národnosti ovládající němčinu.

Pokud jde o upozornění, aby zaměstnanci Češi umístění služebně v německých krajích nepoužívali svého úředního vlivu k vyvolávání a podpoře národnostních sporů, poukazuje se na ustanovení služebního řádu (§§ 25, 28 a 29), podle nichž je zaměstnancům státních lesů a statků zásadně zakázána jakákoliv činnost nebo účast na činnosti, která by mohla vyvolávati dojem jakékoliv stranickosti.

Pokud jde o posílání dětí zaměstnanců a dělnictva zaměstnaného ve státních lesích a statcích do českých nebo německých škol, ponechána je v tomto směru zaměstnancům i dělnictvu úplná volnost volby bez jakéhokoliv nátlaku.

Zemědělské a lesní dělnictvo.

K připomínce, že úrazovému pojištění dělnictva nevěnuje se ve státních lesích a statcích v porovnání se soukromým průmyslem a obchodem dostatečná pozornost, se uvádí, že v této věci postupuje správa státních lesů a statků vždy přesně podle ustanovení zákona ze dne 28. prosince 1887 č. 1. ř. z. z r. 1888 ve znění zákonů jej doplňujících nebo pozměňujících. Náprava by se mohla tudíž státi jedině změnou tohoto zákonného ustanovení.

Správa státních lesů a statků pojišťuje však zaměstnance, kteří vykonávají práce spojené s větším úrazovým risikem, i když jejich práce nezakládá podle platných zákonů povinnost úrazového pojištěni, dobrovolně pro případ úrazu, a dělníkům, kteří by nebyli dobrovolně pojištěni, poskytuje v případě úrazu mimořádné podpory.

Pokud jde o výtku, že správa státních lesů a statků nezachovává u zemědělského a lesního dělnictva přesně zákon ze dne 3.dubna 1925 č. 67 Sb. z. a n. o placených dovolených se připomíná, že tato výtka spočívá pravděpodobně na nesprávných informacích nebo na nesprávném výkladu citovaného zákona.

K návrhu na přímé sjednávání kolektivních smluv pro lesní dělnictvo za účasti důvěrníků tohoto dělnictva a zástupců správy státních lesů se podotýká, že tento postup je již u správy státních lesů zaveden všude tam, kde to místní poměry připouštějí.

Omezování vstupu do státních lesů a sběr lesních plodin.

K stížnostem, že správa státních lesů omezuje vstup obyvatelstva do státních lesů a sběr lesních plodin, se podotýká, že stížnosti v tomto směru správě státních lesů generelně činěné nejsou odůvodněné.

Cílem dosud vydaných opatření zákonitými ustanoveními podepřených není a nikdy nebylo omezování přístupnosti lesa návštěvníkům z důvodů zdravotních neb za účelem sběru lesních plodin k vlastní potřebě a týkají se výhradně těch lidí, kteří bez žádoucí lásky k přírodě a jen z důvodů výdělečných domáhají se zveřejnění lesů a tyto bohužel často vážně poškozují.

Je třeba míti na zřeteli, zejména v krajích hustě zalidněných, jednak těžké povinnosti lesního personálu, který je zodpovědný za ochranu státního lesního majetku, jednak zájem chudého místního obyvatelstva a hlavně lesního dělnictva, jemuž cizí zejména z větších měst houfně přijíždějící sběrači lesních plodin ubírají možnost žádoucího výdělku. Z toho vznikají časté rozpory mezi obyvatelstvem domácím a cizími návštěvníky a správě státních lesů připadá dosti obtížný úkol různé tyto zájmy a požadavek usměrniti tak, aby byly uvedeny v soulad s potřebnou ochranou lesního majetku a jeho složek. Zejména třeba poukázati na časté a stále rostoucí nebezpečí lesních požárů.

Jedině z těchto důvodů, aby byla vůbec možna nezbytná evidence různých návštěvníků lesa, zavedeny byly správou státních lesů vstupenky do lesů. Pohyb po cestách veřejných v lese je úplně volný a nikomu se v něm nebrání.

