Na obtíže jiného druhu naráží přiměřené zaměstnávání vězňů pracemi. Je tu poukazováno na silnou konkurenci, kterou působí práce trestanecké živnostníkům a dělníkům zejména v době velké nezaměstnanosti. Naproti tomu sluší uvésti, že jest nezbytně nutno, aby vězňové byli zaměstnáváni. Práce vede ke kázni a spořádanému životu, zahálka naopak k neřestem. Ponechati vězně bez zaměstnání znamenalo by v mnohých případech i zostření trestu. Trestanci sami to vědí a žádají proto o práci. Nesmí se také zapomenouti, že úspory z pracovní mzdy často znamenají pro vězně první základ pro začátek nového života po propuštění z trestu. Ministerstvo spravedlnosti proto rozhodně trvá na požadavku, aby vězňové byli zaměstnáváni pracemi přiměřenými dle možnosti jejich věku, pohlaví a povolání, snaží se však při tom také vyhověti oprávněným požadavkům živnostníků a dělnictva.

Aby veřejnosti bylo umožněno zjednati si z vlastního názoru pojem o poměrech a potřebách v trestnicích, byla zavedena občanská kontrola nezávislá od ministerstva a svěřena členům Národního shromáždění. Konečně hlédl ministerstvo spravedlnosti působiti na zlepšení výkonu trestů tím, že používá zkušeností nabytých v trestnicích jiných států.

Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Úspornost rozpočtu.

Příjmy nejsou preliminovány žádné. Výdaje rozpočteny jsou na 2,099.800 Kč, což jest o 11.517 Kč méně než v roce 1930. Rozpočet snížen z úsporných důvodů. Možným to bylo jedině u výdajů věcných. U osobních výdajů, které tvoří více než ⁴/₅ úhrnné částky v kapitole 8. na státní výdaje rozpočtené, uplatněna snaha po úspornosti tím, že ministerstvo hledělo si vypomoci silami smluvními a experty všude tam, kde nebylo nezbytně zapotřebí personálu pragmatikálního.

Sjednocování nutno urychliti.

Jednoduché unifikaci budiž dána přednost před reformami.

Odpovídaje na poznámky více řečníků podotknul ministr pro sjednocení ve svém výkladu, že není potěšitelným zjevem, jestliže ještě na prahu 13. roku republiky máme právo nesjednocené, a potřebujeme v důsledku toho ministerstva pro sjednocení. Se sjednocením práva mohli jsme již býti hotovi, a snad byt tomu bývalo již došlo, kdyby se byla u nás pouze sjednocovalo a kdyby se zároveň nebyla žádala i reforma každého jednotlivého odvětví našeho práva. Ministr pro sjednocení doporučil, abychom ještě i nyní hleděli napřed všechno prostě sjednotiti, aniž by se při tom současně věcně reformovalo a podotýká, že po předběžném jednoduchém sjednocení půjde pak i reforma všude mnohem snadněji a rychleji kupředu. V tom, že dosud při sjednocení usilovalo se současně hned i o novou úpravu práva podle potřeb doby, nutno shledávati hlavní příčinu toho, že dosud ani nejdůležitější sjednocovací osnovy nejsou hotovy a uzákoněny.

Ministerstvo pro sjednocení jest institucí nezbytnou i úspornou.

Právní nesjednocenost jest u nás dosud ve všech odvětvích právního našeho řádu, u zákonů politických, finančních i soudních, velmi značná. Potřeba sjednocování a nutnost, aby v tomto směru postupovalo se co nejrychleji, pociťují se stále velmi naléhavě; a ministerstva pro sjednocení nelze proto postrádati. Ministerstvo pro sjednocení zřízeno bylo také z toho důvodu, že sjednocovací agenda dala se takto obstarati nejúsporněji. Všechny jiné způsoby vyřizování sjednocovací agendy, na něž také někdy u nás bylo pomýšleno, jsou vesměs nákladnější a při tom těžkopádnější.

Součinnost ministerstva pro sjednocení s resorty druhými.

Odpovídaje na poznámku, že ministerstvo pro sjednocení při spolupráci s druhými resorty tyto v jich činnosti někdy nepodporuje, ale ruší, podotknul ministr pro sjednocení, že unifikační ministerstvo bylo před 10 lety založeno proto, aby uplatňovalo všude zřetel na uherské právo, recipované pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tento úkol vznesen byl na ministerstvo pro sjednocení proto, že neplnila ho uspokojivou měrou ministerstva ostatní, nemající dosti znalců práva uherského.

Vhodnost nového sjednoceného práva pro Slovensko.

Na výtku, že na Slovensku ruší se dobré zákony staré a nahrazují méně vhodným právem novým a že ministerstvo pro sjednocení se slovenských zájmů v tomto směru nezastává, odpovídá ministr pro sjednocení toto: Upozorňuje, že jest první Neslovák, který stojí v čele ministerstva pro sjednocení, a že nelze předpokládati, že by předchůdci Slováci v úřadě měli tendenci na Slovensku něco zhoršiti. V krajním případě byli by jistě podali demisi, ale nestalo se tak ani v jediném případě, ani v tom, který byl uveden jako nejhorší, totiž v případu, kde města s magistrátním zřízením byla na Slovensku přeměněna v tak zvané veliké obce.

Přeměna slovenských měst se zřízeným magistrátem na veliké obce.

Opatření toto se stalo svého času s plným souhlasem ministra pro správu Slovenska z toho důvodu, že ona města neměla na magistrát dostatek peněz. V zákoně bylo však pamatováno na to, aby bývalým magistrátním městům byla dřívější jich působnost vrácena, budou-li o vrácení magistrátní agendy u vlády žádati, a prokáží-li, že jsou s to, aby záležitosti tyto sama spravovala a nesla sama náklady s tím spojené.

Zákon o ručení státu za veřejné zaměstnance.

V jednotlivostech reagoval ministr pro sjednocení především na výtku, že ministerstvo pro sjednocení nevzalo do pořadu svých prací dosud osnovu zákona o ručení státu za veřejné zaměstnance, resp. že tuto osnovu dosud nevypracovalo. Ministr upozorňuje, že nemůže sám s prací na nějaké osnově započíti, dokud mu ministerská rada osnovu k vypracování nepřidělila. Osnovu zákonu o ručení státu za veřejné zaměstnance pojalo ministerstvo pro sjednocení do svého pořadu a jest o tomto doplnění programu ministerstva zmínka v důvodové zprávě k finančnímu zákonu. Nový pracovní pořad ministerstva pro sjednocení není dosud se všemi ministerstvy projednán, lze ale doufati, že k tomu nyní co nejdříve dojde.

Nový pracovní pořad ministerstva pro sjednocení.

Nový civilní soudní řád. Novoty v odvolacím řízení.

Pojednávaje o novém civilním soudním řádu, jehož vypracování bylo svěřeno ministerstvu pro sjednocení, zabýval se ministr pro sjednocení poznámkami řečníka, který se obíral úpravou otázek s osnovou nového civilního soudního řádu souvisejících, jmenovitě otázkou přípustnosti novot v odvolacím řízení a v souvislosti s touto otázkou také s událostmi, k nimž došlo nu právnickém sjezdu v Bratislavě. Bylo si stěžováno na to, že v otázce přípustnosti novot v odvolacím řízení nebylo moderní stanovisko uherského zákona Matného dosud na Slovensku a Podk. Rusi sdíleno snad vedením vědeckého odboru pro civilní soudní řád a předsednictvím celého právnického sjezdu a to prý v rozporu s míněním účastníků sjezdu. Řečník dotazoval se při tom také na názory ministra v této věci. Ministr poukázal na to, že otázka přípustnosti novot v řízení odvolacím není jen problémem naším, nýbrž i problémem států ostatních, a to problémem v prvé řadě vědeckým. Názor, že by novoty v řízení odvolacím měly býti připouštěny, není vědou jednomyslně přijímán. Celá řada autorit soudí právě opačně a upozorňuje, že připuštěním novot v řízení odvolacím hoví se příliš i neoprávněným požadavkům stran tam, kde jest to na újmu zájmům celku. Literatura najmě cizí poukazuje na to, že zařízení připouštějící novoty v řízení odvolacím jest zařízením neobyčejně nákladným, a to nejen pro stát, ale i pro strany. V souvislosti s otázkou přípustnosti novot v řízení odvolacím zmínil se ministr také o sudičství, které dosud v některých krajích republiky velmi bují. Podle hlasů některých pravovědců a také odborníků ze soudní praxe nalézá sudičství velké opory právě v připouštění novot v řízení odvolacím. Podle svých informací prohlašuje ministr, že na sjezdu nebyl názor slovenských odborníků, kteří jsou pro přípustnost novot v řízení odvolacím, úmyslně nijak potlačován. Chyba byla jedině v tom, že nebylo dosti času, aby názory všech přihlášených řečníků mohly býti vyměněny. Předsednictvo sjezdového odboru nevzdalo se své funkce z nějaké sabotáže, aby nemohlo dojíti k usnesení, nýbrž z důvodů zcela jiných. Funkce vzdal se také jeden Slovák. Ministr prohlašuje vůči veřejnosti slovenské, že všechny důvody, které byly uvedeny od Slováků pro přípustnost novot v řízení odvolacím, budou velmi bedlivě uváženy, přirozeně budou stejně uváženy ale i důvody, uváděné ve prospěch stanoviska protivného.

Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Agenda Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud jest již po několik let ve svízelné situaci, kterou vyjadřuje počet okrouhle 11.000 nevyřízených sporů koncem září t. r. Bezprostřední příčina je v tom, že počet docházejících stížností až do r. 1928 stále rapidně stoupal, kdežto na druhé straně dotace soudu pracovními silami vždy více méně zůstávala za skutečnou potřebou. Příčiny onoho nepoměrného vzrůstu agendy jsou různé. V neposlední řadě je to okolnost, že místy rozmohl se návyk pokládati správní soud za pravidelnou poslední stolici. To platí zejména o Slovensku a Podkarpatské Rusi, které dodávají soudu plných 50% agendy.

V posledních létech situace zlepšila se potud, že od r. 1928, kdy počet došlých stížností dosáhl nebývalého čísla 10.231, nastal pokles agendy. R. 1929 činil počet došlých stížností 6827, a letošního roku udržuje se asi na stejné výši. Obavy pronesené loňského roku v tom směnu, nenastane-li snad opětné stoupáni agendy,.se prozatím ukázaly klamnými. Důsledkem poklesu agendy klesá ovšem také počet nedodělků, ač nikoliv arciť úměrně, poněvadž spory z r. 1928 stále ještě soud zatěžují a dosavadní počet soudcovských sil není úměrný ani nynější agendě nižší. Nenastane-li nový vzestup agendy - což nesnadno předvídati - lze očekávati, že no rozmnožení grémia soudu, umožněném resystemisací, situace soudu v dohledné době značně se zlepší.

Reforma Nejvyššího správního soudu.

Trvalé nápravy nelze však docíliti pouhým rozmnožením soudcovského personálu, nýbrž pouze legislativní reformou. Ačkoli první kroky k této reformě byly zahájeny již v r. 1924, nevystoupila dosud ze stadia přípravného. Hlavní příčina je v tom, že proti projektu tzv. malé reformy, která podle návrhu I. presidenta soudu z r. 1927 měla se omeziti jenom na zjednodušení a urychlení řazení, ministerstvo vnitra dala přednost reformě všeobecné, která se dotýká nákladních zásad správního soudnictví. Osnova ministerstva vnitra rozvířila celou řadu ožehavých otázek, zejména otázku nového vymezení kompetence soudu. Proti projektovanému omezení kompetence Nejvyššího správního soudu vyslovili se v rozpočtovém výboru velmi důrazně všichni řečníci. Bude-li uskutečněna celková reforma správního soudu podle osnovy ministerstva vnitra, nelze s počátku očekávati urychlení práce, nýbrž spíše jisté zpomalení.

V zájmu zrychleného úřadování soudu bylo by také záhodno, aby se soudu dostalo co nejdříve účelnějšího umístění a lepšího věcného vybavení.

Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty činí pro rok 1931 úhrnem	1.010,566.000 Kč,
pro rok 1930 byla preliminováno	955,715.742 Kč,
stoupá tedy o	54,850.258 Kč.

 

Zvýšení toto bylo způsobeno hlavně vyšším nákladem na osobní výdaje podle platových zákonů následkem postupu sil v platových stupnicích, obsazení některých volných míst a rozmnožení počtu učitelů na národních školách v důsledku zřízení nových škol a tříd,

takže proti potřebě na těchto výdajích pro rok 1930 v částce	611,5 mil. Kč,
roste potřeba ta pro rok 1931 na částku	642,4 mil. Kč,
tedy o	30,9 mil. Kč.

 

Protože však dosud jest v některých oborech nutno vypomáhati si místa sil stálých levnějšími náhradními opatřeními, ať již ve formě přespočetných hodin, či přijímáním sil na denní mzdu, roste i náklad na tato náhradní opatření o úhrnnou částku 2,8 mil. Kč.

Nová zákonná, úprava nájemného, jakož i některé nové nájmy vyžadují si zvýšení v celku o částku 1,3 mil. Kč.

Vliv tzv. malého školského zákona, zejména jím zavedená osmiletá školní docházka na Slovensku, projevuje se i v rozpočtu pro rok 1931 zvýšením potřeby. Přistupují tu ovšem ještě i momenty jiné, jako další postup zaškolovací akce na Slovensku a Podkarp. Rusi, jakož i vzrůst celkového počtu dětí a tím i tříd, takže následkem toho stoupá v oboru národního školství nejen osobní náklad, o němž jest řeč již výše, nýbrž i náklad ostatní, zejména též věcný, a to - nehledě k nájemnému, o němž jest též již zmínka výše - o částku 6,2 mil. Kč.

V odborném školství působí na zvýšení rozpočtu ty okolnosti, že jest pamatováno

na zřízení školy kamenické ve Zvoleni částkou 0,5 mil. Kč
na další vybavení školy uměleckých řemesel v Bratislavě částkou	0,3 mil. Kč
a konečně na živnostenské školství pokračovací dalším zvýšením o	3,- mil. Kč
Pro vysoké školy bylo nutno zvýšiti úvěr na řádné dotace o	0,6 mil. Kč
na výlohy režijní o	0,7 mil. Kč
a na vnitřní zařízení novostaveb o	7,4 mil. Kč
V oboru sociální péče o studentstvo stoupl rozpočet o	0,5 mil. Kč

 

zařazením stipendií pro posluchače vysokých škol technických z východního Slovenska.

V oboru lidové výchovy vyžádala si i letos zvýšení položka "Osvětové organisace" o 0,4 mil. Kč.

Ostatní zvýšení jsou pouze drobnější a byla vyvážena namnoze snížením položek jiných, takže v celku na nich přibývá pouze 0,3 mil. Kč.

Rozpočet Uhřiněvského školního závodu zemědělského činí pro rok 1931

ve výdajích	2,410.000 Kč,
v příjmech	2,734.000 Kč,
takže zisk činí	324.000 Kč.

 

Do rozpočtu investičního tohoto závodu zařazuje se částka 160.000 Kč, jež se uhradí z provozního zisku částkou 60.000 Kč a vlastními prostředky částkou 100.000 Kč.

Rozpočet školního závodu zemědělského v Děčíně - Libverdě činí pro rok 1931

ve výdajích	482.700 Kč,
v příjmech	502.000 Kč,
takže zisk činí	19.300 Kč.

 

Do investičního rozpočtu tohoto závodu zařazuje se částka 50.000 Kč, jež uhradí se částkou 19.300 Kč z provozního zisku a částka 30.700 Kč musí ubýti kryta zápůjčkou. Jde tu o nástavbu domku deputátníků, kterou nutno provésti, ježto dosavadní místnosti, propůjčené dočasně školnímu závodu k ubytování deputátníků v budově zemědělského odboru německé vysoké školy technické v Děčíně - Libverdě, odbor tento potřebuje pro sebe.

Rozpočet Žabčického školního závodu zemědělského činí pro rok 1931

ve výdajích	1,770.400 Kč,
v příjmech	1,861.400 Kč,
takže zisk činí	91.000 Kč.

 

Do investičního rozpočtu tohoto závodu zařazuje se částka 733.100 Kč, jež uhradí se z části ziskem, z části zápůjčkou.

Rozpočet Kuřimského školního závodu vysoké školy zvěrolékařské v Brně činí pro rok 1931

ve výdajích	1,154.000 Kč,
v příjmech	1,110.000 Kč,
takže ztráta činí	44.000 Kč.

 

Do investičního rozpočtu tohoto závodu zařazuje se částka 40.000 Kč, jež se uhradí zápůjčkou.

O rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty pro rok 1931 pojednal rozpočtový výbor ve dnech 24., 29. a 30. října 1930.

Čilá rozprava, do které kromě referenta zasáhlo 20 řečníků, dotkla se nejrozmanitějších otázek správy našeho školství a věcí národní osvěty.

Na konec zaujal ministr školství a národní osvěty stanovisko k celé řadě podnětů uvedených v projevech jednotlivých členů rozpočtového výboru, zejména pokud šlo o obecné otázky resortní.

Konstatoval-li zpravodaj o kap. 10. s radostí, že letos rozpočet ministerstva školství a národní osvěty po prvé překročuje miliardu Kč, ministr upozorňuje, že touto sumou není dán úhrn výdajů státních na věci školské a osvětové. Sluší zajisté k nim přičísti 800 mil. Kč, kterými stát doplňuje náklad na učitelské platy, dále 94 mil. Kč investičních výdajů v rozpočtu min. veř. prací, nehledíc ani na náklad na školství zemědělské v rozpočtu ministerstva zemědělství. Tím dospíváme k sumě 2 miliard. Ani tato částka však nestačí oprávněným požadavkům, které se hlásí se všech stran. Letošní zvýšení rozpočtu o 55 mil. Kč jde většinou na vrub výdajů osobních, jakož vůbec na osobní výdaje připadá na 81% celého nákladu.

Obíraje se otázkou menšinových škol, trvá ministr na stanovisku již loni zaujatém, že při zřizování těchto škol rozhodující jsou momenty pedagogické, zejména zásada, že děti mají býti v národních školách vyučovány svým jazykem mateřským, dále zřetele národnostně ochranné, nikoli však zřetele národnostně výbojné.

Uváděje některá statistická data o menšinových školách, ministr uvádí, že při úvahách o národnostních poměrech v národním školství nelze tyto školy vytrhávati z komplexu ostatních veřejných škol a že lze tedy při těchto úvahách přihlížeti jen k celku všech škol. V tomto smyslu konstatuje ministr, že podle posledních úředních dat připadá na 1 obecnou školu československou 109 žáků, na německou 102 žáci, při čemž n a 1 třídu československou 41 dětí, na německou 38 dětí. Na měšťanských školách je průměr žáků na 1 školu československou 118 žáků, na německou 99 žáků.

V oboru škol středních máme 69% škol československých a 25% německých, ač je Němců jen 23% obyvatelstva. 1 československá škola připadá na 45.000 obyvatelů, 1 německá na 39.000 obyvatelů.

V oboru vysokých škol máme 2 techniky československé a 2 německé, 2 zemědělské školy československé a 1 německou. Na německých školách vysokých povolují se některým profesorům z ciziny převzatým platové výhody nad zákonný normál.

Ve věci povolování poboček na nár. školách konstatuje ministr, že směrodatnými jsou tu ustanovení zákona č. 226/1922 Sb. z. a n. Otázka liberálnějšího povolování poboček nad zákonné minimum není jen otázkou pedagogickou, ale i finanční. Přes to zemská školní rada v Praze v dohodě se zemským výborem zachovává postup jak možná liberální. Loni zřízeno v Čechách 737 poboček českých a 415 německých, letos 486 českých a 134 německých, celkem 1223 českých, 549 německých.

Uzavíraje úvahu o národnostních poměrech v našem školství projevil ministr názor, že nepůjde budoucně tolik o zřizování škol nových jako o vybudování škol již trvajících a o zintensivnění jejich práce. Sem hledí právě jak ustanovení čl. XX, odst. 2, fin. zákona, tak i interní směrnice, které ministr vytkl pro zřizování event. nových menšinových škol.

Ve věcech školství na Slovensku upozorňuje ministr, že pro urychlení nutných prací investičních v oboru národního školství usnesla se již ministerská rada, aby byla vypracována osnova zákona, dle níž by stát mohl přejímati záruky za investiční zápůjčky obcí pro školní stavby.

Ministr nepokládá za odůvodněné tvrzení, že se utlačuje církevní školství na Slovensku. Napomíná-li státní školská správa vydržovatele církevních škol, aby napravili zjištěné nedostatky zákonu odporující, koná jen svou zákonnou povinnost. Ministr konstatuje, že stát poskytuje zálohy na učitelské platy i vydržovatelům církevních škol tak, jako to činí v zemích českých vydržovatelům nestátních veřejných škol, že však v těchto zemích je státní záloha nepoměrně nižší (v Čechách hradí e okresní školní pokladnou z peněz lokálních faktorů a země z platu 1 učitele průměrně 8.432 Kč, na Moravě 6.036 Kč, na Slovensku zpravidla jen 1.200 - 1.500 Kč, činí tedy státní záloha na Slovensku více aspoň o 5.000 - 7.000 Kč ročně na 1 učitele církevní školy).

Ve školství Podkarpatské Rusi vidí ministr největší bolest v neurovnaných jazykových sporech mezi rusínským obyvatelstvem. Spory ty rozhodnouti musí Rusíni sami mezi sebou. Ministr hodlá k tomu konci zříditi komisi ze zástupců obou jazykových směru a nestranných znalců. Žalostný stav školních budov v Podk. Rusi vede ministra k tomu, aby pro Podk. Rus byl připraven zákon o státních zárukách při stavebních úvěrech obcí na školní stavby, jak se o tom zmínil při Slovensku.

Ministr pokládá za nezbytnou brzkou novou zákonnou úpravu správy školské a organisace národních škol. V ministerstvu školství připravuje se příslušná osnova zákona, jež by se včas stala předmětem veřejné diskuse. S věcí souvisí ovšem i otázka úhrady školního nákladu, zejména učitelských platů, v kterémžto směru dojde vbrzku k přípravám zákonné osnovy v smíšené komisi zástupců ministerstva školství a financí.

Ve věci školských reforem pracují v ministerstvu studijní oddělení a zvláštní komise. Jde nejprve o novou úpravu učebných osnov pro školy měšťanské. Osnova zákona o újezdních měšťanských školách narazila na některé námitky povahy finanční. Při školách středních konstatuje ministr, že částečná reforma letos zahájená odsunutím latiny do 3. třídy nenarazila na námitky věcné. Na 19 středních školách konají se pokusy s elektivním systémem. Komise expertů pro reformu střední školy připravuje nové učebné osnovy pro školy střední, po kteréžto revisi osnov bude pak ihned následovati revise učebnic středoškolských. Rodičovská sdružení na školách nebyla nařízena, jen doporučena. Styk školy s rodinou pokládá ministr za žádoucí i na školách středních. Koncem školního roku bude teprve možno posouditi dosavadní zkušenosti, až dojdou zprávy ze škol.

V otázce profesorského vzdělání upozornil ministr na nově vydaný zkušební řád, po němž má následovati i reforma studií na fakultě filosofické a přírodovědecké.

Ministr uznává, že naše odborné a živnostenské (učňovské) školy nejsou dosud dostatečně dotovány, upozorňuje však, že i při nedostatku finanční úhrady byly příslušné úvěry slušně zvýšeny. Pro otázky vnitřní reformy odborných škol dojde brzo ke zřízení zvláštní komise.

Ve věcech vysokých škol odkazuje ministr na své prohlášení v exposé k rozpočtu na r. 1930. Nepodařilo-li se vymoci všechny požadavky na 100%, dopracovali jsme se přece velikého úspěchu v čl. XX., odst. 1, finančního zákona zaručením částky 900 mil. Kč na stavby a vnitřní zařízení pro nejbližších 15 let. Bude třeba sdělati celkový plán na využití tohoto úvěru za účasti vysokých škol samých. V otázce vysoké školy technické v Košicích trvá ministr na svém stanovisku, že zřízení její není aktuální, dokud nebudou zjednány předpoklady jejího úspěšného působení.

K výtkám o neuspokojivém hospodářském stavu Národního divadla uvádí ministr, že plně uznává potřebu hospodárnosti a šetrnosti v jeho hospodaření.

Ve věci výstavby moderní galerie upozorňuje ministr, že v rozpočtu investičním je na ni pamatováno zatím 1 mil. Kč. Jisté pochybnosti jsou však stále v otázce volby staveniště.

Ježto ani ve své důkladné řeči nestačil ministr dotknouti se všech otázek zmíněných ve výborové rozpravě, připojuje se pro větší úplnost obrazu o této rozpravě ještě tento stručný přehled dalších důležitějších námětů z projevů jednotlivých poslanců, sestavený podle věcných hledisek ve skupiny, při čemž k nim hlavní zpravodaj připojuje příslušné vysvětlivky a poznámky.

Národní školství.

Vnitřní organisace národního školství. Věci pedagogické a didaktické.

Obnovení učitelských konferencí, ať okresních nebo zemských po př. celostátních, uznává se zásadně za potřebné; věc je dnes jen otázkou nákladu, který by byl ročně několikamilionový.

Střídavé vyučování se postupně odstraňuje podle toho, jak se opatřují místnosti pro zvláštní třídy. Nedostatek učeben jeví se citelnější na Slovensku po zavedení osmileté docházky školní; zásadně se však nedoporučuj e prodlužovati lhůtu k provedení takové docházky; ostatně by ke změně bylo v prvé řadě potřebí novelisace § 12, odst. 2, zák. č. 226/1922 Sb. z. a n.

Prodloužení docházky školní na devět let je dosud příležitostné a fakultativní, máme-li na mysli jinak slušný počet existujících tzv. čtvrtých ročníků při školách měšťanských. Zavedení devítileté docházky povinné vyžaduje však zajisté podrobných úvah přípravných jak o vzrůstu finančního nákladu osobního i věcného, tak i o předběžném zajištění nových místností a učitelstva, zejména na Slovensku, kde se v uvedených směrech jeví potíže již při povinné školní docházce osmileté.

Otázkou nákladu je též ustanovování zvláštních učitelů němčiny na školách národních, o jejichž potřebě byla v debatě učiněna zmínka.

O školním lékařství je připravován zákon ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Vnější organisace národního školství. Zřizování a vydržování škol.

O revisi stavebních předpisů školních se jedná, zemské školní rady podaly již vyžádaná vyjádření a opatřený materiál má býti nyní posouzen v poradách ministerstva školství a národní osvěty s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Návrh zákona a tzv. čtvrtých ročnících při školách měšťanských byl v ministerstvu školství a národní osvěty vypracován, není však dosud skončeno meziministerské jednání o něm pro potíže povahy finanční.

Osobní otázky národních škol.

Úprava osobních poměrů učitelek mateřských škol nestátních souvisí s návrhem zákona o školách mateřských vůbec. Meziministerské jednání v této věci pozastavilo se jednak u otázky, lze-li za nynějšího stavu ukládati další finanční povinnosti obcím, které jsou a moji býti vydržovatelkami uvedených ústavů, jakož i u otázky, do jakých podrobností může stát určovati platy učitelek mateřských škol jako obecních zaměstnankyň.

K námětům o platových poměrech učitelstva na školách národních (přídavky za práci na školách v odlehlých obcích a na školách jednotřídních, platy učitelů škol měšťanských, zrušení skupiny D činovného, opatření a hodnocení naturálních bytů učitelských atd.) třeba připomenouti, že věci ty nelze řešiti speciálně pro učitelstvo, dokud by obdobná úprava nebyla přijata pro státní zaměstnance vůbec. Také hodnocení služební doby absolvovaných kandidátů profesury umístěných přechodně na školách měšťanských a zlepšení jejich odměny lze pokládati sice za platovou otázku souvislou s úpravou všeobecnou, ale otázku zvláště obtížnou vzhledem k zásadě personálního práva, že se platy řídí vzděláním normálně požadovaným a nikoliv faktickým vzděláním toho kterého zaměstnance.

Ve věci novelisace č 1. IV. zákona č. 306/1920 Sb. z. a n. a § 10 zákona č. 226/1922 Sb. z. a n. o paritě učitelů a učitelek v učitelských sborech možno poukázati na zprávu k rozpočtu na rok 1930. Situace se nezměnila.

O započtení vojenské služby presenční připravuje návrh zákona ministerstvo národní obrany.

Otázka kolkovného pro pensisty byla vyřešena v § 9 zákona č. 70/1930 Sb. z. a n.

Úprava poměrů školníků na státních školách národních v Podkarpatské Rusi souvisí s otázkou systemisace zřízeneckých míst. Při tom se upozorňuje, že platy těchto školníků třeba počítati k věcnému nákladu školnímu, jehož úhrada musí býti aspoň postupně žádána od politických obcí, není-li zvláštních důvodů pro úhradu z peněz státních.

Školská správa a dozor na školy.

Rozšíření zemského dozoru je možné jen v souvislosti s provedením resystemisace most zemských školních inspektorů. V této věci očekává se intimace vládního usnesení.

Střední školy a učitelské ústavy.

Počet žactva zapsaného do I. tříd středních škol.

Počet zapsaného žactva do I. tříd středních škol v školním roce 1930/31 jeví se takto (čísla v závorkách jsou výsledky loňské):

Země	čes.	něm.	maď.	pol.	rus.	Celkem
Česká	5953 (4346)	2580 (1806)	-	-	-	8533 (6152)
Moravskoslezská	4090 (2701)	1387 (1109)	-	83 (61)	-	5560 (3871)
Slovenská	3434 (2576)	342 (291)	669 (505)	-	-	4445 (3372)
Podkarpatská Rus	239 (132)	-	83 (103)	-	322 (301)	644 (536)
	13716 (9755)	4309 (3206)	782 (608)	83 (61)	322 (301)	19182 (13931)

 

Jeví se tudíž průměrně přírůstek přes 37% nového žactva podobně jako na školách měšťanských.

Přijímání chovanců do učitelských ústavů.

Do I. ročníků učitelských ústavů byl ve školním roce 1930/31 přijat téměř všude maximální počet 40, ba někde byli přijati i nadpočetní; kde se tak nestalo (na př. v Žatci), bylo to způsobeno malými rozměry učeben, jež jsou po ruce.

Postup při schvalování učebnic.

Při schvalování učebnic pro střední školy nespokojuje se zpravidla školská správa s jedním posudkem, nýbrž vyžaduje si zvláště tam, kde jest posudek nepříznivý, ještě recensi jednoho nebo dvou dalších odborníků. Omezení učiva i učebnic na středních školách se připravuje.

Počet maďarských středních škol.

Počet maďarských středních škol plně vyhovuje, ježto v pomezí není většího města bez maďarské střední školy, jak ukazuje výpočet míst: Bratislava, Komárno, Nové Zámky, Šahy, Lučenec, Rimavská Sobota, Košice a Berehovo. Veliký vliv má na věc převážně zemědělské zaměstnání autochthonního maďarského obyvatelstva.

Potřebě výchovy maďarských učitelů se vyhovuje tím, že v Bratislavě jest vydržován státní pobočný maďarský učitelský ústav o dvou střídavých ročnících, při němž jest nad to zřízen maďarský abiturientský kurs.

Věcný náklad na dívčích středních školách.

V akci přejímání věcných nákladů na některých dalších dívčích středních školách bylo již příslušné jednání zahájeno.

Novostavba druhého reálného gymnasia v Brně - Husovicích.

Novostavba druhého reálného gymnasia v Brně - Husovicích je tak dalece připravena a rozpočtově zajištěna, že s ní v roce 1931 bude moci býti započato.

Novostavba reálného gymnasia v Chustu.

Plány na novostavbu reálného gymnasia v Chustu jsou již připraveny a do investičního rozpočtu na rok 1931 byla vřazena vydatná položka, takže v roce 1931 bude moci býti provedena první etapa této novostavby.

Změna ve výchově středoškolských profesorů; profesoři tělocviku.

Vzhledem k vyslovenému požadavku reformy výchovy středoškolských profesorů upozorňuje se na právě vydaný nový zkušební řád pro středoškolské profesory výnosem ze dne 8. října 1930, číslo 16.510 (Věstník 1930, č. 98). Učitelé tělocviku byli již v roce 1919 úplně zrovnoprávněni s ostatními profesory a tělocvik sám není již od roku 1920 samostatným oborem aprobačním, nýbrž pouze ve spojení s některým předmětem teoretickým.

Učebná povinnost středoškolských profesorů.

Vzhledem k vyslovenému přání, aby vedle nejvyšší míry učebné povinnosti středoškolských profesorů, ustanovené vládním nařízením č. 181/1928 na 21 týdenních hodin, byla stanovena t nejnižší míra této učebné povinnosti, upozorňuje se, že se tak již stalo ve výnose ze dne 9. srpna 1928, č. 96.246 (Věstník 1928, č. 84), kde tato nejnižší míra (minimum) byla stanovena 19 týdenními hodinami.

Odměňování správy školních zahrad na učitelských ústavech.

V dřívějších dobách kladl se na učitelských ústavech značný důraz na výchovu chovanců v zahradnictví a polním hospodářství. Proto byly u učitelských ústavů zřizovány často dosti rozsáhlé zahrady. Bývalé ministerstvo však teprve v roce 1918 svolilo, aby praktická cvičení v polním hospodářství se docentům počítala za dvě týdenní hodiny. V nové době, kdy názory na výchovu učitelstva národních škol se z kořene změnily, pozbylo toto zařízení na svém významu. Polní hospodářství zůstalo pouze jako předmět o jedné týdenní hodině a práce v zahradě obstarávají námezdné školnické síly. Proto když nové vládní nařízení o učebné povinnosti profesorů čís. 181 z r. 1928 zmocnilo ministerstvo, aby určilo vedlejší výkony, které jest zvláště honorovati, do prováděcího výnosu ze dne 7. listopadu 1928, číslo 141.572 (Věstník min. č. 113) odměny za práce ve škodní zahradě pojaty nebyly, a to bylo opětně zdůrazněno výnosem ze dne 14. října 1928, čís. 129.243/II., kterým však bylo ponecháno docentům na vůli, aby tyto práce s chovanci ve školních zahradách prováděli ve formě praktických cvičení přírodopisných jako předmětu nepovinného, za nějž jsou honorováni právě tak, jako za jiné předměty nepovinné.

Profesorstvo na ruských středních školách.

Domácích kandidátů profesury je na Podkarpatské Rusi posud nedostatek, proto není ani jeden aprobovaný kandidát, zkoušený pro vyučovací jazyk podkarpatoruský, bez místa. Nezkoušení kandidáti jsou tou dobou přihlášeni dva. Proto jest dosud nutno posílati na ruské střední školy české učitelské síly pro některé obory. Tito učitelé se snaží upřímně osvojiti si domácí jazyk co nejrychleji.