Otázky politické.

Rozpočtový výbor nezabýval se podrobněji všeobecnými směrnicemi zahraniční politiky vzhledem k exposé pana ministra přednesenému v zahraničním výboru, které bylo předmětem debaty v tomto výboru.

Pokud se týká všeobecné situace mezinárodní a mírových smluv, uznává se dnes již obecně zásada našeho zahraničního ministra, že povinností zahraniční politiky jest nehnati náraz tzv. mocenských poměrů proti sobě, nýbrž sbližovat je, vidět na jedné i druhé straně skutečnou hodnotu a sílu. Zásady naší zahraniční politiky jsou založeny stejně na mocenských faktorech jako na faktorech mravních, na faktorech spravedlnosti a všeobecného zájmu o mír a klid. Zajisté není možno dojíti v zahraniční politice, právě tak, jako ve vnitřní, k nějakým poměrům ideálním, vždy zůstanou některé vnitropolitické i zahraničně politické otázky těžko řešitelny a musí proto poměry státu upravovati se tak, aby byly snesitelné, aby státy nalezly možnost spolupráce, definitivního vyrovnání sporů, navázání vzájemného dobrého přátelského poměru.

Zvláštní pozornost byla věnována modu vivendi s Vatikánem. O věci se pracuje s největším úsilím, aby příslušné otázky byly brzy definitivně vyřízeny. Nutno ovšem uvážiti, že v těchto tak komplikovaných otázkách třeba postupovati v plné dohodě s Vatikánem: Příčiny delšího trvání této práce nejsou politické, nýbrž ryze technické, právní, v neposlední řadě komplikovanost jak poměrů majetkových, tak i právních. Mezi naší vládou a Vatikánem není v těchto věcech žádných rozporů zásadních.

Konečně bylo by na místě připomenouti i letošní vyčerpávající a dlouhá jednání na reparační konferenci haagské a pařížské. Výsledky obou jednání, upravující úspěšně naše závazky z mírových smluv, oceňují se po zásluze jako: úspěch dlouholeté, plánovité a vytrvalé práce našeho zahraničního ministra a všech jeho spolupracovníků.

Rovněž při letošních jednáních ve Společnosti Národů bylo třeba vynaložiti nadměrné úsilí našich zástupců při pokusech o změnu statutu Společnosti Národů v otázkách menšinových, odzbrojovacích a hospodářských.

Je nesporné, že co do významu a pracovního účinu stojí ministerstvo zahraničních věcí svou mnohotvárnou a odpovědnou agendou na jednom z předních míst mezi resorty státní správy. Tím více vyniká, že při srovnání nákladů zahraniční služby s výdaji ostatních ministerstev stojí ministerstvo zahraničních věcí teprve na místě desátém, nepřihlíží-li se při tom k rozpočtům oněch ministerstev, která jsou spravována podle zákona podnikového.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1931 preliminuje se částkou 1400 mil. Kč. Bude tedy i v roce 1931 dodržen limit rozpočtu vojenské správy, jak byl stanoven zákonem č. 240/1926 Sb. z. a n.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1931 dělí se jako v létech předešlých na rozpočet ústřední správy a rozpočet armády. K nim přistupuje rozpočet francouzské vojenské mise a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé. Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náležejí dále tři státní podniky a to: vojenská továrna na letadla, vojenské lesní podniky a tiskárna ministerstva národní obrany.

Ústřední správa.

Celkové výdaje titulu 1 na rok 1931 jsou rozpočteny částkou 38,646.300 Kč, a jsou větší o 426.890 Kč než v rozpočtu na rok 1930.

Národní obrana.

Celkové výdaje tit. 2 určeného pro národní obranu preliminovány jsou částkou 1.349,767.700 Kč, a jsou tudíž asi o 1 mil. větší než roku loňského. Oproti roku 1930 vyžaduje se méně:

na paušály, služební předpisy a tiskoviny	2,9	mil.	Kč,
naturalie	38,6	"	Kč,
na nákup koní	2,1	"	Kč,
na zdravotnictví	1,2	"	Kč,
na zbraně a dělostřelecký materiál	4,-	"	Kč.

 

Vedle toho vyžaduje se méně oproti roku 1930 ještě u několika dalších položek.

Více vyžaduje se na vojenské letectví	29,4	mil.	Kč,
automobilnictví	3,7	"	Kč,
střelivo a výbušiny	11,7	"	Kč,
výcvik záložníků a cvičení vojsk	3,5	"	Kč.

 

Největšího zvýšení doznává položka určená pro letectví, jež nutno řádně vyzbrojiti, neboť dosavadní položky naprosto nepostačovaly. Zvýšení toto všeobecně uznávané mohlo se však státi jedině na úkor jiných položek, resp. potřeb armády.

Francouzská vojenská mise.

Výdaje na francouzskou vojenskou misi pro rok 1931 preliminují se částkou 1,536.000 Kč. Oproti roku 1930 jeví se v tit. 3 opětně další snížení.

Sociální péče.

Výdaje určené na sociální péči o vojenské poškozence a legionáře jakož i jejich rodiny a pozůstalé stanoveny jsou pro rok 1931 částkou 10,050.000 Kč stejně jako tomu bylo na rok 1930.

Rozpočet ministerstva národní obrany byl projednáván v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny ve dnech 14. a 15. října. Do rozpravy zasáhlo 15 řečníků, kteří pojednali téměř o všech oborech armády.

Ku konci debaty ujal se slova ministr národní obrany, který v obsáhlém exposé odpověděl na vývody jednotlivých řečníků a podal současně zprávu o aktuelních otázkách armády a o úkolech, které budou řešeny v rozpočtovém roce 1931.

Pokud nebylo možno pro krátkost doby získati si příslušných informací a provésti potřebná šetření o vývodech jednotlivých řečníků, vyhradil si ministr odpověděti dodatečně buď ústně, zejména v branném výboru poslanecké sněmovny, nebo písemně.

Ministr národní obrany ve svém exposé uvedl v prvé řadě, že původní návrh rozpočtu vojenské správy na rok 1931, zpracovaný pečlivě a svědomitě podle skutečných minimálních existenčních potřeb naší armády, měl činiti 1.520 mil. Kč. Měl býti tudíž o 120 mil. Kč větší, než činí limitovaná částka. Ačkoliv zákon o rozpočtu vojenské správy připouští, že limitovaná částka rozpočtu ministerstva národní obrany může býti zvětšena, jestliže nové zákony vyžadují větších nákladů, jež rozpočtem vojenské správy nebyly do konce roku 1926 předvídány, bylo ministerstvo národní obrany nuceno hledati úhradu všech nových výdajů, vzniklých od roku 1926 v mezích svého limitovaného rozpočtu. Jest samozřejmo, že se tak mohlo státi jedině na úkor jiných rozpočtových položek a na úkor jiných potřeb armády.

Nové výdaje, jež vznikly vojenské správě po vydání zákona čís. 240/1926 o rozpočtu vojenské správy, jsou následující:

1. novým platovým zákonem v okrouhlé částce 50 mil. Kč,

2. zákonem o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona v částce 33 mil. Kč,

3. zákonem o výrobě chleba č. 46/1930 Sb. z. a n., kterým bylo nařízena vymílání žita na 65% oproti vymílání na 77% stanovených vojenskou správou pro potřeby armády, částkou 4 mil. Kč,

4. konečně nákladem určeným na provedení resystemisace, který bude činiti okrouhle 3,350.000 Kč.

Vyžadují tedy tyto nové zákony celkem nového nákladu ve výši 90,350.000 Kč.

Vedle toho nutno uvážiti, že ministerstvo národní obrany muselo přikročiti k podstatnému zvýšení položky určené pro naše letectví o částku 294 mil. Kč. V důsledku toho bylo ministerstvo národní obrany nuceno zkrátiti jednotlivé položky o částku 120 mil. Kč.

K tomuto kroku bylo ministerstvo národní Obrany nuceno v zájmu udržení rovnováhy celostátního rozpočtu.

Na to dotkl se ministr toho, jaké důsledky bude míti toto zkrácení rozpočtu. Prohlásil, že se bude říditi zásadou, aby s poměrně nejmenšími výlohami a oběťmi bylo dosaženo v oboru vojenské správy co možná největších výsledků.

V dalším poukázal na činnost ministerstva národní obrany v oboru vojenské legislativy a projevil upřímné přání, aby osnova zákona o náležitostech vojenských osob z počtu mužstva, jakož i o zaopatření déle sloužících byla co nejdříve projednána, neboť tvoří hlavní podmínku pro získání potřebného počtu déle sloužících, aby mohla býti přikročeno ke zkrácení presenční služby. Pojednal o obtížích, jež se staví výcviku armády v cestu v důsledku nedostatečného počtu déle sloužících instruktorů, dále v důsledku nedostatku cvičných táborů, na mnohých místech ještě i vzhledem k nedostatečným ubikacím, jakož i malým prostředkům finančním.

Zhodnotil výsledky letošních závěrečných cvičení, věnoval zvláštní pozornost vojenskému školství, mravní výchově a dotkl se činnosti vojenských zátiší.

V dalším zmínil se ministr národní obrany o tom, jakým způsobem hodlá vojenská správa upraviti provádění zákonných ustanovení o náhradní záloze, aby bylo vyhověno oprávněným stížnostem došlým vojenské správě hlavně z kruhů parlamentních.

Zmínil se podrobně o jednotlivých zbraních, hlavně o pěším vojsku, jezdectvu, dělostřelectvu, letectvu, ženijnictví, automobilním vojsku, stavebnictví, o zásobování vojska a o četných jiných otázkách.

Pokud se týče ubytování vojenských gážistů poznamenal, že počet bytů získaných ze státní stavební losové akce ani zdaleka nekryje skutečnou potřebu, neboť ještě počátkem roku 1930 bydlelo 880 vojenských gážistů odloučeně od rodiny a 570 vojenských gážistů bydlelo s rodinou mimo posádku a dojíždělo denně do služby. Při tom asi 1300 ženatých vojenských gážistů mělo byty nedostatečné nebo závadné.. Každé přemístění vojenských gážistů, které jest nutné buď z důvodů služebních nebo systemisačních, znamená pro vojenské gážisty značnou finanční újmu, zvláště musí-li si najmouti byt, na který mu služební příjmy nestačí. V mnohých případech znamená to i rozvrat rodinný, musí-li gážista žíti odloučeně od své rodiny. Tyto nepříznivé poměry nezbytně se pak odrážejí i ve služební činnosti takto postižených gážistů. Odpomoc je možno jedině tím, že budou opatřeny další obytné domy pro vojenské gážisty aneb že bude vhodně upraveno jejich příbytečné.

Na některé náměty přednesené v rozpočtové debatě hlavně pokud se týče úpravy pracovního poměru civilního dělnictva zaměstnaného u vojenské správy, jakož i o některých jiných otázkách státně-zaměstnaneckých, podal ministr národní obrany zprávu v branném výboru poslanecké sněmovny dne 22. října 1930.

13. služné u vojska.

Na námitky, že v rozpočtu vojenské správy není pamatováno na tzv. třinácté služné (vánoční příspěvek) prohlásil ministr národní obrany, že náklad ten jest zajištěn ministerstvem financí pro všechny resorty státní správy globální částkou 10 mil. Kč v kap. 21 ministerstva financí; tit. 5, § 6, pol. 4.

Užití mléka u vojska.

K podnětu, aby vojínům bylo podáváno mléko místo černé kávy, po případě bílá káva nutno upozorniti na to, že vojenská správa uvažovala již o tom, aby uskutečnila povinnou konsumaci mléka. Předpokládáme-li však potřebu ¹/₄ l mléka na muže a den při ceně 40 hal., činil by průměrný denní náklad okrouhle 40.000 Kč, tudíž ročně přes 14¹/₂ mil. Kč. To však by byl náklad tak značný, že z důvodů rozpočtových bylo nutno upustiti od povinné konsumace mléka. Ministerstvo národní obrany nařídilo však, aby stravní komise u vojenských těles, které samy hospodaří s částkou určenou na stravu, přihlížely k největší konsumaci mléka. Možno konstatovati, že u velké části vojenských těles podává se mužstvu několikráte v týdnu bílá káva místo černé. Zvýšený náklad uhrazují ovšem stravní komise z docílených úspor na stravném. Kromě toho prodává se ve vojenských zátiších svařené mléko, jež účinně vytlačuje pití lihových nápojů.

Vojenské dodávky.

K dotazu, zda jest pravda, že jednotlivci mají býti vytlačeni z vojenských dodávek a že dodávky mají býti napříště svěřovány jen družstvům a pod. svazkům, prohlásil ministr národní obrany, že veškeré dodávky zadávají se veřejnou soutěží podle platného zadávacího řádu. Vojenská správa béře zřetel vždy toliko na nejvýhodnější nabídku a jen za stelných podmínek dává přednost družstvům nebo jiným korporacím; jinak však nečiní rozdílu mezi soukromníkem a družstvem.

Letecké nehody.

K dotazu vznesenému na ministra národní obranu pokud se týče neštěstí a nehod leteckých, jakož i nehod a neštěstí způsobených při výcviku s granáty a výbušnými minami dlužno podotknouti, že ministr národní obrany měl liž několikráte příležitost pojednati v branném výboru o leteckých neštěstích, jakož i o nehodách způsobených při výcviku s granáty. Pro každé cvičení s ručními granáty jsou učiněna nejpřísnější opatření sledující jak bezpečnost mužstva, tak i obyvatelstva. Na jednotlivé případy odpoví ministr národní obrany obšírně v odpovědi na interpelaci, která byla na něho vznesena.

Ke steskům, jakoby příčinou četných leteckých neštěstí byla letecká akrobacie, nutno zdůrazniti, že letecká akrobacie u armády jest omezena na nejmenší míru, nelze ji však úplně vyloučiti, poněvadž je součástí bojového výcviku letectva. Při všech cvičeních v letecké akrobacii jsou učiněna opatření, aby se event. nehodám, pokud jest to v lidské moci, zabránilo.

Sebevraždy ve vojsku.

V dalším podal ministr národní obrany vysvětlení o sebevraždě vojína Lukeše a Jana Kováře.

Konstatoval, že drahotní přídavek pro mužstvo nebyl zrušen a trvá v plné platnosti a to Kč 1.- denně pro muže a Kč 2.- pro rotné.

Dále podal ministr vysvětlení ve věci zranění vojína Jana Panhanse.

Placení vojenských dodávek.

Pokud se týče požadavků, aby vojenská správa urychlila placení vojenských dodávek, poznamenal ministr národní obrany, že vojenská správa vyřizuje veškeré platby za dodávky ihned, jakmile dojdou řádně doložené přejímací listy. Ministerstvo národní obrany nemůže však míti vliv na další manipulaci spojenou s výplatou státních peněz, která se děje prostřednictvím státní pokladny nebo šekového úřadu. Pokud se týče placení účtů za zboží určené k stravování vojska, platí se tyto buď hotově nebo při měsíčním vyúčtování.

Vojenské letectví.

Rozpočet vojenského letectví bylo nutno zvýšiti na rok 1931 o částku 29,4 mil. Kč. Pokrok v letectví jde úžasnými kroky ku předu a vyžaduje stálou obměnu materiálu. Letouny, které pískaly na př. v roce 1924 světových rekordů, jsou dnes po 5 letech vyřazeny z provozu, poněvadž jsou zastaralé. Jakmile pokrok v letectví přinese zvětšené rychlosti u letounů výzvědných nebo u letounů bombardovacích, nutno zvyšovati i rychlost letounů stíhacích a zaváděti proto nové typy.

Jednotlivé položky určené pro letectví nedostačují, neboť na pokusnictví, studium a stavbu prototypů jak draků tak i motorů zbývá velmi mála prostředků, ačkoliv právě okolní státy pochopily správně nutnost pokusnictví a věnovaly značné částky na stavbu prototypů jak motorů tak i draků. V cizích státech obdrží továrna na stavbu prototypů leteckého motoru subvenci ve výši 6 i více milionů Kč, což jí umožňuje prototyp vyzkoušeti a řádně zkonstruovati. U nás neobdrží továrna na stavbu prototypů motorů ničeho a může si cenu prototypu zakalkulovati do sériové výroby ovšem jen tehdy, když se stavba motoru podařila.

Vojenské stavebnictví.

Vojenské stavebnictví vyžaduje zvláštní pozornost. Stavební potřeby byly značné, neboť vojenské ubikace převzaté z dob bývalé monarchie byly povětšině staré a nehygienické, dlouhou válkou zubožené a vůbec neopravované. Kromě toho odpovídaly jedině potřebám rakouské dislokace, nevyhovují však většinou potřebám dislokace naší. Proto bylo třeba mnoho opravovat a stavět. Stavby, které buduje vojenská správa ve vlastní režii, jsou hrazeny z Fondu pro věcné potřeby národní obrany. Na umořování staveb, které staví pod vojenským dozorem obce na vlastní náklad ve smyslu vládního nařízení č. 164/1922 Sb. z. a n., jest v rozpočtu kap. 5 částka nedostačující, takže vojenská správa jest nucena vypomáhati si značnými částkami z Fondu:

Produktivnost rozpočtu.

Přihlížíme-li k účelu úvěrů preliminovaných v jednotlivých oddílech a položkách rozpočtu ministerstva národní obrany, třeba přiznati, že tento rozpočet není neproduktivní, jak se mu často vytýká.

Naopak převážná část jeho úvěrů se vrací ať již přímo (na příklad ve formě mezd dělnictva zaměstnávaného vojenskou správou) ať již nepřímo (zaměstnáváním civilního průmyslu výrobou, resp. dodávkami vojenského materiálu a pod.) národnímu hospodářství, jen poměrně malá část zbývá na tzv. neproduktivní výdaje, lze-li je tak vůbec označiti.

Posuzována s tohoto hlediska jeví se produktivnost rozpočtu kap. 5 takto:

I. Produktivní výdaje, jichž peněžní hodnota se vrací národnímu hospodářství.

1. Vojenský materiál, ústroj (výzbroj, výstroj), naturalie a jiné materielní potřeby preliminovány 676,756.100 Kč.

Vojenská správa zadávajíc výrobu nejrůznějších druhů materiálu soukromému domácímu podnikání a nakupujíc dále naturalie a jiné produkty, jichž! je třeba k výživě a udržování vojska, zvířat a k udržování materiálu, jednak u zemědělců, jednak u obchodníků, pomáhá takto udržovati v některých odvětvích - jako na př, v letectví téměř výlučně - provoz průmyslových i maloživnostenských podniků, napomáhá obchodu k rozkvětu a k zmírnění krise zaměstnanecké, podnikatelské i zemědělské.

Zejména přicházejí v oboru vojenské správy v úvahu tato nejdůležitější odvětví průmyslu zbrojní, letecký, automobilní, železniční, uhelný, vozatajský, muniční, textilní, kožařský aj.

Zemědělství je zúčastněno na výživě a udržování vojska hlavně dodávkami masa, mléka a mléčných produktů, obilí, lůžkové slámy, krmiva, steliva a dřeva, obchod pak participuje dodávkami koloniálního zboží, ingrediencí k přípravě stravy a různých potřeb pro vojáky.

2. Mzdy dělnictva a smluvních zaměstnanců vyšších služeb (v tom nemocenské, úrazové a sociální pojištění) preliminovány 52,849.400 Kč.

Vojenská správa zaměstnává u svých útvarů, ústavů, dílen a skladů přes 4000 dělníků, poskytujíc jim a jich rodinám obživu, čímž zároveň přispívá částečně k zmírnění průmyslové a zemědělské krise a nezaměstnanosti a zajišťuje je též pro případ nemoci, úrazu a stáří.

3. Výdaje ve prospěch jiných resortů státní správy, samosprávných svazků a obyvatelstva preliminovány 77,861.800 Kč.

V úvahu přicházejí zejména výdaje, které vojenská správa platí ministerstvu železnic za dopravu osob, zvířata materiálu, dále poštovní správě za zřizování telefonních a telegrafních linek pro vojenské účely, obcím a obyvatelstvu za ubytování vojska, přípřež, daně, okresní a obecní přirážky aj.

K tomu dlužno podotknouti, že vojenští gážisté i civilní zaměstnanci vojenské správy odvádějí ministerstvu financí ze svých platů okrouhle 20 mil. Kč jako příspěvek na zaopatřovací platy, nehledíc k dalším milionovým částkám, které platí civilní státní zaměstnanci z platu jako daň z příjmu.

4. Sociální péče v oboru ministerstva národní obrany preliminováno 13,595.100 Kč.

Vojenská správa přispívá svým příslušníkům v případech nezaviněného neštěstí nebo nemoci poskytováním podpor a výpomocí nebo částečnou náhradou výdajů za léčení a pobyt v nemocnicích a lázeňských ústavech, podporami při úrazech a smrti zaviněnými vykonáváním letecké služby, subvencemi na feriální osady dětí vojenských gážistů, Podpůrnému fondu národní obrany, Mayerovu fondu podpůrnému pro sirotky a vdovy po důstojnících, čs. Společnosti Bílého Kříže, na charitativní péči o vojenské poškozence, legionáře, jejich rodiny a pozůstalé, pokud patří do kompetence ministerstva národní obrany.

Tyto výdaje by byly v případě, že by měly býti hrazeny jinými resorty státní správy, jistě značně vyšší, poněvadž vojenská správa zejména při onemocněních má možnost léčiti dotčené osoby vlastními lékaři a pomocným personálem a ve vlastních zdravotních a lázeňských ústavech, nehledíc k účelným racionelním opatřením, jimiž se náklady redukují.

5. Osvětová činnost a mravní výchova preliminovány 4,749.200 Kč.

Osvětové a mravní výchově věnuje vojenská správa značnou péči. Zřizuje v kasárnách zátiší, knihovny pro mužstvo, pořádá filmová představení, umožňuje zřizování hudebních, pěveckých a dramatických kroužků, pořádá kursy pro analfabety, které umožňují negramotným vojínům zejména ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi naučiti se čísti a psáti, čímž se tito stávají uvědomělými občany a vykonávají po ukončení vojenské služby blahodárný vliv na své spoluobčany, pořádá kursy lidovýchovné činnosti, uděluje chudým studentům stipendia k pokračování v studiích na vysokých školách, zřizuje kursy pro déle sloužící k přípravě pro občanské povolání, podporuje studium menšinových jazyků, pořádá přednáškovou činnost a putovní výstavy, udržuje a doplňuje museální sbírky, obrazy a dokumentární předměty vojenského musea a archivu, vede pomníkovou akci ve vlasti i na zahraničních bojištích, vydává a zakupuje knihy pojednávající o činnosti čs. legií, udílí literární odměny, poskytuje subvence různým osvětovým korporacím a institucím, pokud jejich činnost se dotýká vojenské správy aj.

Výsledky osvětové činnosti uplatňují se též u civilního občanstva, zejména v kulturně zaostalých krajích republiky, kde příslušníci vojska přímo spoluúčinkují v kulturních podnicích pořádaných občanskými korporacemi.

6. Platy vojenských gážistů, vojínů a občanských pragmatikálních zaměstnanců preliminovány 570,944.800 Kč.

Peníz, kterým jsou honorovány výkony a služby zaměstnance, je vlastně jen výměnným prostředkem k opatření předmětů denní potřeby, průmyslových a zemědělských produktů, k osvětovým a jiným účelům, kterými zaměstnanec ukájí své životní potřeby a požadavky. Lze tudíž tvrditi, že náklad na státní zaměstnance se vrací obratem k hospodářskému životu.

II. Neproduktivní výdaje.

Z celkového úvěru kap. 5, tj. z 1.400 mil. Kč, zbývají na tzv. neproduktivní výdaje 3,243.600 Kč.

Sem patří zejména: polní škody vzniklé při cvičeních vojska ve střelbě, škody vzešlé ubytováním vojska, adaptace bytů pro vojenské gážisty, úrazy a škody způsobené letadly, automobily a motorovými vozidly, příspěvky a ceny pro závody soukromých korporací, ceny při veřejných soutěžích, exhumace a převozy ostatků z válečných hrobů, udržování válečných (vojenských) hrobů a hřbitovů, náhrady za škody při polních cvičeních, subvence a členské příspěvky různým korporacím, výdaje při návštěvách cizích hostí a vojenských misí, výdaje podle zákona o válečných úkonech a pod.

Zrovna jako produktivnost rozpočtu vojenské správy projevuje se - ovšem posuzováno s jiného hlediska - i produktivnost vojska nejrůznějším způsobem a je příčinou toho, že se obce z důvodů hospodářských dožadují zřizovaní posádek.

Na jiné straně je to opět vojsko, které buď na požádání;-často i z vlastní iniciativy činně zasahuje při živelních pohromách jako povodních, požárech, explosích aj., chráníc tak majetek a za časté i životy svých spoluobčanů, nebo jindy opět spolupůsobí jako opora politických orgánů při ohrožování veřejného pořádku a zájmu.

Je to armáda, která přispívá valnou měrou k utužení přátelských styků se spřátelenými státy a která má vliv a vzbuzuje úctu na nazírání ostatní ciziny na naši republiku.

A tak peníz, který stát, resp. občanstvo poskytuje na udržování branné moci, se vrací v nejrůznějších obměnách zase ve prospěch národního hospodářství, tedy ve prospěch všeho obyvatelstva, které jím na obranu a zajištění svého státu přispělo.

Stravní dávka.

Stravní dávka pro jednoho vojína činí týdně:

k snídani: 7 kávových konserv à 40 g;

k obědu: 7 krát 200 g masa, 2 krát 200 g mouky, 2 krát 150 g luštěnin, 1 krát 150 g krup, krupice neb rýže, 2 krát 500 g brambor, 2 krát 200 g kyselého zelí;

k večeři: 6 kávových konserv à 40 g, 1 g čaje, 25 g cukru, 2 krát 100 g masa, 2 krát 200 g brambor, 3 krát 100 g luštěnin.

K přípravě stravy 4 cl octa, 2 g pepře, 4 krát 25 g mouky, 7 krát 10 g cibule, 7 krát 5 g cukru, 7 krát 15 g soli a 7 krát 20 g tuku.

Stravné stanoví si předem intendante zemských vojenských velitelství na každé čtvrtletí podle cen v maloobchodě.

Ve skutečnosti obdrží vojíni více, protože proviantní důstojníci nakupují ve velkém, takže se docílí příznivějších cen a tím jest možno poskytnouti vojínu více, než stanoví předpis.

Stravní komise.

K rozhodování o důležitějších otázkách stravování a ke kontrole stravního hospodářství jest u každého útvaru zřízena stravní komise, která se skládá z jednoho vyššího důstojníka jako předsedy, z důstojníka zdravotnictva, velitele setniny a dvou zástupců mužstva zvolených mužstvem. Stravní komise schází se nejméně 1 za měsíc a pečuje o to, aby potraviny byly kupovány co nejvýhodněji, aby byly dobré jakosti, dále sestavují jídelní lístky na příští měsíc. Při sestavování jídelního lístku dbá se zdravotních požadavků a vyživovacích zvyklostí mužstva. Zástupci mužstva přednášejí svá přání a stížnosti, a uplatňují vliv na sestavení jídelního lístku.

Umístění délesloužících poddůstojníků.

Ačkoliv podle zákona a umísťování déle sloužících nemají tito dosud nároku na umístění ve veřejných službách, neboť nesloužili ještě dobrovolně 8 resp. 5 let, přece již přičiněním ministerstva národní obrany byla velká řada déle sloužících umístěna ve státních a jiných veřejných službách, mnohdy již po 2 nebo tříleté dobrovolné službě. Tak během roku 1929 byla umístěno 422 dole sloužících a v roce 1930 pak 332.

Ministerstvo národní obrany pracuje na tom, aby v nejbližší budoucnosti bylo možno umísťovati déle sloužící u některých dalších resortů státní správy, hlavně u ministerstva železnic, pošt a telegrafů, zemědělství, školství, veřejných prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Vojenské fondy.

Ministerstvo národní obrany soustředilo všechny charitativní fondy určené k podpoře invalidů, vdov a sirotků a vydalo seznam těchto charitativních fondů. Jejich jmění činí asi 2 mil. 200.000 Kč na hotovosti a asi 2,400.000 Kč v různých cenných papírech. Na podporách bylo vyplaceno 1,300.000 Kč.

Pokud jde o fondy důstojnické, dovolilo ministerstvo národní obrany likvidovati pouze ony fondy, které byly založeny na principu úsporném a v nichž měli členové na svoje vklady právní nárok. Když byla sjednána s Rakouskem dohoda o rozdělení nadací a fondů bývalé armády zákonem č. 4/1929 Sb. z. a n., přikročilo ministerstvo národní obrany k přípravám, aby byl zřízen ústřední důstojnický fond ze jmění ostatních důstojnických fondů, z něhož by byly podporovány různé důstojnické instituce jako jídelny a knihovny a poskytovány podpory. Bude tedy jmění vráceno původnímu účelu.

Vojenské nadace.

V oboru vojenských nadací postoupila jednání s ministerstvem financí o zhodnocení nadačního jmění, které převzala Československá republika od Rakouska ve smyslu bilaterální dohody do té míry, že v nejbližší době mají býti vojenské správě vydány náhradní titry československé a odevzdané rakouské renty. Na to bude přikročeno k povšechné úpravě čsl. vojenských nadací, jakož i k výplatě nadačních požitků.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Úhrn výdajů této kapitoly se preliminuje pro rok 1931 částkou	699,091.400.-Kč.
V rozpočtu pro rok 1930 byl úhrn výdajů ministerstva vnitra preliminován částkou	691,313.060.- Kč.
Jsou tedy výdaje preliminované pro rok 1931 ve srovnání s rozpočtem pro rok 1930 větší o	7,778.340.- Kč.

 

Toto zvětšení výdajů se vysvětluje tím, že da návrhu rozpočtu pro rok 1931 bylo nutno zařaditi některé potřeby buď nové nebo zvýšené. Zejména bylo nutno pamatovati nově na úvěr 1.2 mil. Kč pro příspěvky na opatření uniforem pro politické a policejní úředníky; dále na zvýšenou potřebu o 0.3 mil. Kč na papír a tisk Sbírky zákonů a nařízení; na zvýšenou potřebu o 3.5 mil. Kč pro příspěvky obcí k úhradě nákladů na umístění okresních úřadů; na zvýšení nákladu asi o 0.7 mil. Kč na smluvní síly u politické správy v zemích; na zvýšení nákladů o 1.6 mil. Kč na Cestovné a stravné při komisionelních jednáních, které provádějí státní zaměstnanci v oboru hospodářství zemí a okresů; na zvýšení potřeby o 1.5 mil. Kč pro opatření toreb doplnění výstroje a výzbroje v oboru služby četnické; a konečně na zvýšenou potřebu pro sčítání lidu o 1.2 mil. Kč.

Některé položky vykazují snížení úvěru proti stavu jak se jeví v rozpočtu na rok 1930; sem spadá zejména snížení položek určených na odměny a výpomoci o 0.3 mil. Kč, snížení toto má opatřiti částečnou úhradu nákladu, jenž vznikne uzákoněním vánočního příspěvku státně zaměstnaneckého; rovněž byl snížen o 2.1 mil. Kč úvěr položky "Péče o občanské poškozence".

Úhrn příjmů na rok 1931 se preliminuje částkou	19,347.000,- Kč,
tedy proti částce preliminované na rok 1930	19,436.000,- Kč,
méně o	89.000,- Kč.

 

Snížení se odůvodňuje hlavně zmenšeným prodejem jednotlivých čísel Sbírky zákonů a nařízení, menším výnosem insertní části Věstníku ministerstva vnitra, nižším příjmem z poplatků za vidování pasů a z podnájemného.

Generální a speciální debata.

V generální a speciální debatě k této kapitole byly předneseny některé dotazy, stížnosti, připomínky a náměty, které se týkaly rozpočtu i agendy ministerstva vnitra.

K nim odpověděl podrobně ministr vnitra.

Hospodárnost.

Prohlásil se vším důrazem, že v resortu jím vedeném se hospodaří še šetrností úzkostlivou, aby finančními prostředky co nejmenšími se dosáhlo maxima úkolů. Ministerstvo vnitra samo kontroluje co nejpodrobněji hospodářství podřízených úřadů každého měsíce. Nehospodárnost se nikde netrpí, ekonomická schopnost je součástí kvalifikace pro osoby na vedoucích místech.

Nová oprávní organisace.

Nová organisace politické správy je v prvém období své působnosti; vžívá se a splňuje předpoklady zákonodárcovy. Spolupráce dobrého úřednického elementu a zástupců lidu přispívá k důvěře lidu vůči úřadům.

Nový typ úředníka.

Snažíme se, aby orgánové veřejné správy a bezpečnostní služby si zjednali důvěru a úctu lidu, jemuž zabezpečují pořádek, jistotu a právní ochranu. Veřejnoprávní orgán nového stylu nesmí se omezovati jen na to, aby formálně bezvadně konal svoji povinnost, nýbrž musí sám hledati cestu, jak by bylo lze v rámci předpisů strany uspokojiti; nesmí býti pouhým představitelem státní moci, nýbrž musí býti i dobrým, opravdovým přítelem a rádcem lidu, jemuž slouží. Od obyvatelstva však požadujeme, aby f: podrobil úředním nařízením, které vyplývají z kolektivní vůle lidu. Je to nutné podle starořímské zásady, že zákonů proto jsme poslušni, abychom mohli býti svobodni.

Svazky územní samosprávy.

Novelisací zákona č. 77/1927 Sb. z. a n. o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy budou z velké části odstraněny hlavní důvody, pro které okresní a zemská samospráva podle zákona o organisaci politické správy se nemohla dosud plně uplatniti. Chystaná zákonná úprava poskytuje pro budoucí období záruku, že již při sestavování rozpočtů bude brán zřetel na finanční možnosti svazků a že nebudou přepínány naděje nižších svazků na výpomoc od svazků vyšších. Řízení se tím urychlí, a všecky autonomní svazky budou moci po největší část správního roku hospodařiti podle rozpočtu řádně projednaného. Získané zkušenosti budou základnou pro definitivní úpravu samosprávných financí na základě organického rozvržení veřejných úkolů mezi stát a autonomní svazky všech stupňů. Nový poměr mezi nižšími svazky a zeměmi jeví se velmi slibným; země nemají býti nadále pouhým správcem svěřeného vyrovnávacího fondu, nýbrž orgánem, jenž bude hospodařiti se státním přídělem a z něho dotovati okresy a obce, pokud toho budou potřebovati i po zlepšení svých příjmových pramenů, které vyplyne z chystaného vhodnějšího limita přirážkového. Problém autonomie není však jen problémem finančním, ale též mravním, jest problémem odpovědnosti, problémem loyálnosti všech členů zastupitelských svorů. Za tohoto předpokladu nutno hledati cestu k posilnění nižších samosprávných celků a rozšíření příslušnosti okresní i zemské samosprávy. Čím dříve se vžije samospráva na nejnižších stupních a čím více bude míti váhy a autority, čím lépe bude plniti svoje mravní poslání, tím dříve se dojde k vyvážení autonomie s centralismem. K tomu vhodným podkladem je zákon o organisaci politické správy, zákon, který se zdárně vžívá. Není třeba opouštěti tohoto podkladu. Avšak samospráva je živým organismem, a vyžaduje si změn i novot, a ministerstvo vnitra se jim nebude uzavírati. Nutno ovšem zdůrazniti, že státní administrativa a samospráva nesnese překotných otřesů. Každá úprava musí býti podložena dostatečnou přípravou a ověřena zkušeností.