769/X.

Interpelace

poslanců L. Pechmanové-Klosové, Al. Tučného, J. Tykala, J. Davida a druhů

ministru financí

o přiznání režie domáckému dělnictvu sklářskému pro případnou daň důchodovou.

V politických okresech Semily, Jablonec n. N., Turnov a Jilemnice, kde jest silně vyvinut průmysl sklářský, jest největší procento sklářského dělnictva zaměstnáváno sprostředkovateli (faktory) podomácku.

Tito domáčtí dělníci sklářští, pracující za mzdu pro sprostředkovatele, pracují ve svých obydlích nebo vlastních dílnách a mimo členů své rodiny nezaměstnávají jiných pracovních sil. Ze mzdy, která jest těmto domáckým dělníkům sklářským sprostředkovateli (faktory) vyplácena zpravidla od kusu, musí si tito mimo surovinu, která jest jim sprostředkovateli dodávána, opatřovati všechny výrobní prostředky, aby své mzdy dosáhlí. Jsou to zejména přístroje a nástroje, jichž se v domáckém průmyslu sklářském používá, palivo k tavení skla potřebné, jako uhlí, benzin a petrolej, právě tak jako musí ze svého hraditi náklady na udržování a vydržování provozoven tam, kde podomácku pracující dělník nepracuje ve vlastním bytě, nýbrž v dílně.

V poslední době berní správy shora uvedených okresů trvají na tom, aby sprostředkovatelé při výplatě mezd sráželi domáckým dělníkům sklářským příslušnou kvotu z hrubé mzdy.

Tento postup berních správ není s ohledem na provozovací náklady spravedlivý. O tom svědčí již okolnost, že v r. 1929 byla obvodní komise domácké práce průmyslu sklářského v Železném Brodě, podle zákona čís. 29.1919 ustavená, nucena otázkou touto podrobně se zabývati. Ve svém sezení dne 4. června a 2. září 1929 usnesla se tato komise po prozkoumání podrobných propočtů odborných znalců domáckého průmyslu sklářského, aby pro případnou daň důchodovou domáckého dělníka sklářského odečetla se režie v jednotlivých oborech v této výši:

U domáckých dělníků značkářů skla při peci 55% u navlékačů korál (šmelce)	50%
u stolové práce lampové (mačkání a navíjení)	50%
u broušení a leštění cínových perel	50%
u kvadrantních brusičů imitovaných drahokamů	50%
u brusičů perliček (sekanice)	80%

 

Jako základ, z něhož vycházela úvaha vzhledem k tomuto ustanovení, vzat byl propočet režie. Na příklad: U domácího dělníka sklářského odbor stolové práce (vinutí a mačkání) k dennímu výdělku Kč 40.- jest třeba, aby dělník zhotovil 2¹/₄ tuctu kulatých perel z měkkých barev, 40 cm dlouhých od 3 do 15 mm.

Denní režie, podmiňující při tomto způsobu práce uvedený výdělek Kč 40.-, jeví se takto:

petrolej k tavení skla	Kč	7,95
bavlna a návlek	"	2.25
hlinka	"	0,25
drát	"	1.--
osvětlení	"	0,80
ztráta na skle 5%	"	1,75
nájemné z místnosti	"	1.--
nemocenské a sociální pojištění	"	1,10
amortisace přístrojů a nástrojů	"	1,50
namáčení drátů a stahování perlí	"	2.--
otop	"	0,70
cestovné a rovnání drátu	"	1.--
nepředvídaná ztráta	"	0.30
úhrnem	Kč	21.63

 

Na denní výdělek 40 Kč připadá režie Kč 21,63. Připomenouti sluší, že tato režie jest vypočítána dle prvotřídního dělníka. Méně zručný dělník při téže režii výdělku Kč 40,- nedosáhne.

Obdobně jest tomu ve všech ostatních oborech domácké práce sklářské.

Ku stanovení režie přihlédla i Ústřední sociální pojišťovna v Praze při vydávání "Směrnic" pro sociální pojištění domáckého dělnictva sklářského a přiznala zařazení jeho do příslušných mzdových tříd teprve po odečtení stanovené režie od hrubé mzdy.