Pro sběr lesních plodin vyžadující pohyb mimo cesty žádá se, aby si uchazeči zaopatřili od příslušné lesní správy písemné povolení, které jest zároveň legitimací vůči ochrannému lesnímu personálu. Tato povolení vydávána jsou místnímu chudému obyvatelstvu bezplatně, osobám majetným neb za výdělečným cílem sběr lesních plodin provádějícím, za mírný poplatek, z něhož polovina odváděna jest ku prospěchu místní chudiny příslušným obcím. Vybíráním těchto poplatků nesleduje tedy správa státních lesů cílů výdělečných, nýbrž jen zavedení nezbytného pořádku v lese, aby bylo možno kontrolovati nejrůznější návštěvníky a vyloučiti z lesa živly, les úmyslně poškozující.

Aby zavedena byla v této příčině jednotná praxe, uložilo ústřední ředitelství státních lesů a statků podřízeným správním jednotkám, aby oznámily věcné zkušenosti, získané z dosavadní praxe a předložily vhodné návrhy opatření, odpovídající lokálním poměrům, při čemž má býti především brán zřetel na místní zvyklosti a potřeby domácího obyvatelstva. Na základě těchto zpráv a návrhů vydá pak ústřední ředitelství všeobecné pokyny pro celý podnik, v nichž hodlá se přizpůsobiti odůvodněným požadavkům široké veřejnosti, v předpokladu, že slušní návštěvníci lesa budou míti sami na zřeteli nezbytnou ochranu lesa a pomohou správě státních lesů vyloučiti živly nezodpovědné a les svévolně a zištně poškozující.

Získávání pícnin a pastva ve státních lesích.

Při získávání pícnin z lesa vychází správa státních lesů obyvatelstvu co nejvíce vstříc a bude jednotný postup výše uvedenými pokyny rovněž ustálen. Volnou pastvu domácího zvířectva v lese nebude ovšem možno z lesohospodářských ohledů zásadně nebo generelně připustiti; v individuelních případech hodlá však správa státních lesů i v tomto směru opodstatněné potřebě obyvatelstva podle možnosti vyhověti.

Příděl luk a pastvin obyvatelstvu na Slovensku.

Pokud jde o příděl půdy - zejména luk a pastvin - obyvatelstvu na Slovensku, poukazuje se na okolnost, že bylo v jednotlivých krajích přiděleno některým obcím a jednotlivcům do vlastnictví již 17.172 k. j. půdy, při čemž byly v mnohých případech poskytnuty i značné části lesa, které se hodily vhodnou úpravou k přeměně na jinou hospodářskou půdu. V dalším přídělu pozemku ze státní půdy se pokračuje, a to v mezích krajní možnosti.

Mají-li býti pod dojmem "erární obce" rozuměny tzv. "obce osadnické", připomíná se, že úprava osadnických poměrů podle zákona čís. 224/1925 Sb. z. a n. se skutečně provádí a v rámci jejím přiděluje se oprávněným osadníkům do neomezeného vlastnictví jak půda a zahrada příslušného obytného domu, tak i půda lesa i s porostem a to v míře dokonce větší, než na jakou by měli osadníci nárok podle striktního výkladu citovaného zákona.

Poplatky za vodu ze státních lesů.

K stížnostem, že správa státních lesů a statků požaduje při dojednání o sbírání vody z pramenů ze státních lesů příliš vysoké poplatky, se podotýká, že v tomto směru se vychází vždy všem interesentům krajně vstříc a z tohoto titulu nepožaduje se nikdy více, než nepatrné poplatky uznávací.

Jedině z toho důvodu, že takováto zařízení mají nutně za následek nemožnost normálního hospodaření na lesní ploše, pro jímání a vedení vody použité (odnětí plochy jejímu původnímu určení, změna terénu v důsledku vodovodních zařízení, ochranná pásma, nemožnost těžby dřeva nebo její ztížení), požaduje správa státních lesů a statků odškodné přiměřené újmě, kterou podobná zařízení v lesním hospodářství mají za následek, event. i úměrně kautely, že škodlivé důsledky těchto zařízení pro lesní hospodářství budou omezeny na míru nezbytné nutnosti.

Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

Celkové výdaje.

Celkové výdaje kap. 12. činí na rok 1931 celkem 25,740.600 Kč, tj. o 1,125.700,- Kč méně, než r. 1930. Tato snížení bylo docíleno předně z titulu 2 a 989.214 Kč a z tit. 1 o 136.486 Kč. Tento poměr odpovídá nynějšímu stadiu provádění reformy, neboť vedle reformy lesní jest nyní hlavním úkolem knihování a obé spočívá na ústředí. Odečteme-li příjmy z tit. 1 a 2 částkou 579.000.- Kč od výše uvedeného celkového výdaje, snižuje se režie SPÚ na 25,161.600,- Kč. Úhrada tohoto vydání státní pokladně preliminována jest z Fondu Náhradového, neboť poz. reforma jest finančně plně soběstačná.

Projev zpravodaje.

Zpravodaj podal přehled hlavních výsledků reformy, doporučil novou úpravu úvěrových podmínek finančně slabých přídělců, vysvětlil řízení oceňovací, směrnice reformy lesní a konstatoval velký pokrok zaknihování přídělu. Zdůraznil, že oproti přehnaným obavám některých kruhů vůbec nedostavil se v souvislosti s reformou pokles produkce, ocenil sociální i hospodářský význam zesílení podniku malého a středního, zejména se zřetelem na produkci živočišnou. V závěru apeloval na zúčastněná ministerstva, aby svou spoluprací podepřely činnost Státního pozemkového úřadu v rámci své působnosti.

Programové prohlášení presidenta S. P. Ú.

President S. P. Ú. brzy po zahájení debaty přednesl svou zprávu o činnosti úřadu. Na nové nabyvatele bylo dosud převedeno 1,574.000 ha, z toho 826.000 ha půdy zemědělské. V záboru zbývá ještě asi 100.000 ha půdy zemědělské a 1,160.000 ha půdy ostatní. Z přidělené půdy zemědělské připadlo na drobný příděl a nedíly 77%, na zbytkové statky 23%.

Finanční hospodářství poz. reformy.

Uvedl obraty jednotlivých fondů a konstatoval mezi jiným, že majitelům zabrané půdy bylo vyplaceno za nemovitosti řádně převzaté 1.100,000.000 Kč, nehledě na ceny, docílené jimi při prodeji zabrané půdy z volné ruky se souhlasem S. P. Ú. Dluhy přídělců vůči S. P. Ú. činí dosud asi 750 milionů Kč. Zaopatření zaměstnanců zabraného majetku reformou dotčených vyžádalo si již nákladu okrouhle 285 mil. Kč.

Pokud jde a fond pro zaopatření zaměstnanců ze zabraného majetku, konstatoval president, že hodnota dosud přiznaných zaopatřovacích nároků z tohoto fondu vypočtena byla na 72 mil. Kč. Pro budoucnost má podle odhadu fond zaopatřiti ještě asi 1.300 zaměstnanců v zaopatřovací hodnotě 23,000.000 Kč. Hodnota obou skupin uvedených nároků činí tedy 95 mil. Kč, kdežto fond má aktivního jmění pouze 88 mil. Kč. Tím bylo reagováno na nedávnou diskusi v tisku, ve které bylo žádáno zvýšení zaopatřovacích požitků býv. zaměstnanců a to z domnělých přebytků tohoto fondu.

President konstatoval, že účetní uzávěrky všech fondů (Fond náhradový, Fond kolonisační, Fond pro zaopatření zaměstnanců, Fond čsl. legionářů) předkládány jsou pravidelně Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, takže celé finanční hospodaření S. P. Ú. jest řádně kontrolováno.

Reforma lesní.

Dosud bylo převzato a dohodami zajištěno pro převzetí okrouhle ³/₄ mil. ha půdy nezemědělské, hlavně lesní. Dosud převzaté lesy byly ze ³/₄ trvale postátněny a zbytek rozdělen mezi ostatní uchazeče, tj. okresy, obce, družstva, lesní a pastvinářská a jiné osoby právnické, výjimečně také fysické. Směrnice reformy: ochrana podstaty lesa, zveřejnění lesů, vyloučení snah kořistných, zřetel na zajištění lesních zaměstnanců. Vedle zemí a okresů jsou hlavním uchazečem obce. President varuje před názorem, že reforma lesní má sloužiti k sanaci obecních financí. Upozornil na důsledky škod mniškových a větrných, na pokles cen dřeva a nemožnost povolovati mimořádné těžby. Lesa dostalo se již obcím ve 421 případech.

Svazy obcí co nabyvatelé lesa.

Kde přidělované lesy tvoří celek v obvodu více obcí téhož okresu a reálné rozdělení celku mezi obce jest hospodářsky vyloučena, přijde v úvahu - v důsledku porad se zúčastněnými ministerstvy a zástupci samosprávy - svaz obcí podle předpisů obecního zřízení. Ministerstvo vnitra vypracovalo již vzornou úmluvu pro tyto veřejnoprávní útvary.