Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
769.
Interpelace;
I. posl. dr. Luschky a druhů min. financí, že bylo zastaveno vyplácení úroků z vinkulovaných úpisů předválečného státního dluhu,
II. posl. Hokky a druhov min. železníc a financií o odňatí pôžitkov činným a penzionovaným železničným zamestnancom v Podkarpatskej Rusi pre to, že im nebolo priznané štátne občianstvo,
III. posl. Hokky a druhov min. školstva a nár. osvety o prípadoch udavších sa v rusínskej ľudovej škole v Mukačeve,
IV. posl. Hokky a druhov min. vnútra o tom, že názov "Rusinsko" je protištátny,
V. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů min. financí o jazykovém styku berní správy v Německém Jablonném s obcemi, pak o styku se stranami a o předpisech daňových,
VI. posl. Jurana, Barši a soudruhů min. soc. péče o vyplacení horentních obnosů pro bývalé i nynější zaměstnance okresní nemocenské pojišťovny v Brně,
VII. posl. dra Sterna, Štětky, Hadka a soudruhů min. školství a národní osvěty o nacionálních provokacích a korupci pana profesora Tschermaka Seysenegga z lékařské fakulty německé university v Praze,
VIII. posl. dr. Szüllö a druhov min. školstva a nár. osvety o zabraňovaní sriadeniu rím. kat. ľudovej školy vo Vlkách,
IX. posl. Šaláta a druhou min. vnútra o ochrane slovenského názvoslovia obcí a miest na Slovensku,
X. posl. Pechmanové-Klosové, Tučného, Tykala, Davida a druhů min. financí o přiznání režie domáckému dělnictvu sklářskému pro případnou daň důchodovou,
XI. posl. Pechmanové-Klosové, Tučného, Tykala, Davida a druhů min. soc. péče a min. obchodu o vnucování živnostenských listů domáckému dělnictvu sklářskému,
XII. posl. Pechmanové-Klosové, Tučného, Tykala, Davida a druhů min. soc. péče o provádění zákona ze dne 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. a n. o úpravě pracovních a mzdových poměrů v domácké práci,
XIII. posl. Petra, Bezděka a druhů min. soc. péče o volbách správních orgánů Všeobecného pensijního ústavu a pojišťovacích soudů pro pensijní pojištění,
XIV. posl. Šaláta a druhov min. zahraničných záležitostí ohľadom účinnej ochrany chudobných slovenských robotníkov, vysťahovalcov, poškodených vo Francii bankami "Banque commerciale e Prague" v Paříži 27, Rue de Turbico a Gardeles (Ruskou bankou) roku 1929,
XV. posl. Mojto a druhov min. školstva a nár. osvety o súpisu školopovinnej mládeže na Slovensku,
XVI. posl. Šaláta a druhov min. soc. pečlivosti o schválení voľby lekára dr. Kolomana Lelkeša pre obvod diviňský, okresu nemocenskej poisťovne v Lučenci.
769/I. (překlad).
Interpelace
poslance dr. Luschky a druhů
ministrovi financí,
že bylo zastaveno vyplácení úroků z vinkulovaných úpisů předválečného státního dluhu.
Při vyměňování předválečných rent za náhradní renty, které se provádí již po léta, byly dne 15. ledna t. r. vesměs staženy archy o placení úroků z vinkulovaných úpisů předválečných státních dluhů a další vyplácení úroků prostřednictvím berních úřadů bylo zastaveno. Ačkoliv od té doby uplynulo skoro 10 měsíců, nenastala v tom dosud žádná změna a dlužno se dokonce obávati, že zpracování odvedeného materiálu zabere několik let. Tím se všem vlastníkům těchto státních papírů odpírají jejich právní příjmy a čím déle tento stav trvá, tím tíže jsou poškozováni. Nadacím se znemožňuje podle určení nakládati se svým účelovým majetkem, rovněž církevní beneficia jsou velmi těžce postižena při správě svého majetku, nebude-li co nejdříve znovu zahájena periodická úroková služba.
Podepsaní táží se tedy pana ministra financí, jaká opatření byla učiněna k nanejvýš nutnému urychlení výměnné akce a kdy lze očekávati, že úroková služba bude obnovena?
V Praze dne 5. listopadu 1930.
Dr. Luschka,
Scharnagl, Krumpe, Oehlinger, Zajíček, Kunz, dr. Mayr-Harting, Bobek, Greif, dr. Labaj, dr. Mederlý, Macháček, Mojto, Onderčo, dr. Petersilka, Fritscher, Grebáč-Orlov, dr. Gažík, Danihel, Čuřík, dr. Fritz, dr. Tiso, Hlinka.
769/II.(překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrom železníc a financií
o odňatí pôžitkov činným a penzionovaným železničným zamestnancom v Podkarpatskej Rusi pre to, že im nebolo priznané štátne občianstvo.
Páni ministri!
V poslednej dobe vzbudilo všade všeobecnú konšternáciu nariadenie ministerstiev železníc a financií, ktorým sa činným a penzionovaným železničným zamestnancom, nakoľko títo nie sú v stave preukázať svoje štátne občianstvo, drahotné a rodinné prídavky nielen pre dobu prítomnú ale i pre minulú odnímajú, čím otcovia mnohočlenných rodín sú vydaní napospas biede.
Je to vec tým nespravedlnejšia, lebo svojho času, keď v r. 1921 vypršala lehota optačná, neboli títo ľudia ani predtým ani potom vyzvaní, aby si nadobudli štátneho občianstva. Ba čo viac, od počiatku už boly im vydávané občianske legitimácie, neskoršie potom boly od nich vyžadované vysvedčenia o domovskej príslušnosti a úrady neuspokojily sa vysvedčeniami vystavenými od obcí, ale tieto musely byť opatrené legalizáciou okresných a župných úradov. O autenticite vystavených vysvedčení o domovskej príslušnosti nemôže byť vtedy žiadne pochybnosti.
Tento usus bol v tých čias tak všeobecný, že nemohol ujsť pozornosti ani vtedajšieho prednostu ministerstva vnútra, ba mohlo sa to diať iba s jeho súhlasom a vedomím.
Bola-li listina, v tej dobe vystavená, platná, vtedy na jej podklade musí byť i dnes vydané vysvedčenie o štátnom občianstve. Nebola-li platná, vtedy všetkých tých, čo tieto listiny vystavili a podpísali, treba pohnať pred disciplinárny súd a odsúdiť ich k náhrade škôd tým spôsobených. Avšak už i podľa rozhodnutia najvyššieho správneho súdu pôžitky bona fide vybierané nemožno zpätmo vymáhať. Tu by sa osobnej zášti naskytlo tak široké pole, kde by napadnutí úradníci mohli byť až do hrobu prenásledavaní.
Na základe rečeného tážeme sa s úctou pánov ministnov:
1. Či ste ochotní horejšiu vec prísne vyšetriť?
2. Či ste ochotní vrátiť zmieneným železničným zamestnancom zpätmo srazené pôžitky, ktoré títo bezelstne a bez vlastnej viny vybrali?
3, Či ste ochotní i naďalej poukazovať pôžitky tým, ktorí obdržali svojho času občiansku legitimáciu a potom i domovský list, legalizovaný okresným a župným úradom?
V Prahe, dňa 4. novembra 1930.
Hokky,
dr. Szüllö, Fedor, Dobránsky, Nitsch, inž. Kallina, dr. Keibl, dr. Törköly, dr. Hanreich, dr. Hassold, Simm, Knirsch, Krebs, Schubert, inž. Jung, Köhler, Matzner, dr. Schollich, dr. Jabloniczky, Szentiványi, dr. Holota, Horpynka, Kasper, Geyer.
769/III. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov
ministrovi školstva a národnej osvety
o prípadoch udavších sa v rusínskej ľudovej škole v Mukačeve.
Pane minister!
V ľudovej škole s vyučovacím jazykom rusínskym v Mukačeve museli učitelia jednotlivých tried dňa 31. októbra 1930 prednášky zastaviť a detí poslať domov z tej prostej príčiny, lebo pre chladné počasie bolo vyučovanie v nevykúrených učebných sieňach nemožné bez ohrozenia zdravia školských detí.
Prípad vyvolaný bol týmito okolnosťami:
Školský referát v Užhorode vykladal smluvu uzavretú medzi bývalým uhorským štátom a mestom Mukačevom, dľa ktoré je mesto Mukačevo povinné dodávať zdarma palivo pre ľudové školy, mylne a bezprávne tak, ako by mesto Mukačevo i dnes ešte bolo povinné dodávať zdarma potrebné drevo, a preto nie je referát ochotný poukazovať zásoby paliva pre školy. Následkom tohoto bezdôvodného zdráhania školského referátu nemôžu deti školy navštevovať, alebo i keď školy navštevujú, vystavené sú nebezpečenstvu ťažkého ochorenia a ohrožené sú na živote. Dovolím si ešte podotknúť, že dosiaľ štát vždy poukazoval potrebné množstvo paliva.
Tážem sa preto pána ministra:
Či site ochotný ihneď zakročiť, aby horejší prípad bol vyšetrený, proti školskému referátu v Užhorode bolo zavedené vyšetrovanie a neblahé tie pomery boly ihneď zažehnané?
V Prahe, dňa 4. novembra 1930.
Hokky,
dr. Hassold, Matzner, dr. Schollich, dr. Törköly, dr. Holota, Knirsch, Fedor, Simm, Dobránsky, Köhler, dr. Jabloniczky, Nitsch, Szentiványi, inž. Kallina, Horpynka, dr. Szüllö, dr. Keibl, dr. Hanreich, inž. Jung, Krebs, Schubert, Kasper, Geyer.
769/IV. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov
ministrovi vnútra
o tom, že názov "Rusinsko" je protištány.
Pane minister!
"Ruszínszkói Magyar Hírlap" (Maďarské listy z Rusínska) obdržal od policajného riaditeľstva výmer, v ktorom redakcia a odpovedný redaktor listu vyzýva sa takto: "Keďže používanie slova "Ruszínszkói", ktoré slovo je názvom vášho listu, vyčerpáva skutkovú podstatu §u 14. a/1. zákona č. 50/1923 o rušení verejného pokoja, zakazujem vám užívanie slova "Ruszínszkói" nielen v celom obsahu vášho listu, ale i v jeho názve, o zmene ktorého buď podaná do 8 dní zpráva na základe §u 16 zák. čl. XIV./1914."
Bod 1, §u 14, zákona č. 50/1923 znie takto; "(Porušenia verejného pokoja). Kto verejne, alebo v prítomnosti viacerých alebo viac osôb poburuje proti vzniku, samostatnosti, ústavnej jednotnosti štátu, poťažne proti jeho demokratickej forme, trestaný buď pre prečin väzením od jedného mesiaca do dvoch rokov."
Ide tu zrejme o zmätok pojmov. Kde že je tu poburovanie proti vzniku, samostatnosti, ústavnej jednotnosti alebo demokratickej forme štátu? Každý rozumne smyšľajúci človek a každý právnik musí sa tomuto výmeru zasmiať.
Či nemôže niekto štát, nazvaný Československou republikou, nazývať nemecky Tschechoslowakische Republik, alebo maďarsky Csehszlovák köztársaság? Podkarpatskú Rus však nemecky Karpathorußland alebo maďarsky na analogiu Slovenska Ruszinskó?
Avšak viac ako desať rokov nebol tento názov, ktorý nápadne figuruje v záhlaví listu, v tejto forme protištátnym poburovaním a teraz stal sa ním naraz? Hraničí ho silne s komickým, není-li to už ním.
Názov "Ruszinskó" nevynašli Maďari. Tento názov dal si nový štátny útvar dňa 18. novembra 1919 a je tomu tedy skoro 11 rokov. V tejto dobe generál Hennoque z rozkazu ministra vnútra a pri spoluznamenaní vtedajšieho administrátora dra Brejchu vydal manifest a vylepil ho na plakátoch. Časť III. tohoto manifestu znie takto:
Až do právoplatného usnesenía voleného sojmu bude sa užívať historický názov "Podkarpatskaja Rusj", mimo toho možno používať i názvu "Rusinsko".
Ani jeden z týchto názvov nebol dosiaľ voleným sojmom zmenený a dotiaľ musia byť obidva pokladané za rovnoprávne i podľa manifestu horejšieho i podľa ústavného zákona čís. 121/1920, ktorý tento názov tiež prevzal, aniž poukázal zvlášte na pomenovanie.
Tento manifest je tiež vo školských učebniciach na základe povolenia ministerstva školstva a národnej osvety čís. 929/60.479.
Nelzä predpokladať, že by výš uvedený manifest alebo zákon č. 121/1920, alebo práve citované nariadenie boly protištátne.
Avšak na základe zákona č. 300/1920 iba prezidentom republiky spoluznamenané a vo sbierke zákonov a nariadení vydané ministerské nariadenia by bolo oprávnené spôsobiť v tom zmenu. Nie sú k tomu oprávnené úrady subalterné! Nemôže sa to tedy protiviť §u 14. bodu 1. zákona čís. 50/1923, ktorý obsahuje niečo celkom iné.
Policajný komisariát v Mukačeve svojím usnesením čís. 21,414/30 zhabal čís. 39 zo dňa 20. septembra 1930 týždenníka "Az Öslakó" a zhabanie i vykonal. Príčinou zhabania bolo, že list používa na trinásť miestach názvu "Ruszinskó" na miesto názvu "Podkarpatská Rus".
Tážem sa po hore uvedenom pána ministra:
1. Či ste ochotný uvedenú vec dať vyšetriť?
2. Či ste ochotný výš udané opatrenie zrušiť?
3. Či ste ochotný listom "Ruszinskói Magyar Hírlap" a "Ruszinskói Magyar Gazda", ktoré obdržaly ten istý výmer, starý názov znova povoliť?
4. Či ste ochotný z úradnej moci zbaviť platnosti usnesene policajného komisariátu v Mukačeve č. 21414/30, a postarať sa o to, aby vydavateľstvu listu "Az Öslakó" bola nahradená škoda vzišlá konfiškáciou?
V Prahe, dňa 4. novembra 1930.
Hokky,
dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, dr. Keibl, dr. Hassold, Knirsch, Kasper, Krebs, Köhler, Schubert, Simm, Geyer, inž. Jung, dr. Törköly, dr. Holota, Nitsch, Dobránsky, Szentiványi, Horpynka, Matzner, dr. Hanreich, dr. Schollich, inž. Kallina.
769/V. (překlad).
Interpelace
poslanců Stenzla, Eckerta, Prause a druhů
ministrovi financí
o jazykovém styku berní správy v Německém Jablonném s obcemi, pak o styku se stranami a o předpisech daňových,
V okrese německo-jablonském jsou již delší dobu těžké spory mezi daňovými úřady a obyvatelstvem, jejichž příčinou jest toto:
Berní správa v Německém Jablonném vydává obcím výnosy jen ve státním jazyce a odpírá je překládati do němčiny. Pro snazší úřadování nařídilo ministerstvo vnitra již před delší dobou, aby se připojoval německý překlad a tím odstranily zmatky, ale berní správa ponechala onen stav.
Berní správa v Německém Jablonném při ukládání daní pro rok 1929 nepostupovala vždy podle předpisů zákona. Daňová přiznání živnostníků a obchodníků se neuznávají a bez povinného vytýkacího řízení byly přiznané příjmy dvojnásobně zvýšeny. Proto nyní četná odvolání leží u berní správy a živnostníci se domáhají, aby byla vyřízena.
Pro styk se stranami jsou u berního úřadu v Německém Jablonném vrčeni mladí úředníci, kteří skoro vůbec neumějí německy. Dokladem toho jest to, že úředník určený pro styk se stranami, neuměje jednati německy, již třikráte žádal, aby byl přeložen, ale nebylo mu to povoleno. Došlo to již tak daleko, že úředníci musí úředního zřízence přibírati za tlumočníka. Účtování v tomto berním úřadě často nesouhlasí, jména a čísla domů jsou zaměňována a proto jest tam zmatek, který zvláště obchodníkům a živnostníkům působí mnoho rozčilování, běhání, ztráty času, peněžních obětí a opletaček.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1.) Je-li ochoten naříditi, aby se k úředním dopisům, které berní správa v Německém Jablonném zasílá obcím, připojoval pro dorozumění německý překlad?
2.) Je-li ochoten naříditi berní správě v Německém Jablonném, aby se při zjišťovacím řízení držela ustanovení zákona?
3.) Je-li dále ochoten naříditi, aby u berního úřadu v Německém Jablonném nastal pořádek v účtování a nevyřízených spisech a
4.) aby u tohoto berního úřadu byli pro styk se stranami ustanoveni úředníci, kteří umějí dokonale německy?
V Praze dne 4. listopadu 1930.
Stenzl, Eckert, Prause,
Knirsch, dr. Luschka, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, Heller, Simm, Windirsch, dr. Holota, Platzer, Geyer, Hokky, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, dr. Keibl, Dobránsky, Köhler, Fedor, Jelinek, Kasper.
769/VI.
Interpelace
poslanců Jurana, Barši a soudruhů
ministru sociální péče
o vyplacení horentních obnosů pro bývalé i nynější zaměstnance okresní nemocenské pojišťovny v Brně.
Denník českých socialistů v Brně: "Moravské Slovo" z 28. října t. r. přinesl zprávu, že řiditel okresní nemocenské pojišťovny v Brně dostal darem vkladní knížku na šestimístní obnos.
Dle naších informací vyplatila okresní nemocenská pojišťovna v Brně značné částky těmto svým zaměstnancům:
a) bývalému řediteli Vítězslavu Taubovi, dnes poslanci a ústřednímu tajemníku německé sociálně demokratické strany dělnické v Praze, Kč 200.000.-,
b) bývalému úřední u Antonínu Sotolářovi, přísedícímu býv. zem. výboru v Brně Kč 90,000.-,
c) býv. úředníku Juliu Ješinovi z Rapotic Kč 50,000,-,
d) býv. úředníku Matěji Zouharovi ze Židenic Kč 80.000,-,
e) současnému řiditeli okr. nem. poj. v Brně Václavu Jelínkovi Kč 400.000,-.
Podepsaní se táží:
Jest pan ministr sociální péče ochoten ihned podrobně vyšetřiti, proč a z jakých platových či jiných ujednání byly peníze vypláceny?
Jest ochoten vyšetřiti ihned co nejpřísněji, proč v době, kdy O. N. P. v Brně vyplácela uvedené peníze svým zaměstnancům, byly stanovami určené dávky pojištěnců omezovány a pojistné zvyšováno?
Je pan ministr ochoten ihned naříditi, aby ONP buď ihned zpět vybrala anebo těmi, kdož výplatu nařídili, dala nahraditi vyplacené obnosy?
Je konečně pan ministr ochoten vyšetřiti ihned a s veškerou přísností, kdo na těchto "darových transakcích" spolupůsobil, pohnati viníky k odpovědnosti a přísně je potrestati?
V Praze dne 11. listopadu 1930.
Juran, Barša,
Hrubý, Novotný, Vallo, J. Svoboda, Krosnář, Čižinská, Tyll, Kliment, Hadek, Hodinová, Major, Štětka, Babel, dr. Stern, Gottwald, Rjevaj, K. Procházka, Dvořák, Zápotocký.
769/VII. (překlad),
Interpelace
poslanců dra Sterna, Štětky, Hadka a soudruhů
ministrovi školství a národní osvěty
o nacionálních provokacích a korupci pana profesora Tschermaka-Seysenegga z lékařské fakulty německé university v Praze.
Profesor, "dvorní rada" dr. Armin Tschehmak-Seysenegg z lékařské fakulty pražské německé university jest velmi neslavně všeobecně znám svým provokačním a nacionálním vystupováním. Za nacionálních bouří na universitě loňského roku při své přednášce otevřeně podporoval požadavek hakenkrajclérů, že židovští posluchači musí opustiti přednáškovou síň, tím, že sám rovněž vyzval židovské posluchače, aby opustili přednášku.
Jeho, příslušnost k agrární straně není panu profesorovi na překážku, aby všude agitoval pro hakenkrajclery.
Uvádíme zde několik výroků, jichž používá tento proslavený "vychovatel" ve veřejných přednáškách a které ho výstižně charakterisují. Neustále mluví o "obtížných cizincích", o studentech, kteří pocházejí z Polska a Besarabie, říká, že "jsou z živočišně nejnižších vrstev". Prohlašuje: "Kožišina německých věd musí býti zbavena cizích vší". "Musíme zbaviti naše německé studentstvo cizích parasitů". "Jak vysoko stojí přece naše německé studentstvo nad neinteligentními, blbými cizinci". "Ten je neobyčejně blbý, odkud může býti? Přirozeně z Polska, nu ovšem". "Nu ovšem, na Podkarpatské Rusi dostane člověk maturitu za peníze, tam si může člověk vysvědčení koupit". Tento posléze uvedený výrok, jak vysvitne z dalšího, jest zvláštní nestydatost pana profesora, který stále trvá na svém titulu "dvorní rada".
Již toto vystupování pana profesora by zasloužilo, abychom se jím obírali poněkud podrobněji. Pan profesor, který tak řízně dovede nacionálně a fašisticky štváti, rozumí však také velmi dobře jiným věcem. Například ze strachu studentů před jeho přísností při zkouškách dovede pro sebe výborně vytvořiti zdroj příjmů a své těžké zkoušky zmírňovati v témž poměru, v jakém se mu dostane jakýmkoliv způsobem hmotných výhod, na příklad v poštovních známkách, které horlivě sbírá. Jeho rasový antisemitismus a nacionalismus není mu na překážku, aby k tomuto účelu používal židovských prostředkovatelů. Existují dopisy, v nichž studenty, kteří mají před zkouškou, přímo vyzývá, aby mu poskytli dary. Tak v jednom takovém dopise žádá velké množství vajec, v jiném známky. Nejen že jeho agenti jsou Židi, také u studentů, jimiž se dává podpláceti, nepřekáží mu židovský původ, nebo že to jsou cizinci, ani v nejmenším. Zvlášť křiklavý případ jest případ se studentem Fodorem, který při zkoušce prošel jen na slib, že opustí Prahu do 24 hodin a že bude mlčeti.
Tento výtečný pan universitní profesor jest předsedou německé sociální péče o studentstvo a v této své hodnosti správcem velkých peněz. On to byl, kdo vypracoval plán zkoušky způsobilosti pro studenty, plán, který nebyl nic jiného, než jen velmi špatně zastřený numerus clausus a plán, který z části v tomto smyslu byl již proveden, a to ve formě tělesné zkoušky způsobilosti.
Tento nehorázný případ není však naprosto ojedinělý, jest typický pro šovinismus a korupci na vysokých školách republiky. Tak jest známo, že za 20 $ lze se zbaviti povinností dvouleté praxe před docházkou do přednášek pro lékárnictví a že k tomu účelu musí se člověk obrátiti na tajemníka polské Svépomoci. Jest všeobecně známo, že se za taxu od 20 Kč nahoru může dostati příznivější termín pro zkoušku. Pro třetí semestr lékárnictví jsou určeny pro cizince zvláštní laboratoře, v nichž nejsou asistenti, a cizí studenti, kteří, jak známo, musí platiti vyšší taxy, pracují za mnohem nepříznivějších podmínek.
Celý tento systém, který jest charakterisován těmito skutečnostmi, jest namířen proti nemajetným studentům a má mezi studenty vypěstovati fašistického ducha, jakého potřebuje buržoasie v době zostřeného třídního boje, přípravy na novou válku a strachu před blížící se proletářskou revoluci.
Tážeme se pana ministra školství a národní osvěty:
Ví o této ostudě na německé universitě?
Jak může zodpověděti, že jsou tam možny takovéto poměry?
Jest pan ministr školství a náhodní osvěty ochoten ihned naříditi, aby proti panu profesorovi dr. Tschermakovi-Seyseneggovi bylo zahájeno přísné vyšetřování a vůbec vyšetřiti ostudné poměry na universitách a aby se studentům, proti nímž jest tento korupční a štváčský systém namířen, zajistila kontrola při tomto vyšetřování a rozhodující vliv na jeho chod?
Co zamýšlí pan ministr školství zaříditi, aby těmto ostudným poměrům byla učiněna rychle přítrž?
V Praze dne 12. listopadu 1930.
Dr. Stern, Štětka, Hadek,
Hrubý, Novotný, K, Procházka, J. Svoboda, Gottwald, Čižinská, Zápotocký, Babel, Krosnář, Dvořák, Kliment, Höhnel, Hodinová, Rjevaj, Haiblick, Major, Barša, Vallo.
769/VIII. (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Szüllö a druhov
ministrovi školstva a národnej osvety
o zabraňovaní sriadeniu rím. kat. ľudovej školy vo Vlkách.
Zastupiteľský sbor rím. kat. náboženskej obce vo Vlkách vo svojej schôdzi dňa 30. apríla 1924 sa usniesol, že v obci Vlky postaví rím. kat. školu a systemizuje jedno učiteľské miesto, k čomu je vo smysle §u 11 zák. čl. XXXVIII z r. 1868 bezpodmienečne oprávnený. Aby mohol činiť nárok na doplnenie učiteľského platu štátnou podporou, podal dňa 8. apríla 1927 prostredníctvom školského referátu v Bratislave žiadosť na ministra školstva a národnej osvety o schváleníe.
Vybavenie žiadosti stále sa opozdievalo; na miesto toho župný úrad v Bratislave nariadením z 24. novembra 1927, čís. 73.291, poukázal zastupiteľský sbor obce Vlky, aby sriadil školu obecnú, tomu sa však zastupiteľský sbor zdráhal, lebo ešte nedostal vybavenie na svoju žiadosť týkajúcu sa sriadenia školy cirkevnej.
Konečne po uplynutí 10 mesiacov dňa 20. februára 1928 došlo rozhodnutie školského referátu, ktorým bola žiadosť rím. kat. náboženskej obce zamietnutá. Školský referát dovoláva sa zmieneného županského nariadenia a usnesenía ministerskej rady, vo smysle ktorého "ku sriadeniu takej to neštátnej školy nemôže byť prezatým dané povolenie vzhľadom na budúce nové opatrenie zákonodarné."
Keďže toto zamietnutie nebolo definitívne, podal zastupiteľský sbor rím. kat. náboženskej obce vo Vlkách novú žiadosť na školský referát. Opätovne žiadal o povolenie ku sriadeniu školy cirkevnej, čo sa ukazovalo už byť súrnym. Dovolával sa toho, že k zákonodarnému opatreniu, zmienenému v rozhodnutiu školského referátu, dosiaľ ešte vždy nedošlo a uviedol, že náboženská obec dostala do držby nadáciu dvoch jutár ornej pôdy, ktorej možno použiť iba k účelom školy cirkevnej. Bude-li sriadená škôl obecná, vtedy obec príde o túto nadáciu, čo znamená ztratu ročných 3,000 Kč na škodu poplatných občanov.
Tiež táto nová žiadosť bola bezvýsledná, lebo školský referát svojím výmerom zo 4, augusta r. 1928, čís. 42246, zamietol í po druhý krát žiadosť s odôvodnením obsaženým v prvom svojom rozhodnutí a s pripomienkou, že Politická obec je povinná sriadiť školu vo Vlkách,
Rím. kat. náboženská obec vo Vlkách dňa 25. septembra 1928 i po tretie zažiadala o povolenie. Túto žiadosť vrátil školský referát v mesiaci júli 1930 bez akejkoľvek poznámky náboženskej obci vo Vlkách, proti čomu ona podala sťažnosť u najvyššieho správneho súdu.
Z toho dopodrobna vylíčeného skutkového stavu je zrejmé, že školská správa chce zabrániť sriadeniu rím. kat. cirkevnej školy vo Vlkách. Župný úrad v Bratislave totiž pred aprílom 1927 nikdy neučinil kroky, aby vo Vlkách bola sriadená obecná škola, až za dva mesiace potom, keď v apríli 1927 rím. kat. náboženská obec vo Vlkách žiadala o povolenie školy cirkevnej, poukázal obec Vlky, aby ona sriadila školu obecnú, je príznačné, že školský referát potom práve s poukazom na toto neskoršie vydané župné nariadení odoprel dva kráť povolenie školy cirkevnej, čo nasvedčuje tomu, že župné nariadenie opatrilo božie svetlo len preto, aby na základe jeho mohlo byť zabránené sriadeniu cirkevnej školy. A najväčšmi nasvedčuje tomu to, že tretiu žiadosť vráti bez akejkoľvek odpovedi a tedy vlastne nevybavenú, aby proti nej nemohlo sa použiť opravného prostriedku.
Školský referát nemal právo zabrániť alebo odoprieť sriadenie školy cirkevnej, lebo k tomu náboženská obec vo Vlkách má vo smysle §u 11, zák. čl. XXXVIII z r. 1868 bezpodmienečné právo.
Odkaz školského referátu na "budúce nové zákonodarné opatrenia" neobstojí, lebo takéto opatrenie - i keď po prípade bolo zamýšľané - od tých čias učinené nebolo a tedy v ceste sriadenie cirkevnej školy nestály žiadne zákonité prekážky a nestávaj ani dnes.
Nemožno ponechať bez povšimnutia ani to, že k účelu cirkevnej školy stojí značná nadácia k dispozícií. Práve táto okolnosť mala by za terajších ťažkých hospodárskych pomerov v záujme bernej úpravy obce podporovať povolenie cirkevnej školy. S hľadiska obecného hospodárenia tedy je hriešne pochybené opatrenie to, ktorým má byť sriadením novej obecnej školy ťažké hmotné bremeno na obec uvalené, len preto, aby ku sriadeniu školy cirkevnej nedošlo.
Beznádejne smutnou a s hľadiska okázalo prízvukovanej demokracie hlboko zarážajúcou je tá školská politika, ktorá i z tohoto prípadu vychádza najavo. Na základe takéhoto zjavu musí byť otrasená viera vo vážností všetkých tých zásad, na ktorých štátna moc svoju existenciu zakladá, nedôjdení k súrnej náprave.
Tážeme sa tedy pána ministra:
1) Či ste ochotný čo najsúrnejšie zakročiť, aby zákonitá o oprávnená žíadosť rím. kat. náboženskej obce vo Vlkách o sriadenie školy cirkevnej bola prospešné vybavená?
2) Či ste ochotný uložiť školskému referátu v Bratislave, aby on dľa toho prospešne vybavil tretiu žiadosť rím. kat. náboženskej obce vo Vlkách, podanú dňa 25. septembra 1928?
3) Či ste ochotný prísne stíhať svojich podriadených orgánov, ktorí oproti zákonitým a jednacím poriadkom liknavo alebo vôbec nevybavujú žiadosti podané riadne ich úradu?
V Prahe, dňa 15. novembra 1930.
Dr. Szüllö,
dr Jabloniczky, Hokky, Schubert, dr. Törköly, Dobránsky, Fedor, Nitsch, Szentiványi, dr. Holota, inž. Jung, Simm, Kasper, dr. Petersilka, Fritscher, Knirsch, Krebs, Köhler, Geyer, Greif, Scharnagl, Kunz.
769/IX.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta a druhov
ministru vnútra
o ochrane slovenského názvoslovia obcí a miest na Slovensku.
Medzinárodnou obyčajou je, že sa názvy obcí a miest uvádzavajú v reči a písme v takom znení, v akom vo skutočnosti svojím krajovým a rečovým pôvodom znejú. Vyžaduje to úcta k tomu - ktorému štátu a k tej - ktorej národnosti. Žiaduce je to v štáte, keď už aj v cudzine bývajú odchýlky, jednotnosť v užívaní názvov je potrebná k vyhýbaniu sa omylom zemepisným a tiež i z povinného rešpektu voči vrchnostenským nariadeniam a tradíciám národným.
Je to priame znevažovanie úradných predpisov, keď niektoré časopisy domáce ešte aj dnes uvádzajú bývalé zmaďarizované názvy miest slovenských na pr.: Trencsénbán, miesto Bánovce, Pozsony miesto Bratislava, atď., ako to dôsledne robieva "Prágai Magyar Hírlap". Vidíme v tom tichú agitáciu za bývalú maďarskú mentalitu. Je to nepriame presviedčanie o tom, ako by Slováci nemali svojich rýdzich, pôvodných, duchu slovenčiny zodpovedajúcich miestopisných názvov. Svojvoľné prekrucovanie, maďarizovanie našich rýdzich a pôvodných miestopisných názvov by naše úrady a menovite cenzúra nemaly trpieť. Dosť nás zmalicherňujú neprajníci v cudzine, načo sa máme dať ešte aj doma, v slavianskom štáte uponižováť.
Jestli bratov Čechov neuráža to, že inojazyčné časopisy ešte i teraz prekrucujú ich pekné slavianské miestopisné názvy, je ich vecou, ale Slováci sa v svojej užšej domovine oproti tomuto i tohto cestou ohradzujú, vediac dobre, akým dôležitým pokladom rečí bývajú miestopisné názvy. Kto chce so Slovákmi v shode a v priateľstve nažívať, nech si zvyká mať v úcte to, čo každému národu býva bedlivo chránenou perlou jeho reč.
Preto na základe horeuvedenej stiažnosti pýtam sa pána ministra vnútra:
1) Či vie o tom, že pôvodné slovenské názvy obcí a miest bývajú domácou neslovenskou tlačou svojvoľne premenované?
2) Či je ochotný dôrazne vyzvať našu domácu neslovenskú tlač, aby zachovávala úradne ustálené názvoslovie slovenské?
3) Čí je ochotný dať pokyny sebe podriadeným úradom a menovite cenzorom, že by zamedzovali svojvoľné premeňovanie, poťažne nerešpektovanie slovenských názvov miestopisných?
V Prahe, dňa 17. novembra 1930.
Šalát,
dr. Tiso, Hlinka, dr. Fritz, Čuřík, Danihel, dr. Gažik, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, dr. Mederlý, Macháček, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Gajda, dr. Pergler, Stříbrný, Suroviak.