Z uvedeného jest patrno, že postup berních správ příslušných okresů, zaujímajících odmítavé stanovisko ku spravedlivým požadavkům domáckého sklářského dělnictva, tlumočeného odborovou organisací Jednotou čsl. dělnictva sklářského průmyslu v RČS, vyvolává zejména za dnešní těžké krise v domáckém průmyslu sklářském zneklidnění a krajní roztrpčení veškerého domáckého dělnictva sklářského.

Aby bylo možno předejíti všem nepříznivým důsledkům, jež by znovu těžce dolehly na veškeré strádající obyvatelstvo v Pojizeří a aby bylo docíleno uklidnění v krisi se nacházejícího dělnictva, obrátila se uvedená odborová organisace přípisem z 10. října t. r. k ministerstvu financí se žádostí, aby toto učinilo spravedlivé rozhodnutí v zájmu postiženého dělnictva sklářského a zmocnilo příslušné berní správy obdobným způsobem, jako se to stalo v jiných oborech domáckého průmyslu. Memorandum toto nebylo dosud vyřízeno a ani berní správy neobdržely nijakého pokynu jak postupovati, aby nepříznivý los přečetných rodin domáckých dělníků sklářských byl zlepšen. Poměry tyto doléhají tím tíživěji na obyvatelstvo celého Pojizeří, čím méně jest dbáno zákonitých úlev pro mnohačlenné rodiny dělnické. Finančními úřady jsou zaměstnavatelé donucováni činiti srážky všem domáckým dělníkům sklářským, jakmile jejich hrubá mzda přesáhne existenčního minima 193 Kč týdně a to i v tom případě, kde se jedná o rodiny mnohočlenné. Toto zřejmé nedodržování úlev stanovených zákonem ze dne 15. června 1927 čís. 76 Sb. z. a n. stává se opět předmětem celé řady stížností tímto způsobem postižených a vyvolává jen nové a hlubší zneklidnění všeho strádajícího obyvatelstva. Podepsaní táží se pana ministra financí:

1) Jsou Vám, pane ministře, tyto poměry, panující u jednotlivých berních správ v okresech v této interpelaci jmenovaných, známy?

2.) Jest pan ministr ochoten naříditi, aby podání v tomto směru učiněná, byla bezodkladně vyřízena?

3) Co hodlá pan ministr učiniti, aby podobným věcem do budoucna bylo zabráněno?

V Praze, dne 17. listopadu 1930.

Pechmanová-Klosová, Tučný, Tykal, David,

Fiala, Zeminová, Sladký, Šmejcová, B, Procházka, Šeba, Stejskal, Lanc, Richter, Hatina, Špatný, Slavíček, Hrušovský, dr. Patejdl, Mikuláš, Vaněk, Malý, Langr, Bergmann.

 

769/XI.

Interpelace

poslanců L. Pechmanové-Klosové, Al. Tučného, J. Tykala, J. Davida a druhů

ministru sociální péče a

ministru obchodu

o vnucování živnostenských listů domáckému dělnictvu sklářskému.

V domáckém průmyslu sklářském těžce se vžívalo opatření zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří čís. 221/1924 a čís. 184/1928. Nemůže býti pochybnosti o tom, že toto dělnictvo, vzhledem ke svým těžkým poměrům existenčním, jakož i ke kritickým poměrům výrobním v dnešní době musilo vyvinouti mnoho sebekázně, aby dovedlo překonati řadu obtíží, v tomto směru zvyšovaných ještě nesvědomitou agitací proti zmíněnému zákonu. Tyto agitační pokusy, odvracející domácké dělnictvo sklářské od sociálního pojištění opakují se velmi zhusta sprostředkovateli práce (faktory), jimž dělnictvo za mzdu pracuje. Se strany těchto zaměstnavatelů šíří se v poslední době soustavná snaha z důvodů zištných vyřaditi toto dělnictvo z dobrodiní zákona vůbec.

Za tím účelem jsou dělníci zaměstnavateli nuceni pod pohrůžkou nevydávání práce, k odebrání živnostenských listů, o kterých se zaměstnavatelé domnívají, že domáckého dělníka, pracujícího za mzdu v námezdním poměru, od pojištění osvobozují.

Tato činnost zaměstnavatelů v poslední době velmi nebezpečně vzrůstá a přivádí do neutěšených poměrů domáckého dělnictva sklářského nové komplikace. Jsou to zejména německé kraje našich severních Čech, v nichž soustavně tato činnost jest provozována a postihuje současně všechno dělnictvo proto, že německým zaměstnavatelům na jablonecku a tanvaldsku pracuje převážná většina českého dělnictva ze železnobrodska a turnovska.

Skutečně také celá řada domáckých dělníků sklářských pod nebezpečím, že více práci neobdrží, byla k odebrání živnostenských listů donucena. Domácké dělnictvo sklářské, opírajíc se o judikaturu Nejvyššího správního soudu, nastoupilo již u Ústřední sociální pojišťovny a dožaduje se energicky prostřednictvím Jednoty čsl. dělnictva sklářského průmyslu v ČSR zjednání nápravy.

Jsme přesvědčeni, že takovýto postup při vydávání a získávání živnostenských listů, ani účel pro něž jsou vydávány a získávány, neodpovídá intencím ani ministerstva sociální péče, ani ministerstva obchodu a že jich nabytí a držení neprospívá, nýbrž poškozuje hromadně domácké dělnictvo sklářské. Tento postup nadto slouží k obcházení zákona a vystavuje dělnictvo, hnané hospodářskou tísní a krisí sklářského odboru, do nových, jimi nepředvídaných těžkých důsledků.

Podepsaní táží se proto pánů ministrů:

1) Jest panu ministru obchodu a panu ministru sociální péče tato provokace vnucování živnostenských listů v oboru sklářském známa?

2) Hodlá pan ministr sociální péče naříditi a to pokud možno bezodkladně, aby příslušné orgány a instituce v tomto ohledu směrodatné, byly poučeny, jak mohou takovéto zneužívání zákona zameziti?

3) Co hodlá pan ministr sociální péče učiniti, aby se tyto pokusy neopakovaly?

V.Praze, dne 17. listopadu 1930.

Pechmanová-Klosová, Tučný, Tykal, David,

Šeba, Bergmann, Richter, Malý, Hatina, Špatný, Hrušovský, Mikuláš, dr. Patejdl, Stejskal, Vaněk, Šmejcová, Lanc, Sladký, Slavíček, Fiala, Zeminová, B. Procházka.

 

769/XII.

Interpelace

poslanců L. Pechmanové-Klosové, Al. Tučného, J. Tykala, J. Davida a druhů

ministru sociální péče

o provádění zákona ze dne 12. prosince 1919 čís. 29 Sb. z. a n. o úpravě pracovních a mzdových poměrů v domácké práci.

Tíživá doba stupňující se nezaměstnanosti dolehla zejména těžce na ty obory práce, jejichž mzdové a pracovní poměry nebyly buď vůbec anebo jen neúplně upraveny. Stupňovala a stupňuje se tam, kde nadto takovýto obor práce vystaven jest konkurenčnímu boji, jehož prostředky nelze vždy dostatečně ovlivniti, poněvadž jsou diktovány poměry na mezinárodním trhu práce a odbytu a ve svých nepředvídatelných důsledcích postihují dělnictvo úplně nepřipravené.

Toto platí doslovně o poměrech v oboru domácké práce sklářské, jejíž úprava provedena byla spolu s řadou jiných oborů zákonem ze dne 12. prosince 1919 čís. 29 Sb. z. a n. Stále se opakující stížnosti do nesplnění tohoto zákona znemožňují i dnes těžký los domáckých pracovníků ve sklářském oboru a volají naléhavě po pronikavé nápravě.

Přes to, že ministerstvo sociální péče opětovnými výnosy nařídilo příslušným okresním úřadům jako úřadům dohlédacím, že tyto musí bezodkladně učiniti vše, čeho jest třeba k řádnému provádění citovaného zákona, setkáváme se v praxi s tak úžasnými mezerami v možnostech provádění tohoto zákona, že jest nutno na ně znovu poukázati.

Zákonem předepsané seznamy domáckých dělníků, jež mají umožniti přesnou a správnou evidenci kontrolních orgánů, nejsou vůbec vedeny. Zaměstnavatelé brání se tyto seznamy zhotoviti a předkládati a dělnictvo, trvající na tomto zákonitém předpokladu, jest bezohledně šikanováno a z práce vyřazováno.

Dodávkové knížky, předepsané §em 7, uvedeného zákona, jež mají umožňovati přesnou kontrolu dodržování mzdových tarifů, schválených týmž zákonem, nejsou vydávány a tam, kde jich vydání pomocí úřadů bylo vynuceno, záznamy v nich činěné neodpovídají ustanovením zákona. Dělník, žádající zejména v dnešní kritické době vydání dodávkové knížky, nejen že nedostane knížky dodávkové, ale nedostane ani práce.

Mzdové tarify a Pracovní podmínky jak ustanovuje odst. 2. §u 6 tohoto zákona, nejsou v místnostech, kde se práce vydává a přijímá, vůbec vyvěšovány. Dělnictvo i kontrolní orány postrádají tak důležitou pomůcku, směrnou bez ohledu na to, že nedodržování tohoto ustanovení jest zřejmým porušováním zákona.

Řády domácké práce a platné mzdové tarify jsou beztrestně porušovány, ačkoliv tyto obzvláště v dnešní době stagnace a krise byly by důležitou pomůckou nejen k udržení mezd dělnictva, nýbrž i prodejních cen.

S ohledem na tyto poměry bylo by povinností všech povolaných úřadů, v neposlední řadě ovšem ministerstva sociální péče, aby náležitým způsobem přísně a rigorosně dbaly využití všech ustanovení a předpokladů zákona, aby tak těžká krise, která dnes ve sklářství nemůže býti považována za krisi konjunkturní, nýbrž krisí vleklou, nedolehla ve svých důsledcích přetěžce na četné rodiny chudého obyvatelstva severních krajů naší republiky.

Přes to, že důvodně vytýkáme pasivitu některých úřadů, nemůžeme se ubrániti přesvědčení, že ministerstvo sociální péče mohlo a mělo by v oboru vlastní působností učiniti mnohem více pro to, aby zákon byl přesně dodržován a ti, kteří se proti němu protiví, byli náležitě potrestáni.

Podepsaní táží se proto pana ministra sociální péče:

1) Jest Vám, pane ministře, známo, že od posledního výnosu ministerstva sociální péče čj. 1857-III./D 12-30 naprosto nic se nezměnilo na dosavadních poměrech domácké práce sklářské?

2) Jste, pane ministře, ochoten sděliti podepsaným, jakým způsobem hodlá ministerstvo sociální péče zabrániti uvedeným nešvarům?

V Praze, dne 17. listopadu 1930.

Pechmanová-Klosová, Tučný, Tykal, David,

Fiala, Sladký, Šmejcová, Stejskal, Lanc, Hatina, Špatný, Zeminová, Šeba, Slavíček, Hrušovský, dr. Patejdl, Mikuláš, Vaněk, Langr, Malý, Richter, Bergmann, B. Procházka.

 

769/XIII.

Interpelace

poslanců Al. Petra, Bedř. Bezděka a druhů

ministru sociální péče

o volbách správních orgánů Všeobecného pensijního ústavu a pojišťovacích soudů pro pensijní pojištění.

V roce 1920 jmenovalo ministerstvo sociální péče správní komisi Všeobecného pensijního ústavu s odůvodněním, že výbor, který do té doby Všeobecný pensijní ústav spravoval, neodpovídal složení pojištěnců vzhledem k nově rozšířené definici pojistné povinnosti podle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 89 Sb. z. a nař. V roce 1921 a 1922 jmenovány byly správní výbory jednotlivých úřadoven Všeobecného pensijního ústavu. Spravují tedy Všeobecný pensijní ústav i jeho úřadovny skorem deset roků jmenované a nikoliv volené správní orgány, které neodpovídají dnes již vůbec složení, ani smýšlení pojištěnců, což je patrno z faktu, že v roce 1920 měl Všeobecný pensijní ústav 97,843 pojištěnců a ku dni 1. červenci 1930 vykazuje již 304,808 pojištěnců. Že smýšlení pojištěnců je jiné, než názor nynějších správních orgánů o poslání Všeobecného pensijního ústavu, dokazují události posledních dnů, zejména otázka novostavby administrační budovy v Praze. Zákonem ze dne 21. února 1929, čís. 26 Sb. z. a nař. §§ 193 a 194 bylo stanoveno, že pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadů funkcionáři vyšlí z prvních voleb jmenuje vláda výbor a představenstvo Všeobecného pensijního ústavu, výbory a správní komise úřadoven jakož - i přísedící pojišťovacích soudů a jejich náhradníky. Ačkoliv zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a nařízení počátkem března m. r., dosud nebyly jmenovány ani nové správní orgány Všeobecného pensijního ústavu, ba ani přísedící pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu.

Mezitím správní komise Všeobecného pensijního ústavu i některých jeho úřadoven se stala neúplnou. Tak na příkl. ve správní komisi Všeobecného pensijního ústavu ve skupině zaměstnanecké jest dnes pouze 5 členů, místo původně jmenovaných 8. Nejinak to vypadá ve správní komisi úřadovny bratislavské. - Rozhodčí soudy pro pensijní pojištění přestaly fungovati, jakmile vešel v činnost nový zákon pensijní a nové nebyly jmenovány. Od té doby tisíce pojištěnců podalo u pojišťovacích soudů žaloby proti rozhodnutím pensijních ústavů a trpce nesou, že jejich žaloby nejsou vyřizovány. Tyto poměry jsou prostě neudržitelné nehledě ani k tomu, že vlastně rozhodnutí orgánů Všeobecného pensijního ústavu jsou nezákonná - poněvadž byla učiněna nezákonnými orgány, jest v zájmu pensijního pojištění a pojištěnců samotných, jest však i v zájmu vlády, proti které se obrací osten výtek, aby tyto poměry byly odstraněny. Podepsaní se táží p. ministra sociální péče:

1) je-li ochoten postarati se o to, aby co nejdříve byly jmenovány správní orgány Všeobecného pensijního ústavu, tak aby správa tohoto ústavu odpovídala zákonu,

2) Je-li ochoten postarati se o to, aby co nejdříve byli jmenováni přísedící pojišťovacích soudů, jakož i vrch. pojišť. soudu, tak aby konečně tyto soudy mohly se ustaviti;

3) je-li ochoten uložiti těmto jmenovaným správním orgánům, aby s největším urychlením a v přesně udaném termínu připravily nové volby, tak, aby i v tomto ústavě konečně nastal demokratický pořádek a mohly se ujmouti správy volené orgány, odpovídající složení a smýšlení pojištěnců.

V Praze, dne 17. listopadu 1930.

Petr, Bezděk,

Myslivec, Navrátil, Šamalík, dr. Dolanský, Vaculík, dr. Mičura, Stašek, Košek, Adámek, dr. Novák, Vičánek, Kaňourek, dr. Daněk, Světlík, Roudnický, dr. Nosek, Sedláček, Knotek, Stanislav.

 

769/XIV.

Interpelácia poslanca Antona Šaláta a druhov

ministru zahraničných záležitostí

ohľadom účinnej ochrany chudobných slovenských robotníkov, vysťahovalcov, poškodených vo Francií bankami "Banque Commerciale de Prague" v Paríži 27, Rue de Turbico a Gardeles (ruskou bankou) roku 1929.

Do našich pohronských chudobných obcí kraja svätokrížskeho prichádzajú zúfalé prípisy do rodín a na verejných pracovníkov, v nich sa naši chudobní vysťahovalci trpko ponosujú, ako boli vo Francii poškodení niektorými tamojšími bankami, Pádom niektorých francúzskych bánk mali by prísť mnohí naši slovenskí robotníci o svoje krvopotne zarobené úspory, čím aj oni, aj ich na Slovensku biedne živoriace rodiny prichádzajú na psotu.

Prestíž nám priateľskej Francie by nemal dovoľovať, že by v nej bankami, - stojacími zaiste pod dozorom štátnym - boli ožobračovaní práve tí usilovní Slováci, ktorí pomáhali naprávať to, čo bola vojna spustošila vo Francii.

Nepochybujeme o tom, že náš slávny konzulát sa vo Francii všemožne stará o ochranu záujmov príslušníkov našej Česko-slovenskej republiky. Žiadame len, aby pomocou a vlivom nášho ministerstva zahraničia bolo docielené to, že by slovenskí drobní vkladatelia či už od dotyčných bánk, alebo od štátu francúzskeho, akožto senátora, dostali svoje ohrožené vklady zpäť.

Poškodenci - ako píšu - vo svojom zúfalstve vypisujú na kanceláriu nášho p. prezidenta, na naše ministerstvo zahraničia a na čsl. konzulát v Paríži, ale bezvýsledne.

Čsl. Kolónia v Paríži bola síce vyzvala našich poškodencov, aby složili 10 tisíc frankov a vtedy sa podujme súdneho vymáhania ztrát i v Paríži i v Prahe, čo poškodenci nevládali složiť. Zostali teda bez ochrany.

Poškodení boli:

1.	František Pinka,	pôvodom	z Lutily	pri	Banque	Commerciale	Kč	3.000.-
2.	Martin Roob,	"	"	"	"	"	"	1,000,-
3.	Ján Roob,	"	"	"	"	"	"	1,000.-
4.	Cecilía Roob,	"	"	"	"	"	"	1,000.-
5.	Margita Roob,	"	"	"	"	"	"	1,000.-
6.	Maria Roob,	"	"	"	"	"	"	1,000,-
7.	Imrich Chlajša,	"	"	"	"	"	"	2,000.-
8.	Imrich a Rozália Pružina,	"	"	"	"	"	Fr.	4,650,-
9.	Martin Mikuš,	"	"	"	"	"	Kč	10,000,-
10.	Štefan Lovčičan,	"	"	"	"	"	Fr.	3,000.-
11.	Andrej Síkora,	"	"	"	"	"	"	1,000,-
12.	Štefan Váňa,	"	"	"	"	"	Kč	2,000.-
13.	Ján Mikuš,	"	"	"	"	"	Fr.	1.550,-
14.	Filip Pivarči,	"	z Kosovína	"	"	"	"	4,800.-
15.	Vavrinec Pivarči,	"	"	"	"	"	"	5,000,-
16.	Paulína Hlaváč,	"	"	"	"	"	"	2,000,-
17.	Gregor Hlaváč,	"	"	"	"	"	"	2,000.-
18.	Michal Zavažan,	"	"	pri	Gardeles	"	"	2.000,-
19.	Július Hritz,	"	"	pri	Change de l'Est 1 rue de Strasbourg Paris X.		"	15.200,-
20.	Peter a Sabina Hajdúch,	"	z Slaskej	pri	Banque	Commerciale	Kč	2,628,-
21.	Vincenc a Anna Filus,	"	"	"	"	"	"	3,000,-
22.	Jozef Lucák ml.,	"	"	"	"	"	"	1.500,-
23.	František a Agáta Hric,	"	"	"	"	"	"	2,000,-
24.	Jozef Janov,	"	"	"	"	"	"	6,500.-
25.	František a Agáta Hric,	"	"	pri	B. Gardeles	"	"	4,000.-

 

V udaných položkách není sú zahrnuté úroky za minulosť, tým menej za dobu, od kedy sú dotyčné banky platenia neschopné, tak že i na úrokoch je značná ztrata pre týchto úbožiakov.

Keďže sa dotyčným dosiaľ nedostalo žiadnej obrany zo strany našich politicko-zahraničných činiteľov, pýtam sa pána ministra zahraničia,

1, či je ochotný za súpráce parížskeho nášho veľvyslanca sa ujať obrany výš menovaných poškodencov,

2. či bude vedieť nakloniť francúzske vládne kruhy k tomu, aby nejako nástojily na tom, že by drobní vkladatelia dotyčných bánk menovite naši chudobní Slováci prišli zpäť ku svojim úsporám?

V Prahe, dňa 17. novembra 1930.

Šalát,

Hlinka, dr. Tiso, dr. Fritz, Čuřík, Danihel, dr. Gažik, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, dr. Mederlý, Macháček, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Gajda, Stříbrný, dr. Pergler.

 

769/XV.

Interpelácia

posl. Františka Mojtu a druhov

ministru školstva a nár. osv.

o súpisu školopovinnej mládeže na Slovensku.

Do štátneho prevratu býval na Slovensku bezprostredne po školských zápisoch prevádzaný všeobecný úpis všetkých, zaškolených i nezaškolených školopovinných detí orgánmi obce, ak takých nebolo, za povinnej účasti učiteľstva. Takto boly zachytené pre školskú návštevu mnohé detí, ktoré sa jej vyhýbaly. O každom školopovinnom dieťati bol spísaný osobný list. Tieto listy boly opatrované u obecného úradu podľa systému kartotékového, listy zaškolenej a mládeže zvlášť, nezaškolenej zvlášť. Týmto spôsobom bol získaný aj cenný štatistický materiál o mládeži telesne, alebo duševne úchylnej, ktorá bola od šk. návštevy oslobodená. Obecné úrady boly povinné pri návštev e "školského inšpektora dokázať, že súpis školopovinnej mládeže riadne a načas previedly. Potrebu tohoto súpisu netreba zvlášť odôvodňovať.

Výnos býv. uh. ministerstva školstva z roku 1907 o súpise školopovinnej mládeže nebol síce zrušený, prax sa aj po prevrate na čas udržala, ale keďže školskou správou nebolo postarané o to, aby boly k dispozícii tlačivá vyhovujúce tomu výnosu podľa zmenených pomerov a súpis školská správa iným spôsobom dosiať neupravila, sa on na mnohých miestach neprevádza, ba možno povedať, že pomaly sa zamlčiava a zaniká. Sú obce na Slovensku, kde sa súpis školopovinných detí nepreviedol už od rokov, lebo niet na to úpravy od školského úradu, niet vhodných tlačív, a ak úprava je, niet je všeobecne známa, nebola publikovaná, ale je intimovaná u patričného úradu a založená v archíve bez povšimnutia. Poneváč je súpis povinnosťou obce, učitelia beztak preplnených škôl nemajú záujmu na tom, aby sa súpis prevádzal a nezaškolená mládež zaškolila. Ani školskí inšpektori pri úradných návštevách sa o vec nezaujímajú, ba ušla ťato vec aj pozornosti inšpekčných zápisníc.

Za takéhoto stavu vecí je isté, že určitá, nevedno koľká časť školopovinnej mládeže na Slovensku tejto povinnosti uniká a to nielen tam, kde niet v škole dostatočných miestností, ale aj tam, kde by bolo miesta v škole nadostač. Okrem toho uniká aj dôležitý štatistický materiál o príčinách neplnenia školopovinnosti, o príčinách sociálnych, ako je na pr. chudoba, nedostatok odevu a obuvi, ale aj o príčinách, ako je na i pr. slepota, hluchonemosť, duševná úchylnosť alebo iné telesné alebo duševné vady.

Štatistický materiál o nezaškolenom žiactve je potrebný, aby mohol byť stanovený program najnutnejších stavieb ľudových škôl, prípadne škôl pre úchylnú mládež a aj k posúdeniu pravého pokroku v školstve, ktorý nijako nevysvitá z dát, že v jakej miere pribudlo žiactva na ľudových a meštianskych školách, skôr by naň posvietily dáta, že v jakej miere ubudlo od prevratu nezaškolených detí.

Je preto nanajvýš potrebné, aby sa tento súpis každoročne po školských zápisoch v prázdninových mesiacoch na celom Slovensku riadne vykonával, aby mohly byť nezapísané deti administratívnou cestou do začiatku školského roku k zápisu donútené.

Anomália je aj v tom, že kým do školy riadne zapísané deti pre kratšie zameškanie školy bývajú trestané, zatiaľ do školy nezapísané deti beztrestne ostávajú doma Po celý rok.

Pýtam sa pána ministra školstva:

1. Či je ochotný vydať nariadenie o každoročnom súpise školopovinnej mládeže,

2. či je ochotný rozšíriť štatistické šetrenie i na nezaškolené deti a výsledky tohoto šetrenia uverejňoval v zprávach štátneho štatistického úradu?

Praha, dňa 17. novembra 1930.

Mojto,

Hlinka, dr. Tiso, dr. Fritz, Čuřík, Danihel, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, dr. Mederlý, Macháček, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, Gajda, dr. Pergler, Stříbrný.

 

769/XVI.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta a druhov

ministru sociálnej pečlivosti

o schválenía voľby lekára dr. Kolomana Lelkeša pre obvod diviňský okresu nemocenskej poisťovne v Lučenci.

Dňa 29. júna 1930 bol dr. Koloman Lelkeš v Lučenci výborom nemocenskej poisťovne zvolený za riadneho lekára tejže nemocenskej poisťovne pre obvod diviňský. Voľba bola prevedená tajným hlasovaním, bez žiadnej formálnej chyby. Výsledok bol: z 22 hlasov obdržal dr. Kol. Lelkeš 13 hlasov a druhý uchádzač dr. Schlezinger 9 hlasov. Voľba zapelovaná, ani zrušená nebola, ani nemohla byť, lebo nebolo k tomu dôvodu. A predsa ju "Zemská úradovňa" v Bratislave nechce schváliť.

Dočasným zástupcom obvodového lekára poisťovného pre obvod diviňský je i naďalej dr. Schlezinger, ako bol i predtým a ako by voľby lekára vôbec nebolo bývalo.

Je to ničenie ba priame šliapanie autonomných práv nemocensko-poisťovných výborov a celé nemocensko-poisťovné sriadenie stavia do svetla najprotivnejšej, svojvoľnej diktatúry niekoľkých prílišne trúfalých jednotlivcov.

Takéto počínanie úplne odníma chuť verejným sociálnym pracovníkom od práce za všeobecné dobro a není divu, že "člen dozorného výboru" lučeneckej nemocenskej poisťovne bol 15. VIII. 1930 v tamojšom "Národnom Týždenníku" ostro napadol počínanie "Zemskej úradovne". I v iných novinách boly odsudzujúce hlasy v tejto záležitosti, no "Zemská úradovňa" sa robí hluchou.

Nehľadí na ztráty, vylíčené 15. VIII. 1930 v "Národnom Týždenníku", nehľadí na verejné pohoršovanie sa a na úpadok svojej vlastnej autority, lež počúva na klebietky tých, ktorí zo spoločenskej, politickej nenávisti nahovorili o dr. Kolomanovi Lelkešovi absurdné veci, len aby vzbudili oproti nemu nedôveru a aby bolo príčiny oddiaľovať schváleníe voľby, kým sa - vraj - vyšetria všetky udania. Čo raz sa vyšetrí jedno udanie a dokáže sa nepravdivým - ako sa o tam presvedčil i dr. Schvenda, byvší v mene "Zemskej úradovne" vyšetrovať v Divine oproti dr. K. Lelkešovi - už vymyslia iné udanie.

A takto sa to ošklivo vlečie už pol roka.

To je není spravodlivé počínanie zo strany "Zemskej úradovne". Je to očividomé nadržanie nepriateľom dr. K. Lelkeša. Takýmto spôsobom i najpoctivejších ľudí by sa dalo stále od práva odbíjať pod výhovorkou: Nech sa prv všetky udania vyšetria. A vyšetrovaniu niet konca kraja lebo sa vždy nájdu udavači, sťažovatelia, svedkovia, o to sa už postarajú nepriatelia toho - koho.

"Zemská úradovňa" i po schválení riadne a platne prevedenej voľby má možnosť dodatočne vyšetrovať veci, udané oproti dr. K. Lelkešovi a nie ho odstrkovať od toho, čo mu riadnou voľbou a hlasmi rozhodnej väčšiny prináleží. Keď si "Zemská úradovňa" takto počína, nech sa nečuduje, že je súdnou verejnosťou obviňovaná krajnou straníckosťou.

Keď sa bolo skončilo prvé vyšetrovanie dr. Schvendom v prospech dr. K. Lelkeša, mala si "Zemská úradovňa" ihneď utvoriť úsudok o akosti všetkých poháňaných udaní a mala voľbu dr. Kolomana Lelkeša schváliť.

Keďže dosiať tak neučinila, pýtam sa pána ministra sociálnej pečlivosti

1.) či je ochotný "Zemskej úradovni nemocenských poisťovní v Bratislave" dať prísny pokyn, aby nestranne a spravodlivo úradovala?

2.) či je ochotný dať čo najrýchlejšie skončí nemilú, spoločenskú roztrpčenosť vzbudzujúcu záležitosť voľby dr. Kolomana Lelkeša tým, že sa menovaný dostane k tomu postaveniu, ktoré mu väčšina výboru lučeneckej nemocenskej poisťovne riadne, bezchybne odhlasovala?

V Prahe, dňa 17. novembra 1930.

Šalát,

Stříbrný, dr. Pergler, Hlinka, dr. Tiso, dr. Fritz, Čuřík, Danihel, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, dr. Mederlý, Macháček, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Gajda